5 C 1/2022 - 249

Rubrum

Okresní soud v Jablonci nad Nisou rozhodl samosoudcem Mgr. Janem Věženským ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO: [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 1/0], IČO: [IČO zainteresované společnosti 1/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 1/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0] o zaplacení částky 187 030 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se co do částky 33 249,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 33 249,54 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 153 780,46 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 153 780,46 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 48 465 Kč k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], advokáta, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou soudní poplatek za žalobu ve výši 7 690 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit jí částku, jak je rozvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku, s následujícím odůvodněním: Na základě kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002 ve znění dodatku č. 1 ze dne 6. 2. 2003 převedla [právnická osoba]., sídlem [adresa], IČO: [IČO] (dále jen „[Anonymizováno]“) na žalobkyni vlastnické právo k pozemku [Anonymizováno], na němž se nachází stavba [Anonymizováno], [Anonymizováno] (dále jen „předmětné nemovitosti“) a žalobkyně zato zaplatila kupní cenu ve výši 14 037 000 Kč. Podle znaleckého posudku [Anonymizováno] [právnická osoba]. č. [Anonymizováno] ze dne 18. 6. 2012 byla obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni uzavření smlouvy ve výši 13 700 000 Kč. V době uzavření kupní smlouvy byl [tituly před jménem] [jméno FO] jednak jednatelem a společníkem žalobkyně, jednak členem představenstva [Anonymizováno]. Usnesením [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2007 byl prohlášen konkurz na majetek [Anonymizováno] a správcem konkurzní podstaty byla ustanovena [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „[Anonymizováno]“). Dne 10. 3. 2008 [Anonymizováno] zapsal do konkurzní podstaty předmětné nemovitosti, protože považoval kupní smlouvu za absolutně neplatnou pro absenci ocenění jejich hodnoty soudem jmenovaným znalcem podle § 196a odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v rozhodném znění (dále jen „obch. zák.“), když převod byl proveden mezi osobami blízkými. Žalobkyně bránila své právo k předmětným nemovitostem vylučovací žalobou, avšak bezúspěšně, když bylo shledáno, že kupní smlouva je neplatná pro absenci znaleckého posudku. Poté byl vydán rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8. 2. 2012, v němž bylo vyjádřen názor, že absence znaleckého posudku podle § 196a odst. 3 obch. zák. sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba současně zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase uzavření smlouvy obvyklá. Dne 26. 6. 2013 [Anonymizováno] přesto předmětné nemovitosti zpeněžil za částku 11 800 000 Kč. Následně, podáním ze dne 14. 8. 2013, žalobkyně uplatnila přihláškou svou pohledávku na vrácení kupní ceny, která byla [Anonymizováno] odmítnuta jako opožděná. Bez adekvátní reakce zůstal podnět žalobkyně, jenž byl adresován konkurznímu soudu, k uložení pokynu [Anonymizováno], aby vyloučil z konkurzní podstaty výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí. Usnesením [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2019 (dále též jen „1. rozvrhové rozhodnutí“) bylo určeno, že žalované jako věřiteli č. 65 bude z výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty vydána částka 201 946,92 Kč a usnesením téhož soudu č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba]/[Anonymizováno] ze dne 3. 3. 2020 (dále též jen „2. rozvrhové rozhodnutí“) bylo určeno, že žalované bude z výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty vydána částka 5 011,14 Kč. Celkem obdržela částku 206 958,06 Kč. Žalobkyně brojila proti rozvrhovým rozhodnutím, aby zabránila rozdělení výtěžku ze zpeněžení předmětných nemovitostí, avšak marně. Podle 1. rozvrhového rozhodnutí byla mezi věřitele rozdělena konkurzní podstata ve výši 12 743 386 Kč a žalované byla vyplacena částka 201 946,92 Kč, což je podíl v rozsahu 1,585 %, jenž z částky 11 800 000 Kč činí částku 186 994 Kč. Tuto žalobkyně požadovala vrátit po žalované. Podle 2. rozvrhového usnesení požadovala žalobkyně vrátit po žalované částku 36 Kč, byť by mohla nárokovat částku vyšší, a to jen z částky 19 518,13 Kč, která podle 1. rozvrhového rozhodnutí připadla na věřitele [právnická osoba] (dále jen „společnost [Anonymizováno]“), jež však zanikla, proto jí nebylo možné tuto částku vydat, v rozsahu podílu 1,585 %. Žaloba byla podána z titulu „lepšího práva“ k výtěžku ze zpeněžení předmětných nemovitostí.

2. Žalovaná nesouhlasila se žalobou s tím, že považovala 1. rozvrhové rozhodnutí, které nabylo právní moci, za věcné správné, přičemž žalobkyně se měla domáhat lepšího výsledku v konkurzním řízení, např. podáním žaloby na vydání kupní ceny z předmětných nemovitostí, že nebylo řádně doloženo, že žalobkyně zaplatila [Anonymizováno] kupní cenu podle kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002, když v konkurzním řízení bylo zjištěno, že uhrazená kupní cena byla obratem poukázána zpět na účet žalobkyně, tedy jednalo se platby „na oko“, že k ocenění předmětných nemovitostí bylo zpracováno několik znaleckých posudků (ex post) a žalobkyně nyní předkládá znalecký posudek, jenž je pro ni nejvýhodnější, že kupní smlouva je absolutně neplatná podle § 196a odst. 3 obch. zák., neboť nebyl vypracován znalecký posudek k tržnímu ocenění předmětných nemovitostí, že žalobkyně měla pohledávku z neplatné kupní smlouvy přihlásit do konkurzního řízení, to však neučinila, že uplatňovaný nárok vychází z nesprávného výpočtu při rozdělování výtěžku zpeněžení konkurzní podstaty, když je zřejmé, že v průběhu konkurzu byly průběžně uspokojovány pohledávky za podstatou, pracovní nároky a nároky na oddělené uspokojení, přičemž oddělení věřitelé měli odlišná práva a povinnosti, že odkaz na změnu judikatury Nejvyššího soudu při výkladu § 196a odst. 3 obch. zák. nelze akceptovat, protože kupní smlouva byla uzavřena před obratem rozhodovací praxe a protože by tím bylo zasaženo do principu právní jistoty a legitimního očekávání účastníků. Žalovaná odkázala na řízení vedená u Okresního soudu v Jablonci nad Nisou pod sp. zn. 12 C 54/2010 a 14 C 32/2012 a na vyjádření žalobkyně v nich uvedená, která jsou v rozporu s nyní činěnými tvrzeními.

3. Provedeným dokazováním s přihlédnutím k tomu, co v řízení vyšlo najevo, včetně toho, co uvedli účastníci řízení, bylo zjištěno následující:

4. Mezi [Anonymizováno] (prodávající) a žalobkyní (kupující) byla uzavřena kupní smlouva ze dne 20. 12. 2002, na základě níž byly na kupujícího převedeny předmětné nemovitosti za prodejní cenu 14 691 750 Kč, z toho daň z přidané hodnoty ve výši 654 750 Kč. Dodatkem č. 1 ze dne 6. 2. 2003 došlo k úpravě smlouvy pouze v té části týkající se daně z přidané hodnoty, jež se v daném případě neúčtuje. Prodejní cena byla proto ponížena na částku 14 037 000 Kč. Výpisem ze dne 20. 3. 2003 bylo potvrzeno, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí ve prospěch žalobkyně s právními účinky vkladu ke dni 20. 12. 2002 a že předmětné nemovitosti nebyly zatíženy žádným zástavním právem. Z účtu žalobkyně č. [č. účtu] byla dne 2. 6. 2003 provedena úhrada na účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] ve výši 3 037 000 Kč s poznámkou „castecna uhrada kupni ceny [Anonymizováno]“ a pod variabilním symbolem [var. symbol]. Na účet žalobkyně byla z účtu [Anonymizováno] připsána dne 2. 6. 2003 částka 3 037 000 Kč bez poznámky a pod variabilním symbolem [var. symbol] a dne 9. 6. 2003 částka 10 318 103,50 Kč s poznámkou „částečná úhrada za odkup pohledávky [Anonymizováno]“ a pod variabilním symbolem [var. symbol], jak se podávalo z výpisu z tohoto účtu za červen 2003. Z účtu žalobkyně č. [č. účtu] byla dne 5. 6. 2003 provedena úhrada na účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] ve výši 11 000 000 Kč bez poznámky a pod variabilním symbolem [var. symbol], jak se podávalo z výpisu z tohoto účtu za červen 2003.

5. Na objednávku žalobkyně zpracovala [Anonymizováno] [právnická osoba] potvrzení nezávislého auditora ze dne 17. 2. 2014 stran úhrady kupní ceny za předmětné nemovitosti podle kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002. Zde bylo uvedeno, že žalobkyně uhradila od 1. 1. 2003 do 31. 12. 2004 (dále jen „ověřované období“) kupní cenu za předmětné nemovitosti bezhotovostním převodem na účet [Anonymizováno] č. [č. účtu] následovně: dne 2. 6. 2003 částku 3 073 000 Kč z účtu č. [č. účtu] a dne 5. 6. 2003 částku 11 000 000 Kč z účtu č. [č. účtu], že úhrada kupní ceny byla řádně provedena a promítnuta v účetnictví žalobkyně, že zároveň v ověřovaném období byly na účet žalobkyně č. [č. účtu] připsány z účtu [Anonymizováno] č. [č. účtu] následující platby: dne 2. 6. 2003 částka 3 037 000 Kč a dne 9. 6. 2003 částka 10 318 103,50 Kč, že jejich účelem byla úhrada pohledávky žalobkyně za [Anonymizováno], jež vznikla úhradou závazku z titulu přistoupení žalobkyně k závazku [Anonymizováno] vůči [právnická osoba]., ve smyslu smlouvy o přistoupení k závazku ze dne 6. 2. 2003 uzavřené mezi [právnická osoba]., a žalobkyní a ve smyslu zápisu z jednání předsedy představenstva [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] a jednatele žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 5. 2003, že bylo ověřeno, že žalobkyně v ověřovaném období splnila za [Anonymizováno] její závazek u [právnická osoba]., vyplývající ze smlouvy o úvěru č. [Anonymizováno] ze dne 1. 10. 2001 uzavřené mezi [právnická osoba]., a [Anonymizováno] ve výši 13 355 103,50 Kč, že úhrada závazku za [Anonymizováno] byla provedena zápočty s pohledávkami žalobkyně vůči [právnická osoba]., na základě projevů vůle směřujících k započtení ve výši 2 040 100 Kč, ve výši 10 290 003,50 Kč, ve výši 300 000 Kč a ve výši 725 000 Kč a že splnění závazku [Anonymizováno] bylo potvrzeno [právnická osoba]., na základě potvrzení o zaplacení úvěru č. [Anonymizováno] dne 19. 3. 2003 vydaném [Anonymizováno] [jméno FO]. Ve shrnutí bylo uvedeno, že v účetní závěrce za r. 2003 nevykazuje žalobkyně žádné pohledávky a závazky vůči [Anonymizováno], že v ověřovaném období nedošlo k žádnému prominutí dluhu mezi žalobkyní a [Anonymizováno], resp. nedošlo k vrácení kupní ceny za předmětné nemovitosti z účtu [Anonymizováno] na účet žalobkyně.

6. Pakliže jde o skutkové námitky žalované, zahrnuté do jejího vyjádření 27. 11. 2022, stran toho, že jsou pochybnosti o úhradě kupní ceny za předmětné nemovitosti, když uhrazené částky byly obratem vráceny z účtu [Anonymizováno] na účet žalobkyně, a že žalobkyně řádně nedoložila zaplacení kupní ceny, soud uvádí, že argumentace žalované byla uplatněna opožděně. U jednání dne 12. 8. 2022 byli účastníci poučeni o koncentraci řízení (§ 118b odst. 1 o. s. ř.) a byla jim stanovena lhůta v délce 1 měsíce od skončení jednání k případnému doplnění jejich tvrzení o skutečnostech významných pro věc nebo označení (doložení) dalších důkazů, která uběhla dne 12. 9. 2022. Do této doby žalovaná zůstala nečinná. Nadto lze uvést, že námitky žalované lze považovat za vyvrácené s ohledem na potvrzení [Anonymizováno] [právnická osoba] ze dne 17. 2. 2014, na jehož obsahové znění se na tomto místě odkazuje. Tento listinný důkaz žalovaná nikterak nerozporovala. 7. [právnická osoba] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČO: [IČO], na žádost žalobkyně zpracovala znalecký posudek č. [Anonymizováno] ze dne 18. 6. 2012, jehož součástí byla znalecká doložka podle § 127a o. s. ř., jejímž úkolem bylo odhadnout obvyklou cenu předmětných nemovitostí k datu 20. 12. 2002. Mezi podkladovými materiály bylo tržní ocenění nemovitostí od [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze dne 18. 10. 2001, tržní ocenění nemovitostí č. [Anonymizováno] od [právnická osoba], ze dne 21. 6. 2001 a tržního ocenění nemovitostí č. [hodnota][Anonymizováno] od znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 16. 4. 2008. Závěr zněl, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla ve výši 13 700 000 Kč.

8. Jde-li o skutkové námitky žalované, zahrnuté do jejího vyjádření 27. 11. 2022, stran toho, že pro potřeby žalobkyně v konkurzním řízení bylo zpracováno několik znaleckých posudků a že žalobkyně předkládá pouze ten, jehož odborné závěry jsou pro ni nejvýhodnější, soud uvádí, že argumentace žalované byla uplatněna opožděně (viz shora). Lze dodat, že z vyjádření žalované ani není zřejmé, o jaké (všechny) znalecké posudky by se mělo jednat. V odůvodnění rozsudku [Anonymizováno] [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 22. 1. 2019 se hovořilo o dvou znaleckých posudcích, a sice znaleckém posudku [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze října 2001 a znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 16. 4. 2008. Ve znaleckém posudku [Anonymizováno] [právnická osoba]. se navíc hovořilo o tržním ocenění nemovitostí č. [Anonymizováno] od [právnická osoba], ze dne 21. 6. 2001. Jestliže se porovnají vyjmenované znalecké posudky na základě informací dostupných ze spisu, lze uzavřít, že si nijak nekonkurují (neodporují), jde-li o to, jaká byla obvyklá cena předmětných nemovitostí ke dni 20. 12. 2002. Znalecký posudek od [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze října 2001 byl zpracován 1 rok a 2 měsíce před uzavřením kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002, tedy jeho odborné závěry nebyly k rozhodnému momentu aktuální. Totéž se týká znaleckého posudku od [právnická osoba] Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 16. 4. 2008 byl zpracován až 5 let a 4 měsíce po uzavření kupní smlouvy. Odnikud nevyplývalo, že by se měl vyjadřovat k tržní ceně předmětných nemovitostí k prosinci 2002. Pokud by tomu však bylo, jeho odběrné závěry jsou ve prospěch žalobkyně. Toliko znalecký posudek [Anonymizováno] [právnická osoba]. se vyjadřoval k tržní ceně předmětných nemovitostí ke dni uzavření kupní smlouvy. Jeho odborné závěry nebyly nikterak zpochybňovány.

9. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku ke společnosti [Anonymizováno] ze dne 11. 9. 2022 byl [tituly před jménem] [jméno FO] zapsán od 20. 5. 1998 do 5. 5. 2005 jako člen představenstva. K zániku jeho členství však došlo již dne 31. 3. 2003. Základní kapitál byl ve výši 6 000 000 Kč. Podle úplného výpisu z obchodního rejstříku pro žalobkyni ze dne 11. 9. 2022 byl [tituly před jménem] [jméno FO] zapsán od 20. 6. 1996 jako společník a od téhož data jako jednatel.

10. Usnesením o prohlášení konkurzu ve zkráceném znění č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2007 bylo [Anonymizováno] [adresa] rozhodnuto, že se na [Anonymizováno] prohlašuje konkurz a že správcem konkurzní podstaty se ustanovuje [tituly před jménem] [jméno FO].

11. Rozsudkem [Anonymizováno] [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne 22. 1. 2019 byla žaloba žalobkyně proti [Anonymizováno] o vyloučení předmětných nemovitostí z konkurzní podstaty [Anonymizováno] v konkurzu pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] zamítnuta. Z odůvodnění se podávalo následující: Žalobkyně uvedla, že pro účely stanovení kupní ceny v kupní smlouvě ze dne 20. 12. 2002 bylo využito ocenění [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze října 2001, která určila tržní hodnotu předmětných nemovitostí na částku 17 237 000 Kč a tržní cenu v tísni na částku 14 037 000 Kč, přičemž podle posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 16. 4. 2008 byla obvyklá cena předmětných nemovitostí ve výši 9 700 000 Kč, a že tržní cena v tísni byla zvolena z ekonomického hlediska z důvodu ochrany před hrozbou krachující [právnická osoba]., která úvěrovala [Anonymizováno][Anonymizováno], a z důvodu uvalené nucené správy na banku. Soud prvního stupně učinil skutková zjištění, že [tituly před jménem] [jméno FO] byl v době uzavření kupní smlouvy jednatelem a společníkem žalobkyně a členem představenstva [Anonymizováno], že základní kapitál [Anonymizováno] ke dni 20. 12. 2012 činil částku 6 000 000 Kč, že u předmětných nemovitostí byla podle znaleckého posudku [Anonymizováno] [právnická osoba]. tržní cena ve výši 17 247 000 Kč a tržní cena v tísni ve výši 14 037 000 Kč a podle posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 16. 4. 2008 obvyklá cena ve výši 9 700 000 Kč, že dne 9. 2. 2006 žalobkyně zaplatila [Anonymizováno] část kupní ceny ve výši 3 037 000 Kč, že dne 10. 2. 2006 [Anonymizováno] vrátila žalobkyni totožnou částku, že dne 13. 9. 2006 žalobkyně zaplatila [Anonymizováno] část kupní ceny ve výši 11 000 000 Kč a že dne 14. 9. 2006 [Anonymizováno] vrátila žalobkyni částku 680 000 Kč a 10 318 103,50 Kč, přičemž nebyly doloženy doklady, z nichž by vyplývala povinnost [Anonymizováno] vrátit specifikované částky žalobkyni. Poté uzavřel, že převod předmětných nemovitostí podle kupní smlouvy podléhal úpravě v § 196a obch. zák. a tím, že absentoval znalecký posudek o určení hodnoty převáděného majetku, je nutno na kupní smlouvu nahlížet jako na absolutně neplatný právní úkon. Rozsudkem Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 17. 9. 2009 byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen, neboť jeho právní závěry byly shledány správnými.

12. Kupní smlouvou o prodeji nemovitostí ze dne 26. 6. 2013, jež byla uzavřena mezi [Anonymizováno] jako prodávajícím a společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako kupujícím ve spojení s prohlášením k této smlouvě ze dne 15. 7. 2013, byly na kupujícího převedeny předmětné nemovitosti za prodejní cenu 11 800 000 Kč, která byla zcela před podpisem smlouvy zaplacena na účet č. [č. účtu]. Změna vlastnických poměrů k předmětným nemovitostem se promítla do katastru nemovitostí a na předmětných nemovitostech vázla zástavní práva zřízená až poté, co byly převedeny na kupujícího, jak bylo zjištěno z výpisu ze dne 1. 4. 2021.

13. Podáním ze dne 14. 8. 2013, které bylo označeno jako „přihláška 2. pohledávky do konkurzního řízení“ a bylo adresováno [Anonymizováno] [adresa], žalobkyně nesouhlasila s postupem [Anonymizováno], jenž zapsal do konkurzní podstaty [Anonymizováno] předmětné nemovitosti, které byly v jejím vlastnictví, a následně je zpeněžil a považovala jej za nezákonný. Požadovala proto, aby jí bylo přiznáno právo na výplatu částky 14 037 000 Kč, již prokazatelně uhradila na kupní ceně za jejich pořízení.

14. Podáním ze dne 28. 7. 2017, které bylo označeno jako „Shrnující podnět k vydání pokynu soudu k vyloučení výtěžku ze zpeněžení neoprávněně zapsaných a zpeněžených nemovitostí z konkurzní podstaty“ a které bylo adresováno [Anonymizováno] [adresa] a [Anonymizováno], se žalobkyně domáhala jednak, aby konkurzní soud dal pokyn [Anonymizováno], jímž by mu uložil vyloučit z konkurzní podstaty [Anonymizováno] výtěžek z prodeje předmětných nemovitostí ve výši 11 800 000 Kč a vydat jí jej, jednak, aby [Anonymizováno] projednal s věřitelskými orgány škodu hrozící věřitelům ze sporů vyvolaných žalobami z lepšího práva, které by po skončení konkurzu mohly být žalobkyní podány.

15. Usnesením [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2019 byla určena k rozvržení mezi věřitele, jejichž souhrnná výše pohledávek byla 32 433 963,61 Kč, z toho pohledávka žalované č. 65 ve výši 513 987,35 Kč a pohledávka společnosti [Anonymizováno] č. 134 ve výši 49 676 77 Kč, částka 12 743 386 Kč, z níž žalovaná obdržela plnění ve výši 201 946,92 Kč a společnost [Anonymizováno] ve výši 19 518,13 Kč. Z odůvodnění se podávalo, že usnesení [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 7. 3. 2018 bylo zrušeno a že v průběhu konkurzního řízení byly již uspokojovány privilegované pohledávky za podstatou a pohledávky věřitelů. Avšak nebylo z něj možno vyčíst, to samé platí pro odůvodnění v usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 7. 3. 2018, jaká výše kupní ceny z prodeje předmětných nemovitostí (11 800 000 Kč) byla zahrnuta do rozdělované částky 12 743 386 Kč.

16. Usnesením [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 3. 3. 2020 byla určena k rozvržení mezi věřitele, jejichž souhrnná výše pohledávek byla 19 660 420,54 Kč, z toho pohledávka žalované č. 65 ve výši 312 040,48 Kč, částka 315 732,02 Kč, z níž žalovaná obdržela plnění ve výši 5 011,14 Kč. Z odůvodnění se podávalo, že 1. rozvrhové rozhodnutí bylo potvrzeno usnesením Vrchního soudu v Praze č. j. [spisová značka] ze dne 17. 12. 2019 (odstavec 11.), že podle něj měla být pohledávka společnosti [Anonymizováno] č. [hodnota] uspokojena částkou 19 518,13 Kč, že poté bylo zjištěno, že zanikla bez právního nástupce a dne 30. 4. 2019 byla vymazána z obchodního rejstříku, proto byla ukončena její konkurzní účast (odstavec 12.), že dne 5. 2. 2020 se do konkurzní podstaty dostal další příjem ve výši 296 213,89 Kč, že se jedná o výtěžek ve výši 296 213,89 Kč z exekuce vedené Exekutorským úřadem [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] proti žalobkyni (odstavec 13.).

17. Z částečného rozvrhového usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 17. 12. 2007, usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 25. 3. 2009, částečného rozvrhového usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 30. 7. 2010, usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 19. 12. 2011 a zprávy o průběhu konkurzu pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 17. 5. 2013 nebyly zjištěny žádné informace o tom, jak se vyvíjela konkurzní podstata od doby, co se její součástí stala kupní cena z prodeje předmětných nemovitostí. Ze zprávy o průběhu konkurzu pod sp. zn. [Anonymizováno][Anonymizováno][právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 22. 12. 2013, konečné zprávy s vyúčtováním odměny a hotových výdajů správce pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 28. 11. 2017 a usnesení č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 16. 1. 2018 se nepodařilo učinit žádná zjištění o tom, jaká část kupní ceny byla použita na uspokojení nákladů a pohledávek v konkurzním řízení od doby, co byla připsána na účet konkurzní podstaty, do doby vydání 1. rozvrhové usnesení.

18. Podle sdělení [právnická osoba]., ze dne 9. 11. 2022 byl účet č. [č. účtu] zřízen dne 12. 7. 2006 a uzavřen dne 24. 8. 2020 a jeho majitelem byla [Anonymizováno] Z účtu č. [č. účtu] (dále jen „účet č. 1“) za období od 1. 6. 2013 do 24. 8. 2020 bylo zjištěno, že dne 20. 6. 2013 byla něj připsána částka 2 800 000 Kč a dne 25. 6. 2013 částka 9 000 000 Kč od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. a jak se dále vyvíjel stav na tomto účtu. Podle sdělení [právnická osoba]., ze dne 15. 11. 2022 byl účet č. [č. účtu] zřízen dne 26. 1. 2009 a uzavřen dne 4. 10. 2018 a jeho majitelem byla [Anonymizováno] Z účtu č. [č. účtu] (dále jen „účet č. 2“) za období od 1. 6. 2013 do 31. 3. 2018 bylo zjištěno, jak se vyvíjel stav na tomto účtu.

19. Poněvadž kupní cena byla zaúčtována na účet č. 1, kde se nacházely peněžní prostředky (pohledávka [Anonymizováno] vůči bance), v určité výši, došlo k jejich smísení a tím, že byly od této doby na účtu evidovány příjmové a výdajové transakce, nebylo možné podle názoru soudu prostou úvahou rozlišit, jaké výdajové transakce měly „zřetelný“ vztah ke kupní ceně a jaké k zůstatku. Totožné premisy se uplatnily pro účet č.

2. Nebylo tedy možné snadno zjistit, jaká výše kupní ceny zůstala na účtu č. 1 ke dni vydání 1. rozvrhového rozhodnutí. Aby bylo možné se dopátrat (konkrétní) konečné výše kupní ceny, byla soudem zvolena úvaha založená na zásadě poměrnosti, což znamená, že před každou transakcí na účtu č. 1 a 2 bylo spočítáno, kolik ze 100 % připadlo na kupní cenu (KC) a kolik na zbývající část (ZB) a s těmito údaji se dále pracovalo. Každá příjmová a výdajová transakce byla rozlišována podle toho, zda se vztahovala ke kupní ceně či zbývající části a podle toho byla připočtena k jedné nebo druhé položce. Neobstojí proto argumentace žalobkyně, že věřitelé nemohli oprávněně očekávat, že se jim dostane plnění ze zpeněžení majetku jiné osoby než konkurzního dlužníka a že současně nemohou nárokovat, aby z výtěžku zpeněžení majetku třetí osoby byly hrazeny výdaje konkurzu. O odlišnou situaci by se jednalo tehdy, pokud by byla kupní cena izolována od ostatních peněžních prostředků v konkurzní podstatě a až při uspokojování pohledávek věřitelů podle 1. rozvrhového rozhodnutí by se s ní začalo nakládat. Schéma postupu bylo následující: A) Účet č. 1: 1. 2013: 30. 6. – 11 854 738,55 Kč (11 800 000 Kč (KC): 99,54 % a 54 738,55 Kč (54 716,89 Kč + 21,66 Kč) [ZB]: 0,46 %), 4. 7. – (-) 11 000 000 Kč na účet č. 2 (99,54 % = 10 949 400 Kč (KC) a 0,46 % = 50 600 Kč (ZB)), 10. 7. – zůstatek: 854 738,55 Kč (850 600 Kč (KC): 99,52 % a 4 138,55 Kč (ZB)), téhož dne (-) 750 000 Kč na účet č. 2 (99,52 % = 746 400 Kč (KC) a 0,48 % = 3 600 Kč (ZB)) a k témuž dni zůstatek: 104 738,55 Kč (104 200 Kč (KC): 99,49 % a 538,55 Kč (ZB): 0,51 %), 31. 12. – 104 738,55 Kč + 19,66 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 104 758,21 Kč (104 200 Kč (KC): 99,47 % a 558,21 Kč (ZB): 0,53 %), 2. 2014: 28. 4. – 104 758,21 Kč + 2,61 Kč (úrok (ZB)), zůstatek: 104 760,82 Kč (104 200 Kč (KC): 99,46 % a 560,82 Kč (ZB): 0,54 %), téhož dne (+) 300 000 Kč z účtu č. 2 (264 090 Kč (KC) a 35 910 Kč (ZB)), zůstatek: 404 760,82 Kč (368 290 Kč (KC): 90,99 % a 36 470,82 Kč (ZB): 9,01 %), téhož dne (-) 300 000 Kč (90,99 % = 272 970 Kč (KC) a 9,01 % = 27 030 Kč (ZB)), zůstatek: 104 760,82 Kč (95 320 Kč (KC): 90,99 % a 9 440,82 Kč (ZB): 9,01 %), 31. 12. – 104 760,82 Kč + 17,14 Kč (úroky (ZB)) + 201 305,58 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 306 083,54 Kč (95 320 Kč (KC): 31,14 % a 210 763,54 Kč (ZB): 68,86 %), 3. 2015: 30. 3. – 306 083,54 Kč + 5,02 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 306 088,56 Kč (95 320 Kč (KC): 31,14 % a 210 768,56 Kč (ZB): 68,86 %), téhož dne (-) 6 000 Kč (31,14 % = 1 868,40 Kč (KC) a 68,86 % = 4 131,60 Kč), zůstatek: 300 088,56 Kč (93 451,60 Kč (KC): 31,14 % a 206 636,96 Kč (ZB): 68,86 %), 26. 8. – 300 088,56 Kč + 13,27 Kč (úroky (ZB)) + 28 043 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 328 144,83 Kč (93 451,60 Kč (KC): 28,48 % a 234 693,23 Kč (ZB): 71,52 %), téhož dne (-) 246 853 Kč (28,48 % = 70 303,73 Kč (KC) a 71,52 % = 176 549,27 Kč (ZB)), zůstatek: 81 291,83 Kč (23 147,87 Kč (KC): 28,48 % a 58 143,96 Kč (ZB): 71,52 %), 31. 12. – 81 291,83 Kč + 5,24 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 81 297,07 Kč (23 147,87 Kč (KC): 28,47 % a 58 149,20 Kč (ZB): 71,53 %), 4. 2016: 27. 4. – 81 297,07 Kč + 2,05 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 81 299,12 Kč (23 147,87 Kč (KC): 28,47 % a 58 151,25 Kč (ZB): 71,53 %), téhož dne (+) 1 800 000 Kč z účtu č. 2 (1 579 860 Kč (KC) a 220 140 Kč (ZB)), zůstatek: 1 881 299,12 Kč (1 603 007,87 Kč (KC): 85,21 % a 278 291,25 Kč (ZB): 14,79 %), téhož dne (-) 1 500 000 Kč (85,21 % = 1 278 150 Kč (KC) a 14,79 % = 221 850 Kč (ZB)), zůstatek: 381 299,12 Kč (324 857,87 Kč (KC): 85,20 % a 56 441,25 Kč (ZB): 14,80 %), téhož dne (-) 200 000 Kč (85,20 % = 170 400 Kč (KC) a 14,80 % = 29 600 Kč (ZB)), zůstatek: 181 299,12 Kč (154 457,87 Kč (KC): 85,20 % a 26 841,25 Kč (ZB): 14,80 %), téhož dne (-) 77 407 Kč (85,20 % = 65 950,76 Kč (KC) a 14,80 % = 11 456,24 Kč (ZB)), zůstatek: 103 892,12 Kč (88 507,11 Kč (KC): 85,20 % a 15 385,01 Kč (ZB): 14,80 %), 19. 7. – 103 892,12 Kč + 2,46 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 103 894,58 Kč (88 507,11 Kč (KC): 85,19 % a 15 387,47 Kč (ZB): 14,81 %), téhož dne (-) 6 000 Kč (85,19 % = 5 111,40 Kč (KC) a 14,81 % = 888,60 Kč (ZB)), zůstatek: 97 894,58 Kč (83 395,71 Kč (KC): 85,19 % a 14 498,87 Kč (ZB): 14,81 %), 31. 12. – 97 894,58 Kč + 2,36 Kč (úroky (ZB)) + 259 460 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 357 356,94 Kč (83 395,71 Kč (KC): 23,34 % a 273 961,23 Kč (ZB): 76,66 %), 5. 2017: 12. 4. - 357 356,94 Kč + 7 300 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 364 656,94 Kč (83 395,71 Kč (KC): 22,87 % a 281 261,23 Kč (ZB): 77,13 %), téhož dne (-) 8 000 Kč (22,87 % = 1 829,60 Kč (KC) a 77,13 % = 6 170,40 Kč), zůstatek: 356 656,94 Kč (81 566,11 Kč (KC): 22,87 % a 275 090,83 Kč (ZB): 77,13 %), téhož dne (-) 46 076 Kč (22,87 % = 10 537,58 Kč (KC) a 77,13 % = 35 538,42 Kč (ZB)), zůstatek: 310 580,94 Kč (71 028,53 Kč (KC): 22,87 % a 239 552,41 Kč (ZB): 77,13 %), 27. 10. – 310 580,94 Kč, téhož dne (-) 11 385,50 Kč (22,87 % = 2 603,86 Kč (KC) a 77,13 % = 8 781,64 Kč (ZB)), zůstatek: 299 195,44 Kč (68 424,67 Kč (KC): 22,87 % a 230 770,77 Kč (ZB): 77,13 %), 3. 11. – 299 195,44 Kč, téhož dne (+) 200 000 Kč z účtu č. 2 (175 460 Kč (KC) a 24 540 Kč (ZB)), zůstatek: 499 195,44 Kč (243 884,67 Kč (KC): 48,86 % a 255 310,77 Kč (ZB): 51,14 %), 3. 11. – 499 195,44 Kč, téhož dne (-) 373 741 Kč (48,86 % = 182 609,85 Kč (KC) a 51,14 % = 191 131,15 Kč (ZB)), zůstatek: 125 454,44 Kč (61 274,82 Kč (KC): 48,84 % a 64 179,62 Kč (ZB): 51,16 %), 31. 12. - 125 454,44 Kč (61 274,82 Kč (KC): 48,84 % a 64 179,62 Kč (ZB): 51,16 %), 6. 2018: 19. 2. - 125 454,44 Kč + 1 101 881,93 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 1 227 336,37 Kč (61 274,82 Kč (KC): 4,99 % a 1 166 061,55 Kč (ZB): 95,01 %), téhož dne (-) 262 603 Kč (4,99 % = 13 103,89 Kč (KC) a 95,01 % = 249 499,11 Kč (ZB)), zůstatek: 964 733,37 Kč (48 170,93 Kč (KC): 4,99 % a 916 562,44 Kč (ZB): 95,01 %), téhož dne (-) 449 163 Kč (4,99 % = 22 413,23 Kč (KC) a 95,01 % = 426 749,77 Kč (ZB)), zůstatek: 515 570,37 Kč (25 757,70 Kč (KC): 5 % a 489 812,67 Kč (ZB): 95 %), 13. 3. – 515 570,37 Kč + 1 008 656,55 Kč (příchozí úhrady (ZB)), zůstatek: 1 524 226,92 Kč (25 757,70 Kč (KC): 1,69 % a 1 498 469,22 Kč (ZB): 98,31 %), téhož dne (+) 11 030 284,87 Kč z účtu č. 2 (9 676 390 Kč (KC) a 1 353 894,87 Kč (ZB)), zůstatek: 12 554 511,79 Kč (9 702 147,70 Kč (KC): 77,28 % a 2 852 364,09 Kč (ZB): 22,72 %), 31. 12. - 12 554 511,79 Kč + 79,66 Kč (příchozí úhrada z účtu č. 2 (úrok) [ZB]), zůstatek: 12 554 591,45 Kč (9 702 147,70 Kč (KC): 77,28 % a 2 852 443,75 Kč (ZB): 22,72 %), 7. 2019: 31. 1. - 12 554 591,45 Kč, téhož dne (-) 50 Kč (77,28 % = 38,64 Kč (KC) a 22,72 % = 11,36 Kč (ZB)), zůstatek: 12 554 541,45 Kč (9 702 109,06 Kč (KC): 77,28 % s 2 852 432,39 Kč (ZB): 22,72 %), 1. 2. - 12 554 541,45 Kč, téhož dne (+) 50 000 Kč (příchozí úhrada (ZB)), zůstatek: 12 604 541,45 Kč (9 702 109,06 Kč (KC): 76,97 % a 2 902 432,39 Kč (ZB): 23,03 %), 31. 12. - 12 604 541,45 Kč (-) 550 Kč (11x -50 Kč) [76,97 % = 423,34 Kč (KC) a 23,03 % = 126,66 Kč (ZB)), zůstatek: 12 603 991,45 Kč (9 701 685,72 Kč (KC) a 2 902 305,73 Kč (ZB)). B) Účet č. 2: 1. 2013: 30. 6. – 1 485 702,28 Kč (ZB), 4. 7. – (+) 11 000 000 Kč (10 949 400 Kč (KC) a 50 600 Kč (ZB)), zůstatek: 12 485 702,28 Kč (10 949 400 Kč (KC): 87,70 % a 1 536 302,28 Kč (ZB): 12,30 %), 10. 7. – (+) 750 000 Kč (746 400 Kč (KC) a 3 600 Kč (ZB)), zůstatek: 13 235 702,28 Kč (11 695 800 Kč (KC): 88,37 % a 1 539 902,28 Kč (ZB): 11,63 %), 31. 12. – 13 235 702,28 Kč + 33 143,81 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 13 268 846,09 Kč (11 695 800 Kč (KC): 88,14 % a 1 573 046,09 Kč (ZB): 11,86 %), 2. 2014: 31. 3. – 13 268 846,09 Kč + 16 592,97 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 13 285 439,06 Kč (11 695 800 Kč (KC): 88,03 % a 1 589 639,06 Kč (ZB): 11,97 %), 28. 4. – (-) 300 000 Kč na účet č. 1 (88,03 % = 264 090 Kč (KC) a 11,97 % = 35 910 Kč (ZB)), zůstatek: 12 985 439,06 Kč (11 431 710 Kč (KC): 88,03 % a 1 553 729,06 Kč (ZB): 11,97 %), 31. 12. – 12 985 439,06 Kč + 27 772,62 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 13 013 211,68 Kč (11 431 710 Kč (KC): 87,85 % a 1 581 501,68 Kč (ZB): 12,15 %), 3. 2015: 31. 12. – 13 013 211,68 Kč + 10 432,39 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 13 023 644,07 Kč (11 431 710 Kč (KC): 87,78 % a 1 591 934,07 Kč (ZB): 12,22 %), 4. 2016: 31. 3. – 13 023 644,07 Kč + 1 646,12 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 13 025 290,19 Kč (11 431 710 Kč (KC): 87,77 % a 1 593 580,19 Kč (ZB): 12,23 %), 27. 4. – (-) 1 800 000 Kč na účet č. 1 (87,77 % = 1 579 860 Kč (KC) a 12,23 % = 220 140 Kč (ZB)), zůstatek: 11 225 290,19 Kč (9 851 850 Kč (KC): 87,77 % a 1 373 440,19 Kč (ZB): 12,23 %), 31. 12. – 11 225 290,19 Kč + 2 362,66 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 11 227 652,85 Kč (9 851 850 Kč (KC): 87,75 % a 1 375 802,85 Kč (ZB): 12,25 %), 5. 2017: 31. 10. – 11 227 652,85 Kč + 1 896,36 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 11 229 549,21 Kč (9 851 850 Kč (KC): 87,73 % a 1 377 699,21 Kč (ZB): 12,27 %), 3. 11. – (-) 200 000 Kč na účet č. 1 (87,73 % = 175 460 Kč (KC) a 12,27 % = 24 540 Kč (ZB)), zůstatek: 11 029 549,21 Kč (9 676 390 Kč (KC): 87,73 % a 1 353 159,21 Kč (ZB): 12,27 %), 31. 12. – 11 029 549,21 Kč + 374,12 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 11 029 923,33 Kč (9 676 390 Kč (KC): 87,73 % a 1 353 533,33 Kč (ZB): 12,27 %), 6. 2018: 28. 2. – 11 029 923,33 Kč + 361,54 Kč (úroky (ZB)), zůstatek: 11 030 284,87 Kč (9 676 390 Kč (KC): 87,73 % a 1 353 894,87 Kč (ZB): 12,27 %), 13. 3. – (-) 11 030 284,87 Kč na účet č. 1 (87,73 % = 9 676 390 Kč (KC) a 12,27 % = 1 353 894,87 Kč (ZB)).

