5 C 253/2024 - 75

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] o 10.236,65 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka] zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, částky [částka], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [Jméno advokáta], advokáta v [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalované domáhal zaplacení částky [částka] spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a částky ve výši [částka] (představující smluvní pokutu). Uvedl, že mezi ním a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytl žalobce žalované peněžní prostředky celkem ve výši [částka], které byly žalované zaslány na její účet dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [právnická osoba] Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit žalobci spolu s jistinou shora poplatek za poskytnutí úvěru ve výši [částka] a poplatek za službu [Anonymizováno] ve výši [částka]. Žalovaná nehradila své smluvní závazky řádně a včas, žalobci neuhradila do podání žaloby ničeho. Žalobci tak dále vznikl nárok na smluvní pokutu, kterou uplatňuje pouze za prvních 90 dnů prodlení za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a o. s. ř., zaslanou jí dne [datum].

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná.

3. Při splnění podmínek soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

5. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru a ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalobce jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Předmětem smlouvy byl závazek žalobce poskytnout žalované jako spotřebitelský úvěr částku až do výše [částka], bezhotovostním převodem na účet uvedený ve smlouvě, a závazek žalované poskytnuté finanční prostředky žalobci vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru ve výši [částka] a poplatkem za volitelné služby ve výši [částka] ([Anonymizováno]), a to do [datum]. Celková částka, kterou měla žalovaná žalobci zaplatit, činila [částka].

6. Z listiny, označené jako Autorizace ověření totožnosti, ze dne [datum], a z nedatované listiny označené jako BankID výpis na jméno žalované soud zjistil, že je zde uvedeno, že ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím služby BankID, s číslem účtu totožným s účtem uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru shora, s názvem účtu totožným se jménem žalované.

7. Z nedatované listiny označené jako Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že na účet, uvedený v záhlaví smlouvy o úvěru shora, byla pod VS [var. symbol], s poznámkou [Anonymizováno], odeslána dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka], dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [právnická osoba].

8. Z nedatované listiny označené jako Identifikované příjmy, vystavené žalobcem, soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalobcem byl na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ověřen čistý měsíční příjem spotřebitele, který byl žalovanou doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Případné další příjmy byly doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: [částka].

9. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] na jméno žalované soud zjistil, že je zde uvedeno, že žalovaná žije ve společné domácnosti o počtu dvou členů, z toho dva členové s příjmem, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky činí [částka], na bydlení [částka], další nezbytné výdaje [částka], ostatní zbytné výdaje [částka]. Výše jejího ověřeného čistého měsíčního příjmu činí [částka], výše čistého měsíčního příjmu uvedeného žalovanou činí [částka]. Regionální koeficient: 1.3, počet nepracujících členů ve společně hospodařící domácnosti: bez uvedení , rezerva pro výdaje: 650, vypočítané minimální výdaje [částka], disponibilní příjem [částka], posouzení úvěruschopnosti: úspěšné.

10. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka] a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. Z podacího lístku z téhož dne pak vzal soud za prokázané, že předžalobní výzvu žalobce dne [datum] žalované odeslal.

11. Z odpovědi [právnická osoba]. na dotaz soudu ze dne [datum] soud zjistil, že majitelem účtu, uvedeného v záhlaví smlouvy o úvěru shora, byla v listopadu i prosinci roku [Anonymizováno] žalovaná, a že na tento účet byly připsány všechny výše uvedené platby (tj. dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka], dne [datum] v částce [částka] a dne [datum] v částce [právnická osoba] Kč) od plátce [právnická osoba]. v celkové částce [částka].

12. Na výzvu soudu, aby doložil veškeré dokumenty užité k ověření úvěruschopnosti žalované a její finanční situace - jejích příjmů, výdajů a případných závazků v době uzavírání smlouvy o úvěru, žalobce ve svém podání ze dne [datum], soudu doručeném dne [datum], sdělil, že při ověřování úvěruschopnosti žalované nejprve zjistil informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [částka], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté žalované, což žalobce doložil výpisem o posouzení úvěruschopnosti. K ověření majitele bankovního účtu a výše příjmu využil žalobce licence AISP, což doložil autorizací ověření totožnosti. Žalobce předkládá výpis z běžného účtu žalované od společnosti Kontomatik. Dále žalobce ověřil, zda se žalovaná nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík – kontrola platnosti adresy, Registr „sankční seznamy“.

13. Z výpisu z běžného účtu na jméno žalované, číslo účtu totožné s účtem uvedeným v záhlaví smlouvy o úvěru, vyhotoveného automatizovaným systémem Kontomatik, za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že počáteční zůstatek na účtu činil [částka], konečný stav na účtu činil [částka]. Suma příchozích plateb činila celkem [částka], z toho platby (48 plateb v rozmezí [částka] až [částka]) od plátce označeného [adresa] činily celkem [částka]. Suma odchozích plateb činila [částka], z toho bylo provedeno celkem [hodnota] odchozích plateb ve prospěch účtu [Anonymizováno] v celkové výši [částka] a dále 7 odchozích plateb ve prospěch účtů [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [právnická osoba]. v celkové výši [částka]. Dále byly z tohoto účtu odepsány dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum] odchozí platby ve výši [částka], a dne [datum] a dne [datum] odchozí platby ve výši [částka], (celkem tedy platby ve výši [částka]), všechny s označením s označením [Anonymizováno] nájem.

14. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle § 2392 odst. 1 věta první při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

17. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

18. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen „z. s. ú.“).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

20. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

21. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

23. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

24. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím závěrům:

25. Předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.

26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

28. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

29. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce řádně zabýval zkoumání úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by při uzavírání předmětné smlouvy řádně ověřoval úvěruschopnost žalované, jak mu to ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, neboť tento dle názoru soudu potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Ohledně příjmů žalované soud z výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované a z listiny Identifikované příjmy shora zjistil, že výše žalobcem ověřeného čistého měsíčního příjmu žalované měla činit [částka], přičemž žalobce uvedl, že tento ověřil na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, doložených prostřednictvím bankovního výpisu, obsahujícího příjmové transakce, přičemž případné další příjmy byly žalovanou údajně doloženy jiným způsobem, aniž by však bylo uvedeno, o jaké příjmy a jaký jiný způsob se jednalo. Matematický průměr příjmových transakcí na předloženém účtu ve vztahu k počtu měsíců tvořících doložené období však nekoreluje s údajem o ověřené výši čistého měsíčního příjmu ani údajem o měsíčním příjmu uvedeném žalovanou (počítáno za devět měsíců činil dle výpisu průměrný měsíční příjem [částka], ověřený měsíční příjem měl činit [částka], měsíční příjem uvedený žalovanou měl činit [částka]). Navíc drtivá většina příjmů pocházela od nedostatečně identifikovaného plátce (označeného pouze jako [adresa]), byla žalované vyplacena ve značném počtu nepravidelných (co do výše i časového rozpětí) plateb, bez jakéhokoli upřesnění charakteru vztahu žalované k tomuto plátci a příjmům od něj. Tento údaj je tak naprosto nepřezkoumatelný a z hlediska výpovědní hodnoty ohledně příjmové stránky žalované víceméně bezcenný. Ohledně výdajů žalované žalobce vycházel výhradně z údajů uvedených ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora. Dle nich žalovaná žila ve společné domácnosti o počtu dvou členů, z toho dva členové s příjmem, výše jí uvedených pravidelných měsíčních výdajů činí na půjčky [částka] a na bydlení [částka], další nezbytné (bez bližšího upřesnění) výdaje [částka], ostatní zbytné (rovněž bez upřesnění) výdaje [částka], vypočítané (zřejmě žalobcem) minimální (zřejmě měsíční) výdaje činily [částka]. Výše (žalovanou uvedených) pravidelných měsíčních výdajů celkem ve výši [částka] a rovněž výše vypočítaných minimálních výdajů žalované ve výši [částka], se soudu jeví jako údaje účelově tvrzené, málo pravděpodobné, neprokázané a nepřezkoumatelné, a tedy realitu nedokládající a neosvědčující, a soudu se tak jeví ve vztahu k finanční realitě žalované (v její předpokládané pestrosti) jako velmi sporné až postrádající elementární výpovědní hodnotu, když navíc opět naprosto neodpovídají a jsou v rozporu s údaji vyplývajícími z předloženého výpisu z účtu žalované – dle posouzení úvěruschopnosti činily výdaje na bydlení [částka], dle výpisu z účtu činil jen nájem žalované [částka], dle posouzení úvěruschopnosti činila suma výdajů žalované [částka], dle výpisu z účtu [částka]. Tento zjevný rozpor nebyl žalobcem nijak komentován ani reflektován. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že by žalobce vůbec ověřoval uváděné výdaje žalované, nejsou zde zmíněny žádné doklady předložené nebo i jen tvrzené k ověření výdajové stránky žalované. V doplnění žalobního návrhu žalobcem uvedené provedení ověření, zda se žalovaná nenachází v registrech Centrální evidence exekucí, Insolvenční rejstřík, Registr neplatných dokladů MVČR, Registr TelcoScore, Společnost pro informační databáze, a.s., Registr hledaných osob PČR, Registr politicky aktivních osob (registr Starostové), Katastrální rejstřík, Registr „sankční seznamy“, se soudu jeví jako úkon pro forma činěný, s bagatelní výpovědní hodnotou (z neexistence insolvenčního či exekučního řízení vůči osobě nevyplývá její solventnost, ani její nezadluženost, z evidence politicky aktivních osob nevyplývá ve vztahu ke schopnosti splácet poskytnutý úvěr nic). V této situaci učiněný závěr, že při tvrzených příjmech a výdajích má žalovaná dostatečný příjem k úhradě poskytovaného úvěru (jak vyplývá z vyhodnocení posouzení úvěruschopnosti žalované jako úspěšné), se soudu jeví jako nedostatečně zdůvodněný a účelový. Údaj o disponibilním příjmu žalované ve výši [částka], uvedený ve výpisu o posouzení úvěruschopnosti žalované shora, se pak soudu jeví jako naprosto nedoložený a o skutečné finanční situaci žalované nic nevypovídající. Nadto dále výše popsaná, v době žádosti o úvěr žalobci z výpisu o posouzení úvěruschopnosti a z výpisu z účtu žalované známá skutečnost, že žalovaná již čerpá jiné úvěry či půjčky, resp. že provádí velmi časté a v souhrnu i značné platby za sázky, rovněž nepřisvědčuje tomu, že by žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalované jím poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Dle názoru soudu tak žalobce potřebné skutečnosti v této otázce dostatečně pečlivě nezjišťoval, resp. ty zjištěné řádně nezohlednil. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalované zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

30. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy žalobce poskytl ve prospěch žalované částku [částka]. Žalovaná na poskytnutou částku neuhradila ničeho, proto je povinna nesplacenou jistinu ve výši [částka] žalobci vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, neboť má za to, že do prodlení se žalovaná dostala prokazatelně právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě dlužné částky, obsažené v předžalobní výzvě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu (žalobce žalované výzvu odeslal dne [datum], ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do tří dnů, ve spojení se zákonnou domněnkou doby dojití třetí pracovní den po odeslání se tedy dnem [datum] považuje výzva za doručenou, splatnost tedy nastala dne [datum] a v prodlení je tak žalovaná od [datum]). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2024, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 6,75 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

31. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení shora. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

32. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalované žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly jednak náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod. 2 a. t. sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., částku celkem [částka]. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku [částka]. K tomuto žalobci náleží částka ve výši [částka], kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 36,76 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaná povinna zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).