5 C 151/2024 - 342

Rubrum

Okresní soud v Náchodě rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Slížkovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovaným: 1) [Jméno žalované A], narozená dne [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] 2) [Jméno žalované B], narozený dne [Datum narození žalované B] bytem [Adresa žalované A] oba žalovaní zastoupeni advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení vlastnického práva k nemovité věci, vyklizení nemovitosti a zaplacení 96 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitých věcí: pozemek parc. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [Anonymizováno] – rodinný dům; pozemek parc. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [Anonymizováno] – rodinný dům („Rodinný dům“); pozemek parc. č. [hodnota] – orná půda; pozemek parc. č. [hodnota] – ostatní plocha; pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada; pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada; pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost; pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha; a pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném pro katastrální území a obec [adresa], u [právnická osoba] pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

II. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni vyklidit nemovité věci: pozemek parc. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [Anonymizováno] – rodinný dům; pozemek parc. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je budova s [Anonymizováno] – rodinný dům („Rodinný dům“); pozemek parc. č. [hodnota] – orná půda; pozemek parc. č. [hodnota] – ostatní plocha; pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada; pozemek parc. č. [hodnota] – zahrada; pozemek parc. č. [hodnota] – trvalý travní porost; pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha; a pozemek parc. č. [Anonymizováno] – ostatní plocha, vše zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota], vedeném pro katastrální území a obec [adresa], u [právnická osoba] pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, aby soud uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci částku 96 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonem stanovené výši z této dlužné částky ročně, a to za dobu od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně do tří dnů od právní moci rozsudku náklady řízení 336 064 Kč, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce podal proti žalovaným žalobu, kterou se domáhá určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, alternativně se domáhá zrušení kupní smlouvy, na základě které tyto nemovitosti převedl na žalované. Dále se podanou žalobou domáhá vyklizení těchto nemovitostí a také se po žalovaných domáhá zaplacení částky 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení.

2. V žalobě žalobce uvedl, že se žalovanými se seznámil v průběhu roku 2019. Žalobce je bezdětný vdovec, kromě rodiny neteře a synovce nemá nikoho, kdo by se o něj pravidelně staral a vypomáhal mu. Žalovaná začala nabízet žalobci pomoc a nechala se žalobcem pozvat do nemovitosti – rodinného domu, který žalobce užíval. Žalovaná začala žalobce navštěvovat častěji a občas mu vypomáhala s drobnými úkony. Žalobce drobnou výpomoc od žalované přivítal. Když žalovaná zjistila, že se žalobce nebrání myšlence převodu vlastnictví k nemovitostem, začala žalobci ještě více vypomáhat a také začala činit kroky vedoucí k uzavření kupní smlouvy. Pokud se žalobce a žalovaní bavili o kupní ceně, uváděli žalovaní cenu 1 milion Kč, pokud se hovořilo o tom, jakou cenu nemovitosti mají, uváděla žalovaná, že 2 až 3 miliony Kč. Žalobci předložila koncept kupní smlouvy. Následně žalobci sdělila, že zajistila podpis kupní smlouvy u advokáta [tituly před jménem] [jméno FO]. Finální kupní smlouva, podepsaná dne [datum] jak žalobce zjistil až po jejím podpisu, se však v některých ustanoveních lišila od původního konceptu. Změněná kupní smlouva nebyla diskutována a žalobci vysvětlena. Podle této kupní smlouvy měli žalovaní zaplatit žalobci kupní cenu 700 000 Kč v několika ročních splátkách, poslední splátku až [datum]. Zásadní význam pro žalobce mělo ustanovení kupní smlouvy o zřízení práva služebnosti užívání nemovitosti, zřízení zákazu zcizení a zatížení nemovitostí a konečně také zřízení reálného věcného břemene, spočívajícího v postarání se o žalobce coby oprávněného z reálného věcného břemene. Po podpisu kupní smlouvy žalobce očekával, že žalovaní se nastěhují k němu do rodinného domu, což se však nestalo. Žalobce si začal postupně uvědomovat, že žalovaní jej ve své podstatě obelhali, když mu slibovali zajištění jeho potřeb. Žalobce si nechal v prosinci 2023 vyhotovit znalecký posudek na odhad tržní hodnoty staveb a pozemků, a to včetně zohlednění hodnoty věcného břemene. Cena ke dni následujícímu po dni uzavření kupní smlouvy byla znalcem určena ve výši [Anonymizováno]. Tržní hodnota věcných břemen, včetně reálného věcného břemene, které v podstatě plněno nebylo, byla určena ve výši 199 434 Kč. Majetková hodnota plnění z kupní smlouvy je tak v hrubém nepoměru vůči ceně za převod nemovitostí, které mají mnohonásobně vyšší hodnotu.

3. Dále žalobce v žalobě uvedl, že dne [datum] předal žalované [Jméno žalované A] bankovky v hodnotě [hodnota] Kč, a to za účelem výměny bankovek, které měly omezenou platnost. Žalobce však nikdy neobdržel hotovost zpět, ačkoliv o její navrácení opakovaně žádal.

4. Žalobce je přesvědčen, že uzavřená kupní smlouva je neplatná z důvodu lichvy podle § 1796 Občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), neboť je zde hrubý nepoměr mezi sjednanou (resp. ze strany žalovaných jednostranně určenou kupní cenou a výslednou cenou nemovitostí, kdy rozdíl činí [Anonymizováno] v neprospěch žalobce, bylo zneužito subjektivních slabostí žalobce (jeho stáří, nezkušenost, rozumové slabosti dané věkem, jakož i jeho rozrušení) a žalovaní tohoto stavu prokazatelně zneužili, když mu slíbili, že se o něj budou starat, ačkoliv věděli, že toto po podpisu kupní smlouvy nemají v úmyslu dodržet. Žalobce dále tvrdí, že kupní smlouva je neplatná rovněž z toho důvodu, že byl při sepisu kupní smlouvy uveden v omyl tím, že kupní smlouvu podepsal pod výslovným příslibem komplexního postarání se o jeho osobu žalovanými. Rovněž tento důvod neplatnosti uplatnil žalobce vůči žalovaným v předžalobní výzvě. Ke dni [datum] pak žalobce prostřednictvím předžalobní výzvy odstoupil od kupní smlouvy coby zastřené smlouvy darovací. Dále žalobce namítá, že v případě kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovanými došlo k neúměrnému zkrácení podle § 1793 o.z.. Proto žalobce eventuálním žalobním petitem požaduje zrušení kupní smlouvy. Žalobce současně žádá, aby žalovaní nemovitosti vyklidili, neboť jejich užíváním zasahují do vlastnického práva žalobce. Pokud jde o částku 96 000 Kč, uzavřel žalobce se žalovaným příkazní smlouvu, kterou je požádal o výměnu neplatných bankovek za nové. Žalovaní žalobci tuto částku nikdy nevrátili, proto žalobce od příkazní smlouvy odstoupil a požaduje po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení ve výši 96 000 Kč se zákonnými úroky z prodlení ode de podání žaloby. [právnická osoba] ohledem na výše uvedené skutečnosti žalobce žalované vyzval dne [datum] k součinnosti při opravě údajů o nemovitostech v katastru nemovitostí a vyklizení nemovitosti, jakož i vydání částky 96 000 Kč. Žalovaní jeho výzvě nevyhověli.

6. Žalovaní se žalobou nesouhlasili, navrhovali zamítnutí všech částí žaloby. Ve vyjádření k žalobě namítali především, že žalovaná [Jméno žalované A] měla se žalobcem přátelský vztah, žalobci vypomáhala například s nákupy, odvozem k lékaři, na přání žalobce jej dokonce navštěvovala. Žalobce chtěl nemovitosti částečně darovat, již delší dobu měl zájem dům prodat a nabízel jej minimálně třem dalším lidem. Žalobce dokonce žalovaným nabízel, že jim nemovitosti daruje, což žalovaní odmítli (bylo by nutné platit daň darovací u tzv. osob neblízkých). [adresa] nemovitostí probíhala prostřednictvím právníka, u kterého byli žalobce i žalovaní několikrát. Žalobce byl za právníkem několikrát bez přítomnosti žalovaných. Kupní cenu navrhl sám žalobce spolu s veškerými podmínkami, které jsou obsaženy ve smlouvě. O tom, že nemovitosti mají zcela jinou hodnotu věděl žalobce i žalovaní. V září 2023 začali žalovaní řešit rekonstrukci domu. Až do konce roku probíhalo vše bez problémů, žalobce si na nic nestěžoval. [datum] zavolal žalobce žalované, že odjíždí na Mallorcu, následně již nebral žalovaným telefon. Žalovaní jsou přesvědčeni, že žalobce byl donucen, nebo zmanipulován svými příbuznými k tomu, aby podal žalobu. Žalovaní odmítají tvrzení žalobce o tom, že jim předal částku 96 000 Kč. Veškeré peněžní částky, které žalobce žalovaným předal, byly použity na potřeby žalobce, jako je jídlo, léky atd..

7. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že jako vlastníci v katastru nemovitostí, list vlastnictví č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště [adresa], jsou zapsáni žalovaní. Nemovitosti jsou v jejich společném jmění manželů. Ve prospěch žalobce je zapsáno v katastru nemovitostí věcné břemeno užívání, zákaz zcizení a zatížení nemovitostí a reálné věcné břemeno postarání se o žalobce ve stáří a nemoci po dobu jeho života.

8. Z kupní smlouvy a smlouvy o zřízení práva služebnosti, podepsané účastníky dne [datum] v kanceláři advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem v [adresa] soud zjistil, že žalobce prodal žalovaným nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku za kupní cenu 700 000 Kč. Splatnost kupní ceny je v kupní smlouvě uvedena tak, že částku 100 000 Kč měli kupující zaplatit nejpozději do [datum], částku 100 000 Kč nejpozději do [datum] a částku 100 000 Kč nejpozději do [datum]. [adresa] [Anonymizováno] k rukám a ku prospěchu [jméno FO], nar. [datum] ve splátkách tak, že částka 50 000 Kč měla být zaplacena do [datum], částka 50 000 Kč do [datum], částka 50 000 Kč nejpozději do [datum] a částka 50 000 Kč nejpozději do [datum]. Stejné splátky a ve stejných termínech splatnosti měly být zaplaceny i ku prospěchu a k rukám [jméno FO], nar. [datum]. Současně bylo touto kupní smlouvou zřízeno právo služebnosti ve prospěch žalobce spočívající v užívání a spoluužívání nemovitostí s tím, že žalobce bude hradit vlastní náklady na spotřebovanou elektrickou energii, vodné, stočné, poplatky za televizi, rozhlas a internet. Dále bylo touto smlouvou zřízeno reálné věcné břemeno, jímž se žalovaní zavázali postarat se o žalobce ve stáří a nemoci, zejména provádět úklid domácnosti, praní a žehlení prádla, zajištění stravy nejméně 2x týdně, zajištění nákupu potravin a drogerie nejméně 2x týdně, zajištění otopu – dřeva, posekání trávy na převáděných pozemcích, včetně údržby porostů na těchto pozemcích, údržbu zahradní techniky a 1x za 2 roky zajistí výmalbu místností ve výlučném užívání žalobce. Materiální náklady na pořízení a opravy ponese žalobce. Žalovaní také zřídili ve prospěch žalobce zákaz zcizení nemovitostí a jejich zatížení na dobu života žalobce.

9. Ze znaleckého posudku z oboru stavebnictví a ekonomika [jméno FO] soud zjistil, že ke dni [datum] byla tržní hodnota převáděných nemovitostí [Anonymizováno] Kč. Při stanovení ceny nemovitostí vycházel znalec ze znalosti místního trhu, místního šetření a informací od realitních kanceláří, či veřejných nabídek realitních internetových serverů. Znalec ocenil také věcné břemeno a reálné věcné břemeno, zřízené kupní smlouvou částkou ve výši 199 434 Kč. Při stanovení ceny věcného břemene vycházel znalec z veřejně dostupných zdrojů, kterými zjistil ceny běžných pronájmů v obci a jejím blízkém okolí. Při stanovení ceny reálného věcného břemene vycházel znalec z ocenění jednotlivých služeb a jejich kapitalizace, které je převzato v průměrné hodnotě [hodnota] %. Proti ocenění nemovitostí a věcných břemen žalovaní nevznesli žádné námitky.

10. Z výzvy k poskytnutí součinnosti při opravě údajů o nemovitostech v katastru nemovitostí a výzvy k vyklizení nemovitostí soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce zaslal žalovaným výzvu k součinnosti při změně údajů v katastru nemovitostí ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Dále žalobce v této výzvě in eventum odstoupil od kupní smlouvy jako od smlouvy darovací, neboť rozdíl mezi kupní cenou a skutečným plněním je tak zásadní, že smlouvu lze považovat za smlouvu darovací. Jako důvod odstoupení od smlouvy žalobce uvedl nevděk a neplnění slíbených závazků a nevrácení částky 96 000 Kč, k jejímuž vydání současně vyzval.

11. Z čestného prohlášení [tituly před jménem] [adresa], praktické lékařky pro dospělé, soud zjistil, že je ošetřující lékařkou žalobce. Od ledna 2020 pozoruje u žalobce výrazné snížení kritického myšlení, zvýšenou tendenci důvěřovat cizím osobám a jednat pod jejich vlivem, v poslední době také zvýšenou úzkostlivost, orientaci v komplexních problémech a omezenou schopnost samostatně se rozhodovat.

12. Z lékařské zprávy [právnická osoba] a zprávy Centra [právnická osoba] [adresa] soud zjistil, že žalobce trpí lehkou neurčenou demencí, narušenou frustrační tolerancí. Je nepřiměřeně důvěřivý, stařecky křehký. Patrný je již mírný deficit kognitivních funkcí. Patrné je již narušení soběstačnosti.

13. Z podání žalobce odeslaného právnímu zástupci žalovaných dne [datum] soud zjistil, že žalobce učinil jednostranný úkon započtení částky 96 000 Kč, kterou předal žalované [Jméno žalované A], spolu se zákonným úrokem z prodlení, tj. celkem částky 99 365,90 Kč, vůči částce 100 000 Kč, kterou obdržel z účtu [jméno FO] dne [datum]. Tuto částku žalobce považuje za zaslanou bez právního důvodu. Rozdíl mezi částkami, tj. částku 634,10 Kč, která ke dni [datum] představovala zůstatek bezdůvodného obohacení žalobce odeslal na bankovní účet [jméno FO].

14. Z mimořádného výpisu zaúčtovaných transakcí na účtu žalované [Jméno žalované A], vedené [právnická osoba]., č. účtu [č. účtu] soud zjistil, že na tento účet byla dne [datum] vložena do bankomatu částka 27 000 Kč a dne [datum] byla prostřednictvím bankomatu na tento účet vložena částka 76 000 Kč. Dne [datum] vybrána částka 20 000 Kč a dne [datum] byla vybrána částka 75 000 Kč.

15. Z účastnické výpovědi žalobce soud zjistil, že se žalovanými se zná pět roků, žalobce chodil do restaurace, kde pracovala žalovaná [Jméno žalované A]. Byl rád, že jej žalovaní navštěvovali, neboť žije sám, měl se žalovanými kamarádský vztah. Žalovaní slibovali, že se k žalobci nastěhují a že se o něj budou starat, že ho vezmou do rodiny. Žalobce jim věřil. Domluvili se o prodeji domu žalovaným, domluvili se na kupní ceně 700 000 Kč. Při podpisu kupní smlouvy žalovaná říkala, že nemovitosti mají hodnotu 2 až 3 miliony korun. Před podpisem smlouvy navštívil žalobce advokáta, který smlouvu sepisoval celkem 3x. Soud zjistil, že si žalobce pamatuje datum podpisu smlouvy [datum]. Dále soud považuje z účastnické výpovědi žalobce za zjištěné, že [datum] prodavačka při placení melounu v obchodě žalobci sdělila, že má neplatné bankovky. Doma si žalobce bankovky, které měl, kontroloval a zjistil, že jsou neplatné. Ještě tentýž den předal žalobce žalované bankovky v hodnotě [hodnota] Kč a požádal ji, aby mu je vyměnila. Později žalovaná převzetí bankovek od žalobce popřela.

16. Z účastnické výpovědi žalované [Jméno žalované A] soud zjistil, že se poznala se žalobcem před pěti roky, žalobce chodil do restaurace, kde žalovaná pracovala. Postupně se žalobce a žalovaná začali více spolu povídat, žalovaná mu poskytovala drobné služby zejména v době covidové pandemie, především donášku nákupů, vyzvednutí léků. Potom začala žalovaná k žalobci chodit na návštěvy, chodila k němu několikrát týdně, jela s ním k zubnímu a očnímu lékaři, jezdila s ním nakupovat. Později navštěvoval žalobce žalovanou také u ní doma. V sobotu vozila žalovaná žalobci oběd, za což jí platil 100 Kč. Žalovaná žalobci pomáhala zařizovat převod pozemků na [jméno FO] a dále převod akcií na žalobce, neboť akcie byly ještě v té době napsány na již zemřelou manželku žalobce. Později jezdil se žalovanou za žalobcem i její manžel [Jméno žalované B]. Žalobce nabízel žalované prodej svých nemovitostí. Žalovaná to odmítala a argumentovala tím, že se nechce zadlužovat. Nakonec se na koupi nemovitostí dohodli s tím, že tam žalobce nechají bydlet a že se o něj postarají. Žalobce nechtěl, aby se žalovaní zadlužovali, proto vymyslel ty splátky kupní ceny. Žalovaná upozornila žalobce, že by některé bankovky mohl mít neplatné. Žalovaná popřela, že by jí žalobce předal bankovky v hodnotě [hodnota] Kč. Žalovaná považuje žalobce za chytrého muže, který si byl vědom toho, že kupní smlouvu může do 20 dnů odvolat. Žalobce se podle jejího názoru velmi dobře orientuje, vše co potřebuje, si zařídí. V současné době žalovaní nemovitosti, které koupili od žalobce, rekonstruují, horní patro domu není obyvatelné.

17. Z účastnické výpovědi žalovaného [Jméno žalované B] soud zjistil, že žalovaný žalobce zná asi tři roky. Manželka žalovaného jezdila za žalobcem během pandemie covidu, po covidu jezdil k žalobci i žalovaný jednou za týden až jednou za dva týdny, dali si spolu kávu, povídali si. Žalovaný žalobci pomáhal se dřevem a prací na zahradě. U žalobce doma se řešil převod domu na žalované. Nejdříve chtěl žalobce žalovaným nemovitosti darovat, pak se dohodli na ceně 700 000 Kč. Nebylo možné se ihned do nemovitosti nastěhovat, bylo nutné provést rekonstrukci, kterou žalovaní realizují.

18. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud dále zjistil, že svědkyně je neteří žalobce. Žalované viděla poprvé až u soudního jednání. O kupní smlouvě, kterou žalobce převedl nemovitosti na žalované svědkyně ví teprve od doby, kdy je žalobce požádal o pomoc, což se stalo koncem listopadu 2023. Žalobce tehdy předal manželovi svědkyně a jejímu bratrovi v obálce koncept kupní smlouvy a požádal je, zda by mu mohli s tou záležitostí pomoci. Žalobce chtěl kupní smlouvu „vzít zpět“. Svědkyně v poslední době navštěvovala žalobce několikrát ročně, někdy manžel svědkyně pomáhá žalobci s prací na zahradě. Žalobce je na svůj věk velmi soběstačný, chyběl mu však sociální kontakt.

19. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] [Anonymizováno] považuje soud za prokázané, že svědek je manželem neteře žalobce. Svědek zná žalobce 15 až 16 roků. S manželkou za ním jezdili přibližně jednou za dva měsíce, spíše nepravidelně Žalované svědek nezná. O skutečnosti, že žalobce prodal dům žalovaným se svědek dozvěděl [datum] od švagra [jméno FO]. Svědek o převodu nemovitostí na žalované se žalobcem nehovořil. Teprve koncem listopadu 2023 tuto skutečnost sdělil žalobce svědkovi. Žalobce tehdy předal svědkovi a jeho manželce koncept kupní smlouvy. Poté co svědek a jeho manželka zjistili situaci ohledně kupní smlouvy a žalobce je požádal, zda by s tím nešlo něco udělat, odvezli dne [datum] žalobce k sobě. Žalobce měl tehdy zdravotní problém s okem. Po přestěhování k rodině svědka toto bylo vyřešeno ambulantní operací. V současné době je zdravotní stav žalobce dobrý, žalobce žije v domě u svědka a jeho manželky, jde o velký rodinný dům, má k dispozici samostatný byt. Svědek koncem roku 2022 zařizoval záležitost darovací smlouvy, na základě které chtěl žalobce nemovitosti darovat [jméno FO].

20. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud dále zjistil, že svědek je synovec žalobce. Svědek jezdil na návštěvy k žalobci každý měsíc, někdy i několikrát za měsíc. Pomáhali mu s pracemi na zahradě, drobnými opravami domu, opravou plotu a řezáním dřeva. Manželka svědka pomáhala žalobci v domácnosti s úklidem. Žalobce v minulosti daroval svědkovi traktor, auto a nějaké nářadí. Svědek má také povědomost o tom, že v roce 2022 mu chtěl žalobce darovat nemovitosti. Proč darování nakonec nebylo realizováno se svědek nezajímal. Svědek zaznamenal při návštěvě žalobce, že u části horního poschodí domu, který žalobce užíval, probíhala rekonstrukce, na nic bližšího o této rekonstrukci se svědek žalobce netázal. Žalované svědek neznal, pouze jednou asi před čtyřmi roky se mu žalobce zmínil, že k němu jezdí nějaká paní. [jméno FO] žalobcem je nyní svědek v kontaktu každý týden. Žalobce se svěřil svědkovi o prodeji nemovitosti žalovaným až [datum], předal jim obálku, v níž byla kopie smlouvy uzavřené se žalovanými. Dále v této obálce bylo sdělení, že žalobce předal žalované 96 000 Kč na výměnu a že mu žalovaná peníze nevrátila. Svědek na základě těchto informací zavolal žalobci a ten je požádal o pomoc, by zhroucen.

21. Z výpovědi svědkyně [adresa], manželky svědka [jméno FO], soud dále zjistil, žalobce a svědkyně připravovali v roce 2022 darovací smlouvu, kterou chtěl žalobce darovat nemovitosti [jméno FO]. Darováním chtěl žalobce [jméno FO] překvapit. V darovací smlouvě bylo věcné břemeno ve prospěch žalobce. [datum], po jedné návštěvě u žalobce, kdy žalobce byl nervózní, nahlížením do katastru nemovitostí manžel svědkyně [jméno FO] zjistil, že žalobce převedl nemovitosti na žalované. Se žalobcem o tom nemluvili. Na podzim roku 2023 si všimli, že se v domě provádějí nějaké úpravy. Hovořili o tom se žalobcem, ten se však k tomu tehdy nechtěl blíže vyjadřovat. Žalobce pak [datum] předal svědkovi kupní smlouvu uzavřenou se žalovanými. Dále bylo v obálce, kterou jim žalobce předal, napsáno, že žalobce žalované předal 96 000 Kč, aby mu bankovky vyměnila a že je nikdy nedostal zpět. [datum], když za žalobcem přijeli, říkal žalobce, že nesouhlasí s kupní smlouvou, že cena je nízká a že mu žalovaní nezajišťují služby tak, jak slíbili. Požádal svědkyni a jejího manžela o pomoc, kterou mu slíbili.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], švagrové žalobce soud zjistil, že o kupní smlouvě, kterou žalobce převedl nemovitosti na žalované, ví pouze zprostředkovaně od rodiny. Svědkyně žalobce pravidelně navštěvovala, poslední roky jednou za měsíc, pomáhala mu společně s manželem s úklidem, pracemi na zahradě, uvařila mu a upekla. Žalované neznala, z náznaků žalobce však věděla, že žalobce navštěvují. Svědkyně se žalobcem neřešila jeho majetkové záležitosti.

23. Po zhodnocení všech shora uvedených důkazů zjistil soud tento skutkový stav: Žalobce byl vlastníkem nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa]. Žalobce je bezdětný vdovec, žil v těchto nemovitostech sám, cítil se osamělý. Před pěti roky začal navštěvovat restauraci, ve které pracovala žalovaná. Se žalovanou si začali povídat, žalobce byl rád, neboť komunikace se žalovanou mu pomáhala překonávat osamělost. Na pozvání žalobce žalovaná a rovněž také žalovaný začali k žalobci docházet, povídali si s ním, pomáhali mu s drobnými pracemi, s nákupy a s dopravou k lékaři. Za žalobcem na návštěvy jednou za měsíc jezdili i jeho příbuzní, především synovec [jméno FO] s manželkou [adresa] a švagrová [jméno FO], dále občas také [jméno FO] a [jméno FO]. Pomáhali mu s pracemi na zahradě i v domácnosti. Žalobce zamýšlel darovat nemovitosti svému synovci [jméno FO], připravenou darovací smlouvu však neuzavřel. Žalobce je, jak bylo prokázáno lékařskými zprávami, nepřiměřeně důvěřivý a stařecky křehký. Jeho kognitivní funkce jsou mírně sníženy. Obával se samoty a ztráty soběstačnosti, velmi naléhavě hledal někoho, kdo by jej těchto starostí zbavil. Žalovaní mu poskytovali drobné služby a především častější sociální kontakt. Rodina žalobce jej navštěvovala pouze jedenkrát za měsíc a i když mu příbuzní pomáhali s pracemi na zahradě nebo v domácnosti, tyto kontakty a pomoc žalobce nezbavily pocitu osamělosti, obav ze stáří a ztráty soběstačnosti. Žalobce se naléhavě snažil řešit svojí situaci, a proto se psychicky upnul na žalované, kteří jej navštěvovali velmi často, poskytovali mu sociální kontakt, pomoc, častý kontakt s nimi zbavoval žalobce obav ze stáří a nemoci. Podle názoru soudu bylo možné žalobce vzhledem k jeho psychickému stavu, popsaném v lékařských zprávách a vzhledem k jeho obavám z budoucnosti a osamělosti lehce přesvědčit, aby uzavřel pro něj velmi nevýhodnou kupní smlouvu. Žalobce začal jednat se žalovanými o prodeji nemovitostí. Od prodeje nemovitostí žalovaným si sliboval, že bude vyřešena jeho sociální situace, že bude mít nablízku přátelské osoby a ve svém dosahu kdykoliv pomoc ve stáří a nemoci. Za účelem uzavření kupní smlouvy žalobce i žalovaní několikrát jednali v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], který kupní smlouvu vyhotovil. Kupní smlouva byla podepsána dne [datum]. Kupní cena byla dohodnuta ve výši 700 000 Kč, její splatnost byla dohodnuta tak, že částku 100 000 Kč měli kupující zaplatit nejpozději do [datum], částku 100 000 Kč nejpozději do [datum] a částku 100 000 Kč nejpozději do [datum]. [adresa] Kč k rukám a ku prospěchu [jméno FO], nar. [datum] ve splátkách tak, že částka 50 000 Kč měla být zaplacena do [datum], částka 50 000 Kč do [datum], částka 50 000 Kč nejpozději do [datum] a částka 50 000 Kč nejpozději do [datum]. Stejné splátky a ve stejných termínech splatnosti měly být zaplaceny i ku prospěchu a k rukám [jméno FO], nar. [datum]. Současně bylo touto kupní smlouvou zřízeno právo služebnosti ve prospěch žalobce spočívající v užívání a spoluužívání nemovitostí s tím, že žalobce bude hradit vlastní náklady na spotřebovanou elektrickou energii, vodné, stočné, poplatky za televizi, rozhlas a internet. Dále bylo touto smlouvou zřízení reálné věcné břemeno, jímž se žalovaní zavázali postarat se o žalobce ve stáří a nemoci, zejména provádět úklid domácnosti, praní a žehlení prádla, zajištění stravy nejméně 2x týdně, zajištění nákupu potravin a drogerie nejméně 2x týdně, zajištění otopu – dřeva, posekání trávy na převáděných pozemcích, včetně údržby porostů na těchto pozemcích, údržbu zahradní techniky a 1x za 2 roky zajistí výmalbu místností ve výlučném užíván žalobce. Materiální náklady na pořízení a opravy měl podle této smlouvy nést žalobce. Žalovaní také zřídili ve prospěch žalobce zákaz zcizení nemovitostí a jejich zatížení na dobu života žalobce. Žalobce si následně po uzavření kupní smlouvy nechal vyhotovit znalecký posudek z oboru ekonomika a stavebnictví, ze kterého soud považuje za zjištěné, že skutečná tržní hodnota nemovitostí, které převedl na žalované byla [Anonymizováno] Kč a hodnota věcného břemene a reálného věcného břemene zřízeného touto smlouvou ve prospěch žalovaného byla vyčíslena celkem částkou 199 434 Kč. Dne [datum] předal žalobce žalované [Jméno žalované A] bankovky v hodnotě [hodnota] Kč, u nichž končila jejich platnost a požádal ji o jejich výměnu. Žalovaná tyto bankovky od žalobce převzala a vložila ve dnech [datum] a [datum] prostřednictvím bankomatu na svůj účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]. a ve stejných dnech z tohoto účtu částku odpovídající jejich hodnotě vybrala. Konkrétně, na tento účet byla dne [datum] vložena do bankomatu částka 27 000 Kč a dne [datum] byla prostřednictvím bankomatu na tento účet vložena částka 76 000 Kč. Dne [datum] byla vybrána částka 20 000 Kč a dne [datum] byla vybrána částka 75 000 Kč. Žalovaní převzetí bankovek v hodnotě [hodnota] Kč od žalobce popírají. Soud uvěřil tvrzení žalobce o předání bankovek žalované [Jméno žalované A] především proto, že žalobce o předání bankovek vypovídal ve své účastnické výpovědi zcela věrohodně, popsal hodnotu bankovek a den i čas jejich předání identifikoval nejen datem, ale i dnem v týdnu (pátek). Žalovaná popírala převzetí bankovek od žalovaného. Žalovaná nedokázala věrohodně vysvětlit, z jakého důvodu vložila právě ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] na svůj účet částku celkem [hodnota] Kč, a z jakého důvodu částku celkem [hodnota] Kč ve dnech bezprostředně následujících z účtu vybrala. Z výpisu z citovaného účtu žalované za 4 měsíce (měsíce červenec až říjen 2023) soud zjistil, že nebylo praxí žalované vkládat na účet částky v řádu vyšším než nižší jednotky tisíc Korun českých. Z jakého důvodu žalovaná vložila ve dvou po sobě následujících dnech 31. 7. a [datum] na svůj účet částku celkem [hodnota] Kč a jak tuto částku nabyla, žalovaná věrohodně nevysvětlila. Výpis z účtu žalované je sice pouze nepřímým důkazem o tvrzení žalobce, že žalované předal částku 96 000 Kč, avšak spolu s přímým důkazem, kterým je věrohodná účastnická výpověď žalobce podle názoru soudu postačuje k tomu, aby soud dovodil skutkový závěr shodný s žalobním tvrzením. Žalobce byl po uzavření kupní smlouvy zklamán postojem žalovaných k jeho osobě jednak proto, že od žalovaných očekával větší pozornost pro svoji osobu a dodržování závazků z reálného břemene, k nimž se žalovaní zavázali v kupní smlouvě, a dále proto, že mu žalovaní odmítli vrátit částku 96 000 Kč, kterou žalované [Jméno žalované A] za účelem výměny dne [datum] předal. Žalobce chce z těchto důvodů vrátit to, co na žalované kupní smlouvou převedl, a proto o pomoc požádal své příbuzné. Dne [datum] obdržel žalobce od žalovaných částku 100 000 Kč (zaslána z účtu syna žalovaných nezletilého [jméno FO]). Žalobce dne [datum] učinil jednostranný úkon započtení částky 100 000 Kč vůči své pohledávce za žalovanými ve výši 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Zástupce žalobce vyzval dne [datum] žalované k vrácení toho, co na ně žalobce kupní smlouvou převedl a současně je požádal o poskytnutí součinnosti při uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným stavem, to je zápisem vlastnického práva ve prospěch žalobce. Dále je vyzval k vyklizení nemovitostí.

24. Podle § 80 o.s.ř., určení, zda tu právní pomě nebo právo je či není se lze žalobou domáhat tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

25. Podle 2076 o.z, kupní smlouvou se prodávající zavazuje k tomu, že kupujícímu odevzdá věci, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

26. Podle § 1793 odst. 1 o.z., zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné strany v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemohla.

27. Podle § 1794 o.z., právo podle §1793 nevzniká, pokud důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami, zejména pokud zkrácená strana měla úmysl plnit zčásti za úplatu a zčásti bezúplatně, nebo jestliže již nelze výši zkrácení zjistit. Podle § 1795 o.z., právo podle § 1793 zaniká, není-li uplatněno do jednoho roku od uzavření smlouvy.

28. Podle § 1796 o.z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dále dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.

29. Podle § 583 o.z., jednal-li někdo v omylu o rozhodující okolnosti a byl-li v omyl uveden druhou stranou, je právní jednání neplatné.

30. Podle § 2055 odst. 1 o.z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

31. Podle § 1105 o.z., převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

32. Podle § 1040 odst. 1 o.z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalovaná by ji vydal.

33. Podle § 1042 o.z., vlastník se může domáhat ochrany proti každému kdo do jeho vlastnického práva zasahuje nebo jej ruší jinak než tím, mu věc zadržuje.

34. Podle § 2430 o.z., příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost jiného. Podle § 2432 odst. 1 o.z., příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností, použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet souhlas. Podle § 2432 odst. 2, příkazník přenechá příkazci veškeré užitek z obstarané záležitosti. Podle § 2443 o.z, příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do t doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze.

35. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním zneužitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

36. Podle § 1982 ods.t 1 o.z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a slnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2, započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, nepokryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

37. V souzeném sporu se žalobce po žalovaných v první části žaloby domáhá podle shora citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. určení, že žalobce je vlastníkem nemovitostí, které na základě neplatné kupní smlouvy převedl na žalované. Tvrdí, že kupní smlouva je neplatná z důvodu lichevního jednání žalovaných a dále proto, že jej žalovaní uvedli v omyl. Alternativně žádá, aby soud zrušil předmětnou kupní smlouvu, protože došlo k neúměrnému zkrácení žalobce, když kupní cena je mnohonásobně nižší než skutečná hodnota převáděných nemovitostí. Žaloba je v této části zcela důvodná.

38. Ve druhé části žaloby se žalobce po žalovaných domáhá vyklizení nemovitostí podle § 1040 a 1042 o.z, tvrdí, že zrušením kupní smlouvy došlo k situaci, kdy žalovaní žalobci nemovitosti protiprávně zadržují. I tato část žaloby je důvodná.

39. Konečně se třetí částí žaloby žalobce domáhá zaplacení částky 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení, neboť ve výši této částky se žalovaní vůči žalobci bezdůvodně obohatili (§ 2992 o.z.). Tato poslední část žaloby důvodná není.

40. Naléhavý právní zájem ve smyslu ustanovení § 80 o.s.ř. žalobce na požadovaném určení jeho vlastnického práva je dán, neboť bez požadovaného určení soudním rozhodnutím nemůže být změna vlastnického práva ve prospěch žalovaného zapsána ve veřejné listině. Žalobce se tedy podanou určovací žalobou domáhá shody mezi stavem právním a stavem nyní zapsaným v katastru nemovitostí.

41. Soud souhlasí s názorem žalobce, že uzavřená kupní smlouva je neplatná z toho důvodu, že se žalovaní při jejím uzavření vůči žalobci dopustili zneužili tísně, nezkušenosti a rozrušení žalobce a dali sobě od žalobce slíbit plnění, jehož majetková hodnota je ke vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. „Objektivním znakem lichevní smlouvy, jejímž předmětem je převod nemovitého majetku, je existence písemně uzavřené smlouvy o převodu nemovitostí, v níž je poskytované plnění (cena za převáděný nemovitý majetek) v hrubém (podstatném) nepoměru oproti hodnotě převáděného majetku. Při posuzování, zda v konkrétním případě jde vskutku o hrubý nepoměr takového vzájemného plnění, nelze zpravidla vystačit pouze se zjištěním hodnot jednotlivých plnění a jejich prostým srovnáním, ale bude zapotřebí přihlédnout i k dalším okolnostem, které ať již přímo či nepřímo - společně s naplněním alespoň jednoho (z níže rozvedených) subjektivních znaků lichevního jednání - mohou mít zpravidla vliv na takto realizované vzájemné plnění (např. hospodářský význam uzavřené smlouvy, solventnost převodce, rizikovost záměru, ekonomická prognóza, resp. vývoj na trhu atd.). Pokud takové okolnosti objektivního charakteru zaznamenány nebudou, soud přistoupí k posouzení hodnot těchto vzájemných plnění, kdy úvahy o hrubém nepoměru ve smyslu též výše připomenuté judikatury může zakládat skutkové zjištění o poskytnutém plnění, které představuje např. polovinu hodnoty plnění druhou smluvní stranou, tedy v podmínkách sledované smlouvy o převodu nemovitosti např. v situaci, kdy prodávající (vlastník nemovitosti) převádí vlastnického právo k nemovitosti nikoliv za cenu obvyklou (neboli tržní), ale za polovinu této jinak obvyklé (tržní) ceny.“ (rozsudek NS 30Cdo 670/2013). Tíseň, nezkušenost a rozrušení žalobce byly podle názoru soudu jedinými důvody, pro které žalobce pro něj velmi nevýhodnou smlouvu uzavřel. Tíseň, rozrušení žalobce a jeho nezkušenost (nikoliv rozumová slabost a lehkomyslnost, které podle názoru soudu dostatečně prokázány nebyly) jsou postačují k tomu, aby byla naplněna subjektivní stránka neplatnosti uzavřené kupní smlouvy z důvodu lichvy podle § 1796 o.z.. Tíseň žalobce a jeho rozrušení byly způsobeny jeho obavami, že v pokročilém věku se již nedokáže postarat o všechny své záležitosti a osamělosti, neboť žalobce je bezdětný vdovec a jeho příbuzní jej navštěvovali pouze jednou za měsíc. Je zcela pochopitelné, že na něj dopadala tíseň a vážné obavy z jeho budoucnosti a že tato tíseň a vážné obavy způsobovaly jeho rozrušení. Žalobce si od převodu nemovitostí na žalované sliboval, že se svých obav zbaví, že žalovaní mu budou stále nablízku, kdykoliv mu pomohou a že bude tedy ve stáří zabezpečen tak, aby mohl dožít v nemovitosti, ve které byl dosud zvyklý žít. Žalovaní mu takové sliby poskytli. Nezkušenost žalobce byla prokázána především samotnou skutečností, že žalobce kupní smlouvou převáděl na žalované veškeré své nemovitosti, takovýto úkon činil zcela jistě ojediněle (velmi pravděpodobně pouze jednou za život), neměl zkušenosti a dostatečnou opatrnost při rozpoznání úmyslu osob, které smlouvu uzavírají s nepoctivě. Shora popsané skutečnosti žalobce vedly k tomu, že uzavřel kupní smlouvu, na základě které mu žalovanými bylo poskytnuto vzhledem k ceně žalobcem prodávaného majetku zcela nepatrné, spíše symbolické plnění. Plnění poskytnuté žalobcem žalovaným je 8x vyšší, než plnění, které na základě kupní smlouvy a smlouvy o zřízení věcného a reálného věcného břemene měli poskytnout žalovaní žalobci. Hrubý nepoměr plnění, které na základě uzavřené kupní smlouvy žalobce od žalovaných získal, je naplněním objektivního znaku lichvy podle shora citovaného ustanovení § 1796 o.z..

42. Soud rovněž souhlasí s názorem žalobce, že jsou dány důvody pro zrušení kupní smlouvy ve smyslu shora citovaného ustanovení § 1793 a násl. o.z.. Byl zcela jednoznačně prokázán velmi hrubý nepoměr plnění, tj. ceny nemovitostí, které žalobce žalovaným prodal k ceně, kterou žalovaní za tyto nemovitosti zaplatili. Po odečtení ceny věcného a reálného břemene zjištěné znaleckým posudkem z oboru ekonomika od ceny nemovitostí zjištěné stejným znaleckým posudkem bylo zjištěno, že žalovaní se zavázali žalobci zaplatit pouhou jednu osminu ceny nemovitostí, které na základě kupní smlouvy získali, a to ještě ve splátkách tak, že tato spíše symbolická cena měla být doplacena až v roce 2030. Důvod nepoměru vzájemných plnění nevyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami. Naopak, bylo prokázáno, že žalovaní poté, co byla kupní smlouva uzavřena neplnili zcela reálné věcné břemeno, ke kterému se zavázali. Především pak soud ze shora uvedených důkazů považuje za prokázané, že žalovaná [Jméno žalované A] se vůči žalobci dopustila nemravného jednání, když mu zapřela, že od žalobce převzala částku 96 000 Kč za účelem výměny neplatných bankovek za platné. Vztah žalovaných k žalobci podle názoru soudu nelze označit za přátelský a nezištný. Soud proto souhlasí s názorem žalobce, že jsou dány důvody pro zrušení kupní smlouvy ve smyslu shora citovaného ustanovení. Žalobce právo na zrušení kupní smlouvy vůči žalovaným uplatnil ve lhůtě jednoho roku od uzavření smlouvy (§ 1795 o.z.). Zrušením kupní smlouvy získal žalobce zpět své vlastnické právo k prodaným nemovitostem.

43. Soud nesdílí názor žalobce, že byl při uzavření kupní smlouvy uveden žalovanými v omyl. Soud je přesvědčen, že žalobce byl s kupní smlouvou v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO] dostatečně seznámen, neboť k jednání o kupní smlouvě došlo v advokátní kanceláři několikrát a soud po účastnickém výslechu žalobce, kdy žalobce vypovídal zcela věrohodně, uvědomoval si souvislosti, přesně si pamatoval detaily okolností uzavřené kupní smlouvy (nebyla prokázána rozumová slabost žalobce), má za to, že kupní smlouvu žalobce neuzavřel v omylu a že mu všechny důležitá ustanovení písemné podoby uzavírané kupní smlouvy byly známy a že jim rozuměl. Žalobci byl znám obsah kupní smlouvy, avšak k jejímu uzavření došlo z důvodu tíživých okolností na straně žalobce, nikoliv z důvodu omylu. Kupní smlouva proto není neplatná podle § 583 o.z..

44. Soud také nesdílí názor žalobce, že v daném případě jde o zastřenou smlouvu darovací (§ 2055 o.z.). Pojmovým znakem darovací smlouvy je bezúplatnost. Pokud by se jednalo o tzv. smlouvu smíšenou (zčásti darovací a zčásti kupní), muselo by být ve smlouvě uvedeno, jaká část majetku je darována.

45. Protože soud dospěl k právnímu závěru, že kupní smlouva je neplatná podle § 1796 o.z. z důvodu naplnění znaku lichvy a dále proto, že kupní smlouva byla zrušena ze strany žalobce podle § 1793 o.z., právem se žalobce domáhá určení, že je vlastníkem nemovitostí, které kupní smlouvou na žalované převedl.

46. Oprávněný je požadavek žalobce na vyklizení nemovitostí. Protože nemovitosti jsou ve vlastnictví žalobce z důvodů uvedených v odst. 40 odůvodnění tohoto rozsudku a žalovaní nemají žádný právní titul k jejich užívání, žalovaní neprávem nemovitosti žalobci zadržují. Soud proto uložil žalovaným povinnost tyto nemovitosti vyklidit ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o.s.ř.).

47. Pokud jde o poslední žalobní požadavek na zaplacení částky 96 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení, soud jej musel zamítnout, neboť tento nárok žalobce již zanikl. Žalobní tvrzení ohledně předání bankovek v hodnotě [hodnota] Kč dne [datum] žalobcem žalované [Jméno žalované A] považuje soud za prokázané. Soud v souvislosti s nepřímým důkazem – výpisem z účtu žalované považuje za prokázané, že žalovaná tyto bankovky vložila na svůj účet a prokázáno je i tvrzení žalobce, že mu částku 96 000 Kč žalovaná nevrátila, ačkoliv ji o to opakovaně žádal. Soud souhlasí rovněž s právním posouzením tohoto jednání účastníků a zařadil jej shodně se žalobou pod ustanovení o příkazní smlouvě podle § 2430 o.z.. Nárok žalobce na vrácení této částky však zanikl započtením ke dni [datum], kdy žalobce od žalovaných prostřednictvím účtu syna žalovaných [jméno FO] obdržel částku 100 000 Kč. Tato částka se stala bezdůvodným obohacením žalobce (2991 o.z.), neboť byla přijata na základě kupní smlouvy, která je neplatná. Přijatou částku 100 000 Kč započetl žalobce vůči své pohledávce ve výši 96 000 Kč, což žalovaným písemně sdělil prostřednictvím svého zástupce dopisem ze dne [datum].

48. O nákladech řízení účastníků soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 142 odst. 3, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Žalobce uspěl ve výrazně převažující části předmětu řízení, když předmětem žaloby o určení vlastnictví k nemovitostem a žaloby o jejich vyklizení byl předmět žaloby oceněn částkou [Anonymizováno] a v části žaloby, ve které neuspěl požadoval pouze 96 000 Kč. Neúspěch žalobce představuje pouze 1,36 % jeho úspěchu. Soud proto žalobci přiznal v tomto sporu plnou náhradu nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., potřebných k účelnému uplatňování práva žalobce. Zástupce žalobce déle než 7 dnů před podáním žaloby vyzval žalované ke splnění žalobního žádání, proto jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení ve smyslu ustanovení § 142a odst. 1 o.s.ř.. Žalobci náleží náhrada odměny jeho advokáta při zastoupení žalobce v celkem [hodnota] úkonech podle § 11 odst. 1 písm. d) vyhl. č. 177/96 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby, účast u soudních jednání ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]). Tyto úkony jsou jako úkony taxativně vyjmenovány i ve vyhlášce č. 177/96 Sb.. Naopak, soud za úkony účelné a potřebné k uplatňování práva žalobce ve smyslu shora citovaného ustanovení § 11 vyhl. č. 177/96 Sb. nepovažuje další 4 úkony žalobcem požadované (zpracování dupliky [datum], doplnění skutkových tvrzení [datum], doplnění skutkových tvrzení a důkazů [datum] a replika k vyjádření žalovaných [datum]). Pokud totiž zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a stanoviska, které korespondují s již sdělenými stanovisky tak, jak tomu bylo v převažující části všech těchto písemných podání, nejde o účelně vynaložené náklady právního zastoupení a za taková podání odměna nepřísluší. Za každý z úkonů účelně vynaložený náleží žalobci náhrada odměny jeho advokáta vypočtená z tarifní hodnoty [Anonymizováno] podle § 7 vyhl.č. 177/96 Sb. ve výši 36 500 Kč. Dále za každý úkon učiněný v roce 2024 náleží zástupci žalobce náhrada režijního paušálu 300 Kč a za úkon učiněný v roce 2025 ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky v platném znění. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH, náleží mu i náhrada 21 % DPH. Dále soud žalobci přiznal náhradu cestovních výdajů jeho zástupce v souvislosti s jeho cestami k soudním jednáním ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] osobním automobilem z [adresa] a zpět, (jedna cesta z [adresa] a zpět celkem [hodnota] km). Podle předložené kopie technického průkazu osobního automobilu zástupce žalobce a počtu ujetých kilometrů náleží zástupci žalobce náhrada celkem [hodnota] Kč (včetně DPH). Dále zástupci žalobce soud přiznal náhradu promeškaného času na cestách podle § 14 citované vyhlášky 6 půlhodin za jednu cestu, celkem tedy [hodnota] půlhodin po 100 Kč, tj. včetně 21 % DPH částku 3 167 Kč. Dále soud žalobci přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku 11 800 Kč. Náklady řízení v celkové výši 336 064 Kč zaplatí žalovaní společně a nerozdílně k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení