5 C 173/2022-512

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] oba zastoupeni advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova]. sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka [územní celek], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobci tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“): [Anonymizovaný odstavec.] - parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] - parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] 2) Žalobce, [celé jméno žalobce], [rodné číslo], bytem [adresa žalobce], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. 3) Žalobce má na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobci v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 4) Žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], [datum narození], trvale bytem [adresa žalobkyně], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě. 5) Žalobkyně má na základě rozhodnutí [stát. instituce], [anonymizováno] úřadu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutí [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané. 6) Žalovaná k uspokojení nároku žalobců na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí žalobcům tyto pozemky: -) parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] -) parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] a žalobci tyto pozemky přijímají do svého spoluvlastnictví, každý ve výši spoluvlastnického podílu 1/2.

II. Žaloba se v části týkající se povinnosti žalované uzavřít s žalobci smlouvu k pozemku p. č. 2094 v k. ú. a obci [obec] v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] 2022 vyhotoveném [právnická osoba], s.r.o. se zamítá.

III. Žalovaná a vedlejší účastník nemají vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] (vedenou původně pod sp. zn. 5 C 221/2020), se domáhali žalobci vydání rozhodnutí, kterým by byl nahrazen souhlas žalované s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona o půdě, přičemž měli původně zájem o převod celkem třinácti pozemků v k. ú. [anonymizováno] [obec], [územní celek]. Konstatovali, že jsou na základě rozhodnutí žalované oprávněnými osobami, respektive právními nástupci oprávněných osob ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě). Právní předchůdce žalobce, otec žalobce, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], uplatnil u žalované svůj nárok v roce [rok], přičemž žalovanou bylo rozhodováno po dobu devatenácti let o vydání či nevydání pozemků odňatých jmenovanému. Sám otec žalobce se účastnil veřejných nabídek náhradních pozemků vyhlašovaných žalovanou. Z restitučního nároku byl otec žalobce uspokojen pouze částečně, neboť mu byla vyplacena finanční náhrada ve výši [částka], přičemž tato byla vypočtena z nesprávné výše nároku evidovaného žalovanou. K částečnému uspokojení nároku došlo z důvodu, že žalovaná po celou dobu evidovala nárok žalobce v nesprávné výši pouhých [částka] a po jeho částečném čerpání ve zbývajících [částka]. Žalovaná však nárok žalobce po celou dobu evidovala v nesprávné výši. Právní předchůdce žalobkyně [jméno] [příjmení] uplatnila u žalované rovněž svůj restituční nárok v zákonem stanovené lhůtě v roce [rok]. Žalovaná ji nechala podepsat prohlášení, že jí nelze vydat náhradní pozemky a má jí být vyplacena pouze finanční náhrada, kterou však žalovaná opět evidovala v nesprávné výši [částka], v tomto rozsahu byla žalobkyni vyplacena, proto nárok žalobkyně činil dle žalované [částka]. Žalobkyně zdědila restituční nárok po své právní předchůdkyni na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná však při nejmenším od roku [rok] ví o existenci dobové územně plánovací dokumentace, kterou v případě vybraných restituentů získává od [anonymizováno] plánování a rozvoje [územní celek] a využívá ji k ocenění jejich restitučních nároků. Jelikož je toto ocenění pro žalovanou nevýhodné, nečiní tak pro všechny restituenty, ale selektivně jen pro některé vybrané. Žalovaná nepřistoupila k přecenění nároku žalobců, a to i přes jejich výslovnou žádost. Každou další přihlášku žalobců do veřejných nabídek žalovaná odmítla pro nedostatečnou výši nároku. Žalobci si proto nechali ocenit svůj nárok soudní znalkyní [příjmení]. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno]. Tento posudek žalobci doručili žalované s opětovnou výzvou ke správnému ocenění jejich nároku, opět se přihlásili do veřejné nabídky o hodnotnější pozemky. Žalovaná na znalecký posudek předložený žalobci nereagovala, obě přihlášky žalobcům zneplatnila pro údajně nedostatečnou výši jejich restitučního nároku. Žalobci proto v červnu roku [rok] proti žalované zahájili obdobná řízení o nahrazení projevu vůle, kterými se domáhají převodu jimi vybraných náhradních pozemků. Žalobci se celkem dvakrát přihlásili do veřejných nabídek o hodnotnější pozemky, žalovaná opět obě přihlášky žalobců zneplatnila pro údajně nedostatečnou výši restitučního nároku. Žalovaná si nechala vypracovat oponentní znalecký posudek k posudku žalobců. Tento oponentní posudek prokazuje pochybení žalované při oceňování restitučních nároků žalobců, podle něhož je restituční nárok každého z žalobců cca desetkrát vyšší, než jak jej původně žalovaná ohodnotila. Žalovaná tak dosud eviduje restituční nárok každého z žalobců v původní, zcela nesprávné výši, na tomto svém postoji i nadále svévolně trvá. Jediným prostředkem proti svévoli žalované je proto podání předmětné žaloby.

2. V řízení původně vedeném pod sp. zn. 5 C 221/2020 žalobci podáním doručeným soudu dne [datum] rozšířili svoji žalobu o další náhradní pozemky, a to parc. [číslo] v k. ú a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] [rok] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec]. Tedy rozšířili žalobu o dalších 23 pozemků. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 221/2020 – 517 (právní moc [datum rozhodnutí]) změnu žaloby připustil. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 221/2020 – 778 řízení o věci vedené pod sp. zn. 5 C 221/2020 v rozsahu pozemků v k. ú. [anonymizováno] [obec], [územní celek], vyloučil k samostatnému řízení. K tomuto kroku přistoupil v rámci hospodárnosti řízení k návrhu žalobců, když ze sdělení [anonymizována tři slova] ze dne [datum] a příslušných výpisů z katastru nemovitostí vztahujících se k předmětným pozemkům v k. ú. [anonymizováno] [obec] měl za zjištěné, že na uvedených pozemcích došlo v rámci komplexní pozemkové úpravy k úpravě hranic pozemků a k vlastnické směně. [příjmení] úprava tehdy nebyla ukončena zápisem do evidence katastru nemovitostí, když se předpokládalo její kompletní ukončení v kalendářním roce [rok]. Řízení o věci vedené pod sp. zn. původně 5 C 221/2020 v rozsahu pozemků v k. ú. [anonymizováno] [obec], [územní celek], bylo dále projednáváno pod sp. zn. 5 C 205/2021 O těchto pozemcích v k. ú. [anonymizováno] [obec], [územní celek] bylo již pravomocně rozhodnuto, a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 205/2021 – 222 tak, že řízení bylo zastaveno (výrok I.), výrokem II. bylo žalobcům uloženo zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci daného usnesení, výrokem III. byla uložena povinnost žalobcům zaplatit společně a nerozdílně vedlejšímu účastníkovi ([územní celek]) náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci daného usnesení. Řízení bylo zastaveno dle § 96 odst. 1 o. s. ř. pro zpětvzetí žaloby. Výrok II. usnesení Okresního soudu v Klatovech byl změněn usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] tak, že žalobcům se ukládá povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalované náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci daného usnesení.

3. Ohledně„ zbylých 23“ pozemků vedených pod sp. zn. 5 C 221/2020 bylo již také pravomocně rozhodnuto tak, že žalobcům bylo„ vydáno“ 15 pozemků, ohledně nichž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Klatovech č. j. 5 C 221/2020 – 905 ze dne [datum rozhodnutí], když ohledně 5 pozemků v k. ú. [obec], [obec], [obec], [obec] bylo řízení zastaveno pro zpětvzetí žaloby a to usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 221/2020 – 1138 (právní moc [datum rozhodnutí]). Ohledně třech pozemků [parcelní číslo] v k. ú. a obci [obec], p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec] a p. [číslo] v k. ú. a obci [obec] byla žaloba zamítnuta rozsudkem Okresního soudu v Klatovech č. j. 5 C 221/2020 – 905 ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]). V průběhu řízení vedeného pod sp. zn. 5 C 221/2020 však žalobci rozšířili opět žalobu o další pozemky, a to část pozemku p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec], [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec] [územní celek], a to podáním ze dne [datum]. Soud rozšíření žaloby připustil usnesením č. j. 5 C 205/2021 – 92 ze dne [datum rozhodnutí] (výrok I.), a zároveň řízení o věci vedené pod sp. zn. 5 C 205/2021 v rozsahu těchto pozemků vyloučil k samostatnému řízení (výrok II.). Řízení ohledně těchto posledních třech uvedených pozemků pak bylo vedeno pod sp. zn. 5 C 173/2022.

4. Žalobci podáním ze dne [datum] zřetelně specifikovali, jaká část pozemku p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec] by měla být žalobcům vydána. Tuto část konkretizovali tak, že jde o výměru [výměra] oddělenou dle návrhu geometrického plánu [číslo] [rok] zhotoveného [právnická osoba], [anonymizováno].

5. Žalovaná podáním ze dne [datum] (č. l. 449 spisu), navrhla, aby [územní celek] vstoupilo do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalovanou. [územní celek] se rozhodlo vstoupit do řízení jako vedlejší účastník na stranu žalovanou, jak vyjádřilo ve svém podání ze dne [datum] (č. l. 473). Žaloba se tak týkala pouze části pozemku vymezené geometrickým plánem shora specifikovaným p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec], vedlejší účastník – [územní celek] vyjádřilo nesouhlas s vydáním pozemku. V tomto rozsahu se domáhalo zamítnutí žaloby. Konstatovalo, že pozemek je určen k zastavění stavbami pro bydlení, ke změně územního plánu dosud nedošlo, město má záměr využít pozemek dle územního plánu pro bydlení, a to po upřesnění územní studie, která je v souladu s územním plánem v tomto území požadována. Zároveň uvedlo, že požádalo v zákonné lhůtě o převod předmětného pozemku, na této žádosti i nadále trvá. Převodu pozemku proto brání zákonná překážka.

6. Žalovaná nesouhlasila s žalobou, navrhovala její zamítnutí, a to zcela. Uvedla, že její rozhodnutí byla vydána v letech [rok] – [rok], pouze jedno je z roku [rok]. Většina nároku byla oceněna před více jak deseti lety, žalobci výši těchto nároků nijak nezpochybňovali a plně přijímali. K restitučnímu nároku [jméno] [příjmení] uvedla, že byl uspokojen v plné výši formou finančních náhrad, tedy výše restitučního nároku jmenované je nulová, v současné době žalovaná za žalobkyni jako nadále oprávněnou osobou nic neeviduje. Původní výše restitučního nároku [jméno] [celé jméno žalobce] dosahovala částky [částka], když účastníci řízení učinili nesporným na jednání konaném dne [datum], že žalovaná eviduje restituční nárok žalobce b) ve výši [částka]. Konstatovala, že žalobcům byly jejich restituční nároky přesně vymezeny, žalobci se do roku [rok] nijak neohradili vůči svým restitučním nárokům. Žalobci tak byli po dobu minimálně šesti let zcela pasivní. Žalovaná proto liknavě nepostupovala. V této souvislosti odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2143/2014 či 28 Cdo 337/2019. Nárok vyčíslený na základě znaleckého posudku předloženého žalobci je nesprávný a nezákonný. S ohledem na značné pochybení a skutečnost, že žalovaná namítla nesprávnost, nevěrohodnost, a neúplnost znaleckého posudku žalobců objednala u znaleckého ústavu [právnická osoba], zpracování oponentního znaleckého posudku. Zdůraznila, že i po zpracování oponentního znaleckého posudku nadále trvá na tom, že restituční nárok žalobců byl již původně určen správně a není důvod pro jeho přecenění. K jednotlivým náhradním pozemkům, jež byly předmětem tohoto řízení, tedy ke třem pozemkům [parcelní číslo], [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] a k části pozemku vymezeném geometrickým plánem p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec] se rovněž žalovaná vyjádřila, o jejím stanovisku bude pojednáno u každého konkrétního pozemku níže.

7. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry.

8. Účastníci řízení učinili nesporným, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě) a o jejich nárocích bylo rozhodnuto rozhodnutím [stát. instituce], [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozhodnutím [stát. instituce] – [pozemkový úřad], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Učinili nesporným, že žalovaná eviduje restituční nárok žalobkyně a) ve výši [částka] a žalobce b) ve výši [částka]. Rovněž učinili nesporným, že žalobci b) byly vydány náhradní pozemky dle pravomocných rozsudků specifikovaných ve vyjádření žalované na č. l. 36 p. v. spisu v souhrnné hodnotě [částka] a dosud nepravomocně ve výši [částka]. Učinili nesporné i to, že žalobkyni a) byly vydány pozemky v souhrnné výši [částka] a to dle pravomocných rozsudků vymezených ve vyjádření žalované na č. l. 35 p. v. – 36 spisu. Dále učinili účastníci řízení nesporným, že žalobci realizovali přihlášky do veřejné nabídky datované [datum], [datum], [datum] a [datum], a že [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] provedl zneplatnění žádostí žalobců, tak jak jsou datována v jednotlivých informacích o zneplatnění žádostí vložených v připojeném spise značky 5 C 221/2020 (na č. l. 105 – 108, 123 – 126). Učinili nesporným i to, že došlo k žádosti právního zástupce žalobců datované [datum] o zohlednění znaleckého posudku vypracovaného společností [právnická osoba]

9. Na základě provedeného dokazování a v souladu s nespornými tvrzeními účastníků má soud za to, že žalobci jsou oprávněnými osobami ve smyslu § 4 odst. 1 zákona o půdě, přičemž žalobcům náleží restituční nároky, o kterých bylo rozhodnuto výše prezentovanými rozhodnutí pozemkového úřadu a které dosud nebyly zcela vypořádány. Spornou tak byla mezi účastníky řízení výše nároků obou žalobců, kdy soud se musel zabývat i vhodností náhradních pozemků.

10. Jde-li o ocenění nároku žalobců, ve věci byly předloženy dva znalecké posudky. Ze strany žalobců to byl posudek vypracovaný [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [číslo] [rok] ze dne [datum] a ze strany žalované znalecký posudek ústavu [právnická osoba], [číslo] [rok] ze dne [datum].

11. Restituční nároky žalobců byly hodnoceny doloženými znaleckými posudky v souladu s níže uvedenou judikaturou, tedy nikoli jako pozemky zemědělské podle stavu úřední evidence pozemků v pozemkových knihách, ale dle územně plánovací dokumentace platné ke dni převodu vlastnického práva k pozemku na stát, byly hodnoceny zcela po právu. Závěr žalované, že restituční nárok dosud žalovanou evidovaný u žalobce b) ve výši [částka] a žalobkyně a) ve výši [částka] je nesprávný. Ke změně ocenění nedošlo ani přes existenci žalovanou zadaného znaleckého posudku u shora zmiňovaného znaleckého ústavu, který již původní evidované nároky žalobců podstatně zvýšil, byť nikoli tak, aby se rovnaly výši uvedené ve znaleckém posudku [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [příjmení].

12. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 9. 2017 sp. zn. 28 Cdo 1964/2017, pokud část odňatých pozemků byla již v době přechodu na stát určena k zastavění dle stavebních plánů z třicátých let minulého století, tak pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě (tedy v době prodeje existují územně plánovací dokumentace, vykoupení za účelem výstavby, bezprostřední realizace výstavby), je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. V této souvislosti lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 6. 2015 sp. zn. 28 Cdo 4678/2014 či ze dne 2. 9. 2015 sp. zn. 28 Cdo 1025/2015, nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. IV ÚS 1088/12. Posledně zmíněným ústavním nálezem bylo, se zřetelem na vyjádřený princip rovnosti, aprobováno pravidlo, že cena náhradního pozemku má být ekvivalentní ceně pozemku, který byl oprávněné osobě odebrán. Pozemky, které byly v době přechodu na stát evidovány jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, což byl daný případ, je třeba ocenit jako pozemky určené pro stavbu ve smyslu § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2914/2017).

13. Za situace, kdy dle znaleckého posudku žalobců výše restitučního nároku žalobkyně činí [anonymizována čtyři slova] a žalobce b) [anonymizována čtyři slova], dle znaleckého posudku předloženého žalovanou pak výše restitučního nároku žalobkyně činí [částka] a žalobce b) [částka], restituční nárok žalobkyně dosud nebyl uspokojen v rozsahu [částka] a žalobce b) v rozsahu [částka], a to již s přihlédnutím k jednotlivým rozhodnutím Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Okresního soudu v Českém Krumlově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Okresního soudu v Bruntále ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Okresního soudu v Klatovech ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Krajského soudu v Plzni ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], je řešení přesné výše zbylého restitučního nároku žalobců i ve vztahu k výsledku řízení o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobci smlouvu o převodu předmětných pozemků irelevantní. Totiž hodnota v tomto řízení žalobci nárokovaných pozemků činí v souhrnu [anonymizována tři slova], a soudem vydaných (viz níže), částku [anonymizována tři slova].

14. Jde-li o liknavost a svévoli na straně žalované, jakožto další z podmínek tohoto zákonem předvídaného postupu, dospěl soud k závěru, že už samotná skutečnost, že žalovaná evidovala nárok žalobců ve špatné výši, představuje jednu z forem liknavosti. Ačkoli se žalobci dlouhodobě neúčastnili veřejných nabídek, první podali [datum], následně [datum], [datum] a poslední [datum], jak vyplynulo z provedeného dokazování, byla by jakákoli účast žalobců ve veřejných nabídkách bezvýznamná, neboť podle evidence žalované tato eviduje nárok žalobkyně ve výši [částka] a žalobce ve výši [částka] a to i přes závěry z její strany zadaného oponentního znaleckého posudku. Je třeba zdůraznit, že je to právě žalovaná, která má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši a nelze tedy spravedlivě požadovat po žalobcích, aby se účastnili veřejných nabídek za situace, kdy si nebyli vědomi správné výše restitučního nároku. O libovůli pak svědčí právě způsob ocenění restitučního nároku žalobců, kdy žalovaná měla prokazatelně všechny podklady potřebné pro řádné ocenění původních nevydaných pozemků, z nichž je patrné, že tyto byly při převádění na stát určeny k zastavění. Za této situace, kdy se žalobci přes svůj aktuální aktivní přístup nemohou dlouhodobě domoci svých práv, má soud za to, že jsou splněny podmínky pro uspokojení nároků žalobců způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (tedy prostřednictvím účasti ve veřejných nabídkách). Rozdíl mezi oceněním žalované a oceněním prezentovaným byť jen v oponentním posudku zpracovaném k žádosti žalované je markantní, a bránil tak uspokojení téměř celého nároku žalobců. Žalobcům nelze klást k tíži, že nevědomi si správného ocenění jejich nároků a vycházeje z povinnosti žalované provést řádné ocenění, se neúčastnili veřejných nabídek až do roku 2018. S ohledem na dlouhodobé stanovisko žalované, které se nezměnilo i přes oponentní posudek znaleckého ústavu, a které je v příkrém rozporu s konstantní judikaturou dovolacího soudu, nemohla být účast žalobců ve veřejných nabídkách úspěšná. Následkem liknavého postupu žalované nelze po žalobcích spravedlivě požadovat účast na veřejných nabídkách a bylo proto namístě podat žalobu o vydání konkrétních vhodných pozemků. K tomu lze srovnat usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] v této souvislosti soud považuje za nutné uvést též usnesení Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (právní moc [datum]), kterým bylo dovolání žalované ve věci vedené Okresním soudem v Klatovech pod sp. zn. 5 C 221 / 2020 (o tomto bylo již pojednáno shora) odmítnuto. V dané věci se dovolací soud zabýval otázkou liknavosti žalované v této konkrétní věci, tedy k liknavému postupu žalované ve vztahu k oběma žalobcům. Sám dovolací soud uvedl, že žalovaná má povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, neboť výše náhrady musí s přihlédnutím k účelu, jakým byly pozemky státem využity, odpovídat ceně původních odňatých a nevydaných pozemků. Žalobci přitom přistupovali ve snaze uspokojit svůj restituční nárok v souladu se zákonem o půdě, neboť si nechali zpracovat znalecký posudek o ocenění pozemků odňatých jejich právnímu předchůdci, jež předložili žalované, a vyzvali ji k přecenění pozemků odňatých a nevydaných. Do jisté míry alarmující je pak skutečnost, že oponentní znalecký posudek, jehož vypracování žalovaná zadala, sice ocenil restituční nárok (hodnotu nevydaných pozemků) žalobců na 85 % ocenění dle znaleckého posudku předloženého žalobci, nicméně ani za tohoto stavu žalovaná neustoupila ze své pozice a dále evidovala restituční nároky žalobců oproti znaleckým posudkům, jež měla od roku [rok], respektive [rok] k dispozici v nesprávné (mnohonásobně nižší výši). Za této situace vytýkat žalobcům neaktivní přístup k uspokojování jejich restitučních nároků v období, kdy jim byla účast ve veřejných nabídkách pro vskutku marginální výši nároku evidovaného žalovanou podstatně ztížena, považoval dovolací soud za nepatřičné. Tedy již dovolací soud se otázkou liknavého postupu žalované v této konkrétní věci ve vztahu k žalobcům zabýval. Pro stručnost lze na odůvodnění tohoto rozhodnutí v tomto ohledu zcela odkázat, když rozhodnutí dovolacího soudu je účastníkům řízení dobře známé.

15. Lze proto shrnout, že žalobci jsou oprávněné osoby podle § 4 odst. 1 zákona o půdě. Odňaté pozemky nemohly být žalobcům vydány pro omezení v § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě. Podle § 11a zákona o půdě oprávněným osobám, kterým nelze podle zákona o půdě vydat pozemek odňatý způsobem dle § 6 odst. 1, 2 zákona o půdě převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek. Při liknavém postupu [anonymizována tři slova] (jehož nástupcem je [anonymizována tři slova]), se mohou oprávněné osoby domáhat také převodu konkrétních náhradních pozemků bez předchozího zahrnutí těchto pozemků do veřejné nabídky, což žalobci předmětnou žalobou zrealizovali. Zde lze zmínit např. rozhodnutí Nevyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 158/2012 či 28 Cdo 3773/2017. Je však třeba uvést, že ani oprávněná osoba vůči níž [anonymizována dvě slova] (dnes [anonymizována tři slova]) postupoval liknavě, svévolně či diskriminujícím způsobem, a která může uspokojit své právo převodem pozemku nezahrnutého do veřejné nabídky, se nemůže neomezeně domáhat převodu jakéhokoli zemědělského pozemku z vlastnictví státu, ve správě [anonymizována tři slova], a zejména jí nelze takto přiřknout pozemky, jejichž převodu brání jiné právní předpisy, či nedostatek vhodnosti jejich zařazení do veřejné nabídky podle zákona o půdě. Soud proto tato omezení měl na zřeteli při svém rozhodování. Předně je třeba uvést, že soud při posuzování„ vhodnosti“ pozemků k převodu oprávněné osobě jako pozemku náhradního (§ 11a odst. 1 zákona o půdě) hodnotil, zda převodu nebrání již výše zmíněné zákonné výluky uvedené v § 11 odst. 1 zákona o půdě či v § 6, § 7 zákona č. 503/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů či zda nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), a zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem ve vztahu k pozemkům v zastavěném území obce (viz rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 393/2019), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (viz rozhodnutí 28 Cdo 292/2013), zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 2462/2014), případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (např. rozhodnutí Nevyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4447/2017). Uvedená hlediska přitom soud zkoumal se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání, případně nevydání každého žalobou uplatněného pozemku posuzoval zcela samostatně, jak bude pojednáno níže. Měl zde na zřeteli rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 72/2020.

16. Soud tedy dovodil, že restituční nárok žalobců na náhradní pozemky dosud nebyl zcela uspokojen, přestože byl řádně a včas uplatněn, a že žalobci mají právo na přímé uspokojení restitučních nároků na vydání náhradních pozemků mimo systém veřejných nabídek podle § 11a zákona o půdě, když postup žalované v této restituční věci je nutno hodnotit jako liknavý a svévolný. Pro posouzení je podstatný celkový přístup státu k uspokojení restitučního nároku a na oprávněné osoby nelze přesunout nesnáze při vyřizování restitučních nároků. Zde lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 3389/2014 ze dne 17. 6. 2015. Žalovaná nesprávně ocenila nevydaný majetek a na tomto stanovisku setrvala i v rámci tohoto nalézacího řízení. Nesprávným oceněním restitučního nároku žalovaná bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení restitučního nároku žalobců zákonem předpokládaným způsobem. V důsledku toho se ocitla v mnoholetém prodlení. Soud proto v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu dovodil, že v důsledku liknavého a diskriminačního postupu žalované nebylo možné po žalobcích spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách, protože ta nemohla zjevně vést (vzhledem k podstatné disproporci mezi oceněním provedeným žalovanou a skutečnou výší restitučního nároku žalobců) k uspokojení jejich restitučního nároku a bylo proto namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétních vhodných náhradních pozemků. V této souvislosti lze opět zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1540/2015.

17. K možnosti vydání jednotlivých, žalobou uplatněných třech pozemků, se soud vyjadřuje níže.

18. K pozemku parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] (dále jen [číslo]) žalovaná uvedla, že není vhodný k vydání, nebude možné jej zemědělsky obhospodařovat, je součástí zastavitelného území„ [anonymizováno] [spisová značka]“ a zahrnut do plochy bydlení, je funkčně navázán a propojen s dalšími zastavěnými pozemky.

19. Ohledně pozemku [parcelní číslo] vzal soud za prokázané, a to z výpisu z katastru nemovitostí, že tento je ve vlastnictví [země], Státnímu [anonymizována dvě slova] přísluší s ním hospodařit. Pozemek má rozlohu [výměra], je veden jako zahrada, způsob ochrany chráněná krajinná oblast, evropská významná lokalita, zemědělský půdní fond, v katastru nejsou zapsány žádné poznámky, plomby. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] [anonymizováno] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], jakož i územního plánu [územní celek] bylo prokázáno, že pozemek se nachází v zastavitelném území obce plocha„ O“ a je určen k zastavění stavbami. Z textové části územního plánu [územní celek] bylo prokázáno, že pozemky zanesené v ploše„ O“ jsou evidované jako všeobecně obytné, kdy území slouží pro bydlení s možností umístění dalších funkcí pro obsluhu obyvatel. Z náhledu do katastru nemovitostí, informací o pozemcích bylo prokázáno, že pozemek [číslo] v k. ú. [ulice] [obec] je obklopen pozemkem [číslo], druh pozemku ovocný sad, ve vlastnictví [anonymizováno] [jméno] [příjmení], pozemkem [číslo], druh pozemku trvalý travní porost, pozemkem p. [číslo] druh pozemku zahrada, oba ve vlastnictví manželů [příjmení], pozemkem p. [číslo] druh pozemku zahrada, ve vlastnictví [jméno] [příjmení] a pozemkem p. [číslo] druh pozemku ostatní plocha, ve vlastnictví [územní celek]. Soud se seznámil se stavem pozemku při místním šetření, zjistil, že pozemek byl ohraničen elektrickým ohradníkem, na pozemku se nacházely vzrostlé ovocné stromy, a po celé jeho ploše se pásl dobytek. K sousednímu pozemku [parcelní číslo] bylo vybudováno nízké dřevěné oplocení. Stav pozemku zachytila fotodokumentace pořízená z místního šetření. Znalec ocenil pozemek podle zákona č. 229/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů v cenách dle vyhlášky číslo 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky číslo 316/1990 Sb. na [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], účastníci řízení s oceněním souhlasili.

20. Soud neshledal u pozemku [parcelní číslo] jakoukoli překážku, jež by bránila vydání tohoto pozemku oprávněným osobám. Pozemek je v katastru nemovitostí evidován jako zahrada, způsob ochrany zemědělský půdní fond. Pozemek je využíván aktuálně k chovu skotu. Dle § 1 zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, tvoří zemědělský půdní fond pozemky zemědělsky obhospodařované, tj. orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady atd. Nelze proto dovodit, že by nějaká konkrétní překážky bránila jeho zemědělskému využití. Zde lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1275/2019 či 28 Cdo 2031/2019. Při místním šetření bylo rovněž zjištěno, že pozemek [číslo] není funkčně vázán a propojen s dalšími zastavěnými pozemky, jak tvrdila žalovaná, když navíc z náhledu do katastru nemovitostí a informací o sousedních pozemcích je zřejmé, že žádné stavební parcely pozemek [číslo] neobklopují (o charakteru sousedních pozemků pojednáno již shora). Vydání pozemku nebrání ani ta skutečnost, že pozemek je územním plánem města Nýrsko zahrnut do plochy„ O“ a určen k zastavění, neboť odňaté pozemky právním předchůdcům žalobců měly v době jejich přechodu na stát charakter pozemků stavebních (viz oba již výše zmíněné znalecké posudky [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] a znaleckého ústavu) a proto je namístě zachovat identitu charakteru pozemků a za odňaté stavební pozemky žalobcům jako právním nástupcům původních restituentů vydat taktéž pozemky určené územním plánem k zastavění. Zde lze odkázat např. na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1013/2016. S ohledem na shora uvedené, kdy soud neshledal žádné překážky, které by bránily vydání předmětného pozemku žalobcům, rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

21. K pozemku parc. [číslo] v k. ú. [ulice] [obec], [územní celek] (dále jen [parcelní číslo]) žalovaná uvedla, že není vhodný k vydání, neboť nebude možné jej zemědělsky obhospodařovat, je určen k zastavění rodinnými domky. [příjmení] má rovněž funkční souvislost se soudními pozemky ve vlastnictví rodiny [příjmení] (parc. [číslo] parc. č. St. [anonymizováno], parc. [číslo] parc. [číslo]).

22. Ohledně pozemku [parcelní číslo] bylo prokázáno, a to z výpisu z katastru nemovitostí, že tento je ve vlastnictví [země], [anonymizována tři slova] přísluší s ním hospodařit. Pozemek má rozlohu [výměra], jde o trvalý travní porost, způsob ochrany chráněná krajinná oblast, evropsky významná lokalita, zemědělský půdní fond. V katastru nemovitostí nejsou zapsány žádné poznámky, plomby. V územním plánu [územní celek] je pozemek zahrnut do plochy určené k zastavění rodinnými domky. Soud se seznámil se stavem pozemku na místním šetření, zjistil, že pozemkem [parcelní číslo] není oplocen, je přístupný z místní komunikace. Pozemek byl zatravněn, bylo tak zjevné, že slouží svému účelu trvalého travního porostu. Šetření na místě samém pak vedlo soud k závěru o absenci funkční souvislost se sousedními pozemky. Stav pozemku je zachycen pořízenou fotodokumentací z místního šetření. Z náhledu do katastru nemovitostí, jakož i informací o pozemcích bylo prokázáno, že pozemek [parcelní číslo] je obklopen již zmíněnou silnicí ([parcelní číslo] ve vlastnictví [příjmení] kraje), která umožňuje pohodlný přístup na pozemek [parcelní číslo] (jak se soud sám přesvědčil na místním šetření), dále pozemkem p. [číslo] druh pozemku - trvalý travní porost ve vlastnictví [jméno] [příjmení], pozemkem [parcelní číslo], druh pozemku – ostatní plocha, pozemkem [parcelní číslo] – druh pozemku – ostatní plocha, ve vlastnictví [anonymizováno]. Na místě samém si pak soud mohl ověřit, že tu neexistuje funkční souvislost mezi pozemkem [parcelní číslo] a shora uvedenými sousedními pozemky. Pozemek [parcelní číslo] nesouvisí se žádnou stavbou a žádná stavba se na něm ani nenachází, není obhospodařován žádnou třetí osobou, není ani oplocený. Soud proto uzavřel, že nebyla dána žádná překážka, jež by bránila převoditelnosti, spočívající v žalovanou tvrzené funkční souvislosti, s jakýmkoli sousedním pozemkem. Jde-li o to, že pozemek je určen územním plánem k zastavění rodinnými domy, pak co do možné převoditelnosti tohoto pozemku soud odkazuje na již výše uvedené u pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec], kde aplikoval pravidlo ekvivalence, tj. zachování ekvivalence charakteru pozemků odňatých a pozemků náhradních. Znalec [příjmení] [příjmení], ve svém znaleckém posudku stanovil v souladu se zákonem č. 229/1991 Sb. v cenách dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. cenu pozemku [parcelní číslo] na částku [anonymizována dvě slova] [částka]. Účastníci řízení cenu nerozporovali.

23. S ohledem na shora uvedené soud uzavřel, že převodu pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec] na žalobce, nebrání žádná zákonná překážka, proto rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno.

24. Původně se žalobci domáhali vydání části pozemku p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec], aniž by tuto část přesně určili. [příjmení] sjednali podáním ze dne [datum], kterým se domáhali převodu části tohoto pozemku v rozsahu [výměra], tedy v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [číslo] [rok] vyhotoveném [právnická osoba], [anonymizováno] tímto geometrickým plánem byla oddělena část pozemku p. č. [rok], která nebyla zasažena vedením horkovodu, což účastníci nesporovali. Z územního plánu [územní celek] bylo prokázáno, že část pozemku je určena k zastavění veřejně prospěšnou stavbou pro technickou infrastrukturu, konkrétně stavbou„ [anonymizováno] nadzemního vedení horkovodu na severním svahu [anonymizována dvě slova]“. Vzhledem k tomu, že žalobci zřetelně vymezili předmět sporu, kterým se stala ta část pozemku p. č. [rok] vymezená geometrickým plánem, tedy ta část, jež nebyla dotčena přeložkou nadzemního vedení horkovodu, odpadla tím soudu nutnost zkoumat, zda převodu pozemku brání překážka vymezená v § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/212 Sb. Žalovaná a shodně vedlejší účastník na její straně však brojili tím, že převodu z vlastnictví státu na žalobce brání překážka vymezená v § 7 téhož zákona. Soud se proto touto argumentací zabýval, provedl důkazy, veden návrhy účastníků, a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

25. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemek p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec] (dále jen p. č. [rok]) je ve vlastnictví [země], [anonymizována tři slova] přísluší s ním hospodařit. Pozemek má rozlohu [výměra], druh pozemku orná půda, způsob ochrany zemědělský půdní fond. V katastru nemovitostí nejsou zapsány žádné poznámky, plomby. Z územního plánu [územní celek], jeho grafické i textové části, bylo zjištěno, že pozemek, respektive ta část vymezená geometrickým plánem shora uvedeným, je určen územním plánem k zastavění stavbou pro bydlení, je v zastavěném území a je v zastavitelné ploše. K tomuto účelu byl pozemek určen již územním plánem platným a účinným ke dni [datum]. Z uvedeného územního plánu města Klatovy, znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a sdělení [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že pozemek se nachází v zastavitelném území obce a je částečně určen k zastavění stavbami (pozemek je částečně vyloučen z převodu – viz část, která nebyla oddělena geometrickým plánem shora uvedeným, zasažena horkovodem). Z platného územního plánu po změně [číslo] její přílohy [číslo] s účinností od [datum] je pozemek veden jako„ plochy obytné první, druhá etapa – území zastavitelné rozvojové“. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], tu část pozemku oddělenou geometrickým plánem, která byla předmětem tohoto řízení, ocenil částkou [PSČ] [částka] a účastníci řízení ji nesporovali. Z žádosti [územní celek] (v daném řízení vedlejšího účastníka) datované [datum] bylo prokázáno, že tuto podalo [územní celek] [anonymizována dvě slova] dne [datum] (viz obsah žádosti), když se jednalo o žádost o bezúplatný převod tohoto zemědělského pozemku dle § 7 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 503/2012 Sb. Z žádosti vedlejšího účastníka bylo prokázáno, že obec včas, a to [datum], [anonymizována tři slova] požádala o bezúplatný převod pozemku [rok] jako pozemku zemědělského, s nímž byl [anonymizována tři slova] příslušný hospodařit (a je dosud). V žádosti uvedla důvod vymezený v § 7 odst. 1 písm. a), b) daného zákona, kdy pozemek se nacházel v zastavěném území, byl určen k zastavění stavbou pro bydlení, byl v zastavitelné ploše určen k zastavění stavbou pro bydlení. Vedlejší účastník uvedl, že na této žádosti setrvává dosud. O této žádosti však nebylo rozhodnuto, jak uvedla žalovaná, avšak o žádosti hodlá rozhodnout pozitivně, a to v květnu roku [rok], jak uvedla ve svém podání ze dne [datum]. Rovněž vysvětlila, proč o žádosti nerozhodla dříve, neboť na konci července [rok] příslušnému krajskému pozemkovému úřadu bylo doručeno velké množství žádostí, které jej zcela zahltily. Příslušný úřad tak nebyl schopen o žádostech rozhodnout včas. [ulice] účastník na své žádosti setrval, jak vyjádřil písemně v podání ze dne [datum] a shodně v rámci soudního jednání.

26. Žalovaná k důkazu předložila listiny (č. l. 492 – 495) s tím, že tyto byly předloženy [územní celek] k žádosti o bezúplatný převod pozemku. Z jejich obsahu se však podává, že jejich součástí byl geometrický plán, který předložili žalobci, a který byl vypracován až v roce [rok], tedy stěží mohl být přílohou žádosti z roku [rok]. Lze se však ztotožnit s tím, že se mohlo jednat o prezentaci ve vztahu k veřejnosti, a to záměru na dané území, nikoli však o přílohu k žádosti [územní celek], což je však z pohledu dané věci právně irelevantní. Je sice pravda, že vedlejší účastník zatím, a to již od doby podání žádosti, nezpracoval územní studii, avšak zcela logickým vysvětlením této nečinnosti bylo to, že nevlastní daný pozemek, tedy není namístě zpracovávat detailní územní studii, když navíc územní studie město zpracovává v určitém časovém harmonogramu tam, kde je více žadatelů (jak logicky vysvětlil vedlejší účastník). Podstatné pro danou věc však bylo, že vedlejší účastník na své žádosti setrval a žalovaná shledala veškeré zákonné podmínky pro bezúplatný převod pozemku na obec za naplněné, a že v květnu [rok] žádosti obce vyhoví. Soud má za to, že nelze klást k tíži vedlejšího účastníka, že sice včas o převod pozemku požádal, dle tvrzení žalované splňoval veškeré zákonné podmínky pro bezúplatný převod, avšak dosud o převodu nebylo žalovanou rozhodnuto. Nelze rovněž přehlédnout, že úřad v období [datum] – [datum] uzavřel celkem 1 915 smluv o bezúplatném převodu na celkem 4 534 pozemků, a tedy žádostmi obcí byl skutečně zahlcen (jak podpořeno informačními materiály [anonymizováno] – č. l. 480 – 486 spisu). Tvrzení žalované, že o žádosti [územní celek] nebylo rozhodnuto i z toho důvodu, že pozemek [rok] byl předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka] se soudu jevilo jako vysoce pravděpodobné. U Okresního soudu v Klatovech totiž jiní restituenti požádali o nahrazení projevu vůle s uzavřením smlouvy o bezúplatném převodu daného pozemku, řízení bylo zahájeno žalobou doručenou [datum] a pravomocně řízení skončilo ve vztahu k předmětnému pozemku [datum], jak soud vzal za prokázané z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]. Tímto rozsudkem byla žaloba zamítnuta, protože soud uzavřel, že převodu pozemku bránila zákonná překážka a to již výše uvedená žádost [územní celek] ze dne [datum]. Soud v tomto směru uvádí, že nebyl vázán závěry soudu ve věci sp. zn. [spisová značka] (viz odkaz na § 135 odst. 1 o. s. ř.), proto si danou zákonnou překážku po provedeném dokazování posoudil sám. V této souvislosti uvádí, že sice k důkazu provedl rozsudek Krajského soudu v Plzni ve věci sp. zn. [spisová značka], tedy rozsudek č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a rozsudek Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění.

27. Soud uzavřel, že překážka převodu byla u pozemku [rok] v k. ú. [obec] shledána, neboť byla vedlejším účastníkem řádně uplatněna žádost o bezúplatný převod podle § 7 odst. 1 písm. a), b) zákona č. 503/2012 Sb. ve znění platném a účinném do 31. 7. 2016. Žádost byla podána [datum], splňovala náležitosti dle platného a účinného zákona, neboť se jednalo o pozemek v zastavěném území určený územním plánem k zastavění stavbou pro bydlení. To, že dosud o žádosti vedlejšího účastníka nebylo rozhodnuto, nemůže jít k tíži vedlejšího účastníka, navíc za situace, kdy žalovaná se k žádosti staví kladně a v květnu [rok] by jí mělo být vyhověno. Zákon č. 503/ 2012 Sb. nestanoví žádný časový limit, v němž by žádosti měly být vyřízeny. Jde-li o žalobci zmíněnou námitku promlčení s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4413/2018, pak soud má za to, že toto rozhodnutí není přiléhavé. Námitku promlčení by eventuálně mohla uplatnit žalovaná vůči vedlejšímu účastníkovi, avšak v jiném řízení, v řízení o žádosti o bezúplatný převod vlastnického práva k předmětným pozemkům. Žalovaná však tak nehodlá učinit, protože žádosti vedlejšího účastníka chce vyhovět. V uvedeném rozhodnutí Nejvyššího soudu šlo o spor mezi obcí a pozemkovým fondem, tedy mezi stranou oprávněnou a povinnou dle § 5 odst. 1 zákona č. 95/ 1999 Sb., kde povinná strana mohla uplatnit námitku promlčení. Zde však nejde o spor mezi obcí jako vedlejším účastníkem a žalovanou, ale jde o spor o nahrazení projevu vůle mezi restituenty a žalovanou, kdy stranu žalovanou podporuje [územní celek] jako vedlejší účastník. Vzhledem k tomu, že žalovaná se k vyřízení žádosti vedlejšího účastníka staví nanejvýš kladně, a žádost splňuje dle názoru soud veškeré zákonné předpoklady pro to, aby jí bylo vyhověno, bylo bezpředmětné zjišťovat, zda žalovaná měla postupovat při vyřízení žádosti dle metodického materiálu Ministerstva financí ČR, proto soud tento důkazní návrh zamítl. Rovněž byl zamítnut důkazní návrh informačním materiálem pro obce a kraje pro nadbytečnost.

28. Jak bylo výše uvedeno, vedlejší účastník podal žádost ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a), b) uvedeného zákona, tato splňovala dle názoru soudu i žalované veškeré záležitosti pro to, aby jí bylo vyhověno. Vedlejší účastník na žádosti setrval a žalovaná této hodlá v dohledné době vyhovět. Bylo by příliš tvrdé, aby nečinností žalované, která od roku [rok] dosud o žádosti nerozhodla, bylo upřednostněno právo žalobců, byť jako restituentů, na vydání pozemku [rok] v k. ú. [obec] jako náhradního. Je sice pravdou, že liknavým postupem žalované (o němž pojednáno již shora) nebyly restituční nároky žalobců plně uspokojeny, když právní předchůdcům žalobců byla způsobena křivda, avšak na druhé straně soud nemohl dopustit, aby též pomalým postupem žalované byla způsobena vedlejšímu účastníkovi„ křivda“ jiná, a to ta, že by žádost obce podaná v intencích § 7 zákona č. 503/2012 Sb. byla zcela ignorována. S ohledem na uvedené, soud rozhodl tak, jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

29. Soud zamítl důkazní návrhy žalobců – rozsudky jednotlivých soudů (č. l. 48 – 137 p. v. spisu) pro nadbytečnost, neboť účastníci řízení učinili nespornou výši již žalobcům vydaných pozemků. Dále zamítl přehled požadovaných náhradních pozemků s grafickými přílohami (č. l. 279 – 284 spisu), výpisy z katastru nemovitostí (č. l. 286 – 288), rozhodnutí [anonymizováno] na (č. l. 330 – 335), neboť tyto důkazy se vztahovaly k pozemkům, ohledně nichž žalobci podali návrh na rozšíření žaloby, který byl zamítnut usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 173/2022 – 339. V této souvislosti soud uvádí, že si je vědom stanoviska vyšších soudů, že má být nápomocen při vyřizování restitučních nároků, avšak žalobci na jednání soudu prohlásili, že požadují, aby eventuálně o pozemku p. č. [rok] v k. ú. a obci [obec] rozhodl odvolací soud. V této souvislosti je vhodné uvést, že se dohodli na ceně části předmětného pozemku [PSČ] [částka]. Vzhledem k tomu, že účastníci učinili nespornou cenu předmětných pozemků, soud zamítl důkazní návrhy sdělením [číslo] [anonymizováno] na č. l. 362 – 368 a dále grafické přílohy včetně výpočtů cen na č. l 430 – 432 spisu. Rovněž k důkazu zamítl koncept geometrického plánu (č. l. 433 – 433 p. v. spisu), a to pro nadbytečnost, když ve věci žalobci následně podali geometrický plán (o něm pojednáno již shora). Soud rovněž zamítl k důkazu listiny obsažené v přílohové obálce na č. l. 39 spisu předložené žalovanou, a to proto, že účastníci řízení učinili nesporným skutečnosti, které měly být uvedenými listinami prokázány. Soud pro nadbytečnost rovněž zamítl jednotlivá rozhodnutí soudů, tak jak byla vymezena v usnesení ze dne [datum] v rámci soudního jednání. Tyto důkazní návrhy zamítl z toho důvodu, že směřovaly k výši hodnoty náhradních pozemků, avšak tato byla mezi účastníky řízení učiněna nespornou.

30. Jde-li o výrok o nákladech řízení, je třeba uvést, že žalobci byli úspěšní co do základu věci, tedy prokázali, že žalovaná vůči nim při uspokojování restitučních nároků postupovala liknavě a svévolně. Nelze však přehlédnout, že žaloba o nahrazení projevů vůle byla podána již [datum] (řízení vedené pod sp. zn. 5 C 221/2020). Tehdy se žalobci domáhali vydání celkem třinácti pozemků v k. ú. [anonymizováno] [obec] a to za situace, kdy v době zahájení řízení tyto pozemky nebyly způsobilé k vydání, byly zatíženy zákonnou překážkou převoditelnosti z důvodu zahájených pozemkových úprav. Žalobci proto navrhli rozšíření žaloby dne [datum] o dalších 23 pozemků. Soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 221/2020 – 517 změnu žaloby připustil a svým usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. 5 C 221/2020 – 778 řízení vedené pod sp. zn. 5 C 221/2020 v rozsahu pozemků v k. ú. Hojsova [obec] vyloučil k samostatnému řízení (řízení vedené pod sp. zn. 5 C 205/2021), které následně pro zpětvzetí žaloby bylo zastaveno (usnesením č. j. 5 C 205/2021 – 222 ze dne [datum rozhodnutí]). V řízení vedeném pod sp. zn. 5 C 221/2020 pak bylo žalobě vyhověno v rozsahu 15 pozemků, 3 pozemky byly zamítnuty a ohledně 5 pozemků došlo ke zpětvzetí žaloby. Tedy lze shrnout, že žalobci se domáhali vydání celkem 39 pozemků, z nichž byli úspěšní v rozsahu 17 pozemků (počítáno v to i pozemky [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [ulice] [obec] a [územní celek]) a ohledně 22 pozemků byli neúspěšní (počítáno v to pozemek p. č. [rok] v k. ú. [obec]). Tedy lze uzavřít, že žalobci byli z větší části se svými nároky neúspěšní a jak vyslovil Krajský soud v Plzni ve svém rozsudku č. j. [číslo jednací] a shodně v usnesení ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], (kdy obě rozhodnutí jsou účastníkům řízení dobře známa), je třeba v dané věci aplikovat ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V daném případě žalobci byli neúspěšní v rozsahu 22 pozemků, úspěšní v rozsahu 17 pozemků, tedy byli ve více než polovině pozemků neúspěšní (částečně zamítnutá žaloba, částečně zastaveno řízení či úplné zastavení vyloučeného řízení pro zpětvzetí žaloby). V této rovině lze přihlédnout k nálezu Ústavního soudu sp. zn. IV ÚS 3063/21. Žalovaná by proto měla právo na poměrnou část svých účelně vynaložených nákladů. Na druhou stranu však restituční řízení o nahrazení projevu vůle státu je svým obsahem velmi specifické, což je možné považovat za důvod hodný zvláštního zřetele, kdy lze použít § 150 o. s. ř. a nepřiznat úspěšnému účastníku právo na náhradu nákladů řízení. To soud v daném případě učinil, žalované a vedlejšímu účastníkovi nepřiznal vůči žalobcům právo na náhradu nákladů řízení. O možném užití § 150 o. s. ř. byli účastníci předem seznámeni. Pro úplnost lze dodat, že v řízení vystupoval na straně žalované vedlejší účastník – [územní celek], který do řízení vstoupil na výzvu žalované, který se navíc práva na náhradu nákladů řízení vzdal.

Poučení