5 C 184/2020- 293

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Bc. Aleny Šorčíkové a přísedících Dagmary Mašínové a Ing. Věry Žáčkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátkou JUDr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka: [osobní údaje vedlejšího účastníka] o náhradu majetkové škody a nemajetkové újmy z pracovního úrazu takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá vůči žalované zaplacení částky ve výši 1 007 036 Kč se zákonným úrokem z prodlení od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 151 200 Kč k rukám zástupce žalované advokátky JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náhradu nákladů řízení ve výši 2 700 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhá zaplacení částky ve výši 592 136 Kč s příslušenstvím, což odůvodnil tím, že při výkonu svých pracovních povinností dne [datum] utrpěl pracovní úraz, když mu na nohu spadnul kmen stromu a způsobil mu závažná zranění s trvalými následky. Žalobce byl u žalované zaměstnán v hlavním pracovním poměru na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] na pozici technický pracovník a v den úrazu byl starostou obce Miskovice Mgr. [jméno] [příjmení] pověřen dohledem nad převozem kmene vzrostlého stromu z areálu mateřské školky v obci [obec] s tím, že vlastní převoz stromu zajišťovali zaměstnanci společnosti [právnická osoba] ([IČO], dále jen„ PIAS [obec]“). [příjmení] byl naložen na převážecí techniku, zajištěn popruhy a zdvihnut ze země, při přemísťování stromu se jeden z popruhů zajišťujících kmen uvolnil a zapříčinil pád stromu na dolní končetiny žalobce; v okamžiku úrazu stál žalobce přibližně jeden až dva metry od stromu naloženého na převozní techniku. Žalobci byla pro závažná zranění přivolána záchranná lékařská služba a byl převezen do Oblastní nemocnice [obec], kde byl hospitalizován do [datum]. Po propuštění do domácího léčení byl žalobce upoután na invalidní vozík a v období od [datum] do [datum] byl hospitalizován znovu a podstoupil nekrektomii; v souvislosti s pracovním úrazem byl žalobce v pracovní neschopnosti od [datum] do [datum]. Žalovaná pracovní úraz prošetřila a dne [datum] do knihy úrazů založila záznam o úrazu, ve kterém jako příčinu označila špatné nebo nedostatečné vyhodnocení rizika. Další šetření žalovaná ve věci provedla až poté, co žalobce uplatnil své nároky na počátku října 2019 a výsledky zaznamenala v novém záznamu ze dne [datum], v němž je jako příčina uvedeno, že k úrazu došlo z důvodu porušení pracovních povinností žalobce, neboť se zavěsil na jednu ze tří větví strom. Dle znaleckého posudku [číslo] 2019, vypracovaného MUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum], byla bolest žalobce v souvislosti s úrazem ohodnocena na 905 bodů, přičemž hodnota jednoho bodu činí 250 Kč, tedy náhrada za bolest činí 226 250 Kč. Dále žalobce požadoval úhradu znalečného (5 000 Kč), ztížení společenského uplatnění (300 000 Kč s tím, že k upřesnění dojde na základě znaleckého posudku), náhradu za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti (23 061 Kč), náklady za péči (30 360 Kč) a cestovné (7 465 Kč); celkem žalobce požadoval 592 136 Kč. Žalobce žalovanou vyzval k plnění dopisem ze dne [datum], ale žalovaná v poskytnuté lhůtě ničeho neuhradila, čímž se dostala do prodlení se zaplacením žalované částky.

2. V průběhu řízení žalobce rozšířil předmět řízení o částku ve výši 415 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy za ztížení společenského uplatnění žalobce dle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] (bodové hodnocení ztížení společenského uplatnění 2 800 bodů) a náhradu účelně vynaložených nákladů za vyhotovení tohoto znaleckého posudku ve výši 15 000 Kč; změnu žaloby soud připustil usnesením ze dne 16. 8. 2021, č. j. 5 C 184/2020-205. Dále žalobce v průběhu řízení upravil svá skutková tvrzení týkající se okolností úrazu tak, že kmen stromu nebyl dobře přivázaný, měl tvar písmene Y a jeden z jeho kratších konců ryl o zem. Žalobce proto vlastní vahou, opírajíc se o lžíci nakladače, přidržel jeden z konců stromu s tím, že takto byl kmen převezen o cca 50 m; poté žalobce informoval ostatní přítomné, že takto již není možné dál pokračovat, nýbrž je nutné kmen převázat, ustoupil, uslyšel prasknutí a následně byl kmenem zavalen. Žalobce strom obcházel, v tu chvíli nakladač začal zvedat strom do výšky, lano se utrhlo a silná část kmene spadla na žalobcovu nohu. Dále žalobce v průběhu řízení uznal, že způsob, jakým vlezl na strom, byl projevem jeho lehkomyslnosti, má však za to, že úraz byl způsoben nejen touto lehkomyslností, nýbrž i v důsledku selhání zavěšeného kmene; žalobce tak připustil při jednání dne [datum] své částečné spoluzavinění.

3. Žalovaná ve vyjádření k podané žalobě potvrdila, že žalobce byl od [datum] u žalované zaměstnán v hlavním pracovním poměru jako technický pracovník pro čištění obce, a doplnila, že pracovní poměr byl ukončen dohodou o rozvázání pracovního poměru dne [datum], a to z podnětu žalobce ke dni [datum]. Dále uvedla, že [anonymizováno] [obec] byla na základě smluvního vztahu s žalovanou pověřena vykonáním technických prací v areálu mateřské školky v [obec], spočívajících v odklizení kmene stromu z důvodu prevence zranění dětí. U provádění prací byli přítomni technický pracovník PIAS [příjmení] [jméno] [příjmení], řidič vozidla [jméno] [příjmení] a pomocná pracovnice školky [jméno] [příjmení]; žalobce na místo nikdo nevyslal, nikdo mu neudělil pokyn k provádění prací spojených s odklizením stromu a nebyl žádným způsobem pověřen k tomu, aby zasahoval do činnosti pracovníků [anonymizováno] [obec]. Pracovníci [anonymizováno] [obec] žalobce opakovaně před událostí vyzvali, aby opustil místo výkonu prací, těchto pokynů žalobce nedbal a svévolně se zavěsil na zavěšený kmen, ten pak pod vahou žalobce zarotoval, vyvlekl se z úvazu a spadl na žalobce. Na základě shora uvedeného navrhla žalovaná zamítnutí žaloby, neboť má za to, že žalobce porušil své povinnosti, neměl v pracovní době na daném místě co dělat a činnost, při níž k události došlo, nespadala do jeho pracovní náplně a není tak naplněna zákonná definice pracovního úrazu. Žalovaná má také za to, že událost se nemohla stát tak, jak žalobce popisuje, neboť je z fyzikálního pohledu vyloučeno, aby několikatunové břemeno spuštěné z výšky jeden metr na zem spadlo na žalovaného, vzdáleného jeden až dva metry od stromu. Dále žalovaná uvedla, že pokud by soud dospěl k závěru, že daná činnost spadala do náplně práce žalobce, jsou tu důvody pro zproštění odpovědnosti žalované dle § 270 odst. 1 písm. a) zákoníku práce, neboť žalobce věděl nebo musel vědět, že jeho počínání spočívající v tom, že vyskočí a zavěsí se na břemeno uvázané popruhy na přemísťovací techniku, je krajně riskantní a nebezpečné a jedná se tedy o skutečnost, která je všeobecně známá a zaměstnavatel s ní nemusí zaměstnance seznamovat. Žalovaný byl řádně proškolen pro náplň práce, jež měl dle smlouvy vykonávat, nebyl však vyškolen pro práci s nebezpečnými stroji, neboť ta jeho náplní nebyla. Ve vztahu k zdravotnímu stavu žalobce pak má žalovaná za to, že žalobce nyní vykonává fyzickou práci v novém zaměstnaneckém poměru a to bez omezení. S ohledem na výše uvedenou argumentaci pak žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

4. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání, konkrétně že žalobce byl u žalované v den úrazu zaměstnán na hlavní pracovní poměr na pozici technický pracovník a konkrétní pracovní úkoly byly žalobci v rámci jeho obsahu výkonu práce přidělovány starostou. Dále účastníci učinili nesporným, že společnost [právnická osoba] prováděla práce spočívající v převozu kmene stromu a že listiny - pracovní smlouva ze dne [datum], platový výměr ze dne [datum], záznam o vstupním školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany 1. vstupní školení BOZP, včetně záznamu o vstupním školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ze dne [datum], zápis z provedeného školení BOZP a PO zaměstnanců ze dne [datum], prezenční listina školení ze dne [datum], pracovní náplň ze dne [datum], jsou podepsány žalobcem.

5. Soud učinil dále uvedená skutková zjištění:

6. Ze zápisu z provedeného školení BOZP a PO zaměstnanců ze dne [datum], včetně prezenční listiny (č. l. 99 – 100) se podává, že se žalobce školení účastnil a školení provedl [jméno] [příjmení]. Obsahem školení byla bezpečnost práce, a to v oblasti prevenci rizik seznámení s riziky při práci, stanovená opatření, v oblasti zacházení s bezpečnostními pomůckami nošení, kontroly, lhůty opotřebení, osobní ochranné pracovní prostředky aj. Dále pak nařízení vlády č. 378/2001 Sb., údržba zeleně, odstraňování křovin, ruční motorová řetězová pila, malé traktory a prostředky zahradní mechanizace, praktická obsluha těchto zařízení ad.

7. Z pracovní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako zaměstnavatelem žalobcem jako zaměstnancem dne [datum] (č. l. 9 – 10) se podává, že žalobce byl u žalované zaměstnán jako technický pracovník; pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou, den nástupu do práce dne [datum].

8. Z pracovní náplně zaměstnance ze dne [datum] (č. l. 97) se podává, že pracovní zařazení žalobce u žalované byl technický pracovník (dělník pro čištění obce), odpovědný za plnění úkolů byl starostovi obce. Stručný popis práce byl následující: komplexní zajištění sezónních prací, zajištění servisu a údržby techniky, zajištění dodržování BOZP na pracovištích u dělníků VPP, dále úkony spojené s kontrolou provozu a běžnou, neodbornou údržbu systému kanalizace a ČOV, úkoly spojené s údržbou majetku obce, řízení motorového vozidla, sekání křovinořezem a pojezdovou sekačkou, hrabání, zametání a drobný úklid.

9. Ze záznamu o vstupním školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany 1. vstupní školení BOZP (č. l. 141 – 146), se podává, že žalobce byl dne [datum] proškolen školitelem [jméno] [příjmení], což žalobce stvrdil podpisem (nesporná skutečnost), kdy pod bodem [číslo] v rámci zásad bezpečného chování na pracovišti se uvádí, že zaměstnanec nesmí obsluhovat a používat technická zařízení, pro která nemá platné oprávnění, vykonávat smí pouze ty činnosti, kterými byl pověřen svým vedoucím; bod [číslo] mezi zakázané činnosti pak patří i nesprávná manipulace s břemeny.

10. Ze záznamu z knihy úrazů ze dne [datum] (č. l. 48) se podává, že dne [datum] v 9 hod. došlo k úrazu žalobce na zahradě MŠ [obec] při pracích na údržbě zahrady, kdy při manipulaci se stromem došlo k úrazu, kdy strom zarotoval a spadl žalobci na nohu.

11. Ze záznamu o úrazu ze dne [datum], podepsaný svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a za žalovanou [jméno] [příjmení] (č. l. 49 – 52) se podává, že úrazový děj je popisován tak, že kmen stromu byl uvázán zaměstnanci [anonymizováno] [obec] ([příjmení], [příjmení]) vázacími lany a zdvižen pro přemístění, když se žalobce nečekaně a svévolně zavěsil na jednu ze tří větví, čímž došlo k nesymetrickému zatížení závěsu, jeho uvolnění a pádu na nohu žalobce.

12. Z dohody o rozvázání pracovní poměru, uzavřené mezi obcí [obec] jako zaměstnavatelem a [celé jméno žalobce] jako zaměstnancem dne [datum] (č. l. 98) soud zjistil, že se žalovaná a žalobce dohodli na rozvázání pracovního poměru dohodou ke dni [datum].

13. Z prohlášení Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] (č. l. 95) se podává, že jmenovaná osoba prohlásila, že dne [datum] nepověřila, ani jinak neúkolovala zaměstnance [celé jméno žalobce] pracemi na odklízení kmene stromu v areálu [adresa žalované]; jmenovaný měl vykonávat pracovní činnost v souladu s proškolením BOZP.

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] (č. l. 53 – 57) se podává, že žalobce zaslal žalované výzvu k zaplacení částky ve výši 592 136 Kč.

15. Z přípisu zástupkyně žalované ze dne [datum] (č. l. 58) se podává shrnutí stran týkajících se snah účastníků o mimosoudní narovnání vztahů s tím, že závěrem žalovaná konstatuje, že doposud neobdrželi konkrétní nabídku o povaze smírného řešení.

16. Z protokolu o kontrole, vyhotoveného Oblastním inspektorátem práce pro Středočeský kraj dne [datum] (č. l. 89 – 94) se podává, že byla učiněna mj. tato kontrolní zjištění: dne [datum] v cca 9:00 hodin na pozemku obce Miskovice, konkrétně na zahradě [anonymizována dvě slova] [adresa žalované], došlo v souvislosti se strojním přemísťováním tam ležícího kmene stromu, kde celou manipulaci s kmenem stromu prováděli dodavatelsky pracovníci smluvního partnera žalované, a to zaměstnanci společnosti [právnická osoba], kdy [celé jméno žalobce] v okamžiku, kdy již byl kmen stromu uvázán vázacími prostředky a zdvižen pro přemísťování nakladačem [anonymizováno] [obec] se zavěsil na jednu ze tří větví kmene stromu, čímž došlo k nesymetrickému zatížení závěsu a jeho následnému uvolnění a pádu na dolní končetiny postiženého, přičemž následovala nemocniční hospitalizace postiženého v délce trvání více než pět dnů a jeho dočasná pracovní neschopnost trvala od [datum] do [datum]. Dále bylo zjištěno, že kontrolovaná osoba nevyhotovila záznam o úrazu neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů, kdy se o úrazu dozvěděla, a nezaslala záznam o úrazu včas příslušnému oblastnímu inspektorátu práce.

17. Ze zprávy [právnická osoba] ze dne [datum] (č. l. 106) se podává, že předmětná škodní událost byla odložena bez náhrady, když nedošlo k úrazu při plnění zadaných pracovních úkolů, ale v důsledku svévolného jednání poškozeného nijak nesouvisejících s jeho pracovní činností, nejedná se proto o pracovní úraz ve smyslu ustanovení zákoníku práce.

18. Z návodu na použití kolového rypadla [anonymizována dvě slova], v překladu vyhotoveném soudní tlumočnicí [příjmení] [jméno] [příjmení] (č. l. 229 – 231), se podává, že [anonymizováno] [spisová značka] [anonymizováno] je kompaktní a výkonné rypadlo se stálým pohonem všech kol. V rámci bezpečnosti se pak uvádí, že nepovolaným osobám je zakázáno na stroj vstupovat; mohou upadnout nebo způsobit nehodu.

19. Z jeřábnického průkazu a průkazu strojníka obsluhy (č. l. 232 – 233), se podává, že svědek [jméno] [příjmení] je držitelem jeřábnického průkazu i průkazu strojníka obsluhy pro stroje nakládací a vykládací stroje (nakladače) kolové.

20. Z technické normy ČSN ISO [číslo] z června 1999, Jeřáby – Bezpečné používání – část 1: Všeobecně (č. l. 236 – 237) se podává, že pod bodem [číslo] nazvaném Manipulace s břemeny v blízkosti osob se mj. uvádí, že všechny osoby musí zachovávat dostatečný odstup od břemene, s nímž se manipuluje. Při zvedání břemene z hromady uskladněného materiálu se musí všechny osoby nacházet v dostatečné vzdálenosti pro případ náhodného uvolnění okolního materiálu nebo předmětu. V rámci [anonymizováno] [číslo] se pak uvádí, že při vázání a zavěšování břemen je zejména zakázáno zavěšovat se nebo stavět se na břemeno nebo ho přidržovat rukou pro udržení jeho rovnováhy.

21. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v den úrazu svědek vykonával funkci starosty obce Miskovice a toho dne mu zavolali zaměstnanci PIAS [obec], že budou převážet strom v areálu mateřské školy. Svědek nevěděl, že ten den bude činnost probíhat, když mu ale zavolali, přijel na místo cca kolem 8. hodiny a tam viděl žalobce, jak leží zraněn na zahradě, měl zraněnou nohu a byl v šoku. Svědek ho začal uklidňovat a vyčkali na příjezd sanitky. Svědek žalobci neudělil přímý pokyn, aby se žalobce převozu kmene stromu v areálu školky účastnil. Svědek nevěděl, že se žalobce převozu stromu účastní, ačkoli tam být žalobce mohl, neboť měl být všude, kde se pro obec něco děje, neměl se však účastnit samotné manipulace s kmenem stromu. Měl se účastnit věcí, na které má proškolení v rámci bezpečnosti práce. Pokud v obci např. napadl sníh, měl žalobce, aniž by vyčkával pokynu svědka, vzít techniku a odklidit sníh. K otázce školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci svědek uvedl, že tato školení zajišťoval pravidelně [jméno] [příjmení] starší, probíhalo v kanceláři, ale svědek mu nebyl přímo přítomen, byl ve vedlejší místnosti.

22. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje ve [právnická osoba] [obec] a od roku 2018 či 2019 je také zastupitelem obce Miskovice. V dubnu roku 2019 asi týden před úrazem žalobce objednal telefonicky starosta obce Miskovice u svědka práce v areálu mateřské školky spočívající v jednorázovém převozu kmene stromu z místa na místo. Svědek na telefonickou objednávku starostovi [příjmení] sdělil, že mají v současné době práci, ale až budou mít volné kapacity, tak mu ráno před akci zavolají. Jel se předem na zahradu mateřské školy podívat, aby věděl, co bude práce obnášet. Vlastní převoz stromu probíhal tak, že kmen uvázali ke stroji kolového rypadla [anonymizována dvě slova], asi po uražení 10 až 20 metrů, když strom byl ve vzduchu, žalobce přiběhl z protisměru pohybu zařízení a skočil na část toho kmene. Silnější část kmene stromu při převozu brnkala o zem. Svědek, jakmile spatřil žalobce, jak ke stroji běží, zakřičel na něj něco ve smyslu„ pozor, nechoď tam“; bylo to poprvé, kdy ho svědek spatřil. Jakmile se žalobce na kmen zavěsil, tak se úvaz na kmeni uvolnil, možná praskla větev, na které to bylo uvázané. Úvazy v podobě textilního lana následně kontrolovali a byly v pořádku. [příjmení] spadl žalobci na pravou nohu, byl pod kmenem, následně přiběhl traktorista [příjmení], který se pak se svědkem snažil zvednout kmen rukama, ale nešlo to. Odvázali proto rychle kmen ze zařízení a převázali to na tu část kmene, pod kterou byl žalobce zaklíněný; předmětnou část kmene po té zvedli. Žalobce se pak asi odkulil, oni kmen položili na zem. Zaměstnankyně školky zavolala zdravotnickou službu. Svědek poté zavolal starostovi [příjmení], který následně na místo dorazil i s místostarostou [příjmení]. Na žalobci bylo vidět, že ho to bolí, pan [příjmení] se ho snažil uklidňovat. Řidič stroje odjel se strojem pryč, aby mohla přijet sanitka až k žalobci. Žalobce mu tehdy sdělil, že za to nemohou, že je to jeho chyba. Dále svědek uvedl, že přemístění stromu bylo čistě na nich, nikdo jim pomáhat neměl; kmen stromu byl uvázán na třech úvazech s tím, že se jednalo o textilní lano. Úvazy poté kontrolovali a byly v pořádku.

23. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je zaměstnankyní mateřské školy v [obec] a v den úrazu ji paní ředitelka požádala, aby areál obešla a zamkla vchody do tříd i spodní branku. Pan [anonymizováno], který stroj obsluhoval, všem řekl, ať odstoupí, ať jdou pryč; řekl jim to ještě předtím, než vlezl do toho stroje. Svědkyně začala odcházet, při odchodu se pootočila a spatřila žalobce, jak vlezl na konec stromu. To už byl řidič v kabině. Žalobce na kmeni, a to na jednom jeho konci, stál, stroj ještě nebyl v pohybu, nějak cuknul a žalobce byl pod ním, měl to na noze. [příjmení] se předtím netočil, jenom se to pak v těch řetízkách zhouplo. Svědkyně běžela do školky pro paní ředitelku a pro deku; když se vrátili, už tam byli z obecního úřadu, přikryli pak žalobce dekou.

24. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl zaměstnancem [anonymizováno] [obec] a ráno v den úrazu při rozdělení pracovních činností dostal za úkol převoz stromu. Svědek strom i ty větve uvázal společně s panem [příjmení], a to třemi kurty a manipulačním lanem na okraji kmene stromu a vepředu; pak jej asi deset, dvacet metrů táhli. [příjmení] byl rozvětvený a jeho silnější konec byl směrem od stroje. Když stroj stál a byla zvednutá lopata, všiml si svědek žalobce, až v okamžiku, kdy už byl na stromě. Svědek rovnal pravou stranu stromu a žalobce mu tam vběhl, skočil na strom, na tu část směrem od stroje a ono se to převážilo a spadlo to na zem. [příjmení] byl před pádem asi tak půl metru nad zemí, nevšiml si, že část kmene drhla o zem, to by cítil v pákách. Dále svědek uvedl, že má vazačské oprávnění.

25. Z výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracuje v [anonymizováno] [obec] a do mateřské školy v den úrazu byl vyslán, aby hlídal lidi, aby na zahradu nevstupovali; byl otočen zády ke stroji, pak uslyšel prasknutí a žalobce spatřil, až ve chvíli, kdy na něj strom spadl. Svědek přiběhl s panem [příjmení], podvázali břemeno a odstranili jej pryč; v tom už tam přiběhli lidi z mateřské školky a svědek šel pryč, bylo mu z toho špatně. Dále svědek uvedl, že strom uvazoval pan [příjmení], ten jim pak také řekl, ať jdou stranou.

26. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl v minulosti ve funkci zastupitelem obce Miskovice, nyní v žádné funkci nepůsobí. Ve vztahu ke školení BOZP svědek uvedl, že měl živnost v oblasti poradenská činnost v PO a BOZP, kterou vykonával od roku1974 do dubna 2020, školil 500 až 600 lidí ročně, takže si přesně nepamatuje. Měl prezenční listinu, udělal přednášku, obecně školení trvala asi hodinu. Obsahem byla vždy také problematika bezpečného chování na pracovišti. O úrazu žalobce se dozvěděl od starosty [příjmení], který k němu přijel a řekl mu o tom; radil mu, co má jako zaměstnavatel dělat.

27. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalobce měl od bývalého starosty obce pokyn, aby byl u všeho, co se v obci dělalo, a dával na to pozor; konkrétně pro obec vykonával činnosti týkající se sekání trávy, zajišťování materiálu, opravy sekaček, nebo odstraňoval z území obce padlé stromy tak, že je motorovou pilou rozřezal a odvezl na obecní plac. Asi dva až tři dny před transferem mu starosta o převozu stromu říkal s tím, ať se na tom domluví s panem [příjmení]; měl na převoz stromu dohlížet, neměl ale dělat žádnou manuální práci. Pan [anonymizováno] mu pak řekl konkrétní den i to že tam budou v 9 hodin ráno. [příjmení] ležel na jednom konci zahrady školy, začali to kurtovat. Přijel pan [příjmení] bagrem a nadzvednul to, břemeno ale nebylo v rovině a začalo drhnout o zem. Žalobce řekl klukům, ať to převážou. Na strom vlezl, protože zaměstnanci [anonymizováno] [obec] odmítli strom převázat s tím, že to nemá smysl; žalobce nechtěl, aby se poškodil trávník školky. Kluci se ho zeptali, co by jako dělal on, tak jim řekl, že by bylo nejlepší to převázat, nebo že si vleze vedle radlice, bude se přidržovat a pojedou takto k danému místu. Souhlasili s tím. Chtěl to hmotností nějak dorovnat, tak na strom vlezl. Dostali se tak na místo, kde jsou stromy a tam už by s ním bagr neprojel, tak se žalobce rozhodl, že sleze dolů. Pan [anonymizováno] jej společně se stromem pustil dolů, žalobce slezl dolů; pan [příjmení] poté zvednul ten strom zase nahoru, bylo slyšet křupnutí a žalobce byl pod ním. Když se strom uvolnil, tak byl žalobce dole vedle stromu asi dva metry od kmene stromu. Pak musel pan [příjmení] radlicí strom nadzvednout, aby jej odtamtud dostali. Dále uvedl, že strom měl tvar písmene ypsilon s tím, že žalobce stál na té silné straně. K dotazu soudu, proč v rámci žalobních tvrzení žalobce neuvedl, že na strom vlezl, žalobce odpověděl, že na to nedokáže odpovědět. Dále uvedl, že nyní pracuje jako dělník a jeho práce spočívá v osazování koncovek nebo sestavování hydraulických hadic.

28. Návrhy účastníků na doplnění dokazování ke skutečnosti týkající se posouzení zdravotního stavu žalobce, případně výše škody (lékařské zprávy, poukaz na vyšetření, propouštěcí zpráva, rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, znalecké posudky, potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění, výpis z běžného účtu žalobce, doklad o výši čistého příjmu, platový výměr ad.) soud zamítl, neboť s ohledem na níže uvedený právní názor bylo dokazování k tomuto nadbytečné. V této souvislosti soud konstatuje, že má za to, že náležitě zjistil skutkový stav a provedení dalších důkazů již nebylo třeba právě s ohledem na právní posouzení věci.

29. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

30. Žalobce byl zaměstnán u žalované od [datum] na dobu neurčitou na hlavní pracovní poměr na pozici technický pracovník - dělník pro čištění obce, jeho práce spočívala v zajištění sezónních prací, servisu a údržbě techniky, dodržování bezpečnosti práce na pracovištích u dělníků VPP, dále úkony spojené s kontrolou provozu a běžnou, neodbornou údržbu systému kanalizace a ČOV, úkoly spojené s údržbou majetku obce, řízení motorového vozidla, sekání křovinořezem a pojezdovou sekačkou, hrabání, zametání a drobný úklid; za plnění těchto prací byl žalobce odpovědný starostovi obce. Dle pokynu starosty mohl být žalobce všude tam, kde se pro obec něco děje. Dne [datum] byl žalobce účasten vstupního školení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany, byl proškolen školitelem [jméno] [příjmení]; obsahem školení byly také zásady bezpečného chování na pracovišti, konkrétně zaměstnanec nesmí obsluhovat a používat technická zařízení, pro která nemá platné oprávnění, vykonávat smí pouze ty činnosti, kterými byl pověřen svým vedoucím.

31. Dne [datum] prováděli zaměstnanci [anonymizováno] [obec] pro žalovanou práce na zahradě Mateřské školy [obec], spočívající v převozu kmene stromu ve tvaru ypsilon kolovým rypadlem [anonymizována dvě slova] z jednoho místa na jiné. Práce objednal u [anonymizováno] [obec] starosta obce Mgr. [příjmení] telefonicky asi týden předem, zaměstnanec [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení] starostovi k objednávce sdělil, že práci odvedou, až budou mít volné kapacity. [příjmení] se jel předem na zahradu mateřské školy podívat, aby věděl, co bude práce obnášet, a dne [datum] ráno zavolal starostovi, že práce na zahradě mateřské školy toho dne vykonají. Převoz stromu z PIAS [obec] zajišťovali [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], který má vazačské oprávnění i jeřábnický průkaz, a [jméno] [příjmení], který zajišťoval, aby na zahradu nevstupovali žádné další osoby. O převozu stromu věděl také žalobce od starosty [příjmení], který mu o tom řekl několik dní předem; samotné manipulace s kmenem stromu se neměl účastnit. [příjmení] a [příjmení] uvázali třemi kurty z textilního lana a manipulačním lanem kmen stromu ke stroji kolového rypadla; silnější konec stromu byl směrem od stroje. [obec] rypadlo obsluhoval [příjmení], který předtím, než do stroje nasedl, všem řekl, ať odstoupí a jdou pryč. Když byl řidič [příjmení] v kabině, začal zvedat lopatu stroje se stromem a strom pak asi deset, dvacet metrů táhl. Silnější část kmene stromu brnkala při převozu o zem, řidič rypadla rovnal lopatu. V tu chvíli přiběhl žalobce a skočil na silnější kmen stromu směrem od stroje. Došlo k nesymetrickému zatížení závěsů, strom se vysmykl z úvazů a spadl žalobci na dolní končetiny. Následně přiběhl traktorista [příjmení], který se nejprve s [příjmení] snažil zvednout kmen rukama, ale protože to nešlo, odvázali kmen ze zařízení a převázali to na tu část kmene, pod kterou byl žalobce zaklíněný. Předmětnou část kmene po té zvedli, žalobce se zpod břemene vysmyskl a oni kmen položili na zem. Zaměstnankyně školky paní [příjmení] zavolala záchrannou službu, na místo poté, co ho o všem telefonicky informoval [jméno] [příjmení], dorazil také starosta obce Holinka společně s místostarostou [příjmení]. Na žalobci bylo vidět, že ho to bolí, pan [příjmení] se ho snažil uklidňovat. Řidič stroje odjel se strojem pryč, aby mohla přijet sanitka až k žalobci. Následovala nemocniční hospitalizace žalobce. Úvazy poté kontroloval [příjmení] s tím, že byly v pořádku.

32. Pracovní poměr žalobce u žalované byl ukončen dohodou ke dni [datum]. Dne [datum] zaslal žalobce žalované předžalobní výzvu a vyzval ji k zaplacení částky ve výši 592 136 Kč. Nyní žalobce pracuje jako dělník a jeho práce spočívá v osazování koncovek nebo sestavování hydraulických hadic.

33. Pro úplnost soud uvádí, že neuvěřil výpovědi žalobce v tom smyslu, že byl se svědkem [příjmení] a [příjmení] dohodnut na tom, že na radlici kolového rypadla vleze, aby strom dorovnal, že takto ujeli několik metrů, [příjmení] jej spustil na zem a teprve po té, kdy se vzdálil od stromu, se strom utrhl a na žalobce spadnul. Svědeckými výpověďmi [příjmení] a [příjmení] byl prokázán úrazový děj tak, jak byl výše popsán s tím, že takto jej potvrdila také svědkyně [příjmení], která byla na celé věci zcela nezúčastněnou osobou. Ta taktéž vypověděla, že po té, co jim [příjmení] přikázal odstoupit od stroje, začala odcházet a při otočení hlavou viděla žalobce, jak vlezl na strom a stál na jeho konci. V takovém krátkém intervalu, jakým je otočení hlavy, nebylo časově ani možné stihnout to, co žalobce tvrdil. [příjmení] to žalobce svá tvrzení v průběhu řízení upravoval.

34. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně:

35. Vzhledem k tomu, že k pracovnímu úrazu žalobce, který je předmětem tohoto řízení, došlo dne [datum], je třeba danou věc posuzovat dle zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění účinném do 30. 6. 2019 (dále jen„ zákoník práce“).

36. Podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže škoda nebo nemajetková újma vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

37. Podle § 270 odst. 1 zákoníku práce se zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zcela, prokáže-li, že vznikla a) tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní, nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo b) v důsledku opilosti postiženého zaměstnance nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě nebo nemajetkové újmě zabránit, a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody nebo nemajetkové újmy.

38. Podle § 270 odst. 2 zákoníku práce se zaměstnavatel se zprostí povinnosti nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu zčásti, prokáže-li, že vznikla a) v důsledku skutečností uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody nebo nemajetkové újmy, nebo b) proto, že si zaměstnanec počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ačkoliv neporušil právní nebo ostatní předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně, přestože si musel vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem být vědom, že si může způsobit újmu na zdraví. Za lehkomyslné jednání není možné považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

39. Podle § 271k odst. 1 zákoníku práce je pracovním úrazem pro účely tohoto zákona poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním (§ 273 a 274).

40. Podle § 273 odst. 1 zákoníku práce je plněním pracovních úkolů výkon pracovních povinností vyplývajících z pracovního poměru a z právních vztahů založených dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele a činnost, která je předmětem pracovní cesty.

41. Podle § 273 odst. 2 zákoníku práce je plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro zaměstnavatele na podnět odborové organizace, rady zaměstnanců, popřípadě zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci či člena evropské rady zaměstnanců, člena vyjednávacího výboru nebo ostatních zaměstnanců, popřípadě činnost konaná pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, pokud k ní zaměstnanec nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nevykonává proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná zaměstnavatelem.

42. V obecné rovině je na místě nejprve konstatovat, že za plnění pracovních úkolů je považována rovněž činnost vykonávaná bez příkazu zaměstnavatele a bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance, nepotřebuje-li k ní zvláštní oprávnění nebo nekoná-li ji proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, za předpokladu, že jde o činnost konanou pro zaměstnavatele. Pro závěr, zda lze takto pojatou činnost zaměstnance považovat za plnění pracovních úkolů ve smyslu ustanovení § 273 zákoníku práce, je přitom rozhodující, zda se jednalo – vzhledem k činnosti, při níž došlo k úrazu – z hlediska věcného (vnitřního účelového), místního i časového objektivně o činnost konanou pro zaměstnavatele (srov. též právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2003 sp. zn. 21 Cdo 454/2002). Ustanovení § 273 odst. 2 zákoníku práce umožňuje zaměstnavateli zamezit tomu, aby činnost vykonávaná zaměstnancem bez příkazu zaměstnavatele a bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance (z jeho vlastní iniciativy), byla považována za plnění jeho pracovních úkolů, zákazem výkonu této činnosti. Takový zákaz může být zaměstnavatelem učiněn jen výslovně; jiným způsobem – má-li mít právní účinky stanovené v § 273 odst. 2 zákoníku práce – učiněn být nemůže, a to ani kdyby jiný než výslovný způsob projevu vůle nevzbuzoval žádné pochybnosti o tom, co chtěl zaměstnavatel projevit. Výslovný zákaz zaměstnavatele musí být adresován zaměstnanci, kterého se týká, a musí z něj být zřejmá činnost, jejíž výkon z vlastní iniciativy se zaměstnanci zakazuje (srov. 21 Cdo 2034/2019).

43. Plněním pracovních úkolů je též činnost konaná pro organizaci (zaměstnavatele) na podnět společenské organizace nebo spolupracovníků, popřípadě i činnost konaná pro organizaci z vlastní iniciativy, pokud k ní pracovník (zaměstnanec) nepotřebuje zvláštní oprávnění nebo ji nekoná proti výslovnému zákazu organizace, jakož i dobrovolná výpomoc organizovaná organizací v rámci její patronátní činnosti (§ 37 odst. 2 věta první nařízení vlády). Z uvedené legální definice vyplývá, že za plnění pracovních úkolů je dále – vedle (jakékoliv) činnosti konané přímo na příkaz zaměstnavatele – považována rovněž činnost, kterou zaměstnanec vykonává na základě podnětu těch, kteří ani nemají oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jeho práci, a dávat mu k tomuto účelu závazné pokyny (srov. § 9 odst. 3 zákoníku práce), popřípadě též činnost vykonávaná bez vnějšího podnětu jiných osob, pouze na základě vlastního rozhodnutí zaměstnance. Pro závěr, zda lze takto pojatou činnost zaměstnance považovat za plnění pracovních úkolů ve smyslu § 37 odst. 2 věty první nařízení vlády, není významný motiv, či pohnutka zaměstnance, tj. vzdálenější předpoklady a představy, z nichž jednající vychází (jak se nesprávně domníval soud prvního stupně); rozhodující je, zda z hlediska věcného, místního i časového jde objektivně o činnost konanou pro organizaci (zaměstnavatele), srov. 21 Cdo 454/2002.

44. V dané věci bylo prokázáno, že žalobce nejednal na základě přímého příkazu zaměstnavatele, když nedostal od starosty obce pokyn se samotné manipulace s kmenem stromu jakkoli účastnit. Jednalo se tedy o vlastní iniciativu žalobce. S ohledem na výše uvedenou judikaturu pak soud konstatuje, že při posouzení, zda se jedná o činnost konanou pro zaměstnavatele z vlastní iniciativy, je rozhodné k jakému cíli směřoval výsledek činnosti, resp. komu by byl výsledek činnosti ku prospěchu. Pokud činnost směřovala k prospěchu zaměstnavatele, jedná se o činnost konanou pro zaměstnavatele a to bez ohledu na skutečnost, zda k provedení konkrétní činnosti byla pověřena či smluvně zavázána třetí osoba, v dané věci PIAS [obec]. V nyní projednávané věci má soud za to, že činnost spočívající v převozu kmene stromu byla činnost konaná ve prospěch zaměstnavatele (žalované), ostatně sama žalovaná musela považovat tuto činnost pro sebe za prospěšnou, když k jejímu vykonání sjednala třetí osobu. Současně byly také splněny místní a časové souvislosti, neboť se úraz žalobce stal v pracovní době v rámci zaměstnaneckého poměru k žalované a stalo se tak na území obce Miskovice, v rámci které mohl být žalobce všude, kde se pro obec cokoli dělo. Soud tedy dospívá k závěru, že činnost, při které došlo k úrazu žalobce, byla činností, kterou žalobce vykonával z vlastní iniciativy pro zaměstnavatele, kterým byla žalovaná.

45. Dále je třeba zdůraznit, že není v projednávané věci pochyb o tom, že žalovaná sjednala k provedení převozu předmětného stromu smlouvu se [právnická osoba] [obec], tato firma pak zajišťovala práce pomocí technického zařízení a to kolového rypadla, který obsluhoval jeřábník – její zaměstnanec [jméno] [příjmení]; ten měl také příslušné vazačské oprávnění. V řízení pak bylo zjištěno, že příčinou pádu břemene nebyl defekt upevnění vázacích řetězů, nýbrž k pádu břemene došlo v důsledku skoku žalobce na kmen stromu, kterým způsobil vysmeknutí kmene stromu z úvazu. Jak již bylo shora konstatováno, žalobce nedostal od zaměstnavatele pokyn se samotné manipulace s kmenem stromu účastnit, jednalo se tedy o jeho vlastní iniciativu a v takovém případě lze tuto činnost považovat za plnění pracovních úkolů, pokud by k ní nepotřeboval zvláštní oprávnění, případně ji nevykonával proti výslovnému zákazu.

46. V řízení bylo prokázáno, že žalobce i další přihlížející osoby dostaly od obsluhy stroje jednoznačný pokyn z prostoru odejít. Žalobce tohoto pokynu nedbal a tím, že neuposlechl příkaz zaměstnanců PIAS [obec], když se přiblížil ke stroji a následně se pokusil vahou vlastního těla vyvažovat kmen stromu, jednal proti výslovnému zákazu třetí osoby, která zajišťovala převoz stromu. Soud je toho názoru, že pakliže dospěl k závěru, že pokud se zaměstnanec z vlastní iniciativy podílel na činnosti, kterou pro zaměstnavatele konala třetí osoba, a učinil závěr, že takovou činnost lze podřadit pod činnost dle § 273 odst. 2 zákoníku práce, pak je nutno stejnou optikou shledat, že i pokyn (výslovný zákaz), který udělila třetí osoba při této činnosti zaměstnanci, má stejnou povahu jako výslovný zákaz, který by udělil sám zaměstnavatel dle § 273 odst. 2 zákoníku práce. V opačném případě by si zaměstnanec mohl v takovéto situaci svévolně dělat cokoli a následky by šly k tíži zaměstnavatele, což je dle soudu nepřípustné; soud má tedy za to, že konkrétní pokyn udělený třetí osobu zaměstnanci spadá pod pokyn dle § 273 odst. 2 zákoníku práce.

47. Ve věci pak bylo jednoznačně prokázáno, že obsluha stroje pan [příjmení] všem řekl, ať odstoupí a jdou pryč, dle názoru soudu takovýto pokyn nevzbuzoval žádné pochybnosti o tom, jakou vůli chtěl zaměstnanec třetí osoby, potažmo zaměstnavatel žalobce, projevit. Tento výslovný zákaz nepřibližovat se, z prostoru odejít byl jednoznačně adresován žalobci a dalším osobám, jichž se týkal, a v takovém případě jej soud považuje za zákaz ve smyslu § 273 odst. 2 zákoníku práce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2012, č. j. 21 Cdo 2141/2011). Pakliže judikatura Nejvyššího soudu shledává činnost zaměstnance i v plnění úkolů z podnětu těch, kteří ani nemají oprávnění stanovit a ukládat mu pracovní úkoly, je pak nutné shledat v pokynu 3. osoby, sjednané k převozu stromu, pokyn zaměstnavatele.

48. Nad rámec shora uvedeného pak soud ještě uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že byl žalobce dne [datum] proškolen a to včetně zásad bezpečného chování na pracovišti, kdy byl jednoznačně poučen v tom smyslu, že nesmí obsluhovat a používat technická zařízení, pro která nemá platné oprávnění, a že mezi zakázané činnosti pak patří i nesprávná manipulace s břemeny. Soud je toho názoru, že i pokyn dle bodu [číslo] ve znění„ zaměstnanec nesmí obsluhovat a používat technická zařízení, pro která nemá platné oprávnění, vykonávat smí pouze ty činnosti, kterými byl pověřen svým vedoucím“ lze podřadit pod výslovný zákaz zaměstnavatele ve smyslu § 273 odst. 2 zákoníku práce a tedy že činnost žalobce i z tohoto důvodu vykovával v rozporu s pokyny zaměstnavatele, se kterými byl seznámen při školení o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

49. Konečně se soud zabýval i otázkou, zda žalobce potřeboval pro manipulaci s břemenem uvázaném na kolovém rypadle zvláštní oprávnění. V dané věci vázal kmen stromu zaměstnanec PIAS [obec], který má vazačské oprávnění, shodou okolností stejná osoba, jež obsluhovala stroj a má také průkaz jeřábníka. Nařízení vlády [číslo] kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí (příloha [číslo] nařízení), je předpisem, jenž stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemisťování zavěšených břemen, a ukládá, aby způsob vázání nebo odvazování břemene prováděl oprávněný zaměstnanec vždy v koordinaci a za plné součinnosti s obsluhou zdvihacího zařízení. Ve spojení s technickou normou ČSN ISO [číslo] i s návodem na použití kolového rypadla pak soud v neposlední řadě dovozuje, že v rozporu s pravidly bezpečnosti žalobce manipuloval s břemenem uvázaném na kolovém rypadlem, k čemuž bylo zapotřebí zvláštní oprávnění; tím však žalobce nedisponoval. Soud tedy i ve vztahu k této otázce dospěl k závěru, že k činnosti bylo zapotřebí zvláštní oprávnění, které však žalobce neměl.

50. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že činnost vykonávaná žalobcem při manipulaci s břemenem na zahradě mateřské školy, při které žalobce utrpěl úraz, nelze považovat za plnění jeho pracovních úkolů a že žalovaná proto za škodu vzniklou žalobci tímto úrazem neodpovídá, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. a žalobu v plném rozsahu zamítnul.

51. O nákladech řízení rozhodl soud podle zásady úspěchu ve věci dle § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve věci úspěšnější žalované i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované.

52. Žalované přiznal soud nárok na náhradu nákladů řízení v částce 151 200 Kč (výrok II.), sestávající z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6., § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) nejprve z tarifní hodnoty ve výši 592 136 Kč, sestávající z částky 85 600 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí věci, porada s klientkou dne [datum], přesahující jednu hodinu, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], dne [datum], jednání přesahující dvě hodiny, dne [datum] a porada s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu, když obsahem této porady bylo projednání obsáhlého vyjádření žalobce ze dne [datum] a příprava na jednání soudu dne [datum]) po 10 700 Kč, a dále odměna z tarifní hodnoty ve výši 1 007 036 Kč (po rozšíření žaloby dne [datum]), sestávající z částky 61 700 Kč za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne [datum], jednání přesahující dvě hodiny, dne [datum], dne [datum], dne [datum]) po 12 340 Kč; dále tvoří náklady 13 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

53. Pro úplnost soud dodává, že se se zástupkyní žalované neshoduje ve výčtu úkonů, za které jí náleží odměna. Odměna zástupkyni bez pochyb náleží za převzetí a přípravu zastoupení, za podání soudu obsahující vyjádření ve věci, za účast na soudních jednání a za poradu s klientkou dne [datum] a dne [datum]. Soud však nepřiznal žalované náhradu nákladů řízení za dalších 12 úkonů právní služby, jež zástupkyně žalované soudu vyúčtovala, a to z následujících důvodů. Vzhledem k povaze věci a postupu řízení soud považuje za zcela neúčelné porady s klientkou dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], neboť má za to, že ke zformování základního stanoviska byly dány všechny předpoklady již v rámci přípravy a převzetí zastoupení a poradě dne [datum] (za kterou soud odměnu přiznal), procesní postoj mohl a měl být korigován již na první poradě s klientkou. V té době již byl předmět sporu žalobcem velmi přesně vymezen a žalovaná na základě žaloby i jí známého skutkového stavu věci zastávala po celou dobu, kdy se účastnila řízení, právní názor, že se o pracovní úraz nejednalo. V dalším takřka přímočarém průběhu řízení, kdy byli prakticky jen vyslýcháni svědkové, již mohl být procesní postoj korigován na stručných rozmluvách se zástupcem například bezprostředně před jednáním. Nebyly však odůvodněny více jak hodinové porady, často opakované, aniž by v mezidobí došlo k jakémukoliv postupu v řízení. Z obsahu doložených záznamů z porady s klientkou není zřejmé, že by jejich předmětem bylo probírání nějakých dalších otázek. Takovéto porady nelze vzhledem k jejich neúčelnosti považovat za úkony právní služby, ale spíše za společenskou úsluhu od její zástupkyně. Zástupkyně jako profesionál neměla přistoupit na bezbřehé opakování porad se zřetelem na jejich neúčelnost. Ve vztahu k úkonům - vyjádření ze dne [datum] a [datum] soud pak uvádí, že se jednalo o reakci žalované na poučení soudu udělené jí při jednání dle § 118a o. s. ř. a tato vyjádření tedy doplňovala tvrzení a byly označovány důkazy k jejich prokázání, které však měly být obsaženy již ve vlastní žalobě; proto soud odměnu za tento úkon nemohl žalované přiznat. K vyjádření ze dne [datum] soud doplňuje, že žalovaná byla soudem vyzvána k identifikaci svědků a nejednalo se tedy o úkon ve věci samé. Jak je výše uvedeno, soud zástupkyni žalované nepřiznal odměnu za činnost, kterou dle obsahu spisu objektivně vykonala. V dotčených případech však nedochází k porušení práva zástupce na legitimní očekávání odměny za provedenou práci. Zástupce z řad advokátů jako odborník nemohl očekávat odměnu za neúčelné úkony či úkony provedené bez významu pro věc samu.

54. Soud dále přiznal náhradu nákladů řízení vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v celkové výši 2 700 Kč, představující odměnu za devět úkonů po 300 Kč dle § 1 odst. 3 písm. a), b), c), § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, v platném znění, představující oznámení o vstupu do řízení ze dne [datum], příprava k účasti a účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum] (výrok III.)

55. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupkyně žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení