5 A 31/2021– 201

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce proti žalovanému NORMA, k. s. IČ: 471 14 789 se sídlem Tiskařská 599/12, 108 00 Praha 10 zastoupen advokátem JUDr. Ladislavem Břeským se sídlem Botičská 1936/4, Praha 2 Státní zemědělská a potravinářská inspekce, ústřední inspektorát se sídlem Květná 15, 603 00 Brno v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 1. 2021, č. j. SZPI/AM123–88/2020, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Rozhodnutím ze dne 16. 7. 2020, č. j. SZPI/AM1123–85/2020 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze (dále jen „SZPI“ nebo „prvostupňový orgán“), shledala (výrok pod bodem I.), že žalobce spáchal celkem 60 přestupků na úseku potravinového práva a uložila žalobci úhrnnou pokutu dle § 17f písm. d) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen „zákon o potravinách“) ve výši 2 400 000 Kč, a dále výroky pod body II. až IV. uložila žalobci povinnost uhradit náklady řízení paušální částkou ve výši 1 000 Kč, náklady laboratorních rozborů ve výši 1 300 Kč a náklady dodatečné kontroly ve výši 6 500 Kč.

2. Konkrétně prvostupňový správní orgán výrokem pod bodem I. rozhodnutí shledal žalobce vinným: 1) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha 7 dne 4. 5. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízeni Komise (ES) č. 608/204, v platném znění (dále jen „NR 1169/2011“), když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v úseku ovoce a zeleniny následující nebalené potraviny: – "Okurka hadovka", která byla v blízkosti místa nabízení na papírové informační ceduli označena informacemi "Okurka hadovka. Země původu: Španělsko. 14,90 II. jakost", však na bedýnce bylo uvedeno; "Okurky salátové, země původu Řecko", množství uváděné na trh 28 ks, – "Paprika bílá", která byla v blízkosti místa nabízení na papírové informační ceduli označena informacemi: „Paprika bílá. Země původu: Turecko. 49,90 II. jakost", avšak na bedýnce bylo uvedeno "Paprika zeleninová bílá, země původu Maroko", množství uváděné na trh 4 kg. – "Mandarinky volné", které byly v blízkosti místa nabízení na papírové informační ceduli označeny informacemi "Mandarinky volné Nadorcott, Země původu: Maroko. 39,90 II. jakost", avšak na bedýnce bylo uvedeno "Mandarinka, země původu Španělsko", množství uváděné na trh 20 kg spotřebiteli tak byly poskytnuty zavádějící informace týkající se země původu předmětných potravin, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o potravinách"), 2) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha 7 dne 16. 2. 2018 porušil povinnost stanovenou v § 4 odst. 4 v návaznosti na § 4 odst. 1 a § 5 odst. 2 písm. d) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění platném a účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele"), když uváděl na trh formou nabídky k prodeji následující potraviny označené následujícím způsobem: – Choco Crossies, Křupavé pralinky s mléčnou čokoládou, cornflakes a mandlemi, hmotnost 300g, výrobce: Nestlé Deutschland AG), která byla na svém obalu opatřena dolepenou oranžovou etiketou, na které bylo uvedeno "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 59,90, původní měrná cena Kč/l00g nebo 100 ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 59,90 Kč/l00g nebo 100 ml“ (po přepočtu se liší od ceny výrobku), – "Mléčná čokoláda s náplní s jogurtovou a jahodovou příchutí, 15 kusů. Hmotnost jednoho kusu: 100 g. Výrobce: Gunz, Im Hau 23, 6841 Máder Austría, označené dolepenou oranžovou etiketou na obale: "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 24,98, původní měrná cena Kč/l00g nebo 100 ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 39,00 Kč/l00g nebo 100 ml (po přepočtu se liší od ceny výrobku); – OASE DER GEWORZE, Pepř Černý, 4 kusy. Hmotnost jednoho kusu: 170g, Výrobce: Vyrobeno pro NORMA od: Raimund Hofmann GmbH, Kreuzstrase 11, D – 97892, Kreuzwertheim, označené dolepenou oranžovou etiketou na obale: "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 89,90, původní měrná cena Kč/l00g nebo 100 ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 89,90 Kč/l00g nebo 100 ml" (po přepočtu se liší od ceny výrobku), – OASE DER GEWORZE, Kamenná sůl z regionu Punjab, 2 kusy. Hmotnost jednoho kusu: 360g, Výrobce: Vyrobeno pro NORMA od: Raimund Hofmann GmbH, Kreuzstrase 11, D – 97892, Kreuzwertheim, označené dolepenou oranžovou etiketou na obale: "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 89,90, původní měrná cena Kč/l00g nebo 100ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 89,90 Kč/100g nebo 100 ml“ (po přepočtu se liší od ceny výrobku), – Hochwald, Sahnewunder Vanille – ochucená Šlehačka ve spreji s vanilkovou příchutí, 12 kusů. Hmotnost jednoho kusu: 250ml, Výrobce: Hochwald Foods GmbH, D – 544 24 Thalfang, Německo, označené dolepenou oranžovou etiketou na obale: "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 44,90, původní měrná cena Kč/100g nebo 100ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 44,90 Kč/100g nebo 100 ml" (po přepočtu se liší od ceny výrobku), – Sušené mléko BOHEMILK, 5 kusů, Hmotnost jednoho kusu: 400g, Výrobce: Bohemilk a.s. Podzámčí 385, 517 73 Opočno, Česká republika, označené dolepenou oranžovou etiketou na obale: "Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě 79,90, původní měrná cena Kč/100g nebo 100 ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě 79,90 Kč/100g nebo 100ml" (po přepočtu se liší od ceny výrobku), na obalu výše uvedených potravin byly uvedeny informace týkající se ceny a způsobu výpočtu ceny, které by mohly uvést spotřebitele v omyl a k následnému rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak spotřebitel neučinil, jednalo se tedy o zakázanou nekalou soutěžní praktiku užitou v průběhu rozhodování o koupi předmětných potravin, která je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele vystavenému jejímu působení ve vztahu k předmětným potravinám, čímž se dopustil přestupku dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele, 3) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha7 dne 16.2.2018 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně potraviny s prošlým datem použitelnosti (dále jen „DP"), tedy potraviny, které je zakázáno uvádět na trh: – Madeta Lipánek kakaový, 7 kusů, hmotnost: 130g, Výrobce: MADETA a.s., Rudolfínská 246/83, 370 50 České Budějovice, Česká republika, Spotřebujte do: 15. 2. 2018, – BRANKO Semice Polévková směs – čerstvá, upravená, chlazená zelenina, 4 kusy, hmotnost: min 400g, Výrobce: Družstvo Bramko, Semice 43, Spotřebujte do: 15. 02. 2018, – Okurkový salát s koprovým dresinkem, 1 kus, hmotnost: 300g, Výrobce: Vyrobeno v Německu pro NORMA od: Dr. Schrudter Feinkost, GmbH, D–49632 Essen, Spotřebujte do: 15. 02. 2018, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 4) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha 7 dne 16. 2. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v úseku ovoce a zeleniny následující nebalenou potravinu Hroznové víno bílé bez peckaté, v množství 12 kg, která byla v blízkosti místa nabízení – na papírové informační ceduli – označena informacemi "Hroznové víno bílé bez peckaté. Země původu: JAR. 79,90 II. jakost", avšak přímo na otevřeném sáčku, ve kterém byla potravina umístěna, byly uvedeny země původu Chile, nebo Peru, spotřebiteli tak byla poskytnuta zavádějící informace týkající se země původu předmětné potraviny, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, 5) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306, 170 00 Praha 7 dne 16.2.2018porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES)č. 852/2004, o hygieně potravin, v platném znění (dále jen "NR 852/2004"), když u chladicí vitríny na prodejní ploše, kde byly skladovány veškeré chlazené potraviny, byly zjištěny nánosy nečistot v její dolní části, pod "mřížkou", pod touto "mřížkou" byly jak nečistoty, tak uvolněná technická hmota žluté a stříbrné barvy, jejíž jednotlivé části se různě nacházely pod zmíněnou mřížkou, chladicí zařízení nebylo udržováno v dobrém stavu tak, aby riziko kontaminace bylo sníženo na minimum, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II Kapitoly V odst. 1 písm. b) NR 852/2004, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách 6) v provozovně umístěné na adrese Horáčkova 1097, 140 00 Praha dne 2. 8. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v úseku ovoce a zeleniny následující nebalené potraviny: – Okurka salátová, množství 14 ks, u které byla v těsné blízkosti místa nabízení – zavěšeno nad zbožím uvedena informace: "Země původu: POLSKO. 7,90 Kč / ks.", avšak okurky byly dle sdělení vedoucí provozovny uloženy v originální přepravce, na které bylo uvedeno mj. "Země původu: ŠPANĚLSKO", – Rajče keřík, v množství 25 kg, u které byla v těsné blízkosti místa nabízení – zavěšeno nad zbožím uvedena informace: "Země původu: ŠPANĚLSKO. 19,90 Kč / kg.", avšak rajčata byly dle sdělení vedoucí provozovny uloženy v originální přepravce, na které bylo uvedeno mj. "Země původu: HOLANDSKO", spotřebiteli tak byly poskytnuty zavádějící informace týkající se země původu předmětných potravin, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, 7) v provozovně umístěné na adrese Horáčkova 1097, 140 00 Praha dne 2. 8. 2018 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v samoobslužném prodejním chlazeném regále potraviny s prošlým DP, tedy potraviny, které je zakázáno uvádět na trh: – Milko, Tvaroháček, 90 g, Tvarohový krém smetanový. Výrobce: POLABSKÉ MLÉKÁRNY a.s. CZ 770 ES. Cena za kus: 9,73 Kč. Spotřebujte do: 31. 07. 2018 – 1 ks – Olma, Olmíci medvídci čokoládoví, čokoládový jogurt a želé medvídci, 125 g, Výrobce: OLMA, a.s. CZ 08 ES Spotřebujte do: 01. 08. 2018 – 2 ks, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 8) v provozovně umístěné na adrese Horáčkova 1097, 140 00 Praha dne 2. 8. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, neboť: – byly zjištěny na prodejní ploše výše uvedené provozovny nečistoty (pavučiny, shluky prachu), rozbité sklo a zapadané pečivo, tyto nečistoty se nacházely po celé délce na prodejní ploše po levé straně za regály s potravinami (pečivem a alkoholem), – v zázemí provozovny v místnosti, kde bylo skladováno pečivo k rozmražení, byly zjištěny nečistoty, a to konkrétně prach a nedopalky od cigaret v hůře přístupných místech na podlaze za mrazicím boxem, b) nezajistil požadavky ustanovení přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004, neboť byly zjištěny v zázemí provozovny dveře vedoucí na příjmovou rampu, které byly nedostatečně zajištěny proti vniku škůdců (hlodavců), když dolní část dveří nedoléhala zcela k zemi (mezi dveřmi a podlahou bylo v některých místech až cca 5 cm) a mezi jednotlivými dveřmi byla značná mezera, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 9) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 1. 8. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když byly zjištěny vzázemí provozovny dveře vedoucí na příjmovou rampu, které byly nedostatečně zajištěny proti vniku Škůdců (hlodavců), když pravá část předmětných dveří nedoléhala zcela k zemi (mezi dveřmi a podlahou bylo cca 5 cm), nebyly tak zajištěny požadavky přílohy 1) kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 10) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 26. 6. 2018 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v samoobslužné chladící vitríně umístěné na prodejní ploše potraviny s prošlým DP, tedy potraviny, které je zakázáno uvádět na trh: – Activia, bílý a jahoda kiwi, jogurtový nápoj s bifidokulturou. Spotřebujte do: 25. 06. 2018, Hmotnost: 31 Og, Výrobce: Danone. Celkem uváděny na trh 3 kusy, – Milsy, Bánovecké syrové níte neúdené. Spotřebujte do: 25. 06. 18, Hmotnost: 100g, Výrobce: Milsy a.s., Partyzánská 224/B, Slovenská republika. Celkem uváděno na trh 11 kusů, – Hlíva ústřičná, Spotřebujte do: 25. 06. 2018, Hmotnost: 200g, Země původu PL, Celkem uváděno na trh 1 ks, – Cremíseé – Čerstvý sýr Cottage, Spotřebujte do: 25. 06. 2018. Hmotnost: 200g, Vyrobeno v Německu pro NORMA. Celkem uváděno na trh 1 kus, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 11) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 ~ Prosek dne 26. 6. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 862/2004, když byla zjištěna znečištěná místnost v zadní části v zázemí provozovny, která se nacházela v zázemí naproti chladírně mléčných výrobků, a ve které se nacházely mrazicí zařízení, ve kterých bylo skladováno mražené pečivo (donuty, koláče) určené k rozmražení a prodeji, kdy po celé místnosti především v rozích a na stropu se nacházely pavučiny a na podlaze se nacházelo značné množství nečistot, nebyla tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 12) ze všech svých provozoven umístěných na území ČR v období od 23. 4. 2018 (přijetí dodávky) do 11. 12. 2018 (uložení opatření s celostátní působností na základě seznámení s výsledky lab. rozborů) porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu opatřenou zavádějící informací o její vlastnosti CHOCOYOCO CHOCOLATE LUXURY DARK CHOCOLATE WITH CHILLI, 72% CACAO, Hořká čokoláda schillí, Hmotnost: 175 G, Minimální trvaníívost do: Víz obal 02.04.2019, Vyrobeno v Polsku, Skladujte v suchu, chraňte před teplem, Složení: kakaová hmota, cukr, nízkotučný kakaový prášek, kakaové máslo, chilli, emulgatory: sojový lecitin, polyglyceroi polyricínoleát, aroma, obsahuje min. 72% kakaové hmoty, v celkovém množství 1176 ks (staženo z trhu 20 ks), která dle Posudku a protokolu o zkoušce č. D914–11418/18/A01 oba ze dne 5.12.2018 vyhotoveného Odborem zkušební laboratoře S2PI inspektorátu v Praze byla vyhodnocena jako nevyhovující v senzorických parametrech vůně a chuť, když předmětná potravina nevyhověla údajům uvedeným na obale, neboť její chuť a vůně byla kakaová, nahořklá, tuková, vosková, netypická, nepálivá, bez vůně a chuti po chilli, kdy spotřebitel při koupi hořké čokolády s chilli očekává, že chuť této čokolády bude typicky po chilli pálivá, ale u předmětné potraviny tomu tak nebylo čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách 13) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 28. 11. 2018 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nebyly dodrženy požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004. jelikož: – byla zjištěna znečištěná podlaha v místnosti výkupu lahví, když za paletami umístěnými podél zdi (vpravo) byly nečistoty, prach rozbité kusy skleněné lahve, – poškozená podlaha (2 výmoly) byla zjištěna v místnosti prostoru skladu s mrazicími zařízeními a s pečivem pro rozmražení, – znovu byla zjištěna poškozená (nepřiléhající) ochranná lišta rohu stěny vedle dveří vedoucí do kanceláře, opětovně byla znečištěná podlaha po celé délce manipulační chodby (zvláště v hůře nepřístupných místech), b) nebyly dodrženy požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004. jelikož byly zjištěny nezajištěné dveře proti vniku škůdců, které se nacházely naproti místnosti výkupu lahví, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 14) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 28. 11. 2018 nesplnil opatření č. D930 11418/18/D ze dne 26. 10. 2018 v položkách D17 a D18 uložené Inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při provedené kontrole bylo zjištěno, že: – nebyla uvedena do bezvadného stavu úklidová místnost, především její podlaha – nebyla uvedena do bezvadného stavu omítka stěny vedle místa pro nabíjení elektrického paletového vozíku po levé straně, kdy byl podlahový mycí stroj, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách, 15) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 26. 10. 2018 porušil povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004 když: a) nebyly dodrženy požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, neboť: – byla zjištěna znečištěná podlaha po celé délce prodejní plochy, zvláště v hůře přístupných částech podlahy (pod prodejními koši, regály a v rozích), když se na podlaze nacházelo suché listí, nánosy prachu, rozsypané potraviny (vločky, mouka) a další nečistoty, – v prostoru skladu v místnosti, kde byl umístěn chladicí box (chladicí sklad) a 1 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení byl zjištěn poškozený dřevěný obklad rohu zdi při vstupu do místností v jeho dolní části, celý byl utržený ode zdi, – byla zjištěna poškozená podlaha v místech vstupu (kovového prahu) do místnosti, kde byl umístěn chladicí box (chladicí sklad) a 1 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení – chybějící dlaždice, podlaha nebyla hladká a snadno čistitelná, byly zjištěny poškozené vstupní dveře místnosti (dveře, na kterých byl umístěn červený papír "prosíme, manipulujte velmi opatrně s elektrickým i ručním paletovým vozíkem"), kde byl umístěn chladicí box (chladicí sklad) a 1 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení, když v jejich dolní části byly díry, ze kterých se drolily třísky, – byl zjištěn poškozený – chybějící dlaždicový obklad zdi u vstupu do chladicího boxu (z obou stran vstupu v dolní části a v pravé horní části – chybějící obklad) – byly zjištěny poškozené dlaždicové obklady zdi po celé délce v dolní části místnosti (jednalo se o protější stěnu z pohíedu od mrazicího zařízení) – byly zjištěny poškozené dveře v dolní části (dveřmi nebylo možno manipulovat, dveře byly napůl vysazené z pantů) nacházející se na protější straně od chladicího skladu, – podlaha v místnosti, kde byl umístěn chladicí box (chladicí sklad) a 1 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení, byla částečně překryta několika plechy, tyto plechy nedoléhaly zcela k původní podlaze, podlaha nebyla hladká a snadno čistitelná, pod plechy se nacházely nečistoty. – podlaha v celé místnosti, kde byl umístěn chladicí box (chladicí sklad) a 1 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení, byla znečištěná (prach, kousky kartónových krabic, rozbitých obkladů a další nečistoty), – poškozený dlaždicový obklad zdi byl zjištěn pod spínači světel, vedle mrazicího boxu, – v prostoru skladu s mrazicími zařízeními s pečivem pro rozmražení byla podlaha pokryta nečistotami, zvláště v hůře přístupných místech (semena z pečivá, prach, pavučiny, zapadané pečivo za mrazicími zařízeními aj.) – ve skladu nápojů a potravin s 2 mrazicími zařízeními s pečivem pro rozmražení byla podlaha pokryta nečistotami, zvláště v hůře přístupných místech (rozsypaná rýže, prach a další nečistoty), – ve skladu nápojů a potravin s 2 mrazicími zařízeními s pečivem pro rozmražení byla poškozená zeď v její dolní části vedle kovové obrubně dveří, ze které se odlučovaly její částečky a omítka, tato poškozená část zdi se nacházela po pravé straně, z pohledu ze skladu, – v prostoru výkupu lahví byla podlaha pokryta nečistotami a prachem, po levé straně, z pohledu od vstupu do místnosti, byly v hůře přístupných částech skleněné střepy a další nečistoty, – toalety jak dámské, tak pánské, skládající se z předsíňky a samotné místnosti toalety, nebyly udržovány v dobrém stavu, podlaha byla znečištěná, taktéž i umyvadlo a jeho okolí, – úklidová místnost nebyla udržována v dobrém stavu, podlaha byla znečištěna prachem a špínou dlouhodobého charakteru – v manipulační chodbě vedle místa pro nabíjení elektrického paletového vozíku po levé straně byl podlahový mycí stroj, stěna ve své dolní části u tohoto vozíku byla znečištěna (tmavé skvrny), omítka poškozena a odlučovala se – podlaha přede dveřmi, vedoucí z manipulační chodby na rampu byla poškozená, když podlaha pod a přede dveřmi byla značně vydrolená, ve výmolu byl písek, který se dále nacházel po celé manipulační chodbě, – v manipulační chodbě byla zjištěna poškozená ochranná lišta rohu stěny vedle dveří vedoucí do kanceláře, kdy kovová lišta byla poškozena ve své dolní části, která byla utržena ode zdi, – okno a jeho okolí (parapet) v přední části manipulační chodby z pohledu vchodu do ní, bylo znečištěno, nacházely se zde pavučiny, nečistoty tmavé barvy a uhynulí škůdci (drobný polétavý hmyz), – podlaha v zadní části manipulační chodby v prostoru u výtahů, kde byly skladovány potraviny a nápoje, nebyla celistvá, když některé dlaždice byly vytlučeny a to na 6 místech v prostoru před výtahem, – byla zjištěna poškozená zeď (díra) vedle výtahu po pravé straně z pohledu z manipulační chodby, – po celé délce manipulační chodby byly nečistoty, prach, pavučiny, kousky omítky, rozsypaných potravin, písku aj. – v místnosti na konci manipulační chodby, kde byly skladovány pracovní oděvy (mikiny s nápisem NORMA), byla silně znečištěna podlaha nečistotami dlouhodobého charakteru. – menší místnost přístupná z manipulační chodby (v její zadní části) byla silně znečištěná rozsypanou zeminou a dalšími nečistotami (izolační materiál, kusy kartonu, aj.), tato místnost nebyla opatřena dveřmi a vedla přímo do manipulační chodby; b) nebyly dodrženy požadavky přílohy II kapitoly V odst. 1 písm. a) NR 852/2004, jelikož povrchy obou mrazicích zařízení byly pokryty prachem a nečistotami po celé vrchní straně, a to především v kolejnicích a v posuvných částech mrazicího zařízení, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách 16) v provozovně umístěné na adrese Na Větrníku 299/19, 162 00 Praha 6 – Petřiny dne 28. 2. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 862/2004, když: a) byly zjištěny v manipulační chodbě naproti vstupu na prodejní plochu a vedly přímo na příjmovou rampu nezajištěné dveře proti vniku škůdců (mezera 1,5 cm mezi dveřmi a podlahou), nebyly tak zajištěny požadavky ustanovení přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004. b) nebyly zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004. jelikož: – v zázemí provozovny, v denní místnosti zaměstnanců, byl na stole umístěn popelník, ve kterém se v době kontroly nacházel popel a nedopalky cigaret, – v manipulační chodbě v zázemí provozovny před chladicím boxem (sklad) byl v podlaze nezajištěný odpadový kanálek, který byt překryt nepřipevněným kovovým krytem, – podlaha celého skladu, jak v přízemí, tak v 1. podzemním podlaží byla pokryta nečistotami (prach, pavučiny, třísky, omítka), tyto nečistoty byly dlouhodobého charakteru a ve větším množství převážně v hůře přístupných místech (za ochrannými lištami, v rozích). – poškozená zeď a omítka zdi v manipulační chodbě v přízemí v zázemí provozovny v prostoru před chladicím boxem (sklad), tato poškození se nacházela ve spodní části zdi, – pod schody vedoucími do podzemního podlaží byly, dle sdělení vedoucího prodejny, nepoužívané předměty (kartónové krabice, kovové mříže), ty byly silně pokryty prachem a nečistotami a neumožňovaly řádný úklid provozovny, – poškozená omítka rohu zdi v zázemí provozovny v přízemním podlaží, a to hned při vstupu do manipulační chodby, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 17) v provozovně umístěné na adrese Na Větrníku 299/19, 162 00 Praha 6 “ Petřiny dne 28. 2. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, ve znění platném a účinném ke dni spáchání přestupku (dále jen "NR 178/2002"), tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potraviny nevhodné k lidské spotřebě: – Brokolice, země původu Španělsko, 1 kus, u které bylo zjištěno velké množství škůdců v podobě menšího tmavého pohybujícího se hmyzu pod průhlednou plastovou fólií, tedy potravina byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu přítomnosti škůdců. – Vepřové kostky na guláš 600 g, šarže: L716361019053/23 716361, datum použitelnosti: výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o., V Růžovém údolí 553, 278 01, Kralupy nad Vltavou, Česká republika OZ 9826 ES, 1 ks, které vykazovalo barevné odchylky – maso bylo zašedlé, po čichu vykazovalo znaky kažení, tedy potravina byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kažení. čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 18) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 28. 3. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 2 zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu s prošlým datem minimální trvanlivosti (dále jen ,,DMT“), která nebyla touto skutečností označena a umístěna odděleně od ostatních potravin Chléb pšenično žitný, krájen,. Odkolek, Datum minimální trvanlivosti: 27.

3. Hmotnost: 500g,1 ks, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. g) zákona o potravinách, 19) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 6. 2. 2019 porušil povinnost stanovenou v č!. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: nezajistil požadavky přílohy II kapitoly 1 odst. 1 NR 852/2004, jelikož: a) – v zázemí provozovny v místnosti vratných lahví byl na stole umístěn popelník, ve kterém se nacházel popel a nedopalky cigaret, – nedopalky od cigaret se taktéž nacházely na podlaze v zázemí provozovny a to konkrétně pod schody, ve skladu potravin, vedoucí do kanceláře a ve vedlejší manipulační chodbě, – ve vedlejší manipulační chodbě (za a pod topením) se nacházely části automobilu, které mastnotou znečistily okolní podlahu, v této chodbě se také nacházely pneumatiky 2 kusy. – v zázemí provozovny ve skladu trvanlivých balených potravin, nepotřebných regálů aj. byla zjištěna silně znečištěná omítka zdi, jednalo se o omítku na pravé straně v rohu u okna z pohledu vchodu do skladu, omítka byla znečištěna tmavými skvrnami vedoucími od stropu podél okna směrem k podlaze, b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004, jelikož byly zjištěny nezajištěné dveře proti vniku škůdců (mezera mezi dveřmi a podlahou), které se nacházely v manipulační chodbě a vedly na rampu, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 20) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 6. 3. 2019 nesplnil opatření č. D004–11418/19/D01 ze dne 6. 2. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem dle §5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon č. 146/2002 Sb."), neboť při kontrole provedené dne 6. 3. 2019 bylo zjištěno, že podlaha v zázemí provozovny nebyla zcela čistá, když se nedopalky od cigaret nacházely ve vedlejší manipulační chodbě, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 21) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 28. 3. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 dost. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož: – v zázemí provozovny v denní místnosti byl zjištěn popelník umístěný na stole plný popele a nedopalků od cigaret, vedle tohoto popelníku byla umístěna krabička od cigaret a zapalovač, celá místnost byla silně cítit cigaretovým kouřem, který se při průchodu do hlavní manipulační chodby šířil i do dalšího zázemí provozovny, zástupce vedoucí při provedená kontrole potvrdila, že zaměstnanci kouří v zázemí provozovny a nedochází za tímto účelem mimo provozovnu, b) bylo zjištěno, že na výše uvedené provozovně probíhaly stavební práce v podzemním podlaží provozovny, kdy pracovníci, kteří tyto práce prováděli, se pohybovali i v přízemním podlaží v zázemí provozovny, v době kontroly, v přítomnosti inspektorky probíhalo vyvážení sutě a dalších stavebních materiálů výtahem z podzemního podlaží do přízemí odkud přes hlavní manipulační chodbu pokračovali dále na jedinou příjmovou rampu, kde byl umístěn velkoobjemový kontejner, kam uvedenou suť a další materiál umisťovali, přemísťování uvedeného stavebního materiálu probíhalo pomocí ručně vedeného motorizovaného kolečka, v zázemí, kde se tato motorizovaná kolečka pohybovala, byly silně cítit výfukové plyny, taktéž touto Činností vznikla vyšší prašnost a znečištění v celém zázemí, a to v místech, kde probíhalo naskladňování např. nebaleného pečivá, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 22) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 6. 2. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v úseku ovoce a zeleniny následující nebalené potraviny: – „Mango", v množství 2 ks, které bylo v těsné blízkosti místa nabízení na informační ceduli zavěšené nad potravinou označeno informací „Země původu: Brazílie", avšak přímo na přepravce byla nalepena etiketa s názvem a zemí původu Peru, – „Blumy “, v množství 8 kg, které byly v těsné blízkosti místa nabízení na informační ceduli zavěšené nad potravinou označeny informací „Země původu: JAR", avšak přímo na přepravce byla nalepena etiketa s názvem a zemí původu Chille, – „Rajčata keřík", v množství 10 kg, které byly v těsné blízkosti místa nabízení na informační ceduli zavěšené nad potravinou označeny informací „Země původu: Turecko", avšak přímo na přepravce byla nalepena etiketa s názvem a zemí původu Španělsko, spotřebiteli tak byly poskytnuty zavádějící informace týkající se země původu předmětných potravin, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, 23) v provozovně umístěné na adrese Přátelství 989, 100 00 Praha 10 – Uhříněves dne 16. 4. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky příloh II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož: – byly zjištěny dveře, které byly v dolní části poškozené, ochranný kryt byl částečně odtržen, z dveří se odlučovaly částečky materiálu, ze kterého byly vyrobeny, tyto dveře vedly do skladu potravin, ve kterém bylo skladováno nebalené i balené pečivo a bylo zde umístěno mrazicí zařízení s pečivem b) byly zjištěny na výše uvedené provozovně nezajištěná stropní světla (10 světel), jednalo se o zářivky nacházející se na stropě v zázemí ve skladu potravin, tyto zářivky nebyly opatřeny ochranným krytem, kdy přímo pod jednou z nezajištěných zářivek bylo skladováno nebalené pečivo (přepravky s rohlíky), taktéž i balené pečivo, určené k prodeji, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 24) v provozovně umístěné na adrese Přátelství 989, 100 00 Praha 10 – Uhříněves dne 1. 3. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož: – v zázemí provozovny v denní místnosti zaměstnanců byl na stole umístěn popelník, ve kterém se nacházel popel a nedopalky cigaret, kouř z cigaret by! cítit jak v denní místnosti, tak ve skladu potravin, kde bylo umístěno mrazicí zařízení s nebaleným pečivem pro rozmražení, – v manipulační chodbě vedoucí do skladu potravin v zázemí provozovny byl v podlaze zcela nezajištěný odpadový kanálek, – podlaha celého skladu v hůře přístupných místech (za ochrannými lištami, v rozích, pod paletami) byla pokryta nečistotami (prach, pavučiny, třísky, omítka, nedopalky od cigaret), – poškozená omítka zdi (droíící se) byla zjištěna v hlavním skladu potravin, toto poškození se nacházelo ve spodní části zdi (vedle zdi byly skladovány čokoládové velikonoční figurky), b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004, jelikož byly zjištěny nezajištěné dveře proti vniku škůdců (mezera 2 cm mezi dveřmi a podlahou), které se nacházely v manipulační chodbě a vedly přímo na příjmovou rampu, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 25) v provozovně umístěné na adrese Přátelství 989, 100 00 Praha 10 – Uhříněves dne 1. 3. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 3 odst. 1 písm. k) zákona o potravinách, když následující potraviny: – Klobása Šunková 300 g, 20 kusů, (skladujte při teplotě od 0 °C C do +5° C), – Štýrská klobása 300 g, 13 kusů, (skladujte při teplotě od 0 °C C do –5° C), – Prantl Moravské uzené (různá hmotnost balíčků), 27 kusů (cca 13,5 kg), (skladujte při teplotě od 0 °C do + 5° C), – Šunkové koleno s kostí cca 1400 g, 7 kusů (skladujte při teplotě od 0 °C do + 5 °C ), – Šunka dušená v páře l00 g, 13 kusů, (skladujte při teplotě od 0 °C C do +5 °C), – Anglická slanina speciál 200 g, 28 kusů, (skladujte při teplotě od 0 °C do +5 °C), – Uzená slanina bez kůže cca 250 g, 15 kusů, (skladujte při teplotě od +1 do +5°C), – Stehna uzená 340 g, 59 kusů, (skladujte při teplotě od – 1 °C do +5°C), – Buřty 0,600 kg, 15 kusů, (skladujte při teplotě od + 1°C do +5 °C), – Kuřecí junior, 69 kusů, (skladujte při teplotě od + 1 °C do +5 °C ), – Kladenská pečeně cca 500 g, 39 ks, (skladujte při teplotě +2 °C až + 6 °C ) uváděl na trh v chladící vitríně, ve které byly při kontrole teploměrem Těsto 105 s platností ověření do 31. 12. 2020, CM 19 0008100 s platností ověření do 31. 12. 2020 naměřeny v jejích různých částech teploty: 7,8 °C, 9,1 °C, 8,0 °C, 7,9 °C, 8,1 °C, dále display chladící vitríny ukazoval teplotu +9 °C. uvedené potraviny tak nebyly uchovávány při teplotách stanovených provozovatelem potravinářského podniku, který tyto potraviny vyrobil, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 1 písm. j) zákona o potravinách 26) v provozovně umístěné na adrese Doupovská 1043, 102 00 Praha 10 dne 20. 5. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 5 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě Bramborový knedlík přílohový 500g, Výrobce: Lef spol. s r.o. Zámecká 125 696 05 Milotice, Česká republika, datum použitelnosti: 26. 05. 2019 (4 kusy) a 22. 05. 2019 (1 kus), která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu výskytu okem viditelné plísně bílé barvy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 27) v provozovně umístěné na adrese Doupovská 1043, 102 00 Praha 10 dne 20. 5. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně umístěné na prodejní ploše potraviny s prošlým DP, tedy potraviny, které je zakázáno uvádět na trh: – Gothajský salám 400g, masný výrobek tepelně opracovaný, Skaličan a.s., spotřebujte do: 17. 05. 19, a 19. 05. 19, celkem uváděny na trh 2 kusy, – Danio, krémový tvaroh, vanilková příchuť, Danone, spotřebujte do: 19/05/19, celkem uváděny na trh 2 kusy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách. 28) v provozovně umístěné na adrese Doupovská 1043, 102 00 Praha 10 dne 20.5.2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji na prodejní ploše uvedené provozovny potravinu na obalu označenou jako BRUSNICE/KLIKVA proslazená; Dr Ensa, hmotnost; l00g, Zpracované ovoce přeslazené. Složení: klikva velkoplodá, cukr, regulátor kyselosti: kyselina citrónová, koncentrát z černého bezu, slunečnicový olej, v množství 94 kusů, která byla na regálové etiketě umístěné v blízkosti místa nabízení potraviny značena jako: "DR. ENSA Brusinky sušené 19,90, l00g." označením na regálovém štítku uvedené potraviny jako Brusinky byly spotřebiteli poskytnuty zavádějící informace o charakteristice potraviny a zvláště o její povaze a složení, jelikož se jednalo o klikvu, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, 29) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 10. 6. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 5 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě BarreBretonne, jemné pečivo. Výrobce: BiscuiterieYannic – Francie, hmotnost: 800g, spotřebujte do: 18.06.19,11 kusů, která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu výskytu okem viditelné plísně bílé a zelené barvy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 30) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 17. 5. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 2 zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potraviny s prošlým DMT, které nebyly touto skutečností označeny a umístěny odděleně od ostatních potravin: Králičí stehna s kostí, králičí maso hluboce mrazené, hmotnost: 1 kg. Minimální trvanlivost; 04.12.2018, Dovozce: Bidfood Czech Republic, uváděn na trh 1 kus, – Králičí stehna s kostí, králičí maso hluboce mrazené, hmotnost: 1 kg. Minimální trvanlivost: 15. 5. 2019 Dovozce Bidfood Czech Republic, uváděny na trh 2 kusy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. g) zákona o potravinách, 31) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha9 – Prosek dne 17. 5. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 5 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě Bramborový knedlík přílohový 500g, Výrobce; Lef spol. s r.o. Zámecká 125 696 05 Milotice, Česká republika, datum použitelnosti: 19. 05. 2019, v množství 6 ks, která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu výskytu okem viditelné plísně bílé barvy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 32) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 17. 5. 2019 nesplnil opatření č. D015–11418/19/D01 ze dne 10. 4. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 17. 5. 2019 bylo zjištěno, že obklady zdi byly opraveny pouze částečně, když jedna z dlaždiček byla poškozená tak, že docházelo k uvolňování jednotlivých rozbitých střepů, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 33) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 10. 4. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly 1 odst. 1 NR 852/2004, jelikož: – v denní místnosti, která vedla přímo do skladu a manipulační chodby, byly zjištěny dva popelníky, ve kterých byl popel a nedopalky od cigaret, zástupce vedoucí potvrdila, že do této místnosti chodí kouřit pracovníci prodejny, v zázemí provozovny byl taktéž cítit cigaretový kouř, – byly zjištěny poškozené dvě dlaždičky, jedna chybějící, jednalo se o obklad zdi, (v její dolní části) v místnosti, kde docházelo k rozmrazování pečivá (místnost naproti denní místnosti), toto poškození se nacházelo ihned vedle mrazicího zařízení, ve kterém bylo umístěno pečivo, poškozené dlaždičky po kouscích (střípcích) upadávaly, –byly zjištěny poškozené dveře v manipulační chodbě vedoucí do kanceláře vedoucí, tyto dveře byly poškozené v celé dolní části, roh dveří chyběl, –byla zjištěna znečištěná podlaha v místnosti, kde byly umístěny 2 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení, na podlaze byly nečistoty, pavučiny, – byl zjištěn nezajištěný odtokový kanálek v místnosti, kde byly umístěny 2 mrazicí zařízení s pečivem pro rozmražení, b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 4 NR 852/2004, jelikož byla zjištěna část (pravá) nezajištěných dveří proti vniku škůdců (mezera mezi dveřmi a podlahou), tyto dveře se nacházely v manipulační chodbě a vedly na rampu, kdy kartáčová lišta na pravé straně nedoléhala k podlaze a na levé straně byla odtržena, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 34) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 10. 4. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně umístěné na prodejní ploše potravinu s prošlým DP, tedy potravinu, kterou je zakázáno uvádět na trh Listové těsto s máslem, 400g (2 kusy). Výrobce: Lef spol. s.r.o, Zámecká 125, Milotice, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 35) ze všech svých provozoven umístěných na území ČR v období od 26. 4. 2019 (přijetí dodávky) do 30.10.2019 (uložení opatření s celostátní působností na základě seznámení s výsledky lab. rozborů) porušil povinnost stanovenou v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu opatřenou zavádějící informací o jejím složení: Ovocný cukr Zlaté slazení se sladidly z rostliny stévie, s datem minimální trvanlivosti 12. 04. 2021, o hmotnosti 670g, dodavatel Tanne Trade Group s.r.o., Fráni Šrámka 2302/15, 150 00 Praha 5 – Smíchov), v celkovém množství 72 ks (staženo z trhu 28 ks), která dle Posudku a protokolu o zkoušce č. D060–10444/19/A01 oba ze dne 13. 8. 2019 vyhotoveného Odborem zkušební laboratoře SZPI inspektorátu v Praze byla vyhodnocena jako nevyhovující ve znaku glokosa deklaraci uvedené na obalu – označení v údajích ve složení, neboť v údajích o složení nebyla tato zjištěná látka uvedena, přičemž zjištěné množství bylo 8,29 g/100 g, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, 36) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 484/87, 190 00 Praha 9 Prosek dne 5. 8. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož: – byla zjištěna znečištěná podlaha, a to hlavně v hůře přístupných místech: v rozích, za ochrannou lištou (v manipulační chodbě), pod stolem (v přípravně pečiva), jednalo se o nečistoty jako prach, střepy, – silně znečištěna byla úklidová místnost (podlaha, výlevka), která byla pokryta vrstvou nečistot černé barvy, – byla zjištěna znečištěná a poškozená police v manipulační chodbě umístěná vedle kovových dveří příjmu, kdy z části police se odlučoval materiál, celá tato police byla silně znečištěna, – byla zjištěna vytržená ochranná lišta rohu zdi při vstupu do zázemí, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 37) v provozovně umístěné na adrese náměstí Sítná 3127, 272 01 Kladno dne 31. 10. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož: – bylo zjištěno poškozené zdivo v horní části potravinového skladu v oblasti ventilace, – bylo zjištěno poškozené zdivo v horní části potravinového skladu v oblasti rozvodů kolem bílých a hnědých trubek, – byl zjištěn poškozený obklad ve spodní části stěny v potravinovém skladu, kdy z poškozených částí se odlučovali kusy zdivá a malby, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 38) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 5. 8. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož: a) – byl zjištěn silně znečištěný prostor před vstupem do samotné prodejny, kde byly umístěny nákupní vozíky, který byl přístupný ze dvou stran, a dále se přes tento prostor vstupovalo do provozovny, silně znečištěná byla podlaha tohoto prostoru (nacházely se na ní nečistoty v podobě nedopalků od cigaret, suchého listí, prach dlouhodobého charakteru, peří a obaly od potravin) a stěny, – v celé provozovně byl zjištěn usazený prach a velké množství nečistot (prach, nedopalky od cigaret) na podlaze, jak na prodejní ploše (úsek pečivá, pokladen), tak v zázemí, – podlaha v celé provozovně nebyla udržována v čistotě, a to především v hůře přístupných místech, kde se jednalo a silně zanedbaný úklid a nečistoty dlouhodobého charakteru, na rampě v pravém rohu ihned za dveřmi vedoucí do skladu byly zjištěny nečistoty (ptačí trus), – v celém prostoru skladu, a zvláště v místnosti o patro níže byly odloženy nepoužívané nepotřebné předměty, na kterých a za kterými se držel prach, tyto předměty bránily řádnému úklidu. Např. se jednalo o: prostor před příjmovou rampou (odložené dřevotřískové překližky, ze kterých se uvolňovaly třísky), schody vedoucí do nižšího patra (nánosy prachu, nečistot, igelitové sáčky, poškozené překližky, části regálů, zářivky), místnost v nižším patře, místnost s mrazicím zařízením, – zašpiněné okenní parapety byly ve skladu potravin (nánosy pavučiny, prachu a nečistot), – vydrolená podlaha byla v hlavní manipulační chodbě, kdy uprostřed manipulační chodby se nacházela díra, – poškozené zdi byly v místnosti, kde bylo mrazicí zařízení, ve kterém bylo skladováno nebalené pečivo pro rozmražení, když se ze zdí se odlučovala omítka a kousky zdí, omítka byla znečištěna; b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 5 NR 852/2004, jelikož v chladicí vitríně umístěné na prodejní ploše byla měřena teplota (teploměrem Těsto 105, s ověřením do 31. 12. 2020), kdy byly zjištěny tyto hodnoty prostředí: 12,3 °C, 12,5 °C, 12,2 °C, a dále bylo provedeno měření teploty ve výrobcích umístěných v předmětné chladící vitríně metodou vpichu: – Hovězí mleté 500g, Skladujte při teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,500 kg, Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota: 11,3 °C , – Vepřová plec mletá 500g, Skladujte pří teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,500 kg. Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota: 11,1°C , – Mleté mix 500g, Skladujte při teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,500 kg. Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota; 10,7 °C (uváděna na trh 2 balení, celkem 1 kg), – Vepřová pečeně SK plátek. Skladujte při teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,570kg, Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota; 13,7 °C, – Vepřové kostky na guláš 600g, Skladujte při teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,600kg, Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota: 11,9 °C , – Vepřová kýta BK plátek 600g, Skladujte pří teplotě 0 °C až +4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,600 kg. Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota: 12,5 °C, – Vepřová krkovice BK PL 600g, Skladujte při teplotě 0 °C až + 4 °C, spotřebujte do: 09. 08. 2019, hmotnost: 0,600kg, Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o. Naměřená vnitřní teplota: 11,5 °C, u předmětných potravin podporujících růst patogenních mikroorganismů nebo tvorbu toxinů byl přerušen chladící řetězec, c) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož: – v úseku prodeje s pekařskými výrobky byly zjištěny nánosy špíny a prachu a to hlavně pod regály s pečivem a v mezeře vedle regálu, a v hůře přístupných místech v tomto úseku, – bylo zjištěno, že docházelo ke kouření v denní místnosti, která ústila do skladu potravin, kde bylo manipulováno také s nebaleným pečivem, když na stole v denní místnosti byly položené zapalovače a cigarety, popelník s popelem a nedopalky od cigaret byl za dvířky kuchyňské linky, celá místnost byla cítit kouřem, d) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly V odst. 1 písm. b) NR 852/2004, jelikož: – na prodejní ploše umístěné chladicí zařízení, ve kterém byla na trh uváděna většina chlazeného sortimentu – mléčný a uzeniny), bylo v nevyhovujícím technickém a hygienickém stavu, když mřížka v dolní části chladicího zařízení byla znečištěná, taktéž prostor pod mřížkou byl znečištěn prachem a dalšími nečistoty, pod znečištěnou mřížkou byla izolační folie stříbrné barvy, která byla na mnoha místech poškozená, – v zázemí bylo umístěno mrazicí zařízení, ve kterém bylo uchováváno nebalené pečivo k rozmražení, toto mrazicí zařízení bylo silně znečištěné, uvnitř byla námraza, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 39) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 Prosek dne 4. 11. 2019 nesplnil opatření č. D044–11418/19/D07 ze dne 5. 8. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 4. 11. 2019 bylo zjištěno, že podlaha v zázemí provozovny v hůře přístupných místech byla pokryta nečistotami (prach, opadaná omítka), ve vedlejších chodbách vedoucích do ostatních skladů byla podlaha znečištěná nejen v nepřístupných místech, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 40) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 2. 10. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož byla zjištěna znečištěná podlaha ve skladu naproti mrazicím zařízení s nebaleným pečivem, na zemi byly nepoužívané předměty a nečistoty: nedopalky od cigaret, cigaretový popel, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. 41) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9, Prosek dne 2. 10. 2019 nesplnil opatření č. D044–11418/19/D01 ze dne 6. 8. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona Č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 2. 10. 2019 bylo zjištěno, že podlaha před provozovnou byla znečištěna nečistotami, nedopalky od cigaret, popelem, peřím a dalšími odpadky, kdy uvedené nečistoty byly zanášeny i na prodejní plochu, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 42) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 4. 11. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož v denní místnosti byl cítit cigaretový kouř, popelníky byly s částí cigaretového popelu ve skříni v kuchyňské lince, v koši pak byly vysypané zbytky obsahu popelníků, v denní místnosti tak docházelo k opětovnému kouření, přičemž tato místnost přímo ústila do skladu potravin, kde byly po levé straně u vchodu do denní místnosti skladovány přepravky s nebaleným pečivem, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 43) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 5. 8. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně umístěné na prodejní ploše potravinu s prošlým DP, tedy potravinu, kterou je zakázáno uvádět na trh Selská kotleta s kmínem cca 500g, masný výrobek tepelně opracovaný. Cena: 116,60 Kč, Výrobce Le a CO Ing Jiří Lenc, s.r.o.. Spotřebujte do: 31. 07. 2019, hmotnost: 0,690 kg, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 44) v provozovně umístěné na adrese Vysočanská 556/65, 190 00 Praha 9 – Prosek dne 5. 8. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 6 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě Kuřecí prsní řízky 600g, šarže: LI 009073100, kontrolovaná dávka: 1200 g, datum použitelnosti: 07. 08. 19, výrobce: Vodňanská drůbež, a.s., Radomilická 886, Vodňany, 2 kusy, která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kažení, jelikož vykazovala silný zápach po kažení a značné barevné změny, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 45) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 7. 11. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 862/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož: – bylo zjištěno kouření v zázemí provozovny, když v místnosti ústící ihned do skladu potravin a na příjmovou rampu byl popelník s popelem a nedopalkem od cigaret položený na kuchyňské lince, v uvedené místnosti byl cítit cigaretový kouř, – bylo zjištěno skladování/uvádění na trh chlazených potravin (mléko, upravená balená zelenina) na prodejní ploše přímo na zemi, před chladicí vitrínou, potraviny zde byly umístěny minimálně 30 min., až po upozornění pracovnice provozovny byly potraviny umístěny do chladící vitríny, – byly zjištěny poškozené skleněné dveře, střepy z těchto dveří byly na zemi v manipulační chodbě, kde bylo skladováno zboží včetně potravin (Čokolády, čokoládové figurky) určené na prodejní plochu, zmíněné cukrovinky byly skladovány přímo pod poškozenými dveřmi, část střepů byla pouze shrnuta do vedlejší místnosti, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 46) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 7. 11. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně potraviny s prošlým datem použitelnosti (dále jen „DP"), tedy potraviny, které je zakázáno uvádět na trh: – Vepřová plec mletá, hmotnost: 500G; Spotřebujte do: 06. 11. 2019. Výrobce: Bidfood Kralupy s.r.o., 4 balení, – Hlíva ústřičná, hmotnost: 200g; Spotřebujte do: 05. 11. 2019. Výrobce: Sporea s.r.o., 4 balení, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 47) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 7. 11. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 2 zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potraviny s prošlým DMT, které nebyly touto skutečností označeny a umístěny odděleně od ostatních potravin: – Pivo Černá Hora – Páter, 7 kusů, DMT 15.10.2019, objem: 0,5 I, – Birell HROZNO, objem: 0,4L, datum minimální trvanlivosti: 22. 10. 19, 10 kusů, – Birell (žlutý), objem: 0,4L, datum minimální trvanlivosti: 23. 10. 19,1 kus, – Cappy objem: 800ml, datum minimální trvanlivosti: 05. 11. 2019,1 kus, – Tuňák, svíčková: hmotnost: 350g, minimální trvanlivost do konce: 10/2019, 7 kusů, – České Buchtičky s náplní tvarohovou, minimální trvanlivost do: 02. 11,1 kus, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. g) zákona o potravinách, 48) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 – Kobylisy dne 7. 11. 2019 nesplnil opatření č. D046–11418/19/D01 ze dne 14. 8. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 7. 11. 2019 bylo zjištěno, že podlaha v zázemí provozovny nebyla čistá, když čistější byla pouze střední část hlavní manipulační chodby, v ostatních místnostech včetně úklidové a v rozích, podél stěn a v dalších hůře přístupných místech byly nečistoty (prach, omítka, třísky, střepy), čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 49) v provozovně umístěné na adrese Střelničná 1347/47, 182 00 Praha 8 –– Kobylisy dne 14. 8. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: a) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož v zázemí provozovny v hůře přístupných místech manipulační plochy a v úklidové místnosti byla zjištěna znečištěná podlaha prachem a omítkou, b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož v denní místnosti nacházející se v zázemí provozovny byl zjištěn popelník s popelem a nedopalkem od cigaret, kdy vedoucí provozovny bylo potvrzeno, že místnosti bylo kouřeno, přitom tato místnost ústila do prostor, kde bylo manipulováno s balenými i nebalenými potravinami, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 50) v provozovně umístěné na adrese Hábova 1517/5,155 00 Praha 5 dne 10. 12. 2019 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně potravinu s prošlým DP, tedy potravinu, kterou je zakázáno uvádět na trh Anglická slanina speciál Le a Co, hmotnost: 200g, Spotřebujte do: 9. 12. 2019, 1 kus, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 51) v provozovně umístěné na adrese Hábova 1517/5, 155 00 Praha 5 dne 10. 12. 2019 nesplnil opatření č. D064–11418/19/D01 a D07 ze dne 20. 11. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 10. 12. 2019 bylo zjištěno, že: – podlaha v zázemí provozovny nebyla v čistém stavu, a to především v hůře přístupných místech, – mrazící zařízení nebylo v bezvadném stavu, byla zjištěna námraza a nečistoty v horní části zařízení na víku a kolejnicích, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 52) v provozovně umístěné na adrese Hábova 1517/5,155 00 Praha 5 dne 20. 11. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když nezajistil požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, jelikož: a) – v celém zázemí provozovny byla podlaha znečištěna prachem, opadanou omítkou, pavučinami, zbytky pečivá, semínky a dalšími nečistotami, především v hůře přístupných místech byly nečistoty ve velikém množství, –na prodejní ploše byla znečištěna podlaha, a to při vstupu do provozovny a v hůře přístupných místech, kde se jednalo a silně zanedbaný úklid a nečistoty dlouhodobého charakteru, – v zázemí provozovny byly skladovány nepotřebné předměty, které bránily řádné sanitaci a úklidu provozovny, tyto předměty byly umístěny v manipulační chodbě a v místnosti, která měla být používána jako přípravna pečivá (jednalo se o nákupní košíky s odpadem, sklem, polystyrenem, kartónové krabice), – poškozené rohy stěn, ze kterých se odlučovala omítka a materiál stěny, se nacházely v hlavní manipulační chodbě, naproti "skladu" alkoholických nápojů a dále při vstupu do místnosti, kde byly umístěny mrazicí zařízení, poškození se vyskytovalo především v dolní a střední části, – poškozená podlaha byla v manipulační chodbě, kdy jedna dlaždice chyběla, a z tohoto místa se drolil šedivý materiál, tento výmol se nacházel naproti uzavřených dveří na rampu, – drolící se omítka byla ve skladu vratných lahví a to konkrétně po levé straně, kde byly skladovány pivní lahve, podlaha v této místnosti byla taktéž znečištěna prachem, střepy, nedopalky od cigaret, – úklidová místnost, kde byl umístěn mycí stroj, byla silně znečištěna a taktéž zde byly skladovány nepotřebné předměty – odpad (prázdné kanystry, pet lahve, špinavé ubrousky, igelity), b) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly V odst. 1 písm. b) NR 852/2004, jelikož mrazící vany (ve kterých bylo uchováváno nebalené pečivo určené k dopečení) ve skladovacích prostorech, z nichž byly do trhu uváděny nebalené potraviny, nebyly udržovány v čistotě a dobrém stavu, když na vnitřních stranách těchto zařízení byla zjištěna námraza, byly silně znečištěny o zbytků pečivá a prachu především v kolejnicích posuvných dveří a na povrchu samotného zařízení, c) nezajistil požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, jelikož: – byl zjištěn na provozovně v denní místnosti popelník, ve kterém byl cigaretový popel a nedopalky od cigaret, tato denní místnost ústila do manipulační chodby, kde byly skladovány potraviny (balené i nebalené), mrazicí zařízení s pečivem určeným pro dopečení, cigaretový kouř byl cítit již při vstupu do zázemí do hlavní manipulační chodby, – byla zjištěna manipulace s nebaleným pečivem přímo v manipulační chodbě v zázemí provozovny (v manipulační chodbě nebyla umístěna jakákoli umyvadla pro mytí rukou), na proti vstupu do zázemí byl umístěn nerezový regál na přípravu pečivá na rozpek, v době kontroly i s potravinami (kaiserkami), naproti tomuto regálu byl umístěn provizorní koš, který nebyl uzavřen, k přípravě pečivá docházelo v hlavní manipulační chodbě, která nebyla v čistém a dobrém stavu, nebyla tak zajištěna ochrana nebaleného pečivá před kontaminací, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 53) v provozovně umístěné na adrese Bubenské nábřeží 306,170 00 Praha 7 dne 28. 2. 2018 a 4. 4. 2018 nesplnil opatření č. D904–11418/18/D01 ze dne 16. 2. 2018 uložené inspektorem SZPI postupem dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 28. 2. 2018 a 4. 4. 2018 bylo zjištěno, že u chladící vitríny na prodejní ploše, kde byly skladovány veškeré chlazené potraviny, byly nánosy nečistot v její dolní části pod mřížkou, kdy pod touto mřížkou byly jak nečistoty, tak uvolněná technická hmota žluté a stříbrné barvy, jejíž jednotlivé části se nacházely pod touto mřížkou, chladící zařízení tak nebylo udržováno v dobrém stavu, aby bylo riziko kontaminace sníženo na minimum, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 54) v provozovně umístěné na adrese Sokolovská 202/314, 190 00 Praha 9 dne 28. 3. 2019 porušil povinnost stanovenou v v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 5 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě Bramborový knedlík přílohový, hmotnost: 500g, Výrobce Lefspol.s.r.o. Zámecká 125, 696 05 Milotice, Česká republika. Spotřebujte do: 31. 03. 2019, v množství 5ks, která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu výskytu okem viditelné plísně bílé barvy, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, 55) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2,140 00 Praha 4 – Modřany dne 18. 12. 2019 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: – byl na provozovně zjištěn v denní místnosti popelník, ve kterém byl cigaretový popel a nedopalky od cigaret, kdy tato denní místnost ústila do manipulační chodby, kde byly skladovány potraviny (balené i nebalené) a cigaretový kouř byl cítit jíž při vstupu do zázemí, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly IX odst. 3 NR 852/2004, – v celém zázemí provozovny byla podlaha znečištěna prachem, opadanou omítkou, pavučiny a dalšími nečistotami, zbytky pečivá, semínky především v hůře přístupných místech byly nečistoty ve velkém množství, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR – v zázemí provozovny byly skladovány nepotřebné předměty, které bránily řádné sanitaci a úklidu provozovny, tyto předměty byly umístěny v manipulační chodbě, v místnosti, ve které bylo připravováno pečivo pro dopečení a v místnosti, ve které byly Čištěny plechy (jednalo se o nákupní košíky, nepoužívané regály a jiné předměty bránící řádnému úklidu), nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004, – silně znečištěná podlaha a její okolí byla zjištěna v místnosti, kde byl umístěn mycí stroj, za kterým byla silně znečištěná podlaha i stěna dlouhodobou usazenou špínou/prachem, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly 1 odst. 1 NR 852/2004, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 56) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2,140 00 Praha 4 – Modřany dne 16. 01. 2020 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, když: – v přípravně pečivá byly police z dřevotřísky, které byly umístěny přímo nad mrazicími zařízeními, ve kterých bylo skladováno pečivo pro dopečení, tyto police nebyly po krajích nijak ošetřeny proti odlučování částeček (třísek) do prostoru pod nimi (na, nebo do, mrazáku s pečivem určeném pro dopek), nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly II odst. 1 písm. f) NR 852/2004, – v zadní části manipulační chodby v zázemí provozovny, před chladicím boxem, ve kterém byla umístěna zelenina, byl poškozený roh stěny (v době kontroly byly u toho rohu stěny skladovány kovové boxy s plechy na dopékání pečivá), kdy poškození se nacházelo v dolní části stěny a odlučovaly se z něj částečky zdi a omítky, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1NR 852/2004, – v přípravně pečiva v zázemí provozovny zjištěny nepotřebné předměty, které bránily řádnému úklidu. Tyto předměty (nákupní košíky, kartónové krabice, rozložené kovové regály) byly taktéž umístěny také v okolí umyvadla a na umyvadle tak, že nemohlo být používáno, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly I odst. 1 NR 852/2004 čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 57) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2, 140 00 Praha 4 – Modřany dne 16. 1. 2020 nesplnil opatření č. D066–11418/19/001 a D03 ze dne 18. 12. 2019 uložené inspektorem SZPI postupem podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., když při kontrole provedené dne 16. 1. 2020 bylo zjištěno, že: podlaha, a to především v hůře přístupných místech byla stále znečištěna, podlaha v zázemí především v hůře přístupných místech (v rozích, za mrazicím zařízením) byla pokryta nečistoty, prachem, aj., okolí mycího stroje v manipulační chodbě nebylo v dobrém stavu, když výlevka byla špinavá, okolo ní byly nepoužívané špinavé předměty, čímž se dopustil přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., 58) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2, 140 00 Praha 4 – Modřany dne 29. 1. 2020 porušil povinnost stanovenou v čl. 4 odst. 2 NR 862/2004, když: – na konci manipulační chodby nad mrazicím zařízením, kde bylo skladováno nebalené pečivo, byla okna, která byla silně zašpiněna nečistotami a pavučinami. – v místnosti, která dle sdělení zástupce vedoucí má být přípravnou pečiva, bylo silně znečištěné topení pokryté silnou vrstvou prachu a dalších nečistot tmavé barvy a chybějící obklad zdi, chybějící dlaždička v dolní části stěny (vlevo od vstupu do místnosti), z poškozené stěny se odlučovaly částečky zdí, zašpiněné okno – byly zde nečistoty tmavé barvy, pavučiny, strop byl poškozen – chybějící odlučující se omítka na dvou místech, – na prodejní ploše v úseku ovoce a zeleniny byla na stropě zjištěna silně znečištěná část stropní omítky, nacházely se zde pavučiny a uhynulé mušky, kdy toto znečištění se nacházelo přímo nad nebaleným ovocem a zeleninou, nebyly tak zajištěny požadavky přílohy II kapitoly 1 odst. 1 NR 852/2004, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, 59) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2, 140 00 Praha 4 – Modřany dne 29. 1. 2020 porušil povinnost stanovenou v § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, když uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji v chladící vitríně potravinu s prošlým DP, tedy potravinu, kterou je zakázáno uvádět na trh Zde žije Zákys z jižních Čech jahoda, hmotnost: 0,330 g, DP: 28.1.20220 výrobce: Madeta, množství uváděné na trh: 1 ks, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, 60) v provozovně umístěné na adrese Těšíkova 2, 140 00 Praha 4 – Modřany dne 29. 1. 2020 porušil povinnost stanovenou v čl. 14 odst. 1 v návaznosti na odst. 2 písm. b) a odst. 6 NR 178/2002, tím, že uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu nevhodnou k lidské spotřebě Krahulík Lovecký salám, hmotnost: 500 g, DMT: 02. 03. 2020, výrobce: K Krahulík – MASOZÁVOD Krahulčí a.s., množství uváděné na trh: 5 kusů, která byla nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu výskytu okem viditelné plísně bílé, místy zelené barvy, která se náhodně nacházela na celém výrobku ve formě jednotlivých "ložisek" velkých cca 1 cm, čímž se dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách.

