5 C 163/2019 - 531

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobce:[Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] proti žalované:1. [Anonymizováno] se sídlem [Anonymizováno] žalované: 2. [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] se sídlem [Adresa advokáta] o určení neplatnosti smlouvy o převodu vlastnictví takto:

Výrok

I. Určuje se, že kupní smlouva, uzavřená dne [datum] v [adresa] mezi obcí [adresa], IČ [IČO], se sídlem [adresa], jako prodávajícím, a [Jméno žalované], narozenou [Datum narození žalované], RČ [RČ], bytem [adresa], jako kupující, o prodeji nemovitostí, pozemků: - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], - [Anonymizováno] - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], - [Anonymizováno], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [adresa], která byla u [právnická osoba] pro [adresa], evidována pod č. [č. účtu], je neplatná.

II. Žaloba se zamítá části, v níž se žalobce domáhal určení, že kupní smlouva, uzavřená dne [datum] v [adresa] mezi [Anonymizováno] [adresa], IČ [IČO], se sídlem [adresa], jako prodávajícím, a [Jméno žalované], narozenou [Datum narození žalované], RČ [RČ], bytem [adresa], jako kupující, o prodeji nemovitostí, pozemků: [Anonymizováno][Anonymizováno] - [hodnota], [Anonymizováno], - [hodnota], je neplatná.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. a II. stupně.

IV. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou 2) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení před soudem I. a II. stupně.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný 1) a žalovaná 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku [částka], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 26. 6. 2019 se žalobce domáhá určení, že kupní smlouva, uzavřená dne [datum] v [adresa] mezi obcí [adresa], IČO: [IČO], se sídlem [adresa], jako prodávajícím, a [Jméno žalované], narozenou [Datum narození žalované], bytem [adresa], jako kupující, o prodeji nemovitostí (dále jen „kupní smlouva“), a to pozemku [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], k. ú. [adresa], u [právnická osoba] pro [adresa] (dále jen „nemovitosti“), která byla u [právnická osoba] pro [adresa] evidována pod č. [č. účtu], je neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Tvrdil, že prodej obecních pozemků proběhl na základě žádosti o odkoupení pozemků podané [Jméno žalované] dne 4. 5. 2017. Záměr prodeje projednalo zastupitelstvo obce [adresa] na zasedání konaném dne 31. 5. 2017 pod bodem 6), záměr obce č. [Anonymizováno] o prodeji obecních pozemků [tituly před jménem] [jméno FO] byl následně vyvěšen na úřední desce obce. Prodej v žalobě specifikovaných pozemků byl projednán zastupitelstvem obce dne 30. 8. 2017, tj. v den podpisu kupní smlouvy, cena dotčených pozemků ve smlouvě byla stanovena znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] podle vyhlášky [právnická osoba] č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve výši [částka], nejednalo se tedy o cenu obvyklou.

2. Svou aktivní legitimaci k podání žaloby ve veřejném zájmu odvíjel žalobce od ustanovení § 42 zákona č. [Anonymizováno], zmínil, že při podání návrhu není omezen ustanovením § 80 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), a tudíž neprokazuje naléhavý právní zájem. Dne 15. 8. 2018 bylo žalobci doručeno trestní oznámení [tituly před jménem] [jméno FO] týkající se prodeje předmětných nemovitostí, k němuž byl přiložen znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba]. Tímto posudkem byla stanovena cena obvyklá dotčených pozemků ve výši [částka]. V souvisejícím trestním řízení byla věc po prošetření odložena usnesením policejního orgánu podle § 159a odst. 1 trestního zákoníku, neboť se nejednalo o podezření z trestného činu a nebylo na místě vyřídit věc jinak.

3. Kupní cena dotčených pozemků ve smlouvě byla stanovena podle tvrzení žalobce v rozporu s § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění zákona č. 257/2017 Sb., když pozemky byly obcí prodány kupující za cenu méně než poloviční, oproti ceně, která odpovídala ceně v daném místě a čase obvyklé, přičemž prodej pozemků za cenu nižší nebyl obcí nikterak zdůvodněn. Pro případ, že soud žalobě vyhoví, bude na obci, aby učinila kroky k určení vlastnického práva a pokud budou vráceny do jejího vlastnictví, bude na zastupitelstvu obce, aby rozhodlo, jak s tímto majetkem naloží.

4. Žalovaná 1) ponechala rozhodnutí na úvaze soudu. Uvedla, že v době prodeje měla předpoklady pro prodej obecního majetku za splněné. O výši kupní ceny stanovené posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], který předložila zastupitelstvu obce žalovaná 2), neměla důvod pochybovat.

5. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné z důvodů uvedených v četných písemných podáních založených ve spise. Tvrdila, že pro převod vlastnického práva k předmětným pozemkům byly splněny veškeré zákonné podmínky, jež podrobně specifikovala zejména ve vyjádření z 19. 9. 2019 (č. l. 77-81). Zmiňuje svou žádost o odkup pozemků ze dne 24. 5. 2017, která byla předmětem zasedání zastupitelstva obce [adresa] dne 31. 5. 2017, diskusi členů zastupitelstva, schválení záměru č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] stran úplatného prodeje obecních pozemků žalované, kdy pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo 6 členů zastupitelstva ze 7 přítomných. Oznámení o záměru obce prodat jí předmětné pozemky bylo v písemné i v elektronické podobě zveřejněno na úřední desce obce dne 8. 3. 2017, tento záměr byl z úřední desky sňat dne 25. 6. 2017, byl tedy zveřejněn více jak 15 dnů před rozhodnutím zastupitelstva obce o zamýšleném prodeji obecních pozemků. Jednou z podmínek žalované 1) pro realizaci záměru byl požadavek obce na předložení znaleckého posudku k ocenění předmětných pozemků. Na své náklady proto nechala zpracovat znalecký posudek, který předložila členům zastupitelstva obce k prostudování, na jednání zastupitelstva dne 30. 8. 2017 hlasovalo zastupitelstvo obce o prodeji předmětných pozemků žalované 2) jakožto kupující (viz bod 7 programu). Pro přijetí usnesení o prodeji obecních pozemků hlasovalo 5 členů zastupitelstva z 6 přítomných, sama se hlasování zdržela. Hlasování předcházela diskuse členů zastupitelstva, při níž jednotliví členové ověřovali dálkovým přístupem do katastru nemovitostí, které pozemky mají být předmětem převodu, kontrolu provedli rovněž prostřednictvím mapového aplikačního serveru. Lustraci pozemků prováděl [jméno FO], starostka obce členy zastupitelstva informovala o výši kupní ceny stanovené znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], výše takto stanovené kupní ceny byla odhlasována, i s ohledem na obdobný postup zastupitelstva v obci [adresa]. Postup zastupitelstva žalované 1) má za souladný i s § 39 odst. 2 zákona o obcích, formální absence odůvodnění odchylky nemůže v tomto konkrétním případě vést k absolutní neplatnosti kupní smlouvy. Od počátku záměru obce prodat obecní pozemky do doby hlasování zastupitelstva neprojevil o prodej předmětných pozemků zájem žádný zájemce.

6. Svá tvrzení o tom, že jednání dotčených subjektů bylo v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích, podpořila i závěry zprávy o provedené kontrolní a dozorové činnosti Ministerstva vnitra České republiky, odboru veřejné správy, dozoru a kontroly. Namítala nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce s odkazem na Komentář k § 42 zákona o státním zastupitelství (viz J. Kocourek, J. Záruba Zákon o soudech a soudcích, Zákon o státním zastupitelství, 2. vydání, Praha: 2004, str. 621). Za nepravdivé označila tvrzení o nerespektování ustanovení omezujících smluvní volnost účastníků předmětné kupní smlouvy. Tvrdí, že o omezení smluvní volnosti účastníků se při ustáleném výkladu § 42 zákona o státním zastupitelství jedná jen tehdy, jestliže se týká přímo těchto subjektů, nikoli předmětu smlouvy (č. l. 69).

7. Podrobně se vyjádřila žalovaná 2) (č. l. 77-81) k osobě [tituly před jménem] [jméno FO], jež dne 15. 8. 2018 podal trestní oznámení pro naplnění znaků skutkové podstaty trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku dle § 220 trestního zákoníku, a zároveň inicioval postup dle § 42 zákona o státním zastupitelství, zmínila jeho osobní zájem na restituci původního stavu a investiční záměry v obci. Zdůraznila, že sám oznamovatel nereagoval na zveřejněný záměr obce prodat tyto obecní pozemky. V souvislosti s osobou oznamovatele žalovaná namítala nedůsledný postup a pochybení žalobce, který před podáním žaloby nezadal revizní znalecký posudek za účelem objektivního určení ceny obvyklé předmětných pozemků v daném místě a čase, ani nezohlednil veškeré relevantní skutečnosti, které k uzavření předmětné smlouvy vedly. Toto pochybení sama napravila zadáním znaleckého posudku k určení ceny obvyklé k datu uzavření kupní smlouvy, který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec s přihlédnutím k charakteristice a specifikům jednotlivých pozemků stanovil cenu obvyklou ve výši [částka], čímž tvrzení žalované o nedůvodnosti žaloby potvrdil. Podrobně se vyjádřila ke znaleckému posudku společnosti [právnická osoba]. (č. l. 123-124), kterému vytkla zásadní nedostatky oproti posudku zpracovanému [tituly před jménem] [jméno FO], namítla jeho účelovost, u obou posudků provedla srovnání jednotlivých pozemků s ohledem na druh pozemku a výši ocenění provedené znalci [tituly před jménem] [jméno FO] a společností [právnická osoba]. Odkázala na zásady poctivosti a dobré víry, setrvala na svém procesním stanovisku, kdy opakovaně poukazovala na neodstranitelnou podmínku řízení, pro kterou má být řízení zastaveno (žalobce neměl způsobilost být účastníkem řízení v době jeho zahájení).

8. Žalobce písemně (č. l. 204) upozornil na tvrzení žalované, která jsou v rozporu s výpověďmi jednotlivých zastupitelů v trestním řízení, vedeném Policií ČR pod sp. zn. [Anonymizováno]. Tvrzení, že se zastupitelé zabývali taktéž kupní cenou, s níž souhlasili, nemá za relevantní, neboť ocenění bylo provedeno tzv. vyhláškovou metodou. Jednalo se však o nedbalostní jednání, které vedlo k prodeji pozemků za cenu určenou v rozporu s § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění zákona č. 257/2017 Sb. Tento postup nebyl zhojen ani zdůvodněním odchylky od ceny obvyklé, přičemž poukázal na již zmíněné zápisy z jednání zastupitelstva obce. Krátce se žalobce vyjádřil i ke znaleckému posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno] vypracovanému znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], konstatoval pochybnosti o správnosti již vypracovaných posudků a navrhl zpracování posudku revizního.

9. Žalovaná 2) doplnila skutková tvrzení podáním z 15. 1. 2020 (č. l. 220-223), v němž mimo jiné navrhla výslech tehdejších členů zastupitelstva žalované 1). Rozporovala jejich výpovědi učiněné v průběhu trestního řízení (když předmětem zamýšleného prodeje neměly být dotčené přístupové cesty) s ohledem na skutečný průběh zasedání zastupitelstva a repliku žalobce ze dne 24. 10. 2019. Neměla v úmyslu bránit třetím osobám v přístupu na účelovou komunikaci, což dokládala žádostí o deklaraci veřejně přístupové účelové komunikace ze dne 30. 12. 2019. Nevyloučila, že si členové zastupitelstva průběh jednání detailně nepamatují, a ani to, že někteří mohli v průběhu trestního řízení uvést záměrně a účelově informace nepravdivé. Po poučení soudu o následcích křivé výpovědi budou nuceni vypovídat pravdu. Upozornila rovněž, že odchylka od ceny obvyklé nemusí být zdůvodněna pouze písemně, zdůvodnění může být i ústní (viz metodické doporučení MV ČR).

10. V pořadí prvním rozsudkem ze dne 12. 11. 2021, č.j. [spisová značka], jeho výrokem I. soud po provedeném dokazování určil neplatnost předmětné kupní smlouvy, výroky II. a III. rozhodl o náhradě nákladů mezi účastníky a výrokem IV. i o povinnosti žalovaných zaplatit společně a nerozdílně České republice na účet soudu na náhradě nákladů státu částku 17 451 Kč.

11. Soud podle § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, vzal za svá skutková zjištění tato shodná tvrzení účastníků: 12. – kupní smlouvou z 30. 8. 2017, která byla u [právnická osoba] pro [adresa] evidována pod číslem V17138/2017-703, převedla obec [adresa] do vlastnictví [Jméno žalované] pozemky zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], u [právnická osoba] pro [adresa], a to pozemky: [hodnota], 13. - [Jméno žalované] - žalovaná 2) požádala obec - žalovanou 1) o odkup předmětných pozemků dne [datum], její žádost byla předmětem zasedání zastupitelstva obce [adresa] konaného dne 31. 5. 2017 (viz zápis ze zasedání zastupitelstva obce [adresa] z [datum] – bod [Anonymizováno]), zastupitelstvem obce byl schválen záměr obce č. [Anonymizováno] ohledně prodeje obecních pozemků žalované 2), pro přijetí tohoto usnesení hlasovalo 6 členů zastupitelstva ze 7 přítomných ([jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO]), přítomná na zasedání byla i žalovaná 2, usnesení bylo přijato. Přílohou zápisu ze zasedání zastupitelstva byl mimo jiné Záměr obce č. [Anonymizováno]. 14. - Oznámení o záměru obce [adresa] prodat předmětné pozemky specifikované parcelním číslem, katastrálním územím včetně výměry a druhu pozemku v části [adresa] bylo v písemné i elektronické podobě zveřejněno na úřední desce obce, jak plyne z přiloženého razítka, dne [datum], přičemž tento záměr byl z úřední desky obce sňat dne [datum]. 15. - na základě objednávky žalované 2) byl [datum] zpracován znalecký posudek č. [Anonymizováno], vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], dle cenového předpisu, vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb., k provedení zákona o oceňování majetku, ve znění vyhlášek č. 199/2014 Sb., č. 345/2015 Sb., č. 53/2016 Sb., č. 443/2016 Sb., v němž znalec mimo jiné konstatoval, že předmětné pozemky jsou pro obec nepotřebné a finančně náročné. Cena předmětných pozemků shodně specifikovaných i v kupní smlouvě byla tímto posudkem stanovena ve výši [částka]. 16. - dne 30. 8. 2017 se konalo zasedání zastupitelstva obce [adresa] (viz zápis ze zasedání zastupitelstva obce [adresa] z 30. 8. 2017), jedním z bodů programu zasedání (viz bod 7) bylo hlasování zastupitelstva obce o prodeji obecních pozemků žalované 2), zastupitelům byla předložena kupní smlouva a znalecký posudek č. 3980/04-201. Pro přijetí usnesení o prodeji předmětných obecních pozemků [Jméno žalované] hlasovalo 5 členů zastupitelstva ([jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO]) z 5 přítomných ([jméno FO] – omluvena). Schváleným ověřovatelem zápisu byla [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. 17. - [právnická osoba], odbor veřejné správy, dozoru a kontroly sdělilo po provedeném šetření na základě dodaných podkladů, po ověření originálu záměru k žádosti [jméno FO], starostky žalované 1) dne 7. 5. 2018 sdělilo, že postup obce při projednání záměru ohledně prodeje obecního majetku, jeho zveřejnění a způsob projednání v obci [adresa] byl v souladu s § 39 odst. 1 zákona o obcích. Záměr obce byl zveřejněn na webovém portálu www.zernuvka.webnode.cz, a www.nelepec-zernuvka.cz, kde je dosud dohledatelný, obec tak postupovala v souladu s § 26 odst. 1 správního řádu, neboť záměr byl zveřejněn též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Z kontrolních závěrů dále plyne, že postup obce byl rovněž souladný s § 83 odst. 2 zákona o obcích. Při schvalování prodeje předmětných obecních pozemků obec postupovala dle § 87 zákona o obcích, podle něhož k platnému usnesení zastupitelstva obce, rozhodnutí nebo volbě je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva obce, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Na závěr přípisu čj. [Anonymizováno] pak [právnická osoba] odkázalo ve věci problematiky dispozic s nemovitým majetkem obce na Metodické doporučení k činnosti územních samosprávných celků. 18. – na základě objednávky [tituly před jménem] [jméno FO] byl dne 6. 8. 2018 zpracován znalecký posudek č. [hodnota]-372-2018 ke stanovení ceny obvyklé nemovitých věcí zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], zhotovitelem [právnická osoba]., znaleckým ústavem, který cenu obvyklou na základě místního šetření a podkladů pro vypracování (viz 1.9 posudku) stanovil u předmětných pozemků ve výši [částka]. 19. – dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] oznámil žalobci prostřednictvím zvoleného právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] skutečnosti odůvodňující podezření ze spáchání trestného činu, zároveň dal podnět k postupu žalobce ve smyslu § 42 zákona č. 283/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz přípis adresovaný žalobci z [datum], včetně plné moci zástupce a schváleného rozpočtu žalované 1) pro rok 2017). 20. z trestního spisu Policie ČR, [adresa], [Anonymizováno], bylo zjištěno vedení trestního řízení proti zastupitelům obce [adresa] na základě výše uvedeného oznámení ze dne [datum]. 21. - usnesením policejního orgánu Policie ČR, [adresa] byla trestní věc podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] tím, že jako zastupitelé obce [adresa] schválili na zasedání zastupitelstva obce dne [datum] prodej pozemků specifikovaných v katastrálním území [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota], ve vlastnictví obce [adresa] [Jméno žalované], která byla zastupitelkou obce, a to za kupní cenu [částka], stanovenou znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] č. [datum], jež zadala kupující, kdy znalec stanovil cenu dle vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb., přičemž dle znaleckého posudku společnosti [právnická osoba]. č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [datum], který nechal zpracovat oznamovatel [tituly před jménem] [jméno FO], činila cena obvyklá výše uvedených pozemků [částka], dle § 159a odst. 1 trestního řádu odložena, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. Podmínka způsobení značné škody nebyla, s ohledem na rozdíl mezi cenou kupní a cenou obvyklou ve výši [částka], splněna. 22. - stížnost proti citovanému usnesení byla Usnesením státního zástupce [adresa], dle § 148 odst. 1 písm. c) trestního řádu, zamítnuta jako nedůvodná (č. l. 252).

23. Z důkazů dále provedených byl zjištěn následující skutkový stav: záznamy o podaných vysvětleních, založených v trestním spise Policie ČR, [adresa], a to oznamovatele [jméno FO], a zastupitelů žalované 1) [jméno FO], [Jméno žalované], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO], bylo prokázáno, že osoby podávající vysvětlení byly řádně poučeny o možnosti výpověď odepřít, pokud by touto výpovědí způsobily nebezpečí trestního stíhání sobě či osobám blízkým, jejichž újmu by pociťovali jako újmu vlastní. Zastupitelé potvrdili, že jedinou osobou, která měla o dotčené pozemky zájem a tento zájem projevila, byla žalovaná 2). Shodně uváděli, že podmínky prodeje obecního majetku měly za splněné, cenu dle předloženého znaleckého posudku vypracovaného pro žalovanou 2) akceptovali. [jméno FO] a [jméno FO] sdělili zároveň, že při prodeji obecního majetku měly zůstat zachovány obci přístupové cesty na veškeré pozemky, zejména na pozemky pana [jméno FO].

24. Znaleckým posudkem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] č. [hodnota]-[datum] (č.l. 271–310) ve spojení s výpovědí, obhajobou posudku znalce u jednání soudu ve dnech [datum] (č.l. 358–363) a [datum] (č.l. 383-386) byla na základě provedeného místního šetření stanovena cena obvyklá dotčených jednotlivých druhů pozemků k [datum] ve výši [částka]. Znalec přesvědčivě ve vztahu k zadání posudku a velmi podrobně vyhodnotil veškeré dostupné informace o pozemcích, zdůvodnil použité metody jednak cenového porovnání, jednak určení ceny dle cenového předpisu (viz str. 15 posudku), stanovil obvyklou cenu určenou způsobem porovnávacím u pozemků parcel č. [Anonymizováno] Vysvětlil ocenění pozemků, jež nejsou běžně obchodovány, kdy se jedná o pozemky v druhu ostatní plocha, ostatní komunikace a pozemky zastavěné protierozními stavbami – hrázemi. Ocenění těchto pozemků, a to parcel č. [hodnota] bylo provedeno dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky MF ČR č. 441/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

25. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] podrobně na základě místního šetření zjištěné skutečnosti u jednotlivých parcel konfrontoval s popisy uvedenými ve znaleckých posudcích [tituly před jménem] [jméno FO], znaleckého ústavu [právnická osoba]. a [tituly před jménem] [jméno FO], a současně posoudil v nich použité deklarované způsoby ocenění (č. l. 33–38 posudku). U posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a jeho Dodatku č.[hodnota] konstatoval, že popis v posudku uvedený vesměs odpovídá skutečnostem zjištěným při místním šetření. Pozemky byly oceněny dle cenového předpisu, nejedná se tedy o určení ceny obvyklé, v konkrétním případě byl použit i nesprávný koeficient. Dodatkem byla zdůvodněna znalcem použitá metodika. V případě posudku společnosti [právnická osoba]. uvedl, že pozemky, s nimiž je běžně obchodováno, jsou oceněny na základě cenového porovnání, tedy cenou obvyklou. Pozemky, s nimiž se běžně neobchoduje, pak dle cenového předpisu, což označil za běžnou praxi. V případě ocenění pozemků způsobem porovnávacím, tj. komparativní metodou, byly pro porovnání použity realizované prodeje i nabídkové ceny. Pozemky zastavěné protierozními hrázemi byly oceněny cenou lesních pozemků, pravděpodobně v důsledku nedostatečného ohledání pozemků. U znaleckého posudku znalce [jméno FO] zdůraznil, že v závěru posudku je proveden odhad ceny obvyklé pro lesní pozemky a porosty, zemědělské pozemky, pozemky komunikací, hospodářsky nevyužitelné a jiné pozemky, avšak bez podrobnějšího zdůvodnění, v důsledku čehož nelze posoudit důvody, které znalce [jméno FO] vedly k určení cen jednotlivých pozemků ve výši uvedené v ocenění.

26. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] a porovnání ceny určené u pozemků p.č. [Anonymizováno]. [hodnota], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [hodnota] v k.ú. obce [adresa], v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], i v posudku společnosti [právnická osoba]. soud zjistil, že cena u těchto pozemků za 1 m2. odpovídá vždy částce [částka]/m2,, byla tedy cenou odpovídající ceně obvyklé. Jedinou výjimkou u těchto 4 pozemků je cena stanovená posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ([částka] a [částka]/ m2).

27. S námitkami žalované 2) (č. l. 316–321, 327-329) se znalec seznámil, jednotlivé námitky podrobně rozebral u ústního jednání způsobem precizním, jejich relevanci vyloučil.

28. V reakci na vypracovaný posudek [tituly před jménem] [Anonymizováno] žalovaná 2) navrhla v rámci hospodárného a efektivního vyřešení věci doplacení rozdílu mezi cenou kupní a cenou stanovenou posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve výši [částka] (č. l. 329). S navrženým postupem žalobce nesouhlasil s poukazem na § 39 odst. 2 a § 41 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích.

29. Soud v řízení nevyslechl 2. žalovanou navržené svědky, a to zastupitele obce a osoby přítomné na zasedání zastupitelstva dne [datum], jež měly potvrdit tvrzení žalované, že prodej nemovitostí proběhl řádně, neboť tyto konkrétní osoby měli veškeré potřebné informace o prodeji nemovitostí včetně zdůvodnění prodeje. Neprovedení těchto důkazů odůvodnil soud tím, že z listinných důkazů založených v trestním spise, tj. z úředních záznamů o podání vysvětlení v kontextu dalších listinných důkazů plyne, že zastupitelé si nebyli svého postupu v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o obcích, při prodeji nemovitostí vědomi. Jelikož tyto osoby vypovídaly pod sankcí křivé výpovědi v průběhu trestního řízení v roce 2019, nebylo možno očekávat, že by se v důsledku časového odstupu vyjádřily k posuzované věci způsobem odlišným.

30. V rozsudku ze dne [datum] soud především konstatoval aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání určovací žaloby podle § 42 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství (dále jen „ZoSZ“), přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 999/2015. Dále dospěl k závěru, že kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, neboť odporuje § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), jelikož ve smlouvě sjednaná kupní cena ve výši [částka], stanovená podle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který nemovitosti ocenil podle cenového předpisu (vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 441/2013 Sb.), byla cenou podstatně nižší než tehdejší obvyklou cenou nemovitostí, která činila [částka]. Obvyklou cenu ke dni prodeje soud zjistil ze znaleckého posudku soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]. Postup 1. žalované při prodeji obecních nemovitostí 2. žalované za cenu nižší než obvyklou, přitom nebyl zdůvodněn, jelikož na zasedání zastupitelstva 1. žalované konaného dne 30. 8. 2017, na kterém se o prodeji nemovitostí hlasovalo, nebylo zastupitelstvo o nižší, než obvyklé kupní ceně informováno. A proto si zastupitelé obce nebyli vědomi nesprávného postupu při prodeji obecního majetku, jenž byl v rozporu s § 39 odst. 2 zákona o obcích.

31. Důvody pro odchylku od obvyklé ceny přitom jsou obecně dány, jestliže prodej majetku za cenu obvyklou není v konkrétním případě možný, nebo jestliže s ohledem na povinnost obce pečovat o všestranný rozvoj a potřeby svých občanů a s ohledem na povinnost pečovat o rozvoj a zachování obecního majetku, nebude obec převodem za nižší cenu poškozena.

32. Proti rozsudku podala odvolání 2. žalovaná, podle níž se soud nedostatečně zabýval námitkou nedostatku aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, když rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 999/2015, na který soud odkazoval, na projednávanou věc nedopadá, stejně tak jako rozhodnutí Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. II. ÚS 2973/12. Dále uvedla, že soud vyšel pouze z jím zpracovaného znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], aniž by posuzoval další souvislosti, které v řízení zjistil, navíc ani výslech znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] neproběhl v souladu se zákonem, když soud 2. žalované neumožnil klást znalci veškeré zamýšlené dotazy. Soud se nezabýval ani tím, že u části kupní smlouvou převedených pozemků (p. č. [Anonymizováno]. č. [hodnota], p. č. [Anonymizováno]. [hodnota]) je cena stanovená znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] shodná s cenou stanovenou ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], podle kterého byla stanovena kupní cena v předmětné kupní smlouvě. Soud se porovnáním ceny konkrétních pozemků za 1 m2 určenou jednotlivými posudky nezabýval a bez dalšího uzavřel, že převod veškerých obecních pozemků je absolutně neplatný. Namítala rovněž, že soud neprovedl výslechy členů zastupitelstva a veřejnosti přítomné hlasování zastupitelstva k důvodům stanovení ceny odlišné od ceny obvyklé, což mělo za následek neúplná, nesprávná a nedostatečná skutková zjištění. Ceny konkrétních pozemků za 1 m2 zpracovala žalovaná 2) do tabulky, kterou k odvolání přiložila (č. l. 453).

33. Žalobce vznesenou námitku nedostatku své aktivní legitimace k podání žaloby považoval za nedůvodnou, když kupní smlouva byla uzavřena v rozporu s ustanoveními omezujícími smluvní volnost účastníků. Došlo tak k prodeji pozemků za cenu nižší než obvyklou, aniž by takový postup byl jakkoli zdůvodněn. K námitce, že aktivita žalobce v této věci je činěna v zájmu konkrétní osoby a nikoli ve veřejném zájmu, uvedl, že veřejný zájem zde vyplývá přímo ze zákona, a přitom je logické, že zákonné omezení dopadá na hospodaření s obecním majetkem, neboť tento majetek by neměl být prodáván tzv. „pod cenou“. Argumentaci, že takto mohou být zpochybněny veškeré obchody uzavírané obcemi, shledal zcela účelovou, když obvyklá cena nebyla v rámci prodeje ani zjišťována, neboť znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl zpracován tzv. metodou „vyhláškovou“, a je naprosto logické, že dospěl k jiné ceně, pro proces prodeje obecních pozemků však nesprávné. Pokud se jedná o námitky ohledně způsobu projednání prodeje pozemků na zastupitelstvu, je to mimo meritum projednávané věci, neboť žaloba není vystavěna na námitkách k průběhu hlasování zastupitelstva, ale směřuje k prodeji pozemků za cenu podstatně nižší než obvyklou, bez jejího řádného zdůvodnění.

34. Krajský soud v Brně, coby soud odvolací, přezkoumal odvoláním napadený rozsudek i řízení vydání předcházející, a dospěl k závěru, že nejsou dány podmínky pro jeho potvrzení ani změnu.

35. Pokud jde o aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání určovací žaloby, odkázal na správný závěr soudu, že tato legitimace je na straně žalobce dána (srov. rozhodnutí Ústavního soudu ČR ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. II. ÚS 2973/12, podle něhož výklad v té podobě, že jde-li o omezení smluvní volnosti účastníků, musí být zákonným zněním takové omezení vyjádřeno tak, aby se týkalo přímo účastníků, a nikoli předmětu smlouvy, je zjevně účelový, umělý, konstrukčně formalistický a fakticky vedoucí k absurdním závěrům). Závěr soudu podporuje rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 8. 2005, sp. zn. 28 Cdo 1547/2005, podle něhož v případě § 42 zákona o státním zastupitelství („ZoSZ“) jde o zvláštní právo, kterým stát prostřednictvím svého orgánu zajišťuje možnost zásahu tam, kde jde o ochranu veřejného zájmu (§ 1 a § 5 ZoSZ), a to podáním návrhu na zahájení občanského soudního řízení. Pokud 2. žalovaná namítala, že se nejedná o otázku veřejného zájmu, nelze s ní souhlasit, neboť cena převáděných nemovitostí nepochybně takovouto otázkou veřejného zájmu je, když příjem z prodeje nemovitostí je příjmem obce a nižší cena ve svém důsledku znamená nižší příjem obce.

36. Za stěžejní soud krajský shodně se soudem prvního stupně pro rozhodnutí projednávané věci považoval ustanovení § 39 odst. 2 zákona o obcích (ve znění k datu uzavření kupní smlouvy, tj. k [datum]), podle něhož „Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna, jde-li o cenu nižší než obvyklou. Není-li odchylka od ceny obvyklé zdůvodněna, je právní jednání neplatné.“ 37. Klíčové pro posuzovanou věc tak je, zda kupní cena ve výši [částka] sjednaná v kupní smlouvě za převod nemovitostí z 1. žalované na 2. žalovanou, byla cenou obvyklou. A pokud byla takto sjednaná cena nižší než cena obvyklá, zda byla odchylka od obvyklé ceny zdůvodněna. V opačném případě by totiž byla kupní smlouva neplatná pro rozpor se zákonem, konkrétně s § 39 odst. 2 zákona o obcích.

38. V posuzované věci bylo prokázáno, že sjednaná kupní cena nemovitostí byla v kupní smlouvě skutečně nižší než cena obvyklá, což vyplývá z porovnání sjednané kupní ceny ve výši [částka] a obvyklé ceny zjištěné znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] ve výši [částka]. 2. žalovaná nicméně tvrdí, že prodej obecních nemovitostí za sjednanou cenu, která vycházela z ceny stanovené znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] podle oceňovacího předpisů (z tzv. vyhláškové ceny) byl řádně odůvodněn, resp. že zastupitelé byli seznámeni s okolnostmi a důvody prodeje obecního majetku. Ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který měli zastupitelé před schválením kupní smlouvy k dispozici, bylo uvedeno, že pozemky jsou pro obec nepotřebné a finančně náročné.

39. Zastupitelstvo tedy podle žalované 2) souhlasilo s prodejem nemovitostí za předem známých okolností a důvodů prodeje, a to i přesto, že se nemovitosti prodávaly za kupní cenu odpovídající tzv. vyhláškové ceně, a nikoliv ceně obvyklé, která nebyla zjišťována. Prodej obecního majetku za cenu nižší, než obvyklou k absolutní neplatnosti převodní smlouvy však nevede za situace, kdy byla odchylka od obvyklé ceny zdůvodněna. Pokud soud k prokázání těchto tvrzení 2. žalované neprovedl dokazování výslechem svědků, nebyl jeho procesní postup správný s ohledem na zásadu přímosti, neboť si soud neopatřil poznatky plynoucí z výslechů svědků osobně.

40. Podle pokynů krajského soudu v dalším průběhu řízení soud provedl výslechy 2. žalovanou navržených svědků (zastupitelů obce [jméno FO], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] [adresa] [jméno FO] a [jméno FO]), a to k průběhu zasedání zastupitelstva dne [datum], a dále veřejnosti přítomné při zasedání zastupitelstva dne [datum] ([jméno FO] a [jméno FO]), a zjišťoval (viz protokoly z [datum], zda byla na zastupitelstvu před prodejem nemovitostí řešena otázka důvodu projede nemovitostí, prodejní ceny (výše ceny a její ovlivnění konkrétními okolnostmi) a skutečností uváděných ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO] (nepotřebnost a finanční náročnost údržby). K otázce, zda byla odchylka ve sjednané kupní ceně od obvyklé ceny zdůvodněna, bylo podle odvolacího soudu provedeno zcela nedostatečné dokazování, proto byl odvoláním napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu k dalšímu řízení s vysloveným závazným právním názorem (§ 226 odst. 1 o. s. ř.).

41. Výslech fyzických osob, které jsou statutárním orgánem právnické osoby (členem tohoto orgánu) soud prováděl v řízení, jehož účastníkem je právnická osoba, tedy žalovaná 1, podle § 131 o.s.ř. Výslech fyzické osoby, která má vypovídat o okolnostech týkajících se právnické osoby a nastalých v době, kdy byla statutárním orgánem, soud provedl podle § 131 odst. 2 věty druhé a § 131 odst. 3. 42. [jméno FO], bývalá starostka obce při jednání [datum] vypověděla, že důvody prodeje obecního majetku byly na zastupitelstvu obce projednány před podpisem smlouvy kupní, a to na základě znaleckého posudku předloženého žalovanou 2), byla provedena lustrace pozemků a jejich ztotožnění s katastrální mapou, žádný ze zastupitelů neměl výhrady ani námitky proti prodeji či ceně. O pozemky se obec nestarala, byly zarostlé náletovými dřevinami, pro obec byly zbytné. Vesměs se jednalo o polní cesty, na které pan [jméno FO] navážel štěrk za účelem jejich zpevnění. Cena byla zastupitelstvem bez výhrad odsouhlasena, její výši konzultovala osobně na Městském úřadě v [adresa]. 43. [tituly před jménem] [jméno FO], bývalý člen zastupitelstva obce u jednání [datum] uvedl shodně s [jméno FO], že žádné výhrady při projednání obsahu předmětné kupní smlouvy nebyly vzneseny, zastupitelstvo vycházelo ze znaleckého posudku s kulatým razítkem znalce, i on sám presumoval jeho správnost. Obec předmětné pozemky nepoužívala, byly spíše přítěží, finančně náročné pro případ, že by obec byla nucena cesty upravit. O pozemky v daném okamžiku neprojevil zájem nikdo další. 44. [jméno FO], bývalá členka zastupitelstva obce u jednání [datum] uvedla důvody sdělené zastupitelstvu pro prodej obecního majetku, jí tvrzené námitky, resp. podmínky prodeje, které nebyly do zápisu ze zasedání zastupitelstva z [datum] promítnuty. Uvedla, že zápis ze zasedání měl k dispozici ten, kdo jej zpracovával, že by ověřovatelem zápisu byla ona, si však nevybavila. 45. [jméno FO], člen zastupitelstva žalované 1) u jednání [datum] vypověděl, že při jednání zastupitelstva před uzavřením kupní smlouvy byla zastupitelům předložena katastrální mapa se zaznačenými pozemky a znalecký posudek. K námitkám sdělil, že část zastupitelů požadovala zachování přístupových a příjezdových cest, zda tato podmínka byla součástí zápisu z jednání zastupitelstva, nevěděl. 46. [jméno FO], současná místostarostka obce u jednání [datum] uvedla, že na zastupitelstvu byly předloženy jak katastrální mapa, byla doložena cena cca ve výši [částka] znaleckým posudkem. Listiny kolovaly, sama je podrobně nestudovala, byla na zastupitelstvu v pozici hosta. Cena byla jednohlasně odsouhlasena, nevybavila si diskusi, ani námitky či požadavky přítomných. 47. [jméno FO], otec žalované 2) dne [datum] uvedl, že kupní smlouva byla předložena na zastupitelstvu všem přítomným, pozemky byly v mapě zakresleny, aby bylo zřejmé, o které pozemky se jedná. Nikdo z přítomných neměl proti prodeji ani proti ceně žádné námitky. Diskuse nebyla dlouhá, na pozemcích ve vlastnictví obce hospodařil s dcerou i před uzavřením kupní smlouvy, specifikoval údržbu polních cest. 48. [jméno FO] uvedeného dne – [datum] vypověděla, že byť se jednání zastupitelstva před lety zúčastnila, detaily prodeje předmětných pozemků si nevybavuje.

49. Starosta žalované 1) [jméno FO] dne [datum] uvedl, že k jednání zastupitelstva vytiskl katastrální mapy, do kterých pozemky zakreslil, s těmito materiály zastupitelstvo pracovalo při řešení záměru obce pozemky prodat žalované 2). V původní žádosti o odkup byly dva další pozemky, na zastupitelstvu však bylo dohodnuto, že cesty navazující na pozemek třetí osoby (myšleno pana [jméno FO]) obec neprodá. Podmínka byla sdělená pouze ústně. [právnická osoba], které byly pro obec v té době zbytné, označil za vhodný. Projednání kupní smlouvy s přiloženým záměrem a znaleckým posudkem označil za rychlé. Jednotlivé parcely se řešily pouze při projednání záměru obce, nikoliv před podpisem smlouvy. Diskuse nebyla vedena, jednalo se o formalitu, námitky proti prodeji žalované 2) nebyly nikým vzneseny. Obec nevlastní techniku ani nemá zaměstnance, kteří by udržovali majetek obce, drobné věci řeší sám starosta. V současné době by situaci obec nejspíše řešila způsobem odlišným.

50. Odvolací soud dále doplnil, že pokud se jedná o odvolací námitky 2. žalované směřující ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], s těmito se neztotožnil. V průběhu řízení nechal soud zpracovat znalecký posudek na obvyklou cenu nemovitostí a současně zadal znalci otázky směřující k posouzení předchozích třech zpracovaných znaleckých posudků, a to ke znaleckému posudku č. [datum], vypracovanému [tituly před jménem] [jméno FO], jeho dodatku č. [hodnota] z [datum], ke znaleckému posudku č. [hodnota]-[Anonymizováno]-[datum] zhotovitele [právnická osoba]. a k posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se i podle krajského soudu přesvědčivě vypořádal se všemi otázkami, vysvětlil, jak dospěl ke svým závěrům i z jakých důvodů je jeho závěr o obvyklé ceně odlišný od předchozích třech zpracovaných znaleckých posudků. Soud prvního stupně tak zcela správně z těchto závěrů znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] vycházel.

51. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] tak bylo prokázáno, že žalovaná 1) převedla z majetku obce na žalovanou 2) pozemky [Anonymizováno][Anonymizováno] za kupní cenu ve výši [částka], která je nižší než cena obvyklá stanovená znalcem [tituly před jménem] [Anonymizováno] ve výši [částka]. V řízení nebylo prokázáno, a to ani výpověďmi členů zastupitelstva obce, ať již současných či bývalých, ani výpovědí svědků, že by odchylka kupní ceny od ceny obvyklé byla zastupitelům řádně zdůvodněna, byť ve znaleckém posudku byla zmíněna finanční náročnost údržby a zbytnost tohoto majetku obce, kterou potvrdili soudu osoby dle pokynů krajského soudu osoby vyslechnuté u jednání [datum].

52. V dalším průběhu řízení se měl soud podle závazných pokynů krajského soudu zabývat rovněž námitkou 2. žalované, že u části kupní smlouvou převedených nemovitostí je jejich (obvyklá) cena stanovená znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] shodná s cenou stanovenou ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který byl podkladem pro stanovení kupní ceny v kupní smlouvě, a posoudit, zda lze uvažovat o platnosti kupní smlouvy ve vztahu k těmto pozemkům z pohledu § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

53. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [Anonymizováno] a porovnání ceny určené u pozemků p.č. [Anonymizováno], p.č. [hodnota], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [hodnota] v k.ú. obce [adresa], v posudku [tituly před jménem] [jméno FO], i v posudku společnosti [právnická osoba]. soud skutečně zjistil, že cena u těchto pozemků za 1 m2. odpovídá vždy částce [částka]/m2, lze tedy uzavřít, že takto stanovená cena v jednotlivých posudcích byla cenou odpovídající ceně obvyklé. Jedinou výjimkou u těchto 4 pozemků je cena stanovená posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ([částka] a [částka]/ m2).

54. Podle § 576 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, které lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

55. S ohledem na ustanovení § 576 o. z. soud tedy posuzoval, zda lze kupní smlouvu ze dne [datum] považovat za částečně platnou ohledně převodu pozemků p.č. [hodnota]. [hodnota] či nikoliv. Při tomto posouzení soud vycházel ze zásady in favor negotii, kterou je nutno použít vždy, když je pochybné či sporné, zda je právní jednání platné. Tato zásada dává přednost výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost zakládá, jsou-li možné oba výklady. Uvedený přístup je odrazem respektu k autonomii smluvních stran, k funkci smluvních vztahů i k samotné povaze soukromého práva. V případech, v nichž existuje vícero interpretací, z nichž některé respektují nepochybně vyjádřenou vůli účastníka právního vztahu, zatímco jiné – byť formálně udržitelné – jejich vůli deformují či zcela popírají, musí dostat přednost výklad první (viz IV. ÚS 1783/11, dále srov. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 33 Cdo 4322/2007, sp. zn. 21 Cdo 2636/2008 či sp. zn. 30 Cdo 2142/2011, sp. zn. 23 Cdo 1102/2008).)

56. V soukromoprávní sféře ne každý rozpor se zákonem má za následek absolutní neplatnost právního úkonu, smyslem ochrany legality není jen ochrana zájmů státu, ale rovněž, a především, ochrana soukromoprávních vztahů, ochrana smluvních vztahů podle zásady „pacta sunt servanda“ (smlouvy se musí dodržovat). Každý zákonný zásah do této sféry je třeba vnímat jako omezení lidské svobody, a proto je nezbytné vykládat ustanovení o neplatnosti právních úkonů pro rozpor se zákonem restriktivně, nikoliv extensivně. Opačný výklad by byl v rozporu s čl. 4 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (viz III. ÚS 87/04, č. 75/2005 Sb. N.u. ÚS). Neplatnost smlouvy, kterou je nutno posuzovat k okamžiku jejího uzavření, má být výjimkou, nikoli zásadou.

57. Rovněž je však třeba zkoumat veřejný zájem, tj. k čí ochraně je předmětné zákonné ustanovení určeno, dikci, smysl a účel zákona, následky pro druhou stranu (ochranu její dobré víry a nabytých práv). Závěr o tom, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem nebo proto, že zákon obchází, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení. Nelze tudíž vystačit s gramatickým výkladem, je nutné se ptát na účel zákonného příkazu či zákazu.

58. Soud se podle pokynů soudu odvolacího zabýval otázkou, zda je platná část kupní smlouvy ze dne [datum] oddělitelná od její neplatné části. Při posuzování, zda část právního úkonu postiženou neplatností lze oddělit od jeho ostatního obsahu, dbal na to, aby byla respektována vůle účastníků právního úkonu s přihlédnutím k účelu, jehož dosažení osoba konající právní úkon, resp. všichni účastníci právního úkonu sledovali.

59. Neplatná část právního jednání je podle konstantní judikatury oddělitelná od zbývající části v případě, kdy se vada týká části právního jednání, kterou lze obsahově oddělit. Oddělitelnost části právního jednání od jeho ostatního obsahu je třeba dovodit výkladem z povahy právního jednání nebo z jeho obsahu či z okolností, za nichž k němu došlo, uplatní se proto interpretační zásady.

60. V posuzované věci s přihlédnutím k autonomii vůle žalované 1) a autonomii vůle žalované 2) lze dovodit z kupní smlouvy ze dne [datum], že oddělením konkrétních pozemků, a to pozemků p.č. [Anonymizováno], tj. neplatné části právního jednání od zbývající části, vznikne perfektní kupní smlouva zahrnující pouze pozemky p.č. [Anonymizováno][hodnota].č. [hodnota], tj. smlouva, kterou žalovaná 1) převedla žalované 2) tyto 4 pozemky. Soud proto uzavírá, že právní jednání ze dne ze dne [datum] lze oddělit a že kupní smlouva týkající se 4 specifikovaných pozemků v této části bude moci být plně realizovatelná.

61. Druhým předpokladem, který musí být naplněn, aby zbývající část právního jednání byla platná, je posouzení významu právního jednání pro účastníky, a to té části právního jednání, která je stižena neplatností, tj. zda by i bez této části právní jednání účastníci smluvního vztahu provedli. Při posouzení této otázky se soud zabýval účelem kupní smlouvy z [datum] uzavřené mezi žalovanými 1) a 2), kterým byl bezpochyby převod všech pozemků ve smlouvě specifikovaných, které byly pro obec zbytné, nepotřebné a zatěžující (viz zejména výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]). Přestože byl převod pozemků p.č. [Anonymizováno] zmařen neplatností kupní smlouvy, lze beze všech pochyb předpokládat, že by tuto smlouvu žalovaní uzavřeli, i pokud by se jednalo pouze o výše zmíněné 4 pozemky. Nadto uvedené pozemky netvoří s ostatními pozemky, jejichž převod byl zmařen, funkční celek, v některých případech spolu nesousedí a ani na sebe nenavazují. Pozemky tak lze převést samostatně, přičemž zmíněné 4 pozemky jsou využívány jako ostatní komunikace a slouží jako přístup k žalovanou 2) obhospodařovaným pozemkům.

62. Soud se neztotožnil s žalobcem předloženým nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2384/2011, neboť má odkaz na tento nález za nepřiléhavý. Zmiňovaný nález nekoresponduje se skutkovým stavem posuzované věci, když pozemky byly vymezeny a výše kupní ceny za jejich převod zcela koresponduje se znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], výši kupní ceny za převod jednotlivých pozemků lze tedy zpětně doložit.

63. Soud po doplnění dokazování s ohledem na vše výše uvedené shledal žalobu částečně důvodnou v rozsahu neplatné části právního jednání, a proto výrokem I. určil neplatnost předmětné kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou 1) a žalovanou 2) dne [datum], neboť v této části smlouva o úplatném převodu majetku obce za cenu podstatně nižší, než byla cena v místě a čase obvyklá, dle názoru soudu bez náležitého zdůvodnění této odchylky, svým obsahem odporuje zákonu, konkrétně § 39 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Soud dospěl k závěru, že sjednaná výše kupní ceny nebyla v této části odůvodněna ani jiným důležitým zájmem obce.

64. Žaloba byla poté výrokem II. zamítnuta v části týkající se převodu 4 specifikovaných pozemků, a to pozemků pč. [Anonymizováno][Anonymizováno], p.č. [hodnota], p.č. [Anonymizováno] a p.č. [hodnota], když u této části kupní smlouvou převedených nemovitostí byla jejich obvyklá cena stanovená znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] shodná s cenou stanovenou ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO], který byl podkladem pro stanovení kupní ceny v kupní smlouvě ze dne [datum]. Jinými slovy v řízení soud vzal za osvědčené splnění veškerých podmínek pro převod vlastnického práva k předmětným 4 pozemkům z obce na žalovanou 2).

65. Výrokem III. soud poté rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi procesně převážně úspěšným žalobcem, který se svého práva na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka výslovně vůči žalovanému 1) vzdal.

66. Ze shodných důvodů soud rozhodl výrokem IV. rovněž o náhradě nákladů řízení mezi procesně převážně úspěšným žalobcem, který se svého práva na náhradu nákladů řízení nezastoupeného účastníka výslovně vzdal i vůči žalované 2).

67. Výroky V. a VI. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce a žalovaných 1) a 2) nahradit státu náklady vynaložené za zpracování znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] a obhajobu tohoto posudku podle procesní úspěšnosti a neúspěšnosti stran ve lhůtě podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., o.s.ř.

68. Soud vycházel při svém výpočtu z obvyklé ceny stanovené [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] v celkové výši [částka]. U pozemků uvedených ve výroku I. činila jejich obvyklá cena [částka] (tj. 65 % z ceny celkové), u pozemků uvedených ve výroku II. [částka] (tj. 35 % z ceny celkové). Byl-li žalobce ve sporu úspěšný v rozsahu 65 %, hradí náklady státu v rozsahu 35 %, tj. ve výši [částka] (výrok V.) a žalovaní 1) a 2) hradí náklady státu společně a nerozdílně v rozsahu 65%, tj. ve výši [částka], neboť byli úspěšní pouze v rozsahu 35 %.

Poučení