5 C 220/2019-143

Rubrum

Okresní soud v Jindřichově Hradci rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Strnadovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení [částka] s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

II. Pokud se žalobce po žalované domáhá zaplacení další částky v celkové výši [částka] spolu s úroky z prodlení v rozsahu větším, než jak tyto přiznány ve výroku I., tak v tomto rozsahu se žaloba žalobce zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou podepsanému soudu dne [datum] domáhá se žalobce (po částečném zpětvzetí žaloby, když žalovaná po podání žaloby částečně plnila) zaplacení částky ve výši [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně jdoucí z částky [částka] od [datum] do [datum], a dále pak částky ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucí z částky [částka] od [datum] do zaplacení, jako dlužného obvyklého nájemného za roky 2017, 2018 a 2019, splatného ke každému 31. 12. příslušného kalendářního roku. Žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Valtínov. Na pozemku parc. č. st. [číslo] stojí budova bez čp/če, zemědělská stavba kravína, jejímž vlastníkem je žalovaná společnost, a na pozemku parc. [číslo] je umístěna část zpevněné plochy okolo zemědělské stavby kravína; rovněž tato stavba je ve vlastnictví žalované. Jedná se o stavby na cizím pozemku. Žalovaná tyto pozemky neoprávněně užívá – pozemek parc. č. st. [číslo] v celém rozsahu 1 314 m2 a pozemek parc. [číslo] v rozsahu 677 m. Po poučení o koncentraci řízení definoval žalobce svůj nárok jako nárok z bezdůvodného obohacení.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz, doručený žalované dne [datum] (spolu se žalobou), proti kterému žalovaná podala včas odpor, když nesouhlasila s výší částky, jež má žalobci náležet za bezesmluvní užívání v žalobě uvedených pozemků. Žalovaná si v průběhu sporu opatřila znalecký posudek k zjištění obvyklé výše nájemného od znalce [příjmení] [příjmení], z kterého plyne obvyklé roční nájemné z pozemku parc. č. st. [číslo] ve výši [částka] a obvyklé roční nájemné z části pozemku parc. [číslo] ve výši [částka]. Znalec [příjmení] pochybil, když vycházel z toho, že pozemky, které žalovaná fakticky užívá k provozování zemědělské výroby, jsou výhledově zahrnuty do ploch určených pro hromadnou rekreaci. Žalovaná dne [datum] žalobci uhradila částku [částka] jako dlužné nájemné za roky 2017 2019.

3. Mezi účastníky zůstal spor o výši bezdůvodného obohacení.

4. Existence žalované a oprávnění [příjmení] [jméno] [příjmení] jednat jménem společnosti plyne z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajský soudem v Českých Budějovicích, oddíl C, vložka [číslo].

5. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce je a v žalovaném období byl vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Valtínov, obec Kunžak (to je zřejmé i z listu vlastnictví [číslo]). Na pozemku parc. č. st. [číslo] stojí část budovy bez čp/če, zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Valtínov, obec Kunžak, žalovaná užívá pozemek v rozsahu 1 314 m2. Na pozemku parc. [číslo] se nachází část zpevněné plochy, kterou užívá žalovaná společnost v rozsahu 677 m2. Umístění budovy a pozemků je patrné ze snímku katastrální mapy. Žalovaná je výlučnou vlastnicí budovy bez čp/če – zemědělská stavba, jež stojí na pozemku parc. č. st. [číslo], parc. č. st. [číslo] a parc. č. st. [číslo] (list vlastnictví [číslo]).

6. Mezi účastníky probíhala jednání o uzavření nájemní smlouvy, která by neoprávněné užívání pozemků zhojila (návrh nájemní smlouvy). Dopisem ze dne [datum] kontaktoval znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] žalovanou s návrhem nájemného ve výši [částka] ročně. Právní zástupce žalované znalci sdělil, že za obvyklé nájemné pokládá to, které vlastníkovi platil jeho právní předchůdce, tj. [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o., tedy částku [částka] ročně s tím, že je ochoten uzavřít dohodu na [částka] ročně. Dle nájemní smlouvy ze dne [datum] pronajímal žalobce, mimo jiné, pozemky zapsané na LV [číslo] pro katastrální území Valtínov – část areálu odchovny skotu, [právnická osoba] [anonymizováno], spol. s r. o., a to od [datum] do [datum]. Nájemné bylo dohodnuto ve výši [částka] za 1, [číslo] ha. Dopisem ze dne [datum] nabídl žalobce žalované uzavření dohody, dle které by žalovaná hradila za užívání pozemků částku ve výši [částka] ročně s tím, že pokud dohoda nebude uzavřena, bude soudně vymáhat nájemné zpětně po dobu, po kterou má zákonný nárok. Žalovaná se dopisem ze dne [datum] vyjádřila tak, že tento návrh pro ni není akceptovatelný, protože je navrhované nájemné nepřiměřeně vysoké; zajistí si svůj znalecký posudek do 14 dnů. Dne [datum] žalobce vyzval žalovanou, nechť ve lhůtě do [datum] předloží slibovaný znalecký posudek, jinak se obrátí s nároky na soud (výzva ze dne [datum]).

7. Ze znaleckého posudku [číslo] vyhotoveného dne [datum] a z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] plyne, že účelem tohoto posudku je zjištění ceny obvyklého nájemného za užívání pozemků pro účely majetkového vypořádání. Znaleckým úkolem je znalecký posudek o ceně obvyklého nájemného za užívání pozemků uvedených mimo jiné na LV [číslo] pro obec Kunžak, pro katastrální území Valtínov, okres [okres], a to pozemku parc. č. st. [číslo] a části pozemku parc. [číslo]. Prohlídka se zaměřením nemovitostí byla provedena dne [datum] za přítomnosti objednatele posudku – žalobce. Při místním šetření znalec zjistil, že na pozemku parc. č. st. [číslo] je umístěna část zemědělské stavby kravína a na pozemku parc. [číslo] část zpevněné plochy okolo zemědělské stavby kravína, z fotodokumentace je zřejmé, že v budově jsou uskladněny balíky slámy. Jako podklady pro vypracování posudku znalec zajistil částečný výpis z katastru nemovitostí, pracovní kopii katastrální mapy, informace o platném územním plánu obce Kunžak, místní část [anonymizováno], informace a údaje sdělené objednatelem posudku panem [jméno] [příjmení] a skutečnosti a výměry zjištěné na místě samém doložené fotodokumentací. Pro stanovení obvyklé ceny ročního nájemného vycházel znalec z obvyklé ceny předmětu nájmu, když částky nájemného v této oblasti neměl k dispozici. Cenu nemovitosti zjistil porovnávacím způsobem s ohledem na známé případy prodeje stavebních pozemků v obci (které znalec ve znaleckém posudku neuvedl s tím, že výčet považuje za obšírný). Následně z obvyklé ceny nemovitosti stanovil výnosovou metodou roční nájemné tak, že zjištěnou obvyklou cenu vynásobil mírou kapitalizace pro pozemky určené platným územní plánem pro stavby hromadné rekreace. Zjištěná částka ve výši [částka] ročně odpovídá realizovaným pronájmům pozemků s rekreačními objekty v oblasti [anonymizováno]. Znalec došel k závěru, že roční nájemné za užívání pozemku určeného k zastavění stavbami určenými pro hromadnou rekreaci a pozemků okolo těchto staveb sloužících jako přístupové komunikace a rekreační plochy odpovídá obvyklému ročnímu nájemnému ve výši [částka] za 1 m/rok, tedy v tomto konkrétním případě částce [částka].

8. Z kupní smlouvy ze dne [datum] plyne, že žalobce prodal [právnická osoba] s.r.o., [IČO], pozemek parc. [číslo] trvalý travní porost o výměře 318 m v katastrálním území Valtínov za dohodnutou kupní cenu ve výši [částka].

9. Ze znaleckého posudku [číslo] 2019, vyhotoveného dne [datum] a z výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] plyne, že účelem posudku bylo stanovení obvyklé ceny nájemného z pozemků ve smyslu zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění. Pozemek parc. č. st. [číslo] se celý nachází pod zemědělskou budovou pro chov hospodářských zvířat jiného vlastníka. Ve funkčním celku s touto budovou je využívána část pozemku parc. [číslo] na kterém se nachází zpevněná plocha. Obvyklou cenu znalec určil porovnáním s deseti vzorky: v případě nájemního vztahu soukromých subjektů tyto osobně navštívil a čerpal z uzavřených smluv, v případě smluv, které byly uzavřeny se Státním pozemkovým úřadem, čerpal z odpovědí úřadu na mailový dotaz. Byly srovnány následující vzorky: v [obec] nájemné z pozemků pod budovami bývalých zemědělských dílen STST [obec] a z pozemků, jež jsou užívány ve funkčním celku s těmito budovami – obojí za 4 Kč/m2/ročně (soukromé subjekty); v Lidéřovicích nájemné z pozemku pod zemědělskou budovou pro chov skotu – za 1,40 Kč/m2/ročně (soukromé subjekty), v Mostech nájemné z pozemků pod zemědělskými budovami (rostlinná i živočišná produkce a skladování) a z pozemků užívaných ve funkčním celku s těmito budovami – obojí za [částka] m2 (soukromé subjekty); v Holešicích nájemné z pozemků pod zemědělským budovami (rostlinná produkce a skladování, nájem skončil 2017 – pozemky odkoupeny) – za [částka] m2 (soukromé subjekty); v Mutišově nájemné z pozemků pod zemědělskou budovou – za 2 Kč/m2/ročně (Státní pozemkový úřad), v [obec] nájemné ze zpevněných ploch v zemědělském areálu – [částka] m2 (Státní pozemkový úřad); v [obec] nájemné ze zpevněných ploch a pozemků v zemědělském areálu – [částka] m2 (Státní pozemkový úřad); v Políkně u [obec] nájemné z pozemku pod zemědělskou budovou – [částka] m2 (Státní pozemkový úřad); ve Stajce nájemné ze zpevněné plochy a pozemků v zemědělském areálu – 1 Kč/m2/ročně (Státní pozemkový úřad) a v [obec] nájemné z pozemku pod zemědělskými budovami a z pozemků užívaných ve funkčním celku se zemědělským budovami – [částka] m2 a 0,5 Kč/m2/ročně (soukromé subjekty). Vzorkům vzdáleným do 10 km od Valtínova byla přirazena váha 2, vzdálenějším váha 1, následně znalec metodou váženého průměru stanovil obvyklé nájemné z pozemku parc. č. st. [číslo] na částku 2,42 Kč/m2/rok – tedy z výměry 1 314 m2 – [částka] za rok a obvyklé nájemné z části pozemku parc. [číslo] na částku 1,34 Kč/m2/ročně – tedy z výměry 677 m2 – [částka] ročně. Znalec se seznámil s územním plánem, vycházel ze současného využití pozemků – tedy z toho, že zde stojí zemědělská budova, která není rekolaudována.

10. V článku„ Vztah mezi nájemným z pozemku a jeho cenou“, publikovaném v Soudním inženýrství ročník [číslo], str. [číslo], je uveřejněn názor, jakým způsobem postupovat při stanovení obvyklé výše nájemného z pozemku. S ohledem na vymezení obvyklé ceny dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona o oceňování majetku lze obvyklé nájemné chápat jako nájemné, které by bylo dosaženo při pronájmu stejného, popřípadě obdobného majetku, v daném případě pozemku, v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na nájemné vliv, avšak do jeho výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů pronajímatele nebo nájemce i vliv zvláštní obliby. Optimálním způsobem určení obvyklé výše nájemného je cenové porovnání (komparace), tedy porovnání předmětného pozemku se stejným nebo obdobným pozemkem, u kterého je známa nejen výše tržního nájemného, ale i jeho vlastnosti. Pokud neexistuje dostatek srovnatelných pozemků, používají se jiné (náhradní) metody. Ty lze použít v případě, kdy sice existuje dostatek srovnatelných pozemků, ale je nutno ověřit, zda hodnoty stanovené porovnáním s dostupným realizovaným nebo inzerovaným nájemným je skutečně možno považovat za obvyklé v daném místě a čase. Mezi jiné metody je možno řadit i stanovení nájemného procentuální sazbou z obvyklé tržní nebo zjištěné ceny pozemků. Při stanovení nájemného procentuální sazbou z obvyklé, tržní nebo zjištěné ceny pozemků je nutno správně stanovit výši této sazby. Ideální je odvodit ji porovnáním, tedy sestavit si databázi s obdobnými pozemky v okolí předmětného pozemku, u kterých však musí být známy nejen jejich tržní ceny a vlastnosti, ale i výnosy (tržní nájemné) z nich plynoucí. Dalším krokem by bylo u každého srovnávacího pozemku stanovit procentuální sazbu, tedy podíl meziročním tržním nájemným a tržní cenou. Jednotlivé odlišnosti mezi oceňovaným a srovnávacím pozemkem by se případně mohly upravit formou koeficientu odlišnosti. [příjmení] postup je často užíván také pro stanovení míry kapitalizace u výnosového přístupu, při kterém se sčítají všechny diskontované (odúročené) předpokládané (očekávané) budoucí čisté roční výnosy z pronájmu nemovité věci. V případě, kdy nelze potřebnou databázi vytvořit, tedy neexistuje dostatek tržních údajů v dané lokalitě pro daný segment trhu, je možno pro určení míry kapitalizace použít pomocnou (náhradní) metodu. Při stanovení procentuální sazby pro odvození nájemného z ceny pozemků je možno také vycházet i z těchto náhradních metod.

11. Dokazování, jak popsáno shora, vyhodnotil soud jako dostačující k tomu, aby bylo možno věc po skutkové stránce uzavřít a následně posoudit z hledisek právních. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti postupem dle ustanovení § 132 o. s. ř. Soud nenařídil důkaz výslechem účastníků, neboť měl prokázat skutečnosti, jež byly účastníky učiněny nespornými. Bylo vyhověno všem důkazním návrhům obou stran sporu, vyjma důkazních návrhů žalobce inzeráty majícími prokázat cenu pozemků určených k rekreaci či k výstavbě rekreačního zařízení a ceny pronájmu rekreačního objektu, a to s ohledem na skutkové a právní posouzení věci, když pro určení obvyklého nájemného je rozhodný aktuální stav užívané věci a její skutečné využití bezdůvodně obohaceným. Dále soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, neboť považuje za relevantní závěry posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] (jak rozvedeno níže), nemá pochybnosti o skutkovém stavu zjištěném tímto znaleckým posudkem a další dokazování by jen prodloužilo a prodražilo řízení.

12. O skutkovém stavu učinil soud tento závěr: Žalobce je a v žalovaném období byl vlastníkem pozemků parc. č. st. [číslo] a parc. [číslo] vše zapsáno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Valtínov, obec Kunžak. Žalovaná v době od [datum] do [datum] bezesmluvně užívala pozemky žalobce, a to pozemek parc. č. st. [číslo], který je v celé jeho výměře (tj . 1314 m2) zastavěn budovou bez čp/če, zapsanou na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Valtínov, kterou vlastní a užívá žalovaná společnost a dále část pozemku parc. [číslo] v rozsahu 677 m2 (dále jen:„ Pozemky“). Předmětná stavba je využívána jako stavba zemědělská, jedná se o stavbu kravína. Obvyklé nájemné v rozhodném období činí z pozemku parc. č. st. [číslo] částku ve výši [částka] za rok a z části pozemku parc. [číslo] částku ve výši [částka] ročně, celkem [částka] ročně. Žaloba byla doručena podepsanému soudu dne [datum], žalované byla doručena spolu s platebním rozkazem dne [datum]. Po podání žaloby uhradila žalovaná dne [datum] částku ve výši [částka].

13. Nárok soud posuzuje dle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen: „občanský zákoník“), které stanoví: Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2). Z ustanovení § 2999 občanského zákoníku se podává, že není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání (odstavec 1). Plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna (odstavec 2), Nelze-li předmět bezdůvodného obohacení vydat proto, že došlo k jeho zkáze, ztrátě nebo zhoršení z příčin, které jdou k tíži ochuzeného, nahradí obohacený nanejvýš tolik, co ušetřil na vlastním majetku (odstavec 3). Užívání cizího pozemku bez nájemní smlouvy či jiného titulu opravňujícího užívat cizí věc je plněním bez právního důvodu. Tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje (v tomto případě žalované), aniž by cokoli hradil a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo, vzniká prospěch. Obohacený není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Ustálená judikatura Nejvyššího soudu k výši peněžité náhrady je shrnuta v usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 311/2019 takto: Judikatura dovolacího soudu, jež reflektuje právní úpravu bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 451 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen –„ obč. zák.“), a která je se zřetelem k obdobnému znění ustanovení § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen –„ o. z.“), použitelná i v poměrech tohoto právního předpisu (srovnej k tomu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 4. 2017, sp. zn. 28 Cdo 2113/2016, ze dne 5. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1836/2017, nebo ze dne 12. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 129/2019), chápe závazek z bezdůvodného obohacení jako povinnost toho, kdo se obohatil, vydat to, oč se obohatil, ochuzenému (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2009, sp. zn. 30 Cdo 3810/2007, ze dne 11. 10. 2007, sp. zn. 28 Cdo 3113/2007, či ze dne 20. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4897/2014). Výše plnění za užívání cizí věci bez právního důvodu se přitom odvozuje od prospěchu, jejž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal. Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav, anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srovnej rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014, a ze dne 19. 11. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1069/2015, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1265/2018). Obohacený přirozeně není schopen spotřebované plnění v podobě výkonu práva užívání cizí věci vrátit, a je proto povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou. Výše peněžité náhrady musí vycházet z finančního ocenění prospěchu, který účastníku užíváním věci vznikl (srov. § [číslo] odst. 1 o. z., § 458 obč. zák.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání věci, zpravidla právě formou nájmu, a kterou by nájemce byl povinen plnit podle platné nájemní smlouvy; důvodně se tedy tato náhrada poměřuje s obvyklou hladinou nájemného (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2000, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod [číslo]; ze dne 15. 4. 2004, sp. zn. 33 Odo 668/2002, či ze dne 28. 11. 2007, sp. zn. 33 Odo 412/2005). Pro určení výše obvyklého nájemného je pak rozhodným aktuální stav užívané věci a její skutečné využití bezdůvodně obohaceným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2019, sp. zn. 28 Cdo 4337/2018). Obdobně srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1614/2018 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4184/2018.

14. Shrnuto k výše uvedenému soud žalobě z části vyhověl, když má za prokázané, že na straně žalované došlo v rozhodném období k bezdůvodnému obohacení spočívajícímu ve finančním prospěchu, který žalované vznikl užíváním Pozemků bez právního důvodu. Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je peněžitá částka stanovená znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení], když jeho posudek při určení obvyklého nájemného vycházel z aktuálního stavu užívané věci a jejího skutečného využití žalovanou; celkem částka ve výši [částka]. Po podání žaloby byla žalovanou dne [datum] uhrazena částka ve výši [částka], zbývá tedy zaplatit částku ve výši [částka], kterou je žalovaná povinna zaplatit ve lhůtě 3 dnů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). Jedná se o zákonnou lhůtu, která platí, i když podepsaný soud opomenul její stanovení ve výroku rozsudku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3571/2007). Ve zbylé části soud žalobu zamítl, neboť požadovaná částka přesahuje finanční prospěch, který vznikl žalované bezesmluvní realizací uživatelského oprávnění. Nebylo-li možno přiznat v uváděné části pohledávku, není odůvodněno ani požadování úhrady úroků z prodlení z této, když prodlení s úhradou pro tento případ nelze dovodit. Vzhledem k tomu, že doba splnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena právním předpisem, má soud za to, že je třeba vycházet per analogiam z ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, § 1959 občanského zákoníku ve spojení s původní judikaturou (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 33 Cdo 4323/2010). Dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, platí, že neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Dle ustanovení § 1959 občanského zákoníku se podává, že neplyne-li z ustálené předchozí praxe stran nebo ze zvyklostí něco jiného, má se za to, že strany ujednaly čas plnění výrazem„ ihned“ dobu do pěti dnů, avšak při dodávce potravin nebo surovin dobu do dvou dnů a při dodávce strojírenských výrobků dobu do 10 dnů. Splatnost závazku soud odvozuje z data, kdy byla žalované doručena žaloba, tj. [datum], lhůta pro plnění (ihned) skončila [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení a žalobce má nárok na úroky z prodlení. Požadovaná výše úroků z prodlení nepřesahuje výši stanovenou dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Oba účastníci na podporu svých tvrzení nechali vypracovat znalecké posudky s rozdílnými závěry. Poté, co soud vyslechl oba znalce, došel k závěru, že se nejedná o znalecké posudky s rozdílnými závěry o stejné otázce. Znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] totiž stanoví roční nájemné za užívání pozemku určeného k zastavění stavbami určenými pro hromadnou rekreaci a pozemků okolo těchto staveb sloužících jako přístupové komunikace a rekreační plochy, zatímco znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] stanoví obvyklé nájemné z pozemku, na kterém stojí zemědělská budova a z pozemku, který je užíván společně se zemědělskou budovou. Z provedeného dokazování soud učinil závěr, že žalovaná [příjmení] neužívala k rekreaci, žalovaná je užívala k zemědělské činnosti (o způsobu užívání pozemku není mezi stranami spor), při zjišťování obvyklého nájemného nelze tudíž vycházet z obvyklé ceny pozemků sloužících k rekreaci, z které vycházel znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] (pro určení výše obvyklého nájemného jsou rozhodné takové okolnosti, jako jsou aktuální stav pozemku a jeho skutečné využití bezdůvodně obohaceným). Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] vychází z nesprávného zadání, stanoví výši obvyklého nájemného pro případ, že by předmětný pozemek byl využíván jako pozemek pro rekreaci, a proto jeho posudek nemohl soud brát jako podklad pro své rozhodnutí. Zároveň soud podotýká, že posudek vzbuzuje pochybnosti i s ohledem na použití výnosové metody, když z definice obvyklé ceny v ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, plyne, že obvyklou cenou se pro účely tohoto zákona rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby. Mimořádnými okolnostmi trhu se rozumějí například stav tísně prodávajícího nebo kupujícího, důsledky přírodních či jiných kalamit. Osobními poměry se rozumějí zejména vztahy majetkové, rodinné nebo jiné osobní vztahy mezi prodávajícím a kupujícím. Zvláštní oblibou se rozumí zvláštní hodnota přikládaná majetku nebo službě vyplývající z osobního vztahu k nim. Obvyklá cena vyjadřuje hodnotu majetku nebo služby a určí se ze sjednaných cen porovnáním, a zároveň se jedná o metodu náhradní (viz žalobcem předložený odborný článek a ustanovení § 2 odst. 9 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku). Pokud soud hodnotí soulad tohoto důkazu s provedeným důkazem odborným článkem, pak zde shledává rozpor, když ve světle tohoto článku by znalec měl míru kapitalizace stanovit v prvé řadě porovnáním – sestavit si databázi s obdobnými pozemky, u kterých zná tržní cenu a též tržní nájem. Závěry znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], považuje soud za relevantní, a to jak z hlediska použité srovnávací metody (která odpovídá ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 151/1997 Sb. a jejíž správnost potvrzuje i článek předložený žalobcem), tak z výběru srovnatelných pozemků dané lokality, ale i z odborných úvah o zjišťování výše obvyklého nájemného, jež zazněly při jeho osobním slyšení. Znalec soudu vysvětlil, z jakých zjištění vycházel, jakou cestou k těmto zjištěním došel a na základě jakých úvah dospěl ke svému závěru. Závěry znaleckého posudku náležitě odůvodnil a tyto jsou podloženy obsahem posudku. Soud nemá pochybnosti o věcné správnosti tohoto posudku, posudek odpovídá ustanovení § 13 vyhlášky ministra spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících. Jestliže znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] předestřel názor, že znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] použil pro srovnání nájemné, které nelze považovat za obvyklé (nájemné ve výši [částka] za m2), pak Ing. [anonymizováno] vysvětlil, že vzorek – nájemné v [anonymizováno] – analyzoval, ověřil, zda se v ceně nepromítl vliv tísně, zvláštní obliby či vliv osobních poměrů účastníků, a nenašel mezi subjekty ani příbuznost, ani žádnou podnikatelskou či jinou propojenost.

16. Pokud žalobce k podpoře svých tvrzení odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 25 Cdo 2434/2004, pak se zde uvedenými závěry týkajícími se výše bezdůvodného obohacení (výše plnění za užívání cizí věci se odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat to, co neoprávněným užíváním cizí věci získal), se podepsaný soud plně ztotožňuje a při svém rozhodování se od nich neodchýlil. V dalším toto rozhodnutí neshledává soud přiléhavým, neboť se týká vztahu mezi výší ušlého zisku a výší plnění z titulu vydání bezdůvodného obohacení (žalovaná nevyklidila ve stanovené lhůtě pozemky žalobců, a porušením své právní povinnosti jim způsobila škodu ve formě ušlého zisku) a žalobce netvrdí ani neprokazuje žádné skutečnosti, z kterých by bylo možné dovodit, že nárokuje ušlý zisk (soud ho v tomto směru nemůže jakkoli poučovat - srovnej usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 480/97: Do poučovací povinnosti tedy nepatří návod, co by účastník měl nebo mohl v daném případě dělat, aby dosáhl žádaného účinku.).

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., „o. s. ř.” tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] (po zaokrouhlení), přičemž tato částka představuje 83,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 91,78 % a úspěchu žalobce v rozsahu 8,22 %). Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., po částečném zpětvzetí zaviněné žalovanou z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] (2 x [částka]) za účast na jednání soudu (od 10,00 do 12,13 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum] a z částky [částka] za účast na jednání soudu (od 10,00 do 11,43 hodin) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne [datum], včetně pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].