5 A 203/2014 - 80

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Evy Pechové a soudkyň Mgr. Michaely Bejčkové a Mgr. Aleny Krýlové v právní věci navrhovatele: Náš Třebešín, spolku se sídlem Na Třebešíně 1011/27, 100 00 Praha 10, zastoupeného JUDr. Ing. Richardem Myslilem, advokátem se sídlem Národní třída 58/32, 110 00 Praha 1, proti odpůrci Magistrátu hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení Tulipa Třebešín, s. r. o., se sídlem Jankovcova 1037/49, 170 00 Praha 7, zastoupené JUDr. Evou Dobrohruškovou, advokátkou se sídlem Perlová 5, 110 00 Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – změny územního plánu hl. m. Prahy č. Z 1113/06 ze dne 21. června 2012 takto:

Výrok

I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Návrhem ze dne 26. listopadu 2014 se navrhovatel domáhal zrušení opatření obecné povahy – změny územního plánu hl. m. Prahy č. Z 1113/06 ze dne 21. června 2012. Tímto opatřením obecné povahy bylo změněno funkční využití ploch z funkce nerušící výroby a služeb (VN) a tratě a zařízení železniční dopravy, nákladní terminály (DZ) na funkci všeobecně obytnou (OV); jako cíl změny byla uvedena přestavba na polyfunkční areál s byty, kancelářskými prostory a obchodními zařízeními. Navrhovatel je spolkem se sídlem v Praze 10, který má v předmětu činnosti ochranu přírody a krajiny. Schválená změna územního plánu znamená, že místo původně nerušícího obchodu a služeb a současné budovy průmyslového skladového areálu o výšce 5 pater proběhne na místě bytová výstavba s koeficientem H, tzn. do výšky 11, případně 14 pater. Jde o zásadní změnu územního plánu, který dosud umožňoval jen 6 pater (veškerá okolní zástavba má přitom nanejvýš 5 pater). Realizací této změny budou poškozena navrhovatelova práva (navrhovatel má sídlo na pozemku bezprostředně sousedícím s lokalitou), okolní příroda a krajina, zásadně se zhorší dopravní situace v lokalitě a tím i životní prostředí. Opatření obecné povahy (OOP) nebylo vydáno způsobem, který stanoví zákon. Odpůrce neprojednal věc řádně s veřejností (projednání pouze v zastupitelstvu je nedostatečné) a neoznámil předem všem dotčeným subjektům všechny potřebné aspekty změny územního plánu. Obsah projednávané změny byl vymezen i v odůvodnění OOP jen velmi obecně a nepřehledně. I samotní zastupitelé obdrželi jen jakési CD, aniž byl uveden podrobný popis, co a jak se bude měnit. Po veřejném projednání byl obsah neznámým způsobem upraven, což je rovněž nezákonné. Po zhruba pětileté výstavbě záměru vznikne předimenzovaný obytný soubor nejméně deseti budov se 650 byty a 900 parkovacími stáními; plocha existující zeleně bude značně snížena, nejsou dodrženy koeficienty podlažnosti a zeleně. Hlavní město Praha připravuje nový metropolitní územní plán, který ještě nebyl schválen; změna Z 1113/06 byla dělána účelově na míru jedinému investorovi, což odporuje všem zásadám tvorby územního plánu. OOP nebylo projednáno se všemi dotčenými orgány ve smyslu § 172 odst. 5 správního řádu; odpovědi některých dotčených orgánů, např. památkové péče, nelze považovat za řádné vyjádření. Nebyly rovněž vypořádány všechny námitky dotčených orgánů; zejména navrhovatel upozorňuje na nesouhlas odborné dopravní organizace ROPID (je tu pouze jedna komunikace K Červenému dvoru, která je již dnes značně přetížena). Jarovská spojka není dodnes dořešena, přitom samotné odůvodnění OOP připouští, že pokud by výstavba předcházela vybudování Jarovské spojky, hrozí nárůst dopravních kongescí. Na dotčeném území se nachází železniční vlečka, takže OOP mělo být projednáno i s Drážním úřadem. Výstavba zásadně změní ráz krajiny, a je tedy nutný i souhlas orgánu ochrany přírody podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Nebyly doloženy ani dálkové pohledy, ačkoli 11- a 14patrový objekt bude umístěn na kopci Třebešín a bude vidět zdaleka. CD předložené zastupitelům nebylo běžně dostupné, veřejnost tedy nedostala šanci seznámit se s obsahem OOP. Lze se obávat, že existoval rozpor mezi tím, co bylo zastupitelům prezentováno, a co obsahuje grafická a textová část OOP. Chybí rozptylová studie, hluková studie a studie oslunění a zastínění; není řešeno vsakování dešťových vod, ačkoli v lokalitě převládá břidlicové podloží. Není dořešena okružní křižovatka při ulici K Červenému dvoru; neproběhlo zjišťovací řízení ve smyslu posuzování vlivů na životní prostředí. V diskusi na zasedání zastupitelstva zaznělo, že se změnou územního plánu nesouhlasil hygienik, což nebylo nijak vypořádáno. Již 1. října 2013 bylo vydáno územní rozhodnutí, které nabylo právní moci. Závažné nedostatky záměru jsou zřejmé ze závěru zjišťovacího řízení ze dne 12. srpna 2010. Stavebník již podal tři žádosti o vydání stavebního povolení, situace je tedy urgentní. Navrhovatel má proto za to, že by OOP mělo být zrušeno. Odpůrce ve svém vyjádření uvedl, že navrhovatelé se snaží zamezit realizaci stavebního záměru návrhem na zrušení opatření obecné povahy; v samotném územním řízení ani v procesu přijímání OOP však nebyli aktivní. (Pozn. soudu: návrh původně vedle spolku Náš Třebešín podali i JUDr. Ing. R. M. a Ing. L. L., ti však návrh posléze vzali zpět.) Navrhovatelé nijak nekonkretizují, jak byla porušena jejich procesní práva a jak byli dotčeni na svých právech. Změna územního plánu je snahou o kultivaci prostředí charakteru brownfields. Projednání OOP proběhlo plně v souladu se stavebním zákonem i správním řádem; zadání, koncept i návrh změny byly řádně zveřejňovány a v každé fázi se veřejnost mohla vyjadřovat. Stanovisko Hygienické stanice hl. m. Prahy bylo řádně vypořádáno, stejně tak připomínky dalších dotčených orgánů. V rámci konceptu se projednávala tzv. SEA, vyhodnocení bylo se souhlasným stanoviskem. Zastupitelé hl. m. Prahy nehlasují o něčem, s čím nebyli seznámeni: obsah změny byl zobrazen na CD z důvodu efektivnosti nákladů a lepší manipulace s obsáhlým materiálem. Tvrzení, že projednávaná změna byla po schválení upravena, je nepravdivé a nedoložené. Celkově jsou námitky návrhu obecné, není konkrétně uvedeno, co s čím je v rozporu. Posuzování stanovených podmínek je však předmětem následných řízení, tj. územního a stavebního. Není pravda, že neproběhlo zjišťovací řízení; vliv stavby byl rovněž posouzen z hlediska hluku. Soulad záměru s veřejným zájmem bude hodnocen v územním řízení. Návrh neprokazuje nezákonnost OOP ani vady řízení, měl by proto být zamítnut. Stavebník Tulipa Třebešín, s. r. o., který je osobou zúčastněnou na řízení, rovněž navrhl zamítnutí návrhu. Navrhovatel podle něj není aktivně legitimován, neboť nijak nedoložil dotčení na svých právech. Změna územního plánu byla přijata řádným a zákonným postupem. Své námitky případně mohl navrhovatel uplatňovat v řízení o umístění stavby, ale neučinil tak. Při jednání konaném dne 20. března 2015 strany setrvaly na svých postojích. Návrh není důvodný. Nejprve je potřebné uvést, že navrhovatel je k podání návrhu aktivně legitimován a jeho návrh je věcně projednatelný. Správní soudy i Ústavní soud se k otázce aktivní legitimace spolků ve věcech územního plánování stavěly dlouho zdrženlivě; tento přístup však změnil Ústavní soud svým nálezem ze dne 30. května 2014, sp. zn. I. ÚS 59/14. Zdůraznil, že pokud se fyzické osoby sdruží do spolku, jehož účelem podle stanov je ochrana přírody a krajiny, mohou své právo na příznivé životní prostředí ve smyslu čl. 35 Listiny základních práv a svobod uplatňovat i prostřednictvím tohoto spolku. Pro aktivní legitimaci spolku je podstatné především to, aby měl spolek vztah k lokalitě regulované napadeným opatřením obecné povahy – tj. aby měl sídlo v sousedství dotčeného území nebo aby jeho členové byli vlastníky sousedících nemovitostí; tato podmínka je v projednávané věci splněna. Navrhovatel v této věci uplatnil – jak na to upozornil odpůrce při jednání – v zásadě dva okruhy námitek. První okruh se týkal postupu odpůrce při projednávání a vydávání opatření obecné povahy; druhý okruh pak tvořily námitky, které by svým charakterem patřily spíše do územního řízení, případně které zpochybňovaly proporcionalitu přijatého řešení. Ani v jednom z těchto okruhů nedal soud navrhovateli za pravdu. Navrhovatelovy procesní námitky jsou velmi obecné a vyvrací je obsah správního spisu. Navrhovatel tvrdil, že občané se prakticky neměli možnost dozvědět, že se připravuje změna územního plánu a čeho se tato změna bude týkat; věc nebyla projednána s veřejností, ale pouze se zastupiteli. Ze správního spisu je však patrné, že projednávání územního plánu prošlo všemi fázemi, které požaduje stavební zákon (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu) ve svých § 46 – § 54 (resp. před 1. lednem 2007 dosavadní stavební zákon – č. 50/1976 Sb. – ve svých § 20 – § 26). Dne 10. února 2005 bylo oznámeno zahájení pořizování změn (změna č. Z 1113/06 byla pouze jednou z několika stovek změn, které byly projednávány v rámci tzv. změn vlny 06); dne 14. února 2005 bylo oznámeno projednávání návrhu zadání změn a tento návrh zadání byl vystaven k veřejnému nahlédnutí od 17. února do 18. března 2005. Dne 23. února 2006 schválilo zastupitelstvo hlavního města Prahy zadání změn (ve vztahu ke změně, která je předmětem řízení před soudem, šlo o změnu ve znění „přestavba na polyfunkční areál s byty, kancelářskými prostory a obchodními zařízeními“) a uložilo magistrátu zajistit zpracování konceptu změn. Dne 10. března 2008 bylo oznámeno vystavení konceptu změn k veřejnému nahlédnutí od 10. března do 10. dubna 2008 a dále bylo oznámeno veřejné jednání konané dne 25. března 2008. Dne 9. května 2008 vyslovil s konceptem změn souhlas odbor ochrany prostředí magistrátu. Dne 30. října 2008 vzalo zastupitelstvo na vědomí vyhodnocení veřejného projednání konceptu a schválilo pokyny pro zpracování návrhu změn. Dne 30. listopadu 2009 bylo oznámeno společné jednání k návrhu změn, a to na den 15. prosince 2009; návrh změn byl vystaven k nahlédnutí od 30. listopadu 2009 do 15. ledna 2010. Dne 22. března 2010 bylo oznámeno zahájení řízení o vydání návrhu změn vlny 06 (dokumentace návrhů změn byla vystavena od 22. března do 6. května 2010) a bylo též oznámeno veřejné jednání konané dne 6. května 2010. Dne 3. června 2010 bylo projednávání návrhů změn vlny 06 přerušeno; dne 12. dubna 2012 (ve výboru pro územní rozvoj) a dne 22. května 2012 (v Radě hlavního města Prahy) byl návrh změn opět kladně projednán. Dne 21. června 2012 pak zastupitelstvo schválilo návrh a vydalo schválené změny územního plánu. Podle § 20 odst. 1 stavebního zákona se písemnosti ve věcech územního plánování v zákonem stanovených případech doručují veřejnou vyhláškou, případně (odst. 2) se zveřejní pouze oznámení se základními údaji o obsahu písemnosti a uvede se, kdy a kde je možné do písemnosti nahlédnout. Konkrétně se tak na úřední desce vyvěšuje oznámení o projednávání zadání změn územního plánu (§ 47 odst. 2 stavebního zákona), oznámení o veřejném projednání konceptu změn územního plánu (§ 48 odst. 2 stavebního zákona) a oznámení o veřejném projednání návrhu změn územního plánu (§ 52 odst. 1 stavebního zákona). S ohledem na to, jak širokého okruhu dotčených subjektů se zamýšlené změny územního plánu z povahy věci dotýkají, si ani nelze představit jiný způsob doručování důležitých písemností. Na veřejných vyhláškách založených ve správním spisu je přitom vždy razítkem vyznačeno, kdy byly vyvěšeny na úřední desce a kdy byly z úřední desky sňaty; rovněž je uvedeno, že ve stejné době budou zde avizované písemnosti vystaveny v papírové podobě jednak v informačním středisku Útvaru rozvoje hl. m. Prahy, jednak v kanceláři odboru územního plánování magistrátu, a v elektronické podobě na zde uvedené internetové adrese. Tyto veřejné vyhlášky, včetně údajů o jejich zveřejnění, jsou nadány presumpcí správnosti a k jejich zpochybnění nepostačuje pouze tvrzení navrhovatele, že nebyly řádně zveřejněny. Ostatně o tom, že jiní členové veřejnosti se o projednávání zadání, konceptu a návrhu změn, řádně a včas dozvěděli, svědčí aktivní účast jak fyzických osob – vlastníků nemovitostí, tak spolků, na projednávání změn. Ve spisu sice nejsou založeny přímo záznamy z veřejného projednávání jednotlivých fází návrhů (s ohledem na obecnost navrhovatelovy námitky nepovažoval soud za potřebné si je dodatečně obstarávat), ale pro každou fázi je založena tabulka s uvedením připomínek a námitek ke každé konkrétní změně a se závěrem, jak se pořizovatel se vznesenými připomínkami a námitkami vypořádal. Ze žádné z tabulek neplyne, že by kdokoli z řad dotčené veřejnosti uplatnil jakoukoli připomínku či námitku právě ke změně Z č. 1113/06; není ani zřejmé, že by se projednávání účastnil někdo ze členů navrhovatele (sám navrhovatel v té době ještě neexistoval – ustavující schůze spolku proběhla až dne 13. srpna 2014, tj. zhruba tři měsíce před podáním návrhu na zrušení opatření obecné povahy u městského soudu). Stejně tak nemůže navrhovateli nijak prospět námitka, podle níž zastupitelé nevěděli, o čem hlasují. V rozporu se zákonem není to, že zastupitelé obdrželi přehled všech změn na CD; s ohledem na velké množství změn by to i bylo logické. Ze zápisu ze zasedání zastupitelstva, který soudu předložil navrhovatel, je patrné i to, že jednotlivé návrhy změn byly zastupitelům před hlasováním promítány (zřejmě na plátno či velkoplošnou obrazovku) a o změnách diskutovali jak samotní zastupitelé, tak zástupci veřejnosti, kteří byli na zasedání přítomni. Pokud se snad zastupitelé před hlasováním dostatečně neseznámili s tím, o čem hlasují (ze spisu to ovšem patrné není), nejde o nezákonnost, kterou by měl „sankcionovat“ (zrušením OOP) soud: takový přístup zastupitelů mohou případně sankcionovat pouze samotní voliči hlasováním v příštích volbách. Je pravda, že po veřejném projednání konaném dne 6. května 2010 byl návrh OOP změněn, ovšem způsobem, který nebyl s to zkrátit navrhovatele na právech: byl totiž upraven rozsah měněné plochy OV, a sice byla zmenšena, aby byla zachována rezerva pro Jarovskou spojku a tramvajovou trať. Po této úpravě tedy v severní části původně uvažované plochy zůstala zachována nerušící výroba a služby VN – tj. oproti návrhu nebyla zřízena funkční plocha IZ. V tomto případě (jelikož se zmenšil rozsah zamýšlené změny) nešlo o podstatnou úpravu návrhu OOP, která by vyžadovala (ve smyslu § 53 odst. 2 stavebního zákona) opakované veřejné projednání. Podle navrhovatele nebyl návrh OOP projednán se všemi dotčenými orgány, tzn. „orgány ochrany žp, územního plánování a orgány ohledně možných sítí, kanalizace, voda, elektřina, plyn“. Soudu není zřejmé, podle jakého klíče navrhovatel zvolil tento různorodý výčet orgánů; ve správním spisu je však doloženo, že jako dotčené orgány byly obeslány ze správních orgánů např. odbor stavební magistrátu, odbor životního prostředí magistrátu, Ministerstvo životního prostředí, Správa CHKO Český kras, Agentura ochrany přírody a krajiny; z dalších subjektů (odpovědných za správu infrastruktury) pak např. Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Pražská vodohospodářská společnost, a. s., Pražské vodovody a kanalizace, a. s., Kolektory Praha, Pražská plynárenská, a. s., Pražská teplárenská, a. s., TRANSGAZ, s. p., Pražská energetika, a. s., ČTÚ, Český Telecom, a. s., atd. Vyjádření památkové péče označil navrhovatel za nedostatečné; orgán památkové péče přitom uvedl, že návrhem nebudou dotčeny zájmy památkové péče. Takové vyjádření považuje soud za logické, protože z obsahu správního spisu neplyne, a navrhovatel to ani netvrdí, že by se v dotčeném území nacházela památková rezervace, památková zóna nebo (nemovitá) kulturní památka. Navrhovatel dále poukázal na nesouhlas organizace ROPID (Regionální organizátor pražské integrované dopravy; jde o příspěvkovou organizaci hlavního města Prahy) s navrhovanou změnou. Ze správního spisu soud zjistil, že ROPID vznesl nesouhlasné stanovisko k návrhu změny; podle něj lze návrh schválit až po stabilizaci vedení tramvajové trati, neboť stávající městská hromadná doprava (autobusová) nezajistí kvalitní obsluhu. S tímto nesouhlasným stanoviskem se pořizovatel vypořádal poukazem na to, že pás IZ (izolační zeleně) byl upraven právě z důvodu vedení tramvajové trati; návrh změny přitom do budoucna umožňuje realizovat zařízení pro dopravní obsluhu. Chybějící stanovisko Drážního úřadu soud rovněž nepovažuje za vadu. Podle § 56 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, je orgánem, který uplatňuje stanoviska k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů a záměrů ve věcech drah, Ministerstvo dopravy (nikoli Drážní úřad). Ministerstvo bylo obesláno jako dotčený orgán státní správy (rovněž byla obeslána i Správa železniční dopravní cesty), ale žádné stanovisko nezaujalo. Není pravda, že nebylo vyžádáno stanovisko orgánu ochrany přírody a krajiny: naopak tento orgán (konkrétně odbor ochrany přírody magistrátu) se změnou souhlasil. K tvrzenému nesouhlasu hygienika lze uvést, že jeho stanovisko k návrhu zadání, které žádalo doplnit akustickou studii, došlo po stanoveném termínu. Totéž žádalo stanovisko hygienika ze dne 22. (28.) dubna 2008 ke konceptu návrhu změny. Pořizovatel ve své reakci správně upozornil na to, že tento požadavek se netýká územního plánování, ale následných řízení – ostatně Hygienická stanice hl. m. Prahy ve svém požadavku uvedla, že „při zpracování projektové dokumentace pro územní řízení musí být zpracována akustická studie“. Ve stanovisku k návrhu změn ze dne 12. ledna 2010 hygienická stanice nesouhlasila se změnou č. 1113, neboť lokalita je zasažena nadlimitními hladinami hluku, a nelze proto celou plochu využít pro bytovou zástavbu. Dne 3. února 2010 však proběhlo dohodovací jednání, po němž hygienická stanice změnila své stanovisko na podmíněně souhlasné, pokud budou splněny hygienické limity ve venkovním chráněném prostoru. Soud nesouhlasí s tím, že běžní občané, které navrhovatel zastupuje, neměli možnost se v rámci rozsáhlého projednávání změn vlny 06 územního plánu dozvědět, zda se jich (či lokality jejich bydliště) konkrétně týká nějaká změna a co tato změna bude obnášet. Jednotlivé změny byly na začátku pořizování očíslovány a toto číslování si podržely ve všech fázích územního plánování až do schválení OOP, takže ze spisu a z podkladů k jednotlivým fázím (které byly k dispozici i veřejnosti) lze vždy zjistit, zda ke konkrétní změně byla uplatněna stanoviska, námitky a připomínky a jak s nimi pořizovatel naložil. Ve schváleném zadání změn územního plánu je změna č. 1113 uvozena označením „Praha 3 – Strašnice, lokalita k Červenému dvoru“ (stěží si lze představit přesnější označení; v rámci projednávání změn vlny 06 přitom byly změny seřazeny právě podle toho, jaké konkrétní městské části se měly týkat) a konkrétně je formulována slovy „přestavba na polyfunkční areál s byty, kancelářskými prostory a obchodními zařízeními“. (Slovo přestavba tu pochopitelně nelze chápat v civilistickém kontextu jako přestavbu budovy, nýbrž jako přeměnu území původně spíše průmyslového charakteru na území sloužící obytným a obchodním účelům.) Koncept změny již obsahuje i grafickou část (mapku), ze které je patrné rozsah zamýšlené změny. Textová část uvádí, že změna bude mít dopad do směrné části v koeficientech míry využití území; ve variantě 1 půjde o koeficient OV – H (OV – H7). V mapce je kód OV – H zanesen též. V této podobě byl vypracován i návrh změny a takto ho také zastupitelé schválili. K otázce nejasného vymezení obsahu změny navrhovatel odkázal na rozsudek NSS ve věci 9 Ao 2/2008 (publikovaný pod č. 1766/2009 Sb. NSS); s ním ale tato věc srovnávána být nemůže. V oné věci šlo o to, že se změnilo funkční využití některých pozemků a především vznikla nová letová dráha, ačkoli v textové části se to nepromítlo a bylo to v rozporu s vymezením zadání. V této věci však byl cíl změny jasně popsán, a to stále stejně v zadání, konceptu i návrhu, a byl zde uveden i koeficient míry využití území „H“, který v případě rozvolněné zástavby městského typu (tj. podle Metodického pokynu k územnímu plánu hlavního města Prahy území, ve kterém jsou umístěny samostatné stavby, skupiny staveb, nebo stavby v otevřených blocích, které nemusí tvořit souvislou uliční frontu) umožňuje i výstavbu vyšší než 8 pater (podstatou koeficientu přitom je, že horní hranice pater není nijak stanovena – vždy jde o poměr výšky budov a zastavěných ploch; tj. při stejném koeficientu míry využití území lze postavit menší počet vysokých budov nebo více budov nižších). Tolik k námitkám navrhovatele, které jsou procesního charakteru. Zbylá část námitek převážně řeší otázky, které jsou předmětem územního řízení, konkrétně řízení o umístění stavby. Námitka, podle níž výstavbou zamýšlených objektů nebudou dodrženy koeficienty podlažnosti a zeleně, není soudu příliš jasná: vždyť právě tyto koeficienty nově stanovilo OOP. Koeficienty mohou být nedodrženy až případně umístěním konkrétní stavby; to však je předmětem řízení o umístění stavby. Totéž platí o námitkách, podle nichž - chybí dálkové pohledy (ty je třeba posuzovat až ve vztahu ke konkrétní zamýšlené stavbě), - chybí souhlas se zásahem do krajinného rázu (krajinný ráz by se posuzoval až v souvislosti s umístěním stavby; krom toho o krajinném rázu stěží může být řeč ve vysoce urbanizovaném městském prostředí bez významných krajinných prvků, bez výskytu druhů planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů, nalezišť nerostů atd. – srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. prosince 2006, č. j. 6 A 83/2002-65, www.nssoud.cz), - chybí rozptylová studie, hluková studie, studie oslunění a zastínění (ty by opět měly být až součástí dokumentace v územním řízení), - nebylo řešeno vsakování dešťových vod (řeší se až ve vztahu ke konkrétní stavbě), - nebyla řešena okružní křižovatka při ulici K Červenému dvoru (řešení křižovatky je opět až otázkou pro územní řízení, v němž se rovněž bude řešit umístění obslužných komunikací k nové zástavbě; krom toho už z výše uvedených námitek je zřejmé, že si pořizovatel změny byl vědom i potřeby zlepšit obsluhu lokality hromadnou – tramvajovou – dopravou; v samotném odůvodnění změny se pak uvádí, že „pokud by výstavba předcházela vybudování Jarovské spojky, hrozí nárůst dopravních kongescí ve spádovém území“), - neproběhlo zjišťovací řízení (naopak zjišťovací řízení proběhlo a bylo vydáno stanovisko SEA; navrhovatel má zřejmě na mysli zjišťovací řízení ke stanovisku EIA, ale toto stanovisko – a případně zjišťovací řízení k němu vedoucí – je opět až podkladem pro územní řízení). V obecnější rovině navrhovatel poukazoval na to, že zamýšlená výstavba je předimenzovaná a má megalomanský charakter: má vzniknout 10 budov se 650 byty a 900 parkovacími stáními. Tím bude poškozena příroda, krajina a životní prostředí a nepřijatelně se zvýší dopravní zátěž ve vilové čtvrti. Těmito námitkami, které poukazují na nepřiměřenost a nevhodnost využití území, pro něž se obec v dané lokalitě rozhodla, se však soud může zabývat jen v té míře, v jaké již byly předmětem úvah samotného pořizovatele změny územního plánu. Slovy NSS: „zkoumat proporcionalitu řešení zakotveného v zásadách územního rozvoje může soud pouze v případě, že se k ní již vyjádřil odpůrce v procesu přípravy zásad územního rozvoje na základě podané námitky či připomínky“. Pokud navrhovatel nepodal námitky ani připomínky a neumožnil orgánu územního plánování, aby se spornou otázkou zabýval, nemůže soud hodnotit otázku proporcionality přijatého řešení: nahrazoval by tím totiž činnost pořizovatele opatření obecné povahy. Obecné rozhodnutí o distribuci zátěže v rámci určitého území je politickou úvahou konkrétního zastupitelského orgánu územní samosprávy, v níž se uplatňuje právo na samosprávu územního celku. Nepřiměřené zásahy soudní moci do konkrétních odůvodněných věcných rozhodnutí územní samosprávy by byly porušením ústavních zásad o dělbě moci. Stanovit funkční využití území zůstává činností, do které správní soudy mohou zasahovat pouze minimálně; nepřísluší jim přezkoumávat, zda by bylo pro určitý pozemek či území vhodnější zvolit ten či onen způsob funkčního využití (srov. např. rozsudky NSS ve věcech 6 Ao 6/2010, 6 Ao 5/2011, 8 Aos 2/2012 a 2 As 46/2014). Navrhovatel se svými námitkami neuspěl; soud proto návrh zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 60 odst. 1 soudního řádu správního (zákon č. 150/2002 Sb.; dále jen „s. ř. s.“). Navrhovatel neměl ve věci úspěch, a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení; odpůrci pak v řízení o návrhu nevznikly žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti. Osoba zúčastněná na řízení by měla právo na náhradu jen těch nákladů řízení, které jí vznikly v souvislosti s plněním povinnosti uložené soudem (§ 60 odst. 5 s. ř. s.); taková situace v projednávané věci nenastala.

Poučení