5 C 111/2022 - 67

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl soudkyní JUDr. Nicole Kadlec, LL.M., Ph.D., ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [adresa] zastoupená advokátem [právní zástupce] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [adresa] zastoupená advokátem [právní zástupce] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení částky 373 514 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 373 514 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 6. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 49 280,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 16. 11. 2022 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 373 514 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady za ztížení společenského uplatnění. Žalobkyně uvedla, že dne 20. 6. 2018 byla účastníkem dopravní nehody, při které vozidlo tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], narazilo svou přední částí do zadní části stojícího vozidla tov. zn. [Anonymizováno], RZ [SPZ], řízeného žalobkyní. Nehoda byla způsobená nepřizpůsobením rychlosti jízdy vlastnostem vozidla [Anonymizováno] a schopnostem jeho řidičky. V době nehody mělo vozidlo [Anonymizováno] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla u [právnická osoba]., IČO [IČO], jejímž právním nástupcem je žalovaná. Při dopravní nehodě žalobkyně utrpěla podvrtnutí krční páteře s následnou pracovní neschopností.

2. Žalobkyně uplatnila u právní předchůdkyně žalované nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění. V návaznosti na toto uplatnění nároku vyzvala právní předchůdkyně žalované žalobkyni dopisem ze dne 21. 8. 2020, aby doplnila dokumentaci potřebnou k rozhodnutí o výši náhrady. Tuto dokumentaci žalobkyně žalované doložila prostřednictvím zprostředkovatele pojištění, obchodní společnosti [právnická osoba]., v únoru roku 2022, ale v důsledku administrativního pochybení žalované nebyla dokumentace nahrána do interního systému. Žalobkyně tedy dokumentaci opětovně zaslala žalované dne 13. 5. 2022. Následně žalovaná nechala vyhotovit znalecký posudek na ocenění ztížení společenského uplatnění žalobkyně u [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 16. 8. 2022 vyrozuměla žalovaná žalobkyni o ukončení šetření předmětného nároku tak, že žalobkyni nenáleží pojistné plnění, jelikož nárok nebyl vypořádán do 20. 6. 2022 a je tedy promlčen. Žalobkyně podotýká, že se ještě v květnu 2022 intenzivně zajímala o to, zda je nárok řádně doložen a později se žalovaná měla vyjádřit v tom smyslu, že uvedený nárok je v současné době v pořadí na vyhodnocení likvidátorem a odškodnění by mělo být poukázáno v nejbližších dnech. Z uvedených formulací tak neplynula nutnost vyvíjet jakoukoliv aktivitu na straně žalobkyně.

3. Dle žalobkyně je vznesení námitky promlčení žalovanou za hrubě kolidující s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mravy žalobkyně spatřuje zejména v tom, že podstatnou část promlčecí doby provázely průtahy na straně žalované, žalobkyně nebyla nikdy žalovanou jako profesionálem v oboru pojišťovnictví upozorněna na nutnost doložit znalecký posudek nebo na nutnost učinit tak v rámci určitého časového úseku a že žalovaná naopak navozovala dojem, že proces uspokojení nároku řádně a standardně probíhá, a že nárok bude v blízké budoucnosti vyplacen. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhuje, že běh času od okamžiku doložení podkladů žalobkyní žalované nemůže být počítán k tíži žalobkyně.

4. Žalovaná k žalobě uvedla, že ačkoliv žalobkyni dopisem ze dne 21. 8. 2020 vyzvala k řádnému uplatnění nároku na ztížení společenského uplatnění a k doložení potřebných informací a dokumentů, byla požadovaná zdravotní dokumentace o průběhu léčení žalobkyně a dotazník pro potřeby odškodnění za ztížení společenského uplatnění žalobkyní dodána až emailem dne 13. 5. 2022 prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Nutnost vypracování znaleckého posudku žalovanou vznikla proto, že žalobkyní požadovaný nárok nebyl vyčíslený ani doložený znaleckým posudkem. V návaznosti na znalecký posudek v oboru zdravotnictví č. [Anonymizováno] ze dne 18. 7. 2022 stanovila [tituly před jménem] [jméno FO] výši ztížení společenského uplatnění u žalobkyně na částku 373 514 Kč, kdy současně uvedla jako den ustálení zdravotního stavu datum 20. 6. 2019. Zákonem stanovená subjektivní promlčecí lhůta tedy v tomto případě počala žalobkyni běžet okamžikem, kdy se o vzniklé škodě dozvěděla, tedy dnem, kdy se její zdravotní stav po prodělaném léčení ustálil natolik, že tento šlo objektivně zhodnotit. Tímto momentem, kdy byl léčebný proces žalobce definitivně ukončen, považuje žalovaná den 20. 6. 2019. Žalovaná zcela odmítá nařčení žalobkyně z účelového stanovení výše uvedeného dne ustálení zdravotního stavu, a k tomuto uvádí, že v tomto případě byl po roce od data dopravní nehody zdravotní stav žalobkyně skutečně ustálen, neboť v následném období nedošlo k výraznému zhoršení či zlepšení jejího zdravotního stavu. Žalobkyně docházela pouze na rehabilitace, které však lze s ohledem na stanovenou diagnózu považovat za celoživotní nutnost. Žalovaná tak trvá na tom, že z doložených lékařských zpráv nevyplývá, že by se zdravotní stav žalobkyně během období následujícího po 20. 6. 2019 výrazně změnil.

5. Z provedených důkazů soud zjistil, že dne 20. 6. 2018 byla žalobkyně účastníkem dopravní nehody, kdy zaviněním řidičky vozidla [jméno FO], RZ [SPZ], která nepřizpůsobila rychlost své jízdy vlastnostem vozidla a svým schopnostem, došlo k nárazu do stojícího vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], řízeného žalobkyní (Sdělení ve věci vyřízení přestupku ze dne 24. 10. 2018 vydané [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]). Žalobkyně při této nehodě utrpěla podvrtnutí krční páteře, tzv. whiplash syndrom, s následnou pracovní neschopností (Sdělení ve věci vyřízení přestupku ze dne 24. 10. 2018 vydané [adresa], sp. zn. [Anonymizováno], zpráva o ambulantním vyšetření [Anonymizováno] nemocnice [adresa] ze dne 20. 6. 2018, zpráva o kompletním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26. 6. 2018, popis vyšetření na přístroji MAGETOM SKYRA ze dne 6. 9. 2018). Zdravotní stav žalobkyně byl dále kontrolován na vyšetřeních konaných dne 14. 11. 2018 a 21. 5. 2019, kde jí byla mimo jiné doporučována rehabilitace krční a hrudní páteře, a dne 16. 5. 2019 žalobkyně podstoupila vstupní vyšetření v [Anonymizováno] kde jí byla doporučena rehabilitace fyzioterapií (zpráva o kontrolním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 14. 11. 2018, zpráva o kontrolním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 21. 5. 2019, zpráva o vstupním vyšetření v [Anonymizováno] ze dne 16. 5. 2019). Žalobkyně dále podstupovala pravidelná kontrolní vyšetření v rozmezí přibližně půl roku bez výrazných odchylek popisovaného zdravotního stavu (zpráva o kontrolním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 3. 12. 2019, 4. 6. 2020, 3. 12. 2020, 15. 6. 2021 a 25. 1. 2022). Ohledně zdravotního stavu žalobkyně uvedl její praktický lékař, že žalobkyně nebyla před úrazem léčena pro onemocnění páteře a při úrazu došlo k distorzi krční páteře. Praktický lékař žalobkyně také uvedl, že žalobkyně byla pro poslední ataku bolesti ošetřena v prosinci 2022 (vyjádření praktického lékaře [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 19. 4. 2023).

6. Ohledně komunikace žalobkyně s žalovanou a [právnická osoba]. soud zjistil, že dne 18. 7. 2018 rozhodla [právnická osoba]. o vyplacení pojistného plnění žalobkyni z titulu náhrady škody na vozidle žalobkyně ve výši 11 500 Kč a dne 18. 9. 2018 rozhodla o vyplacení pojistného plnění žalobkyni z titulu bolestného ve výši 19 471 Kč (sdělení [právnická osoba]. ze dne 18. 7. 2018, sdělení [právnická osoba]. ze dne 18. 9. 2018). Dopisem ze dne 21. 8. 2020 vyzvala [právnická osoba]. žalobkyni k doplnění dokumentů potřebných k rozhodnutí o nároku žalobkyně na náhradu za ztížení společenského uplatnění tak, že doloží: (a) kompletní zdravotnickou dokumentaci z průběhu léčení předmětného zranění, (b) zdravotní dokumentaci k předchorobí, (c) vyplněný dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění, (d) kontaktní údaje za účelem sjednání termínu a místa klinického vyšetření znalcem, (e) písemného souhlasu s poskytnutím zdravotní dokumentace a kontaktních údajů znalci za účelem vypracování znaleckého posudku (dopis [právnická osoba]. ze dne 21. 8. 2020). Požadovaný dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění byl vyplněn žalobkyní a ošetřujícím lékařem žalobkyně až dne 18. 11. 2021 (dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění ze dne 18. 11. 2021). Žalovaná se stala právním nástupcem [právnická osoba]. (oznámení o sloučení pojišťoven ze dne 30. 8. 2021). Dopisem ze dne 16. 8. 2022 informovala žalovaná žalobkyni o ukončení šetření nároku s tím, že vznesla námitku promlčení, neboť dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně dne 20. 6. 2019, od kteréhožto dne tedy začala běžet tříletá promlčecí lhůta. Jelikož nebyl nárok doložen a vypořádán do 20. 6. 2022, považuje žalovaná nárok žalobkyně za promlčený (dopis žalované ze dne 16. 8. 2022). Na tento dopis odpověděla žalobkyně, že námitku promlčení považuje za zcela účelovou a vedenou snahou vyhnout se povinnosti vyplatit oprávněný nárok, za stejně účelové považuje i stanovení data ustálení zdravotního stavu [tituly před jménem] [jméno FO]. Poukázala, že veškeré informace a všechnu dokumentaci měla žalovaná k dispozici ještě před 20. 6. 2022 (dopis žalobkyně ze dne 7. 9. 2022). Na to se žalovaná dopisem ohradila proti nařčení z účelového stanovení data ustálení zdravotního stavu, když k ustálení ve většině případů dochází právě po roce. Z poskytnutých lékařských zpráv přitom nevyplývá, že by se po tomto datu zdravotní stav žalobkyně měnil. Žalovaná také uvedla, že dokumentaci od žalobkyně obdržela až 13. 5. 2022, načež podnikla kroky ke stanovení výše náhrady, přičemž k vyšetření znalcem došlo 10. 6. 2022 a znalecký posudek byl vypracován dne 18. 7. 2022. V té době žalovaná nemohla vědět, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně (dopis žalované ze dne 21. 9. 2022). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k planění, na kterou žalovaná odmítla plnit a setrvala na svém hodnocení (dopis žalobkyně ze dne 21. 10. 2022, dopis žalované ze dne 16. 11. 2022).

7. Žalobkyně také soudu předložila komunikaci se svým zprostředkovatelem pojištění, obchodní společností [právnická osoba]. Z této komunikace vyplývá, že dne 13. 5. 2022 informoval zprostředkovatel žalobkyni, že pracovnice na přepážce zapomněla všechny dokumenty nahrát, proto se žalobkyni nikdo neozval, toho dne tedy zprostředkovatel dokumenty opětovně poslal žalované (e-mail ze dne 13. 5. 2022). V návaznosti na dotazy zprostředkovatele pak žalobkyně dne 31. 5. 2022 informovala zprostředkovatele, že se jí žalovaná ozvala a sdělila, že ji bude kontaktovat [tituly před jménem] [jméno FO] (e-mail ze dne 30. 5. 2022 a e-mail ze dne 31. 5. 2022, e-mail ze dne 7. 7. 2022). Zprostředkovatel následně dne 15. 8. 2022 informovat žalobkyni, že obdržel vyjádření žalované, že obdrželi znalecký posudek od znalce a nárok je v současné době v pořadí na vyhodnocení likvidátorem a odškodnění by mělo být poukázáno v nejbližších dnech (e-mail ze dne 15. 8. 2022). Dne 26. 8. 2022 informovala žalobkyně zprostředkovatele o výsledku šetření a zprostředkovatel jí sdělil, že v týdnu od 2. 2. do 9. 2. 2022 (neví přesný den) přinesl dokumenty na pobočku žalované, kde si je žalovaná měla naskenovat, potvrzení ale nemají (e-mail ze dne 26. 8. 2022, e-mail ze dne 30. 8. 2022).

8. Soudu byl také předložen znalecký posudek v oboru zdravotnictví, odvětví hodnocení míry bolesti a funkčních schopností při újmách na zdraví č. 1758/2022, vypracovaný [Anonymizováno]. [Anonymizováno] dne 18. 7. 2022. Z tohoto posudku vyplývá, že znalkyně stanovila výši odškodnění ztížení společenského uplatnění částkou 373 514 Kč a určila datum ustálení zdravotního stavu dnem 20. 6. 2019 (znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] č. 1758/2022). Soud dále provedl výslech znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], při kterém znalkyně uvedla, že obecně dochází při úrazu podvrtnutí a natažení krční páteře k ustálení zdravotního stavu přibližně po roce. Dle předložených lékařských zpráv se zdravotní stav žalobkyně v tomto období již neměnil, pohyboval se v určitém rozmezí, a nevyplývá z nich žádný exces. Znalkyně poznamenala, že žalobkyni byla doporučena dne 16. 5. 2019 rehabilitace, ale neměla k dispozici informaci či dokumenty svědčící o tom, kdy byla tato rehabilitace ukončena. V případě, že by tyto měla, tak by stanovila datum ustálení zdravotního stavu právě shodně s koncem rehabilitací. K dotazu, zda by bylo možné, že by k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo až v listopadu 2019 znalkyně uvedla, že takové datum je dle jejího názoru už moc pozdní, žalobkyně byla na kontrole v prosinci 2019 a kdyby měla nějaké extrémní obtíže, tak by jistě zašla k lékaři dříve. Znalkyně také uvedla, že je pravděpodobné, že žalovaná bude rehabilitace absolvovat opakovaně a dlouhodobě.

9. Na základě výslechu znalkyně a výzvy soudu doplnila žalobkyně žalobu o tvrzení a důkazy prokazující, že žalobkyně absolvovala předepsané rehabilitace v období od 2. 9. 2019 do 3. 10. 2019 a nadto absolvovala rehabilitace také krátce po nehodě, a to od 4. 7. 2018 do 20. 7. 2018 a na rehabilitace šla znovu v období od 1. 9. 2021 do 20. 9. 2021 a v období od 13. 2. 2024 do 5. 3. 2024 (potvrzení [právnická osoba], o absolvovaných rehabilitacích, přehled vykázané péče od [právnická osoba] za období od 1. 9. 2021 do 30. 9. 2021, seznam rehabilitací vystavený [právnická osoba]). Žalobkyně také předložila zprávy o vyšetřeních z roku 2023 a 2024, ze kterých vyplývá, že byla opětovně poukázána na rehabilitaci (zpráva o kontrolním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30. 5. 2023, zpráva o kontrolním neurologickém vyšetření [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 8. 1. 2024, zpráva od [tituly před jménem] [adresa] ze dne 13. 10. 2023). K tomuto žalobkyně uvedla, že je na rehabilitace poukazována a chodí jedenkrát ročně.

10. Soud také provedl účastnický výslech žalobkyně, ve kterém žalobkyně uvedla, že o možnosti žádat náhradu za ztížení společenského uplatnění byla informována v červenci či srpnu 2018 právní předchůdkyní žalované. Poprvé se se svým nárokem na náhradu za ztížení společenského uplatnění obrátila na žalovanou (resp. její právní předchůdkyni) nedlouho před 21. 8. 2020. Žalobkyně uvedla, že dotazník pro potřeby odškodnění ztížení společenského uplatnění, který obdržela od právní předchůdkyně žalované v srpnu 2020 předložila [tituly před jménem] [jméno FO] k vyplnění dne 15. 6. 2021. Tento dotazník byl spolu s dalšími požadovanými dokumenty doručen žalované prostřednictvím [právnická osoba], nejdříve v únoru 2022 na pobočku, a pak opětovně v květnu 2022, když pracovnice pobočky měla v únoru zapomenout nahrát dokumenty do systému. Žalobkyně vypověděla, že všechny dokumenty žalované dodala před uplynutím promlčecí doby a tedy by její nárok neměl být posuzován jako promlčený. Žalobkyně také zdůraznila, že jí nebylo nikdy žalovanou sděleno, že svůj nárok musí doložit znaleckým posudkem.

11. Soud zamítl návrh žalobkyně na provedení výslechu svědků pana [jméno FO], narozeného [datum], a [jméno FO], narozené [datum], kteří, jako zaměstnanci [právnická osoba]., měli vypovídat o tom, že žalované doručili doplnění podkladů již únoru roku 2022. Soud tyto důkazní návrhy považoval za nadbytečné, neboť na jeho rozhodnutí nemá vliv, zda byly dokumenty dodány žalobkyní žalované v únoru či květnu roku 2022.

12. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že se žalobkyně dozvěděla o možnosti žádat náhradu za ztížení společenského uplatnění krátce po nehodě, a to v létě roku 2018. Žalovanou, resp. její právní předchůdkyni, žalobkyně poprvé kontaktovala ohledně tohoto nároku až v létě 2020. Krátce po tomto uplatnění nároku zaslala právní předchůdkyně žalované žalobkyni seznam dokumentů a informací, které je třeba doložit za účelem posouzení a vyčíslení náhrady náležející žalobkyni. Z této výzvy mimo jiné vyplývá, že nárok bude vyčíslen za pomocí znaleckého posudku, když je po žalobkyni požadováno, aby sdělila kontaktní údaje za účelem sjednání data a místa klinického vyšetření znalcem a souhlas s předáním zdravotnické dokumentace znalci. Další z požadovaných dokumentů byla kompletní zdravotnická dokumentace žalobkyně z průběhu léčení předmětného úrazu a vyplněný dotazník pro potřeby ztížení společenského uplatnění, který měl v části vyplnit ošetřující lékař. V této době docházela žalobkyně k lékaři na pravidelné prohlídky přibližně jedenkrát za půl roku. Ačkoliv k ošetřující lékařce šla žalobkyně na kontrolu 3. 12. 2020, dotazník jí přinesla až na další kontrole, a to 15. 6. 2021. Lékařka pak dotazník vyplnila dne 18. 11. 2021. Požadované dokumenty předala žalobkyně zprostředkovateli v únoru 2022, tedy rok a pět měsíců poté, co k tomu byla vyzvána žalovanou (její právní předchůdkyní). Po doložení veškeré dokumentace činila žalovaná kroky ke stanovení výše náhrady za ztížení společenského uplatněním včetně vypracování znaleckého posudku. Toto šetření žalovaná ukončila v srpnu 2022, tedy z celé promlčecí lhůty zabralo šetření žalované šest měsíců, pokud byly dokumenty žalované dodány v únoru 2022, a tři měsíce, pokud až po jejich znovu odeslání v květnu 2022. Z předložených důkazů je také patrná snaha žalované o stanovení výše pojistného plnění, když krátce po uplatnění nároku poskytla žalobkyni seznam dokumentů a informací potřebných k doplnění, žalovaná sama oslovila znalce a nechala vyhotovit znalecký posudek k ocenění náhrady za ztížení společenského uplatnění a kroky k jeho vypracování podnikla rychle, když po (znovu) odeslání dokumentů žalované dne 13. 5. 2022, byla žalobkyně kontaktována žalovanou 31. 5. 2022, dne 10. 6. 2022 proběhlo vyšetření znalcem, dne 18. 7. 2022 byl vypracován znalecký posudek a dne 16. 8. 2022 ukončila žalovaná šetření nároku žalobkyně.

13. Ohledně stanovení data ustálení zdravotního stavu pak soud ze znaleckého posudku seznal, že jej znalkyně stanovila jeden rok po nehodě, tedy na 20. 6. 2019. Ve svém výslechu před soudem následně znalkyně připustila, že kdyby měla v době vypracování znaleckého posudku k dispozici doklad o podstoupených rehabilitacích, které žalobkyni byly doporučovány, tak by datum ustálení zdravotního stavu stanovila společně s koncem rehabilitací. Znalkyně také uvedla, že listopad 2019 jí přijde jako moc pozdní datum ustálení zdravotního stavu. Žalobkyně na to doplnila žalobu tak, že doložila, že doporučené rehabilitace skončila dne 3. 10. 2019, tedy soud považuje za datum ustálení zdravotního stavu nejpozději tento den.

14. Při právním hodnocení případu vycházel soud zejména z ust. § 2958 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), dle kterého vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Dle ust. § 620 o. z. zahrnují okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy. Dle ust. § 629 o. z. pak promlčecí lhůta trvá tři roky a dle ust. § 636 o. z. se právo na náhradu škody nebo jiné újmy promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda nebo újma vznikla.

15. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že škoda spočívající ve ztížení společenského uplatnění vzniká, jakmile se po úrazu nebo jiném poškození zdraví a jeho případném léčení ustálí zdravotní stav poškozeného natolik, že je zřejmé, zda a jaké nepříznivé důsledky pro jeho životní úkony má změněný (zhoršený) zdravotní stav, tedy zda a v jakém rozsahu došlo ke ztížení společenského uplatnění. O škodě se tedy poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést zhodnocení jeho trvalých obtíží, neboť tehdy má k dispozici skutkové okolnosti, z nichž lze škodu, resp. její rozsah zjistit. Není tak rozhodný okamžik reálného vyhotovení lékařského posudku, nýbrž okamžik, kdy je lékařský posudek za účelem zhodnocení ztížení společenského uplatnění možné vyhotovit. Ustálení zdravotního stavu je tak třeba spojovat s momentem, v němž již lze objektivně seznat přetrvávající nepříznivé následky poškození zdraví na další život poškozeného, aniž by se však muselo jednat o okamžik, k němuž již lze vyloučit vznik případných dalších komplikací dále ztěžujících jeho zdravotní stav a prohlubujících jeho újmu. V případě pozdějšího zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projevu nových následků souvisejících s původním poškozením zdraví v takové intenzitě a takovým způsobem, že původně nebyly, příp. ani nemohly být předvídané, může poškozenému vzniknout z původní škodní události další (nový) nárok na náhradu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2022, sp. zn. 25 Cdo 1711/2022).

16. Z komentářové literatury potom vyplývá, že o škodě spočívající ve ztížení společenského uplatnění se poškozený dozví v době, kdy lze objektivně provést vyhodnocení ztížení jeho společenského uplatnění. Po poškozeném je tak třeba žádat, aby učinil i aktivní kroky směřující ke vzniku jeho vědomosti o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá, jinak se vystavuje riziku zaviněné nevědomosti a dřívějšímu počátku běhu „subjektivní“ promlčecí lhůty podle § 620 o. z. Poškozený tak není chráněn pokud bez přiměřeného důvodu oddaluje lékařské vyšetření, na jehož základě by bylo možné dovodit, že se jeho zdravotní stav ustálil a že subjektivní promlčecí doba pro uplatnění ztížení společenského uplatnění již započala (Občanský zákoník. Komentář. Svazek I (§ 1-654, obecná část), JUDr. Karel Svoboda, Ph.D., Wolters Kluwer, 2014).

17. Z provedených důkazů vyplývá, že k ustálení zdravotního stavu došlo nejpozději dne 3. 10. 2019, kdy žalobkyně ukončila rehabilitace. K tomuto datu pak objektivně šlo provést vyhodnocení ztížení společenského uplatnění a nemůže jít k tíži žalované, že žalobkyně otálela s dodáním požadovaných dokladů a podstoupením vyšetření znalkyní. Od tohoto data tedy běžela tříletá promlčecí lhůta, která skončila dne 3. 10. 2022. Žaloba byla podána až po uplynutí této promlčecí doby dne 16. 11. 2022. Námitka promlčení je tedy důvodná. To, že žalobkyně založila do spisu nové lékařské zprávy svědčící o prodělaných rehabilitacích v roce 2021 a 2024 na tomto závěru nic nemění, neboť je možné, že žalobkyně bude podstupovat rehabilitace až do konce života. Jak ostatně vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu, tak den ustálení zdravotního stavu nemusí být okamžikem, k němuž již lze vyloučit vznik případných dalších komplikací dále ztěžujících zdravotní stav žalobkyně a prohlubujících její újmu. V případě pozdějšího zhoršení již ustáleného zdravotního stavu nebo projevu nových následků, může žalobkyni vzniknout z původní škodní události nový nárok na náhradu.

18. Soud se dále zabýval námitkou žalobkyně, že vznesení námitky promlčení žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Rozpor s dobrými mrazy žalobkyně spatřuje v tom, že podstatnou část promlčecí doby provázely průtahy na straně žalované, žalobkyně nebyla nikdy upozorněna na nutnost doložit znalecký posudek nebo na nutnost učinit tak v rámci určitého časového úseku, žalovaná navozovala dojem, že proces uspokojení nároku řádně a standardně probíhá, a že nárok bude v blízké budoucnosti vyplacen, a že dne 16. 8. 2022, kdy žalovaná ukončila šetření pojistného nároku a poprvé vznesla námitku promlčení, nebyl nárok ještě promlčen.

19. Soud neshledal rozpor s dobrými mravy na straně údajných průtahů žalované při vyhodnocování nároku žalobkyně. Vyhodnocování nároku žalovanou přitom není komunikací s orgánem veřejné moci, kde stačí do konce promlčecí doby nárok uplatnit. V případě soukromoprávního vztahu je třeba počítat i s tím, že druhá strana vztahu bude určitou dobu nárok vyhodnocovat. Z provedených důkazů vyplývá, že naprostá většina promlčecí doby uplynula z důvodu nečinnosti na straně žalobkyně. Žalobkyně mohla uplatnit svůj nárok na náhradu za ztížení společenského uplatnění již 4. 10. 2019. Z provedených důkazů není znám přesný okamžik, kdy jej poprvé uplatnila u žalované (resp. její právní předchůdkyně), ale dle výpovědi žalované to bylo krátce před výzvou žalované na doplnění dokumentů ze dne 21. 8. 2020. Na tuto výzvu pak žalobkyně reagovala až v únoru či květnu roku 2022. Žalovaná pak vyřídila nároky a vyrozuměla žalobkyni 16. 8. 2022, kdy v této době nechala i vypracovat znalecký posudek, tedy ve lhůtě nejdéle šest měsíců, což soud nepovažuje za přehnaně dlouhé či v rozporu s dobrými mravy.

20. K námitce žalobkyně, že jí žalovaná nikdy neřekla, že je potřeba doložit nárok znaleckým posudkem soud uzavírá, že to, že bude zapotřebí vyhotovit znalecký posudek, vyplývá již z dopisu ze dne 21. 8. 2020, kde je žalovaná přímo dotazována o sdělení kontaktních údajů za účelem sjednání termínu a místa klinického vyšetření znalcem a písemného souhlasu s poskytnutím zdravotnické dokumentace a kontaktních údajů znalci za účelem vypracování znaleckého posudku. Soud také neshledává za nemravné, že žalovaná měla zprostředkovateli žalobkyně sdělit, že „obdrželi znalecký posudek od znalce a nárok je v současné době v pořadí na vyhodnocení likvidátorem a odškodnění by mělo být poukázáno v nejbližších dnech“. Soud toto sdělení chápe jako standardizované sdělení žalované směřované poškozeným v době, kdy se daný likvidátor ještě neseznámil s obsahem vypracovaného znaleckého posudku a je z něho patrná snaha žalované o vyplácení nároků na pojistné plnění.

21. Nakonec se pak soud zabýval námitkou, že během soudního řízení vyplynulo, že v době ukončení šetření žalovanou nebyl ještě nárok žalobkyně promlčen, a tedy byla námitka promlčení vznesená žalovanou předčasně a neoprávněně. Ačkoliv během soudního řízení vyplynulo, že zdravotní stav žalobkyně byl ustálen k 3. 10. 2019 namísto 20. 6. 2019, nelze toto klást k tíži žalované, když se jedná o opomenutí žalobkyně, že znalkyni v době vypracování znaleckého posudku nepředložila doklad o podstoupené rehabilitaci, ačkoliv jí žalovaná vyzvala k předložení veškeré zdravotní dokumentace o průběhu léčení.

22. Z výše uvedených důvodů tedy soud rozhodl výrokem I. tohoto rozsudku tak, že nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 373 514 Kč s příslušenstvím zamítl, neboť jej žalobkyně uplatnila u soudu až po uplynutí tříleté promlčecí lhůty.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.”) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 49 280,80 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 373 514 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení a účast na jednání soudu dne 5. 10. 2023, 4. 1. 2024 a 27. 5. 2024) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 40 480 Kč ve výši 8 500,80 Kč a dále nákladů účastníka nezastoupeného advokátem (vyjádření žalované ze dne 14. 12. 2022) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. v částce 300 Kč. Soud žalované nepřiznal náhradu za vyjádření podané dne 23. 2. 2024, neboť tento úkon nebyl požadován soudem a byl učiněn žalovanou z vlastní iniciativy. Tarifní hodnotu sporu přitom soud určil v souladu s nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 10. 4. 2024, sp. zn. IV. ÚS 1788/23.

24. O lhůtě k plnění ve výroku II. soud rozhodl v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když není důvod odchýlit se od obecné třídenní pariční lhůty.