20. K tomu soud doplňuje, že z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by během konkurzního řízení byly předmětné nemovitosti zatíženy zástavním právem a že by ve vztahu k nim v řízení vystupovali oddělení věřitelé a že [Anonymizováno] vyplácel podle výpisu z účtu č. 1 za rok 2019 věřitelům plnění podle usnesení [Anonymizováno] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 7. 3. 2018, které však bylo zrušeno, proto věřitelé poté vraceli zčásti plnění s ohledem na 1. rozvrhové rozhodnutí.

21. Protože se podle 1. rozvrhového rozhodnutí rozdělovala částka 12 743 386 Kč, která byla vyšší než zůstatek na účtu č. 1 (12 603 991,45 Kč), byl vzniklý rozdíl (139 394,55 Kč) připočten ke zbývající části, tedy 3 041 700,28 Kč (ZB) a 9 701 685,72 Kč (KC). Podle 1. rozvrhového rozhodnutí se uspokojovaly pohledávky věřitelů v souhrnné výši 32 433 963,61 Kč (100 %), přičemž pohledávka žalované byla ve výši 513 987,35 Kč (1,584719 %). Žalovaná obdržela z kupní ceny částku 153 744,46 Kč (1,584719 %) a ze zbytku částku 48 202,40 Kč (1,584719 %), celkem 201 946,86 Kč (rozdíl ve výši 0,04 Kč oproti částce 201 946,92 Kč byl způsoben zaokrouhlováním). Podle 2. rozvrhového rozhodnutí se uspokojovaly pohledávky věřitelů v souhrnné výši 19 660 420,54 Kč (100 %), přičemž pohledávka žalované byla ve výši 312 040,48 Kč (1,587150 %). V daném případě se rozdělovala toliko kupní cena, která připadla na pohledávku společnosti [Anonymizováno] podle 1. rozvrhového rozhodnutí. Podle 1. rozvrhového rozhodnutí se uspokojovaly pohledávky věřitelů v souhrnné výši 32 433 963,61 Kč (100 %), přičemž pohledávka společnosti [Anonymizováno] byla ve výši 49 676,77 Kč (0,153162 %). Ta obdržela z kupní ceny částku 14 859,30 Kč (0,153162 %) a ze zbytku částku 4 658,73 Kč (0,153162 %), celkem 19 518,03 Kč (rozdíl ve výši 0,1 Kč oproti částce 19 518,13 Kč byl způsoben zaokrouhlováním). Žalovaná obdržela z kupní ceny (14 859,30 Kč) částku 235,84 Kč (1,587150 %).

22. Předžalobní výzvou k vydání přijatého plnění ze dne 15. 3. 2021 byla žalovaná vyzvána, aby žalobkyni zaplatila částku 187 030 Kč do deseti dnů ode dne jejího doručení, jelikož její pohledávka v konkurzním řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] byla na základě rozvrhových usnesení zčásti uspokojena z kupní ceny předmětných nemovitostí, k nimž jí svědčilo vlastnické právo a které byly během řízení neoprávněně zpeněženy. Podle odeslané zprávy – detail zprávy byla výzva doručena žalované dne 2. 4. 2021 do datové schránky.

23. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny žádné potřebné informace pro posouzení věci. Další účastníky navržené důkazy provedeny nebyly buď pro jejich nadbytečnost nebo protože by nemohly přispět ke zjištění skutkového stavu. Nevypořádanými důkazními návrhy a skutkovými námitkami z vyjádření žalované ze dne 27. 11. 2022 se soud nezabýval, neboť podání bylo učiněno opožděně.

