5 C 235/2024 - 71

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovaným: 1. [Jméno žalovaného A], narozený dne [Datum narození žalovaného A] 2. [Jméno žalované B], narozená dne [Datum narození žalované B] oba bytem [Adresa žalované B] oba zastoupení advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení existence služebnosti stezky a cesty takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení existence zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházejícího se v k. ú. [adresa] věcným břemenem - služebností stezky a cesty, a to v jeho plné šíři a délce, ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházejícího se v k. ú. [adresa], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným zavázaným solidárně náhradu nákladů řízení ve výši 54 040,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne 13.8.2024 se žalobce domáhal určení existence zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházejícího se v k. ú. [adresa] (dále služebný pozemek) věcným břemenem - služebností stezky a cesty, a to v jeho plné šíři a délce, ve prospěch pozemku p. č. [Anonymizováno] nacházejícího se v k. ú. [adresa] (dále panující pozemek). Panující pozemek vlastnila od r. 1990 rodina pí [jméno FO], která na základě souhlasu a vědomí tehdejších vlastníků služebného pozemku od tohoto roku služebný pozemek užívala pro pěší přístup i pro průjezd vozidly k panujícímu pozemku, a to v jeho plné šíři a délce. V r. 2007 se vlastníkem panujícího pozemku stali žalovaní, a to za 1 Kč s tím, že se jedná o pozemek využívaný k průchodu a průjezdu k panujícímu pozemku, kdy byl historicky přístup na panující pozemek z horní části služebného pozemku, v r. 2010 však žalovaní na této horní části služebného pozemku vybudovali bránu a po celé délce služebného pozemku na hranici s [adresa] zbudovali plot. Tím fakticky došlo ke znemožnění daného přístupu, který byl takto užíván dlouhá desetiletí, po dobu nejméně 30 let. Od r. 2010 tak byl možný přístup na panující pozemek toliko přes schody umístěné na služebném pozemku, které se nacházejí cca ve třetině délky služebného pozemku zleva, přes tyto schody však není možné jet autem. Aktuálně je panující pozemek ve vlastnictví žalobce, který se v r. 2023 na žalované obrátil s nabídkou odkupu služebného pozemku či s návrhem na zřízení odpovídající služebnosti, žalovaní však tyto návrhy neakceptovali. Žalobce má přitom za to, že vzhledem ke všemu výše uvedenému došlo k mimořádnému vydržení předmětné služebnosti, když vlastnící panujícího pozemku v rozsahu služebnosti stezky a cesty služebný pozemek nepřetržitě v dobré víře a řádně užívali od r. 1990 k přístupu na panující pozemek pěšky i vozidly.

2. Co se týče existence naléhavého právního zájmu žalobce na určení, tvrdil žalobce, že žalovaní zpochybnili jeho právo užívat služebný pozemek za účelem přístupu na panující pozemek. Jelikož zde ale neexistuje jiný právní titul užívání daného pozemku ze strany žalobce, je jeho právní postavení nejisté, takže je nutné postavit najisto otázku existence daného věcného břemene, a to zejména co do vztahu k veřejným orgánům, co do hodnoty daných nemovitostí a co do otázky bránění v užívání panujícího pozemku ze strany žalovaných znemožněním přístupu přes služebný pozemek, čímž by mohly vzniknout nevratné škody, k omezení práva žalobce užívat panující pozemek, příp. by mohlo dojít i k právním sporům s třetími osobami.

3. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Tvrdili, že žalobce panující pozemek nevyužívá, žalovaní ho nikdy neviděli a předchozí majitelka daný pozemek užívala sporadicky (jedná se o zahradu s chatičkou). Žalovaní si koupili pozemek p. č. [Anonymizováno] s vědomím, že není vyřešen příjezd a příchod na tuto parcelu, vybudovali si tak sjezd přes původní pozemek p. č. [Anonymizováno]. Do té doby nebyl přístup ze silnice č. [Anonymizováno] (pozn. soudu [adresa]) možný s ohledem na výškový rozdíl, který činí až 1,5m, navíc zde byl příkop a vysázené stromy. Shodně tomu přitom je i u panujícího pozemku. Následně došlo k rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno] na pozemek p. č. [Anonymizováno] a služebný pozemek, který si žalovaní koupili a jeho část, kde se nachází přístup na pozemek p. č. [Anonymizováno], oplotili. S ohledem na uvedené lze tedy uzavřít, že tento příjezd žalobce nevyužívá a nikdy nevyužíval, když byl zřízen až žalovanými a následně byl oplocen. Nadto nebylo možné panující pozemek užívat k průjezdu vozidly obecně, když se vprostřed služebného pozemku nachází elektrická přípojka a vzrostlé stromy a nezaplocenou část tohoto pozemku není za tímto účelem možné využít ani vzhledem k výškovému rozdílu 1 m – 1,5 m proti silnici III/31113. Žalovaní pak žalobci nikdy nebránili v přístupu na panujíc pozemek přes schůdky, které jsou na služebném pozemku cca v jeho jedné třetině zdola.

4. Mezi stranami bylo nesporné následující:

5. Žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] a pozemku p. č. st. [Anonymizováno] na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí, kdy vlastnictví k nim nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 1997 s právními účinky vkladu ke dni 30. 4. 1997.

6. Dne 13. 8. 2003 spolu manželé [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a paní [jméno FO] na straně vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a zavázaných a žalovaní na straně oprávněných a vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene o uložení inženýrských sítí a o přístupu. Na základě této smlouvy došlo k uložení inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina, telekomunikační přípojka, přípojka na plyn) ve prospěch vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] po části pozemku p. č. [Anonymizováno] a zároveň jim bylo zřízeno věcné břemeno co do umožnění přístupu na pozemek p. č. [Anonymizováno] přes pozemek p. č. [Anonymizováno] Rozsah zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] tímto věcným břemenem byl přitom zachycen v geometrickém plánu, který tvořil nedílnou součást předmětné smlouvy. Z tohoto plánu je patrné, že pozemek p. č. [Anonymizováno] zcela obklopoval z horní a z levé části pozemek p. č. [Anonymizováno] a z levé části zcela obklopoval i panující pozemek, kdy v části obklopující tyto pozemky zleva dále navazoval na [adresa]. Ono zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] poté bylo od hranice tohoto pozemku od pozemku p. č. [Anonymizováno] (tj. z horní části) a vlevo od pozemku p. č. [Anonymizováno] po celé jejich společné hranici tohoto pozemku p. č. [Anonymizováno], a to v celé jeho šíři (tj. od hranice s pozemkem [Anonymizováno] až po hranici s [adresa]).

7. Dne 12. 4. 2002 Okresní úřad v [adresa], referát dopravy a silničního hospodářství vyhověl žádosti žalovaných ze dne 10. 4. 2002 a povolil připojení sousední nemovitosti na silnici [Anonymizováno] v km 0,575 v [Anonymizováno] směrem na [adresa] za pomoci sjezdu (nájezdu), kdy žalovaní požádali o rozšíření sjezdu na p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

8. Dne 2. 4. 2002 Policie ČR, dopravní inspektorát [adresa] souhlasil s rozšířením vjezdu na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

9. Dne 4. 6. 2007 spolu manželé [jméno FO] na straně prodávající a žalovaní na straně kupující uzavřeli smlouvu na koupi části pozemku č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s tím, že tato parcela bude rozdělena na dvě parcely a to pozemek p. č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno] podle snímku pozemkové mapy, který tvoří nedílnou součást této smlouvy, dle kterého se co do nově vzniklého pozemku p. č. [Anonymizováno] jedná o část původního pozemku co do jeho části obklopující pozemek p. č. [Anonymizováno] shora a nově seshora rovněž obklopuje pozemek p. č. [Anonymizováno], který je tvořen zbývající částí tehdejšího pozemku p. č. [Anonymizováno] (tj. ona část obklopující pozemek p. č. [Anonymizováno] zleva, od linie horní hranice pozemku p. č. [Anonymizováno] po dolní hranici tohoto pozemku).

10. Dne 18. 7. 2007 MěÚ [adresa], odbor výstavby a životního prostředí sdělil, že nemá námitek ke shora specifikovanému rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno].

11. Žalovaní jsou t.č. vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] evidovaném na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí (pozn. služebný pozemek) s tím, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyli na základě shora specifikované kupní smlouvy ze dne 4. 6. 2007 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 24. 7. 2007.

12. Ke dni 23. 10. 2014 byla vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a pozemku p. č. [Anonymizováno] (pozn. panující pozemek) paní [jméno FO], kdy vlastnictví k těmto pozemkům nabyla na základě rozhodnutí o dědictví ze dne 10. 5. 1990 sp. zn. [Anonymizováno].

13. Ke dni 31. 7. 2022 byly spoluvlastníky pozemku p č. st. [Anonymizováno] a panujícího pozemku paní [jméno FO] a paní [jméno FO], kdy každá vlastnila jednu ideální polovinu těchto pozemků. Vlastníky se přitom staly na základě usnesení zdejšího soudu o dědictví dne 24. 10. 2014, č. j. [spisová značka].

14. Aktuálně je vlastníkem panujícího pozemku žalobce.

15. Dne 14. 8. 2023 a 23. 8. 2023 byla žalovaným ze strany žalobce odeslána výzva v této věci co do vyřešení otázky existence žalovaného věcného břemene. Ve výzvě uvedl, že přístup k panujícímu pozemku je možný výlučně skrz služebný pozemek, kdy k tomuto přístupu sloužila trvale nejméně od r. 1990 přístupová cesta umístěná na služebném pozemku, která byla takto s vědomím a souhlasem předchozích vlastníků služebného pozemku využívána. Vzhledem k tomu má tak žalobce za to, že došlo k vydržení příslušné služebnosti s tím, že pro smírné vyřešení věci navrhl úplatné zřízení věcného břemene práva průjezdu a průchodu k služebnému pozemku ve prospěch panujícího pozemku, a to za cenu obvyklou. Na dané výzvy bylo ze strany žalovaných reagováno přípisem žalovaného 1/ ze dne 3. 9. 2023, kde je uvedeno, že byl v červnu žalobcem kontaktován s tím, že chce řešit přístup přes služebný pozemek, jelikož chce panující pozemek spolu s pí [jméno FO] prodat, na což žalovaní reagovali nabídkou odkupu panujícího pozemku, ovšem bez odezvy.

16. Žalovaným byly v této věci ze strany žalobce řádně odeslány předžalobní výzvy.

17. Z provedeného dokazování má soud za prokázané následující:

18. Z čestného prohlášení z čl. 7 má soud za prokázané, že pí [jméno FO], roč. [Anonymizováno], dne 4.9.2023 jakožto dosavadní vlastník pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a panujícího pozemku prohlásila, že tyto pozemky od r. 1990 až doposud nerušeně a řádně užívala společně se zesnulou matkou [jméno FO], kdy se v r. 2014 stala vlastnicí panujícího pozemku. Pozemky s chatou ve vlastnictví maminky a následně v jejím vlastnictví jejich rodina trvale a řádně užívala pro rekreační účely, kdy jako přístupová cesta k panujícímu pozemku sloužila propojovací komunikace umístěná na služebném pozemku, kterou v dobré víře a na základě souhlasu a s vědomím tehdejších vlastníků dlouhodobě využívali. Tento přístup nebyl nikdy ze strany vlastníků služebného pozemku po dobu vlastnictví panujícího pozemku rodinou pí [jméno FO] zpochybněn, znemožněn, odmítnut či zakázán, rodina pí [jméno FO] jej tak nerušeně takto užívala až do doby prodeje svých pozemků v r. 2023 novému vlastníkovi, žalobci. Potvrdila tak, že přístup přes služebný pozemek formou průjezdu a průchodu užívali déle jak 30 let a nikdy neměla ona ani její maminka pochyb o tom, že byli oprávněni přes služebný pozemek chodit či jezdit a v dobré víře ho s vědomím tehdejších vlastníků po celou dobu svého vlastnictví k panujícímu pozemku užívali jako komunikaci pro přístup k panujícímu pozemku.

19. Dle aktuální katastrální mapy (nákresu z čl. 15) pozemek p. č. [Anonymizováno] shora zcela obklopuje pozemek p. č. [Anonymizováno] a služebný pozemek. Pozemek p. č. [Anonymizováno] je pak zleva zcela obklopen služebným pozemkem a zdola je obklopen panujícím pozemkem, který je z levé části zcela obklopen služebným pozemkem. Zleva po celé jeho délce pak na služebný pozemek navazuje [adresa]. Na daném nákresu byl poté při jednání ze strany samosoudkyně zakreslen onen žalobcem tvrzený historický přístup na panující pozemek přes služebný pozemek, kdy ten prochází přes pozemek p. č. [Anonymizováno] a to z jeho levé části od [adresa], a dále shora prochází přes panující pozemek, a to přes jeho celou délku a šířku až ke spodní hranici tohoto pozemku (tato hranice je přitom na úrovni spodní hranice panujícího pozemku). Obě strany sporu přitom při jednání uvedly, že po celé délce služebného pozemku vlevo, tj. na jeho hranici s ulicí [Anonymizováno], se nachází škarpa a že se cca v první třetině panujícího pozemku zdola, tj. cca na úrovni poloviny levé šíře panujícího pozemku, na tomto služebném pozemku nachází schody vedoucí k panujícímu pozemku.

20. Podle ocenění zhotoveného v programu Delta-NEM firmy [právnická osoba]. bez uvedení data vytvoření, označení osoby, která toto ocenění vytvořila, a přesného označení břemene, které bylo oceněno, bylo věcné břemeno v podobě zatížení služebného pozemku co do jeho délky odpovídající délce hranice s panujícím pozemkem a celé jeho šíře v tomto obsahu oceněno na 2 850 Kč.

21. Z fotografií založených na čl. 55-64, u nichž strany učinily nesporným, že se jedná o fotografie zachycující místo samé, je patrné, že na silnici po její pravé straně bezprostředně navazuje škarpa a louka s větším převýšením, kdy je kousek od zlomu tohoto převýšení umístěn plot. Na dalších fotografiích je zachycena ona silnice a škarpa s převýšením, kdy od škarpy přes toto „převýšení“ vedou dřevěné polorozpadlé úzké schody, u jejichž levé strany je několik vzrostlých jehličnanů. Na dalších fotografiích je zachycena silnice, od níž vede přístupová šotolinová cesta ke dvěma branám, po pravé straně se jedná o bránu k pozemku žalovaných, což bylo mezi stranami dle názoru soudu nesporné.

22. Soud ve věci zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí pí [jméno FO], místním šetřením a účastnickými výslechy, jelikož má za to, že se jedná o důkazy nadbytečné, když je možné na základě tvrzení stran, jejich nesporných tvrzení a provedených důkazů učinit adekvátní závěr o skutkovém stavu postačující pro rozhodnutí ve věci samé.

23. Z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení stran má soud za prokázaný následující skutkový stav:

24. Žalovaní jsou vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] a pozemku p. č. st. [Anonymizováno] evidovaných na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště Ústí nad Orlicí, kdy vlastnictví k nim nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 28. 4. 1997 s právními účinky vkladu ke dni 30. 4. 1997.

25. Dne 13. 8. 2003 spolu manželé [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a paní [jméno FO] na straně vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a zavázaných a žalovaní na straně oprávněných a vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] uzavřeli smlouvu o zřízení věcného břemene o uložení inženýrských sítí a o přístupu. Na základě této smlouvy došlo k uložení inženýrských sítí (vodovod, kanalizace, elektřina, telekomunikační přípojka, přípojka na plyn) ve prospěch vlastníků pozemku p. č. [Anonymizováno] po části pozemku p. č. [Anonymizováno] a zároveň jim bylo zřízeno věcné břemeno co do umožnění přístupu na pozemek p. č. [Anonymizováno] přes pozemek p. č. [Anonymizováno]. Rozsah zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] tímto věcným břemenem byl přitom zachycen v geometrickém plánu, který tvořil nedílnou součást předmětné smlouvy. Pozemek p. č. [Anonymizováno] zcela obklopoval z horní a z levé části pozemek p. č. [Anonymizováno] a z levé části zcela obklopoval i panující pozemek. Ono zatížení pozemku p. č. [Anonymizováno] poté bylo od hranice tohoto pozemku od pozemku p. č. [Anonymizováno] (tj. z horní části) a vlevo od pozemku p. č. [Anonymizováno] po celé jejich společné hranici tohoto pozemku p. č. [Anonymizováno], a to v celé jeho šíři (tj. od hranice s pozemkem [Anonymizováno] až po hranici s [adresa]).

26. Dne 12. 4. 2002 Okresní úřad v [adresa], referát dopravy a silničního hospodářství vyhověl žádosti žalovaných ze dne 10. 4. 2002 a povolil připojení sousední nemovitosti na silnici [Anonymizováno] v km 0,575 v Jablonném nad Orlicí směrem na [adresa] za pomoci sjezdu (nájezdu), kdy žalovaní požádali o rozšíření sjezdu na pozemek p. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

27. Dne 2. 4. 2002 Policie ČR, dopravní inspektorát [adresa] souhlasil s rozšířením vjezdu na pozemku p. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

28. Dne 4. 6. 2007 spolu manželé [jméno FO] na straně prodávající a žalovaní na straně kupující uzavřeli smlouvu na koupi části pozemku č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] s tím, že tato parcela bude rozdělena na dvě parcely a to pozemek p. č. [Anonymizováno] a pozemek p. č. [Anonymizováno] podle snímku pozemkové mapy, který tvoří nedílnou součást této smlouvy, dle kterého se co do nově vzniklého pozemku p. č. [Anonymizováno] jedná o část původního pozemku co do jeho části obklopující pozemek p. č. [Anonymizováno] shora a nově seshora rovněž obklopuje pozemek p. č. [Anonymizováno], který je tvořen zbývající částí tehdejšího pozemku p. č. [Anonymizováno] (tj. ona část obklopující pozemek p. č. [Anonymizováno] zleva).

29. Dne 18. 7. 2007 MěÚ [adresa], odbor výstavby a životního prostředí žalovaným sdělil, že nemá námitek ke shora specifikovanému rozdělení pozemku p. č. [Anonymizováno].

30. Žalovaní jsou t.č. vlastníky pozemku p. č. [Anonymizováno] evidovaném na LV č. [hodnota] pro obec a k. ú. [adresa] u Katastrálního úřadu pro Pardubický kraj, Katastrálního pracoviště [adresa] (pozn. služebný pozemek) s tím, že vlastnické právo k tomuto pozemku nabyli na základě shora specifikované kupní smlouvy ze dne 4. 6. 2007 s právními účinky vkladu práva do katastru nemovitostí ke dni 24. 7. 2007.

31. Ke dni 23. 10. 2014 byla vlastníkem pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a panujícího pozemku paní [jméno FO], kdy vlastnictví k těmto pozemkům nabyla na základě rozhodnutí o dědictví ze dne 10. 5. 1990 sp. zn. [Anonymizováno]

32. Ke dni 31. 7. 2022 byly spoluvlastníky pozemku p č. st. [Anonymizováno] a panujícího pozemku paní [jméno FO] a paní [jméno FO], kdy každá vlastnila jednu ideální polovinu těchto pozemků. Vlastníky se přitom staly na základě usnesení zdejšího soudu o dědictví dne 24. 10. 2014, č. j. [spisová značka].

33. Pí [jméno FO], roč. [Anonymizováno], dne 4.9.2023 jakožto dosavadní vlastník pozemku p. č. st. [Anonymizováno] a panujícího pozemku prohlásila, že tyto pozemky od r. 1990 až doposud nerušeně a řádně užívala společně se zesnulou matkou [jméno FO], kdy se v r. 2014 stala vlastnicí panujícího pozemku. Pozemky s chatou ve vlastnictví maminky a následně v jejím vlastnictví jejich rodina trvale a řádně užívala pro rekreační účely, kdy jako přístupová cesta k panujícímu pozemku sloužila propojovací komunikace umístěná na služebném pozemku, kterou v dobré víře a na základě souhlasu a s vědomím tehdejších vlastníků dlouhodobě využívali. Tento přístup nebyl nikdy ze strany vlastníků služebného pozemku po dobu vlastnictví panujícího pozemku rodinou pí [jméno FO] zpochybněn, znemožněn, odmítnut či zakázán, rodina pí [jméno FO] jej tak nerušeně takto užívala až do doby prodeje svých pozemků v r. 2023 novému vlastníkovi, žalobci. Potvrdila tak, že přístup přes služebný pozemek formou průjezdu a průchodu užívali déle jak 30 let a nikdy neměla ona ani její maminka pochyb o tom, že byli oprávněni přes služebný pozemek chodit či jezdit a v dobré víře ho s vědomím tehdejších vlastníků po celou dobu svého vlastnictví k panujícímu pozemku užívali jako komunikaci pro přístup k panujícímu pozemku.

34. Aktuálně je vlastníkem panujícího pozemku žalobce.

35. Aktuálně pozemek p. č. [Anonymizováno] zcela obklopuje pozemek p. č. [Anonymizováno] a služebný pozemek. Pozemek p. č. [Anonymizováno] je pak zleva zcela obklopen služebným pozemkem a zdola je obklopen panujícím pozemkem, který je z levé části zcela obklopen služebným pozemkem. Zleva po celé jeho délce pak na služebný pozemek navazuje [adresa], v místě jejich hranice přitom prochází škarpa a cca v jeho první třetině zdola, tj. cca na úrovni poloviny levé šíře panujícího pozemku, se nachází schody.

36. Dne 14. 8. 2023 a 23. 8. 2023 byla žalovaným ze strany žalobce odeslána výzva v této věci co do vyřešení otázky existence žalovaného věcného břemene. Ve výzvě uvedl, že přístup k panujícímu pozemku je možný výlučně skrz služebný pozemek, kdy k tomuto přístupu sloužila trvale nejméně od r. 1990 přístupová cesta umístěná na služebném pozemku, která byla takto s vědomím a souhlasem předchozích vlastníků služebného pozemku využívána. Vzhledem k tomu má tak žalobce za to, že došlo k vydržení příslušné služebnosti s tím, že pro smírné vyřešení věci navrhl úplatné zřízení věcného břemene práva, průjezdu a průchodu k služebnému pozemku, ve prospěch panujícího pozemku, a to za cenu obvyklou. Na dané výzvy bylo ze strany žalovaných reagováno přípisem ze dne 3. 9. 2023, kdy žalovaní nabídli žalobci odkup panujícího pozemku, ovšem bez odezvy.

37. Žalovaným byly v této věci ze strany žalobce řádně odeslány předžalobní výzvy.

38. Dříve než soud přistoupil k posouzení věci po její věcné stránce, posuzoval v souladu s § 80 o.s.ř. /podle kterého se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem/, zda je zde dán naléhavý právní zájem na předmětném určení, když je existence naléhavého právního zájmu žalobce na daném určení v okamžiku vyhlášení rozhodnutí určitým předpokladem důvodnosti žaloby (srovnej rozhodnutí NS ze dne 3.4.2002, sp. zn. Cdo 679/2001 a rozhodnutí R 107/14), a soud je povinen zkoumat, zda je naléhavý právní zájem dán, ex offo. Naléhavý právní zájem je přitom dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo nebo právní vztah, na kterém je žalobce účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozhodnutí NS ze dne 27.3.1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Určovací žaloba má tak preventivní povahu a jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti podle § 80 písm. b/ o.s.ř., v takovém případě totiž již prevence pozbývá smyslu a přiléhavou se naopak stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva, pročež tedy žalobce právní zájem na určení právního vztahu nebo práva již mít nemůže. Naléhavý právní zájem se váže k žalobě, resp. k otázce, zda určovací žaloba může být způsobilým procesním instrumentem ochrany práva, nelze-li tedy v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba bude danou funkci plnit, nebude tato podmínka splněna. V takovém případě proto soud, aniž by se dále zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne, jelikož nedostatek doložení naléhavého právního zájmu je samostatným a zpravidla prvořadým důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí (blíže rozhodnutí NS ze dne 28.11.2001, sp. zn. 20 Cdo 450/2000).

39. V tomto případě soud na základě shora uvedeno dospěl k závěru, že je zde naléhavý právní zájem žalobce na předmětném určení dán – žalobce totiž tvrdí, že je vlastníkem panujícího pozemku a k přístupu na tento pozemek dlouhodobě užívá přístup přes pozemek služebný, přičemž k panujícímu pozemku nemá z [adresa] jiný přistup než přes služebný pozemek a nemá jiný právní titul k jeho užívání než tvrzené vydržené věcné břemeno. Dle názoru soudu se tak v této věci co do žaloby na určení, že dané věcné břemeno existuje, jedná o jediný právní nástroj, na jehož základě je příp. možné domoci se bez poskytnutí adekvátní součinnosti ze strany žalovaných změny zápisu v katastru nemovitostí co do zanesení existence zatížení daného pozemku touto služebností do katastru nemovitostí tak, aby zde zapsané údaje odpovídaly skutečnému stavu, přičemž tím zároveň dojde i k vytvoření právního základu, který eliminuje právní nejistotu stran a může vést i k odvrácení dalších sporů mezi účastníky, k odvrácení příp. omezování práv stran, či k zamezení sporů s dalšími osobami.

40. Následně soud přistoupil k hodnocení věci po skutkové a právní stránce. Po právní stránce soud věc posoudil co do mimořádného vydržení dle o.z. s ohledem na tvrzení obsažená v žalobě a § 3028 o.z. a co do možnosti řádného vydržení dle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platný do 31.12.2013 (dále obč. zák).

41. Dle § 987 o.z. je držitelem ten, kdo vykonává právo pro sebe.

42. Podle § 988 odst. 1 o.z. lze držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon.

43. Ust. § 989 odst. 1 a 2 o.z. stanoví, že vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Jiné právo drží ten, kdo je počal vykonávat jako osoba, jíž takové právo podle zákona náleží, a komu jiné osoby ve shodě s ním plní.

44. Dle § 1089 odst. 1 o.z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

45. Ust. § 1091odst. 2 o.z. stanoví, že k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

46. Ust. § 1095 o.z. stanoví, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

47. Dle § 1096 odst. 1 a 2 o.z. nabyl-li někdo poctivě držbu od poctivého držitele, jehož držba se zakládá na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva (§ 1090 odst. 1), započítává se mu vydržecí doba jeho předchůdce. Při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

48. Podle § 3028 odst. 1 a 2 o.z. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

49. Ust. § 3066 o.z. uvádí, že do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

50. Dle § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

51. Na základě uvedených zákonných ustanovení a shora specifikovaného skutkového stavu dospěl k závěru, že je žaloba nedůvodná.

52. Institut vydržení je originárním způsobem nabytí vlastnického práva, kdy dojde ke sjednocení faktického stavu (kvalifikované nevlastnické držby cizí věci) po uplynutí zákonem stanovené doby se stavem právním - osoba, která není vlastníkem věci, resp. určitého práva, ale i přesto má danou věc „u sebe a jako s vlastní s ní nakládá, resp. vykonává dané právo pro sebe, se při splnění zákonem stanovených podmínek po uplynutí zákonem stanovené doby stává vlastníkem dané věci, resp. nositelem daného práva, a to okamžikem, kdy splní všechny zákonem stanovené podmínky (k tomu srovnej rozhodnutí NS sp. zn. 2 Cdon 1134/96). Aby však mohlo k vydržení dojít, je nutné, jak je uvedeno výše, aby byly splněny všechny zákonem stanovené podmínky, a to „zjednodušeně řečeno“ držba daného práva (faktické panství nad věcí/právem s vůli nakládat s ní/ním jako vlastí) po zákonem stanovenou dobu. Zákon přitom rozlišuje dva druhy vydržení, u kterých rozlišuje i jejich podmínky, a to vydržení řádně a mimořádné. U řádného vydržení zákon požaduje, aby daná držba byla držbou poctivou (držitel má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, přičemž nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží, §992 o.z.), řádnou (držba založená na platném právním důvodu, § 991 o.z.) a pravou (držba, u níž není prokázáno, že se do ní někdo vetřel svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že úsilím proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, § 993 o.z.) a aby tato držba nerušeně trvala po dobu 3 let u věcí movitých, resp. 10 let u věcí nemovitých. U mimořádné držby pak postačí pouze držba po dobu 6 let u věcí movitých, resp. 20 let u věcí nemovitých (může přitom dojít i k jejímu přerušení, k tomu srovnej rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 2961/2021) při absenci nepoctivého úmyslu držitele (tj. přesvědčení držitele, že daná držba nepůsobí nikomu újmu, blíže viz tamtéž). Co do doby potřebné k vydržení je přitom možné za zákonem stanovených podmínek započíst nástupci i dobu., po kterou danou věc držel, resp. dané právo pro sebe vykonával předchůdce. Pro úplnost poté soud uvádí, že institut mimořádného vydržení předchozí právní úprava, zákon č. 60/1964 Sb., občanský zákoník (dále obč. zák.), neupravovala, když ta v § 134 odst. 1 stanovila, že se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost, jak je uvedeno shora. Proto o.z. v rámci svých přechodných ustanovení (konkrétně se jedná o § 3066 o.z.) pro zajištění kontinuity práva, resp. zajištění právní jistoty osob, zejména vlastníků a držitelů, stanovil, že u mimořádného vydržení je možné započíst i dobu, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (pozn. soudu ode dne 1.1.2014), tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou. Ze znění tohoto ustanovení lze tedy dovodit, že vydržecí doba u mimořádného vydržení nemovitosti skončí nejdříve k 1. 1. 2019 (Komentář k § 3066 o.z. IN ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X).

53. V tomto případě se žalobce domáhal určení existence daného věcného břemene (služebnosti stezky a cesty přes celý služebný pozemek ve prospěch panujícího pozemku) na základě jeho vydržení, a to v rámci vydržení mimořádného, kdy tvrdil, že dané právo bylo v dobré víře, že tak činit mohou, min. od r. 1990 vykonáváno jeho předchůdci, rodinou pí [jméno FO], která měla celý služebný pozemek využívat pro přístup na panující pozemek. Zároveň ovšem v řízení tvrdil, přičemž uvedené souhlasí i s tvrzeními žalovaných a je podpořeno i předloženými fotografiemi z místa samého, že v r. 2010 žalovaní na místo, které mělo být rodinou [jméno FO] užíváno pro vstup/příjezd na služebný pozemek za účelem přístupu přes tento pozemek k panujícímu pozemku, umístili bránu, která daný vstup/příjezd a tím pádem i daný přístup znemožnila, přičemž zároveň i část služebného pozemku oplotili. Od té doby tak již nebylo možné daný přístup dle žalobce užívat, čímž příp. podle soudu bez dalšího skončila ona tvrzená držba předmětného věcného břemene a dále již nepokračovala – o uvedeném přitom svědčí i existence vzrostlých stromů vedle schodů nacházejících na služebném pozemku, které podle názoru soudu brání v užívání daného pozemku k přístupu na panující pozemek v žalobcem tvrzeném rozsahu. Ze shora uvedených přechodných ustanovení pak plyne, že k mimořádnému vydržení dané služebnosti mohlo dojít nejdříve až ke dni 1.1.2019, tedy v době o cca 9 let později. S ohledem na uvedené má tak soud za to, že ve věci není splněna jedna ze základních podmínek pro mimořádné vydržení dané služebnosti, a to trvání dané držby po dobu min. 20 let, resp. po dobu min. 5 let od nabytí účinnosti o.z. K mimořádnému vydržení tedy nemohlo v tomto případě bez dalšího dojít. Nebylo tedy nutné zkoumat splnění další shora stanovené podmínky, a to držby daného práva v nikoli nepoctivém úmyslu.

54. Dále soud uvádí, že z tvrzení žalobce, obsahu výzev, předžalobní výzvy a čestného prohlášení pí [jméno FO] (právní předchůdkyně žalobce) plyne, že rodina pí [jméno FO], měla daný přístup přes služebný pozemek na panující pozemek užívat za vědomí a souhlasu vlastníků služebného pozemku. Z uvedeného tak dle názoru soudu bez dalšího vyplývá, že se v tomto případě nejednalo o držbu práva odpovídající služebnosti. Jak je uvedeno výše, je držba představována faktickým panstvím nad věcí/právem s vůlí nakládat s ní/ním jako vlastní/m. Držba je tak charakterizována kumulativně dvěma prvky, prvkem objektivním v podobě faktického ovládání dané věci, práva /corpus possesionis/ a prvkem subjektivním v podobě vůle nakládat jako s vlastním /animus possidendi/ (komentář k § 987 o.z. IN Komentář k § 3066 o.z. IN ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ 2521-3081). [Systém ASPI]. Wolters Kluwer. Dostupné z: www.aspi.cz. ISSN 2336-517X), kdy nadto musí být tato vůle držby věcného břemene (v tomto případě daných služebností) ke služebnému pozemku dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí danou držbu trpět, jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího služebnosti, ale o chování, které by sice mohlo být obsahem držby daného práva, ale je realizováno z jiného důvodu, např. výprosa, obligace, veřejné užívání apod. (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 a sp. zn. 22 Cdo 728/2000, rozhodnutí NS ČSR sp. zn. Rv I 788/25). Samotná držitelova vůle pak musí směřovat právě k výkonu podstatného obsahu daného práva (v tomto případě daných služebností) při absenci jeho nepoctivého úmyslu (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 3750/2023 a 22 Cdo 2274/2021). Z uvedeného tedy plyne, že v tomto případě by bylo možné učinit závěr o oné držbě práva ze strany rodiny pí [jméno FO] pouze v tom případě, kdy by dané právo (ony služebnosti) vykonávala za vědomí vlastníků služebného pozemku, ovšem s vůli rodiny pí [jméno FO] vykonávat toto právo jako své vlastní, tj. „bez souhlasu“ daných vlastníků, když ten není pro výkon služebnosti v tomto smyslu potřeba, naopak (zjednodušeně řečeno, jsem-li vlastníkem, užívám věc jakkoli uznán za vhodné bez jakéhokoli zásahu, zejména souhlasu, jiné osoby). Rodina pí [jméno FO] však daný přístup dle shora uvedeného využívala jednak při vědomí a jednak se souhlasem vlastníků služebného pozemku (tedy nikoli s tím, že se daní vlastníci domnívali, že rodina pí [jméno FO] vykonává své právo a tento výkon toliko v zákonném rozsahu „trpěli“), lze tak dovodit že zde absentovala ona vůle rodiny pí [jméno FO] držet příslušné právo jako služebnost, a naopak lze dovodit, že onen přístup byl příp. vykonáván se souhlasem vlastníků služebného pozemku, tj. na základě jiného právního důvodu. Dle názoru soudu tak ani z tohoto důvodu nelze dospět k závěru, že zde byly splněny podmínky pro mimořádné vydržení, když zde zcela absentuje držba daného práva potřebná pro vydržení.

55. Pro úplnost soud uvádí, že má za to, že zde není namístě zkoumat splnění podmínek řádného vydržení daného práva ze strany žalobce či jeho právních předchůdců, když soud sice není vázán právní kvalifikací žaloby, a je povinen posoudit vymezený předmět řízení podle v úvahu přicházejících právních kvalifikací (rozhodnutí NS sp. zn. 22 Cdo 1022/2014, či sp. zn. 22 Cdo 286/2024), ovšem v tomto případě ona právní kvalifikace řádného vydržení nepřichází dle názoru zdejšího soudu v úvahu. Jednak žalobce k výslovnému dotazu soudu sdělil, že se domáhá určení existence daného práva toliko na základě mimořádného vydržení, pročež netvrdil ani žádné skutkové okolnosti k řádnému vydržení (pozn. nebyl zde dán ani prostor k poučení dle § 118a o.s.ř.). Nadto soud dospěl na základě provedeného dokazování, jak je uvedeno výše, k závěru, že zde zcela absentuje držba daného práva jako takového (a to jak ze strany žalobce, který již nemohl dané právo vykonávat, když jeho výkonu bylo dle jeho tvrzení bráněno od r. 2010, ovšem až do r. 2023 byla vlastníkem panujícího pozemku pí [jméno FO], tak rodiny pí [jméno FO] v pozici právních předchůdců žalobce, a tedy jak pro potřeby posouzení vydržení dle o.z., tak dle obč. zák. jako základního předpokladu vydržení), přičemž se nejedná ani o držbu na základě putativního titulu (pro potřeby obč. zák.), resp. držbu pravou a trvající po dobu min. 10 let za účinnosti o.z. (pro potřeby o.z.) vzhledem k tvrzení žalobce, že nemá žádný jiný titul pro užívání služebného pozemku pro přístup k panujícímu pozemku a fakticky je v tomto přístupu dle tvrzení žalobce bráněno od r. 2010.

56. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v plném rozsahu zamítl (výrok I).

57. Žalovaní byli ve věci plně úspěšní, soud jim proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. plnou náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci žalovaných tedy byla stanovena ve výši 10 1160 Kč za jeden úkon právní služby za zastoupení obou žalovaných, celkem tedy 50 580Kč za 5 úkonů (převzetí věci, žaloba, účasti na jednání dne 5.5.2025 a 2x účast na jednání dne 26.1.2026, když jednání trvalo přes 2 hodiny) dle §6, §7 bod 5, §9 odst. 4, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ a g/ a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a paušální náhradou hotových výdajů po 450 Kč za úkon, celkem tedy 2 250 Kč Kč za 5 úkonů ve věci (§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zástupci dále náleží náhrada cestovného ve výši 610,70 Kč za 2 cesty k jednání soudu osobním automobilem zn. Škoda za 4 x 19 km (cesta [adresa] a zpět) při sazbě 8,0196 Kč za jeden kilometr dle § 1 a § 4 vyhl. č. 475/2024 Sb. za cestu k jednání dne 5.5.2025, resp. při sazbě 8,0514 za jeden kilometr dle § 1 a § 4 vyhl. č. 573/2025 Sb. za cestu k jednání dne 26.1.2026 a náhrada za 4 půlhodiny ztráty času strávených cestou k jednáním soudu po 150 Kč, celkem 1 600 Kč (§ 14 odst. 1,3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci nebyla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř., při sazbě 21%, když zástupce žalovaných není plátcem DPH. Soud tak žalovaným zavázaným solidárně vzhledem k jejich nerozlučnému společenství (§ 91 odst. 2 o.s.ř.) přiznal náhradu nákladů v celkové výši 54 040,70 Kč. Vzhledem k tomu, že byli žalovaní zastoupeni ve věci advokátem, je žalobce povinen zaplatit náklady řízení žalovaných k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Lhůta k zaplacení náhrady nákladů byla žalobci stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II).

Poučení