3. Žalobce s prvostupňovým rozhodnutím nesouhlasil, proto proti němu podal odvolání, přičemž odvolací námitky korespondují se žalobními námitkami. Žalovaný žalobou napadeným rozhodnutím odvolání žalobce zamítl, ve třech případech toliko formulačně změnil výrok pod bodem I., ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí nejprve shrnul průběh předcházejícího řízení ve věci, poukázal na to, že správní řízení bylo se žalobcem zahájeno dne 26. 5. 2020, kdy mu bylo doručeno Oznámení o zahájení správního řízení č. j. SZPI/AM123–76/2020 a zopakoval text výroku I. prvostupňového orgánu; na stranách 22 až 26 vyjmenoval veškeré podklady pro vydání prvostupňového rozhodnutí a shrnul provedené dokazování ve věci. Poté se na stranách 30 až 70 vypořádával s odvolacími námitkami žalobce, které shledal nedůvodnými (kromě výtek směřujících do neúplnosti výrokové části I. prvostupňového správního rozhodnutí, na něž však reagoval tím, že dotčené výrokové pasáže zpřesnil) a plně se ztotožnil s právním posouzením věci i se skutkovými zjištěními prvostupňového správního orgánu. II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce 1.

4. Soud konstatuje, že pro přehlednost rozhodnutí spojí ke každé jednotlivé žalobní námitce i text vyjádření žalovaného k žalobě.

5. Předně žalobce v žalobě brojil proti všem výrokům žalobou napadeného rozhodnutí; označil je za nezákonné, vykazující zásadní vady, a to i co se týče správního řízení. V obecné rovině namítal, že správní orgány porušily zásadu zákonnosti, když interpretovaly zákonná ustanovení právních předpisů extenzivně a v neprospěch žalobce; nevypořádaly se dostatečně s odvolacími námitkami, zejm., nehodnotily otázku naplnění materiální stránky přestupků; nepřihlédly ke všem okolnostem případu a uložily žalobci nepřiměřeně přísnou sankci, jejíž výši ani řádně neodůvodnily.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě se shora uvedenou námitkou nesouhlasil a taktéž v obecné rovině ji popřel s odkazem na odůvodnění obou napadených rozhodnutí.

7. Žalobce nesouhlasil se spekulativním závěrem správních orgánů, že pokud nepodal v průběhu správního řízení proti kontrolnímu protokolu a proti uloženým opatřením opravné prostředky, nastává fikce, že žalobce s těmito opatřeními a kontrolními zjištěními souhlasil.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ke shora uvedené námitce uvedl, že svá tvrzení o nepodání námitek žalobce proti kontrolním zjištěním se zakládají na skutkovém stavu věci. Zdůraznil, že samotná skutečnost, že žalobce nepodal žádné námitky, sama o sobě nedokazuje, že se žalobce dopustil přestupku. Nicméně dokazuje, že žalobce v předmětném kontrolním zjištění nespatřoval důvod k tomu, aby námitky podal, čímž nebyla skutková zjištění z jednotlivých kontrolních protokolů zpochybněna, a proto správní orgán považoval zjištěné skutečnosti za prokázané.

9. Žalobce byl v žalobě přesvědčen, že vzhledem k délce správního řízení, kdy v některých případech od zjištění přestupku správnímu orgánu trvalo cca 2 roky, než o nich vydal rozhodnutí, došlo ze strany správních orgánů k porušení práva žalobce na spravedlivý proces a na vydání rozhodnutí bez zbytečných průtahů. Žalobce namítal, že k 37 přestupkům, jež mu jsou kladeny za vinu, mělo dojít před více jak rokem a 9 přestupků správní orgány řešily dokonce až po dvou letech od jejich spáchání, což je v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každá věc má být projednána bez zbytečných průtahů. Taktéž byl přesvědčen, že se žalovaný s tímto odvolacím důvodem dostatečně nevypořádal. Žalobce byl totiž přesvědčen, že žalovaný se tvrzením, o své zákonem stanovené povinnosti o vedení společného řízení, jen snaží účelově vyvinit z nesprávného postupu, tj. z nečinnostního postupu v řízení. O zákonnou povinnost vedení společného řízení by se jednalo dle názoru žalobce jen v případě přestupků zjištěných při jedné kontrole, nejvýše při následné kontrole v přiměřeném čase. Žalovaný tímto rezignoval na preventivní funkci správního trestání; když v případě 37 přestupků zůstal v rovině represivní funkce.

10. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ke shora uvedené námitce vysvětlil, že lhůta mezi tím, kdy byl přestupek spáchán a samotným zahájením správního řízení se prodloužila proto, že se žalobce dopustil řady přestupků, které byly spáchány v různých provozovnách, v krátkém časovém sledu po sobě, opakovaně a mnohé hygienické nedostatky nebyly napraveny ve stanovených lhůtách a žalobce neplnil uložená opatření. Současně zdůraznil, že promlčecí doba byla u všech skutků zachována, když dle § 30 písm. b) přestupkového zákona tato činí 3 roky, jde–li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč. Společné řízení o přestupcích pak bylo vedeno v souladu s § 88 odst. 1 přestupkového zákona. Dále k námitce absence materiálního znaku jednání žalobce právě v důsledku plynutí času uvedl, že materiální stránka přestupku je dána již okamžikem skutkové podstaty přestupku a odkázal na rozhodnutí NSS ze dne 9. 8. 2012, č. j. 9 As 34/2012–28; současně odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, kde správní bylo konstatováno, že protiprávní jednání žalobce dosáhlo takové míry ohrožení cílů sledovaných předpisy potravinového práva, že bylo shledáno jako společensky škodlivé. Zároveň zdůraznil, že byť se u některých přestupků jednalo o malé množství potravin, u nichž bylo shledáno pochybení v opožděném stažení z prodeje, je nutno zohlednit, že v případě prošlého data použitelnosti jde o potraviny, které jsou po daném datu již nevyhovující k lidské spotřebě (z důvodu kažení, výskytu škůdců atp.), mohou tak představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví. Datum použitelnosti se totiž používá právě u potravin, které z mikrobiologického hlediska rychle podléhají zkáze.

11. Žalobce v žalobě u přestupků, týkajících se uvádění na trh potravin s prošlým datem spotřeby, použitelnosti, minimální trvanlivosti shodně namítal, že v těchto případech, došlo k této závadné situaci jen u malého množství potravin (řádově jednotky kusů) a jednalo se jen o několikahodinové zpoždění s jejich odstraněním z prodeje, tudíž byl přesvědčen, že u těchto skutků nebyla naplněna materiální stránka přestupku, jednalo se o hraniční případy. Žalobce byl rovněž přesvědčen, že se správní orgány s jím uplatněnými odvolacími námitkami dostatečně nevypořádaly. Žalobce tedy soudu navrhl, aby žalobou napadené rozhodnutí zrušil, v případě, kdy takto soud nerozhodne, domáhal se upuštění od uložení od trestu či jeho snížení.

12. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ke shora uvedené námitce uvedl, že materiální stránka přestupku je dána již okamžikem skutkové podstaty přestupku a odkázal na rozhodnutí NSS ze dne 9. 8. 2012, č. j. 9 As 34/2012–28; současně odkázal na odůvodnění prvostupňového rozhodnutí, kde správní bylo konstatováno, že protiprávní jednání žalobce dosáhlo takové míry ohrožení cílů sledovaných předpisy potravinového práva, že bylo shledáno jako společensky škodlivé. Zároveň zdůraznil, že byť se u některých přestupků jednalo o malé množství potravin, u nichž bylo shledáno pochybení v opožděném stažení z prodeje, je nutno zohlednit, že v případě prošlého data použitelnosti jde o potraviny, které jsou po daném datu již nevyhovující k lidské spotřebě (z důvodu kažení, výskytu škůdců atp.), mohou tak představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví. Datum použitelnosti se totiž používá právě u potravin, které z mikrobiologického hlediska rychle podléhají zkáze.

13. Žalobce v žalobě namítá, že skutky, jimiž se měl žalobce dopustit protiprávního jednání, nejsou řazeny postupně, dle časové posloupnosti, jak k nim mělo dojít, nýbrž jsou očíslované bez jakéhokoliv systému, pak ale dochází k tomu, že jeden skutek se ztrácí ve druhém, třetím atp., čímž dochází k chaosu a došlo i k porušení práva na spravedlivý proces. Tento stav demonstroval na přestupcích ve výroku I. pod bodem 52) prvostupňového rozhodnutí, zde obsažený skutek se měl stát 20. 11. 2019 a skutek pod následujícím bodem 53) se měl stát 28. 2. 2018, tj. o 1,5 roku dříve. Taktéž žalobce upozornil na správní orgány zaujatou praxi účelového navyšování skutků, jelikož pokud bylo možné, aby ke zjištění skutku došlo při kontrole dne 26. 6. 2018 [bod 11)] a ne později při kontrole 1. 8. 2018 [bod 9)], jedná se bezpochyby o navyšování počtu skutků. Žalobce nesouhlasil s vysvětlením žalovaného, že se mělo v obou případech jednat o vady zjevné, když pokud se jednalo o zjevné vady, mohl je inspektor zjistit najednou a nevytvářet z nich účelově dva skutky.

14. Žalovaný ve vyjádření k žalobě se shora uvedenou námitkou nesouhlasil, když poukázal na její vypořádání v žalobou napadeném rozhodnutí na stranách 29 až 30. Stručně shrnul, že ve výrokové části postupoval dle § 93 odst. 1 přestupkového zákona s tím, že přestupkový zákon nestanoví povinnost řadit jednotlivé skutky chronologicky podle data spáchání. Podstatné je, že z výroku jasně vyplývá, kdy, kde a jakým způsobem byl skutek spáchán. Odmítl chaotický popis skutků.

15. Žalobce poté uplatnil k přestupkům obsaženým ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 1), 4), 6) a 22) námitky nedostatečně zjištěného skutkového stavu a nesprávního posouzení skutku, neboť byl přesvědčen, že žalovaný se nedostatečně vypořádal s jeho odvolací námitkou, že v řízení nebylo prokázáno, že by byly spotřebiteli poskytnuty zavádějící informace týkající se země původu zde uvedených potravin, když označená potravina měla na informační tabuli uveden odlišný název země původu, než jaký byl uveden na bedýnkách, v nichž se dané potraviny rovněž nalézaly. Žalobce měl za to, že je podstatné, že neprodával potraviny z bedýnek, nýbrž z prodejního místa, tj. z regálu nad nímž byla umístěna informační tabule; argumentaci žalovaného, jenž akcentoval zemi původu uvedenou na informační tabuli před zemí původu dle bedýnky, označil za absurdní. Naopak byl toho názoru, že je možné, aby byla jiná země původu uvedená na bedýnce a jiná na informační tabuli nad regálem, jelikož žalobce může prodávat potravinu, která má původ v různých zemích. Popřel proto, že by se z jeho strany jednalo o zaváděcí informaci.

16. Žalovaný k této žalobní námitce uvedl, že v případě přestupků pod č. 1), 4), 6) a 22) je přesvědčen, že byly na prodejní ploše uvedeny různé – rozporuplné informace ohledně země původu daných potravin. Vysvětlil, že na bedýnce, papírovém sáčku, resp. na přepravce byla uvedena určitá informace o zemi původu, avšak nad regálem, kde byly potraviny umístěny, byla ve všech případech uvedena odlišná informace o zemi původu. U každé potraviny tak byly uvedeny 2 odlišné země původu, čímž byla spotřebiteli poskytnuta zavádějící informace ve smyslu čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1169/2011, přičemž není podstatné, která země původu z několika možných byla skutečně správná. Odmítl tvrzení žalobce, že by potraviny mohly mít současně původ ve více zemích.

17. Žalobce v případě přestupku obsaženého ve výroku pod bodem I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 2) prvostupňového rozhodnutí sporoval, že by se z jeho strany mělo jednat o nekalosoutěžní praktiku. Akcentoval, že oranžová etiketa s nesmyslnými údaji byla na daných potravinách nalepena v důsledku chybně nastavených etiketových kleští zaměstnankyní žalobce. Proto z tohoto jednání nelze vyvozovat žádné závěry, neboť údaje nemohly uvést spotřebitele v omyl. Tudíž zde k žádnému spáchání přestupku nedošlo. Odkaz žalovaného na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016, č. j. 9 A 148/2013 – 44, měl za nepřípadný, neboť se jednalo o skutkově odlišný případ týkající se nesprávného označení potravin značkou Klasa. Navíc se žalovaný s totožnou odvolací námitkou žalobce řádně nevypořádal.

18. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitce ohledně přestupku č. 2) konstatoval, že žalobce v tomto případě jednal v rozporu s požadavky odborné péče a tímto jednáním byl způsobilý podstatně narušit ekonomické chování spotřebitelů, kteří by si dané potraviny mohli chtít zakoupit právě jen z důvodu nalepené oranžové cedulky. K obraně žalobce uvedl, že i pochybení zaměstnance lze považovat za selhání kontrolních mechanismů.

19. Žalobce v případě přestupků obsažených ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 3), 7), 10), 27), 34), 43), 46), 50) a 59) namítal, že v daných bodech vypočtené potraviny, jež byly nalezeny v prodejnách žalobce a s ohledem na prošlé datum použitelnosti měly být z prodeje staženy, se vždy jednalo o prodlevu v počtu pouze několika hodin. Žalobce tedy nepopíral, že potraviny měly být v době kontroly staženy z prodeje, ale jednalo se jen o několika hodinovou prodlevu při jejich stažení z prodeje, dále se jednalo jen o několik jednotek potravin, což vše dle žalobce snižuje společenskou nebezpečnost přestupků. Připustil, že formální znak přestupku zde splněn byl, ale nikterak jeho materiální znak. Nabízení potravin k prodeji i nadále, jak naznačoval správní orgán ve svém rozhodnutí, označil žalobce za spekulativní. Žalobce v případě přestupku pod č. 34) prvostupňovému správnímu orgánu vytkl neurčitost tohoto bodu výroku I. prvostupňového rozhodnutí, když u předmětné potraviny byl uveden toliko prošlý datum použitelnosti potraviny. Žalovaný sice datum použitelnosti doplnil, a to 9. 4. 2019 (výrok 4. Žalobou napadeného rozhodnutí), žalobce však byl přesvědčen, že tímto postupem byl zkrácen o možnost podání odvolání.

20. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 3), 7), 10), 27), 34), 43), 46), 50) a 59) předně upozornil, že žalobce v žalobě nepopřel, že potraviny měly být z prodeje staženy. Žalovaný poukázal na to, že pokud by spotřebitel dané potraviny zakoupil a zkonzumoval, hrozilo by mu riziko vzniku zdravotních následků. Jelikož datum použitelnosti je vyhrazeno potravinám podléhajícím z mikrobiologického hlediska rychlé zkáze, proto po krátké době představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví dle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1169/2011. Po uplynutí data použitelnost se tak potravina nepovažuje za bezpečnou. Překročení data použitelnost, byť o jeden den nelze bagatelizovat. Žalovaný setrval na názoru, že nezasáhl–li by dozorový orgán, mohly být dané potraviny dál nabízeny k prodeji po delší dobu po projití použitelnosti. Žalovaný odmítl i výtku žalobce na neurčitost výroku prvostupňového správního rozhodnutí v důsledku absence uvedení doby použitelnosti u dané potraviny. Předně vysvětlil, že při doplnění data použitelnosti vycházel z podkladů řízení, které měl k dispozici. V souladu s tímto provedl změnu ve výrokové části rozhodnutí, čímž však nebyl žalobce jakkoliv zkrácen, podstata protiprávního jednání žalobce zůstala plně zachována.

21. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 5), 8), 9), 11), 13), 15), 16), 19), 21), 23), 24), 33), 36), 37), 38), 40), 42), 45), 49), 52), 55), 56), 58) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí týkající se zjištěných hygienických nedostatků na provozovnách žalobce. Žalobce v těchto případech zásadně namítal, že se jednalo jen o drobné nedostatky (ve skladování, údržbě atp.), které nemohly mít negativní vliv na potraviny, riziko kontaminace potravin ze zjištěných stavebně–technických nedostatků (uvolněná technická hmota „pod mřížkou“, drolící se omítka) či ze zjištěných úklidových nedostatků (nečistoty v místnostech, na hůře přístupných místech jako v rozích, za mrazícím zařízením, nedoléhající část dveří k podlaze atp., popelníky s nedopalky) nehrozilo vůbec. Žalobce zásadně nesouhlasil s názorem správních orgánů, že nalezené naplněné/vysypané popelníky v provozovnách žalobce, krabičky od cigaret a zapalovač neprokazují, že se v místnosti kouřilo, když zápach je silně cítit i jen z popelníku. Zaměstnanci totiž chodí kouřit mimo provozovny s popelníkem. Žalobce vždy zdůraznil, že k odstranění nečistot i napravení nedostatků došlo ve lhůtě k tomu stanovené správními orgány, k čemuž mělo být přihlédnuto v rámci stanovení výše sankce. V bodě 5) žalobce vytkl správním orgánům, že zde k riziku kontaminace balených potravin v chladícím zařízení z technické hmoty „pod mřížkou“ nemohlo dojít. V případě nedostatků uvedených v bodě 13) a vypočtených pod písmenem b) – žalobce namítal, že tvrzení zde obsažená jsou nesrozumitelná, když správní orgán nespecifikoval, v čem spatřoval nezajištěnost dveří proti vniknutí škůdců. Žalobce odkázal na stranu 41 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, kde žalovaný připustil, že popis skutku pod písmenem b) bodu 13) výroku není dostatečně určitý, ale tím žalovaný nesprávně skončil. V případě přestupků pod č. 21) žalobce upozorňoval na to, že v podzemním podlaží probíhaly stavební práce, suť a další materiály byly skutečně vyváženy výtahem a odváženy manipulační chodbou na rampu do velkoobjemového kontejneru, avšak prašnost a znečištění v celém zázemí žalobce odmítá. Odůvodnění rozhodnutí vytkl, že budí dojem, že stavební dělníci jezdili „cik cak“ s kolečkem po celém skladu, když zrovna přijel dodavatel nebaleného pečiva. Uvedené však nebylo prokázáno; skutkový stav proto žalobce měl za neúplně a neobjektivně zjištěný. V případě přestupků pod č. 45) žalobce namítal, že mléko a upravená zelenina správním orgánem zmíněné ve výroku rozhodnutí nebyly řádně specifikovány tj. v daném bodě výroku chlazené potraviny, u nichž bylo zjištěno skladování/uvádění na trh na prodejní ploše přímo na zemi, před chladící vitrínou, potraviny zde byly umístěny minimálně 30 minut, když až po upozornění pracovnice provozovny byly tyto umístěny do chladící vitríny. Nelogickým závěrem označil žalobce tvrzení žalovaného o tom, že potraviny byly mimo chladící vitrínu po dobu 30 minut, pokud by totiž kontrolní orgán věděl po tak dlouhou dobu, že potraviny nejsou dobře skladovány a jistě by nečekal, aby mohl uvedený stav odhalit. Odmítl, že by byly cukrovinky skladovány pod poškozenými dveřmi. V případě přestupku pod č. 23) žalobce nesouhlasil, že by tím, že u dveří, které vedly do skladu, byl částečně odtržen kryt, se měl žalobce dopustit přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. Za absurdní označil tvrzení správního orgánu, že by se ze dveří samovolně odlučovaly částečky materiálu, ze kterého byly vyrobeny. Uvedené měl za nemožné již z fyzikálního i chemického hlediska. Dle žalobce tak nelze nalézt souvislost mezi částečně odtrženým krytem dveří či krytem nezajištěné zářivky a baleným či nebaleným pečivem. Žalobce byl přesvědčen, že splnil požadavky, že potraviny musí být ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce chráněny proti jakékoliv kontaminaci, jež by mohla způsobit nevhodnost potravin k lidské spotřebě. Žalobce dále v žalobě uplatnil žalobní námitky k přestupkům pod bodem č. 33), kdy k popisu nedostatků spočívajících v odlupování dlaždičky po střípcích zopakoval, že střípky nemohou z dlaždičky samovolně uvolňovat, uvedené proto nebylo žalobci prokázáno. K tvrzení žalovaného, že v provozovně chyběl roh dveří, uvedl, že toto neprokazuje, že se dopustil přestupku. Ke znečištěné podlaze konstatoval, že znečištění nebylo prokázáno, nebyla rovněž prokázána souvislost mezi nezajištěným odtokovým kanálkem s mrazícími zařízeními s pečivem. Část výroku o nezajištění dveří není dostatečně specifikována, žalovaný netvrdil, že by uvedené bylo zadokumentováno. V případě přestupku pod č. 37) žalobce namítal, že ve výroku nebyl uveden případný rozsah poškození zdiva a poškozeného obkladu ve spodní části skladu; přičemž samovolné odlučování kusů zdiva a malby nebylo ve věci prokázáno, když k němu nedošlo. V případě přestupku pod č. 52) žalobce namítal, že skladování nepotřebných předmětů, nevede k situaci, že by tyto musely bránit sanitaci a úklidu. V případě přestupku pod č. 56) žalobce namítal, že pokud správní orgán netvrdil, že by se z polic z dřevotřísky „odlučovaly“ třísky, pak z nich žádné nebezpečí nehrozilo; požadavek ošetření polic pak nemá zákonnou oporu. Prvostupňový orgán sice tvrdí, že byl poškozen roh stěny, kdy se z něj „odlučovaly“ částečky zdi a omítky; žádné důkazy pro toto své tvrzení však nepředložil. Pokud prvostupňový orgán uvedl, že umístěné předměty v přípravně pečiva bránily řádnému úklidu, netvrdí však, že by tato místnost nebyla uklizena. V případě přestupku pod č. 58) žalobce namítal, že se žalovaný nevypořádal s námitkou, že nad mrazícím zařízením nebalené pečivo neskladoval, v místnosti, kde je přípravna pečiva nebyly zjištěny nečistoty. Byl přesvědčen, že skutky pod označením 56 až 61 bylo možno zjistit již při kontrole dne 18. 12. 2019 a nemusely tak být rozloženy do čtyř obvinění – výroků.

22. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 5), 8), 9), 11), 13), 15), 16), 19), 21), 23), 24), 33), 36), 37), 38), 40), 42), 45), 49), 52), 55), 56), 58) předně konstatoval, že podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004 jsou provozovatelé potravinářských podniků provádějící činnost v jakékoliv fázi výroby, zpracování, distribuce potravin dodržovat všeobecné hygienické požadavky stanovené zmiňovaným nařízením. Podle přílohy II. nařízení musí být všechny předměty, instalace a zařízení, s nimiž přicházejí potraviny do styku konstruovány takovým způsobem, aby byly v pořádku a dobrém stavu, aby bylo riziko kontaminace sníženo na minimum. K přestupku pod č. 5) poukázal na stranu 35 žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že zjištěné nedostatky jsou popsány v protokole o kontrole č. P911–11418/18 ze dne 4. 4. 2018 (resp. v dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D904–11418/18 ze dne 16. 2. 2018, jehož přílohu tvoří rozsáhlá fotodokumentace, konkrétně fota na č. 34–42). K žalobním námitkám uplatněným žalobcem proti bodu 13) písmeno b) žalovaný uvedl, že v žalobou napadeném rozhodnutí potvrdil názor žalobce, že výrok rozhodnutí nebyl dostatečně určitý, proto odkázal na Doklad o provedených kontrolních úkonech č. D931–11418/18 ze dne 28. 11. 2018, ze kterého je zřejmé, že nezajištěné dveře spočívaly v tom, že tyto nedoléhaly zcela k podlaze, byla tam pod nimi mezera cca 3 cm. Kontrolní zjištění shledal žalovaný v pořádku, dostatečně určité a srozumitelné, kdy fotodokumentace z místa byla jeho součástí (viz fotografie 19, 20, 21). Žalovaný sice přistoupil ke zpřesnění výroku prvostupňového správního rozhodnutí, nicméně podstata protiprávního jednání zůstala nadále zachována, žalobce nebyl tímto postupem žalovaného nikterak zkrácen na svých právech. Co se týče výtek ohledně úvah správních orgánů týkající se popelníků žalovaný k přestupku pod bodem 21) zdůraznil, že informace o kouření v provozovně byla zástupkyní vedoucí potvrzena. V ostatních případech sice nebylo prokázáno, že by zaměstnanci kouřili přímo v zázemí provozovny, nicméně samotná skutečnost, že se v místnostech vyskytoval zápach a cigaretový popel je důvodem k závěru o tom, že potraviny nebyly chráněny proti jakékoliv kontaminaci, když výskyt popelu byl schopný kontaminaci způsobit. Žalovaný poukázal rovněž na to, že v jednotlivých provozovnách byla navíc zjištěna řada dalších hygienických nedostatků, která společně tímto pochybením vedly žalovaného k závěru o porušení zákona resp. nařízení (ES) 852/2004. K námitkám žalobce cíleným proti přestupku pod č. 21) žalovaný upozornil, že zde uvedená skutková zjištění vycházejí z pořízení fotodokumentace (č. 14), která tvoří přílohu protokolu o kontrole č. P012–11418/19 ze dne 28. 3. 2019. Z kontrolního zjištění vyplývá, že zázemí provozovny nebylo dostatečně odděleno od prostor, kde probíhaly stavební práce. Co se týče přestupku pod bodem 45), tj. specifikaci potravin, které nebyly ihned umístěny do chladícího zařízení, žalovaný vysvětlil, že předmětem přestupku nejsou konkrétní potraviny, nýbrž nevhodný způsob nakládání s nimi, neboť se po dobu 30 min. nacházely přímo na zemi před chladící vitrínou (viz foto č. 1, 2). Uvedl, že inspektoři v rámci provádění kontroly po 30 minutách od prvotního zaznamenání daných potravin zjistili, že tyto dosud nebyly do chladícího zařízení umístěny, proto na toto upozornili pracovnici provozovny. Rovněž tak k vytýkanému zjištění ohledně cukrovinek odkázal žalovaný na kontrolní zjištění v protokolu o kontrole č. P071–11418/19 a související fotodokumentaci. Z kontrolního zjištění pak vyplynulo, že zboží bylo uloženo dole na zemi v manipulační chodbě v těsné blízkosti dveří. Dále k žalobním námitkám k přestupku č. 23) žalovaný odkázal na fotodokumentaci (viz foto č. 10 – 12), která tvoří přílohu protokolu o kontrole č. P019–11418/19 ze dne 29. 4. 2019, konkrétně z fotografie č. 12 je zřejmý odlup materiálu. Tím, že zářivky byly nezajištěné, nebylo zabráněno jejich případnému vypadnutí a kontaktu s potravinami. Taktéž k námitkám žalobce směřujícím proti přestupku 33) odkázal na skutková zjištění v dokladu o provedených úkonech č. D015–11418/19 ze dne 10. 4. 2019, včetně fotodokumentace (viz strany 50 –51 žalobou napadeného rozhodnutí). V případě námitek proti přestupku pod č. 37) opět odkázal na dokumentaci k dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D037–11439/19 ze dne 31. 10. 2019 (viz strany 50 –51 žalobou napadeného rozhodnutí). Rovněž tak žalovaný v případě námitek proti přestupku pod č. 52) odkázal na dokumentaci k dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D064–11439/19 ze dne 20. 10. 2019 (viz strana 60 žalobou napadeného rozhodnutí) s tím, že velké množství nepotřebných předmětů, které byly v zázemí provozovny, vedly jednoznačně k závěru, že prostor nebylo možno udržovat tak, aby v něm mohla proběhnout sanace a úklid. V případě námitek proti přestupku pod č. 56) žalovaný odkázal na dokumentaci k dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D003–11439/19 ze dne 16. 10. 2020 (viz strana 63 žalobou napadeného rozhodnutí). K námitkám pod bodem 58) žalovaný odkázal na dokumentaci k dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D006–11439/20 ze dne 29. 1. 2020 (viz strana 64 žalobou napadeného rozhodnutí), ž čehož je zřejmé, že pečivo bylo skladováno v mrazícím zařízení nikoliv nad ním. Nad mrazícím zařízením se nacházela okna, která byla silně zašpiněna nečistotami a pavučinami. V místnosti, která měla být přípravnou pečiva, bylo silně znečištěné topení pokryté silnou vrstvou prachu a dalších nečistot tmavé barvy, chybějící obklad zdi, chybějící dlaždička v dolní části stěny, z poškození stěny se odlupovaly částečky zdi atp. Zdůraznil, že odstranění závadného stavu je povinností žalobce.

23. Žalobce v případě přestupku obsaženého ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 12) namítal, že žalovaný připustil nesrozumitelnost této části výroku (viz předposlední odstavec strany 40 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí), tento jen opravil, ale měl prvostupňové správní rozhodnutí zrušit, jelikož tak neučinil, zkrátil žalobce o jeho právo na využití opravného prostředku. Žalobce totiž nemohl například uplatnit odvolací námitku, že nebylo prokázáno tvrzení, že se žalobce měl dopustit tvrzeného přestupku na všech svých provozovnách.

24. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 12) připustil, že výrok ohledně tohoto přestupku prvostupňového správního rozhodnutí nebyl zcela správný a srozumitelný, a proto výrok změnil. Žalovaný byl přesvědčen, že změna výroku byla jen formulační záležitostí, kterou došlo jen k upřesnění skutku, podstata skutku spočívající v uvedení na trh potraviny, jejíž označení bylo v rozporu s požadavky čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011, zůstala zachována tak, jak byla vymezena v zahájení řízení. Žalobce tímto nebyl nikterak zkrácen na svých právech a nejedná se tak o porušení zásady dvojinstančnosti řízení.

25. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 14), 20), 32), 39), 41), 48), 51), 53), 57) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, jimiž namítal, že nestihl ve stanovené lhůtě odstranit veškeré kontrolou vytčené nedostatky. Co se týče přestupku č. 14) namítal, že nedostatky zjištěné kontrolou dne 26. 10. 2018 odstranil, kromě dvou spočívajících v tom, že (a) úklidová místnost, zejména podlaha, nebyla uvedena do bezvadného stavu a (b) omítka stěny vedle místnosti pro nabíjení elektrického paletového vozíku po levé straně, kde byl podlahový mycí stroj. Zdůraznil, že shora vytýkaným jednáním nemohl naplnit skutkovou podstatu zákonného ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o potravinách, jelikož jeho součástí není písmeno c). Žalobce měl za to, že žalovaný měl pro tuto vadu zrušit prvostupňové rozhodnutí a nikoli jeho výrokovou část jen doplnit (viz strana 41 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí). V případě přestupku č. 20) žalobce argumentoval, že uložené opatření č. D004–11418/19D01 inspektorem splnil, jelikož nedopalky cigaret, nacházející se na podlaze v zázemí provozovny, obratem po kontrole dne 6. 2. 2019 uklidil, tudíž opatření splnil před uplynutím stanovené lhůty. To, že při další kontrole dne 6. 3. 2019 byly inspektorem opět nalezeny cigaretové nedopalky na podlaze, uvedl, že je možné, že podlaha nebyla čistá, ale jednalo se o jiný přestupek. Shodně žalobce argumentoval i v případě přestupků č. 39), 41) a 48), jen u přestupku č. 39) měl navíc za to, že tento skutek byl uměle vytvořen, jelikož nedostatek nebyl tvrzen v rámci dříve provedené kontroly v provozovně. A u přestupku č. 41) žalobce navíc namítal, že se žalovaný řádně, objektivně nevypořádal s odvolací námitkou, že podlahou se rozumí „rovně upravená spodní plocha místnosti“, kdy se však před provozovnou nenachází žádná místnost. Tím, že ke zjištěným nedostatkům při kontrole ze dne 5. 8. 2019 vydal kontrolor dvě opatření č– D044–11418119/D01 a č. D044–114181/D07, čímž došlo ke zmnožení počtu skutků. Po dvou měsících se na ploše zajisté nenacházely (nebylo prokázáno) stejné nečistoty, jež byly zjištěny dne 5. 8. 2019. Dále namítal, že plochu před provozovnou si nájemce nepronajal, neodpovídá proto za nečistoty způsobené tam zákazníky atp. Za úklid plochy odpovídá její vlastník, žalobce jím nebyl. Zanášení odpadků, popela, peří atp. do provozovny nebylo prokázáno. Nesouhlasil s argumentací žalovaného vystavěnou na objektivní odpovědnosti žalobce za dodržování hygienických požadavků v provozovně, dále měl žalobce nesrozumitelný popis daného skutku žalovaným na straně 17 žalobou napadeného rozhodnutí ohledně stavu nákupních vozíků, kde není uvedeno ničeho. U přestupku č. 48) žalobce nesouhlasil s tím, že by po třech měsících od uložení opatření v některých rozích místností, podél stěn a v dalších hůře přístupných místech mohly být nalezeny stejné nečistoty; tudíž dle jeho názoru nebylo prokázáno, že by žalobce dne 7. 11. 2019 nesplnil opatření č. D046–11418/19/D01 ze dne 14. 8. 2019. V případě skutků uvedených pod č. 32) týkajících se zjištěné závady v obkladech zdi provozovny, kdy jedna z dlaždiček měla být poškozena tak, že docházelo k uvolňování jednotlivých rozbitých střepů, čímž nesplnil opatření č. D015–11418/19/D01; žalobce popřel porušení daného opatření, jelikož z jedné poškozené dlaždičky nemůže logicky bez vnějšího zásahu dojít k uvolňování jednotlivých střepů. Vysvětlil, že dlaždička má takovou soudržnost, že je takovýto stav z podstaty věci vyloučen. Žalobci nebylo uvolňování střepů z dlaždičky prokázáno. Ohledně přestupku pod č. 51) namítal, že v tomto bodě výroku nebylo specifikováno, v jakých hůře přístupných místech provozovny byly nalezeny nečistoty. Taktéž měl za neurčité slovní spojení, že mrazící zařízení nebylo v bezvadném stavu, kdy není zřejmé, jaké vady má správní orgán na mysli. Uvedl, že v tomto případě existují pochybnosti, zda se tvrzený skutek stal, kdy se tak uplatní zásada hodnocení ve prospěch žalobce. Taktéž namítal, že přestupky pod č. 55) až 59) neměly být posouzeny jako 4 obvinění, když žalovaný nepostupoval správně, když 4 obvinění odůvodnil najednou.

26. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 14), 20), 32), 39), 41), 48), 51), 53), 57) předně konstatoval, že pokud nebyl žalobce schopen uložené opatření splnit, mohl požádat o prodloužení lhůty k jeho splnění. Shrnul, že žalobce v celkem 9 případech nesplnil uložené opatření. V případě přestupku č. 14) žalovaný připustil, že v právní kvalifikaci skutku došlo k omylu, když v prvostupňovém správním rozhodnutí mělo být správně uvedeno, že žalobce spáchal přestupek dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., a nikoli dle zákona č. 110/1997 Sb. Žalovaný upozornil na to, že žalobce byl v oznámení o zahájení řízení správně informován, že je podezřelý ze spáchání přestupku dle§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., odmítl, že by opravou správného čísla zákona byl žalobce zkrácen na svých právech. K námitkám, které se týkaly totožnosti skutku, žalovaný připomněl, že v rámci uložených opatření bylo žalobci uloženo, aby uvedl podlahu v zázemí provozovny do čistého stavu, odstranil nedopalky cigaret (u přestupku č. 20). Během následné kontroly však byly opět zjištěny nedopalky na stejném místě jako v době první kontroly, tudíž závěr správního orgánu, že žalobce nesplnil uložení opatření je správný. Pro tento závěr není podstatné, zdali se jedná o nedopalek, který zde ležel již před první kontrolou nebo po kratší dobu (obdobné platí i v případě nečistot, prachu zjištěných opakovaně na stejných místech). Žalovaný upozornil, že žalobce nepodal námitky proti kontrolním zjištěním obsažených v protokolech o kontrole). Ohledně přestupku č. 41) žalovaný uvedl, že dne 5. 8. 2019 byl v rámci kontroly zjištěn silně znečištěný prostor před vstupem do prodejny, kde byly skladovány nákupní vozíky. Dle žalovaného je irelevantní, zdali byl tento prostor označen jako podlaha či zem, nebo stěny smysl dotčeného prostoru je zjevný. Na podlaze bylo velké množství nečistot – nedopalky od cigaret, suché listí, prach dlouhodobého charakteru, peří, obaly od potravin aj., i přes množství nečistot zde byly v době kontroly skladovány nákupní vozíky určené zákazníkům při nákupu potravin. Proto bylo žalobci uloženo opatření č. D044–11418/19/D01, jímž mu byla uložena povinnost vyčistit podlahu prostoru, kde jsou skladovány nákupní vozíky, jelikož nákupní vozíky byly znečištěny. Z uloženého opatření jasně vyplývá, že žalobce měl udržovat podlahu v čistém stavu a nikoli pouze odstranit nečistoty. Žalovaný měl požadavek žalobce, aby inspektor porovnával nečistoty, které se v prostoru nacházely v době prováděné kontroly opatření s těmi, které se zde nacházely během předchozí kontroly, za nereálný. Zdůraznil, že předmětem přezkumu v dané věci není obsah uloženého opatření, nýbrž skutečnost jestli žalobce opatření splnil. Setrval na svém názoru, že žalobci svědčí objektivní odpovědnost za dodržování hygienických požadavků v provozovně. Záleží tak na žalobci, který prostor v rámci svého provozu užívá (skladování nákupních vozíků), aby jej udržoval v čistotě. Nákupní vozíky (které patří žalobci) jsou z nevyhovujících prostor zaváženy do prostor provozovny, čímž se tam dostávají nečistoty; přičemž žalobce ani nesdělil, kdo je tedy skutečným vlastníkem prostor, kde vozíky skladuje. K přestupku č. 32) připomněl, že při kontrole dne 17. 5. 2019 bylo zjištěno, že obklady zdi byly opraveny jen částečně, kdy jedna z dlaždiček byla natolik poškozená, že docházelo k uvolňování jednotlivých rozbitých střepů (viz fotodokumentace č. 16, 17), o výsledku provedené kontroly byl vyhotoven Doklad o provedených kontrolních úkonech ze dne 17. 5. 2019, č. D024–11418/19. K žalobním námitkám proti přestupku č. 51) odkázal na opatření ze dne 20. 11. 2019, č. D064–11418/19/D01, v němž byla žalobci uložena povinnost uvést podlahu v zázemí do bezvadného stavu, tj. čistého stavu, odstranit nečistoty, hlavně v hůře přístupných místech. Opatřením č. D064–11418/19/D07 ze dne 20. 11. 2019 byla žalobci uložena povinnost uvést mrazící zařízení v zázemí provozovny do bezvadného stavu – odstranit nečistoty a námrazu. Součástí kontrolních zjištění byla i fotodokumentace, z níž je stav patrný. O výsledku kontroly, kterou bylo shledáno nesplnění opatření D01 a D07 byl pořízen protokol č. P079–11418 ze dne 10. 12. 2019. K žalobním námitkám proti přestupkům pod body 55) až 59) žalovaný odkázal na strany 63 až 64 žalobou napadeného rozhodnutí, kde se jimi zabýval. Vysvětlil, že se v případě těchto přestupků jednalo o odlišné skutkové podstaty, proto byla jednání posouzena jako 4 přestupky.

27. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 17), 26), 29), 31), 44), 54), 60) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, které se týkaly toho, že žalobce na trhu nabízel potraviny nevhodné k lidské spotřebě. Žalobce u přestupků pod č. 17) zdůraznil, že se jednalo o případy, kdy pokažení potravin žalobce nemohl předpokládat, jelikož v těchto případech potravinám neuplynula doba spotřeby. V případě brokolice balené v plastové fólii byli škůdci zjištěni jen u jednoho kusu; přičemž hmyz musel být přítomen již v době balení do fólie, nebylo tak v moci žalobce této situaci zabránit, navíc se jednalo jen o jeden kus zeleniny, dovodil tak, že intenzita ohrožení chráněného zájmu nebyla vysoká. U vepřových kostek namítl, že jejich použitelnost byla do 1. 3. 2019 (kontrola proběhla dne 28. 2. 2019), opět se jednalo o jeden kus potraviny a navíc o skrytou vadu, kterou bylo lze zjistit jen na základě laboratorních rozborů (viz strana 46 žalobou napadeného rozhodnutí). U ostatních přestupků shodně žalobce poukázal na to, že daná potravina neměla v době kontroly prošlé datum spotřeby, tudíž vznik plísně (v některých případech viditelné okem), nemohl předpokládat. Žalobce pochybení zjištěná v případě přestupku č. 31) uznal.

28. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 17), 26), 29), 31), 44), 54), 60) předně konstatoval, že ve prospěch žalobce hodnotil, že se v případě vepřových kostek jednalo o vady skryté, odhalitelné až na základě destruktivního hodnocení dané potraviny. Co se týká nedostatků brokolice, žalovaný souhlasil s žalobcem, že hmyz se dostal na brokolici před tím, než baly obalena ochrannou fólií. Nicméně i zjevná vada měla být žalobcem odstraněna v rámci vnitřní kontroly žalobce. Potraviny byly potencionálně způsobilé ohrozit zdraví spotřebitelů. V případě těchto přestupků se jednalo o typově nejzávažnější přestupky z oblasti potravinového práva, proto nebylo možné přihlédnout k malému množství těchto potravin. Pokud by se dané potraviny dostaly ke spotřebitelům, a byly zkonzumovány, představovaly by značné zdravotní riziko pro spotřebitele. Ačkoliv se vady potravin vyskytly před uplynutím jejich data použitelnosti, nejednalo se dle žalovaného o nepřiměřený požadavek, aby žalobce sám vadu odhalil pouhým okem.

29. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 18), 30), 47) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, které se týkaly toho, že žalobce na trhu nabízel potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti. V případě přestupku č. 18) namítal, že se jednalo toliko o jeden kus potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, tudíž připustil, že v tomto případě měla být potravina označena a umístěna odděleně od ostatních potravin. U přestupku 47) žalobce upozornil na odůvodnění odvolací námitky na straně 57 žalobou napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že byť prvostupňový správní orgán v rámci svého uvážení nehodnotil délku prodlení ve prospěch žalobce, dle žalovaného nepochybil, neboť prodlení 5 a více hodin nelze podle žalovaného považovat za krátké prodlení. Žalobce zdůraznil, že zde žalovaný nepřipouští posouzení krátkosti prodlení jako polehčující okolnosti. Přesto žalobce dovodil, že několika hodinové prodlení by mělo být hodnoceno ve prospěch žalobce.

30. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 18), 30), 47), týkající se toho, že žalobce na trhu nabízel potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, odkázal zejména na stranu 44 žalobou napadeného rozhodnutí (přestupek č. 18), pokud žalobce upozorňoval na to, že šlo jen o jeden případ potraviny s prošlým datem, nicméně tato potravina porušila právo spotřebitele na informace o dané potravině.

31. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 28), 35) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, kdy ohledně č. 28) odmítl, že spotřebiteli poskytoval zavádějící informace o charakteristice potraviny, zejména o její povaze a složení. Složení totiž bylo jasně popsáno jako „klikva velkoplodá …“ Správní orgán uvedl, že tato potravina byla na regálové etiketě v blízkosti místa nabízení potraviny značena jako DR. ENSA Brusinky sušené … Žalobce připustil, že informace na regálové etiketě byla botanicky nepřesná, jelikož s odkazem na odbornou literaturu citoval, že klikva bývá botanicky nepřesně označována jako americká či kanadská brusinka. Vypořádání žalovaného s touto námitkou označil za rozporuplné, když potvrdil, že obchodní název obchodní označení klikvy jako americká/kanadská borůvka a taktéž jako nereálné, neboť zákon neupravuje názvy rostlin. Pedantský postup žalovaného dle žalobce postrádá objektivitu. V případě přestupku č. 35) žalobce namítl nesrozumitelnost daného bodu výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí a taktéž byl přesvědčen, že žalovaný měl pro toto pochybení zrušit přezkoumávané rozhodnutí, což neučinil a zkrátil tak žalobce na jeho právech o možnost využití opravného prostředku (viz strana 51 žalobou napadeného rozhodnutí). Dále žalovanému vytkl, že neprokázal tvrzení o tom, že se měl tohoto skutku dopustit ve všech provozovnách, rovněž tak žalovaný neuvedl, kdy a kde daný přestupek zjistil. Skutkový stav tak byl nedostatečně zjištěn.

32. Žalovaný ve vyjádření k žalobě k námitkám ohledně přestupků č. 28), 35) setrval na názoru, že spotřebitelům byly poskytnuty zavádějící informace ze strany žalobce, odkázal na strany 48 až 49, kde vypsal rozdíl mezi klikvou a brusinkou s tím, že za zákonný název je třeba pokládat český název potraviny stanovený/uvedený v předpisech EU nebo vnitrostátních předpisech, který je v právních předpisech dostatečně specifikován názvem latinským, tudíž není pochyb, o jakou potravinu se jedná (klikva – Vaccinium macrocarpon, brusinka – Vaccinium vitis–idaea – viz nařízení č. 396/2005/ES o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách). Z tohoto důvodu název klikva a brusinka žalovaný považoval za zákonný název ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení (EU) č. 1169/2011. Dle žalovaného je proto na místě vyžadovat název klikva u čerstvého ovoce či ve složení u zpracované vícesložkové potraviny (např. sušené klikvy, džus z klikvy apod.). Pokud se týká lidového/obchodního názvu americká/kanadská brusinka, jeho použití by bylo přípustné pouze v případě, že z označení potraviny bude zjevná spojitost se zákonným názvem klikva (např. formou: klikva je známa jako americká/kanadská brusinka). Spotřebitel by pak o názvu potraviny byl informován zavádějícím způsobem, když název potraviny na regálovém štítku se lišil od názvu potraviny na jejím obalu. V případě přestupku č. 35) žalovaný připustil, že počáteční formulace dotčeného výroku napadeného rozhodnutí není zcela správná a srozumitelná, a proto ji změnil, taktéž byl v této části výroku opraven zjevný překlep, když namísto glokosa mělo být uvedeno glukosa. Přičemž podstata protiprávního jednání zůstala zachována, žalobce tak nebyl nikterak zkrácen na svých právech.

33. Žalobce dále v žalobě nesouhlasil s výší uložené pokuty, jelikož nebyla podle něj přiměřená a postrádala tak preventivní funkci. Odůvodnění výše pokuty měl žalobce za nepřezkoumatelné, když správní orgány při jejím stanovení nevycházely z § 17i odst. 2 zákona o potravinách a nepřihlédly k závažnosti správního deliktu, zejména nepřihlédly ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a okolnostem, za nichž byl spáchán. Žalobce byl totiž přesvědčen, že správní orgány výše sankce určily výpočtem, a to násobkem cca 40 000 Kč za každý tvrzený delikt (viz rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 2020, č. j. 15 A 146/2017 – 72). Taktéž spatřoval nepřezkoumatelnost stanovené pokuty v absenci jejího řádného odůvodnění, když z něj nelze zjistit, jakými úvahami byly správní orgány vedeny při jejím určení. Správním orgánům vytkl, že v rámci posuzování přitěžujících okolností byl vzat v úvahu i celkový počet přestupků, byť jejich celkový počet žalobce zpochybnil. Za protiprávní označil procesní postup správních orgánů, které „nastřádaly“ v průběhu doby jednotlivé skutky, a to do okamžiku, kdy ještě nemohlo nastat u nich promlčení a pak o nich vedly společné řízení. Nesouhlasil ani s úvahou správních orgánů, které výši pokuty zdůvodňovaly počtem zaměstnanců žalobce. Žalobce připustil, že disponuje vyšším počtem zaměstnanců, nicméně nikoli za účelem zabezpečení nadstandardního systému kontroly.

34. Žalovaný k námitce nepřiměřenosti uložené sankce odkázal na strany 67 až 69 žalobou napadeného rozhodnutí a zdůraznil, že žalobce se dopustil celkem 60 přestupků, tudíž jeho protiprávní jednání není ojedinělé, kdy se tento počet protiprávního jednání musel do výše sankce promítnout. Při určení výše i druhu sankce bylo postupováno dle § 37 a násl. přestupkového zákona. Žalovaný připustil, že v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zmínil, že vedení společného řízení je pro žalobce výhodnější, protože pokud by správní orgán prvního stupně vedl s žalobcem více řízení o méně přestupcích, ve výsledku by tak žalobci uložil více pokut (nikoliv vyšší částku), což by pro žalobce bylo nevýhodné. Vyústěním společného řízení je uložení jedné sankce podle absorpční zásady, což je postup výhodnější pro žalobce oproti ukládání více samostatných trestů. Vedení více správních řízení se žalobcem by bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti. Odmítl tvrzení žalobce, že za jeden přestupek byla žalobci vypočtena částka 40 000 Kč, která byla závěrem vynásobena počtem přestupků. Jednotlivé přestupky se od sebe značně lišily (jednalo se o přestupky s horní hranicí trestní sazby od 1 mil. do 50 mil. Kč) a výsledná pokuta vznikla komplexní úvahou a posouzením veškerého protiprávního jednání, za které byl žalobce následně sankcionován. Žalovaný odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě – pobočka Olomouc ze dne 26. 9. 2017, č. j. 65 A 21/2016–69, v němž je právě akcentována nutnost při stanovení výše sankce přihlédnout ke specifikům každé konkrétní věci. Taktéž poukázal na názory obsažení v rozsudku NSS ze dne 21. 8. 2003, č. j. 6 A 96/2000 – 62, publ. pod. č. 225/2004 Sb., NSS, jímž se při ukládání sankce řídil. Podstatné úvahy, které žalovaného vedly ke stanovení výše pokuty v dané věci, jsou obsaženy na stranách 45 až 47 žalobou napadeného rozhodnutí. Ohledně majetkových poměrů žalobce žalovaný uvedl, že vycházel z Výpisu z Ares, ze kterého vyplynulo, že žalobce disponuje majetkem v rozsahu 500 až 999. Činnost žalobce má charakter řetězce prodejen s potravinami. Z uvedeného žalovaný dovodil, že žalobce má vhodné personální možnosti k tomu, aby vytvořil efektivní systém kontroly. Zásadně nesouhlasil s výtkou žalobce, že určení výše pokuty nebylo zdůvodněno.

35. Žalobce v replice ze dne 20. 11. 2023 doplnil ke své námitce, v níž sporoval vedení společného správního řízení ve věci, že ve vedení společného řízení spatřuje porušení principu právního státu, jímž je zde požadavek na rozhodování správních orgánů v přiměřeném čase. Jinak jen zopakoval již uplatněné žalobní námitky.

IV. Ústní jednání

36. Právní zástupce žalobce i žalovaný na ústním jednání dne 13. 12. 2023 setrvali na svých procesních stanoviscích a odkázali na svá písemná podání k soudu. Právní zástupce žalobce zopakoval podstatné žalobní námitky, zejména že byl ve věci nedostatečně zjištěn skutkový stav. Také zdůraznil, že v žalobou napadeném rozhodnutí absentují v případě ukládání výše pokuty správní úvahy, z nichž by bylo lze dovodit, z jakého důvodu byla žalobci uložena pokuta ve výši 2 400 000 Kč.

37. Na ústním jednání soud nepřistoupil k dokazování, jelikož ani právní zástupce žalobce a ani žalovaný neuplatnili žádné důkazní návrhy.

V. Posouzení žaloby

38. Na základě podané žaloby přezkoumal Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“).

39. Žaloba není důvodná.

40. Soud se nejprve zabýval první žalobní námitkou ohledně nesprávně zjištěného skutkového stavu věci. Žalobce totiž označil za spekulativní závěry správních orgánů, v nichž tyto konstatovaly, že pokud nepodal námitky či opravné prostředky proti kontrolním protokolům a opatřením, jimiž mu byla uložena nápravná opatření, pak měla nastat fikce správnosti skutkových zjištění. Soud upozorňuje, že tato námitka již byla v případě kontrolních protokolů judikaturou vyřešena, proto soud odkazuje na ustálené závěry Nejvyššího správního soudu, jenž dovodil, že kontrolní protokol je veřejnou listinou, která je nadána presumpcí správnosti a pravdivosti. Není–li tedy prokázán opak, tedy že obsah kontrolního protokolu neodpovídá skutečnosti, je nutné na něj pohlížet jako na správný a pravdivý viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2008 č. j. 4 As 21/2007–80, ze dne 13. 2. 2014 č. j. 6 Ads 46/2013–35, ze dne 30. 10. 2015, č. j. 5 Ads 92/2015–24, nebo ze dne 31. 7. 2019, č. j. 6 As 29/2019–32, z nichž vyplývá, že kontrolní protokol je možno pokládat za jeden z klíčových důkazních prostředků, byť to současně neznamená, že by nemohl být následně v řízení provedenými nebo účastníkem navrženými důkazy vůbec zpochybněn. Uvedené lze dle názoru soudu analogicky vztáhnout i na opatření, jimiž byla správními orgány na základě zjištěných nedostatků, uložena povinnost žalobci tyto nedostatky odstranit, jinými slovy řečeno zjednat nápravu správními orgány zjištěného a v opatřeních popsaného (i fotograficky zadokumentovaného) vadného stavu.

41. Je třeba zdůraznit, že v nyní projednávaném případě žalobce závěry učiněné v kontrolním protokolu či v opatřeních nijak konkrétně, resp. v zákonem stanovených lhůtách pro podání námitek proti nim, nezpochybnil v tom směru, že by tvrdil, že z podkladů plynoucí skutkové poznatky neodpovídají skutečnosti. Žalobce svou procesní obranu u dané námitky směřoval toliko do roviny právní. Nebyly–li skutkové poznatky plynoucí z protokolů o kontrole, jeho příloh a z opatření zpochybněny, prvostupňovému správnímu orgánu nic nebránilo vyjít z jejich obsahu v rámci posuzování rozhodných skutkových otázek i v navazujícím správním řízení. Soud dodává, že protokoly a jeho přílohy, taktéž opatření, jsou co do popisu skutkových okolností zcela srozumitelné, jednoznačné a nevyvolávají žádné pochybnosti o zjištěných nedostatcích v provozovnách žalobce. Za tohoto stavu věci správní orgány nepochybily, pokud dokazování dále z vlastní iniciativy nedoplňovaly a vycházely z v nich popsaného a fotodokumentací zachyceného skutkového stavu. Soud tak tuto námitku považuje za nedůvodnou a zjevně účelovou.

42. Dále žalobce namítal, že ve správním řízení došlo k porušení práva žalobce na spravedlivý proces tím, že správní orgány byly v řízení nečinné a nepřistoupily k vydání rozhodnutí bez zbytečných průtahů, když ke spáchání 37 přestupků mělo dojít před více jak rokem a v případě 9 přestupků před více než dvěma lety, což je v rozporu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, který stanoví, že každá věc má být projednána bez zbytečných průtahů; tudíž došlo i k pozbytí materiálního znaku přestupků. Taktéž byl přesvědčen, že se žalovaný s tímto odvolacím důvodem dostatečně nevypořádal. Žalobce byl totiž přesvědčen, že žalovaný se tvrzením, o své zákonem stanovené povinnosti o vedení společného řízení, jen snaží účelově vyvinit z nesprávného postupu, tj. z nečinnostního postupu v řízení a z kumulace skutků.

43. Soud k výtce nečinnosti správních orgánů odkazuje například na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 4. 2022, č. j. 10 As 338/2021 – 56, jež v bodě [42] v souladu s konstantní judikaturou uvedl, že: „Nejvyšší správní soud neshledal důvod odchýlit se od rozsudku č. j. 9 As 56/2019–28, podle nějž z judikatury Evropského soudu pro lidská práva neplyne výslovný požadavek, aby smluvní státy v trestních (a tedy ani přestupkových) řízeních nutně „kompenzovaly“ nepřiměřenou délku řízení zmírněním trestu. Zákonodárce se výslovně rozhodl pro tuto formu „kompenzace“ pouze v případě ukládání trestů v trestním řízení. Rovněž Ústavní soud požadavek snížení trestu jako formy kompenzace nepřiměřené délky řízení neformuloval jako obecné pravidlo (srov. např. usnesení ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. I. ÚS 1962/21, nález ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Jedná se o prostředek, který lze užít po posouzení všech individuálních okolností a řady kritérií (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2022, č. j. 10 As 242/2021–46).“ Ústavní soud v usnesení ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. I. ÚS 1962/21, ke kritériu „přiměřené lhůty" vysvětlil, že se jedná o „subjektivní pojem, který se může lišit podle povahy každého individuálního případu a vyžaduje si tak jeho celkové posouzení [srov. např. nález IV. ÚS 599/2000 ze dne 22. 1. 2001 (N 13/21 SbNU 99) nebo rozsudek ESLP ve věci Boddaert proti Belgii ze dne 12. 10. 1992, č. 12919/87, § 36]. Otázku přiměřenosti délky řízení ESLP zkoumá užitím čtyř základních kritérií, jimiž jsou: 1) složitost věci, 2) chování stěžovatele, 3) postup státních orgánů a 4) význam řízení pro stěžovatele (srov. např. rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Süßmann proti Německu, ze dne 16. 9. 1996 č. 20024/92, § 48 nebo rozsudek velkého senátu ESLP ve věci Frydlender proti Francii ze dne 27. 6. 2000 č. 30979/96, § 43). Dalším kritériem, jež ESLP ve svých rozhodnutích zohledňuje je počet stupňů soudní soustavy, kterými byla daná věc projednávána (viz KMEC, J. In: KMEC, J. a kol. Evropská úmluva o lidských právech. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2012, s. 702).“ Předně soud zdůrazňuje, že v dané věci správní orgány posuzovaly velké množství přestupků spáchaných žalobcem (celkem se jednalo o 60 přestupků), v některých případech jimi byla s ohledem na zjištěné závažné nedostatky ukládána opatření, jimiž byly žalobci uloženy konkrétní povinnosti k nápravě, přičemž splnění těchto povinností bylo následně správními orgány kontrolováno; naopak žalobce v určitých případech ve stanovené lhůtě neodstranil vytčené nedostatky, čímž přispěl k prodloužení doby trvání správního řízení; správní orgány tedy dle názoru soudu jednaly po celé správní řízení aktivně, kdy prvostupňové správní rozhodnutí bylo vydáno dne 16. 7. 2020 a druhostupňové správní rozhodnutí dne 15. 1. 2021. Již z těchto skutečností je zřejmé, že doba, po kterou správní řízení trvalo, musí být s ohledem na rozsáhlost přezkoumávaných jednání žalobce a náročnost následných kontrol delší, než v jiných méně závažných a rozsáhlých kauzách. Navíc ani žalobce sám v průběhu správního řízení nepodal stížnost na průtahy, opatření k odstranění nečinnosti, natož žalobu k soudu za účelem odstranění nečinnosti. Jak již správní judikatura uzavřela, překročení pořádkových lhůt pro vydání rozhodnutí nepochybně představuje vadu správního řízení nelze však směšovat překročení zákonné lhůty k vydání rozhodnutí s porušením základního práva na vyřízení věci v přiměřené lhůtě. Žalobce netvrdil, že by uvedené řízení pro něj mělo určitý význam. Soud tak nemá za to, že by v dané věci došlo k porušení práva žalobce na vyřízení věci v přiměřené lhůtě.

44. Žalobce byl přesvědčen, že uplynutím doby došlo k zániku materiálního znaku přestupku v dané věci. V rozsudku ze dne 14. 12. 2009, čj. 5 As 104/2008–45, č. 2011/2010 Sb. NSS, Nejvyšší správní soud uvedl, že lze: „obecně vycházet z toho, že jednání, jehož formální znaky jsou označeny zákonem za přestupek, naplňuje v běžně se vyskytujících případech materiální znak přestupku, neboť porušuje či ohrožuje určitý zájem společnosti. Z tohoto závěru však nelze dovodit, že by k naplnění materiálního znaku skutkové podstaty přestupku došlo vždy, když je naplněn formální znak přestupku zaviněným jednáním fyzické osoby. Pokud se k okolnostem jednání, jež naplní formální znaky skutkové podstaty přestupku, přidruží takové další významné okolnosti, které vylučují, aby takovým jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti, nedojde k naplnění materiálního znaku přestupku a takové jednání potom nemůže být označeno za přestupek.“ Otázkou naplnění materiální stránky přestupku je pak třeba se zabývat právě v hraničních případech (např. rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2019, čj. 6 As 321/2018–31, bod [19]). Žalobce však zánik materiálního znaku přestupků, tj. jejich společenské škodlivosti, spojil pouze s časovou prodlevou od okamžiku spáchání přestupku ke dni vydání rozhodnutí o něm, soud však nemá za to, že by plynutí času samo o sobě bylo v dané věci způsobilé přivodit zánik materiálního znaku žalobcem spáchaných přestupků, jelikož jak již uvedeno shora nejedná se v tomto případě o významnou okolnost, která by vyloučila, aby tímto byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti. Žalobce měl taktéž za to, že materiální znak nebyl naplněn u přestupků, jejichž skutkovou podstatou bylo uvádění na trh potravin s prošlým datem použitelnosti. V této souvislosti soud konstatuje, že materiální stránka přestupku je hmotně právním korektivem, v dané věci je zákonem chráněným zájmem ochrana spotřebitele před ohrožením zdraví vlivem onemocnění při konzumaci potenciálně nebezpečných potravin. Žalobce poukazoval na nízké množství potravin s prošlým datem použitelnosti zachycených správními orgány v jednotlivých provozovnách. Soud se ztotožnil se žalovaným, který v žalobou napadeném rozhodnutí konstatoval, že protiprávní jednání žalobce dosáhlo takové míry ohrožení cílů sledovaných předpisy potravinového práva, že je nutno je hodnotit jako společensky škodlivé, a to zejména v případě skutků, kdy došlo k uvedení na trh potraviny s prošlým datem použitelnosti. Datum použitelnosti je používán u potravin, které z mikrobiologického hlediska podléhají rychlé zkáze, tudíž mohou představovat bezprostřední nebezpečí pro lidské zdraví i pokud by se jednalo jen o několikahodinové překročení data použitelnosti. Tedy poukaz žalobce na malé množství takovýchto významně rizikových potravin nalezených správními orgány, je v tomto ohledu zcela irelevantní, neboť zde bezesporu převažuje hledisko vysoké rizikovosti dotčených potravin na lidské zdraví nad hlediskem jejich nízkého množství. Soud shrnuje, že uvedeným jednáním žalobce byl ohrožen jeden z nejdůležitějších právem chráněným zájmů společnosti, proto zde nedošlo k zániku materiálního znaku přestupků.

45. Ohledně námitky směřující proti procesnímu postupu správních orgánů, které vedly společné řízení o všech skutcích žalobce, v čemž žalobce spatřoval naopak nezákonnou kumulaci skutků, se soud ztotožňuje s jejím posouzením žalovaným, jenž naopak správně poukázal na svou zákonem stanovenou povinnost vést ohledně všech zjištěných skutků žalobce společné řízení dle § 88 odst. 1 přestupkového zákona, dle kterého: „[p]okud se podezřelý dopustil více přestupků, jejichž skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy, a k jejich projednání je příslušný týž správní orgán, projednají se ve společném řízení.“ Taktéž žalovaný odmítl, že by měl v úmyslu vedením společného řízení kumulovat či navyšovat počet přestupků. Soud souhlasí se žalovaným, že vedení jednoho společného řízení se žalobcem bylo v souladu se zákonem a se zásadou hospodárnosti a efektivity správního řízení.

46. Co se týče výtky, že se správní orgány řádně nevypořádaly s výše uvedenými námitkami, soud upozorňuje, že žalovaný se s nimi nevypořádal na jednom místě v textu svého rozhodnutí komplexně, nýbrž zvolil postup, kdy se s nimi vypořádal na vícero místech v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí. Konkrétně se k námitkám směřujícím proti vedení společného řízení a kumulaci skutků vypořádal u každého z přestupků např. na stranách 31 a 32, 34; k výtce zániku materiálního znaku přestupku se vyjádřil např. na stranách 33 až 34, 37 až 38 39 až 40; soud na tato vypořádání, jež byla provedena zcela v souladu s výše předestřeným názorem soudu, pro stručnost odkazuje a dodává, že je shledává zcela dostatečným.

47. Žalobce namítal chaotické řazení jednotlivých skutků ve výrokové části prvostupňového správního řízení, jenž neodpovídá jejich časové posloupnosti, což demonstroval přestupky uvedenými pod bodem 52). Rovněž žalobce upozornil na nezákonný postup správních orgánů spočívající v umělém navyšování skutků, jelikož pokud bylo možné zjistit určitý skutek již během první kontroly správních orgánů, měl být při ní zachycen a neměl se promítnout, až do další kontroly správního orgánu viz body 9) a 11).

48. Soud předně upozorňuje na to, že žalovaný se touto již v odvolání uplatněnou identickou námitkou zabýval na straně 29 žalobou napadeného rozhodnutí, soud se s tímto posouzením věci ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje a shodně s ustanovením § 93 odst. 1 písm. a) přestupkového zákona zdůrazňuje, že není povinností správních orgánů ve výrokové části vypočítávat skutky dle časového pořadí jejich spáchání. Co se týče skutků obsažených v bodech 9), 11) soud konstatuje, že v nich byly soustředěny přestupky, které byly sice zjištěny na stejné provozovně žalobce, jimiž se žalobce dopustil porušení stejné skutkové podstaty § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, nicméně se pokaždé jednalo o jiné (v případě druhé kontroly tak o nově zjištěné) závady, které byly zjištěny v rámci konání odlišných kontrol. V bodech 50) a 51) byly zařazeny přestupky spáchané žalobcem na téže provozovně jen o měsíc později, ale jimi došlo v obou bodech k porušení jiné skutkové podstaty přestupku. Prvostupňový správní orgán tedy sice neřadil v jednotlivých bodech výroku I. svého rozhodnutí přestupky chronologicky, nicméně k tomuto nebyl ze zákona vázán a soud neshledal formální uspořádání výroku I. prvostupňového správního orgánu nepřehledným či neurčitým. Rovněž tak k námitce žalobce týkající se umělého navyšování skutků soud pro stručnost odkazuje na vypořádání této námitky na stranách 29 až 30 žalobou napadeného rozhodnutí. Toliko dodává, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že se jednalo o vady zjevné, nelze však přistoupit na obhajobu žalobce, kterou bez dalšího vystavěl na tvrzení, že vada měla být právě pro svou zjevnost zjištěna správním orgánem dříve a své pochybení (existence vady) klást k tíži správnímu orgánu a vyvinit se takto z právní odpovědnosti za přestupek. Soud nevešel ani na výtku žalobce, že přestupky pod body 36) a 38) jsou totožné, tudíž se jedná o jeden skutek (nikoli 2), byť se totiž jedná o porušení stejné zákonem stanovené povinnosti dle čl. 4 odst. 2 NR 852/2004, ohledně zajištění hygienických požadavků a sankcionované dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, každý skutek byl spáchán v jiné provozovně žalobce.

49. Následně žalobce uplatnil konkrétní námitky k jednotlivým přestupkům vypočteným ve výroku pod I. prvostupňového správního orgánu.

50. Žalobce k přestupkům obsaženým ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 1), 4), 6) a 22) namítal jak nedostatečně zjištěný skutkový stav, tak nesprávné právní posouzení skutku, neboť spotřebiteli nebyly z jeho strany poskytnuty zavádějící informace týkající se země původu zde uvedených potravin tím, že označená potravina měla na informační tabuli uveden odlišný název země původu, než jaký byl uveden na bedýnkách, v nichž se dané potraviny rovněž nalézaly. Žalobce měl za to, že je podstatné, že neprodával potraviny z bedýnek, nýbrž z prodejního místa, tj. z regálu nad nímž byla umístěna informační tabule; argumentaci žalovaného, jenž akcentoval zemi původu uvedenou na informační tabuli před zemí původu dle bedýnky, označil za absurdní. Naopak byl toho názoru, že je možné, aby byla jiná země původu uvedená na bedýnce a jiná na informační tabuli nad regálem, jelikož žalobce může prodávat potravinu, která má původ v různých zemích.

51. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z ustanovení § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, kde je uvedeno, že: „[p]rovozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že v rozporu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími požadavky na potraviny uvádí na trh potravinu klamavě označenou nebo opatřenou zavádějícími informacemi anebo ji nabízí klamavým způsobem“ Tímto předpisem je NR 1169/2011, který v čl. 7 odst. 2 stanoví, že „[i]nformace o potravině musí být přesné, jasné a spotřebitelům snadno srozumitelné“; přičemž v čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011 je demonstrativním způsobem vypočteno, v jakých případech je zakázáno zavádějící informace o potravinách uvádět, a to „[z]ejména pokud jde o charakteristiky potraviny a zvláště o její povahu, totožnost, vlastnosti, složení, množství, trvanlivost, zemi původu nebo místo provenience, způsob výroby nebo získání“; z citovaných článků je tak zřejmé, že zavádějící informace je taková informace, která není přesná, jasná a není spotřebitelům snadno srozumitelná. Jinými slovy se za zavádějící informaci považuje taková informace, jež sice neobsahuje nepravdivé sdělení jako takové, nicméně toto sdělení není natolik srozumitelné, aby si byl spotřebitel zcela jist, jaké údaje mu jsou předkládány, jelikož v sobě nese určitý prvek manipulace a ve své podstatě tak nutí spotřebitele, aby zaujal určitý mylný názor. Soud konstatuje, že mezi účastníky nebyl sporný podstatný skutkový stav, a to že v provozovně byly ty samé nebalené potraviny (zde okurka hadovka, paprika bílá a mandarinky volné) spotřebitelům nabízeny k prodeji tak, že na prodejní ploše byly stejné potraviny naskládané přímo v regálu a nad nimi visela informační tabule s uvedení jednoho názvu země původu, a v bezprostřední blízkosti tohoto regálu pak byly ty samé potraviny naskládané v bedýnkách, které byly označeny štítkem s odlišným názvem země jejich původu. Jak správně vysvětlil žalovaný na straně 31 žalobou napadeného rozhodnutí, v tomto případě bylo zcela irelevantní, zdali potravina v bedýnce pocházela ze země původu uvedené na jejím štítku a potravina v regále ze země původu uvedené na informační tabuli, jelikož zásadní pro naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách je, že žalobce uvedeným stavem spotřebitele de facto vmanipuloval do situace, kdy mohl mít za to, že země původu uvedená na informační tabuli platí pro všechny potraviny téhož druhu nacházející se v jejím okolí, tj. i v bedýnkách. Tudíž spotřebitelům nebyla podána přesná a jasná informace o zemi původu dotčených potravin, jelikož spotřebitelé mohli být na pochybách, která informace o zemi původu téhož druhu potraviny je správná či zdali jsou správné obě dvě. Bylo by proto naprosto v rozporu se zásadou efektivity a hospodárnosti správního řízení pokud by správní orgány přistoupily k doplňování dokazování o tom, jaká potravina nese správné označení země původu. Pokud žalobce tvrdil, že prodává výlučně potraviny naskládané v regálech, pak ale byla v rozporu s tímto jeho tvrzením skutečnost, že na prodejní ploše byly naskládány v bedýnkách, které nesly označení jiné země původu, potraviny téhož druhu, z nichž si spotřebitelé rovněž mohli vybírat potraviny, které následně zakoupili. Jestliže potraviny v bedýnkách nebyly žalobcem určeny k zakoupení, neměly pak být vůbec volně umístěny na prodejní ploše. Soud tak posoudil skutkový stav jako dostatečně zjištěný, rovněž tak právní posouzení věci má soud za souladné s příslušnými právními předpisy, žalovaný se s touto žalobní námitkou řádně vypořádal (viz strana 31 žalobou napadeného rozhodnutí), naopak soud shledal tyto námitky žalobce za nedůvodné.

52. Žalobce k přestupku ve výroku pod bodem I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 2) prvostupňového rozhodnutí sporoval, že by se z jeho strany mělo jednat o nekalosoutěžní praktiku. Akcentoval, že oranžová etiketa s nesmyslnými údaji byla na daných potravinách nalepena v důsledku chybně nastavených etiketových kleští zaměstnankyní žalobce. Proto z tohoto jednání nelze vyvozovat žádné závěry, neboť údaje nemohly uvést spotřebitele v omyl. Tudíž zde k žádnému spáchání přestupku nedošlo. Odkaz žalovaného na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016, č. j. 9 A 148/2013 – 44, měl za nepřípadný, neboť se jednalo o skutkově odlišný případ týkající se nesprávného označení potravin značkou Klasa. Navíc se žalovaný s totožnou odvolací námitkou žalobce řádně nevypořádal.

53. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele, kde je uvedeno, že: „[o]bchodní praktika je nekalá, je–li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je–li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny.“ Dle § 4 odst. 5 zákona o ochraně spotřebitele je zakázáno „užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí“ a dle § 5 odst. 2 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele se za klamavou obchodní praktiku považuje i taková, která obsahuje sice „pravdivou informaci, jestliže vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil, pokud jakýmkoli způsobem uvádí nebo je schopna uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody.“ Soud připomene podstatný skutkový stav, a to že na provozovnách byly zjištěny potraviny, které byly na obalu opatřeny dolepenou oranžovou etiketou, na které bylo uvedeno: „Levnější! 0%, původní cena Kč: proškrtnuto, cena po slevě (byly uvedeny konkrétní částky v Kč), původní měrná cena Kč/100g nebo 100 ml: proškrtnuto, měrná cena po slevě (byly uvedeny konkrétní částky v Kč) /100g nebo 100 ml“. Soud zdůrazňuje, že žalobce v této námitce nesporoval, že informace vytištěné na oranžové etiketě, jimiž byly označeny určité potraviny, byly nesmyslné a že byly způsobilé ovlivnit úsudek spotřebitelů o ceně potravin, jelikož z nich jednoznačně vyplývalo jen tolik, že se jedná o potravinu prodávající za levnější cenu. Takto označené potraviny tak bezesporu mohly ve spotřebitelích vyvolat nutkání si potravinu, neboť je „Levnější!“, zakoupit, tj. údaje na etiketě byly způsobilé uvést spotřebitele v omyl ohledně ceny potravin opatřené oranžovými cedulkami, když tímto byli spotřebitelé lákáni zakoupit si je výhodněji. Soud nemůže vejít na obranu žalobce, že se v případě označení potravin oranžovými cedulkami jednalo o omyl v důsledku chybně nastavených kleští zaměstnance, který etiketami polepil potraviny, když přestupku dle § 24 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně spotřebitele se dopustí: „[v]ýrobce, dovozce, vývozce, dodavatel, prodávající nebo jiný podnikatel se dopustí přestupku tím, že poruší zákaz používání nekalých obchodních praktik“. Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že za spáchání přestupku je odpovědný prodávající, tj. žalobce, nikoli jeho zaměstnanec. Soud na rozdíl od žalobce považuje za přiléhavý odkaz žalovaného na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 6. 2016, č. j. 9 A 148/2013 – 44, když tímto odkazem podepřel své tvrzení o existenci odpovědnosti obchodní společnosti (Kaufland ČR v.o.s.) za vadné jednání jejích zaměstnanců, kteří nesprávně označovali potraviny cedulkami KLASA, čímž takto označené potraviny získaly „punc“ kvalitativně vyšší úrovně, a proto se staly pro zákazníky lákavější ke koupi. Soud nad rámec uvedeného uvádí, že touto optikou by se žalobce mohl vyvinit ze všech přestupků, jež mu byly žalobou napadeným rozhodnutím kladeny za vinu, jelikož všechny byly spáchány zaměstnanci žalobce. Soud tak má posouzení věci správními orgány za správné, v souladu s právními předpisy a odvolací námitku žalobce má soud taktéž za řádně vypořádánu, když pro stručnost odkazuje na stranu 32 až 33 pod označením Ad 4.

54. Žalobce v případě přestupků obsažených ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 3), 7), 10), 27), 34), 43), 46), 50) a 59) namítal, že v daných bodech vypočtené potraviny, jež byly nalezeny v prodejnách žalobce s prošlým datum použitelnosti, však byly prošlé pouze několik hodin a jednalo se jen o několik jednotek potravin, což vše dle žalobce snižuje společenskou nebezpečnost přestupků, čímž nedošlo k naplnění jejich materiálního znaku. Nabízení potravin k prodeji i nadále, jak naznačoval správní orgán ve svém rozhodnutí, označil žalobce za spekulativní. Žalobce v případě přestupku pod č. 34) prvostupňovému správnímu orgánu vytkl neurčitost tohoto bodu výroku I. prvostupňového rozhodnutí, když u předmětné potraviny byl uveden toliko prošlý datum použitelnosti potraviny. Žalovaný sice datum použitelnosti doplnil, a to 9. 4. 2019 (výrok 4. žalobou napadeného rozhodnutí), žalobce však byl přesvědčen, že tímto postupem byl zkrácen o možnost podání odvolání.

55. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z ustanovení § 10 odst. 1 písm. b) zákona o potravinách, jímž je zakázáno uvádět na trh „potraviny s prošlým datem použitelnosti“, kdy porušením této zákonné povinnosti je naplněna skutková podstata přestupku v § § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách, dle kterého: „[p]rovozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že poruší zákaz uvádět na trh potraviny podle § 10 odst. 1“ V případě těchto přestupků není mezi účastníky sporné, že ve shora citovaných bodech výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí vypočtené potraviny byly žalobcem uváděny na trh s prošlým datem použitelnosti; tudíž je dle názoru soudu zřejmé, že se žalobce předmětným jednáním dopustil přestupku dle § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách. Žalobcem vytčené skutečnosti jako krátká doba, po kterou měly výroky prošlé datum použitelnosti na provozovně a nízký počet takto zachycených potravin, nejsou sto způsobit nenaplnění skutkové podstaty přestupku žalobcem. Žalobce se tak svými námitkami snaží vyvinit se z odpovědnosti za dané protiprávní jednání. Správní orgány správně akcentovaly, že protiprávní jednání zde dosáhlo takové míry ohrožení cílů sledovaných předpisy potravinářského práva (přímé nebezpečí způsobit škodu na zdraví potravinami podléhající rychlé zkáze), že je nutno je hodnotit jako společensky škodlivé (viz strany 33 až 34 pod označení Ad 5. žalobou napadeného rozhodnutí), soud se s tímto posouzením ztotožňuje a pro stručnost na ně odkazuje. K výtce žalobce o spekulativním tvrzení žalovaného, že by potraviny byly uváděny k prodeji i nadále, pokud by nezasáhl správní orgán, soud uvádí, že za situace, kdy kontrolní orgán kontroloval potraviny na provozovně žalobce a neshledal, že by v současné době zaměstnanci žalobce měli v úmyslu přistoupit k jejich vyřazení z prodeje, tj. chytali se či již kontrolovali v regálech potraviny a započali s jejich vyřazováním, je tak nanejvýš pravděpodobné, že by se potraviny s prošlým datem použitelnosti nabízely nadále k prodeji. Tvrzení žalovaného tak soud nepokládá za spekulativní, nýbrž se v něm odráží nastalá situace, jíž byli inspektoři svědky. Soud neshledal důvodnou ani námitku neurčitosti části výroku I. bod 34) prvostupňového správního rozhodnutí pro absenci vepsání data použitelnosti u potraviny Listové těsto s máslem, neboť žalovaný s ohledem na zjištění, že datum použitelnosti omylem nebyl u potraviny uveden, tento procesní nedostatek odstranil a výrokem označeným číslem 4. toliko do specifikace potraviny doplnil chybějící datum použitelnosti „DP: 09.04.2019“, čímž došlo k nápravě. Soud posoudil tento postup žalovaného za souladný s § 91 odst. 1 písm. c) správního řádu, jenž umožňuje odvolacím orgánům provést změnu předchozího rozhodnutí. Soud ověřil, že výrok byl formulován i v této části zcela určitým způsobem, specifikace potraviny dotčené formulační změnou výroku byla zachována, když byla označena úplným zněním produktu, jednotkou hmotnosti, osobou výrobce s uvedením jeho názvu i adresou sídla, jednalo se tedy bezesporu o tu samou potravinu, která byla inspektorkou na provozovně nalezena, což jednoznačně vyplývá z Opatření č. D015–11418/19 ze dne 10. 4. 2019, kde bylo uvedeno i příslušné datum jeho použitelnosti, které koresponduje s datem dopsaným do výroku žalovaným; taktéž je součástí Opatření i fotodokumentace, kde je na fotkách č. 17 a 18 vyfocena i tato potravina (2 kusy) opatřená cedulkou s datem použitelnosti 9. 4.

19. Soud shrnuje, že výrok byl formulován způsobem odpovídajícím zákonem stanoveným náležitostem v § 68 odst. 2 správního řádu, kdy přestupek byl vyspecifikován tak, že jej nelze zaměnit s jinými skutky, přičemž skutková podstata i právní kvalifikace přestupku dotčeného formulační změnou výroku byla plně zachována. Žalobci byla zcela zachována možnost podat odvolání i vůči této části výroku, doplněním data použitelnosti nebyl nikterak zkrácen na svých právech. Jak správně konstatoval žalovaný, skutková podstata přestupku i jeho posouzení zůstalo zcela stejné a neuvedení data použitelnosti potraviny nezpůsobilo žádnou újmu žalobci ve využití opravného prostředku. Soud tak má posouzení věci správními orgány za správné, v souladu s právními předpisy a odvolací námitku žalobce má soud taktéž za řádně vypořádánu.

56. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 5), 8), 9), 11), 13), 15), 16), 19), 21), 23), 24), 33), 36), 37), 38), 40), 42), 45), 49), 52), 55), 56), 58) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí týkající se zjištěných hygienických nedostatků na provozovnách žalobce. Žalobce v těchto případech zásadně namítal, že se jednalo jen o drobné nedostatky (ve skladování, údržbě atp.), které nemohly mít negativní vliv na potraviny, riziko kontaminace potravin ze zjištěných stavebně–technických nedostatků (uvolněná technická hmota „pod mřížkou“, drolící se omítka) či ze zjištěných úklidových nedostatků (nečistoty v místnostech, na hůře přístupných místech jako v rozích, za mrazícím zařízením, nedoléhající část dveří k podlaze atp., popelníky s nedopalky) nehrozilo vůbec. Žalobce zásadně nesouhlasil s názorem správních orgánů, že nalezené naplněné/vysypané popelníky v provozovnách žalobce, krabičky od cigaret a zapalovač neprokazují, že se v místnosti kouřilo, když zápach je silně cítit i jen z popelníku. Zaměstnanci totiž chodí kouřit mimo provozovny s popelníkem. Žalobce vždy zdůraznil, že k odstranění nečistot i napravení nedostatků došlo ve lhůtě k tomu stanovené správními orgány, k čemuž mělo být přihlédnuto v rámci stanovení výše sankce. Ohledně dalších žalobních námitek uplatněných žalobcem v žalobě vůči zde dotčeným bodům výroku soud odkazuje na odstavec 21 tohoto rozsudku, kde jsou soudem rozepsány.

57. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z ustanovení § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách, dle kterého:: „provozovatel potravinářského podniku se dále dopustí přestupku tím, že jiným jednáním, než je uvedeno v písmeni a), v písmeni b), v odstavci 1 písm. g) nebo z), v odstavci 4 nebo v odstavci 5, nesplní povinnost podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího požadavky na potraviny nebo mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která je vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv nebo ve Sbírce zákonů“. Dle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 852/2004 „Provozovatelé potravinářských podniků provádějících činnosti v jakékoli fázi výroby, zpracování a distribuce potravin, které následují po fázích, na něž se vztahuje odstavec 1, dodrží všeobecné hygienické požadavky stanovené v příloze II a všechny zvláštní požadavky stanovené nařízením (ES) č. 853/2004.“. V příloze II., tohoto nařízení jsou v kapitole I. stanoveny obecné požadavky na potravinářské prostory, a to: „1. Potravinářské prostory musí být udržovány v čistotě a v dobrém stavu; 2. Uspořádání, vnější úprava, konstrukce, poloha a velikost potravinářských prostor musí a) umožňovat odpovídající údržbu, čištění nebo dezinfekci, vylučovat nebo minimalizovat kontaminaci z ovzduší a poskytovat dostatečný pracovní prostor pro hygienické provedení všech postupů; b) být takové, aby se zabránilo hromadění nečistot, styku s toxickými materiály, odlučování částeček do potravin a vytváření kondenzátu nebo nežádoucích plísní na površích, c) umožňovat správnou hygienickou praxi, včetně ochrany před kontaminací a zejména regulace škůdců, a d) poskytovat, je–li to nezbytné, odpovídající kapacity s vhodnými teplotními podmínkami pro manipulaci s potravinami a pro jejich skladování při vhodných teplotách a s možností monitorovat, a je–li to nezbytné, zaznamenávat jejich teplotu.“ V příloze II., tohoto nařízení v kapitole II. odst. 1 písm. f) je stanoveno: „Uspořádání a vnější úprava prostor pro přípravu, ošetření nebo zpracování potravin (s výjimkou prostor pro stravování a pro provoz uvedených v kapitole III, avšak včetně prostor v přepravních prostředcích) musí mezi postupy a během postupů umožňovat používání správné hygienické praxe, včetně ochrany před kontaminací. Zejména musí být: povrchy (včetně povrchů zařízení) v oblastech, kde se manipuluje s potravinami a zejména povrchy přicházející do styku s potravinami udržovány v bezvadném stavu a snadno čistitelné, a je–li to nezbytné, snadno dezinfikovatelné. To vyžaduje použití hladkých, omyvatelných, korozivzdorných a netoxických materiálů, pokud provozovatelé potravinářských podniků nepřesvědčí příslušný orgán o vhodnosti jiných použitých materiálů.“ V příloze II., tohoto nařízení je dále v kapitole IX odst. 3., 4. stanoveno, že: „3. Ve všech fázích výroby, zpracování a distribuce musí být potraviny chráněny proti jakékoli kontaminaci, která by mohla způsobit, že potraviny nebudou vhodné k lidské spotřebě, budou poškozovat zdraví nebo budou kontaminovány takovým způsobem, že by bylo nesmyslné očekávat, že by se mohly v takovém stavu konzumovat.

4. Musí být zavedeny odpovídající postupy pro regulaci škůdců. Musí být rovněž zavedeny odpovídající postupy pro zamezení přístupu domácím zvířatům do míst, kde jsou potraviny připravovány, kde je s nimi manipulováno nebo kde jsou skladovány (nebo pokud to ve zvláštních případech příslušný orgán povolí, zabránit tomu, aby takový přístup vedl ke kontaminaci).“ 58. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení soud shrnuje, že dle přílohy II., kapitoly I. bod 1 nařízení (ES) č. 852/2004 je sankcionováno již samotné nedodržení všeobecných hygienických požadavků provozovatelem potravinářského podniku, tj. vytvoření takového stavu, kdy nejsou prostory provozovny udržovány v čistotě a v dobrém (stavebně–technickém) stavu. A dle přílohy II., kapitoly IX. bod 3 nařízení (ES) č. 852/2004 je sankcionováno jednání, kdy v provozovně potravin nejsou umístěné potraviny řádně chráněny před rizikem případné kontaminace; tj. hrozí jim možnost kontaminace, aniž by však byla vyžadována existence konkrétní kontaminace potravin. Není tak zapotřebí ze strany správních orgánů prokazovat, že k určité kontaminaci zde došlo. Soud tak nemůže již pojmově vejít na námitky žalobce, který svou procesní obranu vystavěl na tvrzení, že zjištěné závady nezpůsobily či bez dalšího nemohly způsobit kontaminaci potravin. Uvedené lze plně vztáhnout i na výtky žalobce směřující vůči nalezeným popelníkům v provozovnách potravin žalobce, když žalobce porušil citovaná zákonná ustanovení již tím, že se v zázemí jeho provozoven, kde se s potravinami manipulovalo, popelníky obsahující cigaretové nedopalky a popel vyskytovaly, což rozhodně nesvědčí o udržování prostor v čistotě a popel či cigaretové nedopalky je nutno považovat za způsobilé kontaminovat potraviny; nebylo tedy nutné vést další dokazování a zjišťovat, zdali zaměstnanci kouřili vevnitř či před provozovnou a popelníky si pouze vnášeli do zázemí provozoven atp. Nad to žalovaný správně poukázal, že v případě přestupku pod body 21) a 33) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí zástupkyně vedoucí provozovny výslovně potvrdily, že zaměstnanci kouří uvnitř provozovny a že výskyt popela v provozovně bezesporu může způsobit kontaminaci potravin. Soud dodává, že i vysypaný popelník považuje za zdroj možné kontaminace, jelikož i ten obsahuje určité, byť zbytkové, množství cigaretového popela či odpadu. Soud dále nesouhlasí s námitkami žalobce k bodu 13) písm. b), v nichž namítal nesrozumitelnost popisu zde vymezených skutků. Žalovaný totiž tento nedostatek odstranil, když s odkazem na konkrétní zjištění týkající se dveří na provozovně Střelničná 1347/47 v Praze 8, která byla podrobně popsána a fotograficky zachycena (viz Doklad o provedených kontrolních úkonech ze dne 28. 11. 2018, č. D931–11418/18) změnil dotčenou část výroku pod bodem 2. žalobou napadeného rozhodnutí, když doplnil, že se jednalo o dveře, jež nebyly zajištěny „proti vniku škůdců, když nedoléhaly zcela k podlaze, byla zde mezera cca 3 cm; dveře se nacházely naproti místnosti výkupu lahví“. Soud nesouhlasí ani s námitkami žalobce k přestupkům pod bodem 21), týkající se stavebních prací v podzemním podlaží provozovny. Z Protokolu č. P012–11418/19 ze dne 23. 3. 2019, jehož přílohou je i fotodokumentace kontrolované provozovny, soud ohledně stavebních prací ověřil, že zázemí provozovny bylo stavebními pracemi zasaženo, jelikož stavební dělníci se se stavebními nástroji pohybovali i v přízemí provozovny; konkrétně na fotografiích č. 10, 11, 12, 13 k Protokolu č. P012–11418/19 ze dne 23. 3. 2019 jsou zachyceni stavební dělníci, kteří s nasazenými rouškami na obličeji vyvážejí přes přízemí provozovny na hlavní rampu odbouranou stavební suť. Provozovna tak zajisté byla zasažena nečistotami, emisemi ze stavby, když v její přízemní části probíhal odvoz stavebního odpadu a jeho následné vysypávání na hlavní rampě do kontejneru viz fotografie č. 18, 19, 20 k protokolu. Přičemž hlavní rampa současně sloužila k odnášení/převážení potravin dovezených sem zásobovacími auty. S ohledem na uvedené soud hodnotí námitku žalobce, že nebyla prokázána prašnost a znečištění v celém zázemí provozovny za ryze účelovou. Co se týče námitek žalobce k bodu 45), jimiž namítal nedostatečnou specifikaci potravin, jež neměly být řádně skladovány, soud shodně se žalovaným upozorňuje na to, že přestupek dle přílohy II., kapitoly IX., bod 3. nařízení (ES) č. 852/2004 je spáchán v okamžiku nesprávného nakládání s potravinami, kdy potraviny nejsou chráněny proti jakékoli kontaminaci, tj. opět se jedná o vytvoření závadného stavu, ve kterém jsou potraviny vystaveny riziku kontaminaci. Podstatné tedy je, že zde byla zjištěna, správními orgány ve výroku jasně uvedena a žalobcem nerozporována, skutečnost, že se jednalo o „chlazené potraviny (mléko, upravená balená zelenina)“, které mají být uchovávány v chladicím boxu, a které byly nalezeny mimo tento box na podlaze provozovny. Pro daný přestupek není podstatné, o jaké konkrétně určené potraviny se jednalo. K výtce žalobce, že není logické tvrzení správních orgánů, že kontroloři zjistili výskyt předmětných chlazených potravin mimo chladicí box po dobu 30 minut, neboť by zajisté na tuto situaci upozornili, soud uvádí, že ji posoudil jako zcela účelovou a naopak vysvětlení správních orgánů, že kontroloři od prvotního zaznamenání této skutečnosti při zahájení kontroly, v kontrole pokračovali, zajisté neočekávali, že závadný stav bude udržován, nicméně se tak stalo a k jeho odstranění došlo až po jejich upozornění na zjednání nápravy, shledává soud logickým. Soud má dále s poukazem na Protokol č. P071–11418/19 ze dne 7. 11. 2019, za vyvrácenou i námitku žalobce, že cukroviny nebyly skladovány na zemi, když naopak z něj vyplynulo, že cukrovinky ležely na zemi u poškozených dveří, soud taktéž pro stručnost pokazuje na odůvodnění pod označením Ad 44. na straně 56 žalobou napadeného rozhodnutí, kde se žalovaný touto výtkou pečlivě zabýval. Soud nesouhlasí ani s žalobními námitkami uvedenými k bodu 23). Předně žalobce nesporuje zjištění správních orgánů, že v provozovně byl částečně na dveřích od skladu odtržen kryt. Jak uvedeno výše, přestupkem je dle přílohy II., kapitoly IX., bod 3. nařízení (ES) č. 852/2004 vytvoření takového stavu, kdy nejsou prostory provozovny žalobcem udržovány v čistotě a v dobrém stavebně–technickém stavu tak, aby byly potraviny vyskytující se zde chráněny proti jakékoli možné kontaminaci, což se bezesporu stalo, když byl odtržen, byť částečně, ochranný kryt dveří do skladu potravin, příp. z nezajištěných stropních světel ve skladu potravin (tyto byly bez ochranného krytu), ze kterých se pak mohla odlučovat výplň (viz Protokol o kontrole č. P019–11418/19 ze dne 29. 4. 2019). Polemiku žalobce týkající se nemožnosti samovolného odrolování částeček ze dveřní výplně z fyzikálního hlediska má soud za zcela účelovou a i nelogickou, jelikož každý materiál bezesporu podléhá základním fyzikálním zákonům stárnutí a tomu odpovídající únavy, destrukci atp.; přičemž za situace, kdy dojde k poškození určitého materiálu pak k jeho destrukci (erozi) dochází ve zvýšené míře. Soud taktéž pro stručnost poukazuje na odůvodnění pod označením Ad 25. na stranách 46 až 47 žalobou napadeného rozhodnutí, kde se žalovaný touto výtkou pečlivě zabýval. Soud toliko dodává, že ochranné kryty jsou již z podstaty věci určeny k plnění ochranné funkce před vznikem určitého rizika, jejich bezchybný stav je proto po právu vyžadován, mimo jiné i v provozech, kde se vyskytují potraviny. Soud nesouhlasí ani s námitkami žalobce uplatněnými k bodům 33) a 37), když žalobce opět nesporoval podstatný zjištěný skutkový stav, a to existenci správními orgány zjištěných závad jako rozbité a chybějící dlaždičky, chybějící roh dveří, poškození zdiva atp. v provozovnách, kde je manipulováno s potravinami a odkazuje na shora uvedené vypořádání i na jejich vypořádání žalovaným pod označením Ad 33. na stranách 50 až 51 a pod Ad 37. na stranách 52 až 53 žalobou napadeného rozhodnutí. Současně soud zdůrazňuje, že přestupek dle přílohy II., kapitoly I., bodu 1. nařízení (ES) č. 852/2004 je spáchán již v okamžiku, kdy potravinářské prostory nejsou udržovány v čistotě a v dobrém (stavebně–technickém) stavu, nevyžaduje se tedy možnost kontaminace potravin. Žalobce sice tvrdil, že správní orgány neprokázaly znečištění podlahy v místnosti s mrazícím zařízením pro pečivo, ale tuto námitku má soud za vyvrácenou z Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D015–11418/19 ze dne 10. 4. 2019, kde na fotkách pod č. 19 až 22 byla obrazem zachycena znečištěná podlaha v provozovně. Oproti tomu žalobce netvrdil a ani nikterak neprokazoval, že by podlaha v provozovně byla v době kontroly čistá a v dobrém stavu. K přestupku pod bodem 52) žalobce sporoval, že by správním orgánem zjištěné skladování nepotřebných předmětů mělo bránit sanaci a úklidu. Soud je však opačného názoru, když z fotografií na stranách 6, 8, 9 Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D064–11418/19/D ze dne 20. 11. 2019 je zcela jasně zachycen stav v místnostech pro přípravu rozpeků a v manipulační chodbě, které jsou zaplněny nákupními vozíky, papírovými krabicemi atp., přičemž z fotografií je rovněž zřetelně patrný i nepořádek, když např. kolem papírových krabic na zemi je patrné množství smetí. Z logiky věci je zřejmé, že pokud jsou místnosti provozovny zaplněny množstvím věcí, způsobuje to značné potíže při výkonu úklidových prací (znesnadňuje se manipulace s úklidovými prostředky), což ostatně demonstruje právě nepořádek (smetí na podlaze) vedle uložených krabic na zemi. S ohledem na skutečnost, že dle přílohy II., kapitoly I. bod 1 nařízení (ES) č. 852/2004 je sankcionován stav, kdy prostory provozovny nejsou udržovány v čistotě a v dobrém stavu, žalobce se uvedené přestupku rozhodně dopustil, což ostatně potvrdil dopisem ze dne 30. 11. 2019, kterým prvostupňovému správnímu oznámil, že opatřením č. D064–11418/19 uložené povinnosti jím byly splněny. K námitkám žalobce směřujícím proti přestupkům v bodě 56) soud předně nesouhlasí s tvrzením žalobce, že požadavek správních orgánů na to, aby police z dřevotřísky (umístěné nad mrazicím zařízením, kde bylo skladováno pečivo pro dopečení), nebyly po krajích ošetřeny proti odlučování částeček (třísek) do prostoru pod nimi, nemá zákonnou oporu. Naopak soud je přesvědčen, že správní orgány postupovaly zcela správně, neboť tento požadavek jednoznačně vyplývá z přílohy II., kapitoly II. odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 852/2004, jímž je přímo vyžadováno, aby prostory, kde se s potravinami manipuluje, byly zařízeny tak, aby zde nedošlo ke kontaminaci potravin a byla zde zajištěna i ochrana před kontaminací povrchy (včetně povrchů zařízení) v oblastech, kde se manipuluje s potravinami a zejména povrchy přicházející do styku s potravinami udržovány v bezvadném stavu a snadno čistitelné. Soud z fotografií č. 11, 12, 13, 14, 15, 17, 18 Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D003–11418/20 ze dne 16. 1. 2020 ověřil, že dřevěné police nad mrazicími zařízeními neměly zakončené okraje, byla tak okem patrná jejich slisovaná dřevotřísková (drť) výplň. Soud proto přitakává správním orgánům, že tato zjištěná skutečnost jimi byla oprávněně vyhodnocena jako riziková pro možné odpadávání třísek z výplně polic do příp. otevřeného mrazícího zařízení pod nimi, a proto správně klasifikována jako přestupek spadající pod jednání dle přílohy II., kapitoly II. odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 852/2004. Nebylo tedy zapotřebí, aby správní orgány prokazovaly, zdali skutečně došlo či dochází k odrolování výplně polic do mrazáků pod nimi, jelikož postačovalo jejich zjištění o neudržování povrhů polic v bezvadném stavu tak, aby zde nevzniklo příp. riziku kontaminace potravin. K výtkám týkajícím se poškozeného rohu stěny soud poukazuje na fotografii pod č. 23 Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D003–11418/20 ze dne 16. 1. 2020, ze které vyplývá, že na zemi pod poškozeným rohem stěny bylo viditelné kromě částeček oddrolené omítky i další smetí, prach. Rovněž tak co se týče námitek žalobce, že předměty umístěné v přípravně pečiva nebránily jeho řádnému úklidu, soud poukazuje zejména na fotografie č. 8, 9, 25 shora uvedeného Dokladu o provedených kontrolních úkonech, kde je patrné množství naskládaných věcí jako nákupních vozíků, krabic, rozložené kovové regály, a na fotografiích č. 21 je zcela jasně vidět silně znečištěná podlaha této místnosti. Tedy správní orgány správně uzavřely, že provozovna nebyla udržována v čistotě a v dobrém stavu, což je vyžadováno dle přílohy II., kapitoly I. bod 1 nařízení (ES) č. 852/2004. Navíc žalobcem v žalobě sporovaný skutkový stav bodu 56) jím byl potvrzen v dopise ze dne 24. 1. 2020, kde žalobce výslovně uvedl, že v provozovně byla splněna veškerá uložená opatření č. D003–11418/20, a to konkrétně police v přípravně pečiva byly uvedeny do bezvadného stavu, aby nedocházelo k odlučování částeček do prostoru; roh stěny v zadní části manipulační části chodby v zázemí provozovny byl rovněž uveden do bezvadného stavu, aby se neodlučovaly částečky stěny a omítky; a byly odstraněny nepotřebné předměty z přípravny pečiva, aby mohl probíhat pravidelný úklid a bylo možno používat umyvadlo zde umístěné. Soud nesouhlasí ani s námitkami žalobce proti přestupkům v bodě 58), neboť žalovaný se na straně 64 pod označením Ad 56 (4 odstavec shora) s odvolacími námitkami žalobce řádně vypořádal. Žalovaný ke skutkovému stavu odkázal na kontrolní zjištění obsažená v Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D006–11418/20 ze dne 29. 1. 2020 a soud ověřil, že v místnosti, kde bylo skladováno nebalené pečivo, bylo silně znečištěné topení (foto č. 12), pavučinami pokryté okno (fota č. 17, 18) atp., již tyto skutečnosti svědčí o neudržování provozovny v čistotě. Uvedený skutkový stav byl opět žalobcem potvrzen v dopise ze dne 31. 1. 2020, který výslovně správnímu orgánu oznámil splnění uložených opatřením č. D006–11418/20, když zašpiněné okno, chybějící obklad zdi, strop a topení v přípravně pečiva byly vyčištěny a uvedeny do bezvadného stavu. Je sice pravdou, že žalovaný se nevyjádřil k tvrzení žalobce, že nebalené pečivo nad mrazicím zařízením neskladoval, nicméně uvedené sporované zjištění není pro meritorní posouzení přestupku podstatné, jedná se tak dle názoru soudu o zcela bagatelní pochybení žalovaného, v jehož důsledku nebylo do právní sféry žalobce negativním způsobem definitivně zasaženo.

59. Žalobce v případě přestupku obsaženého ve výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí pod č. 12) namítal, že žalovaný připustil nesrozumitelnost této části výroku (viz předposlední odstavec strany 40 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí), tento jen opravil, ale měl prvostupňové správní rozhodnutí zrušit, jelikož tak neučinil, zkrátil žalobce o jeho právo na využití opravného prostředku.

60. Soud nesouhlasí ani s námitkou žalobce vůči přestupku pod bodem 12), v níž žalobce namítl nesrozumitelnost daného bodu výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí. Je sice pravdou, že žalovaný i v tomto případě přistoupil ke změně výroku, ale jen z důvodu formulačních, aby bylo původně použité slovní spojení „ze všech svých provozoven umístěných na území ČR“ odpovídalo gramatickým pravidlům, proto bylo změněno na „ve všech svých provozovnách umístěných na území ČR“ jednalo se tak jen o změnu předložky a tomu odpovídajícího pádu podstatného jména, smysl výroku zůstal zcela nezměněn. Soud je přesvědčen, že se jedná jen o bagatelní procesní pochybení, na něž je pamatováno v § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu a žalovaný tak postupoval v souladu se zákonem, když přistoupil ke změně této části výroku dotčené pouhou gramatickou chybou ve skloňování. Soud dodává, že ověřil, že výrok byl formulován i v této části zcela určitým, srozumitelným způsobem, kdy přestupek byl vyspecifikován tak, že jej nelze zaměnit s jinými skutky v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu, přičemž skutková podstata i právní kvalifikace přestupku dotčeného formulační změnou výroku byla plně zachována. Žalobci tak byla plně zachována možnost podat odvolání i vůči této části výroku, jehož správným gramatickým přepisem rozhodně nedošlo k žádnému zkrácení žalobce na jeho procesních právech. Jak správně konstatoval žalovaný, skutková podstata přestupku i jeho posouzení zůstalo zcela stejné, tato situace tak žalobci nezpůsobila žádnou újmu ve využití opravného prostředku. Obranu žalobce vystavené na tvrzení, že nemohl například uplatnit odvolací námitku, že nebylo prokázáno tvrzení, že se žalobce měl dopustit tvrzeného přestupku na všech svých provozovnách tak soud ve světle shora uvedené považuje za ryze účelovou. Soud zdůrazňuje, že podstatným pro meritorní rozhodnutí ve věci bylo, že žalobce uváděl na trh k prodeji (na svých provozovnách) potravinu „CHOCOYOCO CHOCOLATE LUXURY DARK CHOCOLATE WITH CHILLI“, která byly opatřena zavádějící informací o její vlastnosti, což správní orgány prokázaly a žalobce ostatně ani nesporoval. Soud tak má posouzení věci správními orgány za správné, v souladu s právními předpisy a odvolací námitku žalobce má soud taktéž za řádně vypořádánu a v tomto směru odkazuje na stranu 40 pod označením Ad 12. žalobou napadeného rozhodnutí.

61. Žalobce dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 14), 20), 32), 39), 41), 48), 51), 53), 55), 56) 57), 58), 59) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, jimiž zejména namítal, že byť nestihl ve stanovené lhůtě odstranit veškeré kontrolou vytčené nedostatky, jednalo se jen o drobné nedostatky (ve skladování, údržbě atp.), které nemohly mít negativní vliv na potraviny, riziko kontaminace potravin ze zjištěných stavebně–technických nedostatků (uvolněná technická hmota „pod mřížkou“, drolící se omítka) či ze zjištěných úklidových nedostatků (nečistoty v místnostech, na hůře přístupných místech jako v rozích, za mrazícím zařízením, nedoléhající část dveří k podlaze atp., popelníky s nedopalky) nehrozilo vůbec. K dalším žalobním námitkám uplatněným žalobcem k dotčeným bodům výroku soud odkazuje na odstavec 25. tohoto rozsudku, kde jsou všechny rozepsány.

62. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vyšel z následující právní úpravy dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění rozhodném (dále jen „zákon o SZPI“): „Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že nesplní opatření podle § 5 odst. 1 písm. c), d), e), f), g), h), i), j) nebo k)“; dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona o SZPI: „Inspektor vydá opatření, kterým kontrolované osobě uloží odstranění zjištěných nedostatků“. Soud nevešel ani na námitky žalobce uplatněné proti bodu 14), jimiž mířil na nesprávně označený právní předpis ve výroku, s čímž se žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí na straně 42 v pasáži nadepsané Ad 16. srozumitelně a správně vypořádal. Žalovaný zde vysvětlil, že se jednalo toliko o chybu v psaní, když správně měl být v textu bodu výroku 14) prvostupňového správního rozhodnutí uveden zákon č. 146/2002 Sb. (tj. zákon o SZPI) namísto nesprávně uvedeného označení zákona jako zákon o potravinách. Přičemž žalobce tím, že mu ve výroku pod bodem 14) bylo kladeno za vinu, že nenapravil ve stanovené lhůtě dvě zjištěná pochybení vytčená mu v Dokladu o provedených kontrolních úkonech č. D930–11418/18/D ze dne 26. 10. 2018 pod položkami D17 a D18 jednoznačně naplnil skutkovou podstatu přestupku uvedeného v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o SZPI a nikoli zákona o potravinách. Žalobce přitom i v žalobě potvrdil, že předmětné závady ve lhůtě nenapravil. Soud tedy konstatuje, že se jednalo toliko o chybu v psaní, která způsobila, že v bodě 14) výroku prvostupňového správního rozhodnutí bylo uvedeno nesprávné číslo zákona, dané pochybení však bylo žalovaným v žalobou napadeném rozhodnutí jednak vysvětleno, a zejména řádně opraveno, což se promítlo do výroku pod bodem 3. žalobou napadeného rozhodnutí, který již obsahoval správné označení zákona. Nad to žalovaný správně upozornil, že byť bylo nesprávné označení zákona uvedeno ve výroku prvostupňového správního rozhodnutí, v textu odůvodnění již bylo uvedeno správné označení zákona, tudíž žalobce nemohl být na pochybách, které zákonné ustanovení svým jednáním naplnil. Soud ověřil, že výrok byl formulován i v této části zcela určitým, srozumitelným způsobem, kdy přestupky byly vyspecifikovány tak, že je nelze zaměnit s jinými skutky v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu, přičemž skutkové podstaty i právní kvalifikace přestupků dotčeného formulačními změnami výroku byly plně zachovány. Žalobci byla plně zachována možnost podat odvolání i vůči této části výroku, přepisem nesprávného označení zákona a jeho následným opravením nebyl nikterak zkrácen na svých právech. Jak správně konstatoval žalovaný, skutková podstata přestupku i jeho posouzení zůstalo zcela stejné, tato situace tak žalobci nezpůsobila žádnou újmu ve využití opravného prostředku. Dále soud nesouhlasí ani s obranou žalobce proti přestupkům pod bodem 20), když dle Opatření č. D004–11418/19/D ze dne 6. 2. 2019 mu bylo konkrétním a určitým způsobem pod bodem D01 uloženo uvést podlahu v provozovně do čistého stavu, jelikož zde bylo zjištěno její znečištění cigaretovými nedopalky v zázemí provozovny. Žalobce přitom nesporuje, že by nebyla v rámci nové kontroly podlaha v provozovně čistá (bez nedopalků cigaret), toliko polemizuje s tím, že se muselo jednat o nové nedopalky na podlaze, tudíž i o nový přestupek. Soud se zcela ztotožnil s vypořádáním této námitky žalovaným, který v žalobou napadeném rozhodnutí na straně 44 až 45 pod pasáží nadepsanou Ad 22. srozumitelně uvedl, že podstatné pro spáchání přestupku dle § 11 odst. 1 písm. c) zákona o SZPI je toliko zjištění, že při kontrole s, jaké mu bylo uloženo v Opatření odstranit. Soud proto námitku žalobce, že se jednalo o nové znečištění podlahy, byť shodné druhu, posoudil jako zcela účelovou a irelevantní. Následné soudem provedené vypořádání námitek žalobce proti bodu 20) se vztahuje i na stejným způsobem formulované námitky žalobce uplatněné proti bodům 41) a 48), kdy soud znovu opakuje, že podstatné v daných případech bylo toliko to, že v rámci následných kontrol splnění závad vytčených v Opatřeních, kontroloři zjistili, že žalobce tyto neodstranil, což žalobce ani nesporoval. K dalším námitkám žalobce proti bodu 41) soud uvádí, že výtku nevypořádání se žalovaným s tím, zdali se podlahou rozumí „rovně upravená spodní plocha místnosti“ či nikoli, považuje v kontextu dané věci za zcela účelovou. Soud zdůrazňuje, že podstatným bylo, že žalobci byla srozumitelným a určitým způsobem uložena povinnost vyčistit od nečistot podlahu prostoru, ve které byly skladovány nákupní košíky pod bodem D01 Opatření č. D044–11418/19/D, což žalobce nesplnil. Žalobcova argumentace, kterou sporuje prokázání vnášení nečistot ulpěných na vozíkách do prodejny se taktéž zcela míjí s podstatnou dotčené skutkové podstaty přestupku. Žalovaný správně poukázal na to, že žalobce tíží objektivní povinnost udržovat v celé provozovně hygienické předpisy, pokud jsou nákupní vozíky, jimiž nakupující vjíždí do prodejny z míst před provozovnou, silně znečištěné, je pak povinen přijmou taková (preventivní) opatření, aby se tomuto nežádoucímu stavu zabránilo, rovněž tak je v dané věci zcela bezpředmětné provádět definici pojmu podlaha. Soud tedy nemá popis skutku v dané věci za nesrozumitelný, o čemž ostatně svědčí i poměrně široce rozvitá argumentace žalobce v žalobě. Již z tohoto je zřejmé, že žalobce velmi dobře z textu žalobou napadeného rozhodnutí porozuměl, co mu bylo ze strany správních orgánů vytýkáno. Co se týče výtky žalobce ohledně množení skutků, soud ji opět shledává nedůvodnou a pro stručnost odkazuje jak na shora provedené její vypořádání soudem, tak na její vypořádání žalovaným na straně 55 pod bodem Ad 41. žalobou napadeného rozhodnutí. K námitkám žalobce směřujícím proti bodu 48) soud pro stručnost odkazuje na pečlivé vypořádání shodné odvolací námitky na straně 58 pod označením Ad 47. žalobou napadeného rozhodnutí, když se s ním zcela ztotožňuje a zdůrazňuje, že podstatným pro posouzení daného přestupku bylo zjištění kontrolorů, že Opatřením č. D046–11418/19/D01 ze dne 14. 8. 2019 uložené nedostatky, konkrétně povinnost vyčistit podlahu v zázemí provozovny nebyla splněna, jelikož při následné kontrole dne 7. 11. 2019 byla podlaha v provozovně nalezena opět znečistěná. Žalobce přitom ani nenamítal, že by podlaha v době kontroly ze dne 7. 11. 2019 byla čistá. Soud k námitkám žalobce proti bodu 32), jimiž sporoval nemožnost samovolného odpadávání částeček z poškozené dlaždičky odkazuje na své již shora provedené vypořádání s obdobnými námitkami žalobce a taktéž pro stručnost na vypořádání této námitky žalovaným na straně 49 pod označením Ad 32. v žalobou napadeném rozhodnutí s tím, že pro věc je opět podstatné to, že vady dlaždiček nebyly ze strany žalobce ve stanovené lhůtě dle Opatření č. D015–11418/19/D01 ze dne 10. 4. 2019 opraveny, což žalobce ani nesporoval. Soud nesouhlasí s námitkami žalobce proti přestupkům pod bodem 51), dotčený výrok byl formulován i v této části zcela určitým, srozumitelným způsobem, kdy jednotlivé skutky byly vyspecifikovány tak, že je nelze zaměnit s jinými skutky v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu, když pro posouzení věci je podstatné, že žalobce nesplnil Opatřením uloženou povinnost a i při následné kontrole splnění uložených povinností, byla shledána špinavá podlaha v zázemí provozovny, zejména v hůře přístupných místech a že mrazicí zařízení nebylo zbaveno námrazy a nečistoty v horní části, což přesně výrok obsahoval. Pro stručnost soud odkazuje na pečlivé vypořádání této námitky žalovaným na straně 59 pod označením Ad 50. žalobou napadeného rozhodnutí. Žalobce v případě přestupků pod body 55) až 59) namítal, že neměly být posouzeny jako 4 obvinění. Soud opět odkazuje na pečlivé odůvodnění shodných odvolacích námitek na straně 64 pod bodem Ad 56. žalobou napadeného rozhodnutí s tím, že skutky uvedené pod body 55) až 59) výroku prvostupňového správního rozhodnutí nebyly zjištěny v rámci jedné kontroly dne 18. 12. 2019. Konkrétně skutky pod body 55) byly žalobcem spáchány dne 18. 12. 2019 a jednalo se o porušení přílohy II kapitoly I odst. 1 a kapitoly IX. odst. 3 nařízení (ES) 852/2004, tj. o přestupek dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách; v případě skutků pod bodem 56) se jednalo o skutky spáchané dne 16. 1. 2020 a byla jimi porušena ustanovení přílohy II kapitoly II odst. 1 písm. f) a taktéž kapitoly I. odst. 1 nařízení (ES) 852/2004, tj. o přestupek dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách; v případě skutků pod bodem 58) tyto byly spáchány dne 29. 1. 2020 a jednalo se o porušení přílohy II kapitoly I odst. 1 nařízení (ES) 852/2004, čímž žalobce naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách. V případě skutků pod bodem 57) tyto byly správními orgány zjištěny dne 16. 1. 2020 a žalobce jimi porušil § 17 odst. 2 písm. c) zákona o potravinách; oproti tomu skutky pod bodem 59) byly spáchány dne 29. 1. 2020 a žalobce jimi porušil § 17 odst. 2 písm. f) zákona o potravinách. Soud shrnuje, že byť všechny skutky pod body 55) až 59) byly spáchány v totožné provozovně, k jejich spáchání došlo, kromě skutků pod body 58) a 59), v jiných časových relacích. A co se týče skutků pod body 58) a 59) tyto byly sice spáchány téhož dne, ale naplnily odlišné skutkové podstaty přestupků, nedošlo tedy ze strany správních orgánů o množení skutků. Soud současně odmítá zcela spekulativní argumentaci žalobce, že všechny skutky pod body 55) až 59) mohly být správními orgány odhaleny již při první kontrole dne 18. 12. 2019.

63. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 17), 26), 31), 44), 54), 60) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, které se týkaly toho, že žalobce na trhu nabízel potraviny nevhodné k lidské spotřebě. Žalobce u přestupků pod č. 17) zdůraznil, že se jednalo o případy, kdy pokažení potravin žalobce nemohl předpokládat, jelikož v těchto případech potravinám neuplynula doba spotřeby. V případě brokolice balené v plastové fólii byli škůdci zjištěni jen u jednoho kusu; přičemž hmyz musel být přítomen již v době balení do fólie, proto, že intenzita ohrožení chráněného zájmu nebyla vysoká. U vepřových kostek namítl, že jejich použitelnost byla do 1. 3. 2019 (kontrola proběhla dne 28. 2. 2019), opět se jednalo o jeden kus potraviny a navíc o skrytou vadu, kterou bylo lze zjistit jen na základě laboratorních rozborů (viz strana 46 žalobou napadeného rozhodnutí). U ostatních přestupků shodně žalobce poukázal na to, že daná potravina neměla v době kontroly prošlé datum spotřeby, tudíž vznik plísně (v některých případech viditelné okem), nemohl předpokládat. Žalobce pochybení zjištěná v případě přestupku č. 31) uznal.

64. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy čl. 14 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 „Potravina nesmí být uvedena na trh, není–li bezpečná“; čl. 14 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 178/2002 „Potravina se nepovažuje za bezpečnou, je–li považována za nevhodnou k lidské spotřebě“; čl. 14 odst. 5 nařízení (ES) č. 178/2002 „Při rozhodování o tom, zda potravina není vhodná k lidské spotřebě, se bere v úvahu skutečnost, zda není potravina s ohledem na své zamýšlené použití nepřijatelná pro lidskou spotřebu z důvodu kontaminace cizorodými nebo jinými látkami nebo z důvodu hniloby, kažení nebo rozkladu.“ K námitkám žalobce, v nichž akcentuje nízkou závažnost ohrožení chráněného zájmu, jelikož v případě dotčených potravin nemohl vědět o tom, že se jedná o potraviny nevhodné k lidské spotřebě, neboť u nich neuplynula doba spotřeby, soud konstatuje, že je neshledal důvodnými. V bodě 17) se jednalo o dvě konkrétní potraviny, které byly shledány nevhodnými k lidské spotřebě, a to o brokolici, u níž byl zjištěn pod průhlednou fólií výskyt menšího tmavého hmyzu a o vepřové kostky na guláš, kdy maso vykazovalo barevné odchylky (bylo zašedlé), již po čichu bylo patrné, že je zkažené. V bodech 26), 31), 54) se jednalo o bramborový knedlík, na němž byla okem viditelná bílá plíseň. V bodě 44) se pochybení týkalo kuřecích prsních řízků, u nichž byly zjištěny značné barevné změny a vykazovaly silný zápach po kažení a v bodě 60) o lovecký salám, který vykazoval okem viditelnou bílou a místy i zelenou plíseň. Je pravdou, že ani u jedné potraviny neuplynul jejich datum spotřeby. Nicméně soud zdůrazňuje, že shora popsané zjištěné vady potravin musely být patrné a zjistitelné již pouhým vnějším ohledáním, tj. zrakem a čichem, aniž by se muselo přistupovat k jejich laboratornímu zkoumání, nelze se pak z odpovědnosti za jejich spáchání vyvinit pouhým poukazem na neprošlé datum jejich spotřeby. Uvedené potraviny rozhodně neměly být v provozovně žalobce nabízeny k prodeji a záleželo zcela na žalobci, aby jejich nevhodnost včas zjistil a vyřadil je z prodeje. Soud tedy souhlasí se správními orgány, že se v dané věci se nejednalo o vady skryté, žalobce tedy porušil chráněný zájem na zdraví spotřebitelů, tj. jeden z nejvýznamnějších státem chráněných zájmů, což bylo správně správními orgány hodnoceno v neprospěch žalobce. Soud je shodně se správními orgány přesvědčen i o tom, že veškeré shora uvedené zjevné vady potravin měly být odhaleny žalobcem v rámci procesů jeho vnitřní kontroly na provozovnách.

65. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 18), 30), 47) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, které se týkaly toho, že žalobce na trhu nabízel potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti. V případě přestupku č. 18) namítal, že se jednalo toliko o jeden kus potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, tudíž připustil, že v tomto případě měla být potravina označena a umístěna odděleně od ostatních potravin. U přestupku 47) žalobce upozornil na odůvodnění odvolací námitky na straně 57 žalobou napadeného rozhodnutí, kde uvedl, že byť prvostupňový správní orgán v rámci svého uvážení nehodnotil délku prodlení ve prospěch žalobce, dle žalovaného nepochybil, neboť prodlení 5 a více dnů nelze podle žalovaného považovat za krátké prodlení. Žalobce zdůraznil, že zde žalovaný nepřipouští posouzení krátkosti prodlení jako polehčující okolnosti. Přesto byl žalobce přesvědčen, že několika hodinové prodlení by mělo být hodnoceno ve prospěch žalobce.

66. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z ustanovení § 10 odst. 2 zákona o potravinách, kde je staveno, že: „[p]otraviny mohou být po datu minimální trvanlivosti uváděny na trh pouze tehdy, jsou–li takto označeny, odděleně umístěny a jsou–li bezpečné.“ Jak vyplývá již z textu žalobní námitky žalobce nesporuje, že potraviny, jež byly nabízeny v jeho provozovně po datu minimální trvanlivosti, měly skutečně prošlé datum minimální trvanlivosti a přitom nebyly označeny jako potraviny s prošlým datem minimální trvanlivosti, nebyly ani odděleně umístěny a žalobce nedisponoval informacemi o bezpečnosti těchto potravin. Žalobce tak bezesporu spáchal přestupek dle § 10 odst. 2 zákona o potravinách. Žalobní námitky mířily do vyvinění se z odpovědnosti za přestupek, kdy žalobce poukazoval v případě přestupku pod bodem 18) na pouhý jeden kus dotčené potraviny, v případě přestupku pod bodem 47) na nesprávné hodnocení prodlení 5 a více dnů jako dlouhé prodlení. Soud upozorňuje, že žalobce opomněl, že v případě přestupku pod bodem 30) se jednalo o tři kusy potravin s prošlým datem minimální spotřeby. Žalovaný dle názoru správně konstatoval, že ke spáchání skutku je podstatné, že potraviny v provozovně žalobce nalezené vykazovaly prošlý datum minimální trvanlivosti, čímž došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku dle § 10 odst. 2 zákona o potravinách. Přičemž oba správní orgány i v tomto případě dospěly ke správnému názoru o naplnění materiální stránky skutků, jelikož státem chráněným zájmem je zde zájem na ochraně práva spotřebitele na informace o potravinách a ochrana zdraví spotřebitelů, zejména tento posledně jmenovaný vykazuje takovou míru ohrožení cílů sledovaných předpisy potravinového práva, že je nutno jej hodnotit jako společensky škodlivým. S ohledem na uvedené závěry pak nelze vejít na požadavek žalobce, aby krátkodobé porušení data trvanlivosti bylo hodnoceno jako polehčující okolnost pro žalobce. Žalovaný se s těmito odvolacími námitkami řádně vypořádal na straně 44 pod označením Ad 20. a na straně 57 pod označením Ad 46. žalobou napadeného rozhodnutí, na něž soud pro stručnost odkazuje. Soud má posouzení věci správními orgány za správné, v souladu s právními předpisy a námitky žalobce za vyvrácené.

67. Žalobce v žalobě dále uplatnil námitky proti přestupkům pod č. 28), 35) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, kdy ohledně bodu 28) odmítl, že by spotřebiteli poskytoval zavádějící informace o charakteristice potraviny, zejména o její povaze a složení. Složení totiž bylo jasně popsáno jako „klikva velkoplodá …“ Správní orgán uvedl, že tato potravina byla na regálové etiketě v blízkosti místa nabízení potraviny značena jako DR. ENSA Brusinky sušené … Žalobce připustil, že informace na regálové etiketě byla botanicky nepřesná, přitom odkazoval na odbornou literaturu, z níž citoval, že klikva bývá botanicky nepřesně označována jako americká či kanadská brusinka. Vypořádání žalovaného s touto námitkou označil za rozporuplné, když potvrdil podobnost obchodního názvu klikvy jako americká/kanadská borůvka a taktéž jako nereálné, neboť zákon neupravuje názvy rostlin. V případě přestupku pod bodem 35) žalobce namítl nesrozumitelnost daného bodu výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí a byl přesvědčen, že žalovaný měl pro toto pochybení zrušit přezkoumávané rozhodnutí, což neučinil a zkrátil tak žalobce na jeho právech o možnost využití opravného prostředku (viz strana 51 žalobou napadeného rozhodnutí). Dále žalovanému vytkl, že neprokázal tvrzení o tom, že se měl tohoto skutku dopustit ve všech provozovnách, rovněž tak žalovaný neuvedl, kdy a kde daný přestupek zjistil. Skutkový stav tak byl nedostatečně zjištěn.

68. Soud při posouzení shora uplatněných námitek vycházel z následující právní úpravy, a to konkrétně z čl. 7 odst. 1 písm. a) NR 1169/2011 a z § 17 odst. 2 písm. b) zákona o potravinách, která byla soudem citována a vysvětlena již v odstavci 51. tohoto rozsudku. Předmětem sporu je u potraviny v bodě 28) situace, kdy potravina označená „Klikva velkoplodá …“ byla zařazena do regálu s označením „Brusinky sušené …“. Správní orgány zde shledaly nesoulad v označení potraviny na regálovém štítku (kam byla umístěna) a na obalu potraviny. Opět ani tato skutková situace nebyla mezi účastníky sporná, proto má soud shodně se správními orgány za to, že byl zcela dostatečným způsobem zjištěn podstatný skutkový stav. Z uvedeného je totiž zcela zřejmé, že žalobce uvedeným stavem spotřebitele de facto vmanipuloval do situace, kdy nahlédnutím na regál mohl mít za to, že zde umístěné potraviny jsou totožné s označením na regálu, tj. že se jedná o brusinky, což však nebylo. Tudíž spotřebitelům nebyla podána přesná a jasná informace o dotčených potravinách, jelikož spotřebitelé mohli lehko přehlédnout, že se v regále nachází potravina odlišného složení, než jak mělo být dle označení na regálu. Žalobce se pokusil vyvinit se z odpovědnosti za spáchání tohoto přestupku tvrzením o botanické podobnosti obou potravin, nicméně podstatné pro danou věc je, že se rozhodně nejedná o stejné potraviny (klikva i brusinka jsou odlišné rostliny, tudíž mají odlišné plody), se stejným složením výrobku; na tomto nemůže ničeho změnit, že se názvy těchto potravin v některých případech překrývají a že je klikva nepřesně označována jako americká brusinka či kanadská brusinka. Přičemž soud naopak hodnotí skutečnost, že se jedná o potraviny (klikvy x brusinky), které se evidentně snadno zaměňují za přitěžující pro žalobce, jelikož je tím podpořen zavádějící charakter informace o názvu potravin poskytovaných spotřebiteli.

69. Soud nesouhlasí ani s námitkou žalobce vůči přestupku pod bodem 35) žalobce namítl nesrozumitelnost daného bodu výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, když je sice pravdou, že žalovaný i v tomto případě přistoupil ke změně výroku, ale jen z důvodu formulačních, aby bylo původně použité slovní spojení „ze všech svých provozoven umístěných na území ČR“ odpovídalo gramatickým pravidlům, proto bylo změněno na „ve všech svých provozovnách umístěných na území ČR“ jednalo se tak jen o změnu předložky a tomu odpovídajícího pádu podstatného jména, smysl výroku zůstal zcela nezměněn. Taktéž zde došlo k nahrazení slova obsahující překlep, a to původně uvedené „glokosa“ byla nahrazena slovem „glukosa“. Opět i v tomto případě se jedná jen o bagatelní procesní pochybení, na něj je pamatováno v § 90 odst. 1 písm. c) správního řádu a žalovaný tak postupoval v souladu se zákonem, když přistoupil ke změně těchto částí výroků dotčených gramatickou chybou a překlepem v psaní. Soud ověřil, že výrok byl formulován i v těchto částech zcela určitým, srozumitelným způsobem, kdy přestupky byly vyspecifikovány tak, že je nelze zaměnit s jinými skutky v souladu s § 68 odst. 2 správního řádu, přičemž skutkové podstaty i právní kvalifikace přestupků dotčeného formulačními změnami výroku byly plně zachovány. A dodává, že správné označení glukosa vyplývá i z Posudku a Protokolu o zkoušce č. D060–10444/19/A01 ze dne 13. 8. 2019. Žalobci byla plně zachována možnost podat odvolání i vůči této části výroku, jejich správným gramatickým přepisem a opravením překlepu rozhodně nebyl nikterak zkrácen na svých právech. Jak správně konstatoval žalovaný, skutková podstata přestupku i jeho posouzení zůstaly zcela stejné, tato situace tak žalobci nezpůsobila žádnou újmu ve využití opravného prostředku. K výtce žalobce, že nebylo v řízení prokázáno, že se měl skutku dopustit na všech svých provozovnách, soud uvádí, že ji posoudil jako ryze účelovou, jelikož i z dopisu žalobce ze dne 5. 11. 2019 vyplývá, že žalobce předmětný výrobek stahuje ze všech svých prodejen do centrálního skladu. Podstatným pro meritorní posouzení věci totiž je, že žalobce uvedl na trh ve formě nabídky k prodeji potravinu opatřenou zavádějící informací o jejím složení, což bylo bezesporu v daném řízení prokázáno a žalobce nesporoval, že ve svých provozovnách potravinu označenou jako „Ovocný cukr Zlaté slazení se sladidly z rostliny stévie“ prodával, resp. nabízel k prodeji. Soud tak má posouzení věci správními orgány za správné, v souladu s právními předpisy a odvolací námitku žalobce má soud taktéž za řádně vypořádánu a v tomto směru odkazuje na strany 48 až 49 pod označením Ad 29. a na strany 51 až 52 pod označením Ad 35. žalobou napadeného rozhodnutí.

70. Dále soud přistoupil k posouzení důvodnosti žalobních námitek, v nichž žalobce napadenému rozhodnutí vytýká nezákonně a nepřezkoumatelně stanovenou výši sankci. Soud nejprve připomíná, že žalobci byla sankce stanovena za celkem 60 přestupků v souladu s absorpční zásadou zakotvenou v § 41 odst. 1 přestupkového zákona, dle kterého: „[za] dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou–li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější.“. Přičemž jako nejzávažnější přestupek oba správní orgány vyhodnotily přestupek obsažený pod bodem 17) výroku I. prvostupňového správního rozhodnutí, kde žalobce uváděl na trh potraviny nebezpečné pro jejich nevhodnost k lidské spotřebě, neboť vykazovaly známky kažení či výskyt plísní nebo škůdců, čímž žalobce naplnil skutkovou podstatu přestupku dle § 17 odst. 2 písm. a) zákona o potravinách, za kterou lze dle § 17f písm. d) zákona o potravinách uložit sankci s horní hranicí sazby 50 000 000 Kč.

71. Žalobce byl přesvědčen, že správní orgány nevycházely z § 17i odst. 2 zákona o potravinách, když nepřihlédly k závažnosti přestupku, zejména nehodnotily způsob jeho spáchání, jeho následky a okolnosti, za nichž byl spáchán. Soud však upozorňuje, že ustanovení § 17i odst. 2 zákona o potravinách upravuje možnost správního orgánu upustit od potrestání pachatele přestupku za zde vypočtených podmínek, neboť zákonné ustanovení zní: „[o]rgán dozoru může od uložení správního trestu upustit také v případě, kdy došlo k nápravě protiprávního stavu v souladu s uloženým opatřením nebo bezprostředně poté, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti a nejednalo se o potravinu škodlivou pro zdraví nebo o klamání spočívající v porušování některých práv duševního vlastnictví.“ Pokud žalobce sporoval úvahy správních orgánů při určení výše sankce, pak měl zřejmě na mysli ustanovení § 37 přestupkového zákona, kde jsou pod písmeny a) až i) demonstrativním způsobem vypočteny okolnosti, k nimž se přihlíží při určení druhu a výměry správní sankce; jedná se tedy o okolnosti mající vliv na míru společenské škodlivosti přestupku. A následující ustanovení § 38 přestupkového zákona pak stanoví, jaké skutečnosti lze vzít v úvahu při určování povahy a závažnosti přestupku. Oba správní orgány se těmito okolnostmi pečlivě ve svých rozhodnutích zabývaly, kdy prvostupňový správní orgán se jim věnoval na stranách 45 až 46 a žalovaný na stranách 67 až 69, soud se s tímto posouzením povahy a závažnosti přestupků při určení druhu a výměry sankce v dané věci zcela ztotožňuje, a proto na ně pro stručnost okazuje. Toliko akcentuje, že význam státem chráněného zájmu, jenž byl protiprávním jednáním žalobce porušen byl zásadně zájem na ochraně zdraví spotřebitelů, jenž byl právě ohrožen/porušen uváděním na trh potravin nebezpečných pro lidské zdraví, s prošlým datem použitelnosti, datem minimální trvanlivosti, jejich skladováním za nedodržování hygienických požadavků atp. (dle § 38 písm. a) přestupkového zákona). Význam státem chráněného zájmu byl prvostupňovým správním orgánem definován v jeho rozhodnutí ke každému konkrétnímu přestupku (viz poslední odstavec na straně 45 prvostupňového správního rozhodnutí), na toto posouzení následovala pasáž zabývající se posouzením následků protiprávního jednání žalobce, kde bylo zdůrazněno, že protiprávním jednáním žalobce mohlo dojít ke zdravotnímu poškození spotřebitelů. Prvostupňový správní orgán rovněž tak za škodlivý následek jednání žalobce označil i možné poškození spotřebitelů v rovině ekonomické (dle § 38 písm. b) přestupkového zákona). Dále prvostupňový správní orgán přihlédl i k okolnostem, za nichž byly přestupky spáchány a ke způsobu jejich spáchání (dle § 38 písm. c, d) přestupkového zákona), když u přestupku pod bodem 17) hodnotil jako přitěžující okolnost tu, že žalobcem byly na trh uvedeny hned dvě nebezpečné potraviny; u přestupků pod body 15), 38), 52) přihlédl v neprospěch žalobce k tomu, že se v těchto případech dopustil velkého množství hygienických nedostatků na provozovnách; a v případě přestupků pod body 1), 2), 47), 30), 25), 22), 10), 7), 6), 3) přihlédl k tomu, že zjištěný nevyhovující stav se vztahoval k více druhům potravin. Dále při hodnocení způsobu spáchání přestupků vzal nejprve v neprospěch žalobce v potaz to, že se kromě případů v bodu 12) a částečně v bodech 17), 35), 44) jedná o vady zjevné, které měl žalobce odstranit sám na základě vlastní vnitřní kontroly. Naopak ve prospěch žalobce hodnotil, že se v těchto případech jednalo u některých přestupků i o vady skryté, jež bylo lze odhalit jen na podkladě laboratorních rozborů či destruktivního hodnocení spotřebitelského balení. Celkově pak prvostupňový správní orgán vyhodnotil závažnost protiprávního jednání žalobce za velmi vysokou. Soud má za to, že prvostupňový správní orgán správně přistoupil i k posouzení povahy činnosti žalobce dle § 38 písm. g) přestupkového zákona, které zní: „[p]ři určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti“. Žalobce je bezesporu právnická osoba a její činnost má povahu řetězce prodejen potravin. Správně pak bylo přihlédnuto i k velkému počtu zaměstnanců žalobce, což bylo logicky správními orgány vyhodnoceno v neprospěch žalobce, který za situace, kdy má k dispozici dostatek lidských zdrojů, má pak možnost jejich prostřednictvím zajistit i efektivní systém kontroly na svých provozovnách, což se v tomto případě ze strany žalobce nestalo. Jakým způsobem žalobce organizuje pracovní činnosti svých zaměstnanců je samozřejmě plně v jeho kompetenci, nicméně je nutno současně dodržovat i právní předpisy při nakládání a uvádění na trh potraviny tak, aby jimi nebylo zejména možno ohrozit lidské zdraví. Dále bylo správními orgány zcela správně v neprospěch žalobce zohledněno i velké množství spáchaných přestupků a jejich časté opakování žalobcem. Soud tak nevešel na námitky žalobce, že správní orgány nedostatečně či nezákonným způsobem hodnotily závažnost přestupků.

72. Pokud žalobce namítal, že správní orgány nesprávně přihlédly k množství spáchaných přestupků žalobcem jako k přitěžující okolnosti, jelikož sporoval jejich počet. Soud předně konstatuje, že výčet přitěžujících okolností je obsažen v § 40 přestupkového zákona a je toliko demonstrativní, správní orgány tak mohou či dokonce musí při řádném zdůvodnění vzít jako přitěžující okolnost i jinou skutečnost, má–li na posouzení celkové závažnosti přestupku vliv. Soud k této námitce žalobce odkazuje na své výše již provedené posouzení věci, kde dospěl k závěru, že k žádnému „množení“ počtu skutků ze strany správních orgánů nedošlo. Toliko soud doplňuje, že dle § 40 písm. b) přestupkového zákona je jako přitěžující okolnost uvedena i skutečnost, že pachatel „spáchal více přestupků“, což správní orgány správně, krom jiných, mezi výčtem přitěžujících okolností uvedly.

73. Soud taktéž konstatuje, že správní orgány hodnotily i případnou možnost upuštění od uložení pokuty dle § 17i odst. 2 zákona o potravinách, dospěly však k názoru, že upustit od potrestání v dané věci nelze, jelikož žalobce se dopustil natolik závažných přestupků, že samotné jejich projednání před správním orgánem nepostačí v tomto případě k nápravě žalobce ve smyslu § 43 přestupkového zákona (viz strana 47 prvostupňového správního rozhodnutí a strana 69 žalobou napadeného rozhodnutí).

74. Žalobce namítal, že výše uložené pokuty popírá její preventivní funkci. Žalobce tuto námitku uplatnil v ryze obecné rovině, proto soud toliko uvede, že oba správní orgány ve svých rozhodnutích hodnotily, zdali výše sankce splní preventivní funkci a shodně konstatovaly, že právě za tím účelem její výši v dané míře vyměřily, jelikož si byly vědomy toho, že je v případě žalobce nutno jejím uložením zabránit žalobci v dalším protiprávním jednání. Taktéž vzaly v úvahu i nutnost represivního charakteru sankce, tj. aby se odrazila i v citelnější míře v majetkové sféře žalobce. V této souvislosti soud připomíná, že správní orgán ukládající pokutu za přestupek je povinen přihlédnout k osobním a majetkovým poměrům pachatele tehdy, pokud je podle osoby pachatele a výše pokuty, kterou lze uložit, zřejmé, že by pokuta mohla mít likvidační charakter. V rozsudku ze dne 26. 10. 2016 č. j. 1 As 254/2016–39, Nejvyšší správní soud konstatoval, že „při zjišťování osobních a majetkových poměrů má správní orgán vycházet z informací, které vyplynuly v průběhu řízení, či které byly poskytnuty samotným účastníkem řízení. Pokud se správnímu orgánu takových podkladů nedostává, výši pokuty stanoví odhadem“. Z těchto závěrů zcela jednoznačně vyplývá, že správní orgány nejsou povinny při ukládání pokuty za přestupky, u nichž zákon neupravuje zvláštní kritérium v podobě osobních a majetkových poměrů pachatele (jako je tomu v posuzované věci), zabývat se podrobným zjišťováním těchto poměrů tam, kde bude s ohledem na výši do úvahy přicházející pokuty a na základní poznatky o osobě pachatele, které vyplynuly z dosavadního průběhu správního řízení, zřejmé, že nehrozí existenční ohrožení pachatele či jeho podnikání. Tyto závěry, uvedené ve shora citovaném usnesení Nejvyššího správního soudu, jsou platné a správní soudy z tam vyslovených závěrů vychází i ve své recentní rozhodovací praxi (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2021 č. j. 4 As 238/2020–46, či ze dne 23. 2. 2021 č. j. 5 As 79/2019–42). Soud shrnuje, že úhrada pokuty žalobce jistě zasáhla jeho finanční situaci, to však souvisí se samotnou podstatou trestu. Je totiž nutné brát v úvahu to, že správní sankce musí plnit nejen funkci preventivní, ale rovněž i represivní, což znamená, že uloženou sankci musí pachatel správního deliktu pociťovat jako nezanedbatelnou újmu – v tomto případě jako negativní zásah do své majetkové sféry. Nadto oba správní orgány správně upozornily ve svých rozhodnutích žalobce, že může požádat příslušný orgán o rozložení splatnosti pokuty do splátek.

75. Soud v této souvislosti zdůrazňuje, že žalobce ve správním a ani v soudním řízení netvrdil žádné konkrétní skutečnosti, ze kterých by bylo lze dovodit, že by pro ni mohla být uložená pokuta likvidační. K samotné výši pokuty soud zdůrazňuje, že s ohledem na horní hranici zákonem stanovené výše, byla žalobci pokuta uložena při dolní hranici sankce. Výši uložené pokuty přitom ovlivnila celá řada přitěžujících okolností, např. počet skutků a zejména četnost a opakovanost (recidiva) závadného jednání žalobce. Soud nenalezl v textu správních rozhodnutí žádnou oporu, jež by svědčila pro tvrzení žalobce, že sankce byla určena aritmetickým násobkem 40 000 Kč za každý přestupek, naopak má soud za to, že nic nenasvědčuje tomu, že by sankce byla žalobci určena v nepřiměřené výši. Soud tedy shledal odůvodnění výše stanovené sankce správními orgány za řádně vypořádané a jejich úvahy, jež vedly k uložení pokuty v dané výši, jsou zcela jasné, určité a srozumitelné v souladu s právními předpisy a přezkoumatelné.

76. Soud k návrhu žalobce na upuštění od udělení pokuty či na její moderaci opakuje, že žalobce ani v žalobě nikterak neodůvodnil, proč uloženou sankci považuje za nepřiměřenou a neodpovídající jeho majetkovým poměrům. Podle názoru soudu ani obsah správního spisu, ani podaná žaloba nezakládají důvod pro snížení uložené pokuty. Soud přitom vycházel ze závěrů rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2012, č. j. 1 Afs 1/2012–36, kdy smyslem a účelem moderace uložené pokuty není hledání „ideální“ výše sankce soudem místo správního orgánu, nýbrž její korekce v případech, že by sankce, pohybující se nejen v zákonném rozmezí, ale rovněž odpovídající i všem zásadám pro její ukládání a zohledňující kritéria potřebná pro její individualizaci, zjevně neodpovídala zobecnitelné představě o adekvátnosti a spravedlnosti sankce (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 8. 2003, č. j. 6 A 96/2000–62). Soud proto shledal, že v dané věci nejsou dány podmínky pro moderaci, tj. možnost upustit od potrestání či snížení postihu dle § 78 odst. 2 s. ř. s., neboť pokuta žalobci rozhodně nebyla uložena ve zjevně nepřiměřené výši; když naopak byla uložena při dolní hranici zákonné sazby. V tomto směru soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uložení výše pokuty obsažené v žalobou napadeném rozhodnutí.

77. Soud nad rámec uvedeného dodává, že podle ustálené judikatury jak správních soudů, tak Ústavního soudu, povinnost řádného odůvodnění rozhodnutí nelze mechanicky ztotožňovat s povinností poskytnout podrobnou odpověď na každý jednotlivý v žalobě uplatněný argument. Podstatné je posouzení jádra případu a poskytnout odpověď na základní námitky, které v sobě mohou v některých případech konzumovat i odpověď na námitky dílčí a související (srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 2. 2013, č. j. 7 As 79/2012–54, ze dne 29. 8. 2013, č. j. 7 As 182/2012–58, ze dne 19. 2. 2014 č. j. 1 Afs 88/2013–66). Dle Ústavního soudu „není porušením práva na spravedlivý proces, jestliže obecné soudy nebudují vlastní závěry na podrobné oponentuře (a vyvracení) jednotlivě vznesených námitek, pakliže proti nim staví vlastní ucelený argumentační systém, který logicky a v právu rozumně vyloží tak, že podpora správnosti jejich závěrů je sama o sobě dostatečná“ [nález sp. zn. III. ÚS 989/08 ze dne 12. 2. 2009 (N 26/52 SbNU 247)]. Městský soud ve světle citované judikatury v dané věci postupoval, neboť vypořádal podstatu žalobních námitek a nestíhá jej tudíž povinnost reagovat i na všechny další dílčí námitky vznesené žalobcem.

VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

78. Lze tak uzavřít, že žalobou napadené rozhodnutí bylo vydáno v souladu se zákonem a judikaturou soudů, soud ve správním řízení neshledal ani procesní pochybení, která by měla za následek nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí, proto soud nedůvodnou žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. zamítl.

79. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny § 60 odst. 1 s. ř. s., neboť žalobce nebyl ve věci samé úspěšný a úspěšnému žalovanému však prokazatelné náklady řízení nad rámec běžných činností správního úřadu nevznikly, proto mu je soud nepřiznal.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného a replika žalobce IV. Ústní jednání V. Posouzení žaloby VI. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení