5 A 57/2024–67

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: Jeseníky – Sdružení cestovního ruchu, z.s., IČ: 68923244 sídlem Palackého 1341/2, 790 01 Jeseník 1 zastoupen Mgr. Antonínem Hajduškem, LL. M., advokátem sídlem Plzeňská 3350/18, 150 00 Praha 5 proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj, sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2024, čj. MMR–23851/2024–57, sp. zn. SZ–1975/57/2003, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 4. 2024, čj. MMR–23851/2024–57, sp. zn. SZ–1975/57/2003, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě v celkové výši 21 405 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Antonína Hajduška, LL. M., advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalovaný uveřejnil dne 30. 11. 2022 pod č. j. 1/2023/117D72200 podle § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění účinném od 1. 1. 2018, (dále jen „rozpočtová pravidla“), výzvu k předkládání žádostí o poskytnutí dotace v roce 2023 z Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech (11772) pro podprogram „Marketingové aktivity v cestovním ruchu“ (dále jen „Dotační výzva“).

2. V reakci na dotační výzvu podal žádost o dotace mimo jiné žalobce s projektem „Zažij Česko“.

3. Dne 19. 4. 2024 vydal žalovaný rozhodnutí sp. zn. SZ–1975/57/2023, jímž podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel zcela zamítl žalobcovu žádost o poskytnutí dotace. V odůvodnění uvedl, že důvodem pro zamítnutí žádosti bylo neprokázání efektivity, účelnosti a hospodárnosti projektu s tím, že nebylo vyvráceno vážné riziko duplicitního financování aktivit z veřejných prostředků. Jednotlivé důvody, pro které dospěl k těmto závěrům popsal následovně: (i) Žalobce neprokázal, v čem se jeho projektový záměr liší od již existujících webových portálů typu www.kudyznudy.cz nebo www.ceskojede.cz; na portále www.kudyznudy.cz je publikováno 12 modulů pro letní a zimní aktivity, zatímco v rámci nového portálu žadatele má vzniknout pouze 6 modulů. Web www.kudyznudy.cz je otevřen pro široké spektrum vkladatelů dat (DMO, TIC, organizátoři eventů, provozovatelé atraktivit, poskytovatelé zážitků a v rámci hodnocení i návštěvníkům). Tvůrci obsahu www.kudyznudy.cz a nového portálu žadatele by byly z rozhodné části stejné (cílové) skupiny. V projektovém záměru nejsou ošetřeny duplicity vkládání dat do obou portálů. (ii) Žalobce neprokázal, že jeho projektový záměr se v souladu s principy 3E dostatečně odlišuje od již existujícího modulu vytvořeného v rámci webu https://www.bilestopy.cz/, jehož data zprostředkovaně využívá na centrální úrovni i web www.kudyznudy.cz, když nově zavádí toliko možnost vkládání fotografií z tras; (iii) Žalobce neprokázal, že realizací projektu nevznikne duplicita vůči již existujícímu datovému skladu značených turistických tras (TZT) a cyklotras podporovanému z veřejných rozpočtů, který je využíván mapovými portály a aplikacemi, neboť datové podklady o vedení značených turistických tras a jejich vybavenosti již existují (byť nejsou volně přístupné veřejnosti). Žalobce má možnost si tato data i datové sady pořídit. Nelze tedy předpokládat dostatečnou efektivitu aktivity na nové mapování vedení a vybavenosti TZT. Žadatel také nedoložil dostatek zdrojů na zajištění tohoto mapování. (iv) Žalobce nedostatečně popsal a projednal synchronizaci s již realizovanými projekty agentury CzechTourism. Žalobce realizuje vytvořeni duplicitního modulu pro Skialpove trasy bez ohledu na aktivity agentury CzechTourism. Současně poskytovatele dat do portálu www.kudyznudy.cz i nového portálu žadatele jsou obdobní (regionální subjekty). (v) K požadavku, aby sdělil v projektovém záměru avizované zapojené subjekty, žalobce popsal způsob propojení těchto subjektů a jejich informačních systémů na nově vytvářený systém a vysvětlil celkový princip spolupráce s danými subjekty. Žalobce sice uvedl typové příklady subjektů, se kterými hodlá spolupracovat, nicméně konkrétní způsob spolupráce a její provedení neuvedl.

4. Proti tomuto rozhodnutí směřuje podaná žaloba.

II. Obsah žaloby

5. Žalobce předně namítá, že závěr žalovaného, že žalobce neprokázal efektivitu, účelnost a hospodárnost projektu, neboť nevyvrátil vážné riziko duplicitního financování aktivit z veřejných prostředků, je věcně nesprávný. K jednotlivým bodům uvedeným v napadeném rozhodnutí pak žalobce namítá následující.

6. K námitce neprokázání odlišnosti od již existujících webových portálů typu www.kudyznudy.cz nebo www.ceskojede.cz, žalobce uvedl, že v době podání projektové žádosti neměl web kudyznudy.cz žalovaným zmiňované moduly a nemá je ani dnes. Navíc to, co žalovaný označuje modulem u webu kudyznudy.cz, není modulem v tom smyslu, jak jsou popsány v projektové žádosti žalobce, neboť v případě kudyznudy.cz se jedná pouze o seznam aktivit se zaměřením na určité formy aktivního turismu. Tento web navíc není otevřený systém. Pokud do něj chce uživatel vložit informaci, musí nejprve vyplnit nastavený formulář a až po splnění podmínek, mezi kterými je i uveřejnění loga kudyznudy.cz, je příspěvek příslušným pracovníkem zkontrolován, upraven a zveřejněn. Naopak systém Zažij Česko má umožnit odborným partnerům vkládat informace a data online bez další úpravy. Web kudyznudy.cz a Zažij Česko navíc nelze vůbec srovnávat, neboť systém Zažij Česko je online datovým skladem na mapových podkladech s doplňováním informací přímo do mapy, zatímco systém kudyznudy.cz je katalogovým systémem s přídavným zobrazením na mapě bez možnosti online práce s mapou. Ohledně ošetření duplicit žalobce uvádí, že již v projektovém záměru popsal, že data budou sdílena se systémem kudyznudy.cz a to formou obousměrného sdílení informací a systémem widgetů.

7. K námitce neprokázání potřebnosti ve vztahu k existujícímu webu bilestopy.cz žalobce uvádí, že weby týkající se upravenosti lyžařských běžeckých na úrovni státu neexistují, veškeré stávající weby (bilestopy.cz, jakož i další portály sledující stav LBT v České republice) jsou ryze soukromé, financované ze soukromých prostředků. Jsou též pravidelně nefunkční a nedostačující. Rovněž dle žalobce není pravdou, že web kudyznudy.cz zprostředkovaně využívá data webu bilestopy.cz.

8. K námitce duplicity nově navrhovaného datového skladu turistických tras a cyklotras žalobce uvádí, že pro fungování systému Zažij Česko je vznik nového datového skladu turistických tras a cyklotras klíčový. Pokud stávající datový sklad není veřejně přístupný, je nabíledni, že žalobce musí v takovém případě buďto takový datový sklad vytvořit, anebo zakoupit práva na jeho využití. Jediné systémy, které by bylo možné využít, jsou například systémy OUTDOORACTIVE. Jejich cena se však pohybuje pro jednotlivé destinace v řádech tisíců Euro za rok. Uvedený stav tedy vylučuje, že realizací projektu vznikne duplicita vůči již existujícím skladům. Žalobcem předložený rozpočet přitom počítá s částkou na mapování a zároveň řádně vysoutěžil dodavatele ve výběrovém řízení. Žalobce v projektovém záměru deklaroval 50% spoluúčast při financování Projektu a také pětileté zajištění udržitelnosti s podporou partnera projektu skupiny ČEZ.

9. K námitce nedostatečného popisu synchronizace projektu s již realizovanými projekty agentury CzechTourism žalobce uvádí, že projektový záměr popisuje, že systém Zažij Česko bude poskytovat ZDARMA data pro CzechTourism a toto je také obsaženo ve stanovisku CzechTourismu, které žalobce obdržel k projektovému záměru. Žalobce pak rovněž zcela popírá, že by otázky konkrétní spolupráce nedostatečně projednával s agenturou CzechTourism. K tomu žalobce uvádí, že konkrétní spolupráce byla řádně projednána dne 11. 1. 2023 v rámci telefonického jednání s dnes již bývalým ředitelem agentury CzechTourism J. H., a to z důvodu vydání souhlasného stanoviska před podáním projektové žádosti. V rámci jednání došlo ke shodě a byla projednána forma sdílení dat. Několik dalších jednání proběhlo s panem A. N., produktovým manažerem pro aktivní turismus agentury CzechTourism a panem P. M., vedoucím oddělení obsahu a rozvoje webových portálů agentury CzechTourism. V letošním roce pak žalobce projednával svůj projektový záměr rovněž s ředitelem agentury CzechTourism, panem F. R. Výslech těchto osob žalobce navrhuje provést k důkazu. Rovněž neexistuje žádný modul skialpinistické trasy na webu kudyznudy.cz. Žalobce, který dostal od žalovaného (Odbor cestovního ruchu) při osobním jednání informaci, že pro stát mapuje stav skialpinistických tras Horská služba, se obrátil s žádostí na Ředitele Horské služby, zda–li může tuto informaci potvrdit, přičemž z doručené odpovědi se podává, že Horská služba žádnou takovou službu pro žalovaného nezajišťuje. K tomu žalobce navrhuje provést důkaz touto informací.

10. K námitce závěru žalovaného, že žalobce neuvedl konkrétní způsob spolupráce s konkrétními subjekty žalobce odkazuje na kap. 1.2 na str. 5 projektového záměru, kap. 2.1.1 na str. 9 projektového záměru a kap. 2.6 na str. 16 projektového záměru. Ze všech těchto kapitol dle názoru žalobce vyplývá, že zcela dostatečně v projektovém záměru uvedl způsob spolupráce se zapojenými subjekty. Předložení memoranda ani smlouvy o spolupráci s vymezením konkrétních aktivit spolupráce žalovaný v dotačních podmínkách nepožadoval.

11. Z procesního hlediska má žalobce dále za to, že jej žalovaný nedůvodně zatížil důkazním břemenem, neboť objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro posouzení toho, zda–li žalovaný, jakožto poskytovatel dotace, či jiný subjekt poskytující dotace z veřejných rozpočtů, podpořil v minulosti z veřejných rozpočtů totožné aktivity, jaké předpokládal žalobcův Projekt. Pokud má žalovaný za to, že k duplicitnímu financování totožných aktivit, které plánuje Projekt žalobce, již v minulosti z veřejných prostředků došlo, pak je to žalovaný, kdo má podle zásady materiální pravdy postupovat tak, aby byl zjištěn stav věc. Navíc po něm žalovaný požadoval prokázání tzv. negativní skutečnosti.

12. Žalobce má dále za to, že napadené rozhodnutí bylo vydáno za vysoce nestandardních a netransparentních okolností, které odporují běžnému postupu podle Zásad pro žadatele a je tedy projevem ústavně zakázané libovůle a nepředvídatelnosti jednání žalovaného. Právní předpisy upravující postup při výběru projektu totiž neznají stav „podmíněné žádosti“, ke kterému příslušná výběrová komise ve vztahu k žalobci dospěla, když navržení dotace pro žádost žalobce podmínila tím, že žalobce musí před poskytnutím dotace prokázat, že žádost, resp. projektový záměr naplňuje kritéria 3E a podpořením realizací projektového záměru nedojde k duplicitnímu financování aktivit z veřejných prostředků. Ze zápisu z jednání výběrové komise ze dne 28. 6. 2023 žalobce dovozuje, že žalovaný vybočil z mezí jím stanovených dotačních podmínek, pokud při hodnocení žádosti žalobce vzal v patrnosti i jiný jeho projekt, který byl podáván v jiné výzvě žalovaného, a který díky zaměření této jiné výzvy a zvoleným kritériím neuspěl. Žalovaný se tímto postupem zároveň vůči žalobci dopustil netransparentního jednání a diskriminace oproti jiným žadatelům. Žalovaný tak citelně zasáhl do právní sféry žalobce, neboť při splnění všech zákonem stanovených podmínek žalobce poskytnutí dotace právem očekává (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014–46). Nepostupoval–li by žalovaný nezákonně, bylo lze očekávat, že za standardního běhu událostí bude žalobci rozhodnutí o poskytnutí dotace vydáno. A to s ohledem na to, jak byl Projekt žalobce posouzen a ohodnocen, a že byl schválen Výběrovou komisí k podpoře a byla mu i vydána „Registrace akce“. Otázka naplnění kritérií 3E a možného duplicitního financování pak spadá do dřívější fáze hodnocení projektové žádosti, a to do fáze hodnocení prováděného jmenovanými hodnotiteli, a nikoli výběrovou komisí. Výslech hodnotitelů žalobce navrhuje.

III. Vyjádření žalovaného

13. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě cituje ze Zásad pro žadatele a uvádí, že v rámci hodnocení žádosti o dotaci byl posuzován výhradně soulad projektového záměru se Strategií České centrály cestovního ruchu – CzechTourism. Vydané stanovisko, které je povinnou přílohou žádosti o dotaci (nikoli tedy žalobcovou iniciativou „navíc“), se tak omezilo pouze na posouzení uvedené otázky (souladu se strategií) a nezabývalo se určením, zda projektový záměr splňuje podmínky efektivity, účelnosti, hospodárnosti či zda nevykazuje známky duplicity s již existujícími systémy, portály apod. financovanými z veřejných zdrojů. Žádost o dotaci (projekt) následně prošla hodnocením formálních náležitostí a přijatelnosti s kladným závěrem, stejně tak hodnocením tzv. kvality akce. Skutečnosti, které vedly poskytovatele dotace k rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dotaci, byly prověřovány až v další fázi procesu na základě posouzení dalších dokladů doložených pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace. Dle názoru žalovaného je v kompetenci Výběrové komise stanovit pro žádost o dotaci další podmínky či stanovit, jaké skutečnosti by měly být před poskytnutím dotace ověřeny, pakliže je k tomu vede ochrana veřejných prostředků a zajištění poskytnutí dotace v souladu s rozpočtovými pravidly.

14. Smyslem vydané výzvy bylo sdělit odlišnosti od existujících aplikací a produktů, všeobecně veřejně známých a dostupných. Jedná se o požadavek na sdělení specifik projektového záměru žadatele, která v projektovém záměru předložené žádosti o dotaci chyběla. Žalovaný nadále setrvává na závěru, že popis synchronizace projektu s již realizovanými projekty agentury CzechTourism je nekonkrétní a v rovině obecných pojmů, nikoli konkrétních subjektů. Žalobce žalovaného nepřesvědčil o věrohodnosti a reálnosti plánovaných aktivit. Přičemž na prokázání požadovaných skutečností zcela rezignoval a nedoložil jakýkoliv doklad prokazující zapojení spolupracujících subjektů do realizace projektu.

15. Pokud jde o námitky týkající se důkazního břemene, žalovaný zná projektový záměr, resp. záměr, na který chce žadatel použít dotaci/veřejné prostředky, pouze z podkladů doložených žadatelem, resp. pouze v rozsahu informací, které mu doloží žadatel, a pouze žadatel mohl disponovat a poskytovateli dotace zprostředkovat informaci, v čem se jeho záměr, na který plánuje využít dotační prostředky, liší oproti již existujícím a výše uvedeným portálům. Pro posouzení hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti plánovaného využití dotačních prostředků tedy žalovaný požadoval od žadatele doložit informace, kterými mohl disponovat pouze žadatel (který definuje záměr využití dotačních prostředků). Žalovaný na žalobce žádné důkazní břemeno nepřenesl.

16. Skutečnost, že byl obsahově stejný nebo obdobný projektový záměr předložen i do jiné výzvy vyhlašované žalovaným, neměla dle vyjádření žalovaného žádný vliv na hodnocení a posouzení předmětné žádosti o dotaci, proto se ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí tato skutečnost nevyskytuje.

17. Veškeré důkazní návrhy žalobce na provedení výslechů považuje žalovaný za nadbytečné a procesně nehospodárné, jelikož je přesvědčen, že věc lze rozhodnout na základě předložené spisové dokumentace, jak je ostatně v obdobných soudních řízeních správních běžné. Žalovanému není ani jasné, k prokázání jakých skutečností by měli navrhovaní svědci vypovídat, když všechny potřebné skutečnosti vyplývají právě ze spisového materiálu. Současně pak žalovaný dodává, že nepovažuje ani za vhodné, aby žadatelé o dotaci znali identifikační údaje hodnotitelů, a to zejména z důvodu bezpečnosti a možného ovlivňování hodnotitelů.

18. Žalovaný na základě uvedeného navrhuje, aby žaloba byla zamítnuta.

IV. Posouzení žaloby

19. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba je důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce sice navrhl provedení důkazů, avšak to samo o sobě neznamená nesouhlas s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014–48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Většina žalobcem navrhovaných důkazů je součástí předloženého správního spisu. Tím se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008–117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud k důkazy neprovedl výslechy žalobcem navrhovaných osob (J. H., A. N., P. M., F. R., hodnotitelé projektového záměru, jejichž identitu žalobce nezná) ani žádost o informaci a odpověď Horské služby, a to z důvodů, jež jsou blíže popsány v bodech 37 a 65 tohoto rozsudku.

20. Dle § 14q odst. 2 rozpočtových pravidel není proti rozhodnutí poskytovatele přípustné odvolání ani rozklad. Proto lze žalobou napadnout prvostupňové rozhodnutí.

21. Napadeným rozhodnutím byla podle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel ve znění účinném od 1. 1. 2018 zamítnuta žalobcova žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR na rok 2023 v rámci Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech. Dotací se ve smyslu § 3 rozpočtových pravidel rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu, státních finančních aktiv nebo Národního fondu poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám na stanovený účel. Podstatným charakteristickým rysem každé dotace je její povinná účelovost, která musí být dodržena. Rozpočtová pravidla v § 2 stanoví, že na dotaci není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.

22. O (ne)poskytnutí dotace rozhoduje poskytovatel na základě žádosti. Vydáním rozhodnutí vzniká podle ustálené judikatury mezi poskytovatelem a příjemcem dotace veřejnoprávní vztah (usnesení zvláštního senátu pro rozhodování některých kompetenčních sporů dle zákona č. 131/2002 Sb. č. j. Konf 14/2010 – 8 ze dne 7. 5. 2010). Poskytování dotací ze státního rozpočtu je činností spadající do oblasti veřejné správy, konkrétně do oblasti veřejných financí; poskytovatel je vůči příjemci dotace v postavení správního orgánu (usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 6 Afs 270/2015 – 48 ze dne 18. 4. 2017).

23. Podle § 14q rozpočtových pravidel platí, že „v řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3, § 41, § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3, § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu“ (odst. 1) a „proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu“ (odst. 2). V důvodové zprávě k zákonu č. 367/2007 Sb. (dostupné na www.psp.cz) se k tomuto bodu návrhu mimo jiné uvádí: „Listina základních práv a svobod umožňuje tomu, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví–li zákon jinak. Soudní přezkum rozhodnutí o žádosti o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci v návrhu vyloučen není a návrh je tedy v souladu s výše uvedeným ustanovením Listiny základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že o poskytnutí či neposkytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci bude vydáno rozhodnutí podle správního řádu, které bude nutné odůvodnit a které může být předmětem soudního přezkumu a po podání žaloby ve správním soudnictví rovněž předmětem přezkumného řízení podle správního řádu, neskýtá navrhovaná právní úprava významná korupční rizika. Vzhledem k tomu, že korupční rizika nejsou významná, jde i o rizika akceptovatelná. […] Zrušuje se výluka použití správního řádu soudního přezkumu rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu. Následně je provedena legislativně technická úprava související se změnou číslování odstavců.“ (Podtrženo městským soudem). Ostatně možnost soudního přezkumu byla dovozována i ve vztahu k úpravě obsažené v rozpočtových pravidlech ve znění účinném do 31. 12. 2017 (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Ads 83/2014 – 46 ze dne 30. 9. 2015, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 161/2018 – 40 ze dne 25. 10. 2018).

24. Z judikatury dále vyplývá, že nemá–li žadatel o dotaci či návratnou finanční pomoc na její poskytnutí právní nárok, nemůže její poskytnutí legitimně očekávat (ve smyslu ochrany ústavního práva na majetek). Poskytovatel dotace má v takovémto případě „široký prostor pro uvážení, komu, za jakých podmínek a zda vůbec dotaci poskytne“ (rozsudek rozšířeného senátu NSS z 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014 – 46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod 29). Slovo „může“ užité v § 14 odst. 2 rozpočtových pravidel v tomto případě tedy skutečně zakládá rozsáhlou diskreci poskytovatelů dotací, která je výslovně potvrzena zněním odstavce prvého o nenárokovosti dotace.

25. To neznamená, že je vyloučena soudní ochrana neúspěšných žadatelů, nicméně případný soudní přezkum je „omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za podmínek stanovených obecným způsobem“ (citovaný rozsudek 9 Ads 83/2014, bod 31). Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (tamtéž). Rozšířený senát v této souvislosti v bodě 33 citovaného rozsudku konstatoval, že „soudní přezkum je tam, kde má poskytovatel správní uvážení, komu, za jakých podmínek, případně zda vůbec dotaci poskytne, realizován specifickým způsobem. Soudní přezkum neznamená nahrazení správního uvážení uvážením soudu. […] Součástí přezkoumání je i posouzení, zda je správní uvážení logickým vyústěním řádného hodnocení skutkových zjištění. Pokud byly výše uvedené podmínky splněny, soud nemůže ze stejných skutkových zjištění vyvodit jiné závěry. Právě uvedené vylučuje, aby soudy přezkoumávaly účelnost napadeného rozhodnutí, resp. aby dokonce uvážení správního orgánu nahradily uvážením vlastním“. Vzhledem k tomu, že rozhodování o poskytování dotací probíhá v rámci správního uvážení, přísluší soudům při přezkumu negativních rozhodnutí toliko posoudit, zda správní orgán z mezí správního uvážení nevybočil, či je nezneužil (§ 78 odst. 1 s. ř. s.).

26. Prostor pro uvážení správního orgánu má vždy své limity, které jsou stanoveny předem právními předpisy, případně je správní orgán vymezuje průběžně vlastní rozhodovací praxí, kterou je povinen následně dodržovat. Kritéria pro rozhodování ani aplikační praxe nesmějí být excesivní (např. diskriminační) a svévolná. Při rozhodování je nutné zohledňovat konkrétní okolnosti daného případu a dbát na to, aby při skutkově shodných nebo podobných případech nevznikaly nedůvodné rozdíly. Rozhodnutí musí být řádně odůvodněno (rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, čj. 9 Ads 83/2014–46, č. 3324/2016 Sb. NSS, bod 32).

27. Obecně jistě není vyloučeno nevyhovět žádosti o dotaci z důvodu neprokázání splnění pravidla 3E. Podstatu sporu, kromě posouzení věcných hledisek nenaplnění kritérií 3E, však v tomto řízení tvoří námitky stran netransparentního a diskriminačního jednání vůči žalobci, vykazující prvky nezákonné libovůle. IV. 1 procesní vady řízení 28. Toto jednání žalobce spatřuje jednak v nedodržení Zásad pro žadatele, konkrétně v tom, že otázka naplnění kritérií 3E a možného duplicitního financování, na němž žalovaný svůj negativní závěr založil, spadá do dřívější fáze hodnocení projektové žádosti, a to do fáze hodnocení prováděného jmenovanými hodnotiteli, a nikoli výběrovou komisí. Vadu řízení dále žalobce spatřuje v tom, že právní předpisy upravující postup při výběru projektu neznají stav „podmíněné žádosti“, k němuž dospěla výběrová komise žalovaného. Žalovaný dále vybočil z mezí jím stanovených dotačních podmínek, pokud při hodnocení žádosti žalobce vzal v patrnosti i jiný jeho projekt, který byl podáván v jiné výzvě žalovaného, a který díky zaměření této jiné výzvy a zvoleným kritériím neuspěl.

29. V posuzované právní věci jde o posouzení žádosti žalobce podané na základě Dotační výzvy. Podle bodu 10. Dotační výzvy se řízení o poskytnutí dotace vede podle § 14k a násl. rozpočtových pravidel. Ohledně základních povinných náležitostí žádosti Dotační výzva v bodě 12. odkazuje na Zásady pro žadatele, bod 13. Způsob a kritéria hodnocení žádosti jsou upraveny v bodě 3 Zásad pro žadatele. Bod 14. Dotační výzvy pak mimo jiné stanoví, že „Poskytovatel dotace může kdykoli v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání Rozhodnutí o poskytnutí dotace, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu (§ 14k odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb. v platném znění).“ 30. Podle § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel platí, že pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu. Podle důvodové zprávy k zákonu č. 367/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, a kterým bylo do rozpočtových pravidel vloženo ust. § 14k odst. 3 může poskytovatel, pokud tak uvede ve výzvě, kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů, které jsou nezbytné pro rozhodnutí o žádosti. Při vyžadování dalších podkladů by však nemělo docházet ke zbytečnému obtěžování žadatelů, zejména těch, jejichž žádost bude nakonec zcela zamítnuta.

31. Podle bodu 3. Zásad pro žadatele „Hodnocení a výběr akcí“, podkapitoly 3.1 „Hodnocení předložených akcí“ platí, že součástí procesu hodnocení žádostí je tzv. nultá fáze hodnocení, respektive získání stanoviska kraje prostřednictvím Pracovní skupiny RSK23 pro cestovní ruch. V procesu vydání stanoviska se bude posuzovat soulad předloženého projektu se strategickými dokumenty a rozvojovými prioritami v oblasti cestovního ruchu daného kraje. V průběhu výzvy budou žadatelé povinni zajistit si k projektovým záměrům stanovisko České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, která jim následně vydá stanovisko k projektu (v rámci stanoviska bude posuzován soulad marketingových výstupů se Strategií agentury CzechTourism a destinace ČR 2021–2025 popřípadě Marketingovým plánem agentury CzechTourism na příslušné období a Metodikou pro realizaci marketingových výzkumů). Toto stanovisko bude posuzováno při hodnocení přijatelnosti žádosti. Projekty, které obdrží výše uvedená stanoviska, budou zařazeny do další fáze hodnocení. Hodnocení předložených akcí bude probíhat na základě stanovených hodnotících kritérií, a to ve dvou fázích. Předmětem první fáze hodnocení bude kontrola formy předložené žádosti, jejích formálních náležitostí (administrativní soulad) a přijatelnost akce (soulad s podporovanými aktivitami). Mezi kritéria pro hodnocení přijatelnosti Zásady pro žadatele v bodě 3.1 řadí i posouzení, zda akce/ projekt je hospodárná, prostředky budou vynaloženy účelně a efektivně (splnění zásady 3E). Přičemž, hospodárností se rozumí: takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených cílů, s co nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající kvality realizovaných výstupů, účelnost: takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při realizaci akce, efektivnost: jedná se o takové použití veřejných prostředků, kterými se dosáhne nejvýše možného rozsahu kvality a přínosu realizovaných výstupů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. U akcí, které úspěšně projdou kontrolou formálních náležitostí a přijatelnosti, bude provedeno hodnocení kvality akce na základě hodnotících kritérií stanovených správcem Programu.

32. V podkapitole 3.2 Zásad pro žadatele „Hodnotící kritéria akce“ jsou upravena hodnotící kvalitativní kritéria akce. Podkapitola 3.3 Zásad pro žadatele „Výběr akcí“ se věnuje procesním otázkám hodnocení žádostí. Podle těchto pravidel budou žádosti posuzovány minimálně dvěma hodnotiteli. Jedna žádost může získat maximálně 110 bodů, přičemž minimální počet průměrných bodů pro návrh dotace či zařazení na seznam akcí náhradních je 65 (včetně). Akce, které budou vybrány k návrhu přidělení dotace, budou uveřejněny na webové stránce Programu, a bude vydán dokument Registrace akce. Žadatelé, jejichž akce budou vybrány pro poskytnutí dotace, budou zároveň vyzvání k doplnění žádosti o doklady tzv. druhé vlny, které pak musí být předloženy ve stanoveném termínu. Neúspěšným žadatelům, jejich akce nebyla doporučena k přidělení dotace, bude vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o poskytnutí dotace. Neúspěšným žadatelům, jejichž žádost byla vyřazena z důvodu formální nepřijatelnosti, bude vydáno usnesení o zastavení řízení.

33. Žalobce podal svou žádost o dotaci dle Dotační výzvy dne 13. 1. 2023, a to pro projekt Zažij Česko. Ke své žádosti doložil kladné stanovisko České centrály cestovního ruchu – CzechTourism, žádost žalobce splnila formální kritéria i kritéria přijatelnosti, a to včetně kritéria 3E (srov. protokol o kontrole kritérií pro hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti včetně povinných příloh 2023– formulář A1, který je součástí správního spisu, bod 4.). Následně bylo provedeno hodnocení kvality akce, v němž projekt žalobce obdržel celkem 98 bodů (srov. Protokol o hodnocení akce – Formulář A2).

34. Dne 23. 8. 2023 poskytovatel dotace vydal dokument Registrace akce. V něm podmínil účast státního rozpočtu předložením dokladů tzv. přílohy druhé vlny a dále doložením dalších dokladů a informací týkajících zamezení duplicity s již existujícími webovými portály a synchronizace s již realizovanými projekty CzechTourism. Ze zápisu z jednání Výběrové komise Národního programu podpory cestovního ruchu v regionech (NPPCRR), podprogram Marketingové aktivity v cestovním ruchu ze dne 28. 6. 2023 vyplývá, že členové komise diskutovali nad žádostí žalobce z důvodu „zjištěných nových skutečností, že obdobný projektový záměr byl podán jako žádost o dotace v rámci výzvy dotačního titulu Podpory nestátních neziskových organizací pro rok 2022, oblast Udržitelný rozvoj cestovního ruchu na celostátní úrovni. Žádost zde byla zamítnuta z důvodu nedosažení dostatečného bodového limitu. Zároveň lze konstatovat, že žadatele nedostatečně prokázal, že je záměr z pohledu státní podpory hospodárný, efektivní a účelný. Nelze vyloučit, že již stát investuje či investoval do obdobných/é aktivit/y veřejné prostředky (například digitalizace tras zajišťovaná Klubem českých turistů, z. s.).“ Komise dále dospěla k závěru, že vzhledem k tomu, že žádost splnila formální, věcné i kvalitativní požadavky bude navržena k podpoře „podmíněně“, za předpokladu prokázání, že projektový záměr naplňuje kritéria 3E a nedochází k duplicitnímu financování aktivit z veřejných prostředků.

35. Právě v postoji výběrové komise a podmíněním schválení žádosti doložením splnění kritérií 3E v jiné fázi řízení, než ve fázi hodnocení její přijatelnosti, a poté, co byla žádost žalobce shledána přijatelnou (srov. protokol o kontrole kritérií pro hodnocení formálních náležitostí a přijatelnosti včetně povinných příloh 2023– formulář A1) žalobce spatřuje diskriminační a netransparentní jednání žalovaného vůči své osobě. Obdobně, jako ve skutečnosti, která dle zápisu o jednání výběrové komise vedla k novému projednání této otázky, tedy zjištění, že v jiném dotačním titulu nebyla žádost žalobce vybrána, neboť neprošla kvalitativním hodnocením.

36. Soud souhlasí s žalobcem, že dle Zásad pro žadatele hodnocení kritéria přijatelnosti akce v prvé řadě spadá do hodnocení dvou hodnotitelů, ve fázi před vydáním Registrace akce. Současně však soud upozorňuje, že z bodu 14. Dotační výzvy vyplývá, že poskytovatel dotace může kdykoli v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o dotaci. Takový přístup, nakolik je výjimkou z pravidel Zásad pro žadatele, je obecně přípustný (viz bod 14. Dotační výzvy) dle názoru soudu však musí být řádně odůvodněn, aby nedocházelo k nepřípustné libovůli a případné diskriminace žadatele.

37. Žalovaný tomuto požadavku dle názoru městského soudu dostál. Ačkoli samotná výběrová komise, nakolik složená z odborníků na cestovní ruch a další související oblasti, svůj závěr o nutnosti nového přehodnocení již kladně hodnocených kritérií 3E zdůvodnila dle názoru soudu nedostatečně (opřela jej toliko o skutečnost, že v rámci jiného dotačního řízení obdobný záměr žalobce nedosáhl dostatečného bodového limitu kvalitativního hodnocení a konstataci, že žadatel nedostatečně prokázal, že je závěr z pohledu státní podpory hospodárný, efektivní a účelný), žalovaný v dokumentu Registrace akce již podrobně uvedl, v čem nedostatky žádosti spatřuje, když žalobce zcela konkrétním způsobem vyzval k doplnění a prokázání tam uvedených skutečností. Přičemž zjištění, zda žádost splňuje kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti vynakládání prostředků státního rozpočtu je jistě skutečností nezbytnou pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace.

38. Námitku procesních vad řízení tak soud považuje za nedůvodnou. IV. 2 nedostatečné vypořádání věcných námitek 39. Žalobce dále namítá, že žalovaný nesprávně posoudil splnění podmínky 3E, když žalobce již v projektovém záměru uvedl většinu skutečností požadovaných žalovaným ve výzvě obsažené v Registraci akci, a tyto dále doplnil ve svém podání ze dne 29. 9. 2023. V žalobě se žalobce konkrétně vymezil proti jednotlivým důvodům nesplnění požadavku 3E uvedeným žalovaným v napadeném rozhodnutí.

40. Soud úvodem vypořádání této námitky připomíná, že úlohou soudu při přezkumu rozhodnutí o neposkytnutí dotace není věcný přezkum důvodů, proč nebyla dotace poskytnuta, ale toliko skutečnost, zda poskytoval dotace rozhodoval řádně v mezích správního uvážení. Přičemž, předmětem přezkumu správního uvážení je pak pouze posouzení toho, zda správní orgán nevybočil z mezí a hledisek stanovených zákonem, nezneužil správní uvážení, byl řádně veden pravidly logického usuzování a zda premisy takového úsudku byly zjištěny řádným procesním postupem [srov. nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2006, sp. zn. IV. ÚS 49/04 (N 62/40 SbNU 607)].

41. Současně soud poukazuje na již ustálenou judikaturu týkající se nepřezkoumatelnosti rozhodnutí, jíž je soud povinen zabývat se z úřední povinnosti. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno. Institut nepřezkoumatelnosti nelze vztáhnout na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se (toliko) dílčího nedostatku odůvodnění. Na určitou námitku může správní orgán reagovat i tak, že v odůvodnění prezentuje odlišný názor, který přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení minimálně implicite vypořádá. Podstatné je, aby se správní orgán vypořádal se všemi základními námitkami účastníka řízení. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene–li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012–45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014–78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016–64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017–38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018–23). Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. IV. 2. 1 neprokázání odlišnosti od již existujících webových portálů 42. Žalovaný v dokumentu Registrace akce žalobce vyzval, aby prokázal a doložil, že realizací aktivity č. 1 „Vytvoření online interaktivního datového skladu“ a „webového portálu se všemi zobrazenými výstupy z modulů“ nedojde k duplicitnímu financování z veřejných prostředků. Respektive, aby prokázal, v čem se projektový záměr liší od již provozovaného a z veřejných prostředků spolufinancovaného webového portálu https://ceskojede.cz/, či https://www.kudyznudy.cz/, které již využívají interaktivní datový sklad o nabídce aktivního cestovního ruchu a již poskytují informace za moduly v oblasti aktivit turistiky (v případě webu ceskojede.cz 9 modulů a v případě webu Kudyznudy.cz celkem 12 modulů).

43. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 uvedl, že webový portál www.ceskojede.cz již delší dobu nefunguje, což dokládá i jím přiložený printscreen a vyjádření zástupců CzT. Webový portál www.kudyznudy.cz je pak zcela odlišným portálem než bude www.zazijcesko.cz. Webový portál www.kudyznudy.cz je online katalog cílů, akcí a aktualit z cestovního ruchu s jasnou prioritizací ze strany správce. Je to uzavřený systém, který se plní prostřednictvím registrovaných uživatelů a na základě schválení, verifikace a úpravy správce systému. Jedná se o katalogové záznamy s fotkou a dalšími atributy včetně třídění a s odkazem na mapu s vyznačením POI. Oproti tomu data zobrazovaná na webovém portálu www.zazijcesko.cz budou vycházet z online interaktivního datového skladu, který bude přístupný všem zapojeným subjektům a jejich uložená data budou ihned zveřejněna a zobrazena na webovém portále. Nebude se jednat o katalog cílů a akcí, ale o online stav tras, stezek a turistických míst. Princip spolupráce je založen na destinační spolupráci. Editace záznamů bude možná registrovaným uživatelům – zapojeným subjektům prostřednictvím principu EWYS – edit what you see s následným propisem do interaktivního datového skladu. Záznam bude možné aktualizovat přímo na webovém portále www.zazijcesko.cz. Systém online interaktivního datového skladu je postaven na mapových záznamech, které se propisují přímo do mapového podkladu. V rámci webového portálu www.kudyznudy.cz jde o katalogové záznamy. Záznamy budou verifikovány, popřípadě doplňovány o fotografie a další informace odbornými pracovníky destinačních organizací, turistických informačních center apod. Klíčové bude propojení záznamů s již existujícími systémy zapojených subjektů prostřednictvím API. Systém Zažij Česko bude poskytovat API všem subjektům fungujícím v cestovním ruchu, nikoli jen 31 partnerům, které má aktuálně kudy z nudy. Další možností bude poskytování widget na stránky zapojených subjektů. Tím bude docházet k velmi masivnímu šíření vkládaných informací. To je opět nástroj, který webový portál www.kudyznudy.cz neposkytuje. Klíčovým rozdílem bude sociální rozměr celého webového portálu www.zazijcesko.cz, který umožní vkládat do sociální vrstvy aktuální informace z tras, stezek a turistických cílů přímo od turistů a návštěvníků turistické oblasti, kteří budou přes tzv. veřejný přístup volně vkládat své příspěvky, fotky a sdílet tak data o aktuálním stavu a průchodnosti, či o překážkách na trasách, stezkách či vodních cestách. Tyto informace budou zobrazovány v sociální vrstvě a následně po verifikaci také v hlavních modulech. Tyto informace budou po verifikaci zakomponovány také do systému notifikací. Vkládaná data budou sdílena se systémem kudyznudy.cz a to formou obousměrného sdílení informací a systémem widgetů 44. Žalovaný v napadeném rozhodnutí k této otázce uvedl, že na portále www.kudyznudy.cz je 12 modulů pro letní a zimní aktivity, zatímco v rámci nového portálu žadatele má vzniknout pouze 6 modulů. Web www.kudyznudy.cz je otevřen pro široké spektrum vkladatelů dat (DMO, TIC, organizátoři eventů, provozovatelé atraktivit, poskytovatelé zážitků a v rámci hodnocení i návštěvníkům). Tvůrci obsahu www.kudyznudy.cz a nového portálu žadatele by byly z rozhodné části stejné (cílové) skupiny. V projektovém záměru nejsou ošetřeny duplicity vkládání dat do obou portálů.

45. Pokud jde o namítanou nemožnost prokázání negativních skutečností soud souhlasí s žalovaným, že žalovaný svou výzvou k doplnění údajů a podkladů po žalobci nepožadoval dotvrzení negativních skutečností ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1144/2014, ale doplnění skutečností prokazujících, že projektový záměr žalobce se liší od již provozovaných webů z veřejných prostředků (k doslovné citaci výzvy viz věta druhá bodu 42 tohoto rozsudku). V této části tak žalobcovu námitku shledává nedůvodnou.

46. Soud nicméně souhlasí s žalobcem, že žalovaný se v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal se zásadní argumentací žalobce, že oba webové portály se v zásadě srovnávat nedají, když portál www.kudyznudy.cz spočívá na katalogovém systému s přídavným zobrazením na mapě bez možnosti online práce s mapou a připravovaný webový portál žalobce má být online datovým skladem na mapových podkladech s doplňováním informací přímo do mapy. Klíčový rozdíl pak spočíval i v otevřenosti systému žalobce pro partnery i širokou veřejnost.

47. Žalovaný svůj závěr o neprokázání odlišnosti jím připravovaného webu od stávajících webů založil na argumentaci, která nijak nereaguje na žalobcem doplněné informace a s těmito se míjí. Jak vyplývá z judikatury citované v bodě 41 tohoto rozsudku tím, že žalovaný nereagoval na podstatu argumentace žalobce a nevysvětlil, proč ji považuje za nesprávnou, resp. proč ji považuje za nezpůsobilou vyvrátit jeho pochybnosti o duplicitě navrhovaného záměrem s již realizovanými aktivitami z veřejných prostředků, a namísto toho své rozhodnutí založil na důvodech míjejících se s argumentací žalobce, zatížil napadené rozhodnutí vadou nepřezkoumatelnosti. IV. 2. 2 neprokázání potřebnosti ve vztahu k webu bilestopy.cz 48. Žalovaný v dokumentu Registrace akce žalobce vyzval, aby prokázal, v čem se bude lišit modul pro běžecké lyžování od již existujícího modulu vytvořeného v rámci webu https://bilestopy.cz/, jehož data zprostředkovaně využívá na centrální úrovni i web Kudyznudy.cz. Jaké jiné či další informace bude poskytovat.

49. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 zejména poukázal na to, že web www.bilestopy.cz je soukromým projektem, jehož účelem je dosažení zisku, jak lze zjistit z centrálního registru smluv. Projekt je provázen velkými výpady a během zimní sezóny 2022/2023 víc než měsíc nefungoval. Dále, data tohoto webu nejsou zprostředkovaně využívána na centrální úrovni. Žalobcem plánovaný modul je již třetím rokem testovaný v rámci systému www.jdemenabezky.cz, a to v turistické destinaci Jeseníky. Modul lyžařské běžecké stopy vychází z destinační filozofie, kterou systém Bílé stopy nerespektuje. To znamená, že ukazuje online stav bílých stop tam, kde jsou aktivity s lyžařským běžeckým sportem dovoleny (dohody s CHKO, majitelé pozemků, Lesy ČR a pod). Systém neukazuje jen průjezd rolbou, ale umožňuje rolbařům sdílet informace o aktuálním stavu upravené stopy, která je mnohdy klíčovější informací než datum a čas průjezdu rolby. Tato informace je velmi důležitá a rolbaři ji aktualizují po každém průjezdu a doplňují ji o fotografie či videa. Systém poskytuje jednoduchou možnost filtrace oblastí nebo vrstev dle zvoleného zájmu o specifické informace. Systém umožňuje vkládat zapojeným subjektům problémy na trasách a stezkách. Těžba, havarijní situace, spadlý strom nebo plánovaná uzavírka to je jen malý výčet z toho co bude systém sdělovat svým uživatelům, a to online a zdarma. Systém poskytuje i další zajímavé informace (místo k zaparkování, předpověď počasí apod.). Systém disponuje nástrojem notifikací volitelných ze strany uživatelů. Sociální vrstva tohoto modulu umožňuje sdílení informací od ostatních běžkařů.

50. Žalovaný v napadeném rozhodnutí svůj závěr o nepotřebnosti dalšího webového portálu věnujícímu se stavu lyžařských tras odůvodnil tím, že v současné době již existuje řada webových portálů o vyznačených lyžařsko–běžeckých tras (dále jen „LBT“) a jejich údržbě na národní i regionální úrovni. V rámci mapových podkladů lze získat informace o parkování, službě, dopravě MHD, počasí atd.

51. Soud souhlasí s žalobcem, že žalovaný ani při vypořádání této sporné otázky nereagoval na argumentaci žalobce a své rozhodnutí postavil na zcela odlišném odůvodnění, nereflektující připomínky žalobce. Prvotně proto, že ačkoli po žalobci žádal uvést, v čem se jím navrhovaný webový portál liší od portálu bilestopy.cz a žalobce této své povinnosti dostál, svůj závěr o nepotřebnosti dalšího webu postavil na argumentaci, že v současné době existuje řada jiných webových portálů o vyznačených lyžařsko–turistických trasách. Předně tak nijak nereagoval na argumentaci žalobce o nesrovnatelnosti obou portálů, když systém Bílá stopa je systémem soukromým, který není realizován z veřejných prostředků. Dále je třeba poukázat rovněž na to, že žalovaný svá obecná tvrzení o existenci jiných webových portálů nijak nedoložil a žalobci nedal možnost na toto nové tvrzení reagovat. I tato část odůvodnění napadeného rozhodnutí je tak dotčena vadou nepřezkoumatelnosti. IV. 2. 3 k námitce duplicity nově navrhovaného datového skladu s již existujícími sklady 52. Žalovaný v dokumentu Registrace akce žalobce vyzval, aby prokázal, že realizací projektu nevznikne duplicita vůči již existujícímu datovému skladu značených turistických tras a cyklotras podporovanému z veřejných rozpočtů, který je využíván mapovými portály a aplikacemi.

53. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 poukázal na to, že na základě konzultace s odborníky zjistil, že neexistuje žádný datový sklad značených turistických tras a cyklotras, který by byl veřejně dostupný, byl by online k dispozici k dalšímu využití a byl by podpořen z veřejných rozpočtů. Existují konkrétní datové sklady turistických tras a cyklotras, které využívají konkrétní instituce, ale ty neumožní jeho otevřenému online využití pro cílové skupiny projektu Zažij Česko. Navíc jsou zde řešeny nejenom značené pěší turistické trasy a cyklotrasy, ale další trasy a stezky v rámci dalších modulů. Navíc se jedná o staré systémy, roztříštěné informace a není možné je využít pro tak komplexní nástroj jako bude online datový interaktivní sklad tras a stezek v rámci projektu Zažij Česko. Jediné systémy, které by bylo možné využít jsou například systémy OUTDOORACTIVE. Jejich cena se však pohybuje pro jednotlivé destinace v řádech tisíců Euro za rok.

54. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že datové podklady o vedení značených turistických tras a jejich vybavenosti existují. Ačkoli souhlasí s žalobcem, že nejsou přímo volně dostupné veřejnosti, s ohledem na jejich charakter není jejich přímá dostupnost pro veřejnost ani účelná. Veřejnost se k těmto datům dostane prostřednictvím off–line a on–line mapových podkladů. S ohledem na dostupnost dat o vedení a vybavenosti TZT a možnosti pořízení existujících datových sad nelze předpokládat dostatečnou efektivitu aktivity na nové mapování vedení a vybavenosti TZT.

55. Obdobně jako v předcházejících případech, i při vypořádání této sporné otázky žalovaný své rozhodnutí postavil na argumentaci míjející se s argumentací poskytnutou žalobcem. Podstatou sdělení žalobce totiž bylo, že nejsou–li skladová data veřejně přístupná (v čemž se s žalovaným shodují), nemá k nim přístup ani žalobce, který je tak nemůže využít pro tvorbu svého webu, a proto si musí vytvořit datový sklad vlastní. Tuto argumentaci žalovaný v napadeném rozhodnutí opět nijak nevypořádal a tím jej zatížil vadou nepřezkoumatelnosti. IV. 2. 4 k námitce nedostatečného popisu synchronizace projektu s již realizovanými projekty agentury CzechTourism 56. Žalovaný v dokumentu Registrace akce žalobce vyzval, aby sdělil způsob zajištění synchronizace s již realizovanými projekty České centrály cestovního ruchu – CzechTourism tak, aby realizací projektu nedocházelo k duplicitám s již realizovanými aktivitami agentury CzechTourism .

57. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 připomněl, že již v projektovém záměru na straně 9 uvedl, že všechny aktivity budou prováděny v synchronizaci s projektem „kudy z nudy“, a to zcela zdarma. Data z online interaktivního skladu budou zdarma k dispozici agentuře CzechTourism a naopak dojde k propagaci online katalogu „kudy z nudy“ na portále www.zazijcesko.cz. O jeho konkrétní podobě a struktuře přenášených dat bude rozhodnuto po vzájemném jednání o finální podobě a struktuře dat v online interaktivním datovém skladu. Všechna napojení budou realizována prostřednictvím dynamického prostředí a vytvořeného API. Bude možné realizovat i výměna widgetů. Marketingové aktivity projektu „Zažij Česko“ budou provázány s projektem Kudy z nudy. K duplicitní realizaci podobného projektu nedojde, protože projekt „kudy z nudy“ není otevřeným systémem pro odborné pracovníky DMO, TIC a další. Je to online katalog spravovaný správcem, agenturou CzT a údaje jsou prioritizovány správcem obsahu. Navíc tento online katalog „kudy z nudy“ podrývá destinační spolupráci v regionu. Oblastní DMO mají stejnou pravomoc jako kterýkoliv další subjekt – podnikatel, spolek apod. I přes urgence, aby v systému byly zapojeny organizace destinačního managementu jako správci obsahu a jeho validátoři, je stále tento systém z velké části uzavřen destinační spolupráci a jedná se opravdu o statický online katalog akcí a cílů. Nikoliv však tras, stezek a výletů z pohledu jejich aktuálnosti. To je zásadní rozdíl mezi Zažij Česko a Kudy z nudy. Oba systémy se tak budou vhodně doplňovat, jsou každý postaven na jiném principu a základech a budou moci koexistovat vedle sebe. Vzájemná spolupráce bude zajištěna výměnou dat a informací a vzájemnou marketingovou podporou.

58. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že synchronizace s již realizovanými projekty agentury CzechTourism není dostatečně popsána ani projednána. Bez ohledu na aktivity agentury CzechTourism žalobce realizuje vytvoření duplicitního modulu pro Skialpové trasy. Současně poskytovatelé dat do portálu www.kudyznudy.cz i nového portálu žadatele jsou obdobní (regionální subjekty).

59. Odůvodnění napadeného rozhodnutí i v této otázce provází nedostatek reakce na žalovaným vyžádanou a žalobcem doplněnou argumentaci. Staví–li žalovaný navíc své zamítavé rozhodnutí na skutečnosti, jejíž prokázání po žalobci ani nevyžadoval (potencialita vytvoření duplicitního modelu pro Skialpové trasy), klade žalobci za vinu skutečnost, kterou žalobce nebyl povinen uvést. I v této části žalovaný odůvodnění svého rozhodnutí zatížil vadou přezkoumatelnosti. IV. 2. 5 k námitce nedostatečného popisu propojení avizovaných zapojených subjektů 60. Žalovaný v dokumentu Registrace akce žalobce vyzval, aby sdělil v projektovém záměru avizované zapojené subjekty, popsal způsob propojení těchto subjektů a jejich informačních systémů na nově vytvářený systém. Zároveň, aby vysvětlil celkový princip spolupráce s danými subjekty.

61. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 uvedl, že zapojené subjekty a jejich princip zapojení je pojmenován v projektovém záměru na straně 33 a 34. Zapojené subjekty budou pocházet z různých průřezových segmentů. Zapojené subjekty bude spojovat společný cíl a tím je informovanost jejich cílových skupin o aktuálním online stavu turistických tras a stezek. V oblasti cestovního ruchu půjde především o organizace destinačního managementu a organizace zabývající se rozvojem cestovního ruchu na jejich území. Bude se jednat o národní centrálu cestovního ruchu, krajské centrály cestovního ruchu, oblastní organizace destinačního managementu a lokální organizace destinačního managementu. Dále to budou informační centra v regionech, obce, města, spolky, podnikatelé a subjekty provozující turistické cíle. Dále uvedl příklady zapojených subjektů na národní, krajské i regionální úrovni. Spolupracující subjekty budou i subjekty s jiným primárním cílem. Jejich cíl je však mnohdy ovlivňován turisty a návštěvníky turistických oblastí. A tak třeba Lesy ČR, Arcibiskupské lesy, SVOL a další budou do systému vkládat uzavření turistických tras v průběhu plánované či havarijní těžby. Důležitou oblast představuje spolupráce s profesními odbornými organizacemi, které představují aktivní subjekty cestovního ruchu v územích (Klub českých turistů, Asociace lanové dopravy, Asociace horských středisek apod.). Tyto profesní organizace a neziskové subjekty jsou důležitými aktéry souvisejícími s rozvojem území, ale také se změnami v území, a s vyvolanými změnami např. v návaznosti na mimořádné události, přírodní změny či jevy, potřebnost zvýšené ochrany území, potřebnost zajištění snížení či optimalizace návštěvnosti území. Základním principem spolupráce bude rovnocenná spolupráce bez nadřazenosti a podřízenosti, navzájem otevřená komunikace s otevřeným sdílením dat a jejich možné využití pro platformy jednotlivých partnerů v rámci oboustranně výhodné spolupráce. Sdílení dat může probíhat různými způsoby. Od jednoduchého, spočívajícího ve vyplňování online interaktivního skladu až po sofistikované propojení počítačových systémů, přejímání dat a jejich zobrazení díky API rozhraní nebo widgetů vkládaných na konkrétní webové stránky.

62. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že žalobce sice uvedl typové příklady subjektů, se kterými hodlá spolupracovat, nicméně konkrétně neuvedl způsob dané spolupráce (jakým způsobem budou spolupracovat, co bude předmětem spolupráce) ani nástroj na zajištění dané spolupráce (není uvedena informace o memorandu a smlouvě o spolupráci s vymezením konkrétních aktivit spolupráce).

63. I tuto část odůvodnění napadeného rozhodnutí soud považuje za nepřezkoumatelnou. Žalobce v podání ze dne 29. 9. 2023 dle názoru soudu dostál své povinnosti popsat způsob propojení avizovaných subjektů a jejich informačních systémů na nově vytvářený systém a zároveň vysvětlit celkový princip spolupráce s danými subjekty. Požadoval–li žalovaný po žalobci uvedení zcela konkrétního způsobu spolupráce včetně nástroje k tomu sloužícího, měl tento svůj požadavek do podmínek Registrace akce uvést, popř. vyzvat žalobce k dalšímu doplnění. Neučinil–li tak, nelze klást žalobci za vinu, že takováto konkrétní specifika ve svém doplněném podání neuvedl.

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

64. Z výše uvedených důvodů městský soud rozhodnutí žalované zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. pro nepřezkoumatelnost spočívající v nedostatku důvodů.

65. Žalovaný v dalším řízení opětovně posoudí, zda projektový záměr žalobce splňuje kritéria efektivnosti, účelnosti a hospodárnosti vynakládání prostředků státního rozpočtu, přičemž ve svém posouzení bude reflektovat argumentaci žalobce uvedenou v projektovém záměru a doplnění skutečností ze dne 29. 9. 2023. Bude–li toho k řádnému posouzení věci potřeba, provede i výslech svědků, které žalobce navrhuje v této žalobě (bývalý ředitel agentury CzechTourism J. H., jehož slyšení žalobce navrhl k otázce vydání souhlasného stanoviska před podáním projektové žádosti, produktový manažer pro aktivní turismus agentury CzechTourism A. N., a vedoucí oddělení obsahu a rozvoje webových portálů agentury CzechTourism, P. M., k otázce dohody o formě sdílení dat, současný ředitel agentury CzechTourism, pan F. R.) a/nebo důkaz přípisem Horské služby ve věci mapování skialpinistických tras. Podle § 78 odst. 5 s. ř. s. jsou správní orgány vázány právním názorem vysloveným soudem v tomto rozsudku.

66. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Jelikož měl žalobce ve věci plný úspěch, náleží mu náhrada nákladů řízení. Tyto náklady představují náklady na soudní poplatek ve výši 3 000 Kč za podání žaloby a odměnu a náhradu hotových výdajů advokáta. Odměna náleží celkem za 3 úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení a žalobu [§ 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025]. Za každý úkon právní služby náleží zástupci žalobce mimosmluvní odměna ve výši 4 620 Kč [§ 9 odst. 5 advokátního tarifu], která se zvyšuje o 450 Kč paušální náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. K tomu se připočítává i sazba daně z přidané hodnoty. Celkem tedy činí náhrada nákladů řízení částku 21 405 Kč, kterou je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho zástupce do 30 dní od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby III. Vyjádření žalovaného IV. Posouzení žaloby IV. 1 procesní vady řízení IV. 2 nedostatečné vypořádání věcných námitek IV. 2. 1 neprokázání odlišnosti od již existujících webových portálů IV. 2. 2 neprokázání potřebnosti ve vztahu k webu bilestopy.cz IV. 2. 3 k námitce duplicity nově navrhovaného datového skladu s již existujícími sklady IV. 2. 4 k námitce nedostatečného popisu synchronizace projektu s již realizovanými projekty agentury CzechTourism IV. 2. 5 k námitce nedostatečného popisu propojení avizovaných zapojených subjektů V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení