5 Ad 16/2020– 38

Rubrum

Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: Bc. L. B. bytem X zastoupený Mgr. Annou Koller, advokátkou se sídlem Senovážné náměstí 1464/6, Praha 1 – Nové Město proti žalovanému: náčelník Generálního štábu Armády České republiky se sídlem se sídlem Vítězné náměstí 1500/5, Praha 6 – Dejvice o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 10. 2020, č. j. MO 257593/2020–2230, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Rozhodnutím ředitele Agentury personalistiky Armády České republiky (dále jen „prvostupňový správní orgán“) ze dne 26. 6. 2020, sp. zn. 10240/2020, byl žalobce dle § 19 odst. 1 písm. h) zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění účinném do 31. 12. 2020, propuštěn ze služebního poměru vojáka z povolání, jelikož dle dvou služebních hodnocení byl nezpůsobilý pro další výkon služby. Žalobci dle stejného rozhodnutí dále nebylo povoleno nošení vojenského stejnokroje při slavnostních příležitostech, byl zařazen do záloh, byla mu přiznána hodnost v průběhu vojensky činné služby poručík a bylo rozhodnuto, že musí vrátit poměrnou část náborového příspěvku ve výši 25 000 Kč. Podané odvolání zamítl žalovaný v záhlaví uvedeným rozhodnutím (nyní napadeném žalobou) a rozhodnutí prvostupňového správního orgánu potvrdil.

2. Žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí uvedl, že jsou–li vydána dvě služební hodnocení se závěrečným hodnocením „nevyhovující“ služební funkcionář nemá prostor pro diskreci a musí příslušníka propustit. Služebnímu funkcionáři rozhodujícímu o propuštění není dána možnost přezkoumávat obsah služebního hodnocení. Žalobce byl poučen o možnosti podat námitky, čehož využil. Bylo zpracováno opakované hodnocení se stejným výsledkem nevyhovující. Hodnotící proces byl dle žalovaného proveden řádně a v souladu s právní úpravou.

II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného

3. Žalobce v podané žalobě namítá, že hodnocené oblasti v obou služebních hodnoceních jsou vágní, chybí explicitní stanovení, co je chování pod a nad normou. Základem hodnocení je vždy subjektivní hledisko nadřízeného. Žalobce byl hodnocen výrazně negativně, ačkoliv jiný voják se stejným postupem byl hodnocen pozitivně. Dle hodnotitele žalobce neprovedl kontrolní cvičení čety, ačkoliv předložil dokumentaci k jejímu provedení a vycházel přitom z již schválené dokumentace kolegyň. Hodnotitel k tomu uvedl, že žalobce bylo nutné „více hlídat“. Žalobce v průběhu správního řízení nebo řízení o stížnosti nebyl konfrontován s jakýmikoliv důkazy a nebyl seznámen s konkrétními skutečnostmi svědčícími v jeho neprospěch. Výsledky služebních hodnocení nebyly řádně odůvodněny. Žalobce se nedozvěděl, proč byl hodnocen nízkým bodovým hodnocením, když v řadě případů prokazatelně prokazoval své schopnosti lépe než podprůměrně. Žalobce nebyl seznámen s průběžným negativním hodnocením, proto jej nemohl hodnotitel použít. Žalobce namítal, že nebyly vypořádány námitky vznesené v odvolání, dle kterých nebyly splněny procesní předpoklady pro vydání druhého služebního hodnocení [žalobce odkazoval na § 7 vyhlášky č. 189/2015 Sb., o postupu při služebním hodnocení vojáků a jeho hlediscích (dále jen „vyhláška č. 189/2015 Sb.“)].

4. Námitky proti hodnocení nebyly řádně vyhodnoceny. Služební hodnocení za rok 2019 (dále i „první hodnocení“) nebylo zpracováno objektivně, neboť hodnotitel nezohlednil fakt, že v druhé půlce roku 2019 byl žalobce v pracovní neschopnosti (od 10. 9. 2019 do 4. 10. 2019 a od 21. 10. 2019 do 18. 11. 2019).

5. Opakované hodnocení (dále i „druhé hodnocení“) bylo také hodnoceno neobjektivně. Žalobce měl z předchozího hodnocení uloženo několik cílů a úkolů, které z větší části splnil. V průběhu tří měsíců se zlepšil o 500 metrů v běhu, složil test z topografie, zúčastnil se všech cvičení. Do hodnoceného období již zasáhla první vlna pandemie COVID–19, proto některé úkoly nemohly být objektivně splněny zcela. To nebylo v hodnocení zohledněno. Hodnotitel nesprávně označil v hodnotícím archu kolonku úkoly a cíle odborného a osobního rozvoje z předchozího služebního hodnocení nebyly splněny. Slovní zdůvodnění nekorespondovalo s vymezenými úkoly a cíli z minulého hodnocení. Stejně tak řada dalších hodnotících stanovisek byla subjektivně podhodnocena. Žalobce vyvíjel vlastní iniciativu a byl samostatný, když několikrát v hodnotícím období navrhoval zlepšení či změny. Hodnotící proces nebyl veden objektivně a hodnotící dokumenty obsahovaly nepravdivé a zkreslené informace. Bylo rozhodnuto účelově a na základě nepřezkoumatelného rozhodnutí prvostupňového správního orgánu.

6. Žalobce podal dne 3. 7. 2020 stížnost na zaujatost nadřízených vůči jeho osobě a následně i žádost o prošetření vyřízení této stížnosti. Žalovaný tuto žádost vyřídil vypořádáním ze dne 30. 11. 2020, č. j. MO 344749/2020–1304, ve kterém uvedl, že v hodnocení žalobce mělo být uvedeno, že splnil zadané úkoly částečně, nikoliv, že je nesplnil vůbec. To dokazuje fakt, že služební hodnocení trpělo vadami.

7. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že žalobce má proti služebnímu hodnocení právo bránit se postupem a formou stanovenou v § 7 a 8 vyhlášky č. 189/2015 Sb. Toho žalobce využil a příslušní nadřízení na podání námitek odpovídajícím způsobem reagovali. Přezkoumání služebního hodnocení jako rozhodujícího podkladu pro rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru je tak v rámci odvolacího řízení svým způsobem omezeno právě z důvodu předchozího posuzování „nesouhlasu“ hodnocené osoby se služebním hodnocením v řízení o námitkách proti němu. Nicméně žalovaný v žalobou napadeném rozhodnutí konstatoval, že hodnotící proces byl proveden řádně. Hodnocené kategorie jsou stanoveny přílohou k vyhlášce č. 189/2015 Sb. Některá tvrzení žalobce nejsou ničím podložena a nevyplývají ze spisového materiálu. Žalobce služební hodnocení vždy podepsal, tedy byl s ním seznámen. Žalobce rovněž podepsal vypořádání námitek vůči hodnocením. Žalobce byl rovněž seznámen a podepsal průběžné hodnocení ze dne 29. 7. 2019 a ze dne 8. 10. 2019.

8. K pracovní neschopnosti žalobce žalovaný odkázal na vyjádření npor. J. H. ze dne 8. 1. 2020 k námitkám, kde uvedl, že úraz kolene není adekvátní omluvou pro špatné vedení dokumentace a zanedbávání všech svých povinností. Žalovaný rovněž odkázal na vyjádření kpt. Ing. F. Ch., MSc, který uvedl, že zdravotní stav žalobce a období neschopnosti neměl vliv na samotné hodnocení.

9. Žalovaný uznal, že v druhém hodnocení mělo být uvedeno, že žalobce úkoly splnil částečně a nikoliv, že je nesplnil. Toto formální pochybení však nemělo takový vliv na počet získaných bodů, aby byla překonána hranice mezi hodnocením „nevyhovující“ a „vyhovující“. Žalovaný rovněž uvedl, že při vypořádání námitek proti hodnocení byla žalobci nabídnuta úprava dílčích bodů hodnocení, avšak žalobce neučinil žádný konkrétní návrh.

10. Žalovaný dále připomenul, že důvodem propuštění žalobce bylo dvojí nevyhovující služební hodnocení. V takovém případě musí služební orgán rozhodnout o propuštění bez možnosti jakékoliv diskrece. Žalobní námitky směřují proti závěrům služebního hodnocení. Se služebním hodnocením byl žalobce seznámen, využil možnosti podat proti nim námitky a tento proces byl proveden řádně.

11. Žalovaný se rovněž vyjádřil k žádosti o přešetření vyřízení stížnosti ze dne 3. 7. 2020, kde zopakoval, že zaujatost vůči žalobci nebyla prokázána, a přes dílčí formální pochybení ve služebním hodnocení přešetření vyřízení stížnosti prokázalo opodstatněnost služebních hodnocení.

III. Posouzení žaloby

12. Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) v souladu s § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobcem vymezených námitek, vycházel při tom v souladu s § 75 odst. 1 s. ř. s. ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování žalovaného a shledal, že žaloba není důvodná. O věci rozhodl bez jednání, jelikož s takovým postupem žalobce i žalovaný vyjádřili souhlas, resp. nevyjádřili nesouhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 51 odst. 1 s. ř. s.). Žalobce sice navrhl provedení důkazů, avšak to samo o sobě neznamená nesouhlas s rozhodnutím o věci bez nařízení jednání (usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 2. 2016, č. j. 7 As 93/2014–48, č. 3380/2016 Sb. NSS). Žalobce navrhl jako důkaz účastnický výslech, který soud neprovedl, jelikož dle nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2003, sp. zn. II. ÚS 182/02 (N 130/31 SbNU 165), „důkaz výslechem účastníka řízení není určen k tomu, aby při něm účastník uváděl svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, […] ani aby se touto formou vyjadřoval k jiným provedeným důkazům. K tomu slouží právě přednesy účastníka a jeho procesní úkony.“ Ústavní soud se vyjadřoval k § 131 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ale dle městského soudu lze daný názor vztáhnout i na výslech žalobce jako účastníka v řízení před správním soudem (obdobně ve vztahu k výslechu před správním orgánem viz i rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2014, č. j. 6 As 147/2013–29, bod 13, nebo ze dne 30. 7. 2020, č. j. 6 Azs 161/2020–45, bod 33 a další). Účastnický výslech není primárně prostředkem pro sdělování rozhodujících skutečností a takový návrh nemůže nahradit konkrétní tvrzení účastníka řízení. Žalobce rovněž navrhl k důkazu provést žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti ze dne 3. 7. 2020 a její vypořádání žalovaným. Žalobce tímto důkazním prostředkem chtěl prokázat, že žalovaný přiznal, že služební hodnocení trpělo vadami. Jedná se však pouze o právní názor žalovaného ohledně správnosti a zákonnosti služebních hodnocení, které soud k podané námitce posuzuje sám. I kdyby i žalovaný po vydání nyní žalobou napadeného rozhodnutí změnil na služební hodnocení názor, nemohlo by to ovlivnit jeho názor vyjádřený v žalobou napadeném rozhodnutí. Žádost o přezkum stížnosti soud pro nadbytečnost neprovedl, jelikož v ní žalobce pouze vyjádřil svůj názor na nyní posuzovanou věc, což mohl a taktéž již učinil v podané žalobě. Považoval–li žalobce argumenty uvedené ve stížnosti za významné i pro řízení o žalobě, měl je do žaloby promítnout. Odkaz na jiný dokument není náležitým žalobním bodem (shodně viz bod [52] rozsudku městského soudu ze dne 13. 12. 2017, č. j. 9 A 351/2014–60, a k formulaci žalobních námitek viz rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2162/2011 Sb. NSS).

13. Dle § 19 odst. 1 písm. h) zákona o vojácích z povolání platí, že voják musí být propuštěn ze služebního poměru, pokud podle závěrů dvou služebních hodnocení není způsobilý pro další výkon služby.

14. Dle § 17 odst. 1 zákona o vojácích z povolání služební hodnocení je podkladem pro rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka. Dle odst. 2 stejného ustanovení služební hodnocení spočívá zejména v posouzení plnění služebních úkolů, povinností vojáka, jeho odborné a psychické způsobilosti ke služebnímu zařazení, zdravotní způsobilosti a fyzické zdatnosti pro další výkon služby. Služební hodnocení musí být písemné a hodnocený voják s ním musí být seznámen. Podle odst. 3 stejného ustanovení zákona o vojácích z povolání platí, že proti závěrům služebního hodnocení nebo jeho jednotlivým částem může voják podat písemné námitky do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se se služebním hodnocením seznámil. Námitky musí voják odůvodnit a navrhnout způsob úpravy služebního hodnocení, jinak se k námitkám nepřihlíží. Nadřízený hodnotitele námitkám hodnoceného vyhoví a služební hodnocení změní nebo námitky zamítne a služební hodnocení potvrdí do 10 dnů ode dne, kdy námitky obdržel. Proti upravenému služebnímu hodnocení již nelze podat další námitky. Podle odst. 5 stejného ustanovení je vyhláškou stanoven postup při služebním hodnocení a jeho hlediska. Touto vyhláškou je vyhláška č. 189/2015 Sb.

15. Podle 4 písm. e) vyhlášky č. 189/2015 Sb. je voják podle výše celkového bodového ohodnocení hodnocen jako nevyhovující, pokud dosáhl bodového hodnocení v rozpětí 0 až 29 bodů; takový voják je nezpůsobilý pro další výkon služby. V § 7 stejné vyhlášky jsou ustanoveny procesní pravidla pro posuzování námitek a v příloze č. 1 k této vyhlášce je stanoven vzorový formulář k provedení služebního hodnocení.

16. Městský soud na úvod poznamenává, že byť nelze služební hodnocení napadnout samostatnou žalobou, nelze vyloučit přezkum tohoto služebního úkonu v režimu § 75 odst. 2 s. ř. s. Pro napadené rozhodnutí byly podkladovými akty právě služební hodnocení, které nejsou rozhodnutím ve smyslu 65 s. ř. s., neboť se uvedenými hodnoceními práva a povinnosti závazně nezakládají, nemění ani neruší; žalobci tímto aktem nebyla uložena žádná povinnost, ani z něj neplynou žádná oprávnění. Žalovaný má služební hodnocení (resp. opakované služební hodnocení) za podklad pro samotné rozhodování ve věcech služebního poměru vojáka. Služební orgán ze služebního hodnocení při svém rozhodování o právech a povinnostech příslušníka vychází. K žalobní námitce tak soud přezkoumá i zákonnost podkladového úkonu (obdobně ve vztahu k zákonu č. 234/2014 Sb., o státní službě, viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2006, čj. 6 As 1/2005–44, ze dne 4. 10. 2018, čj. 5 As 206/2017–52, ze dne 28. 5. 2020, čj. 7 As 562/2018–36, nebo ze dne 17. 2. 2023, čj. 2 Ads 131/2022–27). Soudu při přezkumu služebního hodnocení přísluší pouze zjištění, zda služební funkcionář nevybočil ze zákonných mezí, zda má pro své závěry podklady a zda je v hodnocení dostatečně ozřejmil. Přihlédnout by musel i ke skutečnosti, že podkladem přezkoumávaného hodnocení bylo opravné služební hodnocení, které by bylo možno považovat za diskriminační (citovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 2 Ads 131/2022). Služební hodnocení bude zpravidla vždy záležet v určité míře na subjektivním hodnocení hodnotitele, jelikož kategorie jako „Hodnocení spolehlivosti při plnění úkolů“ či „Hodnocení schopnosti týmové spolupráce“ nelze jednoduše a objektivně kvantifikovat. V takovém případě je ponecháno na správním uvážení hodnotitelů, jak výkon a schopnosti hodnoceného ohodnotí. Ani v případě správního uvážení se však správní orgány nemohou dopustit libovůle. Úkolem soudu při přezkumu správního uvážení není nahradit správní orgán v jeho odborné kompetenci ani nahradit správní uvážení uvážením soudním, ale naopak posoudit, zda se správní orgán v napadeném rozhodnutí dostatečně vypořádal se zjištěným skutkovým stavem, resp. zda řádně a úplně zjistil skutkový stav řádným procesním postupem, a zda tam, kde se jeho úkon opíral o správní uvážení, nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem.

17. Soud považuje za nezbytné poukázat na to, že řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu podle § 65 a násl. s. ř. s. je postaveno na principu, že je to žalobce, kdo s ohledem na dispoziční zásadu přísně ovládající tento typ soudního řízení soudu předestírá konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné. Obsah a kvalita žaloby v zásadě předurčuje obsah a kvalitu rozhodnutí soudu. Není přitom úlohou soudu, aby za žalobce žalobní argumentaci dotvářel. Takovým postupem by přestal být nestranným rozhodčím sporu, ale přebíral by roli advokáta jedné ze stran sporu (srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 8. 2010, č. j. 4 As 3/2008–78, č. 2132/2011 Sb. NSS, či rozsudek kasačního soudu ze dne 15. 2. 2012, č. j. 1 Afs 57/2011–95, nebo ze dne 6. 10. 2015, č. j. 6 Afs 9/2015–31). Soud rovněž připomíná, že k vadám rozhodnutí uvedeným v § 76 odst. 1 s. ř. s. může soud přihlédnout pouze tehdy, jsou–li namítány, či brání–li tyto vady přezkoumání rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek. Dle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 3. 2011, č. j. 7 Azs 79/2009–84, č. 2288/2011 Sb. NSS, „tato vadnost a nemožnost podrobit rozhodnutí zkoumání musí být zjevná buď ze spisu (či z jeho absence), nebo z rozhodnutí samého, pokud bude postrádat srozumitelnost či důvody v takové míře, že vylučuje zkoumání důvodnosti žaloby, anebo ji soud sezná na základě jiných rozhodných skutečností, jež se dostanou do jeho sféry.“ 18. Městský soud shrnuje, že v nyní posuzované věci soud pouze v rozsahu žalobních námitek přezkoumává i závěry uvedené ve služebních hodnoceních, a to do té míry, zda nedošlo k vybočení z mezí a hledisek stanovených zákonem, zda pro svoje závěry měl hodnotitel podklady a zda své hodnocení dostatečně ozřejmil.

19. Městský soud z předloženého správního spisu zjistil následující skutkový stav podstatný pro posouzení žaloby. Žalobce působil jako velitel čety dekontaminace osob a raněných 8. roty chemické ochrany 312. praporu radiační chemické a biologické ochrany 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany. Žalobce byl hodnocením ev. č. 22/11/1/11/3/2019–2266 hodnocen za 2. čtvrtletí roku 2019 stupni nevyhovující (5) v šesti oblastech a stupněm vyhovujícím pod rámec požadavků (4) ve čtyřech dalších oblastech. S hodnocením byl žalobce seznámen dne 29. 7. (zřejmě roku 2019, pozn. soudu) a stejného dne jej podepsal. V hodnocení za 3. čtvrtletí roku 2019 ev. č. 22/11/1/11/9/2019–2266, byl žalobce hodnocen stupněm nevyhovující v sedmi oblastech a stupněm vyhovujícím pod rámec požadavků ve třech kategoriích. S hodnocením byl žalobce seznámen dne 8. 10. (zřejmě roku 2019, pozn. soudu) a stejného dne jej podepsal.

20. Ve služebním hodnocení za období roku 2019 zpracovaném dne 7. 1. 2020 (první hodnocení) byl žalobce hodnocen v následujících kategoriích. V kategorii „Plnění základních vojenských povinností“ získal 0 bodů z možných 12. V kategorii „Hodnocení úrovně uplatňování odborných vědomostí a praktických zkušeností nezbytných pro výkon zastávaného místa“ získal 0 bodů z 10. V kategorii „Hodnocení zvyšování vlastní výkonnosti a podílu na odstraňování nedostatků“ získal 1 bod z 8. V kategorii „Hodnocení schopnosti účelně a hospodárně využívat svěřené prostředky a dobu služby“ získal žalobce 1 bod z 6. V kategorii „Hodnocení schopnosti týmové práce“ získal 3 body ze 7. V kategorii „Hodnocení spolehlivosti při plnění úkolů“ získal 0 bodů z 12. V kategorii „Hodnocení samostatnosti a iniciativy při plnění úkolů“ získal 2 body ze 7. V kategorii „Hodnocení analytických schopností a úsudku“ získal žalobce 1 bod z 11. V kategorii „Hodnocení schopnosti vyrovnat se při plnění úkolů s neočekávanými okolnostmi a se zátěžovými situacemi“ získal 0 bodů z 12. V kategorii „Hodnocení vlivu hodnoceného na mezilidské vztahy na pracovišti při plnění úkolů“ získal 5 bodů z 10. Celkem tak žalobce získal 13 bodů a byl hodnocen jako nevyhovující. Ve slovním popisu hodnocení hodnotitel uvedl, že žalobce dosahuje dlouhodobě podprůměrných pracovních výsledků, na což byl upozorňován (výše zmíněné hodnocení za 2. a 3. čtvrtletí roku 2019). Mezi slabé stránky žalobce patří organizace, řízení a kontrola výkonu služby podřízených, zabezpečení odborné přípravy včetně výcviku čety, nakládání a péče o svěřený materiál a vedení podřízených k vojenské kázni. Jeho autorita a úcta u příslušníků jeho čety je „pošramocena“. Žalobcovy odborné znalosti jsou na nízké úrovni, nepracuje na osobním rozvoji, získané znalosti a zkušenosti není schopen vstřebávat a pak ani předávat podřízeným. Špatně zvládá stresovou zátěž, zejména v rámci nepřetržitých vojenských výcviků, což se projevuje nesoustředěností a zmatečným jednáním. Výkon byl posouzen v rámci hlavních výcvikových akcí v roce 2019 v termínu 25. – 29. 3. 2019; cvičení Yellow Cross v termínu 13. – 19. 5., na odborně taktickém cvičení 8. roty chemické ochrany ve dnech 10. – 16. 6. (11. 6. byl žalobce stažen) a na cvičení v termínu 2. – 6. 9. 2019. Cvičení v termínech 8. – 12. 4.; 14. – 18. 4. a 29. 9. – 4. 10. 2019 se ze zdravotních důvodů nezúčastnil. Jako nevyhovující bylo vyhodnoceno výroční tělesné přezkoušení a profesní přezkoušení. V termínu 1. 4. – 18. 4. 2019 se zúčastnil kurzu dekontaminace, přičemž nesplnil požadavky daného kurzu. V roce 2018 byl vyslán na intenzivní jazykový kurz, přičemž nesplnil jazykovou způsobilost a o nápravu se v roce 2019 nepokusil. V roce 2019 nebyly žalobci uděleny písemné pochvaly, byl kázeňsky řešen, byly mu uděleny 4 výtky za nedodržení vojenské kázně a zdvořilosti, za nesplnění kurzu dekontaminace, nevyhovující plnění služebních povinnosti v rámci cvičení Yellow Cross a cvičení v termínu 10. – 16.

6. Dále byla žalobci udělena důtka velitele roty za nesplnění dlouhodobého úkolu (od roku 2018) vedení evidenčních karet rizikové práce na rotě. Za kladné hodnotitel považoval, že žalobce je nekonfliktní v jednání a je schopen uznat chybu, indikuje zlepšení nápravy svých nedostatků, avšak zlepšení přichází pomalu. Žalobci byl uložen cíl připravit se na zkoušku z anglického jazyka a dosáhnout požadované úrovně; a pět dalších úkolů – provést opravnou zkoušku kurzu dekontaminace; plánovat, organizovat a řídit zaměstnání vševojskové a odborné přípravy s maximální účastí příslušníků čety, stěžejními výcvikovými aktivitami budou cvičení v termínech 3. – 7. 2. 2020, 24. – 28. 2. a 30. 3. – 3. 4. 2020; zplánovat a řídit kontrolní cvičení čety minimálně v 5 oblastech; splnit přezkoušení z tělesné přípravy; splnit přezkoušení z topografické přípravy. Proti tomuto hodnocení podal žalobce námitky, ke kterým se vyjádřil velitel 8. roty chemické ochrany kapitán Ing. F Ch., MSc. (hodnotitel) a zástupce velitele 8. roty chemické ochrany nadporučík Ing. J. H. Námitky následně dne 9. 1. 2020 přezkoumal a hodnocení potvrdil velitel 312. praporu radiační chemické a biologické ochrany pplk. Ing. P. K.

21. Žalobce byl dále hodnocen v opakovaném hodnocení za rok 2019 zpracovaném dne 25. 3. 2020 (druhé hodnocení). V kategorii „Plnění základních vojenských povinností“ získal 2 body z možných 12. V kategorii „Hodnocení úrovně uplatňování odborných vědomostí a praktických zkušeností nezbytných pro výkon zastávaného místa“ získal 0 bodů z 10. V kategorii „Hodnocení zvyšování vlastní výkonnosti a podílu na odstraňování nedostatků“ získal 3 body z 8. V kategorii „Hodnocení schopnosti účelně a hospodárně využívat svěřené prostředky a dobu služby“ získal žalobce 3 body z 6. V kategorii „Hodnocení schopnosti týmové práce“ získal 3 body ze 7. V kategorii „Hodnocení spolehlivosti při plnění úkolů“ získal 0 bodů z 12. V kategorii „Hodnocení samostatnosti a iniciativy při plnění úkolů“ získal 2 body ze 7. V kategorii „Hodnocení analytických schopností a úsudku“ získal žalobce 1 bod z 11. V kategorii „Hodnocení schopnosti vyrovnat se při plnění úkolů s neočekávanými okolnostmi a se zátěžovými situacemi“ získal 2 body z 12. V kategorii „Hodnocení vlivu hodnoceného na mezilidské vztahy na pracovišti při plnění úkolů“ získal 5 bodů z 10. Celkem tak žalobce získal 21 bodů a byl hodnocen jako nevyhovující. V části vyhodnocení plnění úkolů a cílů odborného a osobního rozvoje vojáka z předchozího služebního hodnocení byl vyhodnocen tak, že nebyly splněny úkoly, a to s odůvodněním, že žalobce nesplnil opravnou zkoušku z dekontaminace, nesplnil přezkoušení z tělesné přípravy, nesplnil jazykové zkoušky a neprovedl kontrolní cvičení roty. Za tuto kategorii se neudělovaly žádné body, a to ani při perfektním splnění předchozích cílů a úkolů. Ve slovním odůvodnění hodnotitel uvedl, že žalobci bylo na 1. čtvrtletí roku 2020 stanoveno celkem 5 hlavních úkolů a 1 cíl osobního rozvoje. 1. hlavní úkol, splnění zkoušky z dekontaminace žalobce nesplnil; žalobce vykazuje zásadní neznalosti v teoretické i praktické rovině, jeho neznalosti mohou vést k poškození techniky v rámci neodborné manipulace a lze si jen obtížně představit kontrolu či odborné vedení jeho podřízených. 2. hlavní úkol – žalobce dlouhodobě neplánuje, neorganizuje a neřídí zaměstnání příslušníků čety; plánování výcviku spočívá v nahodilé volbě zaměstnání s cílem dobrého vizuálního efektu na rozvrh nicméně bez hlubšího zamyšlení nad posloupností a smyslem a přínosem zaměstnání; organizaci a řízení deleguje na jiné příslušníky; žalobce nesplnil podmínky nácviku střelby téma 7 při účasti na cvičení v období od 3. – 7. 2. 2020, kde se projevovaly jeho velitelské nedostatky (v rámci pěšího přesunu nebyl na spojení a nedbal ohled na méně zdatné příslušníky, což vyústilo v roztrhání skupiny a ztrátu jeho přehledu na jednotlivými členy); při cvičení ve dnech 24. – 28. 2. 2020 byly odhaleny další neznalosti žalobce. 3. hlavní úkol – žalobce neprovedl kontrolní cvičení velitele čety dekontaminace osob a raněných ve stanovených oblastech v období do 9. 3. 2020, kdy byla zavedena opatření k zamezení šíření Covid–19; žalobce předkládal k provedení plán a teoretický test, jež obsahoval vady. 4. hlavní úkol – žalobce ve dnech 23. 1. a 12. 3. 2020 nesplnil přezkoušení z tělesné přípravy. 5. hlavní úkol – žalobce dne 13. 3. 2020 splnil topografické přípravy. Osobní cíl – žalobce od roku 2018 nesplnil jazykovou přípravu a v roce 2019 ani v roce 2020 se nepokusil o nápravu. V hodnocení je dále uvedeno, že v roce 2020 nebyly žalobci uděleny písemné pochvaly; byl kázeňsky trestán výtkou velitele roty, neboť opakovaně nesplnil úkol doplnění a kontroly výcvikové dokumentace. Žalobce prošel stěžejními kurzy chemické odbornosti (důstojnický kurz, jazykový kurz, kurz dekontaminace, kurz VO16), avšak jeho znalosti, schopnosti a zkušenosti přesto neodpovídají délce služby v Armádě ČR. Žalobce byl opakovaně upozorňován na nutnost svého osobního a profesního rozvoje. Žalobce k blížícímu se konci hodnoceného období v 1. čtvrtletí roku 2020 zvyšoval svoji snahu, nicméně nedošlo k zásadnímu posunu v úrovni odborných znalostí ani plnění zadávaných úkolů. Má velmi nízkou úroveň osobní odpovědnosti a iniciativy; má tendenci se věnovat svým věcem na telefonu, odkládat úkoly na nejzazší termín a hledat cesty dalšího možného odkladu (např. opravná zkouška z dekontaminace, přezkoušení z tělesné připravenosti, zpracování písemných příprav); deleguje úkoly na své zástupce. Žalobci unikají povinnosti a odpovědnost velitele čety, dochází k nepochopení zadaných úkolů a všeobecně psaných i nepsaných standardů a zvyklostí. Tím je špatným vzorem a velitelem svých podřízených. Žalobce přijímá výtky svého nepochopení a neznalostí, avšak jeho činnost zůstává na nevyhovující úrovni. Hodnotitel ocenil projevenou starost o rodinu a nekonfliktnost. Úkoly na další období nebyly žalobci uděleny, jelikož bylo navrhnuto postupovat podle § 19 odst. 1 písm. h) zákona o vojácích z povolání a propustit žalobce. Proti tomuto hodnocení žalobce podal námitky. K nim se vyjádřil hodnotitel kapitán Ing. F. Ch., MSc. Námitky byly přezkoumány a schváleny zástupcem velitele 312. praporu radiační chemické a biologické ochrany mjr. Ing. J. P.

22. Správní řízení o propuštění žalobce ze služebního poměru bylo zahájeno dne 24. 4. 2020 a žalobci oznámeno dne 6. 5. 2020. Dne 5. 6. 2020 se žalobce seznámil se spisem. Následně bylo vydáno prvostupňové správní rozhodnutí.

23. Městský soud se dále vyjádří k jednotlivým námitkám žalobce uplatněným v žalobě.

24. Městský soud souhlasí s žalovaným, že hodnocené oblasti jsou zakotveny ve vyhlášce č. 189/2015 Sb., konkrétně v její příloze č.

1. Dle soudu se nejedná o takové oblasti, jež by byly nehodnotitelné, či by byly nevypovídající o schopnostech a výsledcích hodnocených. Jak již bylo uvedeno výše, hodnocení schopností není kvantifikovatelný, pevný ukazatel, proto bude vždy záviset na subjektivním názoru hodnotitele. Tento subjektivní názor však nesmí být zaujatý vůči hodnocenému, hodnotitel musí být nestranný, spravedlivý a jeho názor musí být vyjádřen přezkoumatelně. Dle městského soudu je podstatné, že právní řád umožňuje se proti takto provedenému hodnocení bránit (formou námitek) a toto hodnocení je dále jako podkladový akt přezkoumatelný i v soudním řízení navazujícím na rozhodnutí ve věcech služebního poměru. Soud toto hodnocení přezkoumává v rozsahu žalobních námitek s ohledem na to, zda je logicky, srozumitelně a přesvědčivě vyjádřen a má dostatečnou oporu v obsahu správního spisu.

25. Namítá–li žalobce velmi obecně, že obě hodnocení ze dne 7. 1. 2020 (první) a i ze dne 25. 3. 2020 (druhé, opakované) nejsou objektivní, výsledky hodnocení nebyly řádně odůvodněny, žalobce byl hodnocen nízkým bodovým ohodnocením, když prokazoval své schopnosti lépe než podprůměrně a hodnotící dokumenty obsahovaly zkreslené dokumenty, je nutné uvést, že z výše rekapitulovaného odůvodnění obou hodnocení naopak vyplývá, že žalobce svoje úkoly skutečně neplnil řádně. Dle soudu bodové ohodnocení odpovídá výslovnému odůvodnění žalobcových schopností a splněných cílů a úkolů. Bodové ohodnocení se nevymyká limitům správního uvážení – dle soudu hodnotitel a ani příslušný nadřízený odpovědný za přezkum námitek nevybočili z mezí a hledisek stanovených zákonem a v hodnocení je dostatečně konkrétně popsán skutkový stav, ze kterého vycházeli. Obecné námitky žalobce, které jsou jen polemikou s odůvodněnými názory uvedenými v hodnoceních na řádnosti provedení správního uvážení nemohou ničeho změnit.

26. Již konkrétněji žalobce namítá, že jiný voják byl za stejný postup hodnocen pozitivně (žalobce předložil stejnou dokumentaci, avšak provedení kontrolního cvičení mu nebylo uznáno, jelikož jej bylo nutné „více hlídat“). Žalobce však toto tvrzení nijak nedokládá a ani nijak více nekonkretizuje. Bez bližšího porovnání předložených dokumentací či alespoň osvětlení konkrétní situace nelze tuto žalobní námitku dále více přezkoumat. Soud znovu připomíná, že je to žalobce, kdo v souladu s dispoziční zásadou předestírá konkrétní důvody, pro které považuje žalobou napadené rozhodnutí za nezákonné (bod [17] tohoto rozsudku).

27. Není pravda, že by žalobce nebyl seznámen s konkrétními skutečnostmi, na základě kterých bylo rozhodnuto, a rovněž není důvodná námitka, dle které žalobce nebyl průběžně seznamován s negativními hodnoceními. Jak bylo uvedeno výše, žalobce byl seznámen se všemi služebními hodnoceními – dne 29. 7. 2019 s hodnocením ev. č. 22/11/1/11/3/2019–2266, dne 8. 10. 2019 s hodnocením ev. č. 22/11/1/11/9/2019–2266, dne 7. 1. 2020 s prvním hodnocením ze stejného dne (proti němu podal námitky) a dne 26. 3. 2020 s druhým hodnocením ze dne 25. 3. 2020 (proti kterému taktéž podal námitky, s jejichž vyřízením byl seznámen dne 6. 4. 2020). Ve správním řízení o propuštění ze služebního poměru byl s podklady rozhodnutí seznámen dne 5. 6. 2020. Ze seznamu dokumentů správního spisu přitom plyne, že obsahem správního spisu byly právě i dvě posledně uvedená hodnocení i s podanými námitkami a jejich vypořádáními. V podaném odvolání žalobce tato hodnocení identifikoval a bránil se proti nim. Žalobce tak byl se všemi rozhodnými skutečnostmi seznámen a z uvedeného i plyne, že žalobce byl se svým negativním hodnocením seznamován průběžně (dne 29. 7. 2019, dne 8. 10. 2019, dne 7. 1. 2020 a dne 25. 3. 2020).

28. Žalobce namítal, že nebyly vypořádány námitky žalobce vznesené v odvolání, dle kterých nebyly splněny procesní předpoklady pro vydání druhého služebního hodnocení (žalobce odkazoval na § 7 vyhlášky č. 189/2015 Sb.). V podaném odvolání žalobce ve vztahu k § 7 vyhlášky č. 189/2015 Sb. pouze uvedl, že proti oběma služebním hodnocením podal „konkrétní námitky, které nebyly vypořádány v souladu s ust. § 7 předmětné vyhlášky. Do hodnocení za rok 2019 podal odvolatel námitky, které nebyly vypořádány. Zamítnutí námitek včetně odůvodnění nebylo vyhotoveno písemně.“ Žalovaný k této námitce uvedl, že popis řešení námitek je obsahem služebního hodnocení v části 7 bod 3.; jde o vyjádření nadřízeného rozhodujícího o námitkách; samotné odůvodnění je uvedeno v písemných vyjádřeních, se kterými byl žalobce seznámen ve správním řízení. Dle soudu tímto žalovaný dostatečně reagoval na námitku žalobce vznesenou v odvolání.

29. Žalobce rovněž namítal, že prvostupňové správní rozhodnutí je nepřezkoumatelné. Tato námitka je zcela obecná, proto ji soud mohl přezkoumat rovněž pouze obecně. Jak plyne z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 12. 2011, č. j. 2 Afs 11/2011–90, kvalita a preciznost ve formulaci obsahu stížnostních bodů a jejich odůvodnění v podstatě předurčuje obsah rozhodnutí soudu. Městský soud obecně přezkoumal prvostupňové i druhostupňové rozhodnutí ve vzájemné souvislosti (prvostupňové a druhostupňové rozhodnutí tvoří jeden celek, např. usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 10. 2004, č. j. 5 Afs 16/2003–56, č. 534/2005 Sb. NSS) a neseznal, že by byla rozhodnutí nepřezkoumatelná. Bez bližšího odůvodnění, v čem žalobce spatřuje vadu nepřezkoumatelnosti, nemůže městský soud podrobit napadená rozhodnutí hlubšímu přezkumu.

30. K námitce, že nebyl zohledněn fakt, že žalobce byl v pracovní neschopnosti, se vyjadřovali hodnotitelé při zpracování hodnocení, kteří uvedli, že zdravotní stav a období neschopnosti nemělo vliv na samotné hodnocení (viz bod [8] tohoto rozsudku). S tímto posouzením soud souhlasí. Z odůvodnění prvního hodnocení plyne, že v hodnocení byl zohledněn výkon žalobce při cvičeních v termínech 25. – 29. 3. 2019; cvičení Yellow Cross v termínu 13. – 19. 5., cvičení 8. roty chemické ochrany od 10. 6. do 11. 6., kdy byl žalobce stažen a cvičení v termínu 2. – 6. 9. 2019. Naopak přímo v hodnocení je uvedeno, že žalobce se ze zdravotních termínů nezúčastnil cvičení v termínech 8. – 12. 4.; 14. – 18. 4. a 29. 9. – 4. 10. 2019. Kromě cvičení byl žalobce hodnocen i za nesplnění dalších průběžných úkolů (tělesné a profesní přezkoušení), které nebylo omezeno jen na dobu žalobcovy zdravotní neschopnosti. V případě druhého hodnocení bylo hodnocené období zejména první čtvrtletí roku 2020 (jak plyne z termínů cvičení, kterých se žalobce zúčastnil, viz bod [21] tohoto rozsudku). Ani v tomto hodnocení tak nebylo primárním hodnoceným obdobím doba, po kterou byl žalobce zdravotně neschopen (od 10. 9. 2019 do 4. 10. 2019 a od 21. 10. 2019 do 18. 11. 2019). Tato námitka tak není důvodná.

31. Žalobce dále namítal, že v případě druhého hodnocení se zlepšil v běhu, složil test z topografie a zúčastnil se všech cvičení. Jak plyne z porovnání udělených bodů obou hodnocení, součet bodů za žalobcův výkon se oproti předchozímu hodnocenému období zvýšil, což se odrazilo i ve slovním odůvodnění. Žalobce oproti předchozímu hodnocení získal o dva body více z kategorií „Plnění základních vojenských povinností“, „Hodnocení zvyšování vlastní výkonnosti a podílu na odstraňování nedostatků“, „Hodnocení schopnosti účelně a hospodárně využívat svěřené prostředky a dobu služby“ a z kategorie „Hodnocení schopnosti vyrovnat se při plnění úkolů s neočekávanými okolnostmi a se zátěžovými situacemi“. Ve slovním odůvodnění hodnotitel uvedl, že žalobce zvyšoval svoji snahu, nicméně nedošlo k zásadnímu posunu v úrovni odborných znalostí ani plnění zadávaných úkolů. Soud opakuje, že slovní odůvodnění odpovídá v rozsahu správního uvážení přiděleným bodům za jednotlivé kategorie. Z výše uvedeného plyne, že bylo zohledněno, že se žalobce zlepšoval.

32. Žalobce namítal, že do hodnoceného období zasáhla vlna pandemie, proto některé úkoly nemohly být objektivně splněny. Toto tvrzení zůstalo v obecné rovině, když žalobce nespecifikoval, jaké úkoly nemohly být provedeny. V písemném odůvodnění hodnocení je však zohledněno, že nastala pandemie Covid–19. V popisu 3. hlavního úkolu je totiž uvedeno, že žalobce do 9. 3. 2020 (zavedení opatření k zamezení šíření Covid–19) neprovedl kontrolní cvičení velitele čety. Jiné úkoly byly buď dlouhodobé (2. hlavní úkol) nebo se o ně žalobce pokusil a nesplnil je (1. úkol zkouška z dekontaminace, 4. úkol přezkoušení z tělesné přípravy) nebo se úkol vůbec nepokusil (1. osobní cíl zkouška z anglického jazyka), avšak z ničeho neplyne, že se o něj nepokusil, jelikož v termínu od začátku roku 2020 do 9. 3. 2020 nebyly žádné možné termíny přezkoušení. Ani tato námitka tak není důvodná.

33. Soud nesouhlasí ani s námitkou, dle které slovní zdůvodnění druhého hodnocení neodpovídalo úkolům a cíli, jež byly stanoveny v prvním hodnocení. Jak plyne z rekapitulace obou hodnocení v bodech [21] a [22] tohoto rozsudku, v odůvodnění druhého hodnocení se hodnotitel ke všem úkolům a cíli vyjadřoval a tyto odpovídají zadaným úkolům a cíli z prvního hodnocení.

34. Soud souhlasí s žalobcem, že v opakovaném (druhém) hodnocení je v části vyhodnocení plnění úkolů a cílů odborného a osobního rozvoje vojáka z předchozího služebního hodnocení nesprávně uvedeno, že úkoly nesplnil. Ze slovního odůvodnění hodnocení plyne, že žalobce splnil úkol zkoušky z topografie. Správně tak měla být zaškrtnuta kategorie, že žalobce zadané úkoly z předchozího období splnil částečně. Tato nepřesnost však neměla vliv na celkový počet bodů, jež žalobce získal, jelikož za tuto kategorii se neudělovaly žádné body. Hodnotitel si i uvědomoval, že zkoušku z topografie žalobce splnil, jelikož to za prvé uvedl ve slovním odůvodnění, ale zároveň ani zkouška z topografie nebyla uvedena ve výčtů úkolů, jež žalobce nesplnil na první straně daného hodnocení. Dle soudu není pravdivé tvrzení, že žalobce splnil větší část cílů a úkolů, když splnil pouze jeden úkol z celkem šesti (konkrétně z 5 úkolů a 1 osobního cíle).

35. Městský soud pouze pro úplnost doplňuje, že v počátku soudního řízení nesprávně označoval jako žalovaného Velení Armády České republiky místo náčelníka Generálního štábu Armády České republiky. Tato nepřesnost neměla vliv na právo skutečného žalovaného vystupovat v řízení, jelikož v řízení za žalovaného jednala Mgr. M. Z., která doložila pověření právě od žalovaného služebního funkcionáře armádního generála Ing. Aleše Opata, náčelníka Generálního štábu Armády České republiky.

IV. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení

36. Městský soud neseznal žádnou ze vznesených námitek důvodnou, proto z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl podle § 78 odst. 7 s. ř. s.

37. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobce v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému, který by jinak měl právo na náhradu nákladů řízení, nevznikly v řízení žádné náklady nad rámec jeho úřední povinnosti, proto mu soud podle § 60 odst. 7 s. ř. s. náhradu nákladů řízení nepřiznal.