5 C 1/2021-103

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] adresa pro doručování [adresa] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupena [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 98 313 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 151 687 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 37 150,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalované omluvy a odškodnění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nepřiměřenou délku řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. původně [spisová značka] a po vyloučení věci k samostatnému projednání pod sp. zn. [spisová značka]. Domáhal se omluvy a zaplacení částky 250 000 Kč s příslušenstvím. V žalobě mimo jiné uvedl, že označené řízení probíhá od [datum] do současné doby, tj. po dobu déle než 11 let. Žalobce se v daném řízení domáhal náhrady škody (zejména nákladů obhajoby) a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, z důvodu nepřiměřené délky trestního řízení a jeho nezákonného trestního stíhání vedeného původně u Městského ředitelství Policie ČR v [obec], které skončilo pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5, kterým byl zproštěn obžaloby. Žaloba byla projednávána u Obvodního soudu pro Prahu 5 nejprve pod sp. zn. [spisová značka], a následně (po vyloučení části žaloby k samostatnému řízení) pod sp. zn. [spisová značka]. Vzhledem k tomu že předmětné řízení trvá více než 10 let a není dosud skončeno, jsou nároky žalobce oprávněné, neboť se nejedná o žádné bezdůvodné uplatňování práva, když nárok žalobce na náhradu (hmotné) škody byl žalobci soudem přiznán a poté byl žalovanou uspokojen v průběhu odvolacího řízení. Obdobně byly žalobci přinejmenším zčásti soudem postupně přiznány a žalovanou uspokojeny nároky na zadostiučinění za nemajetkovou újmu z důvodu jeho nezákonného trestního stíhání a nepřiměřené délky trestního řízení. V době podání žaloby zbývalo rozhodnout o nároku na zadostiučinění za nemajetkovou újmu přede dnem [datum]. Dne [datum] se žalobce obrátil na žalovanou s písemnou žádostí, kterou uplatnil nárok na zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu podle § 31a z.č. 82/1998 Sb. Zákonná lhůta pro předběžné projednání nároku marně uplynula dne [datum], aniž by byl nárok žalobce mimosoudně uspokojen. Žalobce v době podání žaloby neobdržel ani žádné stanovisko žalované. Od [datum] je nárok žalovatelný u soudu a zároveň má žalobce od toho dne právo na úroky z prodlení. Žalobce v žalobě odkázal na právní úpravu dané problematiky a četnou judikaturu. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět ohledně požadavku na písemnou omluvu a ohledně částky 98 313 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] a následně po vyloučení části nároku k samostatnému řízení pod sp. zn. [spisová značka] probíhá do současné ([anonymizováno] [rok]) doby po dobu 10 let a 9 měsíců na třech stupních soudní soustavy. Včetně předběžného projednání u žalované, zahájeného v [anonymizováno] [číslo], probíhá řízení po dobu 11 let a 1 měsíce. Ve věci bylo rozhodnuto čtyřikrát soudem prvního stupně, třikrát soudem odvolacím a jednou dovolacím soudem. Dále bylo rozhodnuto o zastavení řízení, a to i Nejvyšším soudem ČR, rozhodováno bylo o věcné příslušnosti soudů, o vyloučení části nároku k samostatnému řízení. V řízení nelze shledat výrazná období nečinnosti soudů, vyjma delší doby, kterou si vyžádalo posouzení věci dovolacím soudem. Negativní vliv na délku řízení pak mělo zrušení prvního rozhodnutí soudu prvního stupně pro nepřezkoumatelnost a dále částečné zrušení rozhodnutí jak soudu prvního stupně, tak soudu odvolacího soudem dovolacím. Žalovaná při mimosoudním projednání nároku dospěla k závěru, že délku řízení lze hodnotit jako nepřiměřenou. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění je třeba zohlednit stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 13.4.2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, které bylo vydáno v zájmu sjednocení rozhodování soudů prvních stupňů a soudů odvolacích o otázce postupu při stanovení přiměřeného zadostiučinění podle ustanovení § 31a) zákona č. 82/1998 Sb. Při rozhodování o výši poskytnutého zadostiučinění bylo žalovanou přihlédnuto ke všem okolnostem případu ve smyslu § 31a zákona č. 82/1998 Sb. Při stanovení konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 151.250 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15.000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši (tj. 7.500 Kč). Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 35%. Předmětem řízení byla žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. Žalobce se domáhal jednak odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného naposledy u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] O tomto nároku nakonec soud nerozhodoval, neboť o něm bylo rozhodnuto v jiném řízení. Dále se žalobce domáhal náhrady majetkové újmy v podobě nákladů obhajoby a dalších nákladů v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení proti jeho osobě vedeným u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka]. Dalšími nároky souvisejícími s trestním řízením byla náhrada nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení a náhrada nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení. Soudy nejprve posoudily, zda již o uplatněných nárocích nejsou vedena dříve zahájená řízení, z toho důvodu bylo řízení nejprve zastaveno. Dále bylo nutné jednotlivé nároky přesně specifikovat. Soudy musely posoudit všechny rozhodné okolnosti, které by mohly vést ke vzniku odpovědnosti státu za škodu, resp. nemajetkovou újmu. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování k určení vzniku a výši majetkové újmy, k vzniku nemajetkové újmy a její intenzitě a charakteru. Následně došlo na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR k rozdělení nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí na újmu vzniklou před datem [datum] a na újmu vzniklou po tomto datu. Žalobce se svým procesním chováním na délce řízení nepodílel, jeho postup nevedl k výraznému prodloužení řízení. Význam řízení zhodnotila žalovaná jako standardní. V daném případě žalovaná zvažovala hodnocení významu řízení pro žalobce, kdy tento je účastníkem mnoha jiných soudních, případně správních řízení. Tato skutečnost by mohla vést k výraznému snížení významu řízení pro žalobce. Nicméně žalovaná dospěla k závěru, že s ohledem na předmět řízení lze význam posuzovaného řízení hodnotit jako standardní.

3. Podáním doručeným soudu dne 5. 10. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět.

4. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 24. 11. 2021, č.j. 5 C 1/2021 – 68, které nabylo právní moci dne 11. 12. 2021, a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 16. 2. 2022, č. j. 5 C 1/2021 – 76, které nabylo právní moci dne 9. 3. 2022, soud řízení v části, ve které se žalobce po žalované domáhal doručení písemné omluvy v žalobcem specifikovaném znění a zaplacení částky 98 313 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 98 313 Kč od [datum] do zaplacení, zastavil.

5. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části specifikované ve výroku ad I) tohoto rozsudku.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: V řízení bylo prokázáno, že žaloba o náhradu škody a nemajetkové újmy podle zákona č. 82/1998 Sb. byla u Obvodního soudu pro Prahu 5 podána dne [datum], byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] proběhlo jednání. Dne [datum] bylo řízení zastaveno. Dne [datum] bylo rozhodnutí o zastavení řízení potvrzeno Městským soudem v Praze. Dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozhodnutí o zastavení řízení zrušil a věc vrátil obvodnímu soudu k dalšímu řízení. Jednání proběhla ve dnech [datum] a [datum]. Soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] proběhlo odvolací jednání. Na dalším jednání dne [datum] vyhlásil městský soud usnesení, kterým řízení v části zastavil, ve zbytku rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Další jednání proběhlo dne [datum], obvodní soud vyhlásil rozsudek. Odvolací jednání proběhlo dne [datum], další dne [datum]. Dne [datum] vyhlásil Městský soud v Praze rozhodnutí, kterým řízení částečně zastavil a ve zbylé části potvrdil. Dne [datum] Nejvyšší soud ČR rozsudek soudu odvolacího a rozsudek soudu prvního stupně částečně zrušil, ve zbylé části dovolání žalobce odmítl. Dne [datum] soud vyloučil část nároku k samostatnému projednání, věc byla dále vedena pod sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] proběhlo jednání, soud vyhlásil rozsudek. Dne [datum] proběhlo odvolací jednání, na němž bylo odvolací řízení zastaveno pro zpětvzetí odvolání oběma stranami. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze, ten dne [datum] rozhodl, že k projednání jsou věcně příslušné okresní soudy. Dne [datum] proběhlo jednání, další pak dne [datum]. Na jednání konaném dne [datum] vyhlásil soud rozsudek, proti němuž bylo podáno odvolání. Usnesením Městského soudu v Prze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnutí soudu I. stupně ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Řízení tak dosud není ukončeno. /prokázáno spisy Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] s [spisová značka] Žalobce podal u žalované žádost o zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb. datovanou dne [datum] téhož dne, tj. [datum] /prokázáno žádostí žalobce ze dne [datum] Dne [datum] vydala žalovaná stanovisko pod č.j. [jednací číslo MSP] [anonymizováno] [spisová značka], ve kterém posoudila žádost žalobce ohledně tvrzené nemajetkové újmy tak, že dospěla nejprve k základní částce 151 250 Kč s tím, že za rok řízení náleží částka 15 000 Kč a za první dva roky částka v poloviční výši, tj. 7 500 Kč. Tato základní částka byla snížena s ohledem na složitost projednávané věci a stupně soudní soustavy o 35 %. Žadatel se domáhal jednak odškodnění za nepřiměřenou délku soudního řízení vedeného naposledy u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] O tomto nároku nakonec soud nerozhodoval, neboť o něm bylo rozhodnuto v jiném řízení. Dále se žadatel domáhal náhrady majetkové újmy v podobě nákladů obhajoby a dalších nákladů v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci trestního řízení proti jeho osobě vedeným u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] a následně u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka]. Dalšími nároky souvisejícími s trestním řízením byla náhrada nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trestního řízení a náhrada nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v trestním řízení. Soudy nejprve posoudily, zda již o uplatněných nárocích nejsou vedena dříve zahájená řízení, z toho důvodu bylo řízení nejprve zastaveno. Dále bylo nutné jednotlivé nároky přesně specifikovat. Soudy musely posoudit všechny rozhodné okolnosti, které by mohly vést ke vzniku odpovědnosti za škodu, resp. nemajetkovou újmu. Bylo provedeno poměrně rozsáhlé dokazování k určení vzniku a výše majetkové újmy, ke vzniku nemajetkové újmy a její intenzitě a charakteru. Následně došlo na základě závazného právního názoru Nejvyššího soudu ČR k rozdělení nároku na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí a na újmu vzniklou před datem [datum] a na újmu vzniklou po tomto datu. Žadatel se svým procesním chováním na délce řízení nepodílel, jeho postup nevedl k výraznému prodloužení řízení. Význam řízení zhodnotilo Ministerstvo spravedlnosti jako standardní. Po zhodnocení všech okolností případu dospělo Ministerstvo spravedlnosti na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že odpovídající výše zadostiučinění v penězích by v předmětné věci měla činit 98 313 Kč. Ve stanovisku MS uvedlo, že tato částka bude žadateli poukázána prostřednictvím poštovní poukázky. Omluva bude zaslána prostřednictvím zvláštního dopisu. Tímto sdělením považovalo MS jednání o mimosoudním vyrovnání za ukončené a omluvilo se za pozdní vyřízení žádosti /prokázáno Stanoviskem MS ze dne [datum] Dopisem ze dne [datum] se žalovaná omluvila žalobci za nepřiměřenou délku odškodňovacího řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 5 nejprve pod sp. zn. [spisová značka] a poté pod sp. zn. [spisová značka]. V omluvě žalovaná mj. uvedla, že nesprávným úředním postupem OS Praha 5 došlo k porušení základního práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a základního práva žalobce na účinný právní prostředek nápravy porušení jeho základních práv před vnitrostátním orgánem podle čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod /prokázáno Omluvou ze dne [datum] Dne [datum] bylo žalobci doručeno Stanovisko ze dne [datum] a omluva ze dne [datum] /prokázáno fotokopiemi doručenek na čl. 30 Z odpovědi České pošty, s.p. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná částku 98 313 Kč doručovala žalobci prostřednictvím poštovní poukázky B s datem podání [datum], k dodání adresátu došlo dne [datum] a k vyplacení došlo dne [datum] /prokázáno zprávou České pošty, s.p. ze dne [datum]

7. Podle ust. § 5 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena b) nesprávným úředním postupem.

8. Podle ust. § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

9. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu (§ 14 odst. 3 zákona). Podle ust. § 15 odst. 2 cit. zák. domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

10. Podle ust. § 31a odst. l, 2 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného (odst. 3).

11. Dle Evropského soudu pro lidská práva a Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010 k výkladu ustanovení § 13 odst. 1 věty druhé a třetí a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., je právě poslední kriterium důležitým objektivním kritériem a je třeba mu věnovat mimořádnou pozornost.

12. Jak již konstatoval žalovaný ve svém stanovisku, věc vedená u Obvodního soudu pro Prahu 5 sp.zn. [spisová značka] a následně pod sp. zn. [spisová značka] byla po stránce skutkové nikoli složitá, po stránce právní však byla do určité míry složitá. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem lze celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřenou. Na celkovou délku naříkaného řízení, měla vliv především skutečnost, že bylo potřeba v průběhu řízení upřesnit nároky žalobce a učinit procesní rozhodnutí tak, že část nároků byla vyloučena k samostatnému řízení. Sám žalobce se na celkové délce řízení nepodílel. Sám žalobce stížnost na průtahy ani návrh na určení lhůty k procesnímu úkonu nepodával. Nicméně je třeba zdůraznit, že u určitých typů řízení, např. trestního, na ochranu osobnosti, jehož předmětem jsou rodinně-právní vztahy (zejm. řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovněprávní spory či v řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.) jsou vedena řízení o konkrétních právech a povinnostech, které mají zpravidla důležitou roli coby součást života jednotlivce, tedy výsledek či nejistota takového výsledku v řízení má bezprostřední dopad na duševní i materiální kvalitu života jednotlivce. Zvýšený význam předmětu řízení pro svou osobu tvrdí a prokazuje poškozený žalobce (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 16. 11. 2010, sp.zn. 30 Cdo 2800/2009). Význam předmětu řízení se posuzuje s přihlédnutím k objektivním okolnostem nikoli k subjektivnímu pohledu poškozeného, který musí prokázat újmu (srov. např. 30 Cdo 2138/2009). V daném případě nebylo v řízení prokázáno, jaký faktický význam má kompenzace pro žalobce, přičemž není povinností soudu zjišťovat nad rámec tvrzení účastníků okolnosti rozhodné pro posouzení významu předmětu řízení pro poškozeného (srov. rozsudek NS, č.j. 30 Cdo 765/2010). Význam pro žalobce snižuje i fakt, že žalobce je účastníkem řady obdobných řízení. Zákon sice postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustracím z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení, ale v daném případě soud přihlédl k osobě žalobce, pro kterého cca 11 let trvající řízení tohoto charakteru při množství obdobných sporů, které žalobce u zdejšího soudu vede, nemohlo být takovou znatelnou zátěží (viz též rozhodnutí Městského soudu ze dne 11. 6. 2014, č. j. 18 Co 463/2013 - 475 a ze dne 24. 2. 2016, č. j. 72 Co 468/2015 - 96). Např. již v usnesení sp. zn. III. ÚS 480/2006 a v usnesení III. ÚS 2791/08 Ústavní soud poukázal na obstrukční a litigiózní (sudičské) počínání žalobce, který neustálým vyvoláváním soudních sporů zatěžuje soudní soustavu.

13. S ohledem na výjimečné okolnosti dané téměř nepatrným významem řízení pro žalobce a jeho osobou soud konstatoval, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť trvá více než 11 let a tato délka řízení není přiměřená, avšak tímto nesprávným úředním postupem nedošlo k takovému zásahu do osobnostní sféry žalobce, který by vyžadoval poskytnout zadostiučinění v penězích nad rámec zadostiučinění, které již bylo žalovanou žalobci přiznáno na základě stanoviska Ministerstva spravedlnosti [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována tři slova] [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], kterým žalovaná přiznala žalobci peněžité zadostiučinění ve výši 98 313 Kč. Soud dospěl k závěru, že v daném případě morální satisfakce ve formě konstatování porušení práva, peněžité zadostučinění ve výši 98 313 Kč a poskytnutí písemné omluvy doručené žalobci ze dne [datum] je adekvátním zadostiučiněním za případnou morální újmu, kterou mohl žalobce utrpět. Žalobu tak v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení zbývající žalované částky ve výši 151 687 Kč s příslušenstvím z toho důvodu soud zamítl. Rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, na které žalobce odkazuje, se týkají především výše náhrady, která byla v jednotlivých případech přiznána, přičemž v řadě judikátů ve věci stížností proti České republice uvedený soud přiznal zadostiučinění v podstatně nižší výši, přičemž šlo o věci s podstatně významnějším předmětem řízení či s delší nebo srovnatelnou délkou řízení (viz nález ze dne 9. prosince 2010 sp. zn. III. ÚS 1320/10 a IV. ÚS 1572/11). Z uvedených důvodů soud žalobě vyhověl pouze ohledně příslušenství, tj. přiznal žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 98 313 Kč od [datum] do [datum], neboť žalovaná v zákonné lhůtě žalobci zadostiučinění nepřiznala, přestože byla žalobcem k plnění včas vyzvána a učinila tak až dne [datum], kdy žalobce si příslušnou částku vyzvedl dne [datum]. Za dobu od [datum] do [datum] byla tak žalovaná v prodlení a je povinna uhradit žalobci požadované příslušenství, tj. zákonný úrok z prodlení.

14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř. Předmětem řízení byl nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu odvíjející se pouze od jednoho odpovědnostního titulu – nepřiměřené délka řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]. Ve vztahu k tomuto nároku byl žalobce plně úspěšný, neboť bylo porušeno jeho právo na přiměřenou délku řízení a vznikl mu nárok na poskytnutí morální satisfakce ve formě konstatování porušení práva, finančního plnění a omluvy. V tomto ohledu byla tedy žaloba podána důvodně, přičemž ke zpětvzetí žaloby došlo pro chování žalované, která konstatovala porušení práva žalobce a poskytla mu finanční plnění a omluvu po podání žaloby a zahájení řízení ve věci. Skutečnost, že žalobce v řízení požadoval různé formy zadostiučinění a byl úspěšný jen ohledně některých z nich, není pro závěr o míře jeho úspěchu ve sporu rozhodná. Žalobci tedy vzniklo právo na plnou náhradu nákladů řízení ve výši 37 150,50 Kč, spočívající v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč a v nákladech právního zastoupení ve výši 35 150,50 Kč Náklady právního zastoupení jsou vypočteny z tarifní hodnoty 50 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“) a jsou tvořeny odměnou advokáta 24 800 Kč za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, sepis žaloby, replika k vyjádření žalované, částečné zpětvzetí žaloby, písemný závěrečný návrh a účast při ústním jednání [datum], [datum] a [datum]) po 3 100 Kč dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) g) advokátního tarifu a za 1 úkon právní služby (účast při vyhlášení rozsudku) po 1 550 Kč dle § 7 bod 5 a § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů 2 700 Kč za 9 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a náhradou 21% daně z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad ve výši 6 100,50 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení byla přiznána žalobci v prodloužené lhůtě 15-ti dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., kdy soud vyhověl žádosti žalované o prodloužení lhůty, a na zákonné platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení