5 C 171/2019-1322

Rubrum

Okresní soud v Českém Krumlově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivanou Paloučkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] o návrhu na vydání náhradních pozemků takto:

Výrok

I. Soud nahrazuje projev vůle žalovaného, jímž souhlasí s uzavřením smlouvy o převodu pozemků s žalobkyní v tomto znění: Převodce: Česká republika – Státní pozemkový úřad, se sídlem [adresa žalované], [PSČ] a nabyvatel: [osobní údaje žalobkyně], bytem [adresa žalobkyně], [PSČ] uzavírají tuto smlouvu o převodu pozemku:

I. Státní pozemkový úřad, jednající jménem Českém republiky jako převodce, spravuje ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě), mimo jiné též pozemky ve vlastnictví státu: - pozemky parc. [číslo] nacházející se v k. ú. [část obce] u [obec], okres [okres], - pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec], okres [okres], - pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], okres [okres].

II. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle § 11a zákona o půdě. Nevydané pozemky uvedené v článku 1 této smlouvy mají hodnotu celkem [částka] (slovy dvě stě dvacet šest tisíc čtyři sta dvacet jedna korun českých).

III. Nárok nabyvatele vůči převodci na převod jiného pozemku dle zákona o půdě činil ke dni [datum] celkem [částka], a to na základě pravomocného rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu ČJPU, [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum], ČJPU [číslo] ze dne [datum]. Ke dni rozhodování soudu činil nevypořádaný podíl žalobkyně [částka].

IV. Převodce převádí na nabyvatele nemovitosti – pozemky specifikované v článku I. této smlouvy, včetně součástí a příslušenství, se všemi právy a povinnostmi a nabyvatel je do svého výlučného vlastnictví přijímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.

V. Smluvní strany prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel dále prohlašuje, že je mu znám stav převáděných pozemků a tyto pozemky do svého výlučného vlastnictví přijímá tak, jak je uvedeno v článku III. této smlouvy.

VI. Smluvní strany se dohodly, že jakékoliv změny a doplňky této smlouvy jsou možné pouze písemnou formou na základě dohody účastníků smlouvy. Tato smlouvy nabývá účinnosti dnem podpisu této smlouvy smluvními stranami.

VII. Smluvní strany po přečtení smlouvy prohlašují, že s jejím obsahem souhlasí a že tato smlouva je shodným projevem jejich vážné, svobodné vůle a na důkaz toho připojí své podpisy. V [obec] dne ……………. ČR Státní pozemkový úřad [celé jméno žalobkyně]

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] částku [částka], a to 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou původně u Okresního soudu v Domažlicích domáhala o vydání velkého množství pozemků, mezi nimiž byly i pozemky v okrese [okres]. Usnesením [číslo jednací], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] Okresní soud v Domažlicích vyloučil pozemky parc. [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec], dále pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], parc. [číslo] v k. ú. [obec] a pozemky parc. [číslo] v k. ú. [obec], vše v okrese [okres], k samostatnému projednání, když věc týkající se těchto pozemků byla postoupena Okresnímu soudu v Českém Krumlově. Žalobkyně navrhla žalobě vyhovět s tím, že u navrhovaných pozemků nejsou překážky převoditelnosti. Řízení bylo k návrhu žalobkyně zastaveno co do parcely [číslo] v. k. [obec], do parcely [číslo] v k. ú. [obec]. Řízení bylo zastaveno i co do parcely [číslo] v k. ú. [obec].

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, když uvedl, že podle jeho názoru nejsou dány předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb., a dále žalovaný má pochybnosti o tom, zda navrhované pozemky jsou převoditelné. Navrhl žalobu zamítnout.

3. Smírné řešení sporu: V období od [datum] do [datum] bylo řízení přerušeno, a to k návrhu účastníků dle § 110 o. s. ř., když ve věci mimosoudně jednali. K mimosoudnímu vyřešení sporu však nedošlo. Soud se pokusil rovněž o smírné vyřešení sporu, avšak ke smíru nedošlo.

4. Příslušnost soudu: Soud přitom posouzení příslušnosti vychází soud z § 9, odst. 1 o. s. ř, dle něhož je založena věcná příslušnost okresních soudů. Místně příslušným soudem je potom ten, v jehož obvodu je pozemek, jehož převodu se oprávněná osoba domáhá, když se jedná o výlučnou příslušnost podle § 88 písm. b) o. s. ř. Věc se totiž týká vlastnického práva k nemovitostem. Každý jednotlivý nárok na vydání pozemku má být projednán soudem, v jehož obvodu se dotčená nemovitost nachází (usnesení NS z [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). K projednání této žaloby je věcně a místně příslušný Okresní soud v Českém Krumlově.

5. Skutková zjištění soudu: Soud v řízení provedl účastníky navržené důkazy, které zhodnotil jak jednotlivě, tak v jejich vzájemných souvislostech a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Žalobkyně jako oprávněná osoba: Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] je právní nástupkyní oprávněné osoby pana [jméno] [příjmení], RČ: [číslo], zemřelému dne [datum], kterým byl právním nástupcem oprávněné osoby paní [příjmení] [příjmení], RČ: [číslo], které pozemkový úřad podle zákona o půdě přiznal nárok na náhrady podle zákona o půdě níže uvedenými rozhodnutím. Na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] panu [jméno] [příjmení] náleželo [číslo] nároků dle zákona o půdě z níže popsaných rozhodnutí. Žalobkyně je tak oprávněnou osobou, které vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb. a) její dědice, nebo b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence, osoby uvedené v písm. a), která na něj právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona [číslo] převede.

7. Restituční nárok žalobkyně: Právní předchůdkyni žalobkyně paní [příjmení] [příjmení], byla rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] přiznána náhrada za pozemek v k. ú. [část obce] – pozemku č. kat. [anonymizováno] - role o výměře 21 446m. V tomto rozhodnutí bylo stanoveno, že [příjmení] [příjmení] bude poskytnut náhradní pozemek, pozemek však poskytnut nebyl ani na základě výzvy, kterou paní [příjmení] [příjmení] učinila. Žalobkyně k uspokojení tohoto nároku byla poskytnuta finanční náhrada ve výši [částka]. Výše nároku žalobkyně však měla činit [částka]. Dalším nárokem [příjmení] [příjmení] je nárok na základě rozhodnutí Pozemkového úřadu Magistrátu hlavního města Prahy, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], kdy jí byla přiznána náhrada za pozemek pozemku č. kat. [anonymizováno] - role o výměře 25 045 m. K uspokojení tohoto nároku byla poskytnuta finanční náhrada ve výši [částka], ačkoliv výše nároku měla činit [částka]. Dalším nárokem je nárok žalobkyně na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy – pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] [rok] ze dne [datum], na základě něhož připadla právní předchůdkyně žalobkyně zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] - role o výměře 32 308 m. k uspokojení tohoto nároku bylo poskytnuto [částka], ačkoliv nárok činil [částka] Magistrát hlavního města Prahy, pozemkový úřad, rozhodl pod čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] o tom, že připadá právní předchůdkyni žalobkyně náhrada za pozemek v kat. území [část obce] pozemku č. kat. [anonymizováno] - role o výměře 6 591 m a zbytku pozemku č. kat. 393 - role o výměře [číslo] m. Na náhradu tohoto pozemku byla poskytnuta pozemkovým úřadem částka [částka], ačkoliv výše nároku měla činit [částka]. Na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] připadla právní předchůdkyni žalobkyně náhrada za pozemky v kat. území [část obce] pozemku parc. [číslo] – pastviny o výměře 200 m a pozemku par. [číslo] – louky o výměře 246 m. K uspokojení nároku žalobkyně byla poskytnuta částka [částka], ačkoliv výše nároku měla činit [částka]. Dalším rozhodnutím Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum] byla přiznána náhrada za pozemek v kat. území [část obce] – pozemku č. kat. [číslo] – role o výměře 12 886 m. Poskytnutá finanční náhrada činila [částka], ačkoliv měla činit [částka]. Další nárok žalobkyni vznikl na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], na základě něhož byla přiznána náhrada za pozemky v kat. území [část obce] – pozemku parcela [číslo] – pastviny o výměře [číslo] m, pozemku parcela [číslo] – role o výměře [číslo] m a pozemku parcela [číslo] – role o výměře 29 m. K uspokojení tohoto nároku byla poskytnuta náhrada ve výši [částka], ačkoliv nárok měl činit [částka]. Další nárok žalobkyni vznikl na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], když byla přiznána náhrada za pozemek v k. ú. [část obce] – zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] – role, o výměře 1939 m. K uspokojení tohoto nároku byla poskytnuta částka [částka], ačkoli měla činit [částka]. Další nárok vznikl na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu čj. PÚ [číslo] ze dne [datum], na základě něhož byla přiznána náhrada za pozemek v k. ú. [část obce] – zbytku pozemku č. kat. [anonymizováno] – louky, o výměře 13 239 m. K uspokojení tohoto nároku byla poskytnuta náhrada ve výši [částka], ačkoliv měla činit [částka]. Posledním nárokem žalobkyně je nárok vzniklý na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, pozemkového úřadu, čj. PÚ [číslo], když byla přiznána náhrada za pozemky v k. ú. [část obce] – pozemku par. [číslo] role, o výměře [číslo] m, zbytku pozemku par. [číslo] – role o výměře 42 649 m a pozemku par. [číslo] role o výměře [číslo] m. Na úhradu tohoto nároku byla poskytnuta finanční náhrada [částka], ačkoliv měla činit [částka].

8. Výše neuspokojeného restitučního nároku: Žalobkyně odvozuje svůj restituční nárok od právního předchůdce žalobkyně, [příjmení] [příjmení], z rozhodnutí PÚ čj. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo]. Restituční nárok žalobkyně byl rozsudkem Okresního soudu v Domažlicích ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací] oceněn na částku [částka], (účastníci ji následně učinili nespornou), což je částka po odečtení dříve vyplacené peněžité náhrady ve výši [částka]. Ke dni [datum] žalovaná prohlásila, že eviduje neuspokojený restituční nárok žalobkyně ve výši [částka]. Při jednání dne [datum] žalobkyně předložila aktuální přehled nároku oprávněné osoby žalobkyně, když uvedla, že neuspokojený nárok činí [částka], když tuto žalobkyně neučinila nesporným, ovšem nepředložila žádné důkazy k tomu, že by tento nárok měl být v jiné výši.

9. Původní chybné ocenění nároku žalobkyně státem: Žalobkyně nesouhlasila s chybně provedeným oceněním pozemků ze strany státu, když žádost o přecenění podávali i právní předchůdci žalobkyně opakovaně. Žalovaná, ač měla napravovat křivdy způsobené předchozím režimem, poskytla žalobkyni eventuálně jejím právním předchůdcům jen neuspokojivé finanční náhrady. Žalobkyně v tomto odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], dle něhož za pozemek, který nebylo možno pro zákonem stanovenou překážku vydat oprávněné osobě, je třeba osobě oprávněné poskytnout náhradu, jako za pozemek určený pro stavbu (§ 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1998 Sb.), byť byl v době převodu na stát v evidenci nemovitostí veden jako zemědělský, byl-li určen ke stavbě (vykoupení za účelem výstavby sídliště, bezprostředně realizace výstavby, případě v době prodeje existující územně plánovací dokumentace). K obdobnému závěru dospěl i Nejvyšší soud v rozhodnutí [spisová značka], Cdo [číslo]. Dále žalobkyně odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], dle něhož současně není vyloučeno, aby byla povaha pozemků pro ony dva účely (ve snaze o maximální nápravu historických majetkových křivd), hodnocena poněkud odlišně, tj. aby nemovitost k určitému okamžiku byla vnímána jako zemědělská z pohledu § 30 zákona č. 220/1999 Sb. a současně byla při určování výše náhrady dle § 14 odst. 1 a § 28a zákona č. 229/1991 Sb. k témuž momentu posuzováno coby pozemek určený k zastavění.

10. Účast žalobkyně ve veřejných nabídkách: Žalobkyně se účastnila veřejných nabídek, a to například u Krajského pozemkového úřadu pro Vysočinu, kde byl ke dni [datum] pro ni blokován nárok ve výši [částka], když vítězkou byla pro jeden pozemek ve výši v hodnotě [částka]. V okrese [obec] pro ni byl blokován nárok ve výši [částka], když byla vítězkou pozemku v hodnotě [částka]. Účastnila se rovněž veřejných nabídek pro Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, kde v okrese [obec] byl pro žalobkyni blokován nárok v hodnotě [částka], k podpisu jí byly zaslány smlouvy ohledně pozemků v hodnotě [částka]. Účastnila se rovněž veřejné nabídky Krajského pozemkového úřadu pro Pardubický kraj, kde vysoutěžila pozemky v hodnotě [částka] a [částka].

11. Liknavý a svévolný postup žalovaného: Žalobkyně tvrdila, že žalovaná v uspokojování jejího restitučního nároku a nároku jejích právních předchůdců postupovala liknavě a svévolně. Žalobkyně v tomto řízení prokázala, že důvodem podání žaloby byla především skutečnost, že žalovaná odmítala řádně ocenit nevydané pozemky (jako pozemky určené ke dni jejich odnětí k zastavění) a evidovala nároky otce žalobkyně ve zcela nepřiměřené výši. V této otázce lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], cit.:,,Jestliže totiž dovolatelka i přes aktivní přístup žalobkyně (žádost žalobkyně o přecenění jeho restitučního nároku podaná v roce 2004) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala jeho uspokojení zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným oceněním restitučního nároku (cena odňatých pozemků prokázaná znaleckým posudkem v řízení před soudy nižších stupňů více než 5x převyšuje ocenění provedené dovolatelkou; k důsledkům lpění dovolatelky na nesprávném ocenění restitučního nároku též srovnej usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]), následkem čehož se ocitla v mnohaletém prodlení (restituční nárok právní předchůdkyně žalobkyně byl deklarován rozhodnutími pozemkového úřadu z let 1997, respektive 2002; na žalobkyni byl převeden v roce 2003, respektive přešel v roce 2006), odvolací soud zcela v souladu s citovanou judikaturou dovodil, že následkem liknavého postupu dovolatelky nebylo lze po žalobkyni spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách a bylo na místě vyhovět žalobě o podání konkrétního vhodného pozemku (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]).“ Obdobně rozhodoval i Nejvyšší soud ČR ze dne [datum] sp. zn. čj. [číslo jednací]. Z důvodu, že žalovaná dlouhodobě odmítala správně ocenit nároky žalobkyně, ačkoliv si musela být vědoma svého nezákonného postupu, se tedy žalobkyně veřejných nabídek účastnit ani nemohla. Právě takové jednání je považováno za jednání, které naplňuje znaky liknavého a svévolného jednání žalovaného vůči oprávněným osobám, což i vyplývá i z judikatury Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], cit.:,,Jako přinejmenším liknavý (ba až svévolný) lze kvalifikovat i postup, když žalovaná (či její předchůdce Pozemkový fond ČR) bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku oprávněných osob zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tj. nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]) a kdy proto nebylo možno na oprávněné osobě spravedlivě požadovat další účast ve veřejných nabídkách (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]). Obdobný názor vyplývá i z rozhodnutí [spisová značka] nebo [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] a další obdobná rozhodnutí. Soud tak dospěl k závěru, že žalovaná dlouhodobě odmítala správně ocenit nároky žalobkyně, ačkoliv si musela být vědoma svého nezákonného postupu, se tedy žalobkyně veřejných nabídek účastnit ani nemohla. Právě takové jednání je považováno za jednání, které naplňuje znaky liknavého a svévolného jednání žalovaného vůči oprávněným osobám.

12. Předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb.: Žalobkyně v řízení prokázala, že je oprávněnou osobou k bezúplatnému převodu jiných pozemků ve vlastnictví státu, tedy i pozemků, které jsou předmětem tohoto řízení, i když nebyly nabídnuty státem ve veřejné nabídce pozemků určených k převodu oprávněným osobám podle zákona o půdě, neboť v řízení prokázala, že její právní předchůdci i ona za účelem uspokojení restitučního nároku podávali opakovaně pozemkovému fondu ČR přihlášky k veřejné nabídce pozemků určených k převodu oprávněným osobám podle zákona o půdě. Žádostem o převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu zařazených pozemkovým fondem ČR do veřejné nabídky však vyhověno nebylo. Značnou disproporcí v ocenění pozemků tvrzených pozemkovým fondem ČR, a následně zjištěného restitučního nároku byli právní předchůdci žalobce omezeni v možnosti žádat převod náhradních pozemků ve skutečné výši restitučního nároku. Žalovaný žalobci opakovaně sděloval v nabídkových řízeních, že se přihlásilo více žadatelů o tentýž pozemek a nabídnuté pozemky byly převedeny oprávněným osobám. K otázce převodu náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR [spisová značka], kdy za situace, kdy restituční nárok oprávněné osoby na vydání náhradních pozemků byl žalovaným evidován v částce zcela nepřiměřeně nízké, nebyly ze strany žalované akceptovány podklady oprávněné osoby, nebyly učiněny žádné kroky ze strany žalované k odstranění spornosti a ocenění nároku oprávněné osoby, i když se odlišný názor žalované na výši nároku ukázal později jako evidentně nesprávný a byly žalovanou upřednostňovány převody pozemků na třetí osoby podle zvláštních předpisů před uspokojením nároků oprávněných osob, pak za takto zjištěného skutkového stavu„ ..nevylučuje právní závěr odvolacího soudu k otázce uspokojení restitučních nároků žalobce převodem náhradních pozemků mimo veřejnou nabídku žalované z ustálené rozhodovací praxe odvolacího soudu, když žalovaná uvedeným svévolným postupem, který je v rozporu se zákonem o půdě, fakticky ztížila ne-li znemožnila žalobci uspokojení jeho restitučního nároku, pakliže neuznala správnou výši těchto nároků.“ K podobnému názoru dospěl Nejvyšší soud také v rozsudku [spisová značka] či [spisová značka]. Žalobkyně také odkázala na rozhodnutí Okresního soudu v Domažlicích pod sp. zn. [spisová značka], z něhož vyplývá, že nedošlo-li ke konsenzu ohledně ocenění nároku žalobkyně vůči žalované, nelze tak spravedlivě požadovat na žalobkyních, aby se účastnily veřejných nabídek vztahujících se k předmětným pozemkům, neboť tyto by neodpovídaly ceně jejich výše faktického nároku, který vůči žalované mají. Tento rozsudek byl následně potvrzen Krajským soudem v Plzni pod sp. zn. [spisová značka]. V otázce výše celkového restitučního nároku však účastníci v tomto řízení následně došli ke konsenzu, když učinili nesporným, že celková výše restitučního nároku činila [částka] a k tomu výši restitučního nároku tedy soud již další dokazování činit nemusel. Soud tak dospěl k závěru, že žalobce prokázal tzv. liknavý a svévolný postup žalovaného při vydávání náhradních pozemků vůči restitučnímu nároku žalobce a jeho právních předchůdců, popř. diskriminační přístup. Soud dále dospěl k závěru, že jsou dány předpoklady pro to, aby nárok na převod jiného pozemku byl vypořádán způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu podle § 11a) zákona č. 229/1991 Sb.

13. Jednotlivé náhradní pozemky: Náhradní pozemky se nacházejí v k. ú. [obec], [obec] a [část obce] u [obec], okres [okres]. Jedná se o pozemky ve vlastnictví státu, které je možné vydat a jedná se o pozemky vhodné, když nebyl prokazován opak. Pozemky nejsou vyloučeny z převodu z důvodů uvedených níže u jednotlivých pozemků. -k. ú. [obec] – parcela [číslo]: [příjmení] cena tohoto pozemku je dle účastníků [částka]. Žalovaná ohledně tohoto pozemku tvrdila, že požádala o převedení tohoto pozemku do svého vlastnictví Správa národního parku Šumava, když uvedla, že tato žádost je stále aktivní. Žádost CHKO o převod tohoto pozemku však netvoří zákonnou překážku, když existence chráněné krajinné oblasti nezakládá překážku převoditelnosti podle § 6 odst. 1 zákona o státním pozemkovém úřadu a nejedná se ani o překážku převoditelnosti dovozenou judikaturou Nejvyššího soudu. Naopak rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn., [spisová značka] dovozuje, že chráněná krajinná oblast není překážkou převoditelnosti, když cit.:,,Soud prvního stupně proto nárok na převod náhradních pozemků posoudil co do základu správně a po právu vyhověl jeho požadavku na převedení pozemku parcela číslo, když v řízení nebylo prokázáno, že by tyto pozemky nebyly k uspokojení nároku vhodné, přičemž jejich převodu nebrání ani žalovanou zmíněné ustanovení § 6 odst. 1 písem f. zákona č. 503/2012 Sb., podle něhož nelze převádět zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, v národních přírodních rezervacích a v prvním a druhých zónách národních parků, neboť předmětné pozemky se nacházejí v Chráněné krajinné oblasti [příjmení] hory, tedy jiné kategorie zvláště chráněných území (viz § 14 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny).“ Uvedený pozemek tedy je chráněnou oblastní, což je kategorie nižší, než kategorie, které brání převoditelnosti. Překážku převoditelnosti podle názoru soudu nezakládá ani žádost Správy národního parku Šumava o převod uvedeného pozemku, když Správa národního parku Šumava je podle § 75 odst. 1,3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, orgánem vykonávající státní správu. Z žádosti nevyplývá, že by se jednalo o nárokový převod podle § 7 zákona o státním pozemkovém úřadu a rovněž není zřejmé, zda lze k této žádosti vyhovět. Žádost byla podávána [datum] a lze ji považovat k uplatněné námitce žalobkyně za promlčenou. -k. ú. [obec] – parcela [číslo]: [příjmení] cena tohoto pozemku podle účastníků je [částka]. Žalovaná tvrdí, že cyklistická stezka má podle územního plkánu vést i po území pozemku parcela [číslo] v k. ú. [obec]. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že cyklistická stezka vede po hranici uvedeného pozemku, při čem se samostatného pozemku nijak nedotýká. Předložila územně plánovací dokumentaci obce Horní Planá, z níž vyplývá, že cyklistická stezka vede pouze po hranici pozemků parcela [číslo] sousedícího pozemku, přes pozemek parcela [číslo] nepovede. Další dokazování ohledně toho, že by měla cyklostezka vést přes tento pozemek, proto nebyla potřeba. Pozemek touto cyklostezkou není dotčen. Žalobkyně tak prokázala, že parcela [číslo] není dotčena cyklostezkou a není zde překážka převoditelnosti tohoto pozemku. -k. ú. [obec] – parcela [číslo]: Cena na pozemku je [částka], účastníci ji učinili nespornou. K námitce žalované, že na tomto pozemku se nachází území rezerva pro vysokotlaký plynovod dospěl soud k závěru, že tato námitka nezakládá žádnou překážku převoditelnosti. Nejedná se v případě rezervy plynovodu o veřejně prospěšnou stavbu ani o stavbu dopravní infrastruktury. Existence tzv. liniových staveb není překážkou k převodu náhradního pozemku, když za stavby zásadně nebrání k jejich zemědělskému využití. Zde tvrzená námitka, že se pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti, rovněž neobstojí, neboť chráněná krajinná oblast je kategorií nižšího stupně, která nebrání převoditelnosti pozemku, kdy zde soud rovněž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Žádná překážka převoditelnosti tohoto pozemku nebyla v řízení prokázána. -k. ú. [obec] – parcela [číslo]: Cena pozemku učiněná účastníky nespornou [částka]. K námitce žalované, že tento pozemek není k převodu vhodný, neboť není přístupný z veřejné komunikace. Soud uvádí, že tato skutečnost v žádném případě nezakládá zákonnou ani judikaturní dovozenou překážku převoditelnosti. V tomto soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka], v němž Nejvyšší soud stanoví:,,Samotný nedostatek napojení pozemku na veřejnou cestu totiž očividně nebrání právním dispozicím s ním, (pozemek lze prodat či pronajmout, eventuálně sjednat přístup k němu právním jednání s vlastníky či uživateli okolních pozemků) a nepřestavuje ani žádnou jinou zákonnou či judikaturně odvozenou překážku jeho vydání co by náhradního pozemku.“ Zde tvrzená námitka, že se pozemek nachází v chráněné krajinné oblasti, rovněž neobstojí, neboť chráněná krajinná oblast je kategorií nižšího stupně, která nebrání převoditelnosti pozemku, kdy zde soud rovněž odkazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka]. Žádná překážka převoditelnosti tohoto pozemku nebyla v řízení prokázána. -k. ú. [část obce] u [obec] – parcela [číslo]: Účastníci učinili cenu pozemku nespornou ve výši [částka]. Žádná překážka převoditelnosti tohoto pozemku nebyla v řízení prokázána. Jestliže žalovaná tvrdila, že pozemek nelze vydat proto, že nebyl zařazen do veřejné nabídky pořádané žalovanou, pak tato skutečnost není považována za překážku převoditelnosti. -k. ú. [část obce] u [obec] – parcela [číslo]: Účastníci se shodli na ceně pozemku [částka]. Žádná překážka převoditelnosti tohoto pozemku nebyla v řízení prokázána. Jestliže žalovaná tvrdila, že pozemek nelze vydat proto, že nebyl zařazen do veřejné nabídky pořádané žalovanou, pak tato skutečnost není považována za překážku převoditelnosti. -k. ú. [část obce] u [obec] – parcela [číslo]: Účastníci se neshodli na ceně tohoto pozemku. Žalobkyně tvrdí cenu pozemku [částka], když odkazovala na to, že tato parcela byla ve veřejné nabídce ze [datum] nabízena za [částka], tuto nabídku soudu předložila. Žalovaný tvrdil, že cena pozemku je [částka] tak, jak vyplývá podle znaleckého posudku. Soud vychází z ceny uvedené ve veřejné nabídce, neboť pokud žalovaný pozemek za uvedenou nižší cenu nabízel, by bylo diskriminační nyní žalobci pozemek nabízet za cenu vyšší. Jestliže žalovaná tvrdila, že pozemek nelze vydat proto, že nebyl zařazen do veřejné nabídky pořádané žalovanou, pak tato skutečnost není považována za překážku převoditelnosti. -k. ú. [obec] – parcela [číslo] (řízení ohledně této parcely následně zastaveno): Účastníci se shodli na ceně pozemku [částka]. Žalovaná tvrdila, že pozemek je nepřevoditelný, neboť je určen k zastavení stavbou dopravní infrastruktury - koridoru železniční stavby [příjmení] elektrické dráhy. K tomu žalovaná předložila územní plán [obec] se zákresem, hlavní výkres územního plánu [územní celek], část A a B, výňatek z textové části územního plánu [územní celek]. Z těchto listin bylo zjištěno, že stavbou [příjmení] elektrické dráhy je dotčen i pozemek parcela [číslo]. Dále podle stanoviska starostky [územní celek] ze dne [datum] je pozemek [číslo] v k. ú. [obec] dotčen trasou Šumavských elektrických drah z části, když trasu převzala obec z nadřazené územně plánovací dokumentace [příjmení] Jihočeského kraje. Z uvedeného vyplývá, že částečně pozemek dotčen stavbou Šumavských elektrických drah je, žalobce tvrdí, že lze geometrickým plánem oddělit část pozemku, která je dotčena, odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a dovozuje, že rozhodnutí obecného soudu o rozdělení pozemku geometrickým plánem není v rozporu s právními předpisy. Dále uvádí, že Nejvyšší soud pak nepřisvědčil závěru Ústavního soudu, že rozhodnutím obecného soudu o rozdělení pozemku geometrickým oddělovacím plánem v řízení o nahrazení vůle o uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku ve smyslu ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě, dojde k porušení ústavně zaručeného práva na ochranu majetku podle ustanovení článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu podle ustanovení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Soud však v tomto případě se ztotožnil s názorem Ústavního soudu projeveným v rozhodnutí 3 ÚS 3804/19, když dospěl k závěru, že nelze oddělit z pozemku parcela [číslo] geometrickým plánem část pozemku, které se dotýká stavba Šumavských elektrických drah, a to s odůvodněním, že by došlo k porušení ústavně zaručeného práva na ochranu majetku podle článku 11. odst. 1 listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu podle ustanovení článku 36 odst. 1 listiny základních práv a svobod. Soud tak dospěl k závěru, že pozemek k. ú. [obec] parcela [číslo] nelze vydat, neboť je dotřen stavbou Šumavských elektrických drah, a to s odůvodněním, že by došlo k porušení ústavně zaručeného práva na ochranu majetku podle článku 11 odst. listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu podle ustanovení článku 36 odst. 1 listiny základních práv a svobod. Soud tak dospěl k závěru, že pozemek [číslo] v k. ú. [obec] nelze vydat, neboť je dotřen stavbou Šumavských elektrických drah, což je překážka viditelnosti pozemku (3 ÚS 3804/19). V závěrečném návrhu žalobkyně vzala žalobu ohledně této parcely zcela zpět. Řízení bylo následně za souhlasu žalovaného co do pozemku [číslo] v k. ú. [obec] pozemku zastaveno. Náhradní pozemky a jejich převoditelnost: Soud se zabýval k námitce žalované tím, zda pozemky, které žalobkyně navrhla k vydání, jsou pozemky převoditelnými či převodu brání zákonná překážka. Zákonná překážka byla shledána u pozemku parcela [číslo] která je dotčena stavbou Šumavských elektrických drah, z toho důvodu pozemek vydat nelze, řízení ohledně této parcely bylo následně zastaveno. U ostatních pozemků nebyly shledány překážky převoditelnosti, které by bránily jejich vydání pozemků náhradních (§ 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. o státním pozemkovém úřadu). Pozemky požadované žalobkyní nejsou v zastavěném území obce, jsou zemědělsky obhospodařovány, nejde o pozemky zastavěné či tvořící součást areálu, jsou tedy převoditelné. Z výpisu z veřejného registru plyne, že pozemky slouží k zemědělské výrobě a jsou tedy vhodné pro převod na žalobkyni.

14. Celková cena požadovaných pozemků, které lze vydat: Účastníci ve stanovování cen pozemků vycházeli převážně z posudku o stanovení administrativní ceny pozemků uvedených ve znaleckém posudku [číslo] 2021 znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], objednávky [číslo] a znaleckého posudku [číslo] opět znalec [příjmení] [jméno] [příjmení]. [jméno] pozemků byly účastníky učiněny nespornými s výjimkou parcela [číslo] v k. ú. [část obce] u [obec]. Hodnota požadovaných pozemků, které lze vydat a kde byla cena účastníky nesporná ([částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka] + [částka]), činí [částka]. Vydat lze rovněž pozemek parcela č. k. ú. [část obce] u [obec a číslo], když soud vychází z ceny pozemků [částka], když tuto sama žalovaná prezentovala jako cenu pozemku navrhovanou ve veřejné nabídce. Celková cena vydávaných pozemků tak činí [částka]. S ohledem na to, že dosud neuspokojený nárok žalobkyně činí [částka], její nárok je dostatečně vysoký k tomu, aby soud mohl rozhodnout o převodu pozemku v hodnotě [částka].

15. Skutkový závěr soudu: Skutkovým závěrem soudu je, že žalobce je osobou, která získala svůj restituční nárok od svých právních předchůdců, a to příbuzných v linii přímé, jeho restituční nárok dosud nebyl uspokojen co do částky [částka]. Žalovaný postupoval při uspokojování restitučních nároků žalobce a jeho právních předchůdců liknavým, svévolným, popř. diskriminačním způsobem, když ve veřejných nabídkách nenabízel dostatečné množství vhodných pozemků, v případě nevyhověl zájmu žalobce a pozemky mu nepřevedl v případě více zájemců. Žalovaný také původně nesprávně ocenil pozemky částkou mnohonásobně nižší, než jaká byla následně určena, což rovněž bránilo účasti ve veřejných nabídkách. Žalobce tak má právo žádat převod jiného pozemku ve vlastnictví státu, který nebyl nabízen ve veřejné nabídce. Jde o pozemky, které z převodu nejsou vyloučeny. V řízení nebylo prokázáno, že by se jednalo o nevhodné pozemky. Žalovaný nenabízí vhodné pozemky v blízkosti původních pozemků, když původní pozemky nelze vydat. Soud posoudil navrhované náhradní pozemky uvedené ve výroku rozsudku jako pozemky vhodné. Žalobce disponuje dostatečným množstvím nároků, které může uplatnit na převod navrhovaných pozemků, když z původně vzniklého nároku [částka] zůstalo nevypořádaných ke dni rozhodování soudu [částka]. S ohledem na to, že v řízení byla zjištěna hodnota pozemků, navrhovaných k vydání v tomto řízení jedná [částka], je nárok žalobce dostatečně vysoký. Žalobce v řízení prokázal, že on i jeho právní předchůdci vynakládali dostatečné trvalé úsilí k uspokojení svého restitučního nároku, vyhledávali aktivně pozemky začleněné do veřejné nabídky žalované a pokoušeli se průběžně o spolupráci s žalovanou. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl.

16. Právní posouzení věci: Po právní stránce soud vychází z § 11a) odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o půdě, kdy oprávněným osobám, kterým nelze vydat pozemek odňatý způsobem podle § 6 odst. 1 a 2 zákona, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Za oprávněnou osobu se považuje také osoba, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, tedy i žalobce. Podle § 11 odst. 2, veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce, nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územní plánované dokumentace. Podle odst. 7, poslední věta, je neplatná žádost o pozemky, jestliže celkový nárok z ní uplatněný je nižší, než součet cen žádaných pozemků. Podle odst. 13, se cena pozemků stanovená ve veřejné nabídce stanoví podle vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ust. § 6 vyhl. č. 85/1976 Sb., se nepoužijí. [příjmení] způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odst. 11.

17. Podle § 6 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, nelze podle tohoto zákona nebo zákona o půdě či horního zákona převádět zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infrastruktury, anebo těmito stavbami již zastavěné; v případě pochybnosti vydá na základě žádosti státního pozemkového úřadu vyjádření příslušný úřad územního plánování.

18. Judikatura Nejvyššího soudu i Ústavního soudu postupně dospěla k závěru, že lze uspokojovat nároky oprávněných osob i mimo veřejné nabídky pozemků podle § 11a) zákona o půdě, a to i když se domáhají pozemků nenabízených ve veřejné nabídce, které jsou k převodu vhodné, a to za prokázání liknavého či svévolného postupu žalované. Jedná se např. o rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], publikované ve sbírce rozhodnutí Nejvyššího soudu pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III.ÚS 495/02, dle něhož nároky oprávněných osob mají podle zákona o půdě přednost před prodejem pozemků podle zákona č. 95/1999 Sb., přičemž pokud nárok podle zákona o půdě nebyl dlouhodobě uspokojen, mají soudy zkoumat, zda nedošlo ze strany žalované k libovůli nebo svévoli, když žaloba na převod konkrétního pozemku může v takovém případě představovat jediný prostředek nápravy. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] bylo uvedeno, že ani postup podle § 11a) zákona o půdě, jež v zásadě předpokládá převod pozemků na základě veřejných nabídek, nemusí být vždy zárukou řádného plnění povinností pozemkového fondu ČR, když poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám patří k základním povinnostem pozemkového fondu ČR, přičemž struktura jeho nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob. Uspokojení nároku převodem pozemku do veřejné nabídky nezahrnutého je namístě tehdy, když se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv. Ustálenou soudní praxí je úspěšné podání požadované žaloby pojímáno jako výjimečná eventualita, která přichází v úvahu pouze tehdy, nemůže-li se oprávněná osoba navzdory aktivnímu přístupu domoci uspokojení svého restitučního nároku zákonem předvídatelným postupem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalobci přitom musí prokázat, že vynakládali dostatečné trvalé úsilí k uspokojení restitučního nároku, vyhledávali aktivně pozemky začleněné ve veřejné nabídce žalované a pokoušeli se o průběžnou spolupráci s žalovanou (usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

19. Výrok o nákladech řízení odpovídá § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalobce byl v řízení zcela úspěšný, má tedy plné právo na náhradu nákladů vynaložených k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce má odměnu za 15 úkonů právní služby (příprava + převzetí obhajoby, sepsání žaloby [datum], sdělení soudu [datum], sdělení soudu [datum], změna žaloby [datum], sepsání vyjádření k výzvě soudu [datum], replika k vyjádření [datum], sdělení soudu [datum], sepsání repliky [datum], sepsání závěrečného návrhu [datum], účast při jednání konaném [datum], [datum], [datum], [datum], celkem 15 úkonů právní služby, když advokátu podle § 7 bod 6 vyhl. Č. 177/1996 Sb. náleží za jeden úkon právní služby z částky [částka] za jeden úkon právní služby částka [částka]. Za 15 úkonů celkem [částka]. Ke každému úkonu právní služby má advokát právo na režijní paušál po [částka], za 15 úkonů celkem [částka]. Advokát také vyúčtoval cestovné, když k jednání [datum] cestoval osobním automobilem Mercedes – [příjmení], [registrační značka], když podle velkého technického průkazu průměrná spotřeba činí 6,2 l [číslo] km, což je třetí údaj technického průkazu. Žalobce nesprávně žádal 6,4 l [číslo] km. Cena paliva je stanovena podle vyhlášky č. 358/2019 Sb., když dle § 1 cena benzínu Natural činila [částka], základní náhrada za 1 km potom [částka]. Při průměrné spotřebě 6,2 l a ceně paliva [částka] činí náhrada za 1 km 1, [částka]. Základní sazba náhrady činí [částka] km, celkem za 1 km 6, [částka], za ujetých 354 km z [obec] do Č. Krumlova a zpět náleží advokátu [částka]. K jednání dne [datum] cestoval advokát osobním automobilem Mercedes – [příjmení], [registrační značka], při průměrné spotřebě 6,2 l [číslo] km a vyhláškové ceně benzínu Natural podle vyhlášky [číslo] pro rok 2021 činí náhrada za 1 litr benzínu Natural 95 částku [částka] litr. K této náhradě však advokát předložil doklad o čerpání pohonných hmot z [datum], z něhož vyplývá cena paliva [částka]. K této uplatněné částce již advokát správně uváděl průměrnou cenu 6,2 l [číslo] km, při ceně paliva [částka] a vyhláškové ceně náhrady silničních motorových vozidel [částka] odpovídá náhrada za jeden kilometr 6, [částka]. Při ujetých 354 km činí náhrada [částka]. Dále advokát účtoval cestovné k jednání dne [datum], zde cestoval osobním automobilem Škoda Octavia, [registrační značka], kde průměrná spotřeba podle velkého technického průkazu činí 7,1 l [číslo] km. Cena paliva podle vyhlášky 589/ 2021 činila [částka]. Za 1 km náleží za palivo 1, [částka]. Při základní sazbě náhrady [částka] náleží za 1 km celkem 6, [částka]. Při ujetých 354 km náleží náhrada [částka]. K jednání dne [datum] cestoval advokát automobilem Škoda Octavia, [registrační značka]. Průměrná spotřeba paliva činí 7,1 l [číslo] km, při průměrné ceně paliva podle vyhlášky [číslo] za [částka] litr a základně sazbě náhrady silničních motorových vozidel [částka], činí průměrná částka za 1 km 6, [částka]. Za 354 km celkem [částka]. K jednání dne 2 11. 2021 cestoval advokát osobním automobilem Škoda Rapid, [registrační značka]. Podle velkého technického průkazu průměrná spotřeba činí 4,4 l [číslo] km, palivem je motorová nafta. Advokát předložil doklad o čerpání motorové nafty, tento doklad je však z [datum], ovšem jednání se konalo [datum]. Soud tedy nemůže vycházet z dokladu předloženého žalobcem, ale musí vycházet z vyhláškové ceny podle vyhlášky č. 589/2020 Sb., kdy cena motorové nafty je stanovena [částka] Vyhl. Č. 375/2021 Sb. totiž měla jen cenu benzínu v položce a) vyhlášky. Základní sazba náhrady motorových vozidel činí [částka]. Za 1 km tak náleží 5, [částka]. Při ujetých 354 km činí náhrada [částka]. Advokát také účtoval ztrátu času za 45 půlhodin promeškaných cest advokáta do Č. Krumlova a zpět po [částka] podle § 14 odst. 1 advokátního tarifu k pěti jednáním, celkem [částka]. Celkově tak advokátu náleží (138 300 + 4 500 + 2 189,13 + 2 235,79 + 2 256,32 + 2 256,32 + 1 981,26 + 4 500) částka [částka]. Z této částky má advokát právo na 21% DPH, které činí [částka]. Advokátu tak náleží celkem [částka] Tyto náklady soud žalobci jako účelně vynaložené náklady přiznal.

20. Soudní poplatek: Žalobce byl ze zákona od placení soudního poplatku osvobozen, a to podle § 11 odst. 2 j). Také žalovaný, ČR, je osvobozena od placení soudních poplatků a podle § 11 odst. 2a). Poplatková povinnost tak nepřechází na neúspěšného žalovaného.

21. Povinnost plnit náklady řízení k rukám advokáta vyplývá z § 149 odst. 1 o. s. ř.