5 C 101/2019-262

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o: nahrazení projevu vůle a povinnosti žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobkyní tuto smlouvu o převodu pozemků: Převodce: Česká republika – Státní pozemkový úřad, [IČO], se sídlem [adresa], a Nabyvatel: [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], uzavírají tuto Smlouvu o převodu pozemků

I. Státní pozemkový úřad, jednající jménem České republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jako„ zákon o půdě“), mimo jiné též pozemky ve vlastnictví státu všechny zapsané na listech vlastnictví [číslo]: -) pozemek parc. č. [rok] a pozemek parc. [číslo] které se nacházejí v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů, obec Horní Stropnice, -) pozemek parc. [číslo] který se nachází v katastrálním území Vimperk, obec Vimperk, -) pozemek parc. [číslo] který se nachází v katastrálním území Mlékovice u Neveklova, obec Neveklov, -) pozemek parc. [číslo] pozemek parc. [číslo] které se nacházejí v katastrálním území Nahý Újezdec, obec Chodský Újezdec, dále také:„ pozemky“.

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku I. této smlouvy mají hodnotu celkem 45 835,16 Kč (slovy: čtyřicet pět tisíc osm set třicet pět korun českých a šestnáct haléřů), když tento nárok uplatňuje nabyvatel na základě: pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum], pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. PÚ [číslo] ze dne [datum].

III. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi, a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

IV. Nabyvatel dále prohlašuje, že mu je znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 52 079 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum] doručenou Okresnímu soudu v Domažlicích téhož dne, ve znění změny žaloby ze dne [datum] (připuštěna usnesením Okresního soudu v Domažlicích dne [datum]) domáhala se žalobkyně, mimo jiné, nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku parc. [číslo] o výměře 23 682 m v hodnotě 43 337 Kč v katastrálním území Rajchéřov, obec Jindřichův Hradec zapsaného u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště v [obec]. Řízení ohledně tohoto pozemku bylo vyloučeno k samostatnému projednání (usnesením Okresního soudu v Domažlicích dne [datum]); Okresní soud v Domažlicích vyslovil místní nepříslušnost a věc postoupil podepsanému soudu. Na základě změny žaloby, připuštěné podepsaným soudem dne [datum], po částečném zpětvzetí žaloby dne [datum] a změně žaloby, připuštěné dne [datum], domáhá se žalobkyně nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. [číslo] [anonymizováno] [rok] v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů, pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v katastrálním území Nahý Újezdec, pozemku par. [číslo] v katastrálním území Mlékovice u Neveklova a pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Vimperk. Žalobkyně je oprávněnou osobu dle ustanovení § 4 zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“), jako právní nástupkyně (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]) oprávněné osoby – pana [jméno] [příjmení], [rodné číslo], zemř. dne [datum], který byl na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6, č. j. 26 D 216/2006-117 právním nástupcem paní [příjmení] [příjmení], [rodné číslo] – podíl [číslo] na polovině nároků z těchto rozhodnutí: rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu č. j. [spisová značka], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací]. Částečné peněžní nároky na poskytnutí náhrad dle popsaných rozhodnutí [příjmení] [příjmení] smluvně převedla na pana [jméno] [příjmení], a to na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Jednalo se konkrétně o nároky v částce 1 662 509,37 Kč. V této částce získal [jméno] [příjmení] od žalované peněžitou náhradu, avšak co do zbývající výši nároku, v níž měly být nároky [jméno] [příjmení] správně oceněny, žádnou náhradu nezískal, neboť žalovaná opakovaně odmítala ocenit odejmuté pozemky v zákonné výši, tj. jako pozemky stavební - když v době vyvlastnění předmětných nemovitostí, byly tyto určeny k zastavění schválenou územně plánovací dokumentací (schválený Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro celé území [obec] XVIII – [část obce] ze dne [datum] a schválený Návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro část území [obec] XIX – ([část obce] – [část obce]) s přilehlou částí území [obec] XVIII – ([část obce]) a [obec] XIX – ([část obce]) ze dne [datum], když tyto 2 regulační plány Institut plánování rozvoje hlavního města Prahy ve svém dopise ze dne [datum] označil za jediné územně plánovací dokumentace, které jsou k rozhodnému dni [datum] v jejich spisovně evidovány), tzn. že pozemky měly v době přechodu na československý stát charakter pozemků stavebních. Žalovaná opakovaně odmítla přecenění provést, proto se [jméno] [příjmení] obrátil žalobou na Okresní soud v Domažlicích. Na základě rozsudku Okresního soudu v Domažlicích č. j. 4 C 78/2016-159 změněného rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 541/2016-214 byl nahrazen projev vůle žalované, aby s [jméno] [příjmení] uzavřela smlouvu o převodu nemovitostí, [jméno] [příjmení] byly převedeny pozemky v celkové hodnotě 7 840 057,95 Kč, bylo konstatováno, že hodnota výše jeho nároku je 8 890 805,80 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] zůstal neuspokojen v celkové částce 1 050 747,85 Kč. Žalobkyni a jejím právním předchůdcům bylo od roku 2006 upíráno právo na vydání náhradních pozemků v odpovídající výši, žalovaná vůči jejím právním předchůdcům dlouhodobě postupovala liknavě a svévolně a s ohledem na blížící se restituční tečku (žaloba podána před zrušením druhé restituční tečky) nestihla by žalobkyně uspokojit své nároky cestou veřejných nabídek. Zároveň se žalobkyně veřejných nabídek ani účastnit nemohla, když žalovaná až do roku 2019, resp. 2020, celkovou hodnotu nároku žalobkyně odmítala přecenit. Poté, co žalovaná zaevidovala nárok ve správné výši, se žalobkyně veřejných nabídek účastní. Žalovaná však žalobkyni v rámci některých veřejných nabídek vyřazuje, a to s poukazem na skutečnost, že žalobkyně vede proti žalované soudní řízení, ve kterém se rovněž domáhá uspokojení svého nároku. Veřejných nabídek se aktivně účastnil otec žalobkyně. Postup žalované lze zcela nepochybně označit za liknavý a svévolný ve vztahu k žalobkyni i k jejím právním předchůdcům. Liknavost a svévole žalované spočívá zejména v tom, že žalovaná zcela svévolně odpírala řádné ocenění nároků, jak žalobkyni, tak jejímu otci - právnímu předchůdci žalobkyně.

2. Žalovaná se vyjádřila, že návrh žalobkyně neuznává, a to ani zčásti. Uvedla, že nabídka pozemků formou veřejných nabídek byla dostatečná a že výše nároku žalobkyně dovozovaná z výše nároků jejího právního předchůdce neodpovídá skutečnosti. Žalobkyně odvozuje výši nároku od svého ocenění, které žalovaná neměla k dispozici, a neměla možnost se s ním seznámit a vzhledem k tomu vznáší námitku promlčení. Žalobkyně nepředložila k podpoře svých tvrzení o liknavosti žádné konkrétní tvrzení, nenavrhla žádné důkazy. Ze strany žalobkyně až do podání žaloby nebyl aktivní zájem o uspokojení jejích nároků ve veřejných nabídkách. Žalovaná tedy její nárok uspokojit ani nemohla. Kvantita i kvalita nabízených pozemků byla a je plně dostačující, když žalovaná nabízela tisíce pozemků v různých katastrálních územích, o různých výměrách a hodnotách tak, aby mohly být uspokojeny osoby, jak s drobnými, tak s významnými zůstatky nároků. V podání ze dne [datum] žalovaná konstatuje, že přecenila restituční nárok žalobkyně (eviduje restituční nárok žalobkyně ve výši 1 042 649,55 Kč) a žalobkyně se v rozsahu tohoto nároku může plně účastnit veřejných nabídek a domoci se svých práv postupem předvídaným zákonem. Dále uvedla, že mezi stranami je stále sporná výše restitučního nároku, když žalobkyně tvrdí výši - 1 050 747,85 Kč. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že došlo k přecenění nároku žalobkyně na částku ve výši 1 050 747,85 Kč. Ohledně převoditelnosti požadovaného pozemku žalovaná sdělila, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rajchéřov se nachází na území Přírodního parku [obec] Kanady, který byl vyhlášen nařízením Jihočeského kraje ze dne [datum] [číslo] 2004; současně se velká část tohoto pozemku nachází v ochranném pásmu zvláště chráněného území [ulice] rezervace Hadí vrch, a proto je tento pozemek k převodu nevhodný; o nevhodnosti tohoto pozemku k převodu svědčí rovněž skutečnost, že není přístupný z veřejné pozemní komunikace. Žalovaná vytkla znaleckému posudku, kterým byl tento pozemek oceněn, že nelze přezkoumat správnost informace, že dle územně plánovací dokumentace je pozemek nezastavitelný, že nelze přezkoumat výměru oceňovaných porostů 10 090 m, zároveň, že tento porost byl oceněn nesprávně a v neposlední řadě, že ve znaleckém posudku absentuje znalecká doložka, chybí otisk znalecké pečeti a také podpis znalce.

3. Žalobkyní původně požadovaný pozemek parc. [číslo] o výměře 23 682 m2 ocenil znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] dle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění č. 316/1990 Sb., částkou ve výši 43 337 Kč s tím, že pozemek není dle územního plánu obce určen k zastavení (znalecký posudek [číslo]). Posudek obsahuje znaleckou doložku, zároveň byl při jednání předložen posudek, který obsahuje otisk pečeti a nečitelný podpis znalce. Pozemek je zapsán na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Rajchéřov, obec Staré Město pod Landštejnem, okres [okres] trvalý travní porost, způsob ochrany ochranné pásmo jiného zvlášť chráněného území nebo památkového stromů zemědělský půdní fond (list vlastnictví). Pozemek se nachází v Přírodním parku [ulice] Kanada, který byl zřízen nařízením Jihočeského kraje [číslo] 2004 ze dne [datum] (nařízení). [příjmení] pozemku je zřejmá ze snímku katastrální mapy, snímku LPIS, snímku přehledky, snímku z katastru nemovitostí a snímků z digitálního registru Agentury ochrany přírody a krajiny ČR - je zřejmé, že hranice [ulice] rezervace Hadí vrch částečně kopíruje hranice dotčeného pozemku (což účastnice učinily při jednání dne [datum] nesporným). [ulice] rezervace je zvláště chráněné území – ustanovení § 14 odst. 2 písm. d) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen:„ zákon o ochraně přírody“). Z Plánu péče pro [ulice] rezervaci Hadí vrch plyne, že ochranné pásmo rezervace není určeno. Podle ustanovení § 37 odst. 1 zákona o ochraně přírody, platí, že pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Z výše uvedeného plyne, že část požadovaného pozemku je v ochranném pásmu zvláště chráněného území a převod tohoto pozemku tak vyžaduje schválení Ministerstvem životního prostředí – ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Ze sdělení Ministerstva životního prostředí (které soud kontaktoval, zda udělí souhlas s převodem předmětného pozemku) ze dne [datum] plyne, že pokud dochází k převodu pozemků, které jsou ve vlastnictví státu a které leží v některé z kategorií, zvláště chráněného území či jeho ochranném pásmu, podléhá takováto smlouva schválení Ministerstva životního prostředí. Schválení se poskytuje pouze pro jednotlivé případy a rozhoduje se o něm písemně a na základě zdůvodněné a doložené žádosti příslušné organizační složky státu v tomto případě Státního pozemkového úřadu. Schválení se uděluje k již uzavřené smlouvě a je podmínkou její platnosti. Veřejnou nabídkou ze dne [datum] a ze dne [datum] žalobkyně prokázala, že žalovaná ve veřejné nabídce nabízí i pozemky, které leží v ochranném pásmu přírodní rezervace; dále žalobkyně předložila přípis [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum], z něhož vyplývá, že žalovaná jedná o směně požadovaného pozemku s touto společností; zároveň s tímto přípisem byla předložena e-mailová korespondence, z níž vyplývá, že Ministerstvo životního prostředí nebude bránit převodu na třetí osobu. Podepsaný soud poučil žalobkyni o tom, že požadovaný pozemek není k uspokojení restitučního nároku vhodný (s ohledem na ustanovení § 22 odst. 6 zákona č. 219/2000 Sb., ve spojení s nálezem Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3804/19 per analogiam, když podepsaný soud má za to, že tímto řízením nelze obejít souhlas příslušného správního úřadu) a vyzval ji, nechť označí jiný vhodný pozemek způsobilý k vykrytí restitučního nároku, a to zejména z nabídky žalované (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4048/2016). Po tomto poučení si žalobkyně vybrala pozemky z neaktuální nabídky žalobkyně ze dne [datum], a to pozemky parc. [číslo] o výměře 647 m v hodnotě 1 941 Kč a [anonymizováno] [rok] o výměře 10 777 m v hodnotě 30 072 Kč v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů a pozemky parc. [číslo] o výměře 15 382 m a hodnotě 8 652 Kč a parc. [číslo] o výměře [číslo] m a hodnotě 1 687 Kč v katastrálním území Tachov. Soud připustil změnu žaloby v tomto smyslu. Ocenění předmětných pozemků žalovaná nerozporovala; ohledně převoditelnosti se vyjádřila tak, že o předmětné pozemky se přihlásilo několik oprávněných osob a tyto byly vyzvány k podání nabídky nároků na převod pozemků, převodní smlouvy dosud uzavřeny nebyly. V průběhu řízení došlo ohledně pozemků v katastrálním území Tachov k zahájení řízení o vkladu vlastnického práva ve prospěch [jméno] [příjmení]; žalobkyně vzala ohledně těchto pozemků žalobu zpět, řízení bylo usnesením podepsaného soudu ohledně těchto pozemků zastaveno. Zároveň žalobkyně navrhla změnu žaloby, když tuto rozšířila o pozemky z aktuální nabídky žalované, a to o pozemky v katastrálním území Nahý Újezdec parc. [číslo] o výměře [číslo] m a hodnotě 1 565 Kč a parc. [číslo] o výměře 10 263 m a hodnotě 5 388 Kč, o pozemek v katastrálním území Mlékovice u Neveklova parc. [číslo] o výměře 6 052 m v hodnotě 3 709,70 Kč a o pozemek v katastrálním území Vimperk parc. [číslo] o výměře 4 061 m a hodnotě 3 059,46 Kč. Soud změnu žaloby připustil. Žalovaná se k hodnotě těchto pozemků nevyjádřila; požádala o poskytnutí lhůty, která jí však podepsaným soudem poskytnuta nebyla, neboť se jednalo o platnou veřejnou nabídku v cenách, které určila sama žalovaná.

4. Mezi účastnicemi je nesporné, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle zákona o půdě. Žalovaná v roce 2019 přecenila restituční nárok žalobkyně na částku 1 042 649,55 Kč s ohledem na řízení spis. zn. 4 C 78/2016 ve věci právního předchůdce žalobkyně pana [jméno] [příjmení]. V průběhu řízení došly strany ke shodě ohledně ocenění restitučního nároku žalobkyně částkou ve výši 1 050 747,85 Kč (podání žalované ze dne [datum]). K přecenění došlo, když žalobkyně na podporu svých tvrzení doložila cenu náhradních pozemků (jejichž hodnotu žalovaná zpochybnila), a to veřejnou nabídkou ze dne [datum] pro katastrální území Horní Blatná, z které je zřejmá cena těchto pozemků dle veřejné nabídky žalované, která koresponduje s tvrzeními žalobkyně. Mezi stranami je nesporné, že rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. 5 C 130/2019-205, potvrzeným Krajským soudem v Plzni č. j. 56 Co 54/2020-262, byl nárok žalobkyně uspokojen v částce 123 545,63 Kč a dovolání ve věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 3527/2020-292 odmítnuto. Z usnesení Nejvyšší soudu sp. zn. 28 Cdo 3527/2020 plyne, že Nejvyšší soud shledal hodnotící závěry soudů nižších stupňů o liknavém a svévolném postupu žalované při uspokojení restitučního nároku žalobkyně za přiměřené zjištěným skutkovým okolnostem věci. Dovolací soud vyslovil názor, že žaloba je důvodná, i když došlo v průběhu řízení k přecenění nároku, neboť ke změně postoje žalované k ocenění restitučního nároku žalobkyně došlo až v roce 2019, což je více než rok po podání žaloby o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků. Současně tímto rozhodnutím Nejvyšší soud České republiky vyslovil názor, že byla-li liknavost a svévole státu shledána již v jiných sporech mezi týmiž účastnicemi (resp. mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou) nebylo v této věci možné rozumně očekávat, že by soudy (i když se jedná o otázku předběžného charakteru, kdy závěry o těchto otázkách vyslovené v pravomocných rozhodnutí nejsou pro účastníky a jiné soudy v jiném řízení závazné) rozhodly odlišně než v jiných sporech. Dále je mezi stranami nesporné, že rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích č. j. 3 C 218/2017-649, potvrzeným Krajským soudem v Plzni č. j. 61 Co 74/2020-706, byl nárok žalobkyně uspokojen v částce 27 104 Kč a dovolání ve věci bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR č. j. 28 Cdo 3557/2020-782 odmítnuto. V usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3557/2020 shledal Nejvyšší soud hodnotící závěry soudů nižších stupňů o liknavém a svévolném postupu žalované při uspokojení restitučního nároku žalobkyně za přiměřené zjištěným skutkovým okolnostem věci. Jako přiměřený byl shledán též názor, že došlo-li ke změně postoje žalované k ocenění restitučního nároku žalobkyně v roce 2019, což je více než rok po podání žaloby o nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu předmětných pozemků, přičemž žádost o přecenění restitučního nároku byla právním předchůdcem žalobkyně podána již v roce 2004, je patřičné vyhovět požadavku na vydání konkrétních vhodných náhradních pozemků, aniž by bylo nutno trvat na účasti žalobkyně ve veřejných nabídkách. Současně tímto rozhodnutím Nejvyšší soud České republiky vyslovil názor, že byla-li liknavost a svévole státu shledána již v jiných sporech mezi týmiž účastnicemi (resp. mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou) nebylo v této věci možné rozumně očekávat, že by soudy (i když se jedná o otázku předběžného charakteru, kdy závěry o těchto otázkách vyslovené v pravomocných rozhodnutí nejsou pro účastníky a jiné soudy v jiném řízení závazné) rozhodly odlišně než v jiných sporech.

5. Mezi účastnicemi zůstala sporná hodnota požadovaných pozemků v katastrálním území Nahý Újezdec, v katastrálním území Mlékovice u Neveklova a v katastrálním území Vimperk a dále tvrzená liknavost a svévole při uspokojování restitučních nároků žalobkyně.

6. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) pozemku č. kat. [anonymizováno] - role v katastrálním území Veleslavín. Pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 5 361 500 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) pozemku č. kat. [anonymizováno] - role v katastrálním území Veleslavín. Pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 5 023 750 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] - role v katastrálním území Veleslavín. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 8 077 000 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) pozemku č. kat. [anonymizováno] - role a zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] - role v katastrálním území Veleslavín. Pozemek č. kat. [anonymizováno] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 2 678 750 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není vlastníkem (podíl ) pozemků dle pozemkového katastru: parc. [číslo] – pastvina a parc. [číslo] – louka v katastrálním území Veleslavín. Pozemek parc. [číslo] byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 61 500 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) pozemku č. kat. [číslo] v katastrálním území Břevnov. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 3 221 500 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není vlastníkem (podíl ) pozemků dle Pozemkového katastru: parc. [číslo] – pastvina, parc. [číslo] – role a parc. [číslo] – role v katastrálním území Veleslavín. Tyto pozemky byly oceněny znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 578 500 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) pozemku č. kat [anonymizováno] - role v katastrální území Veleslavín. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 484 750 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] – louka v katastrálním území Veleslavín. Tento pozemek byl oceněn znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 3 309 750 Kč. Rozhodnutím Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy ze dne [datum] sp. zn. PÚ [číslo] bylo rozhodnuto, že [příjmení] [příjmení] není podílovým spoluvlastníkem (podíl ) původních pozemků dle pozemkového katastru parc. [číslo] – role, zbytku parc. [číslo] – role a zbytku parc. [číslo] – role v katastrálním území Břevnov. Pozemky původ PK [číslo] – role a [číslo] – role byly oceněny znaleckým posudkem [číslo] Ing. [jméno] [příjmení] částkou ve výši 11 792 500 Kč. 7. [jméno] [příjmení] (zemřelý dne [datum] – úmrtní list) byl jedním z právních nástupců [příjmení] [příjmení], [rodné číslo], zemřelé dne [datum], na kterého přešel podíl ve výši 45 [číslo] na nároku na vydání nemovitostí (a z toho vyplývajících práv na převzetí nemovitostí, náhradních pozemků, finanční náhrady apod.), které zůstavitelka uplatnila dle příslušných restitučních zákonů, a to na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 č. j. 26 D 216/2006-117, které nabylo právní moci dne [datum]. Podíl stejné velikosti přešel tímto usnesením na [jméno] [příjmení], [rodné číslo]. Zároveň paní [příjmení] [příjmení] postoupila [jméno] [příjmení] podíl ve výši ideální jedné poloviny na pohledávce na náhradu dle § 11 odst. 2 a § 17 zákona č. 229/1991 Sb., z rozhodnutí PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] PÚ [číslo], PÚ [číslo], kdy celková výše uplatněné pohledávky činila podle ocenění Pozemkovým fondem ČR částku ve výši 3 325 018, Kč; druhou polovinu pohledávky postoupila panu [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Z rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 541/2016-214 se podává, že se [jméno] [příjmení] žalobou z května 2016 domáhal nahrazení projevu vůle žalované s uzavřením smlouvy o převodu náhradních pozemků, za účelem uspokojení restitučního nároku z pravomocných rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu [číslo jednací], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo] a PÚ [číslo]. Nárok právního předchůdce žalobkyně byl uspokojen do výše 7 840 057,95 Kč s tím, že bylo počítáno s nárokem v celkové výši 8 890 805,80 Kč. Postup žalované vůči [jméno] [příjmení] byl shledán jako liknavý. Dovolání v této věci bylo odmítnuto - Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 4173/2017. Dne 28. 8. 2007 byla mezi panem [jméno] [příjmení], jako postupitelem, a žalobkyní – jeho dcerou (rodný list), jako postupníkem, uzavřena smlouva o postoupení pohledávky, kterou pan [jméno] [příjmení] postoupil na svou dceru pohledávku na náhradu za nevydané pozemky z rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu pro hlavní město Prahu a rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ČR, Krajského pozemkového úřadu pro hlavní město Prahu: č. j.: PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], a to se všemi právy s ní spojenými (smlouva o postoupení pohledávky uzavřená dne [datum]).

8. Z předložené písemné komunikace právního předchůdce žalobkyně, resp. pana [jméno] [příjmení], má soud za prokázanou mnohaletou snahu právních předchůdců žalobkyně o přecenění restitučního nároku. Z odpovědi Pozemkového fondu ČR ze dne [datum] plyne, že pokud má dojít k přecenění restitučního nároku, který si [jméno] [příjmení] spolu s [jméno] [příjmení] postoupili od paní [příjmení] [příjmení], je třeba doložit, že v době přechodu pozemků na stát bylo na tyto pozemky vydáno územní rozhodnutí nebo stavební povolení. Z dopisu ze dne [datum], který byl doručen Pozemkovému fondu ČR téhož dne, plyne, že se jedná o reakci na přípis Pozemkového fondu ze dne [datum] ve věci přezkoumání ocenění restitučního nároku a je žádáno o přecenění pozemků jako stavebních a o vydání pozemků v příslušné lokalitě a hodnotě. Žádost se týká, mimo jiných, [příjmení] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z přípisu Pozemkového fondu České republiky ze dne [datum] plyne, že Pozemkový fond vzal na vědomí, že [jméno] [příjmení] provedl šetření u stavebního úřadu Městské části [obec a číslo] a v Archivu hlavního města Prahy s tím, že výsledkem je dopis Útvaru rozvoje hlavního města Prahy ze dne [datum], podle kterého originál ani kopie směrného územního plánu [obec] není v jeho archivu k dispozici (toto potvrzuje i samotný dopis Útvaru rozvoje hlavního města Prahy ze dne [datum]). Pozemkový fond ČR sděluje, že žádosti o přecenění lze vyhovět, pokud bude předložena platná územně plánovací dokumentace. Dopisem ze dne [datum], který byl Pozemkovému fondu ČR doručen dne [datum], oprávněné osoby (tj. i [jméno] [příjmení], jako právní nástupce zemřelé [příjmení] [příjmení]) žádají, aby nevydané pozemky byly oceněny jako stavební a dokládají regulační a zastavovací plány, platné v roce 1952, jež se týkají odňatých pozemků. K této žádosti Pozemkový fond přípisem ze dne [datum] sděluje, že ve věci přecenění restitučních nároků za nevydané pozemky, vyplývající z rozhodnutí [číslo jednací], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], PÚ [číslo], žadatelé již žádné nároky nedrží; nároky Ing. R. [příjmení] byly vypořádány peněžitou náhradou dne [datum]. Po uplynutí 3 let od vypořádání nároků Pozemkový fond ČR nároky nepřehodnocuje. Žádost o přecenění se zamítá, když nároky za nevydané pozemky zanikly v roce 2003 jejich postoupením a postupníkům byly postupovány nároky v Kč. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje ze dne [datum], je zřejmé, že tento institut neeviduje k odňatým pozemkům jinou územně plánovací dokumentaci než regulační plány vedené pod archivní značkou SRK000580 a SRK000634. Přílohou tohoto sdělení jsou výřezy z citovaných regulačních plánů. Na postup žalované si právní předchůdce žalobkyně, pan [jméno] [příjmení], stěžoval ministru zemědělství, dopisem ze dne [datum], v němž je popsána perzekuce předka oprávněných osob, [jméno] [příjmení], jehož rodina byla perzekuována, byla jí zabavena usedlost Kajetánka a následně v roce 1952 vyvlastněno 53 ha půdy převážně na [obec a číslo]. Od roku 1992 se oprávněné osoby snaží získat pozemky zpět, s tím, že restituční náhrady stále nejsou dořešeny. Ke stížnosti byla přiložena tabulka, z které je patrné, že rozdíl v ocenění Pozemkovým úřadem ČR činí částku ve výši 39 603 109 Kč. 9. [příjmení], výměra a cena pozemků ve veřejných nabídkách vyhlášených podle zákonů číslo 95/1999 Sb. a [číslo] Sb., je zřejmá ze seznamu počtů pozemků v letech 2000 až 2014 s tím, že celkem bylo nabídnuto 640 596 pozemků o celkové výměře 577 984 ha a celkové ceně 26 225 395 370 Kč. [příjmení], výměra a cena pozemku ve veřejných nabídkách vyhlášených v České republice dle zákona č. 229/1991 Sb., plynou ze seznamu počtu pozemků letech 1998 [číslo]; celkem bylo nabídnuto 246 334 pozemků o celkové výměře 134 289 ha a ceně 8 091 525 777 Kč. [příjmení], výměra a cena pozemku ve veřejných nabídkách vyhlášených v České republice dle zákona č. 229/1991 Sb., jsou patrné ze seznamu počtu pozemků v letech 2012 2019. Ze seznamu pozemků zařazených do nabídek dle zákona č. 229/1991 Sb. na území celé České republiky vyplývá, které pozemky byly od [datum] do [datum] v cenách od 30 000 Kč do 118 948 Kč nabízeny dle tohoto zákona. Ze seznamu pozemků zařazených do nabídek dle zákona č. 229/1991 Sb. na území Středočeského kraje a hlavního města Prahy vyplývá, které pozemky byly od [datum] do [datum] v cenách do 118 948 Kč nabízeny dle tohoto zákona 10. Z listin Nároky vybraných oprávněných osob je zřejmé, že k [datum] byl evidován postoupený nárok žalobkyně ve výši 1 042 649,55 Kč, ke [datum] byl evidován postoupený nárok ve výši 1 050 747,85 Kč, po plnění pak ve výši 784 100,10 Kč. Strany shodně prohlásily, že v přehledu není zohledněno plnění na základě rozhodnutí Okresního soudu v Klatovech. Zároveň je z těchto listin zřejmé, že se žalobkyně účastnila veřejných nabídek. To plyne též z dopisu státního Pozemkového úřadu, pobočky [obec] ze dne [datum], z kterého vyplývá, že žalobkyně požádala o pozemky v katastrálním území Kaplice a Kladné v celkové hodnotě 158 385,71 Kč, které byly předmětem veřejné nabídky podle zákona č. 229/1991 Sb., uveřejněné dne [datum] O pozemky požádalo více oprávněných osob, a proto byla žalobkyni zaslána pozvánka na výzvu k podání nabídky nároků na převod pozemků. S ohledem na skutečnost, že na základě rozsudku Okresního soudu v Klatovech a Krajského soudu v Plzni byla žalované uložena povinnost bezúplatně převést do vlastnictví žalobkyně pozemky v okrese [obec], byla zrušena blokace restitučního nároku pro pobočku [obec] a žalobkyně byla vyřazena z účasti na výzvě k podání nabídky nároků na převod pozemků. Žádost o pozemky byla vyhodnocena jako neplatná.

11. Z informace o pozemku ze dne [datum] se podává, že pozemek parc. [číslo] v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů je dotčen změnou právního vztahu Z [číslo] 2021. Z informace o řízení ze dne [datum] a z informace o průběhu řízení ze dne [datum] ve spojení s žalobou na vydání pozemků a určení vlastnického práva doručenou Okresnímu soudu v Českých Budějovicích dne [datum] a s žádostí o zápis poznámky rozepře plyne, že ohledně tohoto pozemku byla paní [jméno] [příjmení] podána vůči Státnímu pozemkovému úřadu žaloba na učení, že paní [jméno] [příjmení] (podíl 1 2000), paní [jméno] [příjmení] (podíl [číslo]) a pan [jméno] [příjmení] (podíl [číslo]) jsou podílovými spoluvlastníky tohoto pozemku. Důvodem podané žaloby je, že Státní pozemkový úřad posoudil žádost Š. [příjmení], L. [příjmení] a V. [příjmení] o převod pozemků v okresech [okres] a [okres] za neplatnou, neboť u L. [příjmení] byla podána žádost o převod pozemků ve veřejné nabídce ukončené dne [datum] ve větší výši restitučního nároku, než jak je u této evidován. Žádost pak byla posouzena jako neplatná. [jméno] [příjmení] dovozuje, že pokud by k tomu nedošlo, byly by jí, paní [příjmení] a panu [příjmení] pozemky převedeny.

12. Hodnoty a výměry žalobkyní požadovaných náhradních pozemků plynou z veřejných nabídek žalované ze dne [datum] a ze dne [datum] takto: pozemek parc. [číslo] o výměře 647 m v hodnotě 1 941 Kč, pozemek [anonymizováno] [rok] o výměře 10 777 m v hodnotě 30 072 Kč, pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] m a hodnotě 1 565 Kč, pozemek parc. [číslo] o výměře 10 263 m a hodnotě 5 388 Kč, pozemek parc. [číslo] o výměře 6 052 m v hodnotě 3 709,70 Kč a pozemek parc. [číslo] o rozloze 4 061 m v hodnotě 3 059,46 Kč. Z informací o pozemcích a z příslušných listů vlastnictví plyne, že vyjma shora uvedeného pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů a tohoto řízení, jsou zápisy k těmto pozemkům prosty jiných zápisů či plomb.

13. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazu znaleckým posudkem [číslo] 2016, [číslo], [číslo] 2016, č. 2038 [číslo] 2016, č. 2038 [číslo] 2016, č. 2038 [číslo] 2016 a [číslo] 2016, když tyto měly prokázat odlišnou hodnotu uspokojení restituční náhrady pana [jméno] [příjmení] a soud měl tuto hodnotu za zjištěnou, a to z rozsudku Krajského soudu v Plzni č. j. 10 Co 541/2016-214 ve spojení s veřejnou nabídkou ze dne [datum] pro katastrální území Horní Blatná; zároveň soud podotýká, že v průběhu řízení byla hodnota nároku učiněna nespornou.

14. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému stavu věci. Žalobkyně je oprávněnou osobou dle zákona o půdě, a to jako právní nástupce svého otce [jméno] [příjmení], který byl právním nástupcem paní [příjmení] [příjmení]. Celková výše restitučního nároku žalobkyně činila 1 050 747,85 Kč; dosud byla uspokojena jen zčásti, a to ve výši 390 193,38 Kč; tzn., že k uspokojení zbývá částka ve výši 660 554,47 Kč. Až do roku 2019 byl nárok žalobkyně veden v nesprávné výši, ačkoli se její právní předchůdci od roku 2004 marně snažili, aby žalovaná, resp. její právní předchůdce, nárok přecenila. V roce 2019 žalovaná s ohledem na řízení spis. zn. 4 C 78/2016 ve věci právního předchůdce žalobkyně pana [jméno] [příjmení] přecenila nárok žalobkyně na částku ve výši 1 042 649,55 Kč, následně ho v roce 2021 přecenila na částku ve výši 1 050 747,85 Kč. Žalobkyně, se po podání žaloby účastnila veřejných nabídek; když požádala o pozemky v katastrálním území Kaplice a Kladné, které byly předmětem veřejné nabídky ze dne [datum]; z účasti na výzvě k podání nabídky byla vyloučena z důvodu soudního řízení, resp. výsledku soudního řízení, vedeného u Okresního soudu v Klatovech. Žalobkyně požaduje bezúplatný převod pozemků, které vybrala z veřejných nabídek žalované v celkové hodnotě stanovené žalovanou 45 835,16 Kč.

15. Dle ustanovení § 11a zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v ustanovení § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v ustanovení § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. [příjmení], na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby (odstavec 1). S oprávněnou osobou, která o nabídnutý pozemek požádá, uzavře neprodleně pozemkový úřad smlouvu o bezúplatném převodu. Smlouvu lze uzavřít pouze k uspokojení nároku uplatněného v žádosti (odstavec 8). Požádá-li o nabídnutý pozemek více oprávněných osob, vyzve je pozemkový úřad, aby nabídly za pozemek nárok vyšší, než je cena pozemku stanovená podle odstavce 14. Podle výše nabídek stanoví pozemkový úřad pořadí, podle kterého bude postupně navrhovat oprávněným osobám uzavření smlouvy (odstavec 9).

16. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (která reflektuje judikaturu Ústavního soudu – srovnej zejména rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 495/02, III. ÚS 495/05, Pl. ÚS 6/05) je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované (jež je nástupkyní Pozemkového fondu ČR a jejíž práva a povinnosti vykonává Státní pozemkový úřad) může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž důvodnost takové žaloby lze vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (srovnej rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3767/2009).

17. Judikatura dovolacího soudu je ustálena v závěru, že jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i takový postup žalované (a jejího právního předchůdce – Pozemkového fondu ČR), kdy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určení ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 155/2016) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 837/2017 či sp. zn. 28 Cdo 1117/2015). Žalovaná evidovala restituční nárok žalobkyně do roku 2019, resp. 2021 v nesprávné výši, ačkoli právní předchůdce žalobkyně usiloval již od roku 2004 o jeho přecenění. K prvnímu přecenění došlo více než rok po podání žaloby.

18. S ohledem na výše uvedená zjištění o liknavosti žalované se soud zabýval další podmínkou pro vyhovění žalobě, tedy, aby náhradní pozemky byly vhodné k převodu. Při posuzování vhodnosti pozemku k převodu oprávněné osobě, je nezbytné postupovat v souladu zejména s usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 887/2019 a usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2925/2019 a hodnotit, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010, ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2364/2017, a ze dne 6. 12. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Žádné shora uvedené výluky nebyly zjištěny (ani tvrzeny); sama žalovaná zařadila předmětné pozemky do veřejných nabídek; jedná se tedy o pozemky vhodné k převodu. Co se týče pozemku parc. [číslo] v katastrálním území Rychnov u Nových Hradů, neshledává podepsaný soud překážkou převodu žalobu na určení podanou paní [jméno] [příjmení], když žalovaným je Státní pozemkový úřad – tedy organizační složkou státu, která nemá právní osobnost, není právnickou osobou, a tedy nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 19 o. s. ř.). Zároveň paní [jméno] [příjmení] žalobou zpochybňuje postup Státního pozemkového úřadu. To však nekoresponduje s postupem předpokládaným zákonem, neboť požádá-li o pozemky z veřejné nabídky více oprávněných osob, postupuje se podle ustanovení § 11a odst. 9 zákona o půdě. Z toho vyplývá, že její žalobě nelze vyhovět. Zároveň postup Státního pozemkového úřadu v rámci veřejné nabídky nemohou přezkoumávat obecné soudy, nýbrž soudy s pravomocí v oblasti správního soudnictví (ustanovení § 4 zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní).

19. Soud shrnuje, že žalovaná lpěla na ocenění restitučních nároků v nesprávné výši, navíc žalobkyni svévolně vyřadila z účasti na veřejné nabídce, ačkoli v rámci své obrany argumentuje tím, že se po přecenění může žalobkyně plně účastnit veřejných nabídek a domoci se svých práv postupem předvídaným zákonem. Jsou tedy nepochybně splněny podmínky pro výjimečný postup žalobkyně k uspokojení jejích restitučních nároků cestou podané žaloby na nahrazení projevu vůle. Pozemky, které zůstaly předmětem řízení, jsou vhodné k převodu, proto soud žalobě vyhověl.

20. Pokud žalovaná vznesla námitku promlčení požadavku na přecenění výše restitučního nároku, pak v usnesení ze dne 24. 1. 2018, sp. zn. 28 Cdo 4173/2017, Nejvyšší soud dovodil, že samotný požadavek na přecenění hodnoty pozemku, který nebyl oprávněné osobě vydán pro překážky stanovené zákonem o půdě, a to za účelem určení výše restitučního nároku odpovídající příslušným právním předpisům, nepředstavuje samostatné majetkové právo, jež by podléhalo promlčení. Dále soud odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 2428/2020, dle kterého: při posuzování otázky promlčení restitučních nároků na vydání náhradního pozemku je pak třeba mít na zřeteli nejasnosti, které provázely uplatňování těchto nároků a způsob jejich vypořádání, jakož i to, že právní vztahy vzniklé podle restitučních předpisů nejsou obvyklými a ustálenými právními vztahy, známými z klasických forem občanského práva hmotného; vypořádání nároků z nich plynoucích se realizovalo nesnadno a v dlouhých časových termínech. To platí obzvláště pro nároky na převod jiných (náhradních) pozemků podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen„ zákon o půdě“), při jejichž uspokojování jsou osoby oprávněné zásadně odkázány na veřejné nabídky pozemků realizované Pozemkovým fondem České republiky, resp. Státním pozemkovým úřadem, jejichž struktura neměla vždy takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhradní pozemky mohly být poskytnuty v době co možná nejkratší a co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (srov. též závěry formulované Ústavním soudem v jeho nálezech ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo] 2004, či ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 495/05, publikovaném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo]), přičemž zákon ani nepředpokládá uplatnění nároku na vydání náhradního pozemku u soudu (s výjimkou judikaturou připuštěných žalob na uložení povinnosti uzavřít smlouvu o převodu konkrétního žalobcem zvoleného pozemku – srov. již cit. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Z rozhodovací praxe dovolacího soudu současně v poměrech restitučního zákonodárství vyplývá, že v případech, kdy povinná osoba nepopírá svůj závazek a jedná s oprávněnou osobou o podmínkách poskytnutí náhrady, může promlčecí doba počít běžet nejdříve dnem, kdy oprávněná osoba zjistí, že povinná osoba nehodlá plnit (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 3381/2009, a ze dne 14. 5. 2002, sp. zn. 28 Cdo 1898/2001, popř. rozsudek ze dne 23. 1. 2003, sp. zn. 28 Cdo 995/2002, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1674/2016). Je současně vždy namístě zkoumat, zda vznesením námitky promlčení práva vyplývajícího z restitučního předpisu uplatněného povinnou osobou nejde o výkon práva v rozporu s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2001, sp. zn. 26 Cdo 2786/2000, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 309/95, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod [číslo]). Jestliže je přitom uspokojení restitučního nároku závislé na veřejných nabídkách pozemků realizovaných povinnou osobou, pak jí vznesená námitka promlčení dle judikatury Nejvyššího soudu dobrým mravům a priori odporuje (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 1284/2012, či usnesení téhož soudu ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1548/2009).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., ačkoli bylo řízení ohledně dvou pozemků zastaveno pro zpětvzetí žaloby, neboť žalobkyně ve výsledku nabývá pozemky o vyšší výměře a obdobné hodnotě (45 835,16 Kč) jako pozemek původně požadovaný (43 337 Kč). Tyto náklady v celkové částce 52 079 Kč (po zaokrouhlení) sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty do [datum] (připuštění změny žaloby) ve výši 43 337 Kč, z tarifní hodnoty od [datum] do [datum] (připuštění změny žaloby, zastavení pro částečné zpětvzetí) ve výši 42 452 Kč, z tarifní hodnoty od [datum] ve výši 45 835,16 Kč, složená: z částky 2 860 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 1 430 Kč za písemné podání (sdělení ze dne [datum]) dle § 11 odst. 3 ve spojení s odst. 2 písm. h) a. t., když se jedná o podání reagující na výzvu soudu, které však neobsahuje právní rozbor věci, z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 860 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne [datum] 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 2 820 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření ze dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. z částky 5 720 Kč (2 x 2 860 Kč) za účast na jednání soudu přesahující dvě hodiny (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 860 Kč za účast na jednání soudu (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 820 Kč za účast na jednání soudu (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 940 Kč za účast na jednání soudu (dne [datum]) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (když paušální náhrady za převzetí a přípravu zastoupení a za žalobu byly již přiznány v řízení vedeném u Okresního soudu v Domažlicích), z cestovní náhrady v celkové výši 10 310,77 Kč: o) a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 552,80 Kč za 275 ujetých km v částce 1 752,80 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., o) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 652,37 Kč za 275 ujetých km v částce 1 852,37 Kč (32,90 Kč za litr paliva dle účtenky z čerpací stanice [příjmení] ze dne [datum] při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t., o) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 552,80 Kč za 275 ujetých km v částce 1 752,80 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. a o) v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada 2 552,80 Kč za 275 ujetých km v částce 1 752,80 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 7,1 l [číslo] km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a. t. z daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 040,77 Kč ve výši 9 038,56 Kč.

22. Žalobkyni nebyl přiznán nárok na náhradu nákladů řízení v požadované výši a to ohledně následujících úkonů: návrh na pokračování v řízení ze dne [datum], když nutnost tohoto podání zavinila žalobkyně, neboť důvodem pro přerušení byla její neúspěšná ústavní stížnost, podání ze dne [datum], které soud shledal neúčelným, neboť bylo předloženo až při jednání dne [datum] a údaje zde uvedené mohly být sděleny ústně. Požadavek účelnosti nákladů řízení je stanoven v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř.; na posuzování účelnosti nákladů právního zastoupení není možné rezignovat a rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení omezit na prosté konstatování takové náklady jsou účelné vždy, a to jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Jelikož nebyla přiznána náhrada za výše uvedené úkony právní služby, nebyly přiznány ani hotové výdaje související s těmito úkony.

23. Soud poznamenává, že má za to, že názor vyslovený v rozhodnutí Ústavního soudu III. ÚS 3804/19, nevylučuje úvahu, že soud není vázán petitem žaloby - rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1623/2019 (bez významu je proto formální znění petitu obsahujícího text smlouvy o převodu pozemků, neboť materiálně jde o rozhodnutí o nabytí vlastnického práva k v rozhodnutí identifikovaným pozemkům), a proto petit upravil. S přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4166/2017 – II soud vynechal pasáž o celkové výši nároku žalobkyně ke [datum], když se jedná o předběžnou otázku, která může být v dalším řízení posouzena odlišně; zároveň k přecenění nároku došlo až v rámci tohoto řízení.