24. Na základě provedeného dokazování měl soud za zjištěný následující skutkový stav:

25. Kupní smlouvou ze dne 20. 12. 2002 převedla [Anonymizováno] na žalobkyni vlastnické právo k předmětným nemovitostem za částku 14 037 000 Kč, která byla vyšší než obvyklá cena v daném místě a čase, tj. 13 700 000 Kč. [tituly před jménem] [jméno FO] byl v době uzavření smlouvy členem představenstva [Anonymizováno], jejíž základní kapitál byl ve výši 6 000 000 Kč, a zároveň společníkem a jednatelem žalobkyně. Před uzavřením smlouvy nebyl soudem ustanoven znalec k tržnímu ocenění předmětných nemovitostí. Kupní cena byla žalobkyní řádně zaplacena. Usnesením o prohlášení konkurzu ve zkráceném znění č. j. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] ze dne 20. 3. 2007 bylo [Anonymizováno] [adresa] rozhodnuto, že se na [Anonymizováno] prohlašuje konkurz. [Anonymizováno] zahrnul do konkurzní podstaty předmětné nemovitosti, protože kupní smlouvu považoval za absolutně neplatnou pro absenci znaleckého posudku podle § 196a odst. 3 obch. zák. k tržnímu ocenění předmětných nemovitostí. Žalobkyně se proti tomu bránila vylučovací žalobou, ale bezvýsledně. Následně [Anonymizováno] předmětné nemovitosti prodal společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. za kupní cenu ve výši 11 800 000 Kč, jež byla zaslána na účet č. 1, na podkladě kupní smlouvy ze dne 26. 6. 2013. Žalobkyně se snažila o vyloučení výtěžku ze zpeněžení předmětných nemovitostí, ale marně. Podle 1. rozvrhového rozhodnutí se mezi věřitele rozdělovala kupní cena ze zpeněžení předmětných nemovitostí ve výši 9 701 685,72 Kč. Podle tohoto rozhodnutí žalovaná obdržela z kupní ceny částku 153 744,46 Kč a podle 2. rozvrhového rozhodnutí částku 235,84 Kč. Předžalobní výzvou, která byla žalované doručena dne 2. 4. 2021, byla žalovaná vyzvána, aby žalobkyni zaplatila částku 187 030 Kč do deseti dnů ode dne jejího doručení, jelikož její pohledávka v konkurzním řízení pod sp. zn. [Anonymizováno] [právnická osoba][Anonymizováno] byla na základě rozvrhových usnesení zčásti uspokojena z kupní ceny předmětných nemovitostí, k nimž jí svědčilo vlastnické právo a které byly během řízení neoprávněně zpeněženy.

26. Podle § 2291 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

27. Podle § 196a odst. 1 obch. zák., společnost může uzavřít smlouvu o úvěru nebo půjčce s členem představenstva, dozorčí rady, prokuristou nebo jinou osobou, která je oprávněna jménem společnosti takovou smlouvu uzavřít, nebo osobami jim blízkými, nebo na ně bezplatně převést majetek společnosti jen s předchozím souhlasem valné hromady a jen za podmínek obvyklých v obchodním styku.

28. Podle odst. 3, jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele, akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst.

3. Jestliže k nabytí dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada. 29. [tituly před jménem] [jméno FO] byl v době uzavření kupní smlouvy ze dne 20. 12. 2002 členem představenstva [Anonymizováno] a zároveň společníkem a jednatelem žalobkyně. Osoba prodávajícího byla tedy osobou blízkou statutárnímu zástupci kupujícího [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2192/2001 ze dne 1. 8. 2002]. Kupní cena předmětných nemovitostí byla dohodnuta na částku 14 037 000 Kč. Nepochybně se jednalo o cenu převyšující 1/10 základního kapitálu prodávajícího. Na daný případ tak dopadala úprava § 196a odst. 3 obch. zák. a předpokladem platnosti kupní smlouvy bylo, že k prodeji předmětných nemovitostí došlo za cenu určenou na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Souhlas valné hromady prodávajícího nebyl nutný, protože k nabytí došlo ve lhůtě delší tří let od vzniku [Anonymizováno] Podle tehdejší rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, např. srov. rozsudek sp. zn. 29 Cdo 2011/2000 ze dne 3. 1. 2001 nebo rozsudek sp. zn. 32 Odo 613/2005 ze dne 29. 5. 2007, absence znaleckého posudku způsobovala absolutní neplatnost převodní smlouvy. Pozdějším rozsudkem velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3986/2009 ze dne 8. 2. 2012 byl dřívější názor korigován tak, že absence znaleckého posudku podle § 196a odst. 3 obch. zák. sama o sobě nezpůsobuje neplatnost smlouvy o převodu majetku, nýbrž je třeba zkoumat, zda kupní cena byla v místě a čase obvyklá. Při výkladu časových účinků judikatury je třeba vycházet z tzv. incidentní retrospektivy nových právních názorů, tedy jejich aplikace na všechna probíhající řízení, jakož i na případy budoucí. Opačný postup by znamenal, že soud vědomě aplikuje „nesprávný“ právní názor, a navíc by jím byl ohrožen princip rovnosti. Výjimečné nepoužití nově prosadivších se názorů může být odůvodněno pouze v konkrétních specifických situacích, v nichž existuje intenzivnější zájem na ochraně legitimních očekávání a důvěry adresátů právních norem ve stabilitu právního řádu [srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1788/2011 ze dne 22. 8. 2011, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2561/2014 ze dne 6. 10. 2016 nebo nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3168/09 ze dne 5. 8. 2010]. Jelikož se žalobkyně bránila již v konkurzním řízení, a to ještě dříve, než byl výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí rozdělen mezi věřitele, avšak její argumenty nebyly vyslyšeny, nebyl shledán žádný racionální důvod, jenž by odůvodňoval upuštění od tzv. incidentní retrospektivy stran nového názoru ve věci výkladu § 196a odst. 3 obch. zák. Soud dospěl k závěru, že byť před uzavřením kupní smlouvy nebyl zpracován posudek znalcem ustanoveným soudem k tržnímu ocenění předmětných nemovitostí, je kupní smlouva platná z důvodu, že předmětné nemovitosti byly prodány za cenu vyšší než byla cena obvyklá v daném místě a čase.

30. V odůvodnění usnesení sp. zn. 28 Cdo 2982/2012 ze dne 25. 9. 2013 Nejvyšší soud poukázal na závěry usnesení sp. zn. 29 Cdo 521/2010 ze dne 31. 5. 2011, v němž odkazuje na závěry obsažené v rozsudku sp. zn. 29 Odo 394/2002 ze dne 29. 7. 2004, kde byly zformulovány a odůvodněny závěry, z nichž ve své rozhodovací praxi Nejvyšší soud konstantně vychází a podle kterých:

1. Ten, na koho správce konkursní podstaty v rámci zpeněžování (§ 27 ZKV) převedl majetek sepsaný do konkursní podstaty jako vlastnictví úpadce, se stává vlastníkem takového majetku bez zřetele k tomu, zda později vyšlo najevo, že majetek v době zpeněžení vlastnicky náležel někomu jinému.

2. Neuplynula-li tomu, kdo tvrdí, že jeho vlastnické právo k majetku zpeněženému správcem konkursní podstaty jako součást majetku konkursní podstaty vylučovalo příslušnost tohoto majetku ke konkursní podstatě, dosud lhůta k podání vylučovací žaloby podle ustanovení § 19 odst. 2 ZKV, může se žalobou podanou podle tohoto ustanovení proti správci konkursní podstaty domáhat vyloučení náhradního peněžitého plnění získaného správcem konkursní podstaty za zpeněžený majetek z konkursní podstaty. Se žalobou na určení vlastnického práva (§ 80 písm. c/ o. s. ř.) podanou vůči tomu, kdo majetek zpeněžením nabyl, však taková osoba uspět nemůže.

3. Byl-li výtěžek zpeněžení majetku sepsaného do konkursní podstaty vyplacen úpadcovým věřitelům, může se ten, kdo tvrdí, že výtěžek zpeněžení byl vyplacen neprávem, neboť podle hmotného práva měl ke zpeněženému majetku „lepší právo“ než úpadce, domáhat vydání bezdůvodného obohacení žalobou směřující vůči osobám, mezi které byl rozdělen; účinnému uplatnění takového nároku není na překážku ani případný negativní výsledek sporu o vyloučení majetku, jehož následným zpeněžením byl výtěžek získán, z konkursní podstaty.

31. Nejvyšší soud podstatu žaloby „z lepšího práva“ uplatňované v souvislosti s konkurzním řízením vedeným podle zákona o konkurzu a vyrovnání shrnul v rozsudku sp. zn. 29 Cdo 3318/2016 ze dne 29. 6. 2017 [srov. rozsudek sp. zn. 29 Cdo 1511/2015 ze dne 28. 2. 2017 nebo usnesení sp. zn. 29 Cdo 1302/2016-1250 ze dne 27. 3. 2018] tak, že tzv. žalobou „z lepšího práva“ se rozumí žaloba, kterou se třetí osoba domáhá po tom, komu byla z konkursní podstaty (výtěžku jejího zpeněžení) vyplacena jeho pohledávka za úpadcem, zaplacení částky ve výši odpovídající přijatému plnění, když má za to, že jí byla pohledávka vyplacena (uvažováno z pohledu hmotného práva) neprávem, neboť třetí osoba tu ve skutečnosti měla k plnění z konkursní podstaty „lepší právo“ než věřitel uspokojené pohledávky a tedy, kdyby bylo postupováno podle hmotného práva, plnění by bylo náleželo třetí osobě. Z hlediska hmotně právního jde v žalobě „z lepšího práva“ o právo z bezdůvodného obohacení, které vzniká tehdy, jestliže věřitel pohledávky uspokojené z konkursní podstaty získal na úkor třetí osoby majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Při žalobě „z lepšího práva“, která je uplatňována v souvislosti s konkursním řízením, soud posuzuje podle hmotného práva, zda má k předmětu zpeněžení (výtěžku konkursu) lepší právo třetí osoba (žalobce), nebo ten, kdo byl uspokojen v konkursu. Rozvrhové usnesení nezakládá vznik pohledávek jím uspokojovaných konkursních věřitelů a právě proto lze ohledně těchto pohledávek uvažovat o následné „korekci“ prostřednictvím žaloby „z lepšího práva“ [srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 432/2011 ze dne 4. 5. 2016 nebo usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1302/2016-1250 ze dne 27. 3. 2018].

32. Mezi účastníky řízení vznikl závazkový právní vztah z titulu bezdůvodného obohacení, v němž vystupuje žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako dlužník. K jeho vzniku došlo tím, že žalované bylo zčásti vyplaceno plnění představující výtěžek ze zpeněžení předmětných nemovitostí, k nimž však podle hmotného práva svědčilo vlastnické právo žalobkyni na základě platně uzavřené kupní smlouvy ze dne 20. 2. 2002, tedy předmětné nemovitosti byly v konkurzním řízení neoprávněně zahrnuty do konkurzní podstaty a následně zpeněženy. Názor žalované, že žalobkyně měla pohledávku na kupní ceně z neplatné kupní smlouvy uplatnit přihláškou, je proto mylný. Podle 1. rozvrhového rozhodnutí žalobkyně požadovala částku 186 994 Kč, avšak měla nárok toliko na částku 153 744,46 Kč. Soud proto žalobu co do částky 33 249,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 13. 4. 2021 do zaplacení zamítl. Podle 2. rozvrhového rozhodnutí žalobkyně požadovala částku 36 Kč, ačkoli by měla nárok na částku 235,84 Kč. Žalobě bylo proto vyhověno co do částky 153 780,46 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 13. 4. 2021 do zaplacení, jelikož se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu (§ 1970 o. z.). V předžalobní výzvě byla stanovena lhůta k plnění do 10 dnů ode dne jejího doručení žalované. [adresa] začala běžet dne 3. 4. 2021 a skončila dne 12. 4. 2021. Od následujícího dne se žalovaná dostala do prodlení. Požadovaná a přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

33. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

34. Protože předmětem řízení byla částka 187 030 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 187 030 Kč od 13. 4. 2021 do zaplacení, soud vyčíslil běžící příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku, tj. ke dni 17. 3. 2023, neboť pro výpočet poměru úspěchu ve věci je třeba za předmět řízení považovat nejenom samotnou pohledávku, ale i její příslušenství [srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010]. Předmětem řízení byla tedy celková částka 216 790,83 Kč (187 030 Kč (jistina) + 29 760,83 Kč (úrok z prodlení)). Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 178 250,51 Kč, tj. 153 780,46 Kč (jistina) + 24 470,05 Kč (úroky z prodlení) [82,22 %] a žalovaná byla úspěšná co do částky 38 540,32 Kč, tj. 33 249,54 Kč (jistina) + 5 290,78 Kč (úrok z prodlení) [17,78 %]. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze v rozsahu 64,44 %.

35. Kdyby bývala byla žalobkyně zcela úspěšná, bývala by měla právo na náhradu nákladů řízení ve výši 75 209 Kč, sestávající z odměny zástupce žalobkyně za 6 úkonů právní služby po 8 620 Kč (§ 8 odst. 1 – tarifní hodnota: 187 030 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „a. t.“) - za přípravu a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění ze dne 15. 3. 2021, žaloby a vyjádření ze dne 11. 9. 2022 a účast u jednání dne 12. 8. 2022 (12:30 – 13:37) a dne 10. 3. 203 (12:30 – 13:05), náhrady hotových výdajů za stejný počet úkonů právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 4 a. t.), náhrady za 1. cestu dne 12. 8. 2022 z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 3 272 Kč (376 km při průměrné spotřebě 8,5 l/100 km a 47,10 Kč za 1 litr nafty, náhrada za použití vozidla: 376 km x 4,70 Kč = 1 767 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1 505 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 19. 8. 2022), náhrady za 2. cestu dne 10. 3. 2023 z [adresa] [Anonymizováno] a zpět ve výši 3 364 Kč (376 km při průměrné spotřebě 8,5 l/100 km a 44,10 Kč za 1 litr nafty, náhrada za použití vozidla: 376 km x 5,20 Kč = 1 955 Kč a náhrada za spotřebované pohonné hmoty: 1 409 Kč - § 1 písm. b), § 4 písm. c) vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění účinném do 31. 3. 2023), náhrady za promeškaný čas za cesty již specifikované v rozsahu 10 půlhodin x 2 cesty po 100 Kč, tj. [právnická osoba] Kč (§ 14 odst. 1, 3 a. t.) a náhrady za daň z přidané hodnoty rovnající se 21% z odměn a náhrad (62 156 Kč) [§ 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.] ve výši 13 053 Kč.

36. Podle výsledku řízení byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů řízení jenom ve výši 64,44 % z částky 75 209 Kč, což činí částku 48 465 Kč.

37. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

38. Usnesením č. j. 5 C 1/2022-118 ze dne 9. 2. 2022 byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků v plném rozsahu. Soudní poplatek za žalobu byl ve výši 9 352 Kč (položka 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „ZSP“)). Jelikož žalobkyně byla se žalobou z větší části úspěšná, povinnost zaplatit soudní poplatek přešla na žalovanou v rozsahu 82,22 % (neúspěch žalované ve sporu), tj. 7 690 Kč (zaokrouhlení podle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád) [§ 2 odst. 3 ZSP].

39. Lhůta k plnění byla ponechána v zákonné délce tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), neboť nebyly shledány důvody ke stanovení lhůty delší.

Poučení