5 A 64/2022– 55

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce proti žalovanému Nanotechnology Solutions s.r.o., IČ 75775298 sídlem Klatovská 606/3, 602 00 Brno zastoupený Mgr. Tomášem Pfeiferem LL.M., advokátem sídlem Křenová 504/53, 602 00 Brno Ministerstvo průmyslu a obchodu, IČ 47609109 se sídlem Na Františku 32, 110 15 Praha 1 zastoupený JUDr. Tomášem Hlaváčkem, advokátem sídlem Kořenského 1107/15, 150 00 Praha o žalobě proti usnesení žalovaného ze dne 28. 6. 2022, č. j. MPO 71456/2022, takto:

Výrok

I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 6. 2022, č. j. MPO 71456/2022, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení 15 342 Kč, a to do rukou zástupce žalobce Mgr. Tomáše Pfeifera, LL.M., advokáta.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým žalovaný podle § 14k odst. 2 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění od 1. 1. 2018 (dále jen „rozpočtová pravidla“) zastavil řízení o žádosti žalobce o dotaci podané v rámci Výzvy pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady (dále jen „Výzva“).

2. V odůvodnění usnesení žalovaný uvedl, že žalobce neodstranil vady žádosti ve lhůtě, která mu byla stanovena v souladu s Výzvou. Dle článku 14 Výzvy a § 14k rozpočtových pravidel, pokud žádost o dotaci trpí vadami, vyzve poskytovatel dotace žadatele k odstranění vad a k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu. Dle bodu 14.1 Výzvy a v souladu s § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel byly žalobci vady jeho žádosti konkrétně vytčeny a oznámeny. Dle článku 15 Výzvy a v souladu s §14k odst. 3 rozpočtových pravidel si žalovaný vyhradil, že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žalobce k doložení podkladů nebo údajů nezbytných k odstranění pochybností o možnosti zákonného poskytnutí podpory, nebo nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory, k čemuž mu poskytne přiměřenou lhůtu. V dané věci žalovaný poté uzavřel, že žalobce neposkytl podklady, kterými by průkazně doložil, že vykonává podporované podnikatelské činnosti uvedené v žádosti a formulované jako „B2b akce“. Tudíž žalovaný žalobce opakovaně vyzval k doložení dokladů prokazujících realizaci B2b akcí pro odběratelé, neboť tyto byly žalobcem prokazovány toliko fakturami v hotovosti. Na vady a nesrovnalosti v doložených podkladech i na chybějící podklady byl žalobce opakovaně upozorněn, žalobce však nebyl s to, ani při opakovaně prodlužované lhůtě, vady odstranit a doklady ke všem B2b akcím doložit. Jelikož žalobce vytčené vady žádosti ve stanovené lhůtě neodstranil, pochybnosti o možnosti zákonného poskytnutí podpory nerozptýlil, proto žalovaný postupem dle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel řízení o žádosti zastavil.

II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, replika žalobce

3. Žalobce v žalobě uvedl, že žádost o dotaci podal dne 14. 4. 2022. Se žalovaným při procesu ověřování splnění podmínek spolupracoval na postupném doplňování podkladů. Dne 17. 6. 2022 byla žalovaným odeslána prostřednictvím nástěnky předmětného dotačního programu zpráva, ve které žalovaný stanovil lhůtu pro odeslání zbývajících chybějících dokladů, a to do 19. 6. 2022. Žalobce namítal, že mu tímto postupem byla v pátek odpoledne stanovena dvoudenní lhůta pro doložení podkladů. Žalobci byla zpráva doručena až dne 29. 6. 2022, ale již dne 28. 6. 2022 žalovaný vydal usnesení, kterým řízení o poskytnutí dotace zastavil z důvodů neodstranění vad žádosti. Tento postup je ovšem dle žalobce v rozporu s článkem 14 Výzvy, jakož i s § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel. Žalobce upozornil na to, že v souladu s čl. 14 Výzvy musí být žadatelé vyzváni k odstranění vad žádosti, přičemž lhůta pro jejich odstranění činí 10 kalendářních dní od doručení výzvy k odstranění vad. Žalobce namítal, že vzhledem k tomu, že zpráva byla žalobci doručena dne 29. 6. 2022, měla lhůta k odstranění vad uplynout až dne 9. 7. 2022.

4. Žalobce zdůraznil, že mu byla jediná oficiální výzva k odstranění vad ze dne 29. 4. 2022 doručena fikcí dne 22. 5. 2022. Vzhledem k tomu, že vady, na jejichž odstranění výzva cílila byly ve stanovené lhůtě odstraněny, považuje žalobce tuto výzvu za bezpředmětnou. Žalobce dále uvedl, že žalovaný v odůvodnění usnesení odkazoval na článek 15 Výzvy a jakkoliv je oprávnění žalovaného na získání podkladů pochopitelné a v souladu s § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel, přesto správní orgány mohou získávat pouze takové podklady, které jsou nezbytné pro rozhodnutí o žádosti. Důvodová zpráva k zákonu výslovně říká, že „při vyžadování dalších podkladů by však nemělo docházet ke zbytečnému obtěžování žadatelů“. V daném případě právě byly po žalobci požadovány stále další podklady, ačkoliv svou podnikatelskou činnost dostatečně doložil účetnictvím a listinami dodavatelů a odběratelů i třetích stran. Navzdory tomu, po něm žalovaný vyžadoval mimo jiné fotodokumentaci z jednotlivých akcí, což jsou dokumenty, které žalobce nemá povinnost vyhotovovat, a ani tak při své podnikatelské činnosti nečiní, a to i s ohledem na předpisy GDPR.

5. Žalobce shrnul, že žalovanému poskytl dostatečné množství podkladů k prokázání své podnikatelské činnosti a na jejich základě mu dotace měla být přiznána a vyplacena. Pokud však žalovaný nutil žalobce k doložení podkladů, jež žalobce nemá povinnost vyhotovovat, resp. s ohledem na jiné právní předpisy (GDPR) tak ani činit nesmí, jednal žalovaný svévolně a v rozporu se zákonem. Žalobce soudu navrhnul usnesení žalovaného zrušit a věc mu vrátit k dalšímu řízení.

6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě úvodem upozornil, že má zákonnou povinnost počínat si obezřetně a nakládat s prostředky státního rozpočtu s rozvahou a péči řádného hospodáře, a odkázal na rozhodnutí rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014–43. Potvrdil, že po celou dobu řízení byl s žalobcem v kontaktu prostřednictvím nástěnky Agendového informačního systému Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen „nástěnka“), na níž byly uveřejňovány veškeré postupy a zjištěné nedostatky při zpracování žádosti. V čl. 10.4 Výzvy je uvedeno, že: „Žadatel odpovídá za správnost a úplnost údajů a dokladů uvedených v žádosti. Pokud poskytovatel během procesu hodnocení žádosti zjistí, že údaje uvedené žadatelem v žádosti jsou neúplné, nebo nepravdivé, žádosti nebude vyhověno.“ Na uvedené navazuje čl. 14.2 Výzvy, ve kterém je stanoveno, že lhůta k odstranění vad žádosti činí 10 kalendářních dnů ode dne, kdy bude žadateli doručena výzva k odstranění vad žádosti, tato lhůta se však vztahuje toliko k žádosti o odstranění nově zjištěných vad. V posuzovaném případě byl žalobce žádán o doložení totožných podkladů opakovaně, jak je patrno z komunikace mezi žalobcem a žalovaným, přičemž prvotní požadavek na doložení předmětných podkladů byl vznesen již dne 12. 5. 2022, tudíž toto datum je třeba považovat za doručení výzvy (byť prostřednictvím nástěnky). V této souvislosti žalovaný akcentoval, že mezi ním a žalobcem probíhala rozsáhlá komunikace právě prostřednictvím nástěnky.

7. Žalovaný dále uvedl, že žádal o doložení jakýchkoliv podkladů, jež by dokládaly uskutečnění akcí pořádaných žalobcem, a proto nelze považovat jednání žalovaného jako „zbytečné obtěžování žadatelů“. Rovněž se ohradil proti tomu, že by žádal výhradně o doložení fotodokumentace, žalobce byl totiž vyzván k doložení svého tvrzení, že společenské akce skutečně proběhly a jako příklad možného důkazu byla uvedena fotodokumentace, ale i prezenční listiny, smlouvy či objednávky. Žalovaný poukázal na znění čl. 15.2 Výzvy a akcentoval, že vzhledem ke skutečnosti, že totožné podklady byly žádány po žalobci opakovaně a po dobu delší než jeden měsíc, má lhůtu v délce trvání 2 dny jako dostačující. Nad rámec žalovaný uvedl, že podpora byla poskytována na základě rozhodnutí Evropské komise č. SA.62477: COVID nekryté fixní náklady ze dne 26. 4. 2021 a na základě rozhodnutí Evropské komise č. SA.100917 z 21. 12. 2021, tzv. dočasného rámce. Dle podmínek dočasného rámce, a o tom byli žadatelé včetně žalobce informováni jak ve Výzvě (viz čl. 8.3), tak v dalších mediálních výstupech žalovaného, nebylo tudíž možné, aby žalovaný činil jakékoliv správní rozhodnutí po 30. 6. 2022, jelikož po tomto datu dočasný rámec pozbyl účinnosti. Pokud by žalobce přistupoval k žádosti s péčí odpovídající výši žádané dotace, měl možnost vady odstranit a pochybnosti žalovaného o možnosti zákonného vyplacení dotace rozptýlit již od měsíce dubna, kdy žádost podal.

8. Žalovaný poukázal na skutečnost, že žalobce podal již dvě žádosti o dotace, a to v rámci COVID – Nepokryté náklady 1 a COVID – Nepokryté náklady 2, ve kterých shodně uvedl výnosy/příjmy za říjen a prosinec 2020 a poté za listopad a prosinec 2020 ve výši 177 000 Kč. Avšak v rámci Výzvy COVID – Nepokryté náklady 3, která je předmětem tohoto řízení, pak žalobce uvedl výnosy/příjmy za měsíce červenec až říjen 2021 ve výši 937 000 Kč a provozní výsledek hospodaření –2 883 000 Kč za rozhodné období od 1. 11. 2021 do 28. 2. 2022. Ve sbírce listin obchodního rejstříku není vyjma zakladatelské listiny ničeho. Další okolností, jež vedla žalovaného k pečlivému prověřování žalobce byla skutečnost, že doložené faktury jsou vystaveny na odběratele, kteří mají totožné sídlo jako žalobce, tj. Klatovská 606/3, Brno. Jedná se o společnosti all colours, s.r.o., pek2audio s.r.o., Bauchem s.r.o. a pana E. K. Tito podnikatelé taktéž řádně nezakládají účetní závěrky do sbírky listin v obchodním rejstříku, což jen umocňuje obezřetnost žalovaného při posuzování nároku na dotaci, a proto byly vyžádány dodatečné materiály, které by dostatečně prokázaly deklarované aktivity, akce, a podnikatelskou činnost žadatele. To se však nestalo a žadatel reagoval vyhýbavě. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl.

9. Žalobce v replice ze dne 30. 12. 2022 uvedl, že s žalovaným souhlasí pouze v tom smyslu, že požadoval doložení některých podkladů opakovaně, a že mezi oběma stranami byla v této věci vedena delší komunikace. Dne 12. 5. 2022 tak byla žalobci prostřednictvím nástěnky doručena zpráva, ve které bylo uvedeno: „K zaslaným fakturám je třeba doložit doplňující materiál, který by dokazoval, že akce proběhly. Například prezenční listiny, fotodokumentaci, pozvánky na akci či jiné dokumenty, kterými lze doložit, že akce proběhly. Prosím tedy o jejich zaslání sem na nástěnku.“ Žalobce však odmítá, že uvedená zpráva se dá považovat za formální výzvu dle § 14k odst.

1. Aby zpráva mohla být tímto způsobem chápána, musela by být například jako výzva označena, musela by informovat o příslušné lhůtě apod. Výzva k odstranění vad tak byla žalobci odeslána až dne 17. 6. 2022. Dle čl. 14 Výzvy činí lhůta deset kalendářních dní, v tomto případě byla stanovena lhůta dvoudenní, která navíc připadala na sobotu a neděli. Samotná lhůta nebyla stanovena od doručení výzvy, nýbrž hned od jejího odeslání. Žalobce nesouhlasil s tvrzením žalovaného, že: „Za rozhodné datum doručení výzvy je tak nutno považovat doručení prostřednictvím nástěnky.“, jelikož k doručení výzvy prostřednictvím nástěnky (nikoli řádně prostřednictvím datové schránky) došlo až dne 29. 6. 2022. Žalobce dále uvedl, že z požadovaných podkladů doložil prezenční listiny, smlouvy a objednávky, nad rámec uvedeného žalobce opatřil od každé zúčastněné osoby i prohlášení. Jediným nepředloženým dokumentem tak zůstává toliko fotodokumentace. Ke zpochybňování hospodářských výsledků žalovaným žalobce uvedl, že tato argumentace nebyla uvedena v rozhodnutí o zastavení řízení a na nástěnce se řeší pouze okrajově. Žalobce zdůraznil, že si žalovaný od žalobce vedle daňových přiznání vyžádal i kompletní účetní deník, měl tedy více než podrobné informace o hospodářských výsledcích žalobce a rovněž možnost vyžádat si od daňové zprávy další potřebné podklady.

III. Posouzení žaloby

10. Na základě podané žaloby přezkoumal Městský soud v Praze napadené rozhodnutí, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a to v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu [§ 75 s. ř. s.]. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání (navzdory skutečnosti, že žalobce v reakci na výzvu soudu sdělil, že s rozhodnutím bez jednání nesouhlasí), neboť takový postup mu umožňuje § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s.

11. Žaloba je důvodná.

12. Při posouzení věci soud vyšel z následující právní úpravy:

13. Podle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak; podle odst. 2 dotaci nebo návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu může poskytnout ústřední orgán státní správy, Akademie věd České republiky, Grantová agentura České republiky, Technologická agentura České republiky nebo organizační složka státu, kterou určí zvláštní zákon (dále jen „poskytovatel“).

14. Podle 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1.

15. Podle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel trpí–li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu.

16. V souladu s touto zákonnou úpravou pak dle článku 14.1 Výzvy dotčeného dotačního programu platí, že žadatelé budou na základě ustanovení § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel vyzváni k odstranění vad své žádosti, jež budou identifikovány v rámci formálního hodnocení. To se netýká těch vad žádosti, které jsou svou povahou neodstranitelné (např. nedodržení lhůty pro podání žádosti apod.). Dle článku 14.2 Výzvy platí, že lhůta pro odstranění vad žádosti činí deset (10) kalendářních dní ode dne, kdy bude žadateli doručena výzva k odstranění vad žádosti. Ministerstvo může na žádost žadatele stanovenou lhůtu prodloužit.

17. Podle § 14k odst. 2 rozpočtových pravidel neodstraní–li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví.

18. Podle § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel, pokud to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j, může poskytovatel kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele o dotaci k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci, k čemuž žadateli o dotaci poskytne přiměřenou lhůtu.

19. Podle § 14h rozpočtových pravidel Rozhodnutí, kterým se žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční pomoci zcela zamítá, lze doručit veřejnou vyhláškou, a to pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup.

20. V souladu s touto zákonnou úpravou pak dle článku 15.1 Výzvy dotčeného dotačního programu platí, že Ministerstvo si na základě ustanovení § 14k odst. 3 rozpočtových pravidel vyhrazuje, že může kdykoliv v průběhu řízení vyzvat žadatele k doložení podkladů nebo údajů nezbytných k odstranění pochybností o možnosti zákonného poskytnutí podpory, nebo nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí podpory. Dle článku 15.2 Výzvy platí, že k doložení dalších podkladů poskytne Ministerstvo žadateli o poskytnutí podpory lhůtu přiměřenou povaze vyžádaných dalších podkladů.

21. Podle § 76 odst. 1 písm. a) s.ř.s. soud zruší napadené rozhodnutí pro vady řízení bez jednání rozsudkem pro nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí.

22. Soud úvodem připomíná, že na poskytnutí dotace není právní nárok. Příjemci dotace jsou povinni plně respektovat podmínky dotace, k nímž se dobrovolně zavázali. V této souvislosti lze též poukázat na usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 9. 2019 sp. zn. I. ÚS 2661/19, ve kterém byl vysloven závěr, že „dotace je tu dobrodiním státu, čemuž odpovídá i jeho oprávnění svázat příjemce dotace určitými, a to i přísnými podmínkami. Stěžovatelka nebyla povinna dotaci přijmout, ve svobodě rozhodování nijak omezena nebyla, dotace ji samozřejmě vnucena být nemohla. (…) Rozhodla–li se však stěžovatelka z vlastní svobodné vůle dotaci přijmout, pak již ale logicky musela přistoupit na podmínky, na jejichž splnění stát vázal poskytnutí a čerpání dotace. Existence dotačních podmínek má přitom své racionální opodstatnění, neboť dotace ze své podstaty není prostým finančním darem či pomocí bez konkrétního cíle nebo určení, ale naopak zásadně sleduje naplnění určitého účelu.“ Soud odkazuje i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č.j. 1 Afs 77/2023–29 ze dne 25. 5. 2023, ve kterém Nejvyšší správní soud v bodě [27] a [28] uvedl, že: „Obdobně jsou žadatelé obecně povinni respektovat stanovené podmínky pro samotné schválení dotace (včetně povinných náležitostí a příloh) a je tak v jejich vlastním zájmu (a jejich primární povinností), aby žádosti o dotace byly podávány, pokud možno úplné a bez vad. Toliko pomocnou úlohu tvoří výzva k odstranění případné vady žádosti. Ta je však jistou výjimkou a nadstandardním projevem vstřícnosti poskytovatele dotace, která však není automatická. Ostatně dle citovaného § 14j odst. 4 písm. c) rozpočtových pravidel výslovně platí, že poskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1, tj. pomocí výzvy k odstranění vad.

28. Pokud tedy poskytovatel dotace ve výzvě dle § 14j rozpočtových pravidel sám nepřipustí „beneficium“ ve formě výzvy k odstranění vad a je podána vadná žádost, má právo bez dalšího řízení o takovéto žádosti zastavit. To ostatně vyplývá přímo též z citovaného § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel, které rovněž hovoří o výzvě k odstranění vad pouze v případě, ve kterém to poskytovatel dotace výslovně uvedl ve výzvě dle § 14j rozpočtových pravidel.“ (pozn. podtržení provedeno soudem). Výše uvedená obecná východiska lze plně vztáhnout i na nyní posuzovaný případ. V daném případě poskytovatel dotace možnost vydání výzvy k odstranění vad žádosti, jakož i k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, připustil (viz citované články 14.1, 14.2, 15.1 a 15.2 Výzvy). Zůstává tak posoudit, zda výzva k odstranění vad žádosti a doložení dalších podkladů byla vydána v souladu se zákonem a podmínkami uvedenými v čl. 14.1, 14.2, 15.1 a 15.2 Výzvy, a zda předmětné usnesení o zastavení řízení nebylo vydáno předčasně.

23. Soud ze správního spisu ověřil a mezi účastníky nebylo sporné, že žalobce podal žádost o dotaci ve výši 2 018 100,– Kč v rámci programu COVID – Nepokryté náklady pro vybrané sektory. Jako popis činnosti bylo v žádosti o dotaci uvedeno: „Společnost byla založena po první vlně Covidu dne 21. 8. 2020. Nejprve dodávala variabilní IT systémy pro různé subjekty. Zdálo se, že tržby společnosti jsou v pořádku, a tak byli koncem roku 2020 (v listopadu a prosinci) přijati zaměstnanci. Následně další vlna, nulové příjmy a mzdové náklady zůstali. Původní obchod se nepodařilo obnovit a využili se kontakty v souladu s „Provozování kulturních, kulturně–vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí“. V období 06–10/2021 se obrovským úsilím v oblasti B2B, B2C a podobných akcí povedl obrat 937 tisíc (srovnávací období 07–10/2021 937 tisíc). Následně další omezení, útlum a 11/2021–02/2022 propad na nulu. Z celkové ztráty v rozhodném období 2883 tisíc jsou mzdové náklady 2491 tisíc, tzn. přes 86 %.“ Přílohy žádosti o dotaci tvořily následující dokumenty: Čestná prohlášení žadatele o finanční podporu v Programu COVID – Nepokryté náklady pro vybrané sektory; Výpis z účtu žalobce; Úplný výpis z evidence skutečných majitelů; tabulka Údaje o výnosech a nákladech; Tabulka 1: Upravený výkaz zisku a ztráty za Rozhodné období; Tabulka 2a: Výkaz o poklesu obratu; Tabulka 3a: Výkaz o obratu podporovaných činností; Tabulka 4: Přehled o dotacích pro Rozhodné období – seznam dotací na stejně způsobilé výdaje pro zahrnutí do programu COVID – Nepokryté náklady. Následně byla žalovaným dne 19. 4. 2022 prostřednictvím „Seznamu komentářů“ odeslána následující zpráva: „Vážený žadateli, prosím o doplnění informací ohledně Vaší činnosti. Uvedený obrat jste realizovali z činností: Organizátoři sportovních, kulturních, konferenčních, veletržních a dalších akcí včetně podnikatelských subjektů z navazujících technických služeb? Děkuji a prosím informujte prostřednictvím NÁSTĚNKY. Žádost prozatím neodesílejte, před podáním Vám ji znovu zkontroluji. S pozdravem Administrátor MPO“. Žalovaný žalobci zaslal rovněž Výzvu k odstranění vad žádosti ze dne 29. 4. 2022, ve které žalobce vyzval k odstranění vad žádosti ve smyslu článku 14 Výzvy a v souladu s § 14 rozpočtových pravidel, a aby žádost znovu prostřednictvím informačního systému podal nejpozději ve lhůtě 14 kalendářních dnů. V období od 19. 4. 2022 do 12. 5. 2022 probíhala mezi žalobcem a žalovaným intenzivní komunikace prostřednictvím nástěnky (Agendového informačního systému Ministerstva průmyslu a obchodu), předmětem této komunikace bylo odstranění primárních vad žádosti ve smyslu § 14k odst. 1 rozpočtového zákona a čl. 14.1 a 14.2 Výzvy. Po odstranění primárních vad žádosti byla žalovaným dne 12. 5. 2022 prostřednictvím nástěnky odeslána následující zpráva: „Dobrý den, děkuji za zaslání dokladů k mzdovým nákladům. Probíhá kontrola Vaší žádosti, a proto prosím o trpělivost. K zaslaným fakturám je třeba doložit doplňující materiál, který by dokazoval, že akce proběhly. Například prezenční listiny, fotodokumentaci, pozvánky na akci či jiné dokumenty, kterými lze doložit, že akce proběhly. Prosím tedy o jejich zaslání sem na nástěnku.“ (podtržení doplněno soudem). Tuto zprávu soud považuje za výzvu ve smyslu § 14k odst. 3 rozpočtového zákona, tj. za výzvu k doložení dalších podkladů nebo údajů nezbytných pro vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace, v souladu s touto zákonnou úpravou pak dle čl. 15.1 a 15.2 Výzvy se k doložení dalších podkladů poskytne žadateli lhůta přiměřená povaze vyžádaných podkladů. Tato výzva nicméně žádnou lhůtu nestanovila, žalobce na ni reagoval zprávou ze dne 16. 5. 2022 a zprávou ze dne 23. 5. 2022, kdy zaslal některé podklady. Dne 23. 5. 2022 byla žalovaným odeslána další výzva, ve které bylo uvedeno: „vzhledem ke lhůtě Vaší žádosti, prosíme o doložení např. objednávek, komunikaci s dodavatelem/odběratelem nebo smlouvy, na jejichž základě jste aktivity činili a jejichž doložení nemusíte žádat u Vašich odběratelů/dodavatelů. Prosíme o zaslání obratem.“, soud konstatuje, že tato v pořadí druhá výzva již žalobce urgovala ve smyslu žádosti o zaslání podkladů obratem. Žalobce na tuto výzvu reagoval zprávou ze dne 24. 5. 2022 a zprávou ze dne 26. 5. 2022, načež žalovaný zaslal dne 26. 5. 2022 v pořadí třetí výzvu, jejímž obsahem bylo shrnutí obdržených podkladů od žalobce a zbývajících podkladů, tj. nedoložených. Žalobce na to reagoval zprávou ze dne 2. 6. 2022. Dne 8. 6. 2022 byla žalovaným odeslána další v pořadí již čtvrtá výzva, která opět specifikovala nedoložené podklady. Dne 15. 6. 2022 žalobce reagoval zprávou: „Dobrý den, dodělám ještě skeny smluv. Pokusím se to udělat dnes večer, až bude dítě spát, nebo zítra…“, žalovaný reagoval obratem, kdy dne 15. 6. 2022 zaslal další výzvu (pátou), ve které žalobce žádal o zaslaní podkladů obratem, tato výzva žalovaného již zůstala ze strany žalobce bez jakékoliv reakce, načež žalovaný přistoupil k zaslání poslední výzvy (šesté) ze dne 17. 6. 2022, ve které stanovil konečnou lhůtu pro doložení doplňujících podkladů, a to do 19. 6. 2022.

24. Soud shrnuje, že výzvy žalovaného k odstranění vad žádosti zasílané žalobci byly formulovány určitým a srozumitelným způsobem. Vzájemná shora popsaná komunikace mezi účastníky byla dle názoru soudu skutečně velmi intenzivní a ze strany žalovaného nadstandardně vstřícná, a jelikož již ode dne 12. 5. 2022 (tj. po dobu jednoho kalendářního měsíce) bylo po žalobci opakovaně požadováno poskytnutí konkrétních (vždy totožných) dokumentů, považuje soud lhůtu dvou dnů stanovenou žalobci v poslední (v pořadí šesté) výzvě žalovaného ze dne 17. 6. 2022 za zcela přiměřenou; tudíž soud danou námitku posoudil jako nedůvodnou.

25. Co se týče výtky ohledně způsobu doručování, konstatuje soud, že rozpočtová pravidla neupravují způsob doručování výzvy ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel. Nicméně výzva k podání žádosti o poskytnutí dotace (v posuzovaném případě Výzva pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady) se dle § 14j rozpočtových pravidel zveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ze systematiky zákona tak dle názoru soudu vyplývá, že i výzvu ve smyslu § 14k rozpočtových pravidel lze zveřejnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy na nástěnce informačního systému žalovaného. Žalobce namítal, že mu byla výzva ze dne 17. 6. 2022 doručena až dne 29. 6. 2022, žalobce uvedl: „k doručení výzvy prostřednictvím nástěnky (nikoli řádně prostřednictvím datové schránky) došlo až dne 29. 6. 2022“. Soud tomuto názoru žalobce nepřisvědčil, neboť ke zveřejnění výzvy na nástěnce došlo dne 17. 6. 2022. Soud zdůrazňuje, že ze správního spisu (jak uvedeno shora) žalobce se žalovaným intenzivně komunikoval právě prostřednictvím nástěnky; je tak zřejmé, že si nástěnku oba účastníci zvolili jako nejefektivnější způsob vzájemné komunikace. Soud nepřehlédl, že žalobci byla rovněž odeslána zpráva ze dne 28. 6. 2022 prostřednictvím „Seznamu komentářů“, tato zpráva již žalobce pouze informovala o tom, že ani při opakovaně prodlužované lhůtě, se žalobci nepodařilo vytýkané vady žádosti odstranit a chybějící podklady doložit. Tuto námitku tak soud shledal nedůvodnou.

26. V případě dalších žalobních námitek, jimiž žalobce jednak sporuje nezbytnost požadovaných dokladů žalovaným v rámci zasílaných výzev, a rovněž tak žalovanému vytýká nadbytečné „obtěžování“ výzvami, když vše potřebné doložil, soud shledal, že je nelze vypořádat, jelikož tyto úvahy v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zcela absentují. Rozhodnutí žalovaného totiž ze dvou třetin obsahuje citace zákonných ustanovení, dle nichž bylo v řízení postupováno a pak toliko jeden odstavec s velmi obecně formulovaným závěrem, že „… žadatel neposkytl podklady, jimiž by průkazně doložil, že vykonává podporované podnikatelské činnosti uvedené v žádosti a žadatelem formulované jako „B2b akce“. Poskytovatel opakovaně vyzval žadatele k doložení dokladů prokazujících realizaci B2b akcí pro odběratele, které žadatel deklaroval fakturami v hotovosti. Na vady a nesrovnalosti v doložených podkladech i chybějící podklad byl žadatel opakovaně upozorněn, žadatel však nebyl s to ani při opakovaně prodlužované lhůtě vady odstranit a doklady ke všem uvedeným odběratelům B2b akcí doložit.“ (podtržení doplněno soudem). Takto formulované odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí posoudil soud jako natolik neurčité, že z něj nelze seznat, v čem konkrétně spočívala vada žádosti podaná žalobcem, tj. jaké konkrétní podklady měly být dle čl. 10 Náležitosti žádosti Výzvy pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady, dle názoru žalovaného, obligatorní součástí žádosti a nebyly žalobcem ve lhůtě dodány, a rovněž tak zde absentuje uvedení, v jakých žalobcem doložených dokladech žalovaný shledal nesrovnalosti (a jaké), jež způsobily vady žádosti. Soud na tomto místě odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 14. 12. 2023, č. j. 2 Afs 243/2022–34, kde v bodě [34] konstatoval následující: „Pokud však měl krajský soud posoudit, zda je důvodná výtka žalobce, že sporné pozemky s projektem nesouvisí, a proto také chyběly v žádosti, musel by ji konfrontovat s pohledem stěžovatelky jako poskytovatele dotace na míru provázanosti stavebních prací v areálu zimního stadionu povolených společným povolením. Napadené rozhodnutí však žádnou úvahu v tomto směru neobsahuje. Stěžovatelka neuvedla žádné důvody, proč měla sporné pozemky za natolik spjaté s rekonstrukcí zimního stadionu, že je i přes to, že nejsou v žádosti zmíněny, považovala za „dotčené akcí“. Protože z napadeného rozhodnutí nelze seznat, v čem spočívala vada žádosti, je rozhodnutí nepřezkoumatelné. První argumenty v tomto směru zazněly teprve ve vyjádření k žalobě, což ovšem nemůže absenci důvodů v napadeném rozhodnutí zhojit (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2008, č. j. 8 Afs 66/2008–71). Krajský soud tedy v důsledku zaujetí nesprávného právního názoru (že je rozhodný pouze obsah žádosti) pochybil, když neshledal napadené rozhodnutí nepřezkoumatelným pro nedostatek důvodů. Tato vada napadeného rozhodnutí bránila jeho přezkumu soudem z pohledu uplatněných žalobních bodů.“ 27. Správní soudy ustáleně judikují, že zrušení správního rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno vadám správních rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů (či pro nesrozumitelnost) skutečně nelze správní rozhodnutí meritorně přezkoumat. Přičemž správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, jestliže z jeho odůvodnění není mimo jiné seznatelné, jakými úvahami se správní orgán řídil při hodnocení důkazů. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů musí být vykládána ve svém skutečném smyslu, tedy jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (viz usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2008, č. j. 7 Afs 212/2006–74, č. 1566/2008 Sb. NSS). Není přípustné institut nepřezkoumatelnosti libovolně rozšiřovat a vztáhnout jej i na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou, byť výslovně v odůvodnění rozhodnutí nereaguje na všechny myslitelné aspekty vznesené námitky a dopustí se dílčího nedostatku odůvodnění. Městský soud pro úplnost uvádí, že „zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat.“ (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2 Afs 60/2022–47). Zároveň soud opakuje, že nedostatky odůvodnění správního rozhodnutí nelze zhojit ve vyjádření k žalobě (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 7. 2009, č. j. 9 As 71/2008–109; obdobně také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 9. 2003, č. j. 1 A 629/2002–25, č. 73/2004 Sb.). Jelikož v nyní přezkoumávaném rozhodnutí soud nalezl podstatné vady v odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí, pro něž nelze rozhodnutí žalovaného meritorně přezkoumat, je nutno uzavřít, že žalobou napadené rozhodnutí trpí vadou nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů, pročež je nutno jej dle § 76 odst. 1 písm. a) zrušit. S ohledem na zjištěnou nepřezkoumatelnost žalobou napadeného rozhodnutí se soud již námitkami obsaženými v bodě 26 tohoto rozsudku pro předčasnost nemohl zabývat.

28. Nad rámec shora uvedeného posouzení soud upozorňuje, že z části konkrétněji formulovaného odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí by bylo lze dovodit, že je žalobci (taktéž viz podtržení v bodě 26.) vytýkáno, že nedoložil další podklady nebo údaje nezbytné k odstranění pochybnosti o možnosti zákonného poskytnutí podpory dle čl. 15 Doložení dalších podkladů Výzvy pro vybrané sektory Programu COVID – Nepokryté náklady. Soud v této souvislosti jen připomíná, že nelze zaměňovat procesní postup odstranění vad dle § 14k odst. 1 rozpočtových pravidel s procesním postupem doložení dalších podkladů nezbytných pro rozhodnutí, jelikož posledně jmenovaný postup je v případě jeho nesplnění, resp. nedoložení požadovaných dalších podkladů k odstranění pochybností, ukončen negativním meritorním rozhodnutím, jímž se žádost zamítá (dle § 14m odst. 1 písm. b) rozpočtových pravidel).

V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

29. Soud tedy shledal napadené rozhodnutí podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, zrušil toto rozhodnutí a podle § 78 odst. 4 s. ř. s. věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, v němž je žalovaný vázán právním názorem soudu (§ 78 odst. 5 s. ř. s.).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s., podle něhož má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci měl plný úspěch žalobce a soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci ve stanovené lhůtě náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce představují zaplacený soudní poplatek ve výši 3 000 Kč a náklady související s právním zastoupením žalobkyně advokátem. Tyto jsou tvořeny jednak odměnou za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, sepsání žaloby, replika ze dne 30. 12. 2022), přičemž sazba odměny za jeden úkon právní služby činí dle advokátního tarifu – vyhlášky č. 177/1996 Sb. částku 3 100 Kč (§ 6 odst. 1, § 7 a § 9 odst. 4 písm. d) cit. vyhlášky). Náklady právního zastoupení žalobce jsou dále tvořeny třemi paušálními částkami ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 4 cit. vyhlášky) a částkou 2 142 Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (§ 57 odst. 2 s. ř. s.). Celková výše nákladů, které žalobci v tomto řízení vznikly, činí 15 342 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v této výši, a to ve stanovené lhůtě do rukou právního zástupce žalobce advokáta Mgr. Tomáše Pfeifera, LL.M.

Poučení

I. Základ sporu II. Obsah žaloby, vyjádření žalovaného, replika žalobce III. Posouzení žaloby V. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení