5 C 173/2019 - 300

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobců:a) [Jméno žalobce A], narozený dne [Datum narození žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená dne [Datum narození žalobce B] oba bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni [Jméno žalobce C], advokátkou sídlem [Anonymizováno] proti žalované:[Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená [Jméno Zástupce], advokátem sídlem [Anonymizováno] o stanovení povinnosti odstranit poškození nemovitosti takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, v níž se žalobci domáhali, aby žalovaná byla povinna odstranit poškození rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] zapsaného u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], na LV č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], a to poškození spočívající v odkrytí boční strany základu severozápadní štítové zdi domu žalobců, přístupné v severní části za rodinným domem žalované, uvedením do předešlého stavu opatřením, které zabrání promrzání základu domu žalobců, a to nejpozději do 14 od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] k rukám [Jméno Zástupce], advokáta, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice – na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku [částka] , a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním z [datum] (č.l.46-48), se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost odstranit poškození rodinného domu č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobců v režimu společného jmění manželů na adrese [adresa] v [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa], a to poškození spočívající v odkrytí boční strany základu severozápadní štítové zdi domu žalobců, v přístupné v severní části za rodinným domem žalované, uvedením do předešlého stavu, a to takovým opatřením, které zabrání promrzání základu domu žalobců, nejpozději do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

2. Tvrdili, že v bezprostřední blízkosti jejich rodinného domu žalovaná na svém pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který přímo sousedí s pozemkem žalobců, postavila rodinný dům. Při této výstavbě odkryla základy domu žalobců, což žalobci zjistili během srpna 2018. Po sdělení této skutečnosti Úřadu městské části města [adresa], odboru výstavby a územního plánování, pracovníci tohoto úřadu po místním šetření vyzvali žalovanou, aby nemovitost uvedla do původního stavu. Ta však nevyvinula žádnou aktivitu směřující k nápravě poškození, a to ani k výzvě právní zástupkyně žalobců z [datum]. Na výzvu reagovala přípisem z [datum], v němž sdělila, že stavebnímu úřadu předloží projekt a poté budou provedeny stavební práce. Následovala rozsáhlá komunikace stran, k nápravě poškození rodinného domu žalobců však nedošlo. Žalovaná práce na odstranění poškození, které svou stavební činností způsobila, ani nezahájila. Žalobci proto požádali [datum] příslušný stavební úřad o uvedení v původní stav. Jelikož přes prodlouženou lhůtu žalovaná správnímu úřadu do [datum] nepředložila žádné podklady a žalobci nebyli ze strany správního úřadu informováni, jak bude věc vyřešena, podali [datum] žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti.

3. Podle žalobců k odkrytí základů jejich domu došlo počátkem výstavby domu žalované, pravděpodobně již v polovině roku 2017. K poškození došlo na straně, která těsně přiléhá k pozemku žalované, žalovaná však žalobcům přístup na svůj pozemek ke zjištění rozsahu poškození neumožnila. Dále uvedli, že v důsledku odkrytí základů domu dochází na této straně k prostupování vlhkosti dovnitř domu, na vnitřních stěnách domu se v důsledku této skutečnosti objevila plíseň. Žalobcům tak prokazatelně vzniká škoda na jejich majetku. K tomuto tvrzení žalobci doložili odborné vyjádření společnosti [právnická osoba]., v němž bylo uvedeno, že pokud by při výstavbě domu žalované byla dodržena projektová dokumentace, nemohlo by dojít k podkopání základů domu žalobců. K odkrytí boční strany základu severozápadního štítu domu žalobců, a to v přístupné v severní části za objektem žalované došlo, v důsledku toho došlo k narušení nezámrzné hloubky odkrytého základu. Podle odporného vyjádření je nutné provést opatření vedoucí k zabránění promrzání daného základu a půdy pod základovou spárou. Jelikož na majetku žalobců již vznikla škoda a její rozšiřování nadále hrozí, žalobcům nezbývá než se obrátit na soud.

4. V replice k vyjádření žalované v podání z [datum] konstatovali žalobci odpovědnost za výstavbu a případné škody vzniklé výstavbou rodinného domu ze strany žalované, na které je, při zjištění jakýchkoliv závad při výstavbě, tedy i v případě poškození okolních nemovitostí, zajistila nápravu tohoto poškození. Odkázali na § 2926 zákona č. 89/2012 Sb., o. z. a s ohledem na vzniklé poškození žádali podle § 2951 odst. 1 o. z. o uvedení své nemovitosti do předešlého stavu. Uvedli, že neměli důvod vyjadřovat se k projektové dokumentaci předložené žalovanou stavebnímu úřadu, neboť nejsou odborníci v oblasti staveb a je na žalované, aby poškození způsobené svou činností opravila. Zopakovali, že v důsledku odkrytí základu jejich domu dochází k prostupování vlhkosti dovnitř domu a ke vzniku plísně na vnitřních stěnách domu.

5. Žalovaná nárok žalobkyně neuznává, navrhla zamítnutí žaloby jako zcela nedůvodné.

6. V podání ze dne [datum] (č. l. 37-38) uvedla, že žaloba je předčasná, slouží pouze k dalšímu rozdmýchávání sousedských sporů, tvrzení žalobců jsou zcela zkreslená, žaloba postrádá logiku. Žalovaná potvrdila realizaci stavby na sousedním pozemku, tuto stavbou včetně vytyčení pozemku pro žalovanou prováděla odborná stavební firma. Potvrdila rovněž, že ve věci probíhá řízení před Odborem výstavby a územního plánování Úřadu městské části [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]. Na postup stavebního úřadu podali žalobci stížnost, která byla usnesením [Anonymizováno], Odboru územního plánování, ze dne [datum], zamítnuta. Uvedla, že pokud vůbec existuje nějaké poškození domu žalobců, není dána žádná příčinná souvislost s jednáním žalované. Předmětem shora uvedeného řízení před místně příslušným stavebním úřadem bylo rovněž svádění dešťových vod z domu žalobců na pozemek žalované. Žalovaná odmítá jakoukoliv odpovědnost. Zdůraznila, že odvádění dešťových vod na její pozemek narušuje její vlastnická práva a že žalobci si tímto způsobem poškozují vlastní nemovitost.

7. Pokud by se mělo jednat o odkrytí základů, žalovaná ve shora uvedeném řízení před stavebním úřadem projektovou dokumentaci předložila, avšak nebyla ke dni vyjádření odsouhlasena a ani žalobci se k ní nikterak nevyjádřili, i přesto, že o uložení dokumentace ve spise stavebního úřadu byly úřadem informováni. Žalované bylo pracovníky stavebního úřadu sděleno, že do ukončení řízení nemá provádět žádné práce. I přes tento zákaz bylo provedeno zateplení základů a žalobcům žádná škoda nevznikla. Jestliže by existovalo poškození domu žalobců a tito škodu řádně prokázali, na tuto škodu by se vztahovalo pojištění nemovitosti žalované. S takovým požadavkem se však žalobci na žalovanou neobrátili. Vyjádření k podkopání základů severozápadní štítové zdi objektu rodinného domu má žalovaná za tendenční, při vypracování zprávy žalobci vstoupili na pozemek žalované, pořizovali dokumentaci, to vše bez souhlasu a přítomnosti žalované. Žalovaná má za to, že k žádné škodě ani k poškození sousední nemovitosti v důsledku výstavby jejího rodinného domu nedošlo.

8. Ohledně doložení projektové dokumentace [Anonymizováno] [adresa], předložila žalovaná sdělení tohoto úřadu z [datum], v němž správní úřad informoval zástupkyni žalobců, že žalovaná doložila návrh řešení zajištění základu sousedního rodinného domu tak, aby nedocházelo k negativním vlivům (zavlhání, úniku tepla a jiným).

9. V doplněném vyjádření z [datum] (č. l. 68-69) žalovaná zdůraznila, že kromě tvrzeného poškození spočívajícího v tom, že „v souvislosti s odkopáním zeminy došlo k odkrytí části základu sousedního rodinného domu v délce 173 cm a výšce 90 až 110 cm“ tak, jak toto poškození specifikuje protokol o konání kontrolní prohlídky stavby z [datum], nelze z podání strany žalující vydedukovat jakékoliv jiné poškození domu a základů domu, a to ani z odborného posouzení firmy [právnická osoba]. z června 2019. V žalobě tak absentují tvrzení o tom, o jaké poškození se jedná a jakým způsobem se projevuje. Ohledně jakéhokoliv dalšího poškození mimo rámec shora uvedeného není žalované ničeho známo. Fotodokumentací předanou soudu u jednání je zdokumentováno, že „poškození“ spočívající v odstranění závady popsané v protokolu z [datum] je provedeno a žalobu tak nelze měnit způsobem učiněným stranou žalující.

10. Soud ve věci provedl dokazování důkazy níže uvedenými, z těchto důkazů učinil následující skutková zjištění.

11. Vlastnictví žalobců k pozemku p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno][Anonymizováno]m, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], v obci [adresa], v k. ú. [adresa], vše zapsáno u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota], bylo zjištěno z informací o pozemku, a ověřeno dálkovým přístupem do katastru nemovitostí.

12. Vlastnictví žalované k pozemku p. č. [hodnota] (t.č. p. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, zahrada a p.č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba: [adresa], č.p. [Anonymizováno], rod. dům), zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], bylo zjištěno z informací o pozemku, a ověřeno dálkovým přístupem do katastru nemovitostí.

13. Stavba nazvaná „[Anonymizováno], [adresa], byla povolena rozhodnutím Úřadu městské části města [adresa], Odboru výstavby a územního plánování, z [datum] (č. l. 8-11), a to na pozemcích p. č. [Anonymizováno]1, p. č. [hodnota], p. č. [hodnota] (zahrada) v k. ú. [adresa] s tím, že nový rodinný dům byl navržen na pozemku p. č. [hodnota] ([Anonymizováno] m) – zahrada. Tento rodinný dům byl navržen jako koncový řadový, nepodsklepený, dvoupodlažní objekt. Konstrukční systém stavby z jednoho dilatačního celku, je dispozičně řešen jako podélný dvoj trakt se šikmým stropem završeným nízkou sedlovou střechou. Bylo dále uvedeno, že jihovýchodní stěna nového rodinného domu bude přímo přiléhat ke stávajícímu rodinnému domu na adrese [adresa], [adresa]. Z vydaného územního rozhodnutí byly zjištěny podmínky pro umístění a projektovou přípravu stavby – pro RD žalované, zpevněné plochy, přípojku splaškové kanalizace, přípojku dešťové kanalizace a oplocení. Povolený způsob odvádění dešťových vod přípojkou dešťové kanalizace byl zjištěn ze strany 3 stavebního povolení, včetně délky přípojky, spádu, napojení na veřejnou dešťovou kanalizaci pod rodinným domkem, stejně jako hloubka uložení potrubí pod úrovní terénu a napojovací bod přípojky přes pozemky specifikované do koncové revizní šachty. Dále bylo soudem z územního rozhodnutí o umístění stavby zjištěno, že oba žalobci byli účastníky tohoto řízení.

14. Podáním z [datum] vyzvali žalobci žalovanou k započetí prací a uvedení nemovitosti žalobců do původního stavu. V přípise bylo zmíněno odkrytí základů domu žalobců při výstavbě rodinného domu žalované, které ohrožuje nemovitost žalobců, bezpečnost žalobců s hrozbou vážného poškození či zhroucení jejich rodinného domu, s rostoucí pravděpodobností vzniku značné škody na jejich majetku.

15. Následná komunikace účastníků probíhala zejména v březnu 2019, jak bylo zjištěno z přípisů z [datum], [datum], z [datum] a z [datum] (č. l. 13-19).

16. Ze sdělení [Anonymizováno], Odboru výstavby a územního plánování z [datum] (č.l.20) bylo zjištěno provedení kontrolní prohlídky na místě stavby, [Anonymizováno] [hodnota] v k. ú. [adresa] ve vlastnictví žalované. Při kontrolní prohlídce bylo zjištěno, že při výstavbě předmětného rodinného domu došlo k odkrytí základu sousedního rodinného domu žalobců, základ rodinného domu byl provizorně zajištěn zateplovacími pásy. Stavební úřad uvedl, že vyzval stavebníka k předložení návrhu řešení, aby nedocházelo k negativním vlivům, výzvou z dne [datum] s termínem doložení do [datum]. Stavebník požádal o prodloužení termínu dne [datum], z důvodu komplikovaného získání výkresu základů rodinného domu na adrese [adresa], tedy rodinného domu žalobců, který nebyl dohledán ani v archivu stavebního úřadu. Lhůta k doplnění byla žalované prodloužena do [datum].

17. Na postup stavebního úřadu podali žalobci dne [datum] stížnost, požádali [adresa] o uplatnění opatření proti nečinnosti, neboť dle jejich názoru stavební úřad v této věci vážně porušil své povinnosti.

18. Z Vyjádření k podkopání základů severozápadní štítové stěny objektu na adrese [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] vypracovaného společností [Anonymizováno] (č. l. 24-27), které zpracovali [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] v červnu 2019 bylo zjištěno, že [datum] byla provedena vizuální prohlídka objektu, při níž nebyly zjištěny žádné viditelné poruchy severozápadní zdi domu objednatele sousedící s přistaveným objektem. Předmětem posouzení bylo podezření pana [jméno FO], že došlo k obnažení, příp. k podkopání základů severozápadního štítu jeho domu při výstavbě objektu rodinného domu paní [jméno FO]. Objednatelem nebyli, necelé 2 roky od realizace založení sousedního objektu, na jeho objektu evidovány žádné poruchy. Ve vyjádření bylo uvedeno, že zpracovatel neměl žádné podklady k průběhu výstavby, žádnou možnost ověření dodržení projektové dokumentace přistavovaného objektu. Absence fotografií v průběhu výstavby mu znemožnila alespoň přibližně určit, zda došlo pouze k odkrytí/ obnažení částí základu nebo k jeho podkopání, příp. na jakém úseku tyto skutečnosti nastaly/mohly nastat. Z doložené fotografie současného stavu předložené zpracovateli panem [jméno FO] je patrno, že došlo k odkrytí boční strany základu jeho rodinného domu, minimálně pod severní části štítu. Zda došlo rovněž k podkopání jeho základové spáry a v jaké míře, nelze stanovit. Pokud došlo k podkopání základové spáry, pak to naznačuje, že severozápadní štít rodinného domu žalobce nemusel být založen v hloubce, kterou uvádí jeho projekt. Bylo konstatováno řešení situace stavebním úřadem, příslib zpracování projektu a realizace zajištění. Na základě získaných projektových podkladů za předpokladu jejich dodržení při výstavbě, by výstavbou domu paní [jméno FO] nemělo dojít k podkopání základů SZ štítu objektu pana [jméno FO]. Z vizuální prohlídky bylo patrno, že došlo k odkrytí boční strany základu SZ štítu domu žalobce, a to v přístupné severní části, za objektem rodinného domu žalované. Odkrytím boční strany došlo k narušení nezámrzné hloubky odkrytého základu. Podle zpracovatele je nutné provedení opatření vedoucích k zabránění promrzání daného základu a půdy pod základovou spárou. Pro případ, že došlo k podkopávání základové spáry, což nebylo zjištěno, musí být zajištěna statická spolehlivost základu, jako vhodné zpracovatel uváděl doložení fotografií z výstavby objektu RD žalované.

19. Usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl k podání znaleckého posudku soudem ve věci ustanoven znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], [tituly za jménem] z oboru ekonomika a stavebnictví, odvětví ceny a odhady nemovitostí, stavby obytné, stavby průmyslové, stavby zemědělské, vady a poruchy staveb a uložil mu, aby po prostudování spisu a případném šetření na místě samém zodpověděl v usnesení uvedené otázky. Ve znaleckém posudku se znalec vypořádal se znaleckým zadáním. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno] (č. l. 93-124) soud zjistil, že znalci se podařilo zajistit fotodokumentaci související se spodní stavbu při realizaci RD žalované od zhotovitele a od žalované, tuto podrobil analýze s projektovou dokumentací a porovnal ji s reálním provedením na místě samém. Pozornost znalec věnoval zejména provedení opatření proti promrzání stavby žalobců a imisím dešťových vod. Konstatoval, že základy objektu žalobců jsou založeny ve větší hloubce než základy přistavovaného objektu žalované. Za předpokladu provedení obou objektů podle dokumentace, je nejmenší výškový rozdíl přiléhajících základových spár 0,57 metru. Z měření znalce vyplynulo, že oba domy jsou v jiné nadmořské výšce, než požadovala projektová dokumentace. Na straně 15 posudku znalec uvedl, že z fotodokumentace z realizace spodní stavby nevyplývá, že by došlo k podkopání základové spáry základů domů žalobců (obrázky č. [hodnota]–8, z 8. 12. - [datum]). Žalovaná odmítla provedení sond v domě, nebyla provedena sondu za domem u hranice v místě základové patky pod dřevěným sloupem, přesné zjištění průběhu základových konstrukcí za těchto podmínek nebylo prakticky možné, kdy podrobný průzkum by znamenal značné a nevratné znehodnocení rodinných domů. Při místním šetření se tak neprokázalo prakticky žádné znehodnocení rodinného domu žalobců. Znalec neshledal nutnost provedení těchto destrukčních sond s výjimkou sondy u základové patky na kontě 0620M dle projektu žalobců a posouzení této spáry znalcem z oboru geotechniky. Na základě měření konstatoval, že základy rodinného domu žalované jsou postaveny nad základy rodinného domu žalobců o 0,30 m. Uvedl, že snížením přilehlého terénu za domem žalované došlo k bočnímu obnažení prostoru vedle podlahy na terase domu žalobců a částečně snad i betonového sloupku a patky pod dřevěným sloupem podpírajícím střechu. Uvedl, že provedení sondy v místě základové desky je nutné pro jednoznačnou odpověď, případná technická řešení může navrhnout geotechnik. K odstranění dílčího obnažení konstrukce rodinného domu byl zpracován výkres, založený ve spise na č. l. 43, řešící dodatečné zateplení části spodní stavby rodinného domu žalobců v místě podlahy a terasy. Pokud se týká tohoto zateplení, je provedeno podle znalce uspokojivým způsobem a plní svou funkci. Konstrukční a řemeslné provedení opatření zajišťující vnikání vody do takto nově vytvořené spáry není zcela vyhovující, nově vytvořená konstrukce nezabraňuje případnému zatečení přívalové vody z přilehlého svahu zahrady žalované do nově vytvořené mezery, a mohlo by tak zatékat mezi oba domy (obr. 7, 8). Shora provedené oplechování nově vytvořené spáry na betonové zídce není zcela dokončeno (obr. 11, 12), je nutno je provést v souladu s ČSN 733610. Ke statické funkci a provedení této zídky, která neplní svou úlohu, má zaujmout stanovisko znalec z oboru statika a geotechnika. V odpovědi na otázku, jakým způsobem je řešen odtok dešťové vody z nemovitosti žalobců a žalované znalec konstatoval, že dešťová voda ze střechy je odvedená pomocí podokapních žlabů do svodu a kanalizace. Povrchová voda z přilehlého svahu nad domem je svedena do povrchového otevřeného žlábku (obr. 9), se spádem od domu žalované a rovněž svedena do kanalizace. [právnická osoba] ze střechy žalované je odvedena pomoci podokapních žlabů do svodu a kanalizace. Povrchová voda z přilehlého svahu nad domem není systémově odváděna, při přívalových deštích je nebezpečím zatékání dešťové vody do prostoru mezi domy (obrázek 10, 1,1 12). Oplechování mezi domem žalobců a dodatečnou zídkou žalované není pevné ani vodotěsné (obrázek 12). Zároveň znalec konstatoval, že při zpracování posudku nebylo zaznamenáno negativní působení dešťových vod na rodinné domy. V současné době odtok dešťové vody ze střechy z nemovitosti žalované neovlivňuje poškození nemovitosti žalobců. Přívalová povrchová voda ze zahrady žalované může zatékat do spáry mezi domy pod oplechování mezi domem žalobců a dodatečnou zídkou žalované, preventivně je nutno zabránit případnému vtoku přívalové povrchové vody do této spáry. V ložnici žalobců byly při místním šetření identifikovány skvrny na zdi za postelemi (obr. 13). Podle znalce není zřejmé, zda se jednalo o zemní vlhkost nebo povrchovou kondenzaci, zeď nevykazovala zvýšenou vlhkost. V okamžiku zpracování posudku se žádné projevy poškození nemovitosti na domě žalobců neprojevovaly. Žádné nestandardní projevy s ohledem na imise dešťových vod nebyly na žádné ze staveb zaznamenány, ani jejich nestandardní vzájemné ovlivňování.

20. Po interpretaci výsledků analýzy se podle znalce v zásadě významně rodinné domy žalobců a žalované neovlivňují. Na rodinném domě žalobců se nevyskytují žádné vady ani poruchy, z čehož lze usuzovat, že praktický význam vlivu novostavby žalované na rodinný dům žalobců je standardní a očekávatelný s výjimkou části odkryté konstrukce nad domem žalované. Žádné dostupné zdroje dle znalce nenasvědčují tomu, že by základy rodinného domu žalobců byly, jakkoliv poškozené nebo podkopané i s přihlédnutím ke skutečnosti, že rodinný dům žalované byl osazen o 32 cm níže, než stanovila projektová dokumentace. Jistou mírou nejistoty je základová spára základové patky žalobců a potenciální vliv zemních prací v této oblasti. S ohledem na dobu uplynulou od realizace novostavby žalované a absence jakýchkoliv vad a poruch na objektu žalobců, z provedených analýz nevyplývá, že by imperfekcí v uplynulém čase již došlo (č.l. 117). Odvedení dešťových vod ze střešních ploch je u obou domů správně provedené, výhradou je zabránění útoku přívalových vod z pozemku žalovaná do spáry mezi domy.

21. Podle závěrů znalce byl RD ve vlastnictví žalované vystavěn v zásadě v souladu s projektovou dokumentací s výhradou výškového osazení objektu v terénu. Zdůraznil, že podrobný průzkum a sondy by znamenaly značné a nevratné znehodnocení rodinných domů, přičemž při místním šetření se neprokázalo prakticky žádné znehodnocení rodinného domu žalobců, znalec neshledal nutnost provedení destrukční sond. Z fotodokumentace z realizace spodní stavby nevyplývá, že by došlo k podkopání základové spáry domu žalobců. Snížením přilehlého terénu za domem žalované došlo k bočnímu obnažení prostoru vedle podlahy na terase domu žalobců, považuje za vhodné provedení sondy, příp. další technická řešení navržená geotechnikem. Provedení zateplení, dodatečného zateplení části spodní stavby rodinného domu žalobců v místě podlah terasy je provedeno uspokojivým způsobem, plní svou funkci. Konstrukční řešení řemeslné provedení opatření zajišťující vnikání vody do nově vytvořené spáry, není zcela vyhovující, nezabraňuje případnému zatečení přívalové vody z přilehlého svahu zahrady žalované do nově vytvořené mezery. Znalec rovněž konstatoval, že odtok dešťové vody ze střechy nemovitosti žalované neovlivňuje poškození nemovitosti žalobců, byť byly v ložnici žalobců identifikovány skvrny na zdi za postelemi, není zřejmé, zda se jednalo o zemní vlhkost nebo povrchovou kondenzaci. Žádné projevy poškození na domě žalobců se neprojevily. Znalec konstatoval neexistující imperfekce na rodinném domě žalobců.

22. Znalecký posudek č. [hodnota]-[Anonymizováno] ve věci ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce v oboru geologie, inženýrská geologie, geotechnika a zakládání staveb, poruchy staveb z geotechnických příčin (č.l. 132–164) byl vypracován po 3 místních šetřeních v průběhu listopadu 2021 - ledna 2022. Tento posudek byl znalcem vyčerpávajícím způsobem precizně obhájen u jednání soudu dne [datum]. Bylo zjištěno, že součástí posudku je fotodokumentace znalce i získaná, včetně znalcem provedených měření. Znalec konstatoval na str. 13, že příčinou mokrých skvrn betonových tvárnic obezdívky (mechanické ochrany dodatečně provedené tepelné izolace částečného bočního obnažení základové konstrukce, které však bylo nezbytné pro realizaci stavby rodinného domu žalované) a opěrných zídek a terasy rodinného domu žalované (viz obr. 4a a 4b), je jednak stékání dešťových vod z oplechování SZ štítové hrany střechy rodinného domu žalobce na pozemek žalované, (kdy chybné oplechování střechy rodinného domu žalobce bylo znalcem zdokumentováno i fotografiemi pořízenými v průběhu druhého místního šetření konaného [datum] – obr. 4e č.l. 13 posudku, obr. 4c foto ze složky stavebního úřadu), a jednak stékání vody, tekutin a kapalin z terasy sousedního rodinného domu žalobců po jejich vlastní podezdívce do prostoru kontaktu stavebních konstrukcí obou vzájemně k sobě přiléhajících sousedních rodinných domů žalobců i žalované (str. 14 posudku, obr. 4f). Zatékání dešťové vody z terasy po základových konstrukcích přiléhajícího rodinného domu žalobců bylo znalcem zdokumentováno obrázkem fotografií 4f, zatékání vody z tajícího sněhu z terasy do základových konstrukcí přiléhajícího rodinného domu žalobců pak fotografií 4e. Znalec v posudku uváděl závěry inženýrsko-geologického a hydrogeologického (č.l. 147) posouzení domu na adrese v [adresa] p. č. [hodnota] za účelem zjištění podkladů pro zpracování projektové dokumentace ([Anonymizováno] [adresa]), jehož autor je držitelem odborné způsobilosti v inženýrské geologii a hydrogeologii. Byť toto inženýrskogeologické a hydrogeologické posouzení není součástí spisu znalec konstatoval, že v rámci posouzení byly provedeny dvě průzkumné sondy. Sonda V1 přibližně uprostřed SV okraje RD žalované, sonda V2 ve spodní části pozemku na parkovacím stání žalované, zhruba v místě přístupové cesty. Znalec dle projektové dokumentace, jež je součástí posudku, zdůraznil, že celé 2/3 JJZ části RD žalované jsou situovány na hutněném štěrkopískovém násypu vyrovnávajícím složitý povrch terénu, nikoliv v rostlé zemině.

23. S ohledem na jádro sporu, jakož i formulaci otázek znalci zadaných, jsou fotografie pořízené v počátečním období stavby rodinného domu žalované tím nejdůležitějším zdrojem informací pro splnění jeho znaleckého úkolu, stejně tak i časové posloupnosti související s postupem výstavby RD žalované včetně vysvětlujícího textu ke každé z nich. Poukázal zejména na str. 21 posudku a obr.

9. Zmínil světlejší rovinatou plochu odřezu původního terénu po jeho odhumusování, v ní zřetelné ověřovací sondy (obr. 8). V pravém dolním kvadrantu zřetelný tmavší povrch po odhumusování pozemku, bez výkopu stavební jámy. Paralelně se ZSZ stěnou stávajícího RD žalobců (oranžová fasáda) je po celé délce při hranici pozemku žalované, patrný široký pruh pouze po odhumusování stavební parcely RD žalované. Podél stávajícího RD je úzký pruh pozemku, na kterém odhumusování nebylo realizováno. Zdůraznil situování ověřovací sondy provedené kolmo na ZSZ stěnu stávajícího RD ve vztahu k rohu RD a jeho terasy. Na obr. 10 jsou pozůstatky ověřovací sondy, znalec zmínil šířku neodtěženého pruhu zeminy podél ZSZ stěny rodinného domu žalobců, která byla patrně později odkopána ručně. Na další fotografii obr. 11 na str. 22 je patrná pokračující fáze přípravných stavebních prací a tři různé oblasti s odlišnou technologií přípravy a na obr. 12 je zřetelný blok původní, rostlé zeminy se zbytky zelené vegetace a kořeny, svědčícími o nepřemístěné, původní zemině a výškové úrovni povrchu tohoto bloku. Pozornost věnoval vzájemnému rozdílu relativních výšek úrovni podlahy terasy RD žalobců, spodního okraje plotového pletiva, pozici rozhraní oranžové fasády a šedé podezdívky RD žalobců a výškové úrovni zeminy pod budoucí podlahou terasy RD žalované, úrovni povrchu bloku původní zeminy dole vlevo na snímku. Z obr. 13 uzavřel, že v levé části snímku žádné výkopové práce provedeny nebyly, je zde patrný blok původní zeminy, ve spodní polovině bloku, stopy po ozubené lžíci vypadla, v horní polovině patrné kořeny rostlin, původní povrh rostlého terénu zhruba v úrovni volně položených dvou kabelů. Finální stav výkopových zemních prací dokládají hotové základy pod zárubními zídkami po obvodu terasy RD žalované. Zásadní informaci podle znalce poskytuje pravá část středu snímku, kdy zčásti bočně odkryté části základových konstrukcí rodinného domu žalobců byly již v této fázi ošetřeny izolačním nátěrem, nedošlo k žádnému podkopání základů s následnou hrozbou zřícení rodinného domu žalobců. Na snímku jsou nad hotovým základem příčné zárubní zídky po obvodu terasy rodinného domu žalované patrné pouze černě penetrované základy RD žalobců, a nikoliv základová půda pod jejich základy nebo nějaká „díra“. Základová patka dřevěného sloupu podpírajícího roh střešní konstrukce RD žalobců je v takové pozici vůči výkopům provedeným v průběhu stavby RD žalované (viz obr. 4-6, str. 11-15 posudku), že je zcela vyloučené, aby byla jakýmkoliv způsobem dotčena stavbou rodinného domu žalované. Rodinný dům žalobců je nepodsklepený, je tedy zřejmé, že za rubem základové konstrukce (částečně bočně obnažené v průběhu výstavby RD žalované a posléze, jak je ze snímku patrné, ošetřené izolačním nátěrem černé barvy) na obr. 13 se nachází pouze základová zemina stejného nebo obdobného charakteru, jako v odřezu provedeném pro stavbu RD žalované. Vzhledem k této skutečnosti znalec konstatoval, že tvrzení žalobců uvedená v žalobě (viz kapitola 4.2.1 str. 8 posudku), jsou zcela nepodložená a pokud se na vnitřních stěnách domu, jak tvrdí žaloba, objevila vlhkost a v jejím důsledku i plíseň, má nepochybně zcela jiný původ (č.l. 155, str. 24 posudku). Tyto skutečnosti znalec podrobně erodovaně a zcela precizně ozřejmil rovněž v rámci svého výslechu u jednání soudu [datum], zodpověděl veškeré dotazy. Znalec podrobně popsal i další dokumentaci (viz obr. 13-19). Obr. 13 zachycuje situaci po dokončení stavby RD žalované a zemních úprav prostoru terasy přilehlé k domu, s dokončenými základy zárubních zídek před jejich vlastní výstavbou. 9 fotografií znalec získal při místním šetření konaném [datum], popsal vzájemnou polohu RD žalobců a RD, dřevěného sloupu podpírajícího střechu RD a plotu vymezujícího hranici obou sousedních pozemků, detail uchycení nosného dřevěného sloupku na základovou konstrukci rodinného domu žalobců, vzájemnou pozici sloupu, betonové podezdívky (soklu) a plotového pletiva. Fotografie -obr. 19 byla pořízena téměř ze stejného místa jako fotografie obr. 13, str. 24 tohoto posudku, časově však dříve. Na obr. 19 je vidět provizorní tepelná izolace bočně odkryté části základové konstrukce RD žalobců, přichycená montážní pěnou. Autochtonní blok (č.l. 159) blok původní nepřemístěné zeminy na snímku vlevo dole přesahuje přes svislou hranu tohoto objektu, výrazně až za svislou linii plotového sloupku na snímku vlevo nahoře, fotografie -obr. 13 tak byla pořízena až po odkopání malé části autochtonního bloku, po vytvoření základu zárubních zídek terasy RD žalované, po odstranění provizorní ochrany zčásti odkrytých základových konstrukcí rodinného domu, očištění obnažených částí základových konstrukcí a provedení izolačního nátěru.

24. Znalec při zpracování posudku vycházel rovněž z dokumentace pro provedení stavby RD [Anonymizováno] [jméno FO], stavební část, stupeň DSP, revize A ([Anonymizováno]). V souhrnné zprávě, v technické části, v urbanistickém a architektonickém řešení bylo na str. 6 uvedeno: „Navržená stavba je umístěna na stavební čáře doporučené územním plánem. V případě, že by majitelé sousedních parcel zamýšleli vystavět řadové domy, navázali by na tento objekt a uliční fronta by byla v póze, jak ji předpokládá územní plán.“ Znalec poté zmínil, že RD manželů [jméno FO] byl realizován jako samostatně stojící objekt, který však měl být výhledově součástí skupiny tří řadových domů.

25. Na základě jednání konaného [datum] na Odboru výstavby a územního plánování Úřadu městské části [adresa] znalec v posudku konstatoval chybně provedené klempířské prvky SZ rohu střechy RD žalobců a výzvu k provedení nezbytných úprav „stékání dešťových vod ze střechy RD [adresa] na sousední pozemek parc. č. [Anonymizováno] (pův. pozemek parc. č. [hodnota]) v k. ú. [adresa], č. j. [č. účtu] z [datum], ve lhůtě do [datum].

26. Na základě dat a informací znalec provedl interpretaci výsledků a konstatoval, že RD žalované byl kompletně dokončen a protokolárně předán v květnu 2008, po téměř 4 letech od dokončení RD žalované, objekt RD žalobců nenese žádné známky poškození, nebo poruchy. Z dohledaných fotografií z období přípravy staveniště a vlastní stavby objektu rodinného domu žalované (obrázky 4-6, 11-13), z jejich analýzy a vysvětlujícího textu vyplývá, že je zcela vyloučeno, že by základy rodinného domu žalobců byly poškozeny, narušeny nebo dokonce podkopány v důsledku stavby rodinného domu žalované. Z fotografií obrázek 4A až 4G, z jejich popisu a vysvětlujícího textu plyne, že dešťová voda z roztátého sněhu z terasy a oplechování SSZ štítu střechy RD žalobců stéká po vnějším líci podezdívky a okraje střechy na pozemek žalované. Stejného názoru je odbor výstavby a územního plánování ÚMČ [adresa], který konstatoval chybné provedení klempířských prvků z rohu střechy RD žalobců a „výzvou nezbytné úpravy“ č. j. [č. účtu] z [datum] žalobce vyzval k provedení nezbytných úprav „stékání dešťových vod ze střechy RD [adresa] na sousední pozemek p. č. [Anonymizováno] lhůtě do [datum]. Dočasné částečné odkrytí části základových konstrukcí sousedního RD žalobců nebylo ani záměrné, svévolné, ani úmyslné, ale plně předvídatelné, nezbytné a zcela v souladu s projektovou dokumentací ověřenou odborem výstavby a územního plánování Úřadu městské části [adresa]. Znalec rovněž konstatoval, že ve spise nebyly nalezeny žádné informace svědčící, o jak faktických stavebních poruchách či jiném poškození RD žalobců a v průběhu místních šetření nebyly žádné známky takových poruch, či poškození zjištěny. Znalec proto nepovažoval za nezbytné k destruktivním, finančně náročným a rozsáhlým zásahům do obou obývaných rodinných domů přikročit. Konstatoval, že v průběhu šetření před vypracováním posudku průkazné dokumenty podporující závěry posudku získal. V závěrech posudku uvedl, že došlo k odkrytí základové konstrukce nemovitosti žalobců, boční obnažení (odkrytí) bylo částečné a dočasné, k podkopání základové spáry rodinného domu žalobců nedošlo.

27. Současný stav je podle znalce takový, že v souladu s projektovou dokumentací „Zateplení základů souseda“ schválenou Odborem výstavby a územního plánování ÚMČ [adresa], byla dočasně odkrytá část základové konstrukce opatřena izolačními nátěrem a zateplena, zateplení bylo následně stabilizováno přezdívkou (zárubní zídkou navazující na zárubní zídky v obvodu terasy žalované). Tento zásah byl proveden dodavatelem stavby rodinného domu žalované, byl očekávatelný a technicky zcela nezbytný pro dodržení projektových dokumentací, jak RD žalobců, tak RD žalované.

28. Znalec zdůraznil nejen ve znaleckém posudku, ale i v rámci rozsáhlé výpovědi před soudem, kdy velmi podrobně zodpověděl veškeré dotazy a objasnil nedůvodnost námitek žalobce, že k žádnému poškození nemovitosti žalobců v důsledku odkrytí základové konstrukce, či jiné skutečnosti navazující na odkrytí základové konstrukce při výstavbě RD žalované, nedošlo. Žalobou deklarované poškození nemovitosti žalobců v důsledku odkrytí základů domu a prokazatelně způsobenou škodou na jejich majetku v důsledku prostupování vlhkosti dovnitř domu s tvorbou plísní na vnitřních stěnách domu nebylo ani v náznacích zjištěno, a navíc je podle znalce technicky zcela neobhajitelné. Z tohoto důvodu nejsou žádné činnosti ani nápravná opatření znalcem zmiňovány. Opatření (izolační nátěr, montáž tepelné izolace a její mechanická ochrana ve formě zárubní zídky) již byla provedena, nikoliv však jako opatření přijatá k odstranění poškození nemovitosti žalobců, nýbrž jako standardní součást dokončovacích stavebních prací rodinného domu žalované, dle dodatečné projekční dokumentace odsouhlasené odborem výstavby a územního plánování.

29. S námitkami stran, respektive žalobce, se znalec seznámil, jednotlivé jeho námitky podrobně rozebral a vyvrátil u ústního jednání precizním erudovaným způsobem, jejich relevanci zcela jednoznačně vyloučil. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

30. V projednávané věci byl žalobci, coby vlastníky RD, uplatněn nárok na náhradu škody uvedením do předešlého stavu. Žalobci se domáhali odstranění poškození rodinného domu č. p. [Anonymizováno] na adrese [adresa] v [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], spočívajícího v odkrytí boční strany základu severozápadní štítové zdi domu žalobců, přístupné v severní části za rodinným domem žalované, a to takovým opatřením, které zabrání promrzání základu domu žalobců. S ohledem na shora uvedené lze jejich nárok posoudit podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dříve § 442 odst. 2 obč. zák., nyní podle § 2951 o. z.) Soud se proto zabýval předpoklady vzniku povinnosti žalované a po podřazení zjištěného skutkového stavu pod dále uvedená zákonná ustanovení dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Rovněž zjistil, že žalovaná neporušila ani povinnost tzv. generální prevence.

31. Podle § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník účinný od [datum] (dále jen „o. z.“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

32. Toto ustanovení občanského zákoníku (dříve § 415 zákona č. 40/1960 Sb.) upravuje porušení povinnosti tzv. generální prevence, kdy vznik obecné povinnosti k náhradě majetkové újmy se bude se vždy odvíjet od konkrétního zaviněného jednání škůdce porušujícího právní povinnost, neboť každý je povinen počínat si při svém konání tak, aby nedocházelo ke vzniku újmy na životě, zdraví či na vlastnictví a majetku jiné osoby.

33. Citované ustanovení o předcházení škodám, vychází z klasické zásady neminem laedere (nikomu neškodit). Jedná se o obecnou prevenční povinnost, která vychází z pojetí, že kdo v soukromém styku koná, má konat tak, aby z toho nevznikla bezdůvodná újma jinému. Důrazem na slovo bezdůvodná, se vyjadřuje, že výkon oprávnění jedné osoby sice může vyvolat újmu u osoby druhé, tyto případy však nemohou vést vždy k závěru o povinnosti jednajícího nahradit újmu. Zejména musí být vyváženo, co se v konkrétním jednotlivém případě od rozumné osoby podle zvyklostí soukromého života očekává, jaká míra předvídatelného nebezpečí pro jiné se pojí s určitým chováním, jaký je význam zájmu, který sleduje konající osoba a zájmu další osoby a jaký je mezi těmito záměry hodnotový poměr, zda je mezi dotčenými osobami nějaký vztah, do jaké míry jsou preventivní opatření pro konajícího dosažitelná nebo nákladná (viz např. nález Ústavního soudu z 11. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3542/20 nebo rozhodnutí NS ČR 27. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 3510/2019).

34. Domáhá-li se však vlastník uvedení věci do stavu, v jakém byla před neoprávněným zásahem škůdce do věci, lze jeho nárok posoudit podle ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, pokud odstranění následků neoprávněného zásahu je obsahově shodné s uvedením do předešlého stavu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 23. 6. 2015, sp. zn. 22 Cdo 4350/2014).

35. Podle § 2951 odst. 2 škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

36. Náhrada majetkové újmy (škody), a to uvedením do předešlého stavu (restitutio in integrum), je jeden ze způsobů, jak nahradit majetkovou újmu, spočívající především ve skutečné škodě na věci. Namísto náhrady škody tak může být poškozeným požadováno navrácení v předešlý stav, je-li to možné a nepředstavuje-li to příliš velké břemeno pro druhou stranou. Uvedení v předešlý stav je obecnou zásadou a prvotním požadavkem směřujícím k odstranění následků škodního jednání, které je samo podstatou a smyslem institutu náhrady škody.

37. Naturální restituce je tedy podmíněná jednak žádostí poškozeného, jednak tím, že tento způsob náhrady je možný a účelný. Účelnost se posuzuje z hlediska hospodárnosti, možnost pak představuje kategorii objektivní, která je vyloučena tam, kde uvedení do předešlého stavu brání překážka objektivní povahy. Za situace, že stav, k němuž má být věc vrácena, je zjištěn (důkazní břemeno v tomto směru tíží žalobce), lze posoudit, zda a případně která v žalobě specifikovaná opatření (v jakém rozsahu) jsou k tomu způsobilým prostředkem, tj. zda skutečně směřují k uvedení nemovitosti do stavu před vznikem poškození. V praxi to znamená, že tento zvláštní způsob náhrady škody uvedením v předešlý stav je v dispozici pouze a toliko poškozeného, což znamená, že si osoba, která škodu způsobila, nemůže tento způsob náhrady škody sama zvolit.

38. V řízení o náhradu škody je soud vždy povinen zjišťovat, zda protiprávní úkon škůdce, případně právem kvalifikovaná okolnost vznikla, a zda vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku, což je otázka existence příčinné souvislosti, jedná se vždy o otázku skutkovou (viz. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 21. 2. 2022, sp. zn. 21 Cdo 300/2001, soubor C 1025, dále rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 25 Cdo 915/2005). Právní posouzení příčinné souvislosti pak spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována případně, zda a jaké okolnosti jsou způsobilé tento vztah vyloučit (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR z 6. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 3334/2006, soubor C5514).

39. Pravidlo o nahrazení škody uvedením do předešlého stavu ve smyslu § 2951 o. z., se použije pouze v okamžiku, kdy jsou splněny předpoklady vzniku povinnosti nahradit škodu. To, co občanský zákoník, zákon č. 89/2012 Sb. považuje za škodu, je vymezeno v § 2894 odst. 1, jedná se o újmu na jmění.

40. Vycházeje ze zjištěného skutkového stavu a jeho podřazení pod citovaná zákonná ustanovení, jejich výklad a ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, dospěl soud k závěru, že se žalovaná nedopustila neoprávněného zásahu, který jí žalobci kladou za vinu, neboť stavbu rodinného domu žalované a dočasné částečné odkrytí částí základových konstrukcí provedla stavební firma podle schválené projektové dokumentace ve stavebním řízení, způsobem předvídatelným a nezbytným. Podle obou znalců, kteří ve věci vypracovali podle své odbornosti znalecké posudky (zejména s ohledem na znalecký posudek a precizní erudovanou výpověď znalce [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání soudu), se na domě žalobců neprojevují žádné negativní změny v příčinné souvislosti se stavbou rodinného domu žalované, jakékoliv vady či poruchy. Závěry obou znaleckých posudků tak prokazují procesní obranu žalované. Jak znalec [tituly před jménem] [jméno FO] precizně formuloval, tvrzené poškození rodinného domu žalobců v důsledku odkrytí základů domu a škoda žalobcům způsobená žalovanou na jejich majetku v důsledku prostupování vlhkosti dovnitř domu s tvorbou plísní na vnitřních stěnách domu, nebylo ani v náznacích zjištěno. S ohledem na odbornost znalce a specifickou problematiku, soud uzavírá, že znalci se přesvědčivě a úplně vypořádali se všemi zadanými dotazy, vysvětlili, jakým způsobem dospěli ke svým závěrům i z jakých důvodů nejsou tvrzení a námitky žalobců relevantní. Z tohoto pohledu má soud za nadbytečné i případné vypracování dodatku, dodatků znaleckých posudků, neboť k tomuto postupu neshledal objektivní důvod.

41. Nadto izolační nátěr, montáž tepelné izolace a její mechanická ochrana ve formě zárubní zídky již byla provedena, jak rovněž znalec zjistil a zmínil, nikoliv však jako opatření přijatá k odstranění poškození nemovitosti žalobců, nýbrž jako standardní součást dokončovacích stavebních prací rodinného domu žalované, dle dodatečné projekční dokumentace odsouhlasené odborem výstavby a územního plánování. Dočasně odkrytá část základové konstrukce RD byla opatřena izolačními nátěrem a zateplena, zateplení bylo následně stabilizováno přezdívkou (zárubní zídkou navazující na zárubní zídky v obvodu terasy žalované). Tento zásah byl proveden dodavatelem stavby rodinného domu žalované, byl očekávatelný a technicky zcela nezbytný pro dodržení projektových dokumentací, jak RD žalobců, tak RD žalované. Rovněž znalec [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], [tituly za jménem], [tituly za jménem], dospěl v posudku k závěru, že zateplení části spodní stavby k odstranění dílčího obnažení konstrukce RD žalobců bylo provedeno uspokojivým způsobem plnícím svou funkci.

42. S ohledem na vše výše uvedené nepovažuje soud žalobou uplatněný nárok žalobců na náhradu škody uvedením v předešlý stav za důvodný. Žádným z provedených důkazů, a to ani odborným vyjádřením společnosti [právnická osoba]., nebyla prokázána újma na majetku žalobců, neoprávněný zásah žalované, natož příčinná souvislost (viz bod 38 rozsudku). Jelikož v řízení nebyla prokázána tvrzení žalobců, nezbylo soudu než žalobu bez dalšího zamítnout výrokem I.

43. K tomu je třeba doplnit, že žádný z navrhovaných či nevyhodnocených důkazů, či připomínek žalobců, ani výslech druhého znalce, by nebyl způsobilý na závěrech soudu ničeho změnit.

44. Nicméně s ohledem na znalcem zmíněné řízení u stavebního úřadu, jakož i zjištění, že dešťová voda z roztátého sněhu z terasy a oplechování SSZ štítu střechy RD žalobců stéká po vnějším líci podezdívky a okraje střechy na pozemek žalované (viz. chybné provedení klempířských prvků z rohu střechy RD žalobců a „výzva č.j. [č. účtu] z [datum] k provedení nezbytných úprav „stékání dešťových vod ze střechy RD [adresa] na sousední pozemek p. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]), a s ohledem na přetrvávající a gradující spory účastníků, by bylo na místě zvážit jednání u mediátora, kterému strana žalující v průběhu tohoto řízení nebyla nakloněna.

45. Procesně zcela úspěšné žalované soud přiznal výrokem II. plnou náhradu řízení, které v řízení účelně vynaložila na obranu svých práv za zastoupení advokátem, které jsou žalobci povinni uhradit k rukám jejího právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to společně a nerozdílně. Náklady řízení byly přiznány ve smyslu § 7 ve spojení s § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Soud tak vycházel z tarifní hodnoty [částka], kdy nelze hodnotu věci nebo práva vyjádřit v penězích nebo lze ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi. Tyto přiznané náklady právního zastoupení sestávají z odměny advokáta za 12 úkonů právní služby v plné výši po [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], vyjádření ke znaleckým posudkům (3 úkony) jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] (2 úkony), za účast na místních šetřeních se znalci (3 úkony). Soud žalované nepřiznal vyúčtované úkony právní služby za výzvu žalobcům z [datum] ani za poradu s klientkou, neboť nebyla soudu doložena. Takto činí odměna za právní zastoupení žalované [částka]. Zástupci žalované byl přiznán režijní paušál k 12 úkonům á [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to celkem [částka]. Ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. byla přiznána i 21% náhrada DPH z přiznané odměny a náhrad ve výši [částka]. Na náhradě nákladů řízení tak bylo žalované přiznáno celkem [částka].

46. Lhůta k plnění byla žalobci stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

47. O náhradě nákladů státu za vypracované a stvrzené znalecké posudky podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, soud rozhodoval výrokem III. K úhradě částky [částka] (viz usnesení č.j. 5 C 173/2019-243 a č.j. 5 C 173/2019–245, a účast znalce u jednání) soud zavázal procesně neúspěšné žalobce, povinné k úhradě společně a nerozdílně, ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení