5 C 165/2021 - 340

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně společnosti [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně], sídlem [adresa] a žalovaného [Jméno žalovaného], narozeného [Datum narození žalovaného], RČ [RČ], bytem [adresa] k nemovitostem, pozemkům: - parc. č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, manipulační plocha - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha, - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha, - parc. č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa] na LV č. [hodnota] pro obec a katastrální území [adresa], se zapsaným vlastnickým právem ve prospěch každého z účastníků v rozsahu id. .

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně – společnosti [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně], sídlem [adresa] se přikazují pozemky: - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], -parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha, - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha, - parc. č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], - parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, zem. stav, LV [Anonymizováno], a dále pozemek parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, manipulační plocha, nově vzniklý podle geometrického plánu ze dne [datum], č. [hodnota]-[Anonymizováno], zpracovaného [jméno FO], ověřený úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], s očíslováním parcel dle geometrického plánu uděleným souhlasem [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalovaného [Jméno žalovaného], narozeného [Datum narození žalovaného], RČ [RČ], bytem [adresa] se přikazuje pozemek parc. č. [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, manipulační plocha, nově vzniklý dle geometrického plánu ze dne [datum], č. [hodnota]-18/2023, zpracovaného [jméno FO], ověřený úředně oprávněným zeměměřickým inženýrem [tituly před jménem] [jméno FO], s očíslováním parcel dle geometrického plánu uděleným souhlasem [právnická osoba] pro [adresa] dne [datum], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému na vypořádání jeho podílu částku [částka] ve lhůtě do 4 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku 19 934,75 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku19 934,75 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou z [datum] domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitým věcem, pozemkům p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, a pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 (dále jen „nemovitosti“).

2. Tvrdila, že nemovitosti, coby součást areálu bývalého [Anonymizováno], ve vlastnictví účastníků, u každého s podílem o velikosti id. 1/2 vzhledem k celku, jsou zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa] u [právnická osoba] [Anonymizováno], [adresa] venkov. Část nemovitostí v podílovém spoluvlastnictví je zatížena budovami ve výlučném vlastnictví žalobkyně, které je aktivně užívá ke své hospodářské činnosti. Jedná se o tyto stavby: budovu bez č.p./č.e., zemědělská stavba o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemku p.č. [hodnota], budovu bez č.p./č.e., zemědělská stavba o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemku p. č. [hodnota], stavbu bez č.p./č.e., zemědělská stavba o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemku p. č. [hodnota], stavbu bez č.p./č.e., zemědělská stavba o výměře [Anonymizováno] m2 na pozemku p. č. [Anonymizováno] a stavbu bez č.p./č.e., zemědělská stavba o výměře [Anonymizováno] m2, na pozemku p. č. [Anonymizováno] Nemovitosti nabyla žalobkyně kupní smlouvou z [datum], poté v srpnu 2020 vyzvala žalovaného k jednání o způsobu hospodaření se společnou věcí. Do doby nabytí vlastnického práva žalobkyní byly vztahy mezi účastníky vypořádávány na základě výsledků sporu vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [spisová značka], žalobkyně žalovanému hradila bezdůvodné obohacení za užívání jeho pozemků. V přípise z [datum] nabídla žalovanému koupi jeho podílu ve snaze sjednotit vlastnictví budov a pozemků, žalovaný na přípis nereagoval. Opakovaně proto [datum] navrhla zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že veškeré nemovitosti budou přikázány do jejího výlučného vlastnictví a žalovanému bude vyplacen vypořádací podíl ve výši [částka]. Při výši vypořádacího podílu vycházela ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [Anonymizováno] z [datum]. Má za to, že do úvahy nepřipadá reálné rozdělení nemovitostí, neboť v důsledku rozdělení a nutnosti přístupu ke stavbám by dělením pozemků došlo k jejich fragmentaci a znehodnocení. Žalobkyně i v průběhu řízení avizovala možnost jednání o smírném řešení věci.

3. Žalovaný ve vyjádření z [datum] (č.l. 38-39) prezentoval ochotu k uzavření soudního smíru s tím, že výše vypořádacího podílu by měla minimálně odpovídat výši kupní ceny, kterou žalobkyně uhradila za id. 1/2 pozemků spoluvlastnici nemovitostí. Byť měl v úmyslu některé z uvedených nemovitostí odkoupit od své sestry, [tituly před jménem] [jméno FO], jednání nedopadla dle představ žalovaného a její id. 1/2 odkoupila žalobkyně za částku [částka]. Ve vyjádření žalovaný shodně s žalobkyní uvedl, že není reálné nemovitosti rozdělit, a souhlasil, aby se žalobkyně stala jejich výlučnou vlastnicí za předpokladu, že nabízená cena bude odpovídat ceně tržní.

4. Soud s ohledem na vyjádření stran poskytl účastníkům lhůtu k mimosoudnímu vyřízení věci. Jednání však nebyla úspěšná, zejména proto, že cena předmětných nemovitostí dle žalovaným předkládaného posudku č. [Anonymizováno] znaleckou kanceláří [Anonymizováno] [právnická osoba]. činila [částka], a žalobkyně cenu neakceptovala.

5. V reakci na znalecký posudek žalobkyně (č.l. 76-77) mimo jiné zdůraznila, že zcela absentuje úvaha o možnosti využití pozemku č. [Anonymizováno], který sice není jako jediný zastavěn, ale je výrazně ovlivněn existencí okolních staveb, a s výměrou přes 6 [Anonymizováno] m2 představuje 85 % celé sporné plochy i ceny. Znalec nepřihlédl ke speciální poloze pozemku, který nemůže sloužit účelu dle územního plánu, vždy bude obslužnou plochou ostatních nemovitostí. Zejména proto, že je zasazen mezi další stavby a není zde reálná možnost umístit na něj stavby nebo provozovat komerční činnost, aniž by byly respektovány přístupy ke stávajícím stavbám. Znalec nepřihlédl dále ke skutečnosti, že pozemky nejsou přímo napojeny na veřejně přístupnou komunikaci, ale jsou napojeny pouze přes účelové komunikace, které nejsou ve vlastnictví žádného z účastníků a tato skutečnost se nepromítla do stanovené ceny. Navrhla proto ustanovení znalce určeného soudem ke stanovení tržní hodnoty atypických nemovitostí (č. l. 77) s nevyjasněnou strukturou inženýrských sítí.

6. Zároveň žalobkyně předložila znalecký posudek [Anonymizováno] [adresa], který tržní hodnotu souboru nemovitých věcí stanovil částkou [částka], a hodnotu spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 částkou [částka].

7. Z posudku č. [Anonymizováno] (č. l. 82-101) zpracovaného [Anonymizováno], znalcem z oboru ekonomika, odvětví oceňování nemovitých věcí, stavebnictví, odvětví provádění staveb, specializace ekonomika a řízení stavebnictví, soud zjistil základní popis předmětných pozemků o celkové výměře [Anonymizováno] m2 tvořících část bývalého zemědělského areálu živočišné výroby, nyní areálu vlastnicky roztříštěného mezi více subjektů provozujících zde podnikatelskou činnost, ve kterém se nachází stavby a příslušenství ve vlastnictví cizího vlastníka, resp. ve vlastnictví žalobkyně, tj. jednoho ze spoluvlastníků oceňovaných pozemků. Přístup a příjezd k oceňovaným pozemkům je po zpevněné vnitroareálové komunikaci. Hlavní přístup do areálu je ze zpevněné komunikace, hlavní silnice mezi [adresa] ve vlastnictví [Anonymizováno] s právem hospodaření se svěřeným majetkem kraje pro [Anonymizováno] a dále po vnitroareálové komunikaci na p. č. [hodnota], ve vlastnictví České republiky, s právem hospodaření s majetkem státu pro [právnická osoba], a navazující vnitroareálové komunikaci na p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví dvou soukromoprávních subjektů. Fakticky přístup a příjezd je řešen též přes pozemek p.č. [Anonymizováno] ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a rovněž ze západní strany přes pozemek p.č. [Anonymizováno] ve vlastnictví dvou fyzických osob v poměru id. 1/2 (č.l. 85), z nichž jeden ze spoluvlastníků je i spoluvlastníkem oceňovaných pozemků. V posudku jsou podrobně popsány jednotlivé pozemky menšího rozsahu i pozemek p.č. [Anonymizováno], ostatní plocha/manipulační plocha o výměře [Anonymizováno] m2. Jde o pozemek půdorysně zcela nepravidelného tvaru tvořící „volnou“, tj. nezastavěnou [Anonymizováno] mezi dále uvedenými stavbami. V místech je pozemek zpevněný, jedná se částečně o komunikační plochu, a skladovou, resp. odstavnou, část pozemku je nezpevněná, s travním porostem a listnatými trvalými porosty, z velké části náletového charakteru bez pěstební péče. [adresa] část pozemku je ohraničena torzem původního oplocení, západní, resp. severozápadní část je ohraničena vnitroareálovou komunikací. Na hranici pozemku se nacházely nové sloupky pro osazení pletivového oplocení, jižní část pozemku byla neoplocená, stejně tak jihovýchodní, resp. východní část, část východní strany je de facto tvořena betonovou opěrnou zdí jako opěrnou konstrukcí přilehlého parkoviště na sousedním pozemku p.č. [Anonymizováno]. Na části pozemku se nachází kovový sklad navazující na zděnou stavbu situovanou na pozemku p.č. [hodnota]. Na pozemku p. č. [Anonymizováno] se nachází 2 požární hydranty, jeden nevyužívaný, druhý v blízkosti pozemku p.č. [hodnota] na okraji komunikace, který využívaný je. Ocenění předmětných nemovitých věcí bylo znalcem stanoveno ke dni místního šetření, tj. k [datum], a to nikoliv ve výši obvyklé, nýbrž ve výši tržní hodnoty nemovitých věcí. Znalec nerozlišoval cenu pozemků zastavěných a nezastavěných, použil vícekriteriální analýzu, hodnotu mediánu stanovil ve výši [částka]/ m2. K porovnání zvolil 7 nemovitostí. Tržní hodnota souboru nemovitých věcí byla stanovena částkou [částka], hodnota spoluvlastnického podílu ve výši id. byla stanovena znaleckým posudkem z [datum] ve výši [částka].

8. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] vypracovaným pro žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] [datum] byla stanovena obvyklá cena id. spoluvlastnického podílu na pozemcích zapsaných na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] se všemi součástmi a příslušenstvím k datu [datum] ve výši [částka] (č. l. 15-21).

9. Tvrzení žalobkyně o výši kupní ceny v případě prodeje pozemku p. č. [hodnota] a p. č. [Anonymizováno] vše v k.ú. [adresa], ve shodné lokalitě, žalobce prokazoval kupní smlouvou z [datum] uzavřenou mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO].

10. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (č.l. 54-70) z [datum] předloženého žalovaným o určení obvyklé ceny nemovitých věcí, zpracovaným znaleckou kanceláří [Anonymizováno] [právnická osoba]., ve spojení s jeho doplněním a obhajobou u jednání soudu, byla soudem zjištěna poloha, rozloha a popis pozemků, jednotková cena u pozemků nezastavěných, použité koeficienty. Obvyklá cena předmětných pozemků byla stanovena částkou [částka], obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 po zaokrouhlení částkou [částka] (viz rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. [spisová značka], z [datum], sp. zn. [spisová značka]), a to porovnávací metodou jako aritmetický podíl ve výši spoluvlastnického podílu z celkové ceny oceňovaných nemovitostí. Znalec použil v posudku multikriteriální metodu podle profesora Bradáče, k porovnání zvolil 10 nemovitostí v totožné lokalitě.

11. Znalci (kromě [tituly před jménem] [jméno FO], jehož výslech měl soud za nadbytečný s ohledem na nárůst cen po datu zpracování posudku a zejména s ohledem na revizním posudkem konstatovanou nepřezkoumatelnost posudku) byli soudem vyslechnuti u jednání, znalec, zpracovatel posudku č. [Anonymizováno] uvedl, že k tržní ceně dospěl na základě realizovaných prodejů porovnávací metodou, nerozlišoval cenu zastavěných a nezastavěných pozemků s odůvodněním, že oceňoval soubor pozemků. Zpracovatel posudku č. [Anonymizováno] porovnával pozemky s pozemky se shodným účelem využití dle územního plánu města [adresa], rovněž do porovnání zahrnul realizované prodeje. Zdůvodnil použití koeficientů při výpočtu, taktéž inflaci mající vliv na cenu. Oba znalci setrvali po obhajobě na závěrech vypracovaných znaleckých posudků.

12. Ve věci byli vyslechnuti zpracovatelé posudků předložených účastníky, kteří zodpověděli dotazy účastníků při jednání, případně i písemně. S ohledem na podstatný rozdíl v ceně nemovitých věcí, soud zadal zpracování posudku znalecké kanceláři [právnická osoba]., která vypracovala revizní znalecký posudek č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] (č. l. 180-259).

13. Z revizního posudku soudem ustanoveného znalce, společnosti [právnická osoba]., č. [Anonymizováno] soud zjistil, že ve věci posuzované se jedná o soubor pozemků v rámci bývalého zemědělského areálu, který je v současné době vlastnicky rozdělen mezi více vlastníků. Na oceňovaných pozemcích se nachází stavby cizího vlastníka, respektive jednoho ze spoluvlastníků, a to žalobkyně, která celou část předmětného areálu využívá pro vlastní podnikatelskou činnost. Mezi spoluvlastníky, žalobkyní a žalovaným, dosud nedošlo k uzavření písemné smlouvy se stanovením vzájemných práv a povinností. Původně v rámci privatizace statku byly společné inženýrské sítě převedeny do vlastnictví jednoho vlastníka, postupem doby přešly do vlastnictví vícero subjektů, hlavní přípojky a páteřní rozvody zůstaly ve vlastnictví jednoho subjektu, nikoli však účastníků. Budování rozvodné sítě a vodovodního řádu včetně kanalizace je vyloučeno z důvodů kapacitních a smluvně neošetřených přístupů přes pozemky. Znalec podrobně popsal jednotlivé pozemky, jejichž rozloha činí [Anonymizováno] m2. Konstatoval, že přístup a příjezd je možný pouze přes vnitroareálovou komunikaci. Firma [Anonymizováno] s.r.o. má pronajatý pozemek p.č. [hodnota], přes který umožňuje vjezd do areálu zúčastněným firmám. Další příjezd je přes pozemek p. č. [Anonymizováno] vlastnictví cizích vlastníků, na kterém se nachází vnitroareálová komunikace, není však právně ošetřen. Na oceňovaných nemovitostech se nachází stavby cizího vlastníka, resp. jednoho ze spoluvlastníků, a to žalobkyně. Na pozemku p.č. [Anonymizováno] se nachází zpevněné plochy, komunikace a skladové/odstavné plochy, kovový sklad přiléhající ke stavbě na p.č. [hodnota], zbytky betonových základů/konstrukcí, původní veřejné osvětlení, dva požární hydranty, betonové volně stojící garáže, hlavní uzávěr vody, vodoměrná šachta, přípojky inženýrských sítí, dřeviny a travní porost, opěrná zeď a část oplocení. Znalec zmínil stavebnětechnické předpoklady dělení předmětných nemovitostí (č.l. 220a-221) v rozsahu zadaném soudem, konstatoval, že rozdělením musí vzniknout samostatné nemovitosti, při dělení nesmí dojít ke vzniku práv, která by nepřiměřeně omezovala vlastníky, nelze připustit společné vlastnictví nebo užívání přípojek na inženýrské sítě, rozdělení musí co nejpřesněji respektovat existující vlastnické podíly. Z uvedených základních předpokladů pro posuzované nemovitosti měl za splnitelné dva předpoklady, a to vznik samostatných nemovitostí, a nikoliv společné vlastnictví či užívání přípojek na inženýrské sítě. Vyjádřil se ke všem účastníky předloženým posudkům, k použitým metodám i jednotkové ceně, uvedl, že se neztotožňuje s postupem stanovení obvyklé ceny u posudku č. [Anonymizováno] [právnická osoba].). Pouze posudek [tituly před jménem] [jméno FO] označil za nepřezkoumatelný. Znalec ocenil nezastavěné pozemky částkou [částka], stanovil hodnotu pozemků pod stavbami cizího vlastníka ve výši [částka], hodnotu spoluvlastnického podílu o velikosti id. stanovil na základě porovnávací metody upravené podle Znaleckých standardů POSN částkou [částka]. Z příloh posudku mimo jiné vyplynulo, že žalobkyně páteřní inženýrské sítě nevlastní (kromě přípojky plynu, připojení bylo realizováno na neformální bázi). Znalecký posudek byl vypracován po místním šetření, kterého se zúčastnily strany i zástupci účastníků. Znalec v rámci zadání měl posoudit, zda je možné reálně rozdělit nemovitosti tak, aby každý ze spoluvlastníků nabyl cca 1/2 nemovitostí, aby nedošlo k poklesu ceny nemovitostí, s možným finančním vyrovnáním, případně s funkčním spojením přilehlých parcel ve vlastnictví žalovaného (č. l. 37-40 ZP ve spise č. l. 217-220). Dělení funkčního celku pozemků 50:50 není možné tak, aby se zachovaly dva funkční celky pozemků bez staveb cizího vlastníka, bylo by však možné např. rozdělit pozemky na více menších pozemků bez staveb cizího vlastníka, které by netvořily funkční celek. U jednání soudu dne [datum] znalec zodpověděl dotazy stran, konstatoval, že pozemky posuzoval v jednom funkčním celku, zopakoval podmínky dělení, včetně možnosti odsouhlasení podmínek oběma stranami. Součástí posudku byly specifikované přílohy, včetně náhledů do KN mapy a orto-foto mapy, zápisu z místního šetření a vyjádření jednatele obchodní firmy [právnická osoba].

14. Vlastnictví účastníků k pozemkům vypořádávaným nebylo sporné, soud jej ověřil z LV č. [hodnota] vedeného u [právnická osoba] pro [adresa] pro obec a katastrální území [adresa].

15. Z výpisu [právnická osoba] pro [adresa] LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], soud zjistil, že žalovaný [Jméno žalovaného] má ve vlastnictví pozemky, s podílem v rozsahu id. , p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, manipulační plocha, a p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, se stavbou na pozemku stojící bez čp/če, zem stav, LV [Anonymizováno], druhým zapsaným vlastníkem je [jméno FO] (k id. vzhledem k celku).

16. Korespondenci žalobkyně s žalovaným soud ověřil z přípisů z [datum] a z [datum].

17. Z odborného vyjádření č. [Anonymizováno] zpracovaného [datum] firmou [právnická osoba]. plyne, že požadavky na vymezování a využívání pozemků upravuje § 20 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Podmínky pro reálné rozdělení pozemků jsou specifikovány tak, že a) nelze dělit pozemky zastavěné stavbami, které jsou nedělitelné, b) nelze dělit pozemky, které jsou v celém svém rozsahu nezbytné jako součást funkčního celku s nedělitelným stavbami, c) nelze rozdělit pozemky, které svou výměrou a tvarem nedovolují zobrazení oddělených částí nebo částí v katastrální mapě, d) nelze dělit pozemky vodních ploch, e) dělením nově vytvořené pozemky nebo soubory pozemků jednoho vlastníka musí mít zajištěn přístup z veřejné komunikace (č.l. 283). S ohledem na definované podmínky soubor pozemků zapsaný na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] nelze reálně rozdělit na 2 samostatné soubory tak, aby byly respektovány nynější spoluvlastnické podíly. Pokud se jedná o trvalé porosty, vzhledem k jejich špatnému stavu a převážně náletovému charakteru, jde spíše o zátěž pro soubor nemovitostí jako celku.

18. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný tento skutkový stav:

19. Účastníci, žalobkyně a žalovaný, jsou vlastníky nemovitostí v katastrálním území a obci [adresa], každý v rozsahu id. , a to pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 ostatní plocha, manipulační plocha, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez č.p./č.e. zem. stav, LV [Anonymizováno], pozemku p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp./č.e., zem. stav, LV [Anonymizováno], p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez č.p./č.e., zem. stav, LV [Anonymizováno], p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 ostatní plocha jiná plocha, p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, jiná plocha, p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez č.p./č.e., zem. stav, LV [Anonymizováno] a pozemku p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2 zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez č.p./č.e. zem. stav., LV [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro [adresa] [adresa].

20. Vlastníkem staveb na pozemcích výše uvedených, zapsaných v katastru nemovitostí, je žalobkyně (srov. LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa]).

21. Žalovaný má ve vlastnictví pozemky, s podílem v rozsahu id. , p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, ostatní plocha, manipulační plocha, a p.č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zastavěná plocha a nádvoří, se stavbou na pozemku stojící bez čp/če, zem stav, LV [Anonymizováno], druhým zapsaným vlastníkem na LV č. LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa] je [jméno FO] (k id. vzhledem k celku).

22. Žalobkyně, která nabyla předmětné pozemky kupní smlouvou z [datum] s právními účinky k zápisu k [datum] od [tituly před jménem] [jméno FO], sestry žalovaného, za kupní cenu [částka] (viz č. l. 41 nabídka ke koupi nemovité věci z [datum]), se pokusila řešit zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům mimosoudní cestou v roce 2020, i v roce 2021 (viz přípisy PZ žalobkyně z 47.8.2020 a z [datum]).

23. Skutečnosti uvedené pod body 19-22 tohoto rozsudku nebyly mezi účastníky sporné.

24. Znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] (č.l. 54-70) předloženým žalovaným, zpracovaným znaleckou kanceláří [Anonymizováno] [právnická osoba]., ve spojení s jeho doplněním a obhajobou u jednání soudu, byla stanovena obvyklá cenu předmětných pozemků ve výši [částka], obvyklá cena spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/2 po zaokrouhlení ve výši [částka].

25. Znaleckým posudkem [Anonymizováno] z [datum], předloženým žalobkyní, č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno].l. 82-101) byla určena tržní hodnota souboru nemovitých věcí, osmi předmětných pozemků o celkové výměře [Anonymizováno] m2 ve výši [částka], hodnota spoluvlastnického podílu v rozsahu id. 1/2 ve výši [částka].

26. Revizním znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] společnosti [právnická osoba]. z [datum] byla určena hodnota souboru nemovitých věcí dle odborného odhadu ve výši [částka], hodnota spoluvlastnického podílu v rozsahu id. ve výši [částka].

27. Po vypracování revizního znaleckého posudku žalobkyně konstatovala připravenost uzavřít smír, akceptovala cenu stanovenou tímto posudkem. Mimo jiné nesouhlasila s dělením pozemků s tím, že by jí znemožnilo užívání staveb či vyloučilo rozvoj prostoru do budoucna. V této souvislosti odkázala na odborné vyjádření společnosti [Anonymizováno] [datum].

28. Žalovaný poté podáním z [datum] předložil soudu geometrický plán (GP) č. [hodnota]-[Anonymizováno] z [datum] zpracovaný [jméno FO], ověřený úředně oprávněným zeměměřičským [tituly před jménem] [jméno FO], s očíslováním parcel dle GP udělil [právnická osoba] pro [adresa] [datum]. Na základě geometrického plánu byl rozdělen jeden z pozemků ve spoluvlastnictví účastníků, a to pozemek p.č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], z pozemku byl oddělen nový pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m. Nová výměra pozemku p.č. [Anonymizováno] činí po oddělení [Anonymizováno] m. Žalovaný poté uvedl, že o vlastnictví nově odděleného pozemku p.č. [Anonymizováno] má zájem, má za to, že rozdělení pozemku p.č. [Anonymizováno] je reálně možné.

29. Žalovaný navrhl, aby se žalobkyně stala výlučným vlastníkem zbývajících pozemků a pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m podle geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno], a do výlučného vlastnictví žalovaného byl přikázán pozemek nově vzniklý - p.č. [Anonymizováno][Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m. Rovněž žalovaný avizoval připravenost uzavřít smír.

30. Žalobkyně i poté setrvala na stanovisku, že pozemky nelze dělit, když na pozemku p.č. [Anonymizováno] se nachází zpevněná pozemní komunikace ve vlastnictví žalobkyně představující jeden z nutných přístupů ke stavbám a pozemkům v jejím vlastnictví. Zdůraznila, že na předmětnou část pozemku ani nebude existovat přístup z veřejné komunikace. Tímto postupem bude znehodnocena i stavba na pozemku p.č. [hodnota], když navržené dělení pozemku má přiléhat k této stavbě a takto dojde k zániku manipulačního prostoru ke stavbě, k vyloučení jejího rozšíření a tím i k vyloučení rozvoje činnosti žalobkyně.

31. U jednání dne [datum] soud k reviznímu znaleckému posudku vyslechl znalce. Znalec potvrdil, že do areálu, jehož část byla předmětem ocenění znaleckého posudku, není přímý přístup z veřejné komunikace ani nyní, je zde pouze přístup přes cizí pozemky. (č. l. 324). Právní zástupce žalobkyně poté, pokud se jedná o otázku kolize staveb s předloženým geometrickým plánem, učinil nesporným, že stavby, které jsou zapsány či měly být zapsány do katastru nemovitostí, s návrhem žalovaného na nové rozdělení pozemku nekolidují.

32. Soud svá skutková zjištění podřadil aplikaci zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.

33. Podle § 1140 odst. 1, 2 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ve spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o jeho zrušení spoluvlastnictví. Nesmíte tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

34. Podle § 1141 o. z., se spoluvlastnictví zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu (odst. 1). Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních (odst. 2).

35. Podle § 1142 odst. 1 o. z., jedná-li o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

36. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

37. Podle § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2).

38. Podle § 1147 o. z., není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spolu vlastníky.

39. Z geometrického plánu č. [hodnota]-[Anonymizováno]/2023 ve spojení s ortofoto mapou (viz revizní znalecký posudek, příloha č. [hodnota]) plyne, že nově oddělený pozemek geometrickým plánem p. č. [Anonymizováno], navazuje na pozemek p. č. [Anonymizováno], který je ve spoluvlastnictví žalovaného, jak vyplývá z výpisu z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa].

40. Z odborného vyjádření předloženého žalobkyní, jakož i ze zmíněné ortofotomapy, dále plyne, že žalobkyně užívá k přístupu na pozemky ve svém vlastnictví přístup z pozemku p. č. [Anonymizováno] (dle KN ostatní plocha/manipulační plocha), z parkoviště, a přístup bude rovněž zajištěn z pozemků, které by měly připadnout žalobkyni včetně pozemku p.č. [Anonymizováno]. Žalovaný má zajištěn přístup k nově vzniklému pozemku p. č. [Anonymizováno] z pozemku p. č. [Anonymizováno], který již v současné době vlastní v rozsahu id. 1/2.

41. Oběma stranám sporu je pak známo rozhodnutí [Anonymizováno] ze dne [datum], o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, o odvolání účastníků ([tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] proti [Jméno žalobkyně].) proti rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-venkov ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-[Anonymizováno]. V citovaném rozhodnutí odvolacího soudu je mimo jiné odkaz na řízení sp. zn. [spisová značka] a dále konstatováno, že p.č. [Anonymizováno] žalovaný (nyní žalobkyně) neužívá v rozsahu cca [Anonymizováno] m2, v části, kde jsou náletové dřeviny (str. 5, 6). Předmětné pozemky v rozsahu [Anonymizováno] m2 jsou pouze menší částí velkého areálu, v němž se nachází i řada dalších firem. Tuto skutečnost pak není nutno dokazovat (§ 121 o.s.ř.).

42. Jelikož na oddělované části pozemku se nachází pouze náletové dřeviny, i podle žalobkyní předloženého odborného vyjádření, a žalobkyně ani žalovaný předmětnou část pozemku neužívali, neinvestovali do ní a nestarali se o její údržbu, lze jen stěží připustit, že by rozdělením pozemku mohla být podstatně snížena hodnota vypořádávaných nemovitostí (které žalobkyně neužívá dlouhodobě – viz řízení sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] ve spojení s rozhodnutím odvolacího soudu sp. zn. [spisová značka]) či znehodnocena stavba na pozemku p.č. [hodnota], když navržené dělení pozemku má přiléhat k této stavbě a zároveň, že by tímto způsobem mělo dojít k zániku manipulačního prostoru ke stavbě. Z ortofotomapy (viz č.l. 60 revizního znaleckého posudku), a to i bez navrhovaného místního šetření, je zřejmé, že žalobkyně může po rozdělení pozemku užívat (a prokazatelně již užívá – viz ZP) přístup na pozemky ve svém vlastnictví z pozemku p.č. [Anonymizováno], tedy z parkoviště a část rozdělovaného pozemku přiléhá k pozemkům, které připadnou do výlučného vlastnictví žalobkyně. Omezení činnosti žalobkyně, resp. omezení možnosti rozšíření jejího podnikání v budoucnu lze jistě připustit, avšak zároveň je nutné zohlednit, že k tomuto rozšíření nedošlo nejméně od roku 2004 (viz sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]).

43. Lze tedy souhlasit se stranou žalovanou, že jedinou relevantní námitkou žalobkyně proti rozdělení pozemku p.č. [hodnota] je námitka absence přímého přístupu z veřejné komunikace. Nicméně, jak vyplývá ze všech vypracovaných znaleckých posudků, i z revizního znaleckého posudku, z odborného vyjádření předloženého žalobkyní, i z výslechu revizního znalce, soubor předmětných pozemků nemá zajištěn ani v současné době přímý přístup z veřejné komunikace. Tedy ani za situace, kdyby měly být všechny pozemky přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, tato podmínka splněna nebude. Stejná situace tak přichází do úvahy i pro případ, že jeden pozemek bude rozdělen, přičemž ani žalobkyně, ani žalovaný nebudou mít zajištěn přímý přístup z veřejné komunikace.

44. Při svém rozhodování soud ve věci posuzované vzal rovněž do úvahy, že veškeré výše označené posudky byly zpracovány tak, aby posuzovaly reálné dělení pozemků na dva samostatné soubory nemovitostí při respektování nynějších spoluvlastnických podílů, a dále skutečnost, že strana žalovaná v průběhu řízení změnila své stanovisko, byť zpočátku souhlasil žalovaný s přikázáním všech nemovitých věcí do vlastnictví žalobkyně.

45. Navrhla-li žalobkyně, nechť si soud vyžádá stanovisko místního stavebního úřadu, zda je dělení možné, pak je nutno dát za pravdu žalovanému, že se jedná o důkaz nadbytečný. Již v rozsudku z 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 586/2017, Nejvyšší soud odůvodnil závěr, že „rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví podle § 1143 a násl. zákona č. 89/2002 Sb., o.z. – z pohledu § 82 odst. 3 stavebního zákona – je rozhodnutím podle zvláštního předpisu, které nevyžaduje vydání územního rozhodnutí“. To odpovídá jednak textu zákona a také konstantní a nikdy nezpochybněné soudní praxi. Dovolací soud rovněž poukázal na relativně samostatné uplatňování veřejného a soukromého práva a dovodil, že „pokud by byl soud rozhodující o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k pozemku vázán na vydání územního rozhodnutí, byl by to zásah do jeho pravomoci, neboť rozhodnutí by bylo vázáno na předchozí vydání územního rozhodnutí, které by fakticky do značné míry předurčilo obsah rozsudku“. Na citované navazuje i rozsudek Nejvyššího soudu z 31. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 809/2020, v němž dovolací soud uvedl, že „sdělení stavebního úřadu podle § 82 odst. 32 stavebního zákona k rozdělení původního pozemku není podmínkou pro vydání rozhodnutí soudu o převodu geometrickým plánem rozděleného pozemku“. (dále srov. rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 940/2021).

46. V projednávané věci je tedy spor mezi účastníky o to, jakým způsobem má být vypořádáno spoluvlastnictví, kdy žalobkyně žádá o přikázání veškerých pozemků do svého výlučného vlastnictví, a žalovaný žádá o rozdělení jednoho z předmětných pozemků, a to p.č. 2716/12, pozemku rozsahem největšího. Jinými slovy předmětem rozhodování soudu bylo zrušení spoluvlastnictví účastníků, které shodně navrhovali oba účastníci, když žádné důvody pro zamítnutí žaloby nebyly v průběhu řízení tvrzeny ani v řízení nevyšly najevo (§ 1140 věta druhá o.z.)

47. Zatímco dohodou mohou spoluvlastníci spoluvlastnictví zrušit a vypořádat kterýmkoliv ze způsobů uvedených v § 1141 o. z., ustanovení § 1143-1147 o. z. ukládají soudu primárně vypořádat zrušené spoluvlastnictví reálným rozdělením věci. Pouze „není-li to dobře možné“, lze přikázat věc za přiměřenou náhradu spoluvlastníkovi.

48. Výčet způsobů vypořádání podílového spoluvlastnictví soudem je v občanském zákoníku taxativní a jak plyne z četné judikatury Nejvyššího soudu rovněž je dána závaznost pořadí uvedených způsobů při vypořádání, které provádí soud podle občanského zákoníku. Soud je oprávněn provést vypořádání podílového spoluvlastnictví spočívající v přikázání věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za přiměřenou náhradu nebo nařídit prodej a rozdělení výtěžku, jen pokud není rozdělení věci „dobře možné“.

49. Je-li věc možné rozdělit, nemůže soud zkoumat účelné využití věci, neboť se toto kritérium uplatňuje jen při rozhodování o přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu (srovnej R 16/1967 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. 22 Cdo 2568/2003, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 2. 2010, sp. zn. 22 Cdo 3685/2008).

50. Podle zákonem uvedené posloupnosti způsobů vypořádání je tedy soud povinen postupovat, jednotlivé způsoby nemůže libovolně upřednostňovat. Tento závěr vyplývající z dřívější judikatury se uplatní i v poměrech právní úpravy podle zákona č. 89/2012 Sb. (např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015, ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1/2018). K závaznosti zákonného pořadí se navíc přiklání i odborná literatura, která uvádí, že pokud by byly dány podmínky pro rozdělení věci, není možno postupovat přikázáním věci do vlastnictví některého ze spoluvlastníků, a to ani tehdy, pokud by pro takový postup obecně byly splněny předpoklady (zájem spoluvlastníka a schopnost vyplacení přiměřené řádné náhrady) a přikázání věci by se jevilo jako vhodnější způsob vypořádání spoluvlastnictví.

51. Krom toho, že zákon výslovně stanoví překážky, kdy reálné rozdělení věci není možné (§ 1142 a § 1146 o. z.), se otázkou překážek reálné dělitelnosti již opakovaně Nejvyšší soud ve své judikatuře zabýval. Konstatoval, že reálné rozdělení nemovitostí není dobře možné v případech, kdy by ani po adaptaci nemohly vzniknout rozdělením samostatné věci, a v případech, kdy by části vzniklé rozdělením nemohly sloužit vlastníku způsobem odpovídajícím jejich povaze.

52. U pozemků závisí toto posouzení na jejich rozloze, celkové ploše i tvaru. Lze-li pozemek rozdělit vzhledem k jeho poloze, velikosti a tvaru, pak určujícím pro možné rozdělení pozemku na dva nebo více pozemků jako samostatných věcí je zjištění, zda u nově vzniklých pozemků je zajištěn přístup ke komunikaci, a to buď přímo na komunikaci, nebo cestou po cizím pozemku. Pozemek je obecně dělitelný. Avšak kdyby se rozdělil tak, že by nemohl sloužit svému účelu, v takovém případě by nemohl sloužit účelu, kterému jako celek sloužil.

53. O prvotním způsobu vypořádání spoluvlastnictví, tj. o reálném rozdělení společné věci, je třeba uvažovat zejména v případech, kdy se jedná o předmět spoluvlastnictví fakticky i funkčně dělitelný, což je dáno u nezastavěných pozemků (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu 28. 8. 2007, sp. zn. 22 Cdo 2163/2006, ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 22 Cdo 2437/2012, usnesení Nejvyššího soudu 6. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 3736/2016). Samotná skutečnost, že určitý způsob dělení nemovitosti při vypořádání spoluvlastnictví není optimální, neznamená, že by šlo oddělení nemožné.

54. Judikatura dovolacího soudu ustáleně také vychází z požadavku, aby cílem zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nebyl stav, kdy některý z dosavadních spoluvlastníků ztratí přístup k jiné nemovitosti ve výlučném vlastnictví nebo spoluvlastnictví, který měl dosud právě přes pozemek, k němuž je podílové spoluvlastnictví zrušeno a vypořádáno (srov. např. rozsudky NS ČR z 28. 4. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1476/2008, ze dne 10. 7. 2012, sp. zn. 22 Cdo 1431/2012). Vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci nebrání samotná existence špatných vztahů podílových spoluvlastníků.

55. Při rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví ve věci posuzované soud vzal do úvahy kritéria výše uvedená, shodnou výši spoluvlastnického podílu, účelné využití pozemků, a přitom se snažil respektovat základní principy soukromého práva (§ 2 a následující o. z.). Reálné rozdělení by nebylo dobře možné zejména v případě, že by nově vzniklé nemovitosti nebylo možno řádně užívat, anebo pokud by náklady na rozdělení věci byly nepřiměřeně vysoké. To, že nově vzniklé nemovitosti bude možno užívat s určitým omezením oproti předchozímu stavu, není významné. Reálné dělení věci je způsobem rozdělení spoluvlastnictví, při kterém jsou zpravidla nejvíc šetřena práva spoluvlastníků, takže má v zásadě přednost před ostatními způsoby vypořádání.

56. Předmětem sporu účastníků tedy nebylo zrušení spoluvlastnictví, ani vypořádání pozemků p. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], neboť tyto pozemky mají připadnout žalobkyni dle shodného stanoviska účastníků za cenu zjištěnou revizním znaleckým posudkem, proti němuž v této rovině nevznesli účastníci žádné výhrady. Sporným byl pozemek rozsahem největší, a to pozemek p.č. [Anonymizováno]

57. Soud po zvážení všech výše popsaných relevantních skutečností a kritérií dospěl k závěru, že požadavek žalovaného na rozdělení pozemku p.č. [Anonymizováno] je zákonný a oprávněný, a žalobkyni proto po zrušení podílového spoluvlastnictví výrokem I. přikázal veškeré pozemky zastavěné stavbami v jejím vlastnictví, jakož i pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, v rozsahu dle žalovaným předloženého geometrického plánu (výrok II.). Hodnota pozemku v části, kterou žalobkyně neužívala (v rozsahu cca 1 000 m2) se reálným rozdělením nikterak nesnižuje. Nadto nově vzniklý pozemek p.č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, který byl žalovanému přikázán do výlučného vlastnictví výrokem III., navazuje na sousední pozemek p.č. [Anonymizováno] který má žalovaný ve spoluvlastnictví s jinou osobou, a má tak zajištěn přístup k nově vzniklému pozemku. Taktéž pozemek p.č. [Anonymizováno] vzniklý po rozdělení navazuje na ostatní pozemky, které byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobkyně, tudíž žalobkyně má na tento pozemek rovněž zajištěn přístup, který již dlouhodobě využívá.

58. Pozemek lze rozdělit dle návrhu žalovaného bez nepřiměřeně velkých nákladů, přičemž bude i nadále sloužit svému původnímu účelu, aniž by se rozdělením výrazně snížila jeho hodnota, či hodnota pozemků, které jsou z nově rozdělených pozemků přístupné. Je dále skutečně nesporné, že rozdělením pozemku p.č. [Anonymizováno] ke změně situace v přístupu na veřejnou komunikaci nedochází, tzn. že ani jeden z pozemků, ať již oddělený pozemek žalobkyně či oddělený pozemek žalovaného, nebude mít samostatný přístup k veřejné komunikaci, vždy se bude jednat o přístup přes pozemky jiného vlastníka. Rozdělením pozemku p.č. [Anonymizováno] a přikázáním pozemků p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] [Anonymizováno] m2 a p.č. [Anonymizováno] výměře [Anonymizováno] m2 do vlastnictví žalobkyně a žalovaného vznikají dva lépe využitelné celky, když žalobkyně získává veškeré zbývající pozemky, které měly účastníci v podílovém spoluvlastnictví.

59. Soud tak dospěl po provedeném dokazování a podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku shodně s žalovaným k závěru, že reálné rozdělení jednoho z vypořádávaných pozemků je fakticky možné a že toto řešení má ze zákona i dle judikatury (např. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 7. 2021, sp. zn. 22 Cdo 1338/2021) přednost před řešením navrhovaným žalobkyní. Částečné rozdělení nemovitých věcí je rovněž v souladu s ustanovením § 1144 odst. 2 občanského zákoníku, když ve vztahu k finančnímu vypořádání žalovaný navrhoval částku, vycházející z revizního znaleckého posudku zadaného v řízení soudem, jehož závěry účastníci nerozporovali.

60. Výše náhrady za spoluvlastnický podíl byla po zrušení spoluvlastnictví účastníků výrokem I. stanovena z ceny nemovité věci zjištěné znaleckým posudkem, přičemž za přiměřenou náhradu je nutno považovat polovinu ceny nemovité věci, která je hodnotovým ekvivalentem ideálního spoluvlastnického podílu, o který žalovaný přichází, a to po odečtu výměry nového pozemku. Nutno zdůraznit, že žádná ze stran po finanční stránce neztrácí, obě strany odcházejí od soudu s majetkovou hodnotou, s níž do sporu vstoupili a dělený pozemek je účelně využitelný, jak pro stranu žalující, tak pro žalovaného.

61. Dle vypořádání žalobkyni připadají pozemky o výměře [Anonymizováno] m a žalovanému o výměře [Anonymizováno] m. Cena za metr podle znaleckého posudku č. [Anonymizováno] vypracovaného společností [právnická osoba]., jak rovněž žalovaný správně uváděl, činí [částka] (celková cena [částka] za [Anonymizováno] m). Podle odborných závěrů znalce je nutno aplikovat jednotkovou cenu shodnou u pozemků zastavěných i nezastavěných (viz 4.2.3., strana 40 posudku). Při navrhovaném vypořádání tak žalobkyně nabude hodnotu ve výši [částka], žalovaný hodnotu ve výši [částka]. Každému účastníku řízení připadá hodnota podle podílu ve výši [částka], proto je žalobkyni stanovena výrokem IV. stanovena povinnost žalovanému na vypořádací podíl vyplatit částku [částka].

62. Lhůtu k plnění soud v důsledku chyby při vyhlašování rozhodnutí stanovil v nepřiměřené délce, ač žalobkyně žádala o poskytnutí lhůty 2 měsíců, coby lhůty přiměřené k úhradě takto vysoké částky, jejíž výplatu bude provádět prostřednictvím zajištěného úvěru.

63. Výrokem V. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení v souladu se stanoviskem Pléna Ústavního soudu z 13. 9. 2023 ve věci Pl. ÚS-st. 59/23, které se vztahuje na všechna dosud neskončená řízení před obecnými soudy.

64. Výroky VI. a VII. soud rozhodl o náhradě nákladů státu v řízení před soudem I. stupně, které stát vynaložil na znalečné v celkové výši 39 869,50 Kč. K úhradě těchto nákladů soud stanovil povinnost každému z účastníků ve výši jedné poloviny (viz bod 63).

Poučení