5 C 120/2025 - 93

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 296.133,05 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám [tituly před jménem], advokáta [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 9,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. K uplatněnému nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]. a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši [částka], s úročením poskytnutých peněžních prostředků úrokovou sazbou ve výši 9,9 % p. a. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek sjednaných přímo ve smlouvě. Spolu se splátkami se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, příp. poplatky za pojištění. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce tedy poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena žalobci. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši [částka], žalobci neuhradil žalovaný ničeho. Žalovaný svůj dluh žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Soud při jednání, které ve věci proběhlo dne [datum], provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti.

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba]. jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 9,9 % p. a., přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 107 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], placených inkasem ze splátkového účtu, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, počínaje první splátkou dne [datum] a konče poslední splátkou ve výši [částka] dne [datum]. Účelem poskytnutého úvěru je konsolidace dluhů žalovaného v celkové výši [částka], použití zbývajících prostředků úvěru je na uvážení žalovaného. Konsolidovanými dluhy žalovaného je splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka].

6. Ze sdělení žalobce, obsaženého v doplnění žaloby ze dne [datum], a z výpisu z úvěrového účtu, vedeného na jméno žalovaného u právního předchůdce žalobce, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora, soud zjistil, že z tohoto úvěrového účtu byly dne [datum] odeslány dvě platby v celkové výši [částka], označené jako čerpání úvěru, a to na splátkový účet žalovaného (ve výši [částka]) a na účet určený k úhradě konsolidovaného dluhu (ve výši [částka]), uvedené ve smlouvě o úvěru shora.

7. Z žalobního návrhu, z podkladů pro soudní řízení (přehledu splácení úvěru) ze dne [datum], z výpisu z úvěrového účtu shora a z přehledu jednotlivých splátek, obsaženého v doplnění žaloby ze dne [datum] shora, soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka].

8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum] a upozornil ho, že pokud tuto v tomto termínu neuhradí, dojde k zesplatnění celého úvěru.

9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] – seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] – potvrzení o zaplacení kupní ceny, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba]. z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], adresované žalovanému, a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.

12. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětné smlouvy ověřil úvěruschopnost žalovaného, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalovaného a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalovaného uvedené v hodnocení klienta, a aby k těmto doplněným skutkovým tvrzením označil a soudu doložil veškeré důkazy, žalobce soudu předložil listiny Žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum], Potvrzení o výši příjmu ze dne [datum], Posouzení úvěruschopnosti klienta na jméno žalovaného k žádosti ze dne [datum], včetně informace z CCB, a výpisy z běžného účtu, vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum]. Dále uvedl, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného při zpracovávání jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci čehož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou ve společnosti [právnická osoba], jeho čistý měsíční příjem činí [částka], je svobodný, nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá žádné další finanční závazky u jiné společnosti, dále s ohledem na výši jeho příjmu (který žalovaný doložil potvrzením zaměstnavatele o výši příjmu), a výši požadovaného úvěru dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.

13. Z listiny Žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, forma bydlení nájem bytu ve vlastnictví jiné osoby, počet členů domácnosti včetně žalovaného 3, druh hlavního zdroje příjmu zaměstnanec, počet členů domácnosti bez pravidelného příjmu 1, je zaměstnán od [datum] u zaměstnavatele [právnická osoba], pracovní poměr na dobu neurčitou, v současné době neřeší ztrátu zaměstnání nebo snížení příjmu, jeho hlavní čistý měsíční příjem činí [částka], doložení příjmu sporožirovým účtem, ostatní příjmy [částka], příjem z pronájmu [částka]. Měsíční výdaje tvoří splátky úvěrů u skupiny [Anonymizováno] (budou automaticky načteny), splátky mimo [Anonymizováno], včetně nebankovních společností [částka], nájem (u cizí osoby) [částka], ostatní pravidelné výdaje (např. výživné, srážky ze mzdy, léky) [částka].

14. Z listiny Potvrzení o výši příjmu, vystavené dne [datum] zaměstnavatelem [právnická osoba] [adresa], soud zjistil, že žalovaný byl u tohoto zaměstnavatele zaměstnán od [datum] na pozici pomocný kuchař, na dobu neurčitou, není ve výpovědní lhůtě, s hrubou mzdou dle smlouvy [částka], jeho průměrný čistý měsíční příjem za posledních 12 měsíců činil [částka]. Z jeho mzdy nejsou prováděny srážky na základě výkonu rozhodnutí.

15. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta shora soud zjistil, že žalovaný na žádosti o úvěr sdělil, že jeho příjem činí [částka]. Toto bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného, vedený u právního předchůdce žalobce, z nichž je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Dále právní předchůdce žalobce ověřil lustrací v insolvenčním rejstříku, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nebyli v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku klienta a z interní evidence klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace (podvodné jednání, kriminální aktivity, exekuční řízení atd.). Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka] a nájemné ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce stanovil životní výdaje žalovaného dle jím sdělených dat (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Zároveň právní předchůdce žalobce při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovil maximální částku z příjmu žalovaného, kterou lze použít pro splácení úvěrů s tím, že příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti 1 existující kontrakt, a to hotovostní úvěr pro fyzické osoby v [Anonymizováno] se splátkou [částka], který byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován. Splátka nového úvěru činila [částka], nové splátkové zatížení žalovaného tak činilo [částka]. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo [částka] k pokrytí jeho životních nákladů.

16. Z výpisů z běžného účtu, vedeného na jméno žalovaného u právního předchůdce žalobce za období od [datum] do [datum], soud zjistil, že za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Na běžný účet byly v tomto období připsány platby od plátce [právnická osoba] ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]). Dále byly v tomto období připsány platby od plátce ČSSZ ve výši [částka] ([datum], nemocenské 1. 8. – [datum]), ve výši [částka] ([datum], nemocenské 1. 9. – [datum]), ve výši [částka] ([datum], nemocenské 1. 10. – [datum]), ve výši [částka] ([datum], peněžitá pomoc v mateřství 29. 10. – [datum]), ve výši [částka] ([datum], otcovská [datum] – [datum]) a ve výši [částka] ([datum], peněžitá pomoc v mateřství 1. 12. – [datum]), ve výši [částka] ([datum], peněžitá pomoc v mateřství 1. 1. – [datum]). Dne [datum] byla na účet připsána platba ve výši [částka] z účtu č. [č. účtu], dne [datum] byl proveden výběr hotovosti ve výši [částka] a dne [datum] byl proveden výběr hotovosti ve výši [částka].

17. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.

18. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti mající vliv na posouzení žalobního návrhu.

19. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

20. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

21. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

23. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

24. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

25. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

26. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

27. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

29. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

30. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).

31. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

32. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

33. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

34. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (neexistence zápisu v insolvenčním rejstříku schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzuje), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a zejména výdajích žalovaného, obsažené ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Především však dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, z potvrzení o výši příjmu, z posouzení úvěruschopnosti klienta a z výpisů z běžného účtu žalovaného shora zjistil, že tyto měly dle sdělení žalovaného činit [částka] (s touto částkou pak operoval i právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného) a jako takové byly řádně a pečlivě doloženy a zkontrolovány výpisy z běžného účtu žalovaného shora, resp. z potvrzení o výši příjmu shora, z nichž je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. V posouzení úvěruschopnosti shora však nebylo uvedeno ani žalobcem tvrzeno, co bylo zdrojem dalších příjmů na běžném účtu žalovaného, které tvořily značnou část (třetinu až polovinu) celkových příjmů na tomto účtu, přičemž tyto příjmy vzhledem k pravidelným minimálním (i záporným) zůstatkům na tomto účtu tvořily důležitou a ekonomicky evidentně nepostradatelnou část celkových příjmů domácnosti žalovaného. Z popisu těchto příchozích plateb na výpisech z účtu i z uvedení počtu členů domácnosti žalovaného, včetně těch bez pravidelného příjmu, v žádosti o úvěr, totiž jednoznačně vyplývá, že se jednalo o platby v souvislosti s nastávajícím a posléze nastalým mateřstvím, resp. rodičovstvím v rámci domácnosti žalovaného. Pro tuto skutečnost mimo jiné svědčí i charakter dalších plateb, prováděných z běžného účtu žalovaného (vesměs za potraviny, velmi často i lékárenské výdaje). Tato skutečnost pak má dle názoru soudu naprosto zásadní význam zejména při posouzení dostatečnosti ověřování úvěruschopnosti žalovaného z pohledu jeho výdajových poměrů. Ohledně výdajů žalovaného dle listin Žádost o poskytnutí úvěrového produktu a Posouzení úvěruschopnosti shora žalovaný uvedl výdaje ve výši [částka], resp. ve výši [částka] za nájem. Právní předchůdce žalobce stanovil životní výdaje žalovaného dle jím sdělených dat (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd. – toto však nebylo soudu nijak doloženo ani tvrzeno) „v kombinaci s interními informacemi banky“ po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Prostým nahlédnutím do výpisů z účtu žalovaného shora však lze zjistit, že tento údaj neodpovídá skutečnostem, vyplývajícím z pohybů na tomto účtu (který byl veden u právního předchůdce žalobce a spadá tak jistě do kategorie interní informace banky), uvažujeme-li o výdajích žalovaného z pohledu jeho domácnosti. Dále žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce však dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti existující kontrakt u právního předchůdce žalobce s výší splátky [částka] (tento údaj vyplývá i z výpisů z běžného účtu žalovaného shora). Tento existující úvěr byl nově poskytnutým úvěrem zkonsolidován s tím, že výše nové splátky činila [částka]. Již tato skutečnost (žalovaným uvedené výdaje a splátky ve výši [částka] vs údaje vyplývající z běžného účtu a CCB, a absence jakékoliv reflexe tohoto rozporu právním předchůdcem žalobce) se soudu sama o sobě jeví jako vypovídající o přístupu právního předchůdce žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného, stejně jako absence reflexe či bližšího zkoumání a prověření částky uvedené žalovaným jako výdaj na nájem (částka [částka] jako nájemné za tříčlennou rodinu se soudu jeví jako krajně nepravděpodobná, běžné realitě naprosto neodpovídající, a minimálně proto si zasluhující bližší zdůvodnění či doložení). Rovněž další skutečnosti, vyplývající z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora, zejména pravidelné minimální (i záporné) zůstatky na tomto účtu po celé doložené období před poskytnutím úvěru ve spojení s charakterem příjmů na tomto účtu (blíže popsaným shora) nebyly žalobcem ani jeho právním předchůdcem nijak reflektovány. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, navíc očividně v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z předložených listin, a tedy naprosto nedostatečně. Dále rovněž skutečnost, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr u právního předchůdce žalobce čerpal dřívější dosud nesplacený úvěr, jak vyplývá z lustra v CCB i ze samotné smlouvy o úvěru, v kombinaci se změnou jeho sociální situace (čerstvé rodičovství a s ním nepochybně spojený nárůst výdajů) dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. V této situaci učiněný závěr, že příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek (poskytovaného úvěru) i životních výdajů, se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový, když dle názoru soudu jsou údaje o výdajích žalovaného, s nimiž právní předchůdce žalobce operoval v listině posouzení úvěruschopnosti klienta shora, očividně neúplné a podhodnocené, a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se jeví ve vztahu k finanční realitě žalovaného (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit (či spíše si představit vůbec nejde), že by žalovaný (a obecně i jakákoli jiná osoba v jeho situaci – deklarovaný počet členů domácnosti 3, vyživovaných osob 1, druh bydlení nájemník, předpokládané výdaje s tím spojené, v kombinaci s dalšími nezbytnými výdaji – např. strava, ošacení, doprava, přitom podstandardní příjem žalovaného a příjem druhého dospělého člena domácnosti nemocenská, resp. peněžitá pomoc v mateřství) neměl v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, resp. měl výdaje v pouze uváděné výši [částka]. Navíc i pokud by se soud ztotožnil s takto stanovenou částkou výdajů žalovaného, po doplnění o nové splátkové zatížení ve výši [částka] a po odpočtu takto vypočtených výdajů od uvažovaných příjmů žalovaného ve výši [částka] by to znamenalo, že žalovanému by zbývala (a měla postačovat) na nepředpokládané a mimořádné výdaje měsíčně částka ve výši [částka]. V situaci čerstvého rodičovství dle mínění soudu naprosto nereálné. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil, resp. nesprávně vyhodnotil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

35. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil [částka], proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 12,75 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne [datum], žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum], splatnost proto nastala dne [datum] a žalovaný je tak v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně.

36. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

37. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva sestávají z nákladů za zastoupení advokátem stanovených dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), dle níž náleží právnímu zástupci žalobce odměna dle § 7 bod 6. a. t. za čtyři úkony právní pomoci dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a. t. ve znění účinném před i po [datum] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, sepis a podání žaloby, účast u jednání nepřesahující dvě hodiny dne [datum]) ve výši [částka] za úkon (počítáno z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle § 8 odst. 1 a. t.), dvě paušální náhrady hotových výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do [datum] a dvě paušální náhrady hotových výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od [datum], tj. celkem [částka]. Žalobce dále uplatnil náhradu nákladů řízení ve výši [částka] ještě za jeden úkon právní pomoci, a to za písemné podání ve věci samé ze dne [datum], a za k tomu přináležející paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka], tato náhrada nákladů řízení však žalobci nebyla přiznána, neboť tímto podáním žalobce na výzvu soudu pouze doplňoval svá tvrzení uvedená v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, a za to mu náhrada nákladů řízení nepřísluší. Dále žalobce uplatnil náhradu nákladů řízení ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny, tj. ve výši [částka] ještě za jeden úkon právní pomoci, a to za vyjádření ze dne [datum], a za k tomu přináležející paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka], tato náhrada nákladů řízení však žalobci rovněž nebyla přiznána, neboť tímto podáním žalobce na dotaz soudu pouze sděloval, že nesouhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, a za to mu náhrada nákladů řízení rovněž nepřísluší. Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady cestovních výdajů, a to za cestu za účelem účasti na jednání dne [datum] z [adresa] a zpět, v celkové vzdálenosti 42 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 4,7 l/100 km, při ceně motorové nafty [částka]/l a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy [částka] dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem ve výši [částka]. Dále náklady právního zastoupení sestávají z náhrady za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 a odst. 3 a. t. ve znění účinném od [datum] za čas strávený cestou do místa jednání a zpět, za jedno jednání v rozsahu dvou (2 x 1) půlhodin po [částka] za každou i jen započatou půlhodinu, ve výši [částka]. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí celkem [částka]. Právnímu zástupci žalobce přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], což činí částku [částka]. Náklady za právní zastoupení žalobce tak činí včetně daně z přidané hodnoty celkem [částka]. Žalobci dále bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] za jím zaplacený soudní poplatek z žaloby. Celková částka nákladů řízení účelně vynaložená žalobcem tak činí částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 62,30 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení