5 C 152/2025 - 65
Citované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 115a § 142a § 142 odst. 2
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 573 § 588 § 1879 § 1880 odst. 1 § 1970 § 2390 § 2392 odst. 1 § 2991 odst. 1 § 2991 odst. 2
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 odst. 1 § 86 odst. 2 § 87 odst. 1 § 104
Rubrum
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 111.674,95 Kč s příslušenstvím takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba o zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 12,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 0,75 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 14,75 % ročně od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 2,75 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (nárok č. 1), částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (nárok č. 2).
2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jež představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to zároveň s poskytnutou jistinou ve 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná celkově zaplatila částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.
3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši [částka], jež představuje úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], se sjednanou úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka], a to zároveň s poskytnutou jistinou ve 21 měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena dne [datum]. Žalovaná celkově zaplatila částku [částka]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř.
4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.
5. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
6. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši [částka], tvořeným úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (komfortní poskytnutí a splácení [částka], flexibilní splácení [částka]), tedy celkovou dlužnou částku ve výši [částka], a to ve 21 měsíčních splátkách, po předposlední splátku ve výši [částka], poslední splátka ve výši [částka]. Částka úvěru ve výši [částka] byla žalované vyplacena v hotovosti před podpisem smlouvy v den uzavření smlouvy dne [datum].
7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, žalobního návrhu a tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila [částka] (a byla žalované vyplacena shora uvedeným způsobem) a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku [částka] (žalobci žalovaná neuhradila ničeho).
8. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] datované dnem [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované spotřebitelský úvěr ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s poplatkem ve výši [částka], tvořeným úrokem ve výši [částka], částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka] (komfortní poskytnutí a splácení [částka], flexibilní splácení [částka]), tedy celkovou dlužnou částku ve výši [částka], a to ve 21 měsíčních splátkách, po předposlední splátku ve výši [částka], poslední splátka ve výši [částka]. Částka úvěru ve výši [částka] byla žalované uhrazena v části ve výši [částka] započtením na pohledávku žalobce za žalovanou z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru č. [hodnota], čerpaného v minulosti (refinancování), zbylá část ve výši [částka] byla při uzavření této smlouvy vyplacena žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy dne [datum].
9. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora, žalobního návrhu a tabulky umoření ze dne [datum] bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila [částka] (a byla žalované vyplacena shora uvedeným způsobem) a žalovanou uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku [částka] (žalobci žalovaná neuhradila ničeho).
10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [Jméno žalobce]. je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum] a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] smlouvy o postoupení pohledávek se seznamem postoupených pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek s výzvou k úhradě dlužných částek ze dne [datum], adresovaného žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba] z uvedených smluv o spotřebitelském úvěru byly postoupeny žalobci, žalovaná byla o této skutečnosti informována, a že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalovaných pohledávek.
12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], adresované žalované, a z poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalovaných pohledávek a současně ji upozornil na další postup v případě jejich neuhrazení, včetně možnosti jejich vymáhání soudní cestou.
13. V odpovědi na výzvu soudu, aby uvedl, zda a jakým způsobem před uzavřením předmětných smluv jeho právní předchůdce ověřil úvěruschopnost žalované, zejména aby uvedl, jakým způsobem byla zkoumána výdajová stránka žalované a na základě čeho byly ověřeny či zjištěny údaje týkající se výdajové stránky žalované uvedené v hodnocení klienta, žalobce soudu sdělil, jeho právní předchůdce, jako poskytovatel zápůjčky, splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 84 – § 89 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětných smluv o spotřebitelském úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalované ze dne [datum] a ze dne [datum]. Dle zákaznické karty ze dne [datum] byla majetková situace žalované ověřena z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná v této kartě uvedla, že má příjem z invalidního důchodu, její čistý měsíční příjem činí [částka], její ostatní příjmy činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti činí [částka], nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadovaných zápůjček dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Dle zákaznické karty ze dne [datum] byla majetková situace žalované ověřena z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky (z měsíce [Anonymizováno]) a složenek (za měsíce [Anonymizováno]. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Žalovaná v této kartě uvedla, že má příjem z invalidního důchodu, její čistý měsíční příjem činí [částka], její ostatní příjmy činí [částka] a další čisté příjmy domácnosti činí [částka], nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jejího příjmu a výši požadovaných zápůjček dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalované splácet tuto zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdce žalobce ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalované, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy.
14. Ze zákaznické karty na jméno žalované ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná jako jediný zdroj příjmů – finančních prostředků uvedla invalidní důchod, přičemž její pravidelný čistý měsíční příjem činil částku [částka] při počtu zdrojů příjmu 2, ostatní příjmy žalované činily [částka] a další čisté příjmy domácnosti činily [částka], celkem tedy [částka]. Běžné měsíční výdaje žalované jsou uvedeny jako externí splátky dle žadatele ve výši [částka], interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka] a odhadované měsíční výdaje žalované ve výši [částka]. Mezi ověřenými dokumenty byl uveden výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky 7752 (vše blíže nespecifikované). Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, je svobodná, počet vyživovaných osob činí 0, není majitelkou automobilu a druh bydlení nájemník. Jako účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru jsou uvedeny neočekávané výdaje.
15. Ze zákaznické karty na jméno žalované ze dne [datum] soud mimo jiné zjistil, že žalovaná jako jediný zdroj příjmů – finančních prostředků uvedla invalidní důchod, přičemž její pravidelný čistý měsíční příjem činil částku [částka] při počtu zdrojů příjmu 2, ostatní příjmy žalované činily [částka] a další čisté příjmy domácnosti činily [částka], celkem tedy [částka]. Běžné měsíční výdaje žalované jsou uvedeny jako externí splátky dle žadatele ve výši [částka], interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka] a odhadované měsíční výdaje žalované ve výši [částka]. Mezi ověřenými dokumenty byl uveden výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky [Anonymizováno] a složenky [Anonymizováno] (vše blíže nespecifikované). Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, je svobodná, počet vyživovaných osob činí 0, není majitelkou automobilu a druh bydlení nájemník. Účel a zamýšlená povaha spotřebitelského úvěru nejsou v kartě uvedeny.
16. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalované nebyly soudu předloženy.
17. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčce, uzavřených podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.
18. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
19. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
20. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.
21. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.
22. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.
23. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.
24. Podle § 104 z. s. ú. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.
25. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
26. Dle ustanovení § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
27. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
28. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
29. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.).
30. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).
31. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.
32. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.
33. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.
34. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalované při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru právní předchůdce žalobce řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento soudu nepředložil (kromě zákaznických karet shora) žádné konkrétní dokumenty, ze kterých právní předchůdce žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalované vycházel. S ohledem k příjmům žalované soud ze zákaznických karet zjistil, že tyto měly plynout jednak z invalidního důchodu žalované, a jako takové byly údajně doloženy výměrem důchodu a složenkami shora. Žalobce ani jeho právní předchůdce se však nijak nevypořádali se skutečností, že údaje o ostatních příjmech žalované a o dalších čistých příjmech domácnosti, uvedené v zákaznických kartách shora, nebyly nijak doloženy, ani blíže upřesněny, a jsou tak naprosto nepřezkoumatelné. Současně se údaje o těchto příjmech v jednotlivých zákaznických kartách od sebe značně liší ([částka] a [částka] vs [částka] a [částka]), byť mezi jejich sdělením do zákaznických karet uplynula poměrně krátká doba cca tři a půl měsíce. Ve spojení s nepřezkoumatelností těchto údajů se tak jejich uvedení a zohlednění při posuzování úvěruschopnosti žalované soudu jeví jako jednoznačně účelové, resp. pro forma uváděné. Ohledně výdajů žalované byly uvedeny jako její běžné měsíční výdaje v obou zákaznických kartách externí splátky dle žadatele ve výši [částka], interní splátky [Anonymizováno] ve výši [částka], resp. [částka] a dále odhadované měsíční výdaje žadatele ve výši [částka], resp. [částka], a to rovněž bez jakéhokoli bližšího upřesnění a konkretizace co do výše a charakteru jednotlivých druhů těchto výdajů, a bez uvedení zdrojů a způsobu verifikace těchto údajů, což nevzbuzuje důvěru ve validitu těchto údajů a tyto jsou tak naprosto neprůkazné a nepřezkoumatelné, z pohledu soudu obdobně jako u ostatních a dalších příjmů shora jen účelově, resp. pro forma uváděné. Ze zákaznických karet nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené k ověření výdajové stránky žalované. Soud dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalované se tak právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalované, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně, a tedy naprosto nedostatečně. Údaje o výdajích žalované, popsaných pouze obecně jako odhadované měsíční výdaje, jsou dle názoru soudu očividně neúplné a z tohoto důvodu realitu nepostihující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když dle názoru soudu si lze jen stěží představit, že by žalovaná (a obecně i jakákoli jiná osoba v její situaci) neměla v rámci i jen běžného ekonomického provozu žádné další výdaje, resp. měla výdaje v pouze uváděné výši [částka], resp. [částka] (v situaci úhrady nákladů bydlení v nájmu, dále strava, ošacení apod.), což se soudu jeví eufemisticky řečeno jako velmi nepravděpodobné. Nadto z obou zákaznických karet i ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] (refinancování) vyplývá, že žalovaná v době žádostí o předmětné úvěry již čerpala jiné, dosud nesplacené úvěry. Tato skutečnost rovněž nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované další poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Lze tak uzavřít, že právní předchůdce žalobce nedodržel v obou posuzovaných případech veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje obě výše uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru za sjednané absolutně neplatně.
35. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 1 na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku [částka]. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila [částka], proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 12 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum] a žalovaná je tak v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4 %, proto měl žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně.
36. V případě uplatňovaného nároku č. 2 má soud za prokázané, že na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalované částku [částka]. Žalovaná na poskytnutou částku zaplatila [částka], proto je povinna nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 12 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené v oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Dle potvrzení o odeslání byla žalované výzva odeslána dne [datum], tato byla následně doručena dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání, tedy dnem [datum] se považuje zásilka za doručenou; žalobce žalované ve výzvě stanovil lhůtu k plnění 10 dní od data doručení, splatnost proto nastala dne [datum] a žalovaná je tak v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2025, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 4 %, proto měl žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně.
37. Protože soud shledal předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru za neplatné, žalobce má v případě uplatňovaných nároků právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení, jak je blíže popsáno shora. Z těchto důvodů soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.
38. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný a žalované žádné náklady nevznikly.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (1)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.