Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

5 C 185/2024 - 116

Rozhodnuto 2025-05-26

Citované zákony (29)

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobce c) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální poloviny ve vztahu k celku pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa], obec [jméno FO] vymezeném geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota], který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žaloba o určení, že žalobce a) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa], obec [jméno FO] vymezeném geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota] který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] se zamítá.

III. Žaloba o určení, že žalobce b) je vlastníkem v rozsahu jedné ideální čtvrtiny ve vztahu k celku pozemku p. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa], obec [jméno FO] vymezeném geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] č. [hodnota] který byl schválen Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště [adresa] dne [datum] se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) náklady řízení ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta].

V. Žalobci a) a b) jsou povinni zaplatit žalované náklady řízení každý ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalobce a) je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z žaloby ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VII. Žalobce b) je povinen zaplatit České republice, na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek z žaloby ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Klatovech dne [datum] ve znění podání ze dne [datum], kdy soud připustil usnesením ze dne [datum] změnu žalobního petitu dle § 95 odst. 1 o. s. ř., se žalobci domáhali určení, že jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], konkrétně žalobce c) v rozsahu ideální a každý ze zbývajících žalobců v rozsahu ideální . Pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] vznikl oddělením podstatné části z pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], který je ve vlastnictví žalované, dle geometrického plánu vypracovaného [tituly před jménem] [adresa]. Žalobci uvedli, že jejich právní předchůdci vlastnili sousední pozemky od roku [Anonymizováno]. [jméno FO] a [jméno FO] (rodiče žalobce c)), a [Anonymizováno] a [jméno FO] (rodiče žalobců a, b)) tehdy nabyli do spoluvlastnictví pozemky parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Tyto pozemky tvoří jeden celek a rodiče žalobců je užívali ve stejném rozsahu, v jakém měl pozemky oplocené předchozí vlastník. Začali tak v dobré víře užívat i část pozemku parc. č. [Anonymizováno] geometrickým plánem označovanou jako parc. č. [Anonymizováno], který je ve vlastnictví žalované. V průběhu let byl postaven nový plot, který se nachází ve stejném místě jako původní oplocení. Žalobce c) nabyl vlastnictví ideální pozemků v roce [Anonymizováno], manželé [jméno FO] v roce [Anonymizováno] svůj podíl darovali svým synům – žalobcům a, b). Žalobci pokračovali v užívání nemovitých věcí ve stejném rozsahu, jako jejich rodiče, tedy včetně pozemku parc. č. [Anonymizováno] Domáhali se, že v jejich případě došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) k pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve vlastnictví žalované.

2. Žalovaná nárok žalobců na pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] neuznala. Uvedla, že žalobce c) již v roce [Anonymizováno] se seznámil s geometrickým plánem, na kterém mohl vidět průběh hranice pozemků a podle poměrů vzdálenosti zdi stavby na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] od hranic pozemků zjistit, že užívá i část cizího pozemku, když uzavíral smlouvu s manželi [jméno FO] a manželi [Anonymizováno]. Žalobci a, b) pak nabyli vlastnické právo k pozemkům až v roce [Anonymizováno]. Zdůraznila, že hranice mezi pozemky žalobců a pozemky žalované byla vymezena rozsahem lesního porostu. Z leteckých map je patrné, že stromy se ještě v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] nacházely i na pozemku parc. č. [Anonymizováno] Dalším důvodem, zpochybňujícím nárok žalobců, byla skutečnost, že v roce [Anonymizováno] probíhala v daném území obnova katastrálního operátu, v souvislosti s níž se žalobce c) v květnu [Anonymizováno] účastnil místního šetření, při kterém se o skutečném průběhu hranice pozemků dozvěděl, souhlasil s ním a vyjádřil zájem o koupi pozemku parc. č. [Anonymizováno] Žalovaná uzavřela, že žalobci si museli být vědomi, že užívají cizí pozemek a ujali se užívání v nepoctivém úmyslu. Uvedla, že u žalobců neuplynula vydržecí dvacetiletá doba, když dobu držby svých právních předchůdců si nemohou započítat, neboť lze mít za to, že jejich rodiče vlastnické právo sami vydrželi. Navrhla proto zamítnutí žaloby.

3. Soud provedl důkazní řízení, veden návrh účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění a právní závěry. Pro přehlednost a zjednodušení jsou pozemky uváděny bez katastrálního území, když se vždy jedná o k. ú. [adresa].

4. V daném případě byla podána žaloba o určení vlastnického práva podle §80 o. s. ř. Soud se proto zabýval tím, zda žalobci mají naléhavý právní zájem na požadovaném určením a dospěl ke kladnému závěru, neboť zde může existovat rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí a faktickým stavem. Bez určení vlastnického práva žalobců k danému pozemku by se právní postavení žalobců stalo nejistým, určení vlastnického práva k „novému“ pozemku totiž vytvoří pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu. Žalobci se domáhali určení vlastnického práva k části pozemku, kde v katastru nemovitostí je jako vlastník celého pozemku vedena žalovaná (o tom bude pojednáno níže).

5. Z informací o pozemku z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaná je vlastník pozemků parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zahrada a parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zahrada, žalobce c) je vlastník pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, druh pozemku zahrada. Z druhé strany se vedle pozemku žalované parc. č. [Anonymizováno] nachází lesní pozemek parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] je patrné, že na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] jsou jako vlastníci nemovitých věcí – pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St [Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] evidováni žalobci – žalobce c) s podílem a žalobce a, b) každý s podílem . (Hovoří-li soud dále souhrnně o pozemcích žalobců, má na mysli tuto skupinu pozemků.) Z doložené ortofotomapy a katastrální mapy je zřejmá vzájemná poloha všech zmíněných pozemků, s níž se soud seznámil i na místním šetření.

6. Z notářského zápisu sepsaném na Státním notářství v Klatovech dne [datum] sp. zn. [Anonymizováno], [Anonymizováno], soud zjistil, že tehdejší vlastníci pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] parc. č[Anonymizováno] [Anonymizováno] a [jméno FO] uzavřeli kupní smlouvu jako prodávající ohledně uvedených nemovitých věcí s manželi [jméno FO] a [jméno FO], a [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a [jméno FO], jako kupujícími.

7. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene, kterou uzavřeli manželé [jméno FO] a [jméno FO], a [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a [jméno FO] na straně jedné a žalobce c) na straně druhé, kterou podepsali v průběhu června [Anonymizováno], bylo prokázáno že na základě geometrického plánu byla z původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] oddělena jeho větší část, která nově nesla parc. č. [Anonymizováno]. „[adresa]“ pozemek parc. č. [Anonymizováno] darovali manželé [jméno FO] a manželé [jméno FO] žalobci c), zatímco pozemek parc. č. [Anonymizováno] si ponechali. Ve prospěch obdarovaného byla dále touto smlouvou zřízena věcná břemena k zajištění přístupu na pozemek, odběru vody a připojení k inženýrským sítím. Právní účinky vkladu vznikly [datum].

8. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo prokázáno, že výrokem III. tohoto usnesení byla schválena dohoda dědiců zůstavitelky [jméno FO], zemřelé [datum], na jejímž základě nabyli pozůstalí [jméno FO] a žalobce c) každý jednou polovinou podíl v rozsahu na pozemcích parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (právní moc usnesení [datum]). Z usnesení téhož soudu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo zjištěno, že byla schválena dohoda dědiců zůstavitele [jméno FO], zemřelého [datum], na základě které žalobce c) nabyl spoluvlastnický podíl v rozsahu na pozemcích parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (právní moc usnesení [datum]). [jméno FO] (dříve [jméno FO]) uzavřela kupní smlouvu s žalobcem c) dne [datum], na základě které prodala žalobci c) podíl o velikosti 1/8 na předmětných nemovitostech, když právní účinky vkladu práva vznikly ke dni [datum], jak prokázáno obsahem kupní smlouvy a výpisem z katastru nemovitostí.

9. Z darovací smlouvy a smlouvy o zřízení služebnosti se podává, že ji uzavřeli [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a [jméno FO] jako dárci s žalobci a), b) jako obdarovanými, a podpisy zúčastněných na ní byly ověřeny mezi 1. a 8. červencem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] (nar. [Anonymizováno]) a [jméno FO] uvedli, že jsou vlastníky nemovitých věcí – pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], které bezúplatně převádí na žalobce a), b). Současně bylo zřízeno právo doživotního užívání pro dárce ohledně všech zmíněných nemovitých věcí. Z rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno], soud zjistil, že katastrální úřad povolil vklad vlastnického práva dle uzavřené darovací smlouvy. Tato skutečnost plyne i z vyrozumění katastrálního úřadu o provedeném vkladu ve věci sp. zn. [Anonymizováno], ze kterého dále plyne, že právní účinky vkladu nastaly ke dni [datum].

10. Ze sdělení Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že v katastrálním území [adresa] byla v roce [Anonymizováno] provedena obnova katastrálního operátu. Žalobce a), b) byli zastoupeni žalobcem c) a byli společně s žalovanou katastrálním úřadem informováni o zjištěných nesrovnalostech. To plyne i ze soupisu nemovitostí ze dne [datum], jehož přílohu tvoří seznam odhalených nesouladů mezi evidovaným stavem v katastru nemovitostí a skutečným stavem v terénu. U jednotlivých poznámek se vyskytuje podpis žalobce c) s datem [datum]. K důkazu byla dále provedena komunikace žalované s katastrálním úřadem a staré mapy pozemkového katastru, ze kterých soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí ve věci. To platí i o korespondenci zástupce žalobců s žalovanou.

11. Z geometrického plánu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], číslo plánu [Anonymizováno] soud zjistil, že ze současného pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2 v k. ú. [adresa] má být jeho podstatná část oddělena, a takto oddělené části bylo přiděleno parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2.

12. Při místním šetření bylo zjištěno a fotografiemi zdokumentováno, že pozemky žalobců v [jméno FO] jsou ze všech stran lemovány starším oplocením, na straně z ulice je dřevěný plot se sloupky z bílých cihel, na ostatních stranách je oplocení z drátěného pletiva s kovovými sloupky. Minimálně drátěné oplocení je evidentně již několik desítek let staré. Podstatná část pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované je připlocena k pozemkům žalobců a tvoří s nimi jeden celek. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno] rostou okrasné dřeviny a nachází se na něm také viditelně starší dřevěná kůlna. Ze sousedního lesního pozemku parc. č. [Anonymizováno] sahají nad pozemek parc. č. [Anonymizováno] i dále větve vzrostlých listnatých i jehličnatých stromů. Na pozemcích není viditelný žádný způsob rozlišení mezi pozemkem parc. č. [Anonymizováno] a pozemky ve vlastnictví žalobců.

13. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], matky žalobců a), b), a vlastnice pozemků do roku [Anonymizováno] bylo prokázáno, že pozemky v [jméno FO] koupila s manželem v roce [Anonymizováno] od manželů [jméno FO]. V té době byly pozemky obehnané dřevěným plotem, který v průběhu let hnil. Ve stejných hranicích proto postavili nové oplocení z pletiva. [jméno FO] [jméno FO] se jim nikdy nezmínili o tom, že by nějaká část oploceného pozemku nebyla jejich. Pozemky začali užívat ve stejném rozsahu, jako předchozí vlastníci. Po celou dobu, co užívali pozemky v [jméno FO], si nikdo nenárokoval spornou část. V polovině 80. let postavili na pozemku, o který se nyní vede spor, kůlnu. Pozemky po celou dobu užívala k rekreačním účelům společně se svým manželem, sestrou [jméno FO] a jejím manželem, a o vše se také společně starali. Když společně s manželem darovali svůj podíl na pozemcích synům [žalobcům a) a b)], domnívala se, že jim darují všechny pozemky, co jsou za plotem. Vyjádřila se také k fotografiím, které soudu předložili žalobci. K fotografii na č. l. 3 a 4 spisu svědkyně uvedla, že je na ní zachycen stav krátce poté, co se stala spoluvlastnicí pozemků. K fotografiím na č. l. 5 sdělila, že byly pořízeny ve 2. polovině 80. let a je na nich již zachycen nový plot, který postavili v místě původního dřevěného. K horní fotografii na č. l. 5 p. v. svědkyně poznamenala, že je na ní již zachycena kůlna, která na pozemku stojí do současnosti. Soud nezaznamenal žádné projevy naznačující, že by svědkyně měla uvádět nepravdivá nebo úmyslně zkreslená tvrzení. Její výpověď, která koresponduje s předloženými listinnými důkazy, proto hodnotí soud jako věrohodnou.

14. Z výpovědi žalobce a) vzal soud za prokázané, že na pozemky v [jméno FO] jezdil se svými rodiči od raného dětství. Dřevěný plot pak nahrazovali pletivovým plotem ve stejné linii, který je okolo pozemků do současnosti. Spoluvlastníkem pozemků se stal v roce [Anonymizováno], kdy mu darovali rodiče polovinu svého podílu, což bylo podpořeno shora uvedenou darovací smlouvou. Na pozemku se o víkendech setkávali s širší rodinou. Kromě plotu v průběhu let zrekonstruovali i chalupu, která tam stojí dodnes. Nikdy neměl důvod domnívat se, že mají oploceno více, než jim náleží. Někdy poté, co se stal vlastníkem pozemků, mu volal bratranec žalobce c) s tím, že proběhlo zaměřování pozemků a hranice je jinde.

15. Z výpovědi žalobce b) bylo prokázáno, že počátkem 80. let došlo k výměně původního dřevěného plotu za nový drátěný, který stavěli na stejném místě. Na pozemek jezdili s rodiči přibližně každý druhý víkend a starali se o zahradu. O tom, že hranice pozemku nesouhlasí, se dozvěděl přibližně před pěti lety, předtím si toho nebyl vědom.

16. Z účastnické výpovědi žalobce c), bylo prokázáno, že jeho rodiče se stali spoluvlastníky pozemku, když mu bylo asi 15 let. Pamatoval si na původní dřevěné oplocení a na jeho výměnu, kdy musel za trest kopat díry na nové sloupky. Ty se umisťovaly ve stejné linii, jako bylo původní dřevěné oplocení. Plot se měnil okolo poloviny 80. let minulého století. Už v roce [Anonymizováno] došlo k výměně plotu směrem k silnici (tzn. před domem), který se také stavěl v místech původního dřevěného oplocení. Ke kácení stromů na pozemku uvedl, že mu hajný řekl, že stromy jsou napadené kůrovcem a poté mu pomohl s jejich poražením. Byly to smrky staré asi 30 let, které někdy v minulosti vysadili za plotem a které tvořily živý plot. Když poprvé přijeli zaměstnanci katastrálního úřadu, tak z toho, co mu říkali nepochopil, že by měl mít oploceno více, než je jeho. Myslel si, že je v katastru nemovitostí špatně zakreslená hranice pozemku.

17. Soud si je vědom, že se jednalo o účastnické výslechy, nicméně výpovědi žalobců působily autenticky a přesvědčivě. Soud v nich neshledal žádné logické rozpory, naopak výpovědi účastníků korespondují s dalšími důkazy. Soud je proto hodnotil jako věrohodné.

18. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že rodiče žalobců, manželé [jméno FO] a manželé [jméno FO], se v roce [Anonymizováno] stali vlastníky pozemků parc. č. St. [Anonymizováno], parc. č. St. [Anonymizováno] a parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno] a (původního) parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa]. Tyto pozemky a podstatnou část pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované, vymezenou geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO] s novým parc. č. [Anonymizováno], předchozí vlastníci, tj. manželé [jméno FO] oplotili dřevěným plotem. Ten rodiče žalobců v polovině 80. letech minulého století nahradili současným oplocením, které se nachází v místě původního oplocení. Žalobce c) se stal vlastníkem podílu v rozsahu ideální 1/8 pozemků po smrti své matky na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [Anonymizováno] které nabylo právní moci dne [datum]. Další podíl ve výši 1/4 na pozemcích v [jméno FO] nabyl po smrti otce na základě usnesení Obvodního soudu pro [adresa] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] s právní mocí ke dni [datum] a na základě kupní smlouvy, kterou uzavřel se svou sestrou dne [datum] nabyl do vlastnictví podíl ve výši 1/8, právní účinky vkladu ke dni [datum]. [jméno FO] [jméno FO] darovali svůj podíl na pozemcích žalobcům a), b) darovací smlouvou z [datum], právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly ke dni [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí).

19. Provedené místní šetření zcela vyvrátilo tvrzení žalované o tom, že hranice mezi pozemky žalobců a pozemky žalované (parc. č. [Anonymizováno]) byla vymezena rozsahem lesního porostu. Bylo zjištěno, že na pozemku ve vlastnictví žalované parc. č. [Anonymizováno] jsou vysazeny různé okrasné dřeviny, a také se na něm (minimálně z větší části) nachází kůlna. Tu přitom vybudovali rodiče žalobců již někdy v průběhu 80. let minulého století, jak prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO] a účastnickými výpověďmi žalobců. Na fotografiích je také zachyceno mnoho vzrostlých stromů, které se nachází na lesním pozemku parc. č. [Anonymizováno] Mezi ním a pozemky žalobců se nachází sporný pozemek ve vlastnictví žalované. Větve z těchto stromů přitom značně zasahují do vzdušného prostoru nad pozemkem žalované, a některé z nich sahají až nad pozemky ve vlastnictví žalobců. O stromech je obecně známo, že jejich koruna je výrazně širší, než bývá kmen. Z logiky věci proto skutečnost, že se nad nějakým pozemkem nacházejí větve stromů, nemusí znamenat, že právě na něm jsou také stromy vysazeny. Soud proto po seznámení se stavem v místě obranu žalované neshledal důvodnou.

20. Soud zvláště po místním šetření, kdy nabyl jasnou představu o místních poměrech, uzavřel, že tak jak pozemky jsou zaploceny, tj. včetně geometrickým plánem nově vytyčeného pozemku [Anonymizováno], byly užívány již mnoho let před tím, než je nabyly do podílového spoluvlastnictví žalobci, a to jejich rodiči. Z provedeného dokazování soud uzavřel, že všichni žalobci užívali i nově vytyčený pozemek parc. č. [Anonymizováno] od dětství, kdy tam jezdili se svými rodiči, o pozemky pečovali, což bylo doloženo i dobovými fotografiemi. Nejméně žalobce c) se pak osobně podílel v polovině 80. let minulého století na stavbě nového plotu, který byl budován v místech původního dřevěného. Rozhodně mu proto nelze klást k tíži, že se v roce [Anonymizováno], kdy mu právní předchůdci darovali část pozemku parc. č. [Anonymizováno] nezabýval blíže otázkou poměrů stran stavby na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] s hranicí pozemků v geometrickém plánu, který byl součástí darovací smlouvy. Neměl tehdy totiž žádný důvod, jakkoliv pochybovat o hranicích pozemků, a nelze po něm objektivně požadovat, aby se velmi podrobně seznamoval s geometrickým plánem, navíc ohledně pozemku, který vůbec nebyl předmětem darovací smlouvy. Obranu žalované proto soud i v tomto směru shledal lichou. Žalobci, jak shodně vypověděli, již od dětství jezdili na předmětné pozemky, které byly zaploceny neměnným způsobem, a jak vypověděla svědkyně [jméno FO], takto zaplocené pozemky koupili v roce [Anonymizováno] od manželů [jméno FO]. Žalobci a), b) v době, kdy nabyli od svých rodičů na základě darovací smlouvy ze dne [datum] s právními účinky zápisu k [datum] podíl na nemovitostech každý ve výši ) a žalobce c) v době, kdy nabyl podíl k nemovitostem ve výši po otci na základě dědického usnesení, po matce podíl ve výši 1/8 na základě dědického usnesení a ve výši 1/8 na základě kupní smlouvy ze dne [datum] s právními účinky vkladu práva ke dni [datum], byli v dobré víře, že takto nabývají vlastnické právo i k zaplocené části pozemku parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. Navíc nelze přehlédnout, že jejich rodiče v roce [Anonymizováno], kdy nabyli vlastnické právo k pozemkům na základě kupní smlouvy, byli v dobré víře, za nabývají do vlastnictví to, co je oplocené, tj. i část pozemku [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. Rovněž dlouhá léta zaplocená a žalobci a jejich předchůdci užívaná a obhospodařovaná část pozemku [Anonymizováno] nově označená [Anonymizováno] na níž si žalovaná nečinila nikdy žádné vlastnické nároky, nestarala se o ni, neobhospodařovala ji, pokojně tuto část svého pozemku nechala v užívání žalobců a jejich rodičů, vedla soud k závěru o dobré víře žalobců, že darovací smlouvou - žalobci a), b), dědickými usneseními a kupní smlouvou -žalobce c) nabyli do podílového spoluvlastnictví i část pozemku ve vlastnictví žalované. O oprávněné držbě svědčí rovněž výměra pozemku [Anonymizováno] ([Anonymizováno] m2) a pozemků, které žalobci nabyli výše uvedeným způsobem od svých rodičů, zapsaných na LV č. [hodnota] ([Anonymizováno] m2), kdy poměr výměry drženého pozemku ku výměře skutečně nabytých pozemků činí 10,82 %, jakož i to, že všechny pozemky tvořily jeden funkční, zaplocený celek užívaný v těchto hranicích dlouhodobě. Z objektivního hlediska nebyl důvod pochybovat, že to, co od roku [Anonymizováno] rodiče žalobců užívali a následně darovali, či bylo zděděno, je to, co rodina měla zaplocené. Zde nebylo na místě, aby osoba, která se ujala držby (tj. žalobci), přeměřovala výměru či požadovala vytyčení hranice (zde lze odkázat na rozhodnutí nejvyššího soud sp. zn. 22 Cdo 3079/2014).

21. Žalobci se domáhali ustanovení § 1095 o. z., tedy institutu mimořádného vydržení, který byl zaveden až s účinností zákona č. 89/2012 Sb., tedy s účinností od 1. 1. 2024. Podle tohoto zákonného ustanovení platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. K tomuto ustanovení je třeba vztáhnout § 3066 uvedeného zákona, podle něhož, do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o movitou věc, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Ve světle uvedených zákonných ustanovení podmínkami mimořádného vydržení jsou poctivá držba a čas dvojnásob dlouhý než pro situaci řádného vydržení, to je u nemovitých věcí 20 let, když vydržecí doba by neskončila dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., to je dříve než 1. 1. 2019. V této souvislosti je však třeba uvést, že jsou-li prokázány podmínky pro řádné vydržení, není třeba uvažovat o aplikaci institutu mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. platného a účinného od 1. 1. 2014. Takováto situace nastala u žalobce c), o čemž byli účastníci na jednání soudu spraveni. Rovněž byli seznámeni s tím, aby rozhodnutí soudu bylo předvídatelné, že pro mimořádné vydržení nebyly u žalobců a) b) splněny podmínky, neboť jejich právní předchůdci – rodiče sami nabyli vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti k předmětnému pozemku vydržením. V tomto směru soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3387/2021.

22. Podle § 1089 odst. 1 o. z., drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Podle § 1089 odst. 2 o. z. nebrání nepoctivost předchůdce poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

23. Podle § 1090 odst. 1 o. z. se k vydržení vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou. Podle § 1090 odst. 2 o. z. Nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

24. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1092 o. z. se do vydržecí doby ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce. Podle § 1093 se držba se přeruší, nevykonával-li ji držitel v průběhu vydržecí doby déle než jeden rok.

25. Podle § 1095 o. z., uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

26. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

27. Podle § 1096 odst. 1 o. z., nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Podle § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

28. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021, upřesňuje, že: „V § 1091 až 1094 o. z. je upravena vydržecí doba potřebná k řádnému vydržení; na mimořádné vydržení se tato ustanovení nepoužijí. Ustanovení § 1096 a násl. se týkají jak vydržení řádného, tak vydržení mimořádného.“ 29. Podle § 3036 o. z. se podle dosavadních právních předpisů až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

30. Podle § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Podle § 134 odst. 2 o. z. takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125). Podle § 134 odst. 3 o. z. se do doby podle odstavce 1 započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle § 134 odst. 4 o. z. se pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby.

31. Zatímco obč. zák. mimořádné vydržení neupravoval, podmínky pro řádné vydržení stanovil obč. zák. obdobně, jako jsou nyní upravené v o. z. Jinými slovy řečeno, pokud vydržecí doba pro řádné vydržení začala plynout za účinnosti obč. zák., s ohledem na § 3036 o. z. se situace posoudí podle staré právní úpravy (tzn. podle obč. zák.). Naproti tomu, má-li někdo nabýt vlastnické právo z titulu mimořádného vydržení, uplatní se úprava v § 1095 o. z., s ohledem na absenci jejího ekvivalentu za účinnosti obč. zák.

32. Ačkoliv by se mohlo ze zákonné úpravy zdát, že do doby řádného vydržení (§ 1092 o. z., a duplicitně též § 1096 odst. 1 o. z.) i mimořádného vydržení (§ 1096 odst. 2 o. z.) se započítává vydržecí doba jeho předchůdce za všech okolností, není tomu tak. Z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že započtení vydržecí doby předchůdce připadá v úvahu pouze tehdy, pokud právní předchůdce žalobce sám nemovitou věc nevydržel a nestal se tak jejím vlastníkem. Tento závěr přitom Nejvyšší soud nezaujal až v důsledku rekodifikace soukromého práva, objevoval se již dříve. V rozsudku ze dne 31. 8. 2011, sp. zn. 22 Cdo 821/2010 Nejvyšší soud zdůraznil, že: „Nabyl-li někdo na základě převodní smlouvy vlastnictví k určitému řádně označenému pozemku, nemůže si při uplatňování vydržení pozemku sousedního započítat dobu, po kterou jej měl v držbě jeho právní předchůdce, jestliže již ten sousední pozemek vydržel.“ Tento závěr se uplatní i za současné právní úpravy. V již zmíněné věci sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 Nejvyšší soud konstatoval, že: „(…) do vydržecí doby jak pro řádné, tak mimořádné vydržení (§ 1092 o. z., § 1096 o. z.) se ve prospěch vydržitele započte i doba držby jeho předchůdce jen pokud předchůdce sám nesplnil podmínky vydržení, a nestal se tak vlastníkem věci.“ 33. Z provedeného dokazování soud učinil spolehlivý závěr o tom, že právní předchůdci žalobců, manželé [jméno FO] a manželé [jméno FO], se stali vlastníky pozemků v [jméno FO] v roce [Anonymizováno]. K jejich pozemkům, které nabyli kupní smlouvou od manželů [jméno FO] byl již těmito předchozími vlastníky připlocen pozemek parc. č. [Anonymizováno] (tzn. podstatná část pozemku parc. č. [Anonymizováno]. [jméno FO] [jméno FO] a [jméno FO] začali pozemky užívat ve stejném rozsahu jako předchozí vlastníci. Neměli žádný důvod domnívat se, že užívají i část pozemku, který není v jejich vlastnictví. Pozemky nabyli oplocené od předchozího vlastníka na základě kupní smlouvy a právem se domnívali, že co je zaplocené je jejich. V průběhu let se totiž nevyskytly žádné náznaky, že by úzká část oploceného pozemku na severozápadní straně měla být ve vlastnictví jiné osoby. Nikdo si žádné nároky na pozemek parc. č. [Anonymizováno] nečinil. Pozemek parc. č. [Anonymizováno] společně s pozemky v jejich vlastnictví užívali k rekreaci několikrát do měsíce po celý rok, a to od roku [Anonymizováno] (o tom pojednáno blíže již shora).

34. Z komentáře k obč. zák. (Švestka, J.; Spáčil, J.; Škárová, M.; Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, II. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 773 – 779) vyplývá, že: „Vydržení tak hojí zejména vady nebo nedostatek nabývacího titulu; v případě že smlouva je neplatná pro vadu, o které nabyvatel nemohl při zachování obvyklé opatrnosti vědět, anebo tu výjimečně titul vůbec není a nabyvatel je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že tu titul je, stane se nabyvatel věci jejím oprávněným držitelem a při splnění dalších podmínek ji vydrží.“ To je právě případ manželů [jméno FO] a [jméno FO], kteří nabývací titul k pozemku parc. č. [Anonymizováno] neměli, na rozdíl od ostatních pozemků v [jméno FO], které řádně nabyli na základě kupní smlouvy v roce [Anonymizováno]. Pozemek (resp. nemovitá věc) se stal po novele obč. zák., provedené zákonem č. 509/1991 Sb., která byla účinná od [datum], bez dalších omezení věcí, k níž je možné vydržet vlastnické právo. Za určitých podmínek bylo možné vydržet vlastnické právo i k nemovité věci již od první poloviny 80. let, to však pro právní posouzení této věci není významné. Nejpozději od data [datum] začala plynout desetiletá doba, potřebná pro vydržení vlastnického práva, která nebyla nijak přerušena. A činila 10 let. [jméno FO] [jméno FO] i [jméno FO] přitom přistupovali po celou dobu k pozemku parc. č. [Anonymizováno] jako jeho oprávnění držitelé ve smyslu § 130 odst. 1 obč. zák. Nejpozději ke dni [datum] tak manželé [jméno FO] i [jméno FO] nabyli vlastnické právo k pozemku parc. č. [Anonymizováno] vydržením. Což ostatně sama žalovaná potvrdila. 35. [jméno FO] [jméno FO] sami nabyli k ideální pozemku parc. č. [Anonymizováno] vlastnické právo vydržením. V roce [Anonymizováno] se rozhodli darovat své pozemky v [jméno FO] synům – žalobcům a), b). Uzavřená darovací smlouva se o darování pozemku parc. č. [Anonymizováno] (nebo části pozemku parc. č. [Anonymizováno][Anonymizováno] nezmiňuje. Rodiče jim tedy zmíněný pozemek nedarovali a v současnosti jsou stále jeho faktickými vlastníky v důsledku vydržení vlastnického práva. Žalobci a), b) sami zjevně nesplňují podmínky pro řádné ani mimořádné vydržení, neboť pozemky v [jméno FO] dosud nevlastní potřebných 10 let. S ohledem na výše citovanou judikaturu Nejvyššího soudu není možné v jejich případě započítat do doby potřebné pro vydržení vlastnického práva dobu, po kterou pozemek parc. č. [Anonymizováno] užívali jejich rodiče, protože ti k němu v minulosti sami nabyli vlastnické právo vydržením. Soudu proto nezbylo, než žalobu vůči žalobcům a), b) výroky II. a III. tohoto rozsudku zamítnout, když žalobce o svém názoru na věc předem spravil.

36. Vlastnické právo k ideální pozemku parc. č. [Anonymizováno] nabyli vydržením nejpozději dne [datum] také rodiče žalobce c), což však není pro právní posouzení této věci podstatné, za situace, kdy žalobce c) sám řádně vydržel a dobu jeho právních předchůdců není třeba započítat. Žalobce c) totiž od [datum] sám vlastní ideální 1/2 pozemků v [jméno FO] (a již v roce [Anonymizováno] se po smrti své matky stal vlastníkem podílu na pozemcích v rozsahu ideální 1/4, v roce [Anonymizováno] po otci v rozsahu 1/8 a koupil od své sestry podíl o velikosti 1/8 v roce [Anonymizováno]). Pozemky v [jméno FO] užíval bez přerušení od dětství, kdy jeho rodiče byli spoluvlastníky ideální 1/2 pozemků. Hranice pozemků přitom byla již manželi [jméno FO] vytyčena plotem, v mezích, ve kterých se užívání pozemků ujali jeho rodiče a později po jejich smrti on sám. Soud v jeho případě neshledal, že by od [datum] po dobu následujících 10 let mohl mít povědomí o tom, že je zaplocen i pozemek parc. č. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalované. V průběhu této doby tedy nedošlo k žádnému přerušení vydržecí doby a žalobce c) i k pozemku parc. č. [Anonymizováno] přistupoval v dobré víře, že je jeho vlastníkem, pečoval o něj, udržoval, žalovaná si na pozemek žádné nároky nečinila. Žalobce c) v dobré víře, že je vlastníkem se chopil držby zaploceného pozemku v rozsahu vymezeném geometrickým plánem [tituly před jménem] [jméno FO], jenž je nedílnou součástí tohoto rozsudku, tj. v rozsahu nově vytyčeného pozemku p. č. [Anonymizováno], přičemž tato dobrá víra byla dána se zřetelem ke všem okolnostem věci popsaných již výše. Soud proto uzavřel, že žalobce c) je oprávněným držitelem, tak jak jej vymezuje § 130 odst. 1 o. z. platného a účinného do [datum] za užití § 3036 o. z. platného a účinného od [datum]. Žalovaná tím, že po uvedenou dobu nevykonávala své vlastnické právo, se vystavila možnému riziku vydržení vlastnického práva žalobcem c), což se stalo. [adresa] víra byla u žalobce c) narušena prokazatelně až [datum], kdy podepsal souhlas se zjištěným průběhem a označením hranic v terénu, jak prokázáno soupisem nemovitostí č. [hodnota] (listinný důkaz na č. l. 77 p. v. – 49 p. v. spisu), což bylo poté, co vlastnické právo k danému pozemku vydržel.

37. Z provedeného dokazování plyne, že žalobce c) byl po dobu více než 10 let v dobré víře, že užívá pozemek, k němuž má vlastnické právo (resp. jehož je spoluvlastníkem). Proto soud výrokem I. tohoto rozsudku určil, že žalobce c) je spoluvlastníkem ideální pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vymezeném GP, jež je nedílnou součástí rozsudku. S ohledem na zamítnutí žaloby ve vztahu k žalobci a) i b) zůstává žalovaná spoluvlastníkem ideální poloviny pozemku parc. č. [Anonymizováno].

38. Soud zamítl k důkazu navržený geometrický plán na č. l. 29-29 p. v. spisu, neboť pro danou věc neměl žádnou relevanci. Tímto GP byla totiž oddělena část o výměře [Anonymizováno] m2 z pozemku parc. č. [Anonymizováno], které nadále zůstalo parcelní číslo [Anonymizováno](a k níž se žalobci domáhali určení vlastnického práva) a zbytek o výměře [Anonymizováno] m2 dostal parcelní číslo [Anonymizováno], k němuž by však nikomu vlastnické právo nesvědčilo. Takovýto požadavek byl nesouladný s § 36 odst. 6 vyhlášky č. 357/2013 Sb., soud proto o této skutečnosti žalobce spravil přípisem ze dne [datum] a vyzval je k úpravě petitu a předložení správného geometrického plánu. Na výzvu bylo žalobci reagováno předložením GP specifikovaného ve výroku I. tohoto rozsudku a podáním ze dne [datum] obsahujícím změnu žalobního petitu. Soud usnesením ze dne [datum] změnu žalobního petitu připustil.

39. Žalovaná navrhovala výslech svědků [tituly před jménem] [jméno FO], ředitelky [právnická osoba] – odloučeného pracoviště [adresa], který v minulosti pracoval na Katastrálním úřadu v [Anonymizováno]. Dotyční se měli vyjádřit ke komunikaci s žalobcem c), z provedeného dokazování však nevyplývá, že dotyční s ním měli komunikovat nejdříve [datum], což není pro právní posouzení věci podstatné (viz shora).

40. O nákladech účastníků bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto zákonného ustanovení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této souvislosti je třeba uvést, že každý z žalobců mohl podat žalobu nezávisle na ostatních, a proto soud jednotlivě u každého z nich zkoumal, zda ve sporu s žalovanou uspěl či nikoli. Žalobce c) byl ve věci plně procesně úspěšný, soud mu proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení vůči žalované výrok IV. rozsudku. Náklady řízení žalobce c) jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4, písm. b) ( když ve sporu nebyla ani okrajově řešena hodnota pozemku p. č. [Anonymizováno]), § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném do [datum] a to za 2 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podaná žaloba, když k těmto úkonů je nutné připočítat režijní paušál ve výši [částka] (2 x [Anonymizováno]) dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky. Náklady dále tvoří odměna advokáta ve výši [částka] za účast na místním šetření dne [datum], jež byla takto žalobcem žádána dle § 11 odst. 2, 3 uvedené vyhlášky, odměna ve výši [částka] za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum] a to za 3 úkony právní služby – účast na 3 soudních jednání dne [Anonymizováno]., [Anonymizováno]., [datum]. K těmto úkonům je nutné připočítat vždy režijní paušál ve výši [částka] (3 x [Anonymizováno]) dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum]. Za cesty právního zástupce žalobce c) k soudním jednáním přísluší náhrada cestovních výdajů ve výši 3 x [částka] dle § 13 odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum], a dle § 157, § 158 zákona č. 267/2006 Sb. a vyhlášky č. 475/2024 Sb., při ujetí 3 x [Anonymizováno] km na trase ze sídla advokátní kanceláře k jednání a zpět, při průměrné spotřebě pohonné hmoty dle předloženého technického průkazu, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 l, základní sazbě [částka] na ujetý kilometr. Náhrada cestovních výdajů vynaložených na místní šetření pak dle shodných zákonných ustanovení činí [částka] při ujetí [Anonymizováno] km. Za čas strávený na uvedených cestách přísluší náhrada ve výši [částka] (8 x [částka]) dle § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění platném a účinném od [datum]. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Při úvaze o lhůtě splatnost soud vycházel z § 160 odst.1 část věty za středníkem o. s. ř. a umožnil žalované přiměřeně prodlouženou lhůtu splatnosti v souladu s jejím požadavkem, kdy není v jejích technických možnost plnit ve lhůtě 3 dnů. Soud má zároveň za to, že tato lhůta nezasáhne razantně do majetkové sféry žalobce c).

41. Žalobci a) a b) byli ve sporu neúspěšní, žalovaná má proto vůči nim právo na plnou náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení žalované jsou tvořeny 5 úkony po [částka] dle § 2 odst. 3, § 1 odst. 3 písm. a), c) vyhlášky č. 254/2015 Sb. za užití § 151 odst. 3 o. s. ř. a to za písemné vyjádření ve věci, účast na 3 jednání, na jednom místním šetření, jak žalovanou požadováno. Součet činí [částka], když tuto částku je třeba vydělit počtem žalobců, neboť žalobce c) byl ve sporu úspěšný a jemu naopak žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení. Proto byl každý z neúspěšných žalobců zavázán zaplatit žalované [částka], jak z výroku rozsudku V. je patrno. Při úvaze o lhůtě splatnosti soud vycházel z § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

42. Jak bylo výše uvedeno, každý z žalobců mohl podat samostatně žalobu na určení vlastnického práva k danému pozemku, proto každého z nich stíhala povinnost k zaplacení soudního poplatku z žaloby ve výši [částka] dle položky č. 4 bod 3 Sazebníku poplatků. Na straně žalobců tak nevznikla solidární poplatková povinnost, která vzniká jen tehdy, mají-li postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Zde se jednalo o společenství samostatné (§ 91 odst.1 o. s. ř.), proto každý z žalobců platí poplatek v zásadě samostatně, byť z dikce § 2 odst. 8 zákona č. 549/1991 Sb. toto zřetelně nevyplývá. V této souvislosti lze zmínit rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2376/2020 ze dne [datum]. Soud proto uložil oběma neúspěšným žalobcům zaplatit soudní poplatek ve výši [částka], jak z výroku rozsudku pod bodem VI., VII. je patrno.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (1)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.