5 C 241/2017-174

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jarmilou Senešiovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupené advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o 71 731 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 36 932 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 753 Kč od 16. 4. 2016 do 5. 5.2016 z částky 5 053 Kč od 16. 5. 2016 do 7. 8.2016 z částky 6 500 Kč od 16. 6.2016 do 7. 8.2016 z částky 1 553 Kč od 8. 8. 2016 do 31.8.2016 z částky 6 500 Kč od 16. 7. 2016 do 31. 8. 2016 z částky 6 500 Kč od 16. 8. 2016 do 31.8.2016 z částky 3 053 Kč od 16. 9. 2016 do zaplacení z částky 6 500 Kč od 16. 10. 2016 do zaplacení z částky 6 500 Kč od 16. 11. 2016 do zaplacení z částky 4 613 Kč od 16. 12. 2016 do zaplacení z částky 12.519 Kč od 16.4. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Do zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 částku 3 516 Kč na náhradu nákladů řízení, které platil stát, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 3 částku 3 734 Kč na náhradu nákladů řízení, které platil stát, do tří dnů od právní moci rozsudku

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 12.5.2017, která byla téhož dne podána u soudu, se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 60 124 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že dne 22. 12. 2014 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena Smlouva o nájmu bytu (dále jen„ Smlouva“). Žalobkyně, jako pronajímatel, se zavázala přenechat žalovanému, jako nájemci, k dočasnému užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se ve druhém nadzemním podlaží předního traktu budovy [adresa], na adrese [adresa], která stojí na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [obec], v územním obvodu, ve kterém státní správu katastru nemovitostí vykonává [katastrální úřad], [katastrální pracoviště] (dále jen "Byt"). Žalobkyně a žalovaný si v čl. III Smlouvy sjednali měsíční nájemné ve výši 6 500 Kč a zálohy na dodávku vody, na stočné, provoz výtahu, odvoz odpadu a osvětlení a úklid společných částí domu ve výši 450 Kč/měsíc (celkem měsíčně 6 950 Kč včetně DPH). Dále si ujednali, že žalovaný je povinen hradit měsíční nájemné spolu se zálohou na dodávku vody, stočné, provoz výtahu, odvoz odpadu a osvětlení a úklid společných částí domu nejpozději do 15. dne daného měsíce, za který se platí nájemné. Žalovaný neuhradil žalobkyni, přes opakované urgence, platby za období duben 2016 až prosinec 2016. Celková dlužná částka za neuhrazené nájemné a zálohy na služby činí 60.124 Kč. Podáním ze dne 18.12.2017 rozšířila žalobkyně žalobní návrh o částku 16 978 Kč (4 459 Kč - vyúčtování záloh na služby za r. 2016 a 12 519 Kč - nedoplatek za dodávku plynu) s příslušenstvím. Předmětem žaloby se tak stala částka 77 102 Kč s příslušenstvím. Před zahájením jednání ve věci, vzala žalobkyně žalobní návrh zpět do částky 7 000 Kč (pro chybu v počtech) a požadovala tak na žalovaném zaplacení částky 70 102 Kč s příslušenstvím. Podáním ze dne 7.1.2019 rozšířila žalobkyně žalobní návrh o částku 1 629 Kč (za spotřebovaný plyn) a navrhla, aby soud připustil změnu žalobního návrhu, kterým se domáhá na žalovaném zaplacení částky 71 731 Kč s příslušenstvím.

2. Usnesením ze dne 16.6.2020, č. j. 5C 241/2017-116, které nabylo právní moci dne 7.7.2020, připustil soud změnu žalobního návrhu ze dne 7.1.2019 a zastavil řízení do částky 7 000 Kč.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žalobního návrhu. Uvedl, že v bytě bydlel již od r. 2013 na základě ústní dohody s předchozím vlastníkem nemovitosti. Za užívání bytu platil vše řádně dle dohody. Tvrdil, že platba za plyn, dle dohody s žalobkyní, je obsažena již v záloze na služby sjednané ve výši 450 Kč měsíčně. Nájemní vztah byl ukončen, žalovaný byt opustil a předal žalobkyni dne 22.12.2016. Tvrdil, že nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu má zaplacené. Tvrdil, že naopak žalobkyně mu dluží náklady spojené se zaplacením čistírny, které žalovaný vynaložil v souvislosti s opakovanou havárií vody, která protekla do bytu užívaného žalovaným a znehodnotila jeho osobní věci. Doklady od zaplacení předložil k úhradě tehdejší zástupkyni pronajímatele. Náklady mu proplaceny nebyly, potvrzení o platbách se ztratila.

4. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný v bytě bydlel a tento užíval od února 2013, kdy měsíční platba činila až do srpna 2014 včetně částku ve výši 6.800 Kč. Částka ve výši 6.500 Kč představovala nájemné a částka ve výši 300 Kč představovala zálohu za služby spojené s užíváním bytu. Služby spojené s užíváním bytu zahrnovaly vodu, elektřinu, poplatek za popelnice a úklid. S účinností od září 2014 došlo ke zvýšení nájemného na částku 6.950 Kč, vč. služeb. Písemná nájemní smlouva byla s žalovaným uzavřena teprve dne 22. 12. 2014. Z účetnictví žalobkyně a záznamů v účetním softwaru Pohoda vyplývá, že žalovaný v minulosti dlužil na nájemném a zálohách za rok 2013 částku ve výši 20.600 Kč a za rok 2014 částku ve výši 28.199 Kč. Za rok 2015 a 2016 měl žalovaný uhradit žalobkyni na nájemném a zálohách částku ve výši celkem 164.954 Kč, a to 83.400 Kč za rok 2015 a 81.554 Kč za rok 2016, kdy toto nájemné je poníženo s ohledem na to, že žalovaný opustil předmětný byt 22. 12. 2016. Na příjmových dokladech o zaplacení dlužných nájemných žalovaným není blíže specifikováno, na které nájemné jsou jednotlivé platby určeny. Jedná se o příjmové doklady z roku 2015 a 2016, kdy součet takto žalovaným uhrazených dlužných nájemných činí 159.000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný blíže neurčil, na které z dlužných nájemných jsou jednotlivé platby určeny, byly tyto postupně započítávány vždy na nejstarší dlužné nájemné, tj. nejdříve na dluh z roku 2013 ve výši 20.600 Kč, poté na dluh z roku 2014 ve výši 28.199 Kč a následně na nájemné za rok 2015 a 2016, které v souhrnu činí 164.954 Kč. Celková částka, kterou žalovaný žalobkyni dlužil na nájemném a zálohách na služby od r. 2013 tedy činila 213.753 Kč. Po započítání částky ve výši 159.000 Kč, jejíž úhradu žalovaný doložil, zbývá z celkového dlužného nájemného a záloh na služby uhradit celkem 54.753 Kč. Žalobkyně se po žalovaném dále domáhala zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2016 ve výši 4.459 Kč a nedoplatku za spotřebu plynu ve výši 12.519 Kč. Dodávka elektrické energie a plynu nebyla nikdy součástí sjednaných záloh, o čemž nepřímo svědčí i výše zálohy na služby, která měla být hrazena měsíčně v částce pouhých 450 Kč. Mezi žalobkyní a nájemci byla dohoda, že si dodávku elektrické energie a plynu obstarají sami uzavřením smlouvy s jednotlivými dodavateli. Žalovaný tuto povinnost splnil pouze ve vztahu k elektrické energii, k plynu však nikoli. Z nájemní smlouvy ze dne 22. 12. 2014 jednoznačně vyplývá, že žalobkyně, coby pronajímatel, poskytovala žalovanému pouze dodávku následujících služeb: dodávka vody, osvětlení a úklid společných částí domu, výtah, odvoz odpadu, přičemž záloha na dodávku vody činila 300 Kč/měsíc, záloha na úklid 50 Kč/měsíc, záloha na odpad 50 Kč/měsíc a záloha na osvětlení společných částí 50 Kč/měsíc, tj. celkem 450 Kč/měsíčn. Žalobkyně tvrdila, že platila za období 2013 až 2016 zálohy na plyn, který odebral žalovaný. Tyto náklady poté přefakturovala žalovanému Fakturou – daňovým dokladem [číslo]. Vyúčtování služeb za rok 2016 tvoří dlužnou částku ve výši 12.519 Kč, kterou žalobkyně uhradila za žalovaného a vznikl ji tak nárok vůči žalovanému na zaplacení této částky.

5. Žalobkyně žádala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 71.731 Kč s úroky z prodlení: Z částky 2 753 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 4. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 5. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 6. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 7. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 8. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 9. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 10. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 11. 2016 do zaplacení Z částky 6.500 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 16. 12. 2016 do zaplacení Z částky 12.519 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 27. 6. 2017 do zaplacení Z částky 4.459 Kč ve výši 8,05% p.a. ode dne 21. 12. 2017 do zaplacení.

6. Po provedeném dokazování (§120 odst.3 a § 132 o.s.ř.) má soud za zjištěný tento skutkový stav: Vlastníkem domu [číslo popisné] v k.ú. [část obce], na adrese [adresa] je žalobkyně, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně od 10.2.2010 (viz výpis z obchodního rejstříku). Žalovaný užíval v domě byt označený nyní [číslo] již od února 2013 bez uzavření nájemní smlouvy. Na základě dohody s vlastníkem nemovitosti měl platit za užívání bytu měsíčně 6 500 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 300 Kč, celkem měsíčně 6 800 Kč. S účinností od září 2014 požadovala žalobkyně po žalovaném nájemné ve výši 6 500 Kč a zálohy na služby ve výši 450 Kč, celkem měsíčně 6.950 Kč. Písemnou nájemní smlouvu však uzavřela žalobkyně s žalovaným až dne 22. 12. 2014. Předmětem nájmu byl byt [číslo] v 2.nadzemním podlaží domu [adresa] v k.ú. [část obce] v [obec]. Doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou od 1.5.2015 do 31.7.2015 (viz smlouva o nájmu bytu s přílohou – předpisem nájemného a služeb). Sjednané nájemné činilo měsíčně 6 500 Kč a 450 Kč činila záloha na služby spojené s užíváním bytu (dodávka vody – vodné stočné, osvětlení – spol. elektřina a úklid společných částí domu, odvoz odpadu – popelnice). Nájemné a úhrada za služby spojené s užíváním bytu (zálohy) byly dle této nájemní smlouvy splatné do 15. dne daného měsíce, za který se platí nájemné. Žalobkyně v účetním softwaru Pohoda eviduje dluh žalovaného za užívání bytu (ekvivalent nájemného) a na zálohách za rok 2013 částku ve výši 20.600 Kč a za rok 2014 částku ve výši 28.199 Kč (viz čl. 104 a čl. 105 spisu). Dne 14.11.2013 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 20 000 Kč (viz pokladní doklad [bankovní instituce] s datem [číslo]). Dne 16.3.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 10 000 Kč, označenou jako splátka dlužného nájmu (viz příjmový doklad s datem 16.3.2015). Dne 21.5.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 25 000 Kč označenou jako splátka dlužného nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]). Dne 15.7.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 23 000 Kč označenou jako splátka dlužného nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]). Dne 9.9.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 9 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]). Dne 7.10.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 10 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad s datem 7.10.2015). Dne 23.11.2015 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 10 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]). V lednu r. 2016 zaplatil žalovaný žalobkyni 5.1.2016 částku 7 000Kč označenou jako úhrada nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]), dne 11.1.2016 částku 10 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]) a dne 21.1.2016 částku 7 000 Kč označenou jako úhrada nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]). Dne 5.5.2016 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 20 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad s datem 5.5.2016). Dne 7.8.2016 zaplatil žalovaný žalobkyni částku 10 000 Kč označenou jako splátka nájmu (viz příjmový pokladní doklad [číslo]) a dne 31.8.2016 částku 18 000 Kč označenou jako nájem (viz příjmový pokladní doklad s datem 31.8.2016). Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného dvě Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za dobu od 1.2.2013 do 31.12.2013, jednou s nedoplatkem ve výši 2 499 Kč a jednou s nedoplatkem ve výši 2 099 Kč, o kterém tvrdí, že se jedná o řádné vyúčtování (viz vyúčtování na čl. 91 p.v. a čl. 92 spisu). Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za dobu od 1.1.2014 do 31.12.2014 s nedoplatkem ve výši 1 778 Kč (viz vyúčtování na čl. 91 spisu). Žalobkyně vyhotovila pro žalovaného Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu za dobu od 1.1.2015 do 31.12. 2015 s nedoplatkem ve výši 5 200 Kč (viz vyúčtování na čl. 94 spisu). Žalovaná vyhotovila pro žalovaného (s uvedením adresy [adresa]) Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu [číslo] žalovaným v domě na adrese [adresa], s nedoplatkem ve výši 4 459 Kč. Celkový nedoplatek byl vypočten ke dni 31.7.2017, tzn. k datu, kdy se již žalovaný v domě na adrese [adresa] (viz Vyúčtování zálohové úhrady za plnění poskytovaná s užíváním objektu ke dni 31.7.2017 na čl. 34 spisu). Žalovaný popřel, že mu tato vyúčtování byla doručena a žalovaná, která tvrdila, že nedisponuje podacími lístky či dodejkami k vyúčtováním nedoplatků za jednotlivá období (2013, 2014, 2015 a 2016), jelikož tato vyúčtování byla žalovanému zasílána obyčejnou poštou nebo mu byla předána v kanceláři domu. Doručení těchto vyúčtování záloh za služby žalovanému neprokázala Dne 22.12.2016 předal žalovaný žalobkyni byt [číslo] v domě na adrese [adresa] [číslo] – stav [číslo] (viz Předávací protokol bytových prostor [číslo] [ulice a číslo], [obec a číslo]). Žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění protiprávního stavu – úhradě dluhu ve výši 61 849 Kč na nájemném a službách s oznámením, že žalovaný porušuje své povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem (viz výzva k úhradě dluhu ze dne 11.12.2014 a doručenka). Znovu žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužného nájemného a záloh na služby za dobu od srpna 2013 do prosince 2014 ve výši 68 799 Kč (viz dopis ze dne 16.12.2014 a doručenka). Právní zástupce žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení], advokát, vyzval žalovaného k zaplacení částky 60 124 Kč do 7 dnů od doručení výzvy žalovanému (dluh na nájemném od dubna 2016 do prosince 2016 včetně vyúčtování služeb za r. 2015 ve výši 3 400 Kč). Zásilka byla doručena žalovanému dne 24.2.2017 (viz předžalobní výzva ze dne 23.2.2017, dodací lístek a záznam o sledování zásilky).

7. Usnesením ze dne 13.10.2020, čj. 5C 241/2017 – 141 ustanovil soud znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady [celé jméno znalce]. Úkolem znalce bylo stanovení obvyklé ceny nájmu v místě a čase za období let 2013 – 2014, ve vztahu k bytu [číslo] v domě [adresa], [ulice a číslo], [obec a číslo]. Podle odborného odhadu znalce byla obvyklá (obecná, tržní) cena (měsíční nájemné) 5 500 Kč (viz Odhad tržní hodnoty [číslo] ze dne 13.12.2020, vyjádření znalce k připomínkám žalobkyně ke znaleckému posudku doručené soudu dne 5.3.2021 a vysvětlení podané znalcem u jednání soudu dne 4.5.2021).

8. K tvrzení žalobkyně, že platila za období r. 2013 až r. 2016 zálohy na plyn, který odebral žalovaný a tyto náklady poté přefakturovala žalovanému, bylo prokázáno, že spotřeba plynu v bytě [číslo] v domě žalobkyně byla měřena plynoměrem [číslo] (viz předávací protokol). Spotřeba plynu za období od r. 2015 do r. 2016 byla [právnická osoba] vyúčtována žalobkyni (viz faktura – daňový doklad [číslo] faktura – daňový doklad [číslo]). Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 12 519 Kč. Která byla žalovanému přefakturována fakturou – daňovým dokladem [číslo] ze dne 12.6.2017 s datem splatnosti 26.6.2017 (viz faktura - daňový doklad [číslo]). Tuto částku žalobkyně uhradila za žalovaného dne 6.4.2016 (viz výpis z účtu žalobkyně u [bankovní instituce]) a vznikl ji tak nárok vůči žalovanému na zaplacení této částky.

9. Ačkoliv soud provedl důkaz i jinými listinami, ve svém hodnocení se jimi nezabýval nebo je výslovně nezmínil, neboť tyto důkazy jsou zaměřeny na skutečnosti, které pro rozhodnutí ve věci nejsou podstatné nebo jejich obsah nepřinesl relevantní zjištění.

10. Podle § 451 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dále jen obč. zák.) ve znění účinném do 31.12.2013, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

11. Podle § 2991 odst.1 a odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) ve znění účinném od 1.1.2014, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatil zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užíváním cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Podle § 685 obč.zák. vznikl nájem bytu nájemní smlouvou, kterou přenechával pronajímatel nájemci za nájemné byt do užívání, a to na dobu určitou nebo bez určení doby užívání. Nájemní smlouva musela mít písemnou formu (§ 686 odst. 1 obč.zák.).

13. Podle § 2201 o.z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Smlouva o nájmu bytu vyžaduje písemnou formu: pronajímatel však nemá právo namítnout vůči nájemci neplatnost nájemní smlouvy pro nedostatek formy (§ 2237 o.z.). Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí (§ 582 odst.1, věta prvá o.z.).

14. Podle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

15. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Finanční vyrovnání provedou poskytovatel a příjemce služeb v dohodnuté lhůtě, nejpozději však ve lhůtě 4 měsíců ode dne doručení vyúčtování příjemci služeb.

16. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

17. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

18. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Po provedeném dokazování, s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení, shledal soud žalobu důvodnou pouze z části. Bylo prokázáno, že žalovaný užíval byt v domě žalobkyně v r. 2013 (únor až prosinec) bez právního důvodu a dostalo se mu tak bezdůvodného obohacení ve výši ekvivalentu nájemného obvyklého v místě a čase. Toto nájemné znalec stanovil ve výši 5 500 Kč měsíčně. Soud vycházel ze závěru znaleckého posudku, písemného vyjádření a vysvětlení znalce, když nemá důvod pochybovat o jeho správnosti, neboť byl vypracován znalcem z příslušného oboru, znalec řádně uvedl skutečnosti, z nichž při jeho zpracování vycházel a své závěry odpovídajícím způsobem odůvodnil. Žalobkyně v účetním softwaru Pohoda evidovala za rok 2013 dluh žalovaného za užívání bytu a na zálohách za sužby spojené s užíváním bytu celkem ve výši 20.600 Kč a za rok 2014 částku ve výši 28.199 Kč. Bylo prokázáno, že žalovaný měl zaplatit žalobkyni za užívání bytu bez právního důvodu, od února 2013 do prosince 2013, celkem 60 500 Kč (11x 5 500 Kč). Celkem žalobkyni zaplatil částku 54 200 Kč (7x 6 800 Kč v měsících únoru, březnu, dubnu, květnu, červnu, červenci, listopadu a v srpnu 6 600 Kč). Za r. 2013 tak dlužil žalobkyni částku 6 300 Kč (60 500 Kč – 54 200 Kč). V roce 2014, ačkoli nájemní smlouva byla uzavřena písemně až 22.12.2014 na dobu od 1.1.2015 do 31.7.2015, měl žalovaný dle dohody žalobkyni platit za užívání bytu (nájemné) měsíčně ve výši 6 500 Kč a 300 Kč zálohu na služby a od září 2014 za užívání bytu (nájemné) měsíčně rovněž 6 500 Kč a 450 Kč zálohu na služby. Žalovaný povinnost platit měsíčně nájemné ve výši 6 500 Kč nesporoval a platil jej. Tímto svým jednáním nedostatek písemné formy nájemní smlouvy zhojil (§ 2237 a § 582 odst. 1, věta prvá o.z.). Povinností žalovaného tak bylo zaplatit žalobkyni za rok 2014 nájemné celkem ve výši 78 000 Kč (12x 6 500 Kč). Žalovaný zaplatil žalobkyni v měsících lednu, únoru, březnu a dubnu vždy 6 800 Kč (4x 6 800 Kč = 27 200 Kč), v dubnu 850 Kč, v září, listopadu a prosinci vždy 6 950 Kč (3x 6 950 Kč = 20 850 Kč) a v říjnu 6 100 Kč Celkem zaplatil 55 000 Kč. Dluh na nájemném tak činil 23 000 Kč (78 000 Kč – 55 000 Kč = 23 000 Kč). Po uplynutí doby nájmu sjednané v nájemní smlouvě ze dne 22.12.2014 užíval, od 1.8.2015 do vyklizení bytu 22.12.2016, žalovaný byt na základě obnovení nájemní smlouvy (§2285 o. z.). Povinností žalovaného bylo platit žalobkyni v roce 2015 nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně, celkem 78 000 Kč (12x 6 500 Kč = 78 000 Kč). V roce 2016 byl žalovaný rovněž povinen platit žalobkyni nájemné ve výši 6 500 Kč měsíčně. Vzhledem k opuštění bytu žalovaným dne 22.12.2016, činí povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni alikvotní část nájemného za 22 dní užívání bytu v prosinci 2016, t.j. 4 612,903 ( (6 500 Kč: 31 dní) x 22 dní = 4 612, 903 Kč), po zaokrouhlení 4 613 Kč. V roce 2016 tak mělo být žalobkyni zaplaceno 71 000 Kč (11x 6 500 Kč = 71 500 Kč a 4 613 Kč). Celkem měla být žalobkyni žalovaným doplacena za užívání bytu v r. 2013, 2014, 2015 a 2016 částka 183 413 Kč (6 300 Kč + 23 000 Kč + 78 000 Kč + 76 113 Kč = 183 413 Kč). Bylo prokázáno a mezi účastníky řízení o tom není spor, že žalovaný zaplatil žalobkyni v roce 2015 a 2016 celkem 159 000 Kč. Zbývá tedy doplatit dluh ve výši 24 413 Kč (183 413 Kč – 159 000 Kč = 24 413 Kč). Vzhledem k tomu, že žalovaný v roce 2015 a 2016 neuvedl při (nepravidelném a hromadném) placení nájemného přesný účel platby (tj. za který konkrétní měsíc je placeno), započetla žalobkyně část těchto plateb na nejstarší dluhy. Po doplacení dluhu za rok 2015 ve výši 20 300 Kč (platbami ze dne 5.1.2016, 11.1.2016 a 21.1.2016 ve výši 24 000 Kč) zůstala na zaplacení nájemného za leden 2016 částka 3 700 Kč (24 000 Kč – 20 300 Kč = 3 700 Kč). Další platbu ve výši 20 000 Kč obdržela žalobkyně od žalovaného až 5.5.2016. K tomuto datu činil dluh na nájemném za leden 2016 částku 2 800 Kč (6 500 Kč – 3 700 Kč = 2 800 Kč), za únor 6 500 Kč, za březen 6 500 Kč a za duben 2016 částku 2 753 Kč (žalobkyně tvrdila, že za duben 2016 zaplatil žalovaný 3 747 Kč), celkem 18 553 Kč. Žalovaný tak byl v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 2 753 Kč od 16.4.2016 do 5.5.2016. Po zaplacení částky 20 000 Kč, zbyla na úhradu dluhu za květen 2016 částka 1 447Kč a žalovaný byl proto povinen zaplatit žalobkyni částku 5 053 Kč s úrokem z prodlení od 16.5 2016 do zaplacení, ke kterému došlo platbou žalovaného ze dne 7.8.2016 ve výši 10 000 Kč. Za červen 2016 byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nájemné ve výši 6 500 Kč s úrokem z prodlení od 16.6.2016 do zaplacení. Toto nájemné bylo zaplaceno částečně (4 947 Kč) rovněž z částky 10 000 Kč dne 7.8.2016. Zbývající dlužné nájemné ve výši 1 553 Kč za červen 2016 bylo zaplaceno až 31.8.2016 z platby žalovaného ve výši 18 000 Kč. Z této částky bylo doplaceno nájemné za červen 2016 ve výši 1 553 Kč, nájemné za měsíc červenec ve výši 6 500 Kč a nájemné za srpen 2016 ve výši 6 500 Kč. Zbývající částka 3 447 Kč byla zaplacena na září 2016, proto je žalovaný v prodlení se splněním peněžitého dluhu ve výši 3 053 Kč od 16.9.2016 do zaplacení (18 000 Kč – (1 553 Kč + 6 500 Kč + 6 500 Kč) = 14 553 Kč, 18 000 Kč – 14 553 Kč 3 447 Kč, 6 500 Kč - 3 447 Kč = 3 053 Kč). Žádnou další platbu na zaplacení nájemného žalovaný neprokázal a je proto v prodlení se zaplacením částky 6 500 Kč od 16.10.2016 do zaplacení, z částky 6 500 Kč od 16.11.2016 do zaplacení a z částky 4 613 Kč za prosinec 2016 od 16.12.2016 do zaplacení. Zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % platil v době od ledna 2016 do prosince 2016, proto bylo návrhu žalobkyně co do výše požadovaného úroku z prodlení vyhověno. Soud má rovněž za prokázané že žalobkyně zaplatila za žalovaného jím spotřebovaný plyn ve výši 12 519 Kč. Výzva k vydání tohoto bezdůvodného obohacení byla žalovanému doručena uložením na poště dne 4.4.2018 (viz rozšíření žalobního návrhu) a dostala se tak do dispozice žalovaného, který si ji vyzvedl dne 16.4.2018. Tato výzva je považována za doručenou po uplynutí 10-ti denní úložné lhůty, tedy 14.4.2018, dne 15.4 2018 vznikla žalovanému povinnost částku 12 519 Kč žalobkyni zaplatit a od 16.4.2018 je v prodlení se splněním tohoto peněžitého dluhu. Ke dni 16.4.2018 byl zákonný úrok z prodlení 8,5%. Soud je vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst.2 o.s.ř.) a proto byl přiznán pouze úrok z prodlení ve výši 8,05% z částky 12 519 Kč od 16.4.2018 do zaplacení. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (záloh na služby) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Aby se tak mohlo stát, musel by pronajímatel vystavit nové úplné vyúčtování znějící na cenu ve správné výši. Jestliže tedy pronajímatel provedl vyúčtování nesprávně, není zde řádného vyúčtování, jako předpokladu pro vznik platební povinnosti nájemce (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 21 Cdo 803/2002). Vzhledem k právu nájemce vyjádřit se k obsahu vyúčtování a žádat pronajímatele o doložení, že výše cen služeb odpovídá cenám, je rovnoměrně rozpočítána na měsíční zálohy a zúčtována, je předpokladem splatnosti vyúčtování služeb za rok 2013, 2014, 2015 a 2016 jejich doručení žalovanému. Žalobkyně doručení těchto vyúčtování neprokázala, nedoplatek za r. 2016 vyúčtovaný ve výši 4 459 Kč není splatný a tato částka, včetně požadovaného úroku z prodlení byla proto soudem zamítnuta.

20. Vzhledem k tomu, že žalovaný platil žalobkyni v letech 2013 - 2016 společně s částkou 6 500 Kč měsíčně i zálohy na služby, které žalobkyně měla žalovanému – příjemci služby řádně vyúčtovat následující rok po skončení zúčtovacího období, považoval soud platbu nejdříve ve výši 6 800 Kč a od září 2014 ve výši 6 950 Kč za úhradu bezdůvodného obohacení v roce 2013 a nájemného v letech 2014 – 2016.

21. Žalobkyně se rovněž vyjádřila k havárii, která měla proběhnout v bytě žalovaného v roce 2016. Tvrdila, že podle čl. IV odst. 7 nájemní smlouvy z roku 2014 byl nájemce povinen si byt pojistit v rámci pojištění domácnosti. I přes to, že to byla povinnost nájemce pojistit si svou domácnost, pronajímatelka - žalobkyně nahlásila škodnou událost společnosti [právnická osoba], [IČO] ohledně zničených věcí v důsledku prasklého potrubí. Pojišťovna tuto škodnou událost zamítla a nárok na náhradu škody pronajímatelce nepřiznala. V souladu s uvedeným článkem nájemní smlouvy není tedy povinností žalobkyně nahradit škodu na oblečení žalovanému vzhledem k tomu, že bylo jeho povinností si pojistit svou domácnost, tudíž žalovanému nevzniká žádný nárok na náhradu škody. Žalovaný vznik škody, která mu byla způsobena na osobních věcech touto škodnou událostí zmínil, nevyčíslil ji a jako procesní obranu ji netvrdil.

22. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst.2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá parvo na náhradu nákladů řízení. V souzeném případě byla žalobkyně úspěšná do 51,5% a do 48,5% byla neúspěšná.

23. Podle § 148 odst.1 o.s.ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud vyplatil znalci [celé jméno znalce] znalečné ve výši 7 250 Kč. Vzhledem k úspěchu 51,5 % je žalobkyně je povinna zaplatit na náhradu nákladů řízení, které platil stát částku 3 516 Kč. Žalobkyně však již zaplatila na provedení důkazu znaleckým posudkem zálohu ve výši 4 000 Kč. Vzhledem k úspěchu 48,5 % je žalovaný povinen zaplatit na náhradu nákladů řízení, které platil stat, částku 3 734 Kč.

Poučení