49 CO 170/2021 - 525

Rubrum

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Moniky Kyselové a soudců Mgr. Pavly Kohoutkové a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [obec], [ulice a číslo] b/ [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [obec a číslo] oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení] advokátem sídlem [obec], [ulice a číslo] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] sídlem [obec], [ulice a číslo] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [příjmení] advokátkou sídlem [adresa]. [anonymizována dvě slova] o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Prostějově ze dne 24. června 2021, č.j. 5 C 123/2015-423, ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 4. listopadu 2021, č.j. 5 C 123/2015-457. takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a/ na náhradě nákladů odvolacího řízení 15.556 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a/ na náhradě nákladů odvolacího řízení 12.168 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Rozsudkem soudu I. stupně bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru dané žalobci a/ [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok I.) a žalobci b/ [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok II.) dopisem žalovaného ze dne 20. 2. 2015 je neplatné a žalovaný byl zavázán k povinnosti zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů řízení žalobci a/ částku 69.744,27 Kč k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok III.) a žalobci b/ částku 79.489 Kč k rukám advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (výrok IV.). Dále bylo rozhodnuto o tom, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Prostějově na nákladech řízení placených státem 1.193 Kč do tří dnů od právní moci rozhodnutí (výrok doplňujícího usnesení).

2. Bylo tak rozhodnuto o žalobě, jíž se žalobci domáhali určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, k nimž žalovaný přistoupil dopisy ze dne 20. 2. 2015 z důvodu porušení povinností žalobců vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Důvod neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru žalobci spařovali v tom, že se porušení pracovních povinností nedopustili, neboť dne 20. 2. 2015 byli v pracovní neschopnosti a nebyli proto schopen konat své pracovní povinnosti; současně žalobci popírali, že by dne 20. 2. 2015 v budově školy, v kabinetu [titul], konzumovali alkoholické nápoje a pokud se odmítli podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu, bylo to proto, že se cítili způsobem a okolnostmi, za jakých měla být zkouška provedena, ponižováni a dehonestováni.

3. Soud I. stupně tak, jako ve svém předchozím rozhodnutí ve věci, vyšel ze zjištění, že žalobci u žalovaného pracovali jako učitelé odborných předmětů, žalobce a/ na základě pracovní smlouvy ze dne 27. 8. 1997, žalobce b/ na základě pracovní smlouvy ze dne 17. 9. 2004, že oba žalobci byli na pedagogické radě dne 26. 1. 2015 seznámeni se směrnicí žalovaného ze dne 19. 3. 2012, podle které byli zaměstnanci povinni podrobit se kontrole, zda nejsou pod vlivem alkoholu či jiných návykových látek osobami ve směrnici uvedenými s tím, že porušení zákazu požívání alkoholických nápojů na pracovišti stejně jako odmítnutí kontroly dechovou zkouškou nebo vyšetření, zda pracovník není pod vlivem návykové látky, bude považováno za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně, které může být důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru, že dne 2. 3. 2015 žalovaný každému ze žalobců a/ a b/ doručil listinu ze dne 20. 2. 2015, označenou jako„ okamžité zrušení pracovního poměru“, v níž žalovaný každému z žalobců oznámil (výpovědní důvod byl vymezen v obou listinách stejně), že se dopustili zvlášť hrubého porušení povinností zaměstnance vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobci vykonávané práci, a to tím, že A/ dne 20. 2. 2015 v době od 9.25 hod. do 10.10 hod., ač měli konat práci učitele (žalobce a/ ve třídě 1 EI a žalobce b/ ve třídě 1M0), se žalobci do vyučovacích hodiny nedostavili, B/ téhož dne v 10.05 hodin byli zastiženi v kabinetě žalobce b/ jak spolu konzumovali alkoholické nápoje, kdy byli přistiženi ředitelem školy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], bezpečnostním technikem školy a zástupcem odborové organizace pracovníků zemědělství a výživy [příjmení] [jméno] [jméno], zástupcem [anonymizováno] pracovníků školství [jméno] [příjmení], zástupkyní ředitele školy pro teoretickou výuku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a zástupcem ředitele školy pro odborný výcvik [anonymizováno] [jméno] [příjmení], přičemž na výzvu nadřízeného se odmítli podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu a nevysvětlili, proč se nezdržují ve vyučovací hodině a neprovádí výuku, C/ budovu školy bez omluvy a bez souhlasu nadřízených opustili; oba žalobci, žalobce a/ dopisem ze dne 16. 3. 2015 a žalobce b/ dopisem ze dne 22. 4. 2015, (doručení dopisů žalovaný nezpochybňoval), žalobci žalovanému sdělili, že trvají na dalším zaměstnávání. Dále vyšel ze zjištění, že dne 20. 2. 2015 se žalobce a/ nedostavil do hodiny ve třídě 1 EI, kde v době od 9.25 hodin do 10.10 hodin nekonal práci učitele (dle zápisu v třídní knize nebyla 3. vyučovací hodina odučena pro nedostavení se vyučujícího), že téhož dne se žalobce b/ nedostavil do dvou vyučovacích hodin (dle zápisu tříd knihy nebyla pro nepřítomnost vyučujícího odučena 2. a 3. vyučovací hodina), že oba žalobci byli dne 20. 5. 2015 v 10.05 hodin zastiženi v kabinetě žalobce b/, v němž se nacházely„ zčásti prázdné a zčásti naplněné“ lahve s alkoholem, kde se oba žalobci odmítli podrobit za přítomnosti ředitele školy Ing. [jméno] [příjmení], technika [příjmení] [jméno] [jméno], zástupců odborové organizace pana [jméno], pana [příjmení], Ing. [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] dechové zkoušce na alkohol, o čemž byl sepsán zápis, že žalobci nezpochybňovali skutečnost, že byli zastiženi v kabinetě žalobce b/, kde se nacházely prázdné a částečně naplněné lahve od alkoholu, ani že se odmítli podrobit dechové zkoušce, že žalobce b/ se k tomu, že dne 20. 5. 2015 ve svém kabinetu požíval alkohol doznal, a že na osoby, které se dne 20. 5. 2015 do kabinetu žalobce b/ dostavili, oba žalobci působili tak, že byli pod vlivem alkoholu. V neposlední řadě vyšel též ze zjištění, že žalobce a/ následně opustil budovu školy, že na základě doporučení ošetřující lékařky ORL ze dne 17. 2. 2015 byl dne 20. 2. 2015 žalobce a/ praktickým lékařem [titul]. [jméno] [příjmení] uznán dočasně práce neschopným ([titul]. [příjmení] žalobce volal 20. 2. 2015 v 10.20 hodin, lékaře seznámil s doporučením lékařky ORL s tím, že potvrzení o pracovní neschopnosti nestihne vyzvednou do konce ordinační doby, tj. do 11.00 hodin, a proto si pro ně přijde v pondělí 23. 2. 2015). Jde-li o žalobce b/ vyšel dále soud I. stupně ze zjištění, že 20. 2. 2015 si žalobce b/ při návštěvě svého ošetřujícího lékaře [titul]. [jméno] [příjmení], kam se dostavil okolo 11.30 hodin, stěžoval na bolesti v krku a pokašlávání s tím, že nemůže učit, lékař ho prohlédl, vyšetřil mu hrdlo a poslechem dýchání a zjistil, aniž by při vyšetření z žalobce cítil alkohol, že žalobce je nemocný a nemůže vykonávat práci učitele, a proto jej uznal práce neschopným od 19. 2. 2015; za souhlasu žalobce byla jeho pracovní neschopnost dne 23. 2. 2015 od počátku stornována s tím, že dne 25. 2. 2015 byl žalobce b/ opět uznán práce neschopným, a to do 11. 5. 2015 včetně.

4. Na základě uvedených zjištění: - Soud I. stupně uzavřel, stejně jako ve svém předchozím rozhodnutí, že žalobci a/ a b/ dne 20. 2. 2015 porušili své pracovní povinnosti tím, že se odmítli podrobit dechové zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu, a to přesto, že tuto kontrolu měly provést k tomu oprávněné osoby a oba žalobci byli písemně seznámeni s tím, na co je pamatována v § 106 odst. 4 písm. e/ zákoníku práce (tj. že na pracovišti nesmí požívat alkoholické nápoje a pod jejich vlivem nesmí na pracoviště vstupovat) a současně byli poučeni o tom, že zaměstnavatel je oprávněn dodržování tohoto pravidla kontrolovat, a to mj. i prostřednictvím zařízení, které zjišťuje přítomnost alkoholu v dechu vyšetřované osoby, že tuto kontrolu je oprávněn provést ředitel školy za přítomnosti technika BOZP, že zaměstnanec je povinen se této kontrole podrobit, a že odmítnutí kontroly bude považováno za zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci a zaměstnavatel toto může vyhodnotit jako stav, pro který je oprávněn se zaměstnancem okamžitě zrušit pracovní poměr ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce. - Dále uzavřel, že žalovaný v řízení neprokázal, že by žalobce a/ porušil své pracovní povinnosti tím, že by dne 20. 2. 2015 v budově školy konzumoval alkoholické nápoje, a to na rozdíl od žalobce b/, který se k této konzumaci před svědky doznal (byť se muselo jednat o požití nepatrného množství alkoholu, kdy ošetřující lékař žalobce b/ [titul]. [anonymizováno] při jeho vyšetření již žádný alkohol z dechu žalobce b/ necítil). Současně konstatoval, že pokud ke konzumaci alkoholu žalobcem a/ v budově školy dne 20. 2. 2015 vypovídali svědci, tito se vyjadřovali velmi obecně, žádný z nich konzumaci alkoholu žalobcem nepotvrdil, uváděli pouze svůj subjektivní pocit, že„ jevil“ známky opilosti, na jehož základě k závěru, že žalobce a / dne 20. 2. 2015 v budově školy alkohol skutečně konzumoval dospět nelze. - Jde-li o porušení pracovních povinností spočívající v nekonání přidělené práce a ve svévolném opuštění pracoviště v pracovní době dne 20. 5.2015, zde soud I. stupě uzavřel, že žalobce a/ se nemohl dopustit porušení pracovních povinností tím, že„ nevykonával přidělenou práci a tím, že v pracovní době svévolně opustil pracoviště“, neboť žalobce a/ byl dne 20. 2. 2015 uznán [titul]. [příjmení] zdravotně nezpůsobilým k výkonu práce, a proto nebyl povinen konat práci ani zdržovat se v budově školy. Stejně tak konat práci a zdržovat se v budově školy nebyl dne 20. 2. 2015 povinen ani žalobce b/, který byl rovněž dne 20. 2. 2015 uznán práce neschopným, a to zpětně od 19. 2. 2015 s tím, že na závěru lékaře, že byl 20. 2. 2015 žalobce b/ pro svůj zdravotní stav práce neschopný nic nemění ani skutečnost, že pracovní neschopnost žalobce b/ byla následně dne 23. 2. 2015 po dohodě se žalobcem b/ lékařem zpětně stornována. - Jde-li o intenzitu porušení pracovních povinností žalobcem a/ a b/ tím, že se dne 20. 2. 2015 odmítli podrobit zkoušce na přítomnost alkoholu v dechu a u žalobce b/ též tím, že uvedený den konzumoval v budově školy alkoholické nápoje soud I. stupně konstatoval, že porušení pracovních povinností na straně ani jednoho z žalobců nedosáhlo takové intenzity, která by žalovaného opravňovala k rozvázání pracovního poměru s nimi okamžitým zrušením. Jde-li o žalobce a/, zde konstatoval, že samotné odmítnutí dechové zkoušky na přítomnost alkoholu v dechu nelze považovat za porušení pracovních povinností zvlášť závažným způsobem za situace, kdy z obsahu spisu nevyplývají žádné skutečnosti, které by intenzitu tohoto porušení pracovních povinností zvyšovaly, např. že by žalobce a/ pracovní povinnosti porušoval opakovaně, že by měl špatný přístup k plnění pracovních úkolů, že by žalovanému svým jednáním způsobil škodu. Obdobným způsobem soud I. stupně hodnotil i intenzitu porušení pracovních povinností žalobcem b/, který pracovní povinnosti vedle toho, že odmítl dechovou zkoušku, porušil i tím, že v budově školy konzumoval alkohol (k čemuž se přiznal). Zde soud I. stupně navíc při posuzování intenzity porušení pracovních povinností konstatoval, že v řízení nebylo prokázáno, jak byl žalobce b/ dne 20. 2. 2015 požitím alkoholu ovlivněn a pokud ošetřující lékař žalobce b/ uvedený den ve cca 11.30 hodin při vyšetření žalobce b/ necítil z jeho dechu alkohol, muselo jít pouze o požití nepatrného množství alkoholu; navíc žalobce v řízení neprokázal, že by žalobce b/ alkohol v práci požíval opakovaně, na čemž nic nemění ani fotografie jeho kabinetu zachycující v něm množství různých lahví od alkoholu, ani oznámení dvou žáků školy zachycující jejich subjektivní názor, že žalobce b/ byl pod vlivem alkoholu ve výuce již dne 19. 2. 2015 (které nebylo s žalobcem b/ nijak řešeno ani projednáno). S ohledem na uvedené skutečnosti proto soud I. stupně žalobě na určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru vyhověl a určil, že okamžitá zrušení pracovního poměru daná žalobci a/ a žalobci b/ dopisem žalovaného ze dne 20.2. 2015 jsou neplatná; o nákladech řízení bylo rozhodnuto s ohledem na jeho výsledek dle § 142 odst. 1 a § 148 odst. 1 o.s.ř.

Poučení