5 A 32/2021– 27

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: M. D., nar. X bytem X zastoupený Mgr. Václavem Voříškem, advokátem se sídlem Ledčická 649/15, Praha 8 proti žalované: Magistrát hlavního města Prahy se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného v řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 3. 2021 se žalobce domáhal toho, aby soud uložil povinnost žalovanému vydat meritorní rozhodnutí v řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku.

2. Ze správního spisu soud zjistil následující podstatné skutečnosti ve věci:

3. Žalovaný eviduje ode dne 28. 10. 2019 tzv. prezidiální plnou moc ve smyslu § 33 odst. 2 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“), udělenou žalobcem dne 22. 10. 2019 panu P. K.

4. V řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ (dále „řízení I.“) žalovaný vyzval dne 1. 11. 2019 žalobce jako provozovatele motorového vozidla, aby podal nezbytné vysvětlení a sdělil totožnost řidiče, přičemž tato výzva byla zaslána jak žalobci, tak jeho zástupci P. K. Dne 11. 11. 2019 žalobce žalovanému sdělil, že vozidlo v uvedenou dobu řídil pan P. K. Zároveň uvedl, že v případě, že dojde k zahájení řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu (dále „zákona o silničním provozu“), pak ke svému zastupování pro takovéto celé řízení zmocňuje obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. Dne 25. 11. 2019 pan P. K. správnímu orgánu sdělil, že vozidlo řídil on.

5. V řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 670300/2019/Zou (dále „řízení II.“) žalovaný vyzval dne 31. 10. 2019 žalobce jako provozovatele motorového vozidla, aby podal nezbytné vysvětlení a sdělil totožnost řidiče, přičemž tato výzva byla zaslána jak žalobci, tak jeho zástupci P. K. Dne 5. 11. 2019 (a opakovaně dne 2. 12. 2019) žalobce žalovanému sdělil, že vozidlo v uvedenou dobu řídil pan P. K. Zároveň uvedl, že v případě, že dojde k zahájení přestupku podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu, pak ke svému zastupování pro takovéto celé řízení zmocňuje obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. Dne 25. 11. 2019 pan P. K. správnímu orgánu sdělil, že vozidlo řídil on. Dne 19. 12. 2019 (a opakovaně 30. 12. 2019) zaslal pan P. K. správnímu orgánu opakované sdělení, že byl řidičem v rozhodné době a je si vědom spáchání přestupku.

6. Následně žalovaný skutky projednávané ve dvou samostatných řízeních (viz odst. 4 a 5 výše) spojil do společného řízení vedeného pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ a usnesením ze dne 23. 1. 2020, č. j. MHMP 52080/2020/Živ věc odložil, protože do 60 dnů ode dne, kdy se o přestupku dozvěděl, nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě [§ 76 odst. 1 písm. k) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, v rozhodném znění], s odůvodněním, že se zjevně jedná o obstrukční jednání ze strany provozovatele vozidla a neuvěřil tvrzení, že v daném místě a čase vozidlo řídil pan P. K.

7. Dne 5. 2. 2020 vydal žalovaný v řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ příkaz o uložení pokuty pod čj. MHMP 197143/2020/Živ (dále „Příkaz“), který byl doručen jak žalobci, tak společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o., jako zmocněnci účastníka.

8. Proti Příkazu podal dne 24. 2. 2020 v zastoupení žalobce odpor pan P. K. V odporu uvedl, že se s žalobcem dohodl na zastoupení a uzavřel s ním dohodu o zastoupení. Plnou moc doplní poté, co ji obdrží od žalobce, nejpozději do 21 dnů.

9. Rozhodnutím ze dne 25. 2. 2020 č. j. MHMP 341703/2020/Živ žalovaný vyzval pana P. K. k doložení bezvadné plné moci, přičemž ho současně poučil, že v případě nesplnění této výzvy bude na účastníka řízení hledět jako na nezastoupeného. Tato výzva byla doručena panu P. K. (6. 3. 2020) i žalobci (26. 2. 2020). Podáním ze dne 12. 3. 2020 pan P. K. žalovanému sdělil, že žalovaný již disponuje prezidiální plnou mocí, která mu byla doručena před zahájením řízení. Zároveň podal odvolání proti usnesení ze dne 25. 2. 2020 č. j. MHMP 341703/2020/Živ.

10. Sdělením ze dne 16. 3. 2020 č. j. MHMP 453731/2020/Živ žalovaný sdělil panu P. K., že z obsahu spisované dokumentace ve věci vedené pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ nevyplývá, že by byl účastníkem tohoto řízení a tudíž žalovaný považuje jeho podání ze dne 12. 3. 2020 za bezpředmětné.

11. Dne 31. 3. 2020 Ministerstvo dopravy, jako odvolací správní orgán, rozhodlo o odvolání pana P. K. ze dne 12. 3. 2020 tak, že jej jako nepřípustné zamítlo. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí vyplývá, že odvolací správní orgán dospěl k závěru, že plná moc udělená žalobcem společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. ve dnech 11. 11. 2019, 5. 11. 2019 a 2. 12. 2019 „přebíjí“ plnou moc udělenou žalobcem panu P. K. dne 22. 10. 2019. Je tomu tak proto, že v textu plných mocí udělených ve dnech 11. 11. 2019, 5. 11. 2019 a 2. 12. 2019 žalobce jednoznačně zmocnil společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., k jeho zastupování v řízení I. i řízení II., následně spojených do jednoho řízení pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, když uvedl: „V případě, že dojde k zahájení přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silniční provozu, pak ke svému zastupování pro takovéto (celé) řízení zmocňuji [ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu] obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., IČ: 24317594, se sídlem Smetanovo nábřeží 327/14, Praha 1, která mi řeší veškerou administrativu a přebírá též mou korespondenci.“ K osobě zmocněnce a jeho praktikám při zastupování v řízení o dopravních přestupcích Ministerstvo dopravy poukázalo na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále „NSS“) ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 As 429/2018–35. Rozhodnutí Ministerstva dopravy o odvolání bylo panu P. K. doručeno dne 5. 4. 2020.

12. Dne 18. 2. 2021 Ministerstvo dopravy požádalo žalovaného k postoupení spisové dokumentace z důvodu uplatněného opatření proti nečinnosti. Spisová dokumentace byla žalovanému vrácena 11. 3. 2021 spolu s vyjádřením Ministerstva dopravy ze dne 5. 3. 2021, že součástí podané žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti nebyla plná moc k zastupování panem P. K., přičemž Ministerstvo dopravy jej v souladu se závěry rozsudku NSS ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018–39 nevyzývalo k jejímu doplnění. Současně opětovně potvrdilo svůj závěr, že odvolání proti Příkazu bylo podáno neoprávněnou osobou a Příkaz tudíž nabyl právní moci dne 25. 2. 2020. Ministerstvo opětovně poukázalo na závěry rozhodnutí NSS ze dne 6. 2. 2019, č. j. 9 As 429/2018–35 ve věci zneužití práva na soudní ochranu ze strany pana P. K.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalované

13. Žalobce v žalobě předně stručně zopakoval skutkový stav věci s tím, že má za to, že pan P. K. byl oprávněn jej zastupovat v řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, a to na základě dříve správnímu orgánu doručené prezidiální plné moci, obsahující veškeré zákonné náležitosti, mj. též úředně ověřený podpis zmocnitele. Uvedl, že nepopírá, že účastník nemůže mít v řízení dva zmocněnce, nicméně učinil–li pan P. K. úkon, a odkázal–li k výzvě k předložení plné moci na plnou moc uloženou u správního orgánu, uplatnil tím své zástupčí oprávnění a správní orgán tak byl povinen jednat nadále s ním; podstatné je, že P. K. byl k takovému jednání oprávněn, kdy toto oprávnění mu plynulo z prezidiální plné moci, která byla žalovanému doručena.

14. Po podání odvolání panem P. K. však žalovaný v řízení vedeném pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, nijak nepokračoval, rozhodnutí ve věci nevydal, ač tomu byl ve lhůtě 60 dnů, ode dne zahájení řízení, povinen.

15. Z datové schránky zmocněnce žalobce tak byla dne 15. 2. 2021 podána k nadřízenému správnímu orgánu žalovaného, žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaného ve věci vedené pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ. Nadřízený správní orgán žalovaného se k podané žádosti o uplatnění opatření proti nečinnosti do dne podání této žaloby nijak nevyjádřil.

16. Vzhledem k uvedenému a vzhledem k tomu, že je žalovaný do dne podání této žaloby stále nečinný, neboť podáním odporu došlo ke zrušení Příkazu, čímž žalovanému vznikla povinnost vydat rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, a to nejpozději ve lhůtě 60 dnů, ode dne zahájení řízení, žalobce podává tuto žalobu a navrhuje, aby povinnost žalovanému k vydání rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ, uložil soud.

17. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 4. 2021 věc stručně zrekapituloval a odmítl veškeré žalobní námitky. Zdůraznil, že v daném řízení byly ze strany žalobce předloženy správnímu orgánu dvě plné moci. První prezidiální plná moc ve prospěch pana P. K. byla žalovanému předložena dne 28. 10. 2019. Následně byla nahrazena plnou mocí udělenou ve prospěch společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. (pozdějším úkonem vůči správnímu orgánu ze dne 11. 11. 2019 a 2. 12. 2020).

18. V souladu s § 33 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb. může mít účastník řízení v téže věci současně pouze jednoho zmocněnce. Je zřejmé, že vůči správnímu orgánu je účinná později doložená plná moc. Pokud pan P. K. podával odpor proti Příkazu v zastoupení žalobce, byl povinen své zastoupení doložit. Jelikož své zastoupení nedoložil, žalovaný shledal odpor nepřípustným. Příkaz nabyl právní moci dne 25. 2. 2020. Tím bylo řízení ve věci sp. zn. S–MHMP 390867/2019/Živ skončeno.

19. Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti žalovaný předal svému nadřízenému správnímu orgánu, Ministerstvu dopravy. Ministerstvo dopravy dospělo k závěru, že žádost podala osoba, která k tomuto úkonu nebyla zmocněna účastníkem řízení a sama účastníkem řízení nebyla, a proto na ni nereagovalo.

20. Žalovaný tudíž konstatuje, že ve věci nečinný není. Navíc je žalovaný názoru, že žaloba je podána předčasně, protože žádost o učinění opatření proti nečinnosti nebyla učiněna osobou k tomu oprávněnou.

III. Posouzení žaloby

21. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání podle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění rozhodném (dále jen „s. ř. s.“), neboť žalobce s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání v žalobě (viz bod 57 žaloby) výslovně souhlasil a žalovaný s tímto procesním postupem soudu rovněž souhlasil, a to ve vyjádření k žalobě ze dne 19. 4. 2021.

22. Městský soud v Praze (dále „městský soud“) žalobu posoudil, přičemž podle § 81 odst. 1 s. ř. s. vycházel ze skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí.

23. Žaloba není důvodná.

24. Při posouzení věci vyšel soud z následující právní úpravy:

25. Podle § 79 odst. 1 věta prvá s. ř. s. „ten, kdo bezvýsledně vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně proti nečinnosti správního orgánu, může se žalobou domáhat, aby soud uložil správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení.“ 26. Podle § 81 odst. 2 s. ř. s. „je–li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu, ne však delší, než kterou určuje zvláštní zákon.“ 27. Soud konstatuje, že žalobce před podáním žaloby vyčerpal všechny prostředky, které mu procesní předpisy stanoví k ochraně proti nečinnosti správního orgánu, když podal žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti v dané věci a žalovaný ve věci nekonal. Městský soud v této souvislosti odkazuje na judikaturu správních soudů (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 11. 2008, č. j. 22 Ca 147/2008–22), které dospěly k závěru, že nedostatek procesní plné moci k jednání za účastníka řízení je nedostatkem podmínky řízení, který lze odstranit. Dodatečné doložení procesní plné moci k jednání činí zhojenými i ty úkony dotčené osoby, k nimž v řízení došlo ještě před jejím pověřením, resp. zplnomocněním. Ze správního spisu přitom vyplývá, že Ministerstvo dopravy, jako věcně příslušný správní orgán k rozhodnutí ve věci žádosti o uložení opatření proti nečinnosti podané podle § 80 správního řádu, dospělo k závěru o nepřípustnosti žádosti z důvodu nedoložení průkazu zmocnění, aniž by předtím zmocněnce žalobce, pana P. K., či žalobce samotného, k doložení plné moci vyzval. Ačkoli obecně lze souhlasit se závěrem Ministerstva dopravy, že pan P. K. je správním orgánům z úřední činnosti znám jako osoba dopouštějící se obstrukčních jednání na samé hranici zneužití práva, k samotnému závěru o zneužití práva lze dospět pouze po zralém uvážení konkrétních skutečností, které v daném případě nastaly. V posuzované věci, kdy jediným úkonem žalobce bylo podání žádosti o uložení opatření proti nečinnosti, prostřednictvím p. P. K., nebylo možné bez dalšího k takovému závěru dojít. Odkaz na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 12. 2018, č. j. 4 As 113/2018 – 39 je proto nepřípadný, navíc se týká i skutkově jiné situace.

28. Vzhledem k uvedenému, kdy nebylo najisto postaveno, že žádost o uložení opatření proti nečinnosti byla podána neoprávněnou osobou, soud, s ohledem na zásadu, že v pochybnostech má být postupováno ve prospěch meritorního rozhodnutí ve věci (srov. např. rozsudek rozšířeného senátu NSS ze dne 26. 10. 2005, č. j. 1 Afs 86/2004 – 54, publ. pod č. 792/2006 Sb. NSS či rozsudek NSS ze dne 2. 8. 2007, č. j. 2 Azs 54/2007 – 42), přistoupil k meritornímu vypořádání této žaloby.

29. Dle § 33 odst. 1 správního řádu „účastník si může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce.“ 30. Podle § 37 odst. 3 správního řádu „Nemá–li podání předepsané náležitosti nebo trpí–li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu.“ 31. Podle § 150 odst. 3 správního řádu „Proti příkazu může ten, jemuž se povinnost ukládá, podat odpor ve lhůtě 8 dnů ode dne oznámení příkazu. Podáním odporu se příkaz ruší a řízení pokračuje; to neplatí, byl–li podán nepřípustný nebo opožděný odpor. Správní orgán vyrozumí podatele o podání nepřípustného nebo opožděného odporu. Lhůty pro vydání rozhodnutí začínají znovu běžet dnem podání odporu. Zpětvzetí odporu není přípustné. Odpor se podává u správního orgánu, který příkaz vydal. Příkaz, proti němuž nebyl podán odpor, se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím.“ 32. Jádrem sporu v dané věci bylo právní posouzení včasnosti odporu proti Příkazu, který byl podán dne 24. 2. 2020, v zastoupení žalobce, panem P. K.

33. Ze správního spisu vyplývá, že odpor byl podán včas, trpěl však vadou spočívající v nepřipojení plné moci, kterou by žalobce zmocňoval osobu podávající odpor k jeho podání.

34. Ze správního spisu se rovněž podává, že žalovaný měl pochybnosti o tom, kdo je zástupcem žalobce, když před zahájením řízení o přestupku podle § 125f odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, pan P. K. do správního spisu zaslal prezidiální plnou moc udělenou žalobcem pro jeho osobu, podáními ze dne 5. 11. 2019 a 2. 12. 2019 (řízení I.) a 11. 11. 2019 (řízení II.) pak žalobce sdělil, že pro případ zahájení řízení o přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silniční provozu zmocňuje ke svému zastupování společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. a odpor proti Příkazu jeho jménem dne 24. 2. 2020 podal p. P. K. Samotný Příkaz proto žalovaný zaslal jak avizovanému zmocněnci žalobce, společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. (doručeno 15. 2. 2020), tak žalobci (doručeno 7. 2. 2020). Usnesení o určení lhůty k provedení úkonu, č. j. MHMP 341703/2020/Živ ze dne 25. 2. 2020, které žalovaný vydal po doručení odporu podaném panem P. K., pak žalovaný zaslal žalobci (doručeno 26. 2. 2020) i panu P. K. (doručeno 6. 3. 2020).

35. Zmocněnec žalobce (P. K.) je soudu znám z úřední činnosti jako osoba, která vystupuje ve velkém množství řízení obdobného charakteru, přičemž bylo již mnohokrát judikováno, že se dopouští obstrukčních praktik (k tomu viz např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 19. 12. 2019 č. j. 15 A 95/2019–33, či ze dne 4. 5. 2021, č. j. 2 A 66/2019 – 22 a na něj navazující rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2021 č.j. 1 As 145/2021–41, a dále rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 2. 2021 č.j. 9 As 265/2020–43, ze dne 16. 7. 2020 č.j. 6 As 2/2020–38, ze dne 23. 11. 2016 č. j. 6 As 36/2016 – 29, ze dne 4. 10. 2017 č. j. 8 As 146/2016 – 29, či ze dne 6. 2. 2019 č. j. 9 As 429/2018 – 35, č. 3864/2019 Sb. NSS, a tam odkazovaná judikatura). V rozsudku ze dne 24. 8. 2021 č.j. 1 As 145/2021–41 Nejvyšší správní soud (dále též „NSS“) uvedl: „Patálie“ s plnou mocí měl profesionální zmocněnec P. K. např. i ve věcech projednávaných Nejvyšším správním soudem v rozsudcích ze dne 8. 6. 2021, č. j. 1 As 433/2020 – 38, ze dne 11. 9. 2020, č. j. 4 As 105/2020 – 46, ze dne 25. 2. 2021, č. j. 1 As 240/2020 – 37. Procesní postupy P. K. Nejvyšší správní soud již v minulosti označil za zneužití práva (srov. např. bod [20] rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2017, č. j. 6 As 37/2017 – 31).“ 36. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 As 158/2016–28 konstatoval: „

21. Soudu je z úřední činnosti známo, že zástupce stěžovatele a další s ním spojené osoby uplatňují ve správních řízeních procesní taktiku obstrukčních jednání mající za cíl promlčení přestupků stěžovatelů, jež zastupují (srovnej např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2015, č. j. 1 As 158/2015 – 33 a ze dne 30. 11. 2016, č. j. 1 As 230/2015 – 34). Jedním z nástrojů této metody je to, že v průběhu správního řízení jsou obecnými zmocněnci cíleně předkládány v příloze e–mailu (s elektronickým podpisem) plné moci v prosté kopii (bez elektronické konverze a zaručeného elektronického podpisu). Následně v průběhu soudního řízení namítá zástupce v těch případech, kdy správní orgán plnou moc v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu akceptoval, že tak učinil nezákonně (např. nedávné rozsudky ze dne 18. 8. 2016, č. j. 4 As 111/2016 – 35, a ze dne 9. 6. 2016, č. j. 2 As 26/2016 – 45). Naopak v případech, kdy správní orgány prostou kopii plné moci neakceptují, je následně žaluje, že tak neučinily (např. nedávný rozsudek ze dne 9. 6. 2016, č. j. 6 As 79/2016 – 24). Takové jednání zmocněnců přinejmenším hraničící se zneužitím práva je způsobilé založit důvodnou pochybnost správních orgánů o existenci vztahu mezi zmocněncem a zmocnitelem (plně v souladu s judikaturou Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 10. 2014, č. j. 4 As 171/2014 – 26).“ 37. Nejinak tomu bylo i v této věci. P. K. coby zástupce žalobce nejdříve do správního spisu založil prezidiální plnou moc z 22. 10. 2019, kterou žalobce osobně v rámci úkonů předcházejících zahájení tohoto přestupkového řízení pro toto řízení odvolal tím, že k zastoupení ve věci zmocnil společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o. (žalovanému bylo podání ve vztahu k řízení I doručeno dne 10. 11. 2019 a ve vztahu k řízení II dne 4. 11 2019), aby následně, po doručení Příkazu ze dne 5. 2. 2020 společnosti Pomáháme a chráníme, s.r.o. dne 15. 2. 2020 (a pro jistotu též žalobci dne 7. 2. 2020), odpor ze dne 24. 2. 2020 podal P. K. s tím, že se dohodl na zastoupení s žalobcem a přislíbil, že plnou moc žalovanému dodá. Po výzvě žalovaného ze dne 25. 2. 2020 adresované P. K. k předložení jeho řádné plné moci opravňující jej k zastupování žalobce v daném řízení však P. K. do spisu již žádnou plnou moc nedodal a odkázal jen na ve spise založenou plnou moc prezidiální z 22. 10. 2019.

38. Podle § 33 odst. 1 správního řádu si účastník může zvolit zmocněnce. Zmocnění k zastoupení se prokazuje písemnou plnou mocí. Plnou moc lze udělit i ústně do protokolu. V téže věci může mít účastník současně pouze jednoho zmocněnce. Podle odst. 2 může být zmocnění uděleno a) k určitému úkonu, skupině úkonů nebo pro určitou část řízení, b) pro celé řízení, c) pro neurčitý počet řízení s určitým předmětem, která budou zahájena v určené době nebo bez omezení v budoucnu; podpis na plné moci musí být v tomto případě vždy úředně ověřen a plná moc musí být do zahájení řízení uložena u věcně příslušného správního orgánu, popřípadě udělena do protokolu, nebo d) v jiném rozsahu na základě zvláštního zákona.

39. Z uvedeného ustanovení správního řádu vyplývá pro posouzení této věci rozhodná skutečnost, že v téže věci (totožnost účastníků a předmětu řízení) může mít účastník současně jen jednoho zmocněnce (tím není vyloučena možnost koexistence několika zmocněnců v jednotlivých fázích správního řízení).

40. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále „o.z“) se právní jednání posuzuje podle svého obsahu.

41. Podle § 448 odst. 1 o. z. zmocnění zanikne vykonáním právního jednání, na které bylo zastoupení omezeno; zmocnění zanikne i v případě, že je zmocnitel odvolá nebo zmocněnec vypoví. Zemře–li zmocněnec nebo zmocnitel, nebo je–li některým z nich právnická osoba a zanikne–li, zanikne i zmocnění, ledaže bylo ujednáno něco jiného. Podle odst. 2 dokud není odvolání zmocněnci známo, má jeho právní jednání tytéž účinky, jako by zmocnění ještě trvalo. Toho se však nemůže dovolat strana, která o odvolání zmocnění věděla, nebo měla a mohla vědět.

42. Podle § 28 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o.s.ř.), zvolí–li si účastník jiného zástupce, platí, že tím také vypověděl plnou moc dosavadnímu zástupci.

43. Z výše popsaného jednání žalobce, který žalovanému přípisy ze dne 5. 11. 2019 a 2. 12. 2019 (řízení I.) a 11. 11. 2019 (řízení II.) sdělil, že: „V případě, že dojde k zahájení přestupku dle § 125f odst. 1 zákona o silniční provozu, pak ke svému zastupování pro takovéto (celé) řízení zmocňuji [ve smyslu § 33 odst. 2 písm. b) správního řádu] obchodní společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., IČ: 24317594, se sídlem Smetanovo nábřeží 327/14, Praha 1, která mi řeší veškerou administrativu a přebírá též mou korespondenci.“ má soud za prokázané, že výkladem projevu vůle žalobce (v té době řádně zastoupeného zmocněncem P. K.) lze dospět k jedinému závěru, a to, že vůlí žalobce bylo změnit svého zástupce (zmocněnce) pro zastupování v tomto řízení, o čemž byl žalovaný předmětnými podáními jednoznačně a srozumitelně zpraven. Důsledkem volby nového zástupce je pak analogicky podle § 28 odst. 3 o.s.ř. výpověď plné moci dosavadnímu zástupci, když v řízení před správním orgánem může mít účastník současně jen jednoho zmocněnce. Jak bylo uvedeno shora, s ohledem na četnou judikaturu správních soudů ve věcech přestupků, v nichž osoby obviněné zastupuje pan P. K. či společnost Pomáháme a chráníme, s.r.o., musely být tyto důsledky, tj. právní názory správních orgánů na taktiku opakovaných a záměrně matoucích záměn a odvolávání plných mocí, známy i žalobci, jakožto osobě, která se v daném okruhu osob rovněž pohybuje a která obstrukčních taktik v podobě často nepřehledných změn v osobách zmocněnců též využívá (viz např. řízení vedená městským soudem pod sp. zn. 2 A 78/2018, 2 A 4/2020 či 16 A 21/2020).

44. Soud na tomto místě připomíná, že Příkaz o uložení pokuty ze dne 5. 2. 2020 byl žalovaným doručen žalobci a taktéž společnosti Pomáháme a chráníme s. r. o. V návaznosti na uvedené tak žalovaný postupoval správně, pokud s ohledem na odpor podaný proti Příkazu toliko panem P. K., vyzval jak žalobce, tak P. K., aby doložili existenci dohody o zastoupení žalobce panem P. K. v daném řízení. Současně je žalovaný též poučil, že v případě, že plná moc nebude doložena, bude jednat s žalobcem jakožto osobou v řízení nezastoupenou.

45. Jelikož ani žalobce a ani pan P. K. požadovanou plnou moc nedoložili (pan P. K. pouze odkázal na již překonanou prezidiální plnou moc) postupoval žalovaný správně, pokud Příkaz opatřil doložkou právní moci s odůvodněním, že lhůta pro podání odporu uplynula, neboť žalobce (ani jím ustanovený zmocněnec) odpor proti Příkazu nepodal.

46. Na základě uvedeného soud dospěl k závěru, že žalovaný se namítané nečinnosti nedopustil. Řízení bylo řádně meritorně skončeno Příkazem, který nabyl právní moci dne 25. 2. 2020. Žaloba tedy není důvodná.

47. Nad rámec soud dodává, že ponechává bez vypořádání žalobní text zabývající se neoprávněností Nejvyššího správního soudu vyvěšovat osobní údaje advokátů na internet, jelikož nesouhlas žalobce s postupem Nejvyššího správního soudu v rámci vyvěšování písemností na internet postrádá jakoukoliv věcnou souvislost s posuzovanou věcí.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

48. Soud výrokem pod bodem I. žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 81 odst. 3 s. ř. s.

49. Výrokem pod bodem II. a III. rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení dle § 60 odst. 1 s. ř. s., dle nějž má zásadně účastník, který měl na věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. V dané věci však úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nad rámec jeho běžné administrativní činnosti nevznikly, proto mu náhradu nákladů řízení dle § 60 odst. 7 s. ř. s. nepřiznal. Žalobce ve věci úspěch neměl, proto dle § 60 odst. 1 s. ř. s. nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby a vyjádření žalované III. Posouzení žaloby IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení