5 C 227/2025 - 223

Rubrum

Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] pro 615 385,35 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 14 489,83 Kč s 14,75% úrokem z prodlení od 25. 9. 2024 do zaplacení, částku 42 790,11 Kč s 14,75% úrokem z prodlení od 25. 9. 2024 do zaplacení, částku 493 917,94 Kč s 14,75% úrokem z prodlení od 25. 9. 2024 do zaplacení a částku 17 832,71 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení od 21. 9. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh se v části, co do zaplacení částky 2 766,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 297,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 656,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 766,90 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,40 % ročně z částky 15 296,73 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do zaplacení částky 5 767,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 838,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 036,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 767,58 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,40 % ročně z částky 45 637,69 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do částky 33 760,19 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 42 631,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 890,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 760,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,70 % ročně z částky 521 578,13 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do zaplacení částky 4 060,09 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 733,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 970,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 060,09 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,00 % ročně z částky 19 192,80 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 67 009,77 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [tituly před jménem] [Jméno advokáta], [tituly za jménem], advokáta sídlem [Adresa advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobkyně, která je postupníkem společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], se svým návrhem domáhá proti žalované zaplacení celkem částky 615 385,35 Kč s příslušenstvím. Postupitelka [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček na základě které získala žalovaná úvěr ve výši 535 000 Kč z úvěrového účtu [č. účtu] s tím, že část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalované a zbývající část úvěru byla poskytnuta neúčelově. Dne [datum] Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Dne [datum] uzavřela postupitelka s žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka na základě které poskytla banka žalované úvěr ve výši 50 000 Kč na úvěrový účet číslo [č. účtu]. Dne [datum] uzavřela postupitelka s žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka na základě které poskytla postupitelka žalované úvěr ve výši 18 000 Kč z úvěrového účtu číslo [č. účtu]. K postoupení pohledávky došlo na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum].

2. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.

3. Soud na základě provedeného dokazování, a to listinných důkazů, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující zjistil ve věci následující skutkový stav: Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] s žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Konsolidace půjček, na základě které umožnila žalované čerpat úvěr ve výši 535 000 Kč, který byl určen na předčasné splacení dluhů na úvěrovém účtu číslo [č. účtu] ve výši 135 139,99 Kč, číslo [č. účtu] ve výši 121 821,36 Kč, číslo [č. účtu] ve výši 194 213,38 Kč, číslo [č. účtu] ve výši 31 106,21 Kč, číslo [č. účtu] ve výši 26 928,69 Kč, číslo [č. účtu] ve výši 33 439,87 Kč a číslo [č. účtu] ve výši 38 152,78 Kč, celkem ve výši 480 802,28 Kč a zbývající částka ve výši 54 197,72 Kč byla poukázána neúčelově ve prospěch běžného účtu žalované číslo [č. účtu]. Účastníci si sjednali první den možného čerpání, tj. [datum]. Celková měsíční anuitní splátka včetně úhrady pojištění činila 8 079,07 Kč (anuitní splátka 7 279,07 Kč a úhrada pojištění 800 Kč) s tím, že poslední měsíční anuitní splátka při řádném splacení činí 5 449,18 Kč při řádném splácení včetně úhrady pojištění 6 249,18 Kč. Měsíční splátky v počtu 120 jsou splatné k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 5. 2023. Účastnici si sjednali pevnou úrokovou sazbu ve výši 10,70 %, RPSN 11,35 % a žalovaná se zavázala zaplatit celkem na poskytnutém úvěru částku 874 153,51 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr poskytla pouze splátky od 15. 5. 2023 do 23. 8. 2023 a následně 6. 10. 2023 a na předmětný úvěr uhradila toliko částku 41 082,06 Kč. Pro porušení platební kázně banka zesplatnila úvěr ke dni 19. 2. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 521 578,13 Kč, poplatku ve výši 6 100 Kč za úhradu pojištění a upomínky, zaplacení úroků z úvěrů ve výši 23 890,02 Kč, zaplacení kapitalizovaných nesplacených úroků z prodlení ve výši 42 631,43 Kč. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pracuje s průměrným měsíčním výdělkem jako administrativní pracovnice u společnosti [právnická osoba]. ve výši 26 630 Kč, je zaměstnána na dobu neurčitou, bydlí u rodičů, přičemž celkový čistý příjem domácnosti činí 70 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba]. s žalovanou Smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty číslo [hodnota] na základě které byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč. Účastníci si sjednali roční úrokovou sazbu 12,00 %, RPSN 12,68 % s tím, že celková částka splatná spotřebitelem je 21 323,76 Kč. Žalované vznikl závazek splatit celý vyčerpaný úvěr včetně úroků a poplatků s tím, že průběžné splacení je povinna provádět vždy nejpozději do data splatnosti uvedeného na výpise, tj. do konce tzv. bezúročného období ve sjednané procentuální výši 2,00 % z částky vyčerpaného úvěru ke konci zúčtovacího období. Žalovaná po poskytnutí úvěrového rámce ke dni zesplatnění, tj. 28. 1. 2024 čerpala peněžní prostředky v rozmezí od 28. 4. 2023 do 27. 7. 2023 ve výši 20 768,33 Kč. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 22 863,61 Kč, dále úroků do zesplatnění ve výši 1 730,90 Kč, vyúčtovaných poplatků ke dni zesplatnění za upomínky a za přečerpání úvěrového rámce ve výši 3 300 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila toliko částku 2 935,52 Kč. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pracuje s průměrným měsíčním výdělkem jako administrativní pracovnice u společnosti [právnická osoba] ve výši 26 537 Kč, je zaměstnána na dobu neurčitou, bydlí u rodičů, přičemž celkový čistý příjem domácnosti činí 70 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Dne [datum] uzavřeli [právnická osoba]. s žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka na základě které získala žalovaná úvěr ve výši 50 000 Kč. Účastníci si sjednali první den možného čerpání, tj. 22. 5. 2023. Celková měsíční anuitní splátka včetně úhrady pojištění činila 1 648,52 Kč (anuitní splátka 1 484,52 Kč a úhrada pojištění 164 Kč) s tím, že poslední měsíční anuitní splátka při řádném splacení činí 1 342,73 Kč při řádném splácení včetně úhrady pojištění 1 506,73 Kč. Měsíční splátky v počtu 40 jsou splatné k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 6. 2023. Účastnici si sjednali pevnou úrokovou sazbu ve výši 10,40 %, RPSN 10,88 % a žalovaná se zavázala zaplatit celkem na poskytnutém úvěru částku 59 239,01 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr poskytla pouze splátky od 15. 6. 2023 do 23. 8. 2023 a následně 6. 10. 2023 a na předmětný úvěr uhradila toliko částku 7 209,89 Kč. Pro porušení platební kázně banka zesplatnila úvěr ke dni 19. 2. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 45 637,69 Kč, poplatku ve výši 2 920 Kč za úhradu pojištění a upomínky a prohlášení úvěru za splatný, zaplacení úroků z úvěrů ve výši 2 036,91 Kč, zaplacení kapitalizovaných nesplacených úroků z prodlení ve výši 3 838,39 Kč. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pracuje s průměrným měsíčním výdělkem jako administrativní pracovnice u společnosti [právnická osoba] ve výši 26 630 Kč, je zaměstnána na dobu neurčitou, bydlí u rodičů, přičemž celkový čistý příjem domácnosti činí 70 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Dne [datum] uzavřeli [právnická osoba]. s žalovanou Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet – Expres půjčka na základě které získala žalovaná úvěr ve výši 18 000 Kč. Účastníci si sjednali první den možného čerpání, tj. 7. 6. 2023. Celková měsíční anuitní splátka včetně úhrady pojištění činila 925,94 Kč (anuitní splátka 833,94 Kč a úhrada pojištění 92 Kč) s tím, že poslední měsíční anuitní splátka při řádném splacení činí 884,56 Kč při řádném splácení včetně úhrady pojištění 976,56 Kč. Měsíční splátky v počtu 24 jsou splatné k 15. dni v měsíci, počínaje dnem 15. 7. 2023. Účastnici si sjednali pevnou úrokovou sazbu ve výši 10,40 %, RPSN 10,88 % a žalovaná se zavázala zaplatit celkem na poskytnutém úvěru částku 20 865,18 Kč. Žalovaná na předmětný úvěr poskytla pouze splátky od 15. 7. 2023 do 22. 11. 2023 a na předmětný úvěr uhradila toliko částku 3 510,17 Kč. Pro porušení platební kázně banka zesplatnila úvěr ke dni 19. 2. 2024. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 15 296,73 Kč, poplatku ve výši 1 960 Kč za úhradu pojištění a upomínky a prohlášení úvěru za splatný, zaplacení úroků z úvěrů ve výši 656,09 Kč, zaplacení kapitalizovaných nesplacených úroků z prodlení ve výši 1 297,68 Kč. Žalovaná v žádosti o poskytnutí úvěru uvedla, že pracuje s průměrným měsíčním výdělkem jako administrativní pracovnice u společnosti [právnická osoba] ve výši 26 630 Kč, je zaměstnána na dobu neurčitou, bydlí u rodičů, přičemž celkový čistý příjem domácnosti činí 70 000 Kč, nemá vyživovací povinnost vůči žádným osobám. Z doložených výpisů z úvěrového účtu se podává vyúčtování jednotlivých úvěrů. Ze žádostí žalované o poskytnutí úvěrů vyplývá, že je svobodná, bez vyživovacích povinností, pracuje jako administrativní pracovnice/účetní u společnosti [právnická osoba]. s průměrným měsíčním příjmem 26 537 Kč. Pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Dále uvedla, že nemá žádné nezbytné měsíční náklady, žádné srážky ze mzdy, náklady na bydlení jí nevznikají a celkový příjem domácnosti je 70 000 Kč. Žalobkyně doložila přehled upomínek, ze kterých vyplývá, že žalovaná krátce po uzavření jednotlivých finančních produktů porušovala platební kázeň, byla opakovaně upomínána k úhradě dlužných částek, na což nereagovala. Následně ohledně jednotlivých úvěrových produktů došlo k jejich zesplatnění dopisem ze dne 28. 1. 2024 ke dni 12. 2. 2024 a následně dopisem ze dne 21. 2. 2024 ke dni 19. 2. 2024, přičemž žalovaná byla vyzvána, aby dlužnou částku ke dni zesplatnění zaplatila, na což žalovaná nereagovala. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba]. na straně postupitele s žalobkyní na straně postupníka Smlouvu o postoupení pohledávek, téhož dne uzavřela i Dohodu o zaplacení úplaty za postoupení pohledávek s účinností ke dni [datum], kdy došlo k připsání úhrady za postoupení pohledávek na účet postupitele. Podle doloženého Seznamu postoupených pohledávek (příloha č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek) se podává, že pod čísly [Anonymizováno] byly postoupeny na žalobkyni pohledávky z úvěrových smluv uzavřených mezi postupitelkou a žalovanou. Postupitelka postoupení pohledávky oznámila žalované dopisem ze dne 30. 9. 2024, který byl podán k poštovní přepravě dne 8. 10. 2024 pod podacím číslem [hodnota]. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem k úhradě částky 756 105,41 Kč, a to nejpozději ve lhůtě do 4. 12. 2024. Výzva byla podána k poštovní přepravě dne 20. 11. 2024 pod podacím číslem [hodnota].

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení posuzuje poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále již jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Soud při posouzení otázky úvěruschopnosti vycházel z aktuální judikatury, a to rozsudku NS ze dne 27. 9. 2023 sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, ze kterého cituje: „27. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ukládá členským státům (při zohlednění zvláštních charakteristických rysů svých úvěrových trhů) přijmout vhodná opatření pro podporu odpovědných praktik ve všech fázích úvěrového vztahu. Cílem je v rámci úvěrového trhu zabránit tomu, aby se věřitelé nepouštěli do nezodpovědného půjčování a neposkytovali úvěry bez předchozího posouzení úvěruschopnosti (odstavec 26 odůvodnění citované směrnice). Členské státy mají povinnost zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi (článek 8). Je na každém členském státu, aby stanovil pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě směrnice a přijal veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování s tím, že sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující (článek 23). Směrnice následky za porušení uvedené povinnosti nestanoví a neupravuje ani otázky smluvního práva související s platností úvěrových smluv (srov. odstavec 30 odůvodnění směrnice).

28. Úprava zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovatelům či zprostředkovatelům úvěrů povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele), přičemž zákonodárce pro případ, byl-li úvěr poskytnut, ač z výsledku posouzení úvěruschopnosti dlužníka (spotřebitele) vyplývá, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet, zvolil „sankci“ v podobě neplatnosti smlouvy. Jde o soukromoprávní sankci ex lege pro případ, kdy byl úvěr poskytnut spotřebiteli, který nebyl schopen ho splácet. Jde o realizaci cíle dotyčného harmonizačního rámce, jímž je ochrana před neuváženým poskytováním úvěrů dlužníkům, kteří nejsou schopni je splácet.

29. Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Pokud tedy například spotřebitel úvěr splatí a vyjde-li následně najevo, že věřitel při procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, může se důsledek v podobě uvedené zákonné sankce (neplatnosti smlouvy) projevit pouze tehdy, bude-li postaveno najisto, že zde byly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

30. Uvedený přístup odpovídá záměru zákonodárce, neboť podle důvodové zprávy k citovaným ustanovením je poskytovatel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí; posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele (…) a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. (…) Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem a další informace získává při respektování principu přiměřenosti nejvýše v rozsahu nezbytně nutném pro splnění této své povinnosti při maximálním respektování spotřebitelových práv na ochranu jeho osobních údajů. (…) Stanoví se najisto, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. (…) Sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Smlouva je neplatná, pokud byl spotřebiteli poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Spotřebitel je tak chráněn v situaci, kdy dostal úvěr, ačkoli tento úvěr mu neměl být poskytnut. (…) Nejde zde tedy o naplnění formálního znaku [např. nesplnění některého z prvků procesu ověření úvěruschopnosti stanoveného v interních procesech poskytovatele podle § 15 odst. 2 písm. c)], pokud by i při splnění tohoto prvku byl spotřebitelský úvěr poskytnut, ale o naplnění znaku materiálního - při řádném dodržení postupů a odborné péče spotřebiteli neměl spotřebitelský úvěr vůbec být poskytnut.“ Ze shora citovaného vyplývá povinnost věřitele počínat si při sjednání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí a posoudit přitom schopnost spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (je povinen zkoumat tzv. úvěruschopnost). Pouze pokud dospěje k závěru, že spotřebitel je schopen spotřebitelský úvěr splácet, může jej poskytnout. V opačném případě je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Toto ustanovení je přitom nutno vykládat v souladu s obecnými principy ochrany spotřebitele a neplatnost tak posoudit jako absolutní podle § 580 odst. 1 o. z., ke které by soudy měly přihlédnout vždy, i pokud nebude v řízení ze strany dlužníka uplatněna jako procesní obrana. Ke shodným závěrům dospěl i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde mimo jiné uzavřel, že vyžadovat od poskytovatele spotřebitelských úvěrů důsledné zkoumání úvěruschopnosti (budoucího) dlužníka není zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

5. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelských úvěrů, byla před vlastním uzavřením smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí schopnost spotřebitele úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze skutečnosti, že žalovaná má uzavřený pracovní poměr se svým zaměstnavatelem [právnická osoba] [adresa] na dobu neurčitou a z prohlášení žalované o jejím měsíčním příjmu žalované v deklarované výši 26 537 Kč, respektive 26 630 Kč, kterou uvedla v žádosti o úvěr, případně v žádosti o úvěr s konsolidací půjček. Z listinných důkazů není zřejmé, zda si právní předchůdkyně žalobkyně tento údaj ověřila ať již přímo z dokladu o výši mzdy, výplatní pásky či z výpisu z bankovního účtu žalované. Žalovaná dále ke svým osobním poměrům uvedla, že je svobodná, bez vyživovaných osob, nemá žádné srážky mzdy ani jiné měsíční splátky, bydlí u rodičů, nevznikají jí žádné náklady na bydlení a nemá žádné nezbytné měsíční náklady. Dále uvedla, že celkový čistý příjem domácnosti činí 70 000 Kč, s tímto údajem banka nadále kalkulovala, aniž by si jej ověřila, stejně tak jako další skutečnosti, např. výdaje rodičů žalované, jejich případné exekuce, insolvenční řízení apod., neboť pouhá skutečnost, že žalovaná žije u svých rodičů nemůže představovat vytvoření ekonomického modelu banky, v rámci kterého vychází při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet z tvrzeného čistého měsíčního příjmu domácnosti žalované a jejích rodičů, zejména ve vazbě při žádosti o poskytnutí úvěru, jehož hlavním účelem byla konsolidace dosavadně bankou poskytnutých peněžních prostředků v celkové výši 480 802,28 Kč, mající původ v poskytnutí úvěrových prostředků celkem v sedmi případech. Pokud právní předchůdkyně žalobkyně poskytla úvěr ve výši 535 000 Kč za účelem úhrady dřívějších peněžitých závazků žalované a vycházela z příjmu domácnosti žalované ve výši 70 000 Kč, tak z doložených listinných důkazů nijak nevyplývá, zda právní předchůdkyně zkoumala faktické výdaje rodičů žalované a žalované, např. z jejich výpisů z bankovních účtů, tyto výpisy nebyly soudu doloženy, důsledně tomu nelze posoudit, zda se měsíční hospodaření žalované a jejích rodičů pohybovalo v plusových či minusových hodnotách. Takovýto ekonomický model vytvořený právní předchůdkyní žalobkyně k posouzení úvěruschopnosti žalované je nesprávný, neboť účastníkem smlouvy o úvěru je toliko žalovaná, která s tvrzeným příjmem cca 26 000 Kč až 27 000 Kč se zavázala k závazku splatit celkem částku 874 153,51 Kč, která je zcela neadekvátní jejím výdělečným možnostem a schopnostem, což se následně projevilo při splatnosti dlužné částky, kdy žalovaná zaplatila toliko pět splátek ve sjednané výši za dobu od 15. 5. 2023 do 6. 10. 2023 a dále splátky nehradila, v důsledku čehož prohlásila právní předchůdkyně žalobkyně úvěr ke dni 19. 2. 2024 za splatný s tím, že dlužná jistina činí 521 578 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně nad rámec této sjednané úvěrové smlouvy poskytla další úvěr, a to dne 27. 4. 2023 na částku 20 000 Kč (Smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty), následně dne 22. 5. 2023 na částku 50 000 Kč a dne 7. 6. 2023 na částku 18 000 Kč. I v těchto úvěrových případech je zřejmé, že splácení, byť nižšího úvěru, bylo zcela jednoznačně nad možnosti žalované, která i v těchto případech poskytla toliko několik splátek ve výši sjednané v úvěrových smlouvách a ve všech případech došlo opětovně k zesplatnění, a to dne 28. 1. 2024, respektive 19. 2. 2024. Za této situace je zcela zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně při posouzení schopnosti žalované úvěr splácet porušila zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Příjmy žalované právní předchůdkyně žalobkyně posoudila zcela nesprávně, namísto aby za příjem žalované považovala toliko částku 26 000 Kč až 27 000 Kč, což byl jediný vlastní příjem žalované, kalkulovala s částkou 70 000 Kč, o které žalovaná prohlásila, že se jedná o čistý příjem domácnosti jejích rodičů, ve které žije. Zcela opomenula zjistit závazky žalované, spokojila se s jejím tvrzením, že nevynakládá žádné finanční prostředky na bydlení, aniž by zjistila případně nějaké jiné další její závazky vůči třetím subjektům, jejich faktické výdaje na uspokojování osobních potřeb, zdravotního stavu apod. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila, důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku vůči žalované na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., o změně právního posouzení byla žalobkyně při jednání postupem podle § 118a odst. 2 o.s.ř. poučena, žádná nová tvrzení ani důkazní návrhy soudu nepředložila. Nebyla-li smlouva o úvěru platně sjednána, nemá právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvního úroku, ani na jiné související poplatky včetně smluvní pokuty a příslušného zákonného úroku z prodlení z těchto částek. Co se týče výše uplatněného nároku, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované dne 19. 4. 2023 jistinu ve výši 535 000 Kč, na tuto jistinu zaplatila žalovaná celkem částku 41 082,06 Kč, k doplacení poskytnutého bezdůvodného obohacení zbývá částka 493 917,94 Kč. Dne 27. 4. 2023 poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 20 000 Kč, v rámci kterého čerpala žalovaná peněžní prostředky ve výši 20 768,33 Kč, na úvěr uhradila pouze částku 2 935,62 Kč. K doplacení poskytnutého bezdůvodného obohacení zbývá částka 17 832,71 Kč. Dne 22. 5. 2023 získala žalovaná úvěr ve výši 50 000 Kč, na tuto jistinu zaplatila žalovaná celkem částku 7 209,89 Kč, k doplacení poskytnutého bezdůvodného obohacení zbývá částka 42 790,11 Kč. Dne 7. 6. 2023 získala žalovaná úvěr ve výši 18 000 Kč, na jeho úhradu zaplatila toliko 3 510,17 Kč, k doplacení poskytnutého bezdůvodného obohacení zbývá částka 14 489,83 Kč. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán po právu, nikoliv z neplatně uzavřených úvěrových ujednání, ale z titulu bezdůvodného obohacení, kdy se žalované dostaly finanční prostředky, které řádně nesplácela a do současné doby dluží celkem částku 569 030,59 Kč.

6. Co se týče zbývajících nároků, s odkazem na shora uvedené odůvodnění soud nároky, co do zaplacení částky 2 766,90 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 297,68 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 656,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 2 766,90 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,40 % ročně z částky 15 296,73 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do zaplacení částky 5 767,58 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 838,39 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 036,91 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 5 767,58 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,40 % ročně z částky 45 637,69 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do částky 33 760,19 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 42 631,43 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 23 890,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 33 760,19 Kč od 25. 9. 2024 do zaplacení, s úrokem ve výši 10,70 % ročně z částky 521 578,13 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, co do zaplacení částky 4 060,09 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 733,82 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 970,81 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 4 060,09 Kč od 21. 9. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 14,00 % ročně z částky 19 192,80 Kč od 29. 1. 2024 do zaplacení jako nedůvodné zamítl.

7. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí jak shora ve výroku I. uvedeno.

8. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k výši dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše (pod výrokem I. rozsudku) do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně požadovala náhradu nákladů řízení v celkové výši 92 418,50 Kč sestávající se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 24 616 Kč a nákladů právního zastoupení podle § 7, 11 Advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby ve výši 10 780 Kč, 5 režijních paušálů, z toho 2 režijní paušály po 300 Kč a 3 režijní paušály po 450 Kč, náhradu cestovného právní zástupkyně žalobkyně z AK [adresa] a zpět ve výši 104 Kč, náhradu za promeškaný čas ve výši 120 Kč (oboje představuje 1/5 cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas při pěti nařízených jednáních u OS [adresa]) a 21 % DPH ve výši 11 728,50 Kč. Soud neshledal účelně vynaloženým toliko právní úkon - doplnění žaloby ze dne 4. 4. 2025, obsahující skutková tvrzení ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované a vyčíslení konkrétního nároku, což mělo být již součástí žalobního návrhu (odměna ve výši 10 780 Kč + 450 Kč). Soud o nákladech řízení rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla úspěch jen částečný, požadovala zaplacení částky 615 385,35 Kč. Soudem jí byla přiznána částka celkem 569 030,59 Kč, tj. 92,46 % úspěch proti 7,53 % neúspěchu, celkem žalobkyni vznikl nárok na zaplacení nákladů řízení v rozsahu 84,93 %. Soud vypočetl náhradu nákladů právního zastoupení částkou 78 877,24 Kč (soudní poplatek 24 616 Kč, 4 úkony po 10 780 Kč, 2 režijní paušály po 300 Kč, 2 režijní paušály po 450 Kč, cestovné 104 Kč, náhrada za promeškaný čas 120 Kč a 21 % DPH ve výši 9 417,24 Kč), z toho přiznal žalobkyni odměnu v rozsahu 84,93 % ve výši 67 009,77 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám [tituly před jménem] [Jméno advokáta], [tituly za jménem], advokátka sídlem [Adresa advokáta].

Poučení