5 C 271/2024 - 122

Rubrum

Okresní soud v Prachaticích rozhodl soudkyní Mgr. Janou Pravdovou, LL.M., ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce A] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného] IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobci jsou vlastníky pozemku parcelní číslo [číslo] zapsaném na listu vlastnictví č. [číslo] vedeném pro katastrální území [adresa], obec [adresa], a to tak, že žalobci a) a b) jsou v rámci společného jmění vlastníky spoluvlastnického podílu o výši ideální 1/2 na tomto pozemku a žalobkyně c) je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/2 na tomto pozemku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 138 288,16 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobci se na žalované domáhali určení, že jsou vlastníky pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], a to tak, že žalobci a) a b) jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/2 na tomto pozemku a žalobkyně c) je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideální 1/2. Návrh odůvodnili tím, že žalobci a) a b) nabyli do společného jmění manželů spoluvlastnický podíl ve výši 1/2 na pozemku st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] v k. ú. [adresa] s účinky vkladu k 27. 5. 1998, žalobkyně c) nabyla spoluvlastnický podíl ve výši ideální 1/2 k tomuto pozemku rovněž s právními účinky vkladu ke dni 27. 5. 1998. Žalobci a) a b) dále v rámci společného jmění manželů nabyli vlastnické právo k pozemkům parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] s právními účinky vkladu ke dni 29. 6. 1999, mezi pozemky ve vlastnictví žalobců, to je mezi pozemky parc. č. [číslo] a st. parc. č. [číslo] a mezi pozemkem parc. č. [číslo] se nachází pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako parc. č. [číslo], kdy v katastru nemovitostí je jako vlastník tohoto pozemku zapsána Česká republika. Žalobci jsou přesvědčeni, že jim vzniklo vlastnické právo k předmětnému pozemku vydržením, neboť po celou dobu vlastnictví shora uvedených pozemků užívali výlučně i pozemek [číslo] jako vlastní, zřídili na něm některé stavby, a to altán o půdorysech 5 x 4 m, sklad o rozměrech 3,5 x 2,5 m v rozmezí let 1999 a 2000. Žalobci pozemek užívali v dobré víře, že jsou jeho vlastníky, neboť s ohledem na situaci v místě (opěrná zídka a lípa před domem č. p. [číslo], žumpa, nevěděli a ani nemohli vědět, že předmětní pozemek by se měl nacházet v těsné blízkosti domu č. p. [číslo]. Pozemek užívali od roku 1998 a v části těsně přiléhající k budově č. p. [číslo] od roku 99 v celém jeho rozsahu a nejpozději k 29. 6. 2019 pak žalobcům vzniklo vlastnické právo k pozemku vydržením. O tom, že by se nemělo jednat o jejich pozemek, se žalobci dověděli v souvislosti s plánovaným developerským projektem od vlastníků pozemku parc. č. [číslo] a e-mailem ze dne 22. 7. 2022, nikoliv od samotné žalované. Žalovaná situaci v místě začala řešit až v okamžiku stavebního záměru vlastníka pozemku parc. č. [číslo]. Žalobci se domnívali, že sporný pozemek jim patří, neboť v čl. 1 odst. 1 kupní smlouvy uzavřené mezi žalobkyněmi jako kupujícími a manželi Ferdanovými jako prodávajícími dne 25. 5. 1998 bylo odkázáno na znalecký posudek [právnická osoba] ze dne 20. 5. 1998, který tvořil přílohu dva kupní smlouvy a v tomto posudku byly součástí předmětu koupě i ovocné dřeviny, jabloň, hrušeň, okrasné dřeviny lípa a šeřík, žalobci tak předpokládali, že tyto dřeviny se nacházejí na pozemku, který koupili, totéž se týkalo vedlejších staveb a stavebních úprav - žumpy, kopané studny, stavby skladu nářadí a skladu paliva, pozemek v plném rozsahu užívali, udržovali, sekali, realizovali na něm stavby altánu, skladu, komunikace, zpevňovali a doplňovali plotovou podezdívku, renovovali, umístili do oplocení Boží muka, asfaltovali příjezd ke garáži a ke vstupu domu, dláždili a obezdili příjezd ke garáži, u vstupu do domu vytvořili posezení, užívali a opravovali žumpu obetonováním a umístěním betonové desky s poklopem, ořezávali, obručemi zpevňovali lípu, rovnali terén, prováděli komunikační cestičky mezi objekty, káceli původní dřeviny a nikdo v tomto žalobcům nebránil. Užívali celý sporný pozemek, který kopíruje hranici pozemků parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] s okolními pozemky, postupovali na základě povolení stavebního úřadu, který povolil rekonstrukci zídky umístěné částečně na sporném pozemku i žumpy a žádným způsobem nezpochybnil, že by zídka či žumpa se nenacházely na pozemcích ve vlastnictví žalobců, jinak by byl požadován souhlas vlastníka pozemku s realizací stavebních úprav, což se nestalo. Pro stavbu altánu i hospodářské budovy stavební úřad udělil žalobcům výjimku ze stavební uzávěry, hranice sporného pozemku v terénu není vůbec zřejmá a nebylo tomu tak, ani když se ujali držby. Žalobci uvedli, že pozemek parc. č. [číslo] užívali v domnění, že se jedná o součást jejich vlastních pozemků.

2. Žalovaná navrhla, aby žaloba zamítnuta, neboť je stále vlastníkem pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], když se žalobci dle jejího názoru neujali držby sporného pozemku, a pokud tak učinili, nečinili to v dobré víře. Ze směnné smlouvy na jejímž základě nabyli žalobci pozemky [číslo] a [číslo] a [číslo] přímo vyplývá vlastnictví pozemku žalovanou, a to ze zákresu, jež byl přílohou smlouvy, s čímž koresponduje i ochota žalobců odkoupit předmětný pozemek od žalované. Žalobci jsou pouze uživatelé pozemků, ve vztahu k držbě toliko detentory. Dále žalovaná namítla, že předmětný pozemek slouží jako veřejná cesta, neboť v katastru nemovitostí je uvedeno „ostatní komunikace“ a z tohoto důvodu nemůže být k nároku na vydržení vlastnického práva přihlédnuto, neboť pozemek je veřejným prostranstvím.

3. Žalobci uvedli, že se nejedná ani o účelovou komunikaci, neboť cesta nenaplňuje podmínky dle § 7 zákona o pozemních komunikacích, ani v terénu v době ujmutí se držby žalobci se žádná cesta nenacházela. Sporný pozemek zjevně končí spolu s hranicí pozemků žalobců a nikam dále nepokračuje. Sporný pozemek původně tvořil jeden celek s pozemkem parc. č. [číslo] a jeho účelem byla pastvina, pozemek byl rozdělen v roce 1936 a i účel nového pozemku parc. č. [číslo] byl nadále pastva. V návrhu na zápis v listu vlastnictví z roku 1960 je pozemek vyčleněn jako neplodná půda a ve výkazu změn pozemek nově označen jako cesta v době, kdy pozemky spravoval [adresa] avšak tato změna využití pozemku nebyla nijak doložená a zápis nebyl ničím podložen, ani zdůvodněn a jedná se pouze o relikt z doby nesvobody. Pokud by se u pozemku nacházela účelová komunikace, tato skutečnost nebrání mimořádnému vydržení. Prakticky na celém sporném pozemku se nenachází travní porost, ale budovy ve vlastnictví žalobců, žumpa a letitá vzrostlá lípa.

4. Soud učinil následující skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. [číslo] vedeného pro katastrální území [adresa], obec [adresa], u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa], soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku k parc. č. [číslo] je zapsáno pro Českou republiku a příslušnost hospodařit s majetkem státu má [Jméno žalovaného]

6. Z výpisu z katastru nemovitostí listu vlastnictví č. [číslo] vedeného pro katastrální území [adresa], obec [adresa] (č. l. 51 spisu) soud zjistil, že žalobce a) a žalobce b) jsou vlastníky podílu o velikosti 1/2 náležejícím do společného jmění manželů a žalovaná c) podílu o velikosti 1/2 na pozemcích st. parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo], na základě kupní smlouvy ze dne 25. 5. 1998 s účinky vkladu k 27. 5. 1998 a směnné smlouvy ze dne 25. 5. 1999 a smlouvy darovací ze dne 13. 12. 2024 pro [Jméno žalobce C]

7. Dne 25. 6. 1999 uzavřela [Jméno žalobce A] a [jméno FO] a [jméno FO] směnou smlouvu, na základě které nabyla pozemek parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] součástí je geometrický plán č. [číslo] vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], jehož součástí je i výňatek z katastrální mapy, z kterého je patrná poloha pozemku parc. č. [číslo] na hranici pozemku parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] a st. parc. č. [číslo]. Pozemek byl nabýván do společného jmění manželů, tato skutečnost nebyla v řízení nikým zpochybňována.

8. Z oznámení o zahájení řízení vydaného Městským úřadem [adresa] dne 8. 3. 2024, č. j. [spisová značka], soud zjistil, že Odbor výstavby a územního plánování [adresa] zahájil řízení o odstranění staveb - garáž, altán, sklad a komunikace na pozemcích parc. č. [číslo], [číslo] [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], neboť jde o nepovolené stavby (oznámení na č. l. 36). Následně bylo vydáno usnesení o přerušení řízení o odstranění stavby do doby pravomocného ukončení řízení o dodatečném povolení stavby - garáž, altán, sklad a komunikace, neboť vlastník podal žádost o dodatečné povolení stavby. Jako účastníky stavebního řízení jsou označeni [Jméno žalobce A], [jméno FO], [Jméno žalovaného], obec [adresa], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. (usnesení [právnická osoba] [adresa] ze dne 22. 4. 2024, č. j. [spisová značka] na č. l. 37)

9. Přípisem doručeným Státnímu pozemkovému úřadu dne 20. 10. 2022 požádala [Jméno žalobce A] o odprodej pozemku parc. č. [číslo]. Žádost o odkup odůvodnila tím, že je vlastníkem sousedních pozemků, mezi kterými prochází uvedená komunikace, přičemž vyobrazení pozemků parc. č. [číslo], [číslo] a [číslo] v katastrální mapě neodpovídá skutečnému stavu. Žalobkyně neví, jak k tomuto nesouladu došlo, hranice mezi pozemky dosud nebyly určeny. Ze znalosti místních poměrů je žalobkyni známo, že pozemek [číslo] je pro [Jméno žalovaného] nepotřebný a žalobkyně se domnívá, že je nejjednodušším řešením nesouladu skutečného stavu se zapsaným odprodej pozemku do jejího vlastnictví za cenu stanovenou znaleckým posudkem.

10. Z kopie výňatku pozemkové knihy (na č. l. 43 spisu) bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [číslo] měl zapsán účel využití pastvina. Z obsahu vložky pozemkové knihy č. [číslo] na č. l. 69 – 79 spisu zjištěno, že v této listině je uvedeno ve vztahu k pozemku parc. č. [číslo], že se jedná o pastvinu. Dle nabídky na bezplatné odevzdání do vlastnictví Československého státu ze dne 5. 11. 1965 (na č. l. 45 – 46) byl pozemek parc. č. [číslo] evidován jako pastva. Dne 15. 11. 1965 byl podán Okresním národním výborem v [Anonymizováno] návrh na zápis v listu vlastnickém č. [číslo], kdy ve vztahu k pozemku parc. č. [číslo] s uvedený účelem neplodná půda byl navržen zápis Československého státu jako vlastníka pozemku s právem hospodaření Státního statku ve [adresa] (Návrh na zápis ze dne 15. 11. 1965, zn. [Anonymizováno] na č. l. 44, rozhodnutí Okresního národního výboru ze dne 15. 11. 1965 o převodu do správy Státního statku [adresa] na č. l. 45 spisu). Dle výkazu změn za rok 1965 na č. l. 48 – 49 zjištěno, že pozemek parc. č. 41/8 byl bez dalšího podkladu zapsán na základě rozhodnutí Okresního národního výboru zn. [Anonymizováno] jako cesta.

11. Dle hospodářské smlouvy uzavřené mezi předávající organizací Státní statky [adresa] a Národním výborem [adresa] uzavřené 14. 4. 1974 bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [číslo] byl předáván jako ostatní plocha (č. l. 97 – 98). Dle hospodářské smlouvy uzavřené mezi Národním výborem [adresa] a Jednotným zemědělským družstvem ve [adresa] dne 25. 4. 2074 pak bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [číslo] byl označen jako „orná ost. plochy“ a byl odevzdán JZD [adresa] k trvalému bezplatnému užívání (č. l. 99).

12. Z leteckých měřičských snímků na č. l. 53 – 54 spisu soud zjistil, že z leteckých fotografií pořízených v roce 1994, 1996, 1999 ani v roce 2005 není v terénu patrná žádná cesta vedoucí podél současných pozemků parc. č. [číslo] a [číslo] Z leteckého snímku pořízeného v roce 1999 je zřejmá probíhající stavební činnost. Z leteckého snímku pořízeného v roce 2005 je již patrný aktuální stav komplexu předmětných nemovitostí, je zřejmá první část žalobci zbudované asfaltové cesty a vystavěné vedlejší hospodářské budovy. Kolem objektu žalobců jsou vysázeny stromy, které ohraničují pozemky žalobců, včetně sporného pozemku.

13. Z komunikace mezi zástupcem žalobců a [tituly před jménem] [jméno FO] ze [jméno žalovaného] soud zjistil, že mezi účastníky bylo komunikováno ohledně řešení situace pozemku parc. č. [číslo], kterou se zabývali na místním šetření 5. 12. 2022. Žalovaná požadovala buďto vydání náhradního pozemku s tím, že uzavřela, že směna s komunikací je problém, a jako nejlepší řešení navrhovala zřízení věcného břemene příjezdu a přístupu k části pozemku parc. č. [číslo] na kterém má být postavený rodinný dům. Na zástupce žalobců se obrátil [tituly před jménem] [jméno FO], zástupce vlastníků sousedního pozemku parc. č. [číslo] a s tím, že by si chtěli [jméno FO] zajistit přístup ke svým pozemkům a inženýrské sítě, navrhovali, aby jim byla zřízena služebnost průchodu a průjezdu přes pozemek žalobců (emaily na č. l. 71 – 72, souhlas vlastníka se stavebním záměrem – inženýrské sítě k pozemku parc. č. [číslo] na č. l. 45).

14. Z výňatku územního plánu na č. l. 73 - 74 soud zjistil, že v rámci územního plánu je pozemek st. parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] i parc. č. [číslo] digitálně označen zkratkou BV (bydlení venkovské).

15. Z kupní smlouvy na nemovité věci ze dne 25. 5. 1998 (č. l. 76 – 77), jejímž předmětem bylo zakoupení st. parc. č. [číslo], jejíž součástí je stavba č. p. [číslo] v katastrálním území [adresa], obec [adresa], soud zjistil, že přílohou 2 smlouvy je znalecký posudek znalce [právnická osoba] ze dne 20. 5. 1998, ohledně kterého kupující v bodě 5. prohlásil, že se s ním seznámil. Dle výňatku tohoto znaleckého posudku na č. l. 79 – 80 spisu byly součástí kupní smlouvy - rodinný domek, vedlejší stavby, a to sklad nářadí a sklad paliva, kopaná studna, žumpa, stavební pozemky a ovocné stromy a okrasné dřeviny, mezi tyto ovocné stromy a okrasné dřeviny patřila jabloň, hrušeň, lípa – 80 let, šeřík – 50 let.

16. Dle sdělení k ohlášení stavebních úprav z 6. 8. 1998 na č. l. 78 spisu neměl obecní úřad [adresa] žádných námitek k opravě plotové zídky na parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa].

17. Dle rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru životního prostředí, ze dne 23. 6. 2003, sp. zn. [spisová značka] (č. l. 81) soud zjistil, že žalobkyni a) a. c) byl udělen souhlas k umístění skladu nářadí a strojů na pozemku parc. č. [číslo] v k. ú [adresa].

18. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa], odboru výstavby a územního plánování ze dne 5. 10. 1999, č. j. [spisová značka] (č. l. 82 – 83), bylo zjištěno, že došlo k dodatečnému povolení stavby rodinného domu s jímkou na vyvážení, elektrickou instalační přípojkou a propanovým hospodářstvím s podzemním zásobníkem na pozemcích parc. č. [číslo] a [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Mezi účastníky řízení dle rozdělovníku není uvedena žalovaná.

19. Z kolaudačního rozhodnutí vydaného Městským úřadem [adresa] dne 5. 4. 2002, č. j. [spisová značka], (č. l. 84) soud zjistil, že bylo povoleno užívání stavby rodinného domu na st. parc. č. [číslo], propanového hospodářství a žumpy na pozemku [číslo] v k. ú. [adresa].

20. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] ze dne 29. 8. 2003, č. j. [spisová značka] (č. l. 85) soud zjistil, že byla povolena výjimka z rozhodnutí o stavební závěře v k. ú. [adresa] pro pozemek parc. č. [číslo] pro uskutečnění stavby altánu o půdorysu 50 m2 a stavby hospodářské budovy o půdorysu 50 m.

21. Ze svazku dodavatelských faktur na č. l. 86 – 93 spisu bylo zjištěno, že dne 17. 5. 2021 byly žalobcům účtovány elektroinstalační práce, venkovní rozvody a osvětlení, dále 30. 5. 2001 byla fakturována fasáda nátěr, lak, malování, dne 18. 3. 2001 byly fakturovány položky související se spuštěním plynového kotle, dne 10. 8. 2003 montáž sekvenčních vrat, dne 29. 10. 2000 zednické a bourací práce Tejmlov 39, dne 30. 11. 2000 zednické práce a materiál, dne 30. 3. 2001 zednické práce, vnitřní podlahy, štuky, dlažba, obklad a dne 20. 10. 2001 zednické a pomocné stavební práce, podezdívky plotu, kámen, terénní úpravy, osetí trávou.

22. Z fotografie na č. l. 104 bylo zjištěno, že na Božích mukách v hrazení domu č. p. [číslo] v k. ú. [adresa] je vyzlaceno datum „léta Páně 1998“.

23. Svědek [jméno FO] uvedl, že situaci na místě kolem budovy [adresa] zná, neboť tam má les a jednou ročně tam jezdil dělat palivo, jezdil tam i v době, kdy tam ještě pan [žalobce] neměl chalupu. Následně se seznámili, původně tam byla jiná stavba, jež pan [žalobce] zboural a postavil stavbu stávající na základech té staré. Situace v místě byla taková, že tam bylo stavení a sad, pan [žalobce] tam vystavil asfaltku a dovolil mu jezdit přes asfaltku do jeho lesa, předtím to objížděl po cestě okolo. Zda vedla přes sad nějaká cesta, neví, ale okolí domu působilo jednotně. Jediné, co tam na těch pozemcích bylo, tak svozy kamenů domem, tzv. suché zídky, kameny byly vyskládány. [žalobci] přišli před rokem 2000, kdy přesně neví. Nevěděl o tom, že by v místě měl mít pozemek někdo jiný, myslel si, že je to pana [žalobce]. Sezení k domu měli [žalobci] venku pod lípou, opravovali zídku, která je nyní vyzděná.

24. Svědek [jméno FO] uvedl, že [žalobci] jsou jeho sousedé, bydlel v sousedství a provozoval tam penzion, nyní tam bydlí jeho otec, stále do místa jezdí. Předtím než se nastěhovali [žalobci], byl tam starý dům, ruina, která potřebovala rekonstrukci, kolem sad, stará tráva a křoví a náspy kamenů. Cesta vedla nahoru podél domu, nikoliv přes pozemky, podél cesty byl násep z kamenů a u silnice byl zdemolovaný křížek. Byl opraven asi při rekonstrukci domu panem [žalobce]. Před domem byla hromada kamenů a vzadu byl starý sad, kde bylo pouze křoví, vše zarostlé. Pamatuje si, že na místě rostla lípa a byl tam nějaký septik. Rekonstrukci [žalobci] provedli někdy na konci 90. let, křížek zachovali a místo hromad vyskládaných kamení vybudovali opěrnou zpevněnou zídku. Cestu, která je mezi pozemky [žalobci] využívala jen rodina [žalobci], zda ji použil i někdo jiný, to neví. Cesta byla zbudována asi na dvě etapy. Po celou dobu byl komplex vždy udržovaný v perfektním stavu. I v době, než měli dům s pozemky [žalobci], to tam vypadalo jako komplex, který patří k domu s ohledem na to, jak to bylo neudržované, kdy louky v okolí byly sekané. Není si vědom toho, že by se kdy mluvilo o tom, že by tam mohl mít pozemek někdo jiný, ani vizuálně by ho to nikdy nenapadlo.

25. Ze znaleckého o posudku [jméno FO] vypracované dne 24. 3. 2025 ohledně dendrologického průzkumu lípy bezprostředně rostoucí před nemovitostí č. p. [číslo] soud zjistil, že optickým odhadem byl zjištěn věk stromu 70 – 90 let a mechanickým odběrem, zpracováním a odečtením letokruhů na vzorku odebraného dřeva byl zjištěn věk minimálně 79 let, přičemž celý život roste na svém současném stanovišti.

26. Dle § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

27. Dle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná a nepřerušená držba trvající 10 let.

28. Dle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržité v držbě přede dnem nabití účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

29. Z uvedeného je zřejmé, že k mimořádnému vydržení zákon vyžaduje jen uplynutí vydržecí doby a aby nebyl držiteli prokázán nepoctivý úmysl.

30. Mimořádné vydržení se tedy neopírá o dobrou víru, ale o poctivost držitele, respektive o nedostatek nepoctivého úmyslu. Přičemž je potřeba vyzdvihnout, že nepoctivým může být i ten držitel, který jen z nedbalosti i nevědomé, neví, že mu právo, které vykonává nenáleží; avšak ani takový držitel nejedná v nepoctivém úmyslu. Naproti tomu v nepoctivém úmyslu jedná především ten, který ví, že tím, že se ujal držby, působí jinému bezdůvodně újmu. Je třeba zvážit i skutečnost, že samotný nikoliv nepoctivý úmysl se nemusí změnit v úmysl nepoctivý jen tím, že držitel zjistí okolnosti, ze kterých se podává, že vlastníkem věci je ve skutečnosti někdo jiný. Nepoctivým úmyslem ve smyslu § 1095 o. z. je zpravidla úmyslné jednání naplňující znaky nepravé držby, tedy pokud se držitel úmyslně vetřel v držbu svémocně, nebo že se v ní vloudil potajmu nebo lstí, anebo usiluje proměnit trvalé právo to, co co mu bylo povoleno jen výprosou (§ 993 o. z.). Navíc je potřeba zdůraznit, že „důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele tíží toho, kdo vydržení popírá“. Na mimořádné vydržení se nepoužijí ustanovení v § 1091 - 1094 o. z. a § 995 o. z. lze analogicky aplikovat i na držbu směřující k mimořádnému vydržení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2022, sp. zn. 22 Cdo 3387/2021).

31. Obdobně je tato skutečnost vyjádřena i v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2024, sp. zn. 22 Cdo 2748/2024 dle kterého „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí jako vlastník evidován někdo jiný, respektive že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby nikoliv v nepoctivém úmyslu. Podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby.

32. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 7. 2024, sp. zn. 22 Cdo 922/2024, pak žalující vlastník vyloučí mimořádné vydržení, pokud prokáže, že jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé v obecném smyslu.

33. V dané věci se žalobci domáhali určení, že jsou vlastníky pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa]. Dle aktuálního výpisu z katastru nemovitostí jsou žalobce a) a žalobkyně b) vlastníky podílu o velikosti 1/2 ve společné jmění manželů a žalobkyně c) podílu o velikosti 1/2 na pozemcích st. parc. č. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] [adresa], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo]. Žalobci uváděli, že pozemky tvořili jeden funkční celek již v době, kdy část pozemků s domem zakoupili a zbytek získali směnou a od té doby někdy od roku 98 – 99 předmětný pozemek užívají jako vlastní, aniž by měli důvod domnívat se, že není v jejich vlastnictví. Žalobci byli upozorněni na stav, že nejsou vlastníky pozemku, nikoliv žalovanou, ale vlastníkem sousedního pozemku parc. č. [číslo] v souvislosti s developerským projektem, a to v roce 2022.

34. Soud má ve věci za prokázané, že žalobci se chopili držby předmětného pozemku v souvislosti s uzavřením kupní smlouvy ze dne 25. 5. 1998, právní účinky vkladu do katastru nemovitostí nastaly 27. 5. 1998. Tuto skutečnost soud dovozuje na základě toho, že součástí kupní smlouvy byl přímý odkaz na znalecký posudek [právnická osoba] ze dne 20. 5. 1998, který tvořil přílohu 2. smlouvy a kde bylo konstatováno, že součástí zakupovaných nemovitostí je žumpa, vedlejší stavby, sklad nářadí a sklad paliva a ovocné stromoví a okrasné dřeviny, konkrétně je zde oceněna lípa ve stáří 80 let. Tato lípa, jak bylo zjištěno, náhledem do aplikace mapy.cz s dostupnou verzí v roce 2015 a 2022, prochází prostředkem tohoto pozemku a dle shora uvedeného dendrologického posudku roste po celou dobu na tomto místě. Je tedy vyloučeno tvrzení žalované, že pozemek je veřejnou cestou, neboť tato cesta by musela procházet skrze tuto lípu. Pozemek parc. č. [číslo] v rámci těchto fotomap zahrnuje opravená Boží muka, jsou zde patrné různé výšky terénu, zpevněná zídka, lípa před domem, vybudované hospodářské stavení a garáž, zpevněná příjezdová cesta, jež je vydlážděna, poklop od žumpy a v letech 2015 i 2022 bylo pod lípou před vchodovými dveřmi na tomto pozemku umístilo sezení žalobců. Žalobci prokázali, že od této doby s pozemkem v plném jeho rozsahu hospodařili, kdy na jeho části vystavěli budovy, zpevňovali zídky, budovali chodníky, a docházelo dle dodatečných stavebních povolení a souhlasu k zpevňování žumpy, pozemek byl v plném rozsahu sekán a udržován, a to včetně jeho zadní části, jak bylo zjištěno svědeckými výpověďmi i nahlédnutím do mapových podkladů aplikace mapy.cz. Žalobkyně namítala, že žalobcům muselo být známo, že se tam nachází pozemek žalované, neboť přílohou směnné smlouvy ze dne 25. 6. 1999 je i geometrický plán, z jehož mapového podkladu plyne, že se tam nachází pozemek [číslo]. K tomu soud uvádí, že v tomto geometrickém plánu však není uveden vlastník pozemku [číslo], současně soud upozorňuje na judikaturu Nejvyššího soudu, konkrétně, shora citované rozhodnutí, které uvádí, že je to právě žalovaná, která by měla v případě mimořádného vydržení prokázat, nepoctivý úmysl žalobců v době uchopení držby, což neučinila.

35. Jestliže soud uzavřel, že se žalobci chopili držby, uplynula doba stanovení v § 1095, § 1091 ve spojení s § 3066 o. z. a nebyl u žalobců prokázán nepoctivý úmysl, