5 C 231/2023 - 103

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 383.193,46 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka], úroku ve výši 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou, doručenou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným téhož dne, se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky [částka] (představující nesplacenou jistinu) s příslušenstvím, sestávajícím z úroku 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího sjednaný smluvní úrok), úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího zákonný úrok z prodlení) a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (představujícího souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do [datum]) – nárok č. 1, a částky [částka] (představující nesplacenou jistinu) s příslušenstvím, sestávajícím z úroku 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (představujícího sjednaný smluvní úrok), úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího zákonný úrok z prodlení), úroku 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představujícího smluvní úrok dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru) a kapitalizovaného úroku ve výši [částka] (představujícího souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do [datum]) – nárok č. 2.

2. K nároku č. 1 žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě aktivoval žalovanému běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] žalobce uzavřel se žalovaným dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Tento úvěr mu byl smlouvou o úvěru č. [IBAN] schválen a dne [datum] vyplacen na jeho běžný účet shora. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem 5,9 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka], vždy k 5. dni příslušného měsíce, počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Dne [datum] žalobce uzavřel se žalovaným dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jehož základě došlo ke změně data splátek z 5. dne v měsíci na 15. den v měsíci, počínaje dnem [datum]. Počínaje splátkou splatnou ke dni [datum] nebyly splátky žalovaným hrazeny řádně a včas, žalobce proto úvěr dne [datum] zesplatnil, o čemž žalovaného vyrozuměl zesplatňujícím dopisem a předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný na poskytnutém úvěru celkem čerpal částku ve výši [částka] a celkem na poskytnutý úvěr zaplatil částku ve výši [částka]. Spolu s nesplacenou jistinou úvěru ve výši [částka] žalobce požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny.

3. K nároku č. 2 žalobce uvedl, že se žalovaným uzavřel dne [datum] rámcovou smlouvu č. [hodnota], na jejímž základě aktivoval žalovanému běžný účet č. [č. účtu]. Dne [datum] žalobce uzavřel se žalovaným dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě, na jehož základě žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka] a toto poskytnutí kontokorentu mu bylo dne [datum] schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na jeho běžném účtu shora. Žalovaný závažně porušil své smluvní povinnosti, a proto žalobce kontokorent ke dni [datum] zesplatnil zesplatňujícím dopisem – předžalobní výzvou ze dne [datum]. Spolu s nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši [částka] žalobce požaduje smluvní úrok a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

6. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou žalobce zřídil žalovanému běžný účet č. [č. účtu]. Z dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě shora ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut úvěr č. [IBAN] ve výši [částka], v částce [částka] účelový ke splacení původního úvěru žalovaného u žalobce, a v částce [částka] bezúčelový, s dohodnutou úrokovou sazbou 5,9 %, resp. 4,9 % ročně, se způsobem čerpání převodem na běžný účet žalovaného shora, splatný formou pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], splatnými 5. dne v každém měsíci inkasem z běžného účtu žalovaného shora.

7. Z výpisu z běžného účtu žalovaného číslo účtu [č. účtu] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla na tento účet připsána částka ve výši [částka] od [právnická osoba], označená jako načerpání půjčky, a téhož dne byla z tohoto účtu odepsána částka ve výši [částka] na účet [právnická osoba], označená jako předčasné splacení půjčky.

8. Ze splátkového kalendáře a z přehledu plateb ke smlouvě o úvěru č. [IBAN] na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka].

9. Z rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou žalobce zřídil žalovanému běžný účet č. [č. účtu]. Z dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě shora ze dne [datum] a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že na základě tohoto dodatku byl žalovanému poskytnut neúčelový, nezajištěný úvěr s možností přečerpání, takzvaný kontokorent ve výši [částka], s dohodnutou úrokovou sazbou 18,9 % ročně, se způsobem čerpání přečerpáním běžného účtu žalovaného shora, splácený strhnutím z běžného účtu žalovaného shora.

10. Z přehledu čerpání a splácení kontokorentu na jméno žalovaného soud zjistil, že datum čerpání kontokorentu s výší limitu [částka] bylo [datum], a že ke dni zesplatnění kontokorentu [datum] činila celkově nesplacená jistina částku ve výši [částka] a nesplacený kapitalizovaný úrok částku ve výši [částka].

11. Z výzvy k zaplacení dluhu - předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k předčasnému uhrazení všech jeho dluhů na úvěru č. [IBAN] ve výši [částka] a na kontokorentu ve výši [částka] do [datum] s tím, že pokud tak neučiní, podá na něj žalobu k soudu. Z podacího lístku ze dne [datum] na jméno žalovaného soud zjistil, že tato výzva byla žalovaného dne [datum] odeslána.

12. V odpovědi na výzvu soudu, aby doložil důkazy užité k ověření úvěruschopnosti žalovaného a jeho finanční situace – jeho příjmů, výdajů a případných závazků v době poskytování smlouvy o úvěru a smlouvy o kontokorentu, žalobce soudu sdělil, že údaje o finanční situaci žalovaného poskytl sám žalovaný v žádosti o úvěr. Žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí ve vlastním, není ženatý, počet vyživovaných osob 0, jiné splátky/úvěrové rámce klienta [právnická osoba]/[částka], jeho hlavní příjem činil [částka] od [Anonymizováno] vedlejší příjem [částka] ([Anonymizováno]), příjmy ostatních členů domácnosti 0, výdaje domácnosti (bydlení/léky-jídlo-doprava) [částka]/[částka], výdaje domácnosti dle expertní analýzy [částka], výdaje žalovaného dle expertní analýzy [částka].

13. Žalobce měl k dispozici výpis z účtu žalovaného č. [č. účtu], kterým byla prokázána výše jeho hlavního příjmu za předcházející období v průměrné výši [částka], na uvedený účet byl žalovanému vyplácen i vedlejší příjem.

14. Pokud jde o výdaje žalovaného, vycházel žalobce z informací, které mu v žádosti poskytl žalovaný, a také z interních a externích databází, a to z úvěrové zprávy z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací, dále informací z některých společností patřících do skupiny [Anonymizováno], a z náhledu do insolvenčního rejstříku. Před poskytnutím kontokorentu si žalobce opětovně další úvěrovou zprávu nevyžádal, jelikož by neobsahovala aktuálnější informace. Žalovaný v žádosti o úvěr a kontokorent uvedl, že hradí splátky jiných úvěrů. Tyto informace žalobce ověřil z úvěrové zprávy ze dne [datum], z níž zjistil, že žalovaný má i jiné aktivní splátkové produkty a kreditní karty. Žalobce při posouzení úvěruschopnosti přihlédl ke skutečnosti, že žalovaný dříve poskytnuté úvěry řádně splácel. Žalobce stanovil částku, kterou interně vyhodnotil dle expertní analýzy jako potřebnou na výdaje žalovaného. Částka pokryla tehdejší výdaje na zajištění výživy a ostatních základních potřeb žalovaného, jako například náklady na dopravu, léky apod. Žalobce místo zjišťování a dokládání všech ostatních výdajů žalovaného využil expertní analýzy, když zohlednil výsledky analýzy výdajů, kterou zpracovává na základě informací o spotřebním koši od [právnická osoba] a analýzy výdajů, které v žádostech uvedli ostatní klienti (analýza posuzuje výdaje žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Žalobce v rámci expertní analýzy pro stanovení schopnosti splácet vypočítává pro každého klienta tzv. maximální limit splátky. Ten vyjadřuje maximální měsíční splátku úvěru, kterou je klient schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady. Žalovaný v žádosti o úvěr a kontokorent uvedl, že nemá žádnou vyživovací povinnost. Žalobce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného nevycházel pouze z informací, které uvedl žalovaný, ale informace také ověřoval na základě pohybů na jeho běžném účtu [č. účtu], kde v době sjednávání předmětných úvěrů nebyly evidovány žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. O splnění povinnosti žalobce postupovat při sjednávání úvěru a posuzování úvěruschopnosti s odbornou péčí svědčí i skutečnost, že další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru žalobce zamítl.

15. Z úvěrové zprávy ze dne [datum] soud zjistil, že na jméno žalovaného je zde veden 1 existující a 1 ukončený splátkový kontrakt, 1 ukončený nesplátkový kontrakt, 1 existující a 1 ukončená kreditní karta.

16. Existující splátkový kontrakt – osobní úvěr, výše měsíční splátky [právnická osoba] Kč, počet zbývajících splátek 48, zbývající suma ke splacení [částka].

17. Ukončený splátkový kontrakt – spotřební úvěr v celkové výši [částka], splatný 10 měsíčními splátkami ve výši [částka], datum poslední platby [datum].

18. Ukončený nesplátkový kontrakt – kontokorentní úvěr, počáteční datum [datum], datum ukončení [datum], úvěrový rámec v době ukončení [částka].

19. Existující kreditní karta splátková – počáteční datum [datum], úvěrový rámec v době vytvoření zprávy [částka].

20. Ukončený úvěr na stavební spoření – počáteční datum [datum], datum ukončení [datum], úvěrový rámec v době ukončení [částka].

21. Z mimořádného výpisu z běžného účtu č. [č. účtu], vedeného na jméno žalovaného u žalobce, za období [datum] – [datum], soud zjistil, že počáteční zůstatek činil [částka], konečný zůstatek činil [částka], na účet připsáno [částka], z účtu odepsáno [částka]. Suma odchozích plateb činila za období [Anonymizováno] částku [částka], za období [Anonymizováno] částku [částka], za období [Anonymizováno] částku [částka]. Na účet byly ve výše uvedených obdobích připsány mimo jiné částky ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]) a ve výši [částka] ([datum]), všechny od plátce [Anonymizováno], označené jako [Anonymizováno], a dále částky ve výši [částka] ([datum]), ve výši [částka] ([datum]) a ve výši [částka] ([datum]), všechny od plátce [Anonymizováno].

22. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti mající vliv na posouzení žalobního návrhu.

23. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“).

24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

25. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

26. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, dále jen „z. s. ú.“).

27. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

28. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

29. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

30. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

31. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

32. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

33. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům:

34. Předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. o. z. a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, jako spotřebitelský úvěr.

35. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

36. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

37. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

38. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru č. [IBAN] ze dne [datum] řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (neexistence zápisu v insolvenčním rejstříku schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzuje), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a výdajích žalovaného uvedené žalovaným v žádosti o úvěr), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Především však dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z vyjádření žalobce shora zjistil, že tyto měly dle sdělení žalovaného činit [částka] jako hlavní příjem od [Anonymizováno] a [částka] jako vedlejší příjem ([Anonymizováno]). Tyto byly žalobci doloženy a prokázány výpisy z běžného účtu žalovaného shora, z nichž je patrné, že tyto částky odpovídají průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Dle soudu předložených výpisů za období tří měsíců přecházejících uzavření smlouvy o úvěru výše hlavního příjmu dosahovala v průměru přesně částky uvedené v žádosti o úvěr ([částka]), částka vedlejšího příjmu (invalidní důchod) dle výpisů v průměru byla ještě vyšší ([částka]) než částka uvedená v žádosti o úvěr [částka]).

39. Ohledně výdajů žalovaného vycházel žalobce z informací poskytnutých mu žalovaným, a z údajů zjištěných z interních a externích databází (NRKI, BRKI). Tyto údaje, zaznamenané v úvěrové zprávě, v podstatě odpovídají údajům uvedeným žalovaným v žádosti o úvěr (kde však nebyly uvedeny žádné údaje o úvěrové historii žalovaného). Co se týče informací zjištěných u některých společností patřících do skupiny [Anonymizováno] (jak žalobce uvedl ve svém doplnění žaloby shora), ohledně skutečností tam zjištěných žalobce nic nedoložil ani netvrdil (stejně jako v případě jeho náhledu do insolvenčního rejstříku). Žalobcem zmíněné přihlédnutí ke skutečnosti, že žalovaný dříve poskytnuté úvěry řádně splácel, sice vyplývá i ze soudu předložené úvěrové zprávy (není zde uvedena žádná platba po lhůtě), ovšem skutečnost, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr stále čerpal dřívější dosud nesplacený (refinancovaný) úvěr, jak vyplývá z úvěrové zprávy i ze samotné smlouvy o úvěru (včetně výše nesplacené částky refinancovaného úvěru), resp. již v minulosti čerpal další úvěrové produkty (byť řádně splacené) dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Rovněž žalobcem zmíněný argument, že při sjednávání úvěru a posuzování úvěruschopnosti žalovaného postupoval s odbornou péčí, protože další žádosti žalovaného o poskytnutí úvěru zamítl, je dle názoru soudu nepřesný a dané tvrzení neprokazující (že zamítl další žádosti žalovaného o úvěr osvědčuje postup žalobce při posuzovaní těchto následných žádostí, nikoli při posuzování žádosti o předmětný poskytnutý úvěr). Především pak při výpočtu maximálního limitu splátky, tedy maximální měsíční splátky úvěru, kterou je žalovaný schopen pravidelně splácet s ohledem na svůj příjem a ostatní pravidelné měsíční platby a náklady, žalobce určil částku potřebnou na výdaje žalovaného, resp. na pokrytí jeho výdajů na zajištění výživy a ostatních základních potřeb (například náklady na dopravu, léky apod.). Při stanovení výše této částky žalobce místo zjišťování a dokládání všech ostatních výdajů žalovaného využil expertní analýzy, zohledňující výdaje na základě informací o spotřebním koši od Českého statistického úřadu a výdaje uvedené v žádostech ostatních klientů (žadatelů se stejným rodinným stavem, krajem bydliště, věkovou skupinou a typem bydlení). Na základě této expertní analýzy žalobce dospěl k částce [částka] měsíčně shora. Žalobce však nijak nereflektoval několikanásobný rozdíl mezi takto na základě statistického modelu stanovenou částkou a skutečnými výdaji žalovaného, jak vyplývají z předloženého výpisu z běžného účtu žalovaného za období posledních tří měsíců před schválením úvěru shora ve výši [částka] měsíčně. Prostým nahlédnutím do výpisů z účtu žalovaného shora tak šlo zjistit, že údaj vypočtený expertní analýzou (použitý při výpočtu maximálního limitu splátky) naprosto a řádově neodpovídá skutečnostem, vyplývajícím z pohybů na tomto účtu (který byl veden u žalobce a údaje v něm obsažené byly žalobci známy). Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen zběžně a pro forma, navíc očividně v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z předložených listin, a tedy naprosto nedostatečně. V této situaci učiněný závěr, že příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek poskytovaného úvěru, se soudu jeví jako neodůvodněný a účelový.

40. Lze tak uzavřít, že v případě uplatněného nároku č. 1 žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [IBAN] ze dne [datum] za sjednanou absolutně neplatně.

41. Naopak v případě uplatněného nároku č. 2 dle názoru soudu žalobce podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru dodržel a úvěruschopnost žalovaného ve vztahu k poskytovanému kontokorentu ověřil dostatečně (byť se jedná o smlouvu uzavřenou později než smlouva o spotřebitelském úvěru shora), zejména vzhledem k povaze tohoto typu úvěru a jeho výši, resp. k výši jeho limitu. Soud proto považuje uvedenou smlouvu o poskytnutí kontokorentu ve výši [částka] ze dne [datum] za sjednanou platně.

42. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku č. 1 na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil [částka], proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 15 % ročně, neboť má za to, že do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal právě dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k zaplacení dluhu – takzvané předžalobní výzvě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne [datum], žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum], splatnost proto nastala dne [datum] a žalovaný je tak v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2023, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 7 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně.

43. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu v případě uplatňovaného nároku č. 1 ve zbylém rozsahu zamítl.

44. V případě uplatňovaného nároku č. 2 na základě výše uvedených skutkových zjištění v návaznosti na citovaná ustanovení právních předpisů vzal soud za prokázané, že žalobce žalovanému poskytl na základě dodatku č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] ze dne [datum] kontokorent ve výši [částka] a žalovanému bylo umožněno jeho čerpání na běžném účtu, vedeném na jeho jméno u žalobce. Jelikož žalovaný porušil své smluvní povinnosti, byl tento kontokorent zesplatněn a žalovaný byl žalobcem vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum] k úhradě celkové dlužné částky ve výši [částka]. Žalovaný v řízení neuvedl žádná rozhodná skutková tvrzení, ani neoznačil žádné důkazy. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že v případě uplatňovaného nároku č. [hodnota] je žaloba důvodná, proto jí v celém rozsahu vyhověl. Kromě dlužné částky ve výši [částka] je důvodný i požadovaný úrok 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] (představující sjednaný smluvní úrok), úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představující smluvní úrok dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru), kapitalizovaný úrok ve výši [částka] od [datum] do [datum] (představující souhrn nesplacených smluvních úroků ode dne [datum] do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do [datum]) a úrok 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení (představující zákonný úrok z prodlení). Úrok z prodlení shora je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvního pololetí roku 2023 činila repo sazba České národní banky výši 7 % a žalobce tak má nárok na úrok z prodlení v požadované sazbě 15 %.

45. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovala částka ve výši [částka], kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Dále náklady žalobce sestávají z náhrady cestovních nákladů za cestu za účelem účasti na jednání soudu dne [datum] z [adresa] a zpět, v celkové vzdálenosti 119 km, při průměrné spotřebě motorové nafty 4,4 l/100 km, při ceně motorové nafty [částka]/l a při sazbě základní náhrady na 1 km jízdy [částka] dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., celkem ve výši [částka]. Žalobci dále vznikl nárok na paušální náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka představující [částka] za každý ze tří úkonů (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání před soudem) dle § 1 odst. 3 písm. a) a c), § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy celkem na částku ve výši [částka]. Žalobce se však těchto dalších nákladů výslovně vzdal, a proto mu nebyly přiznány. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 63,46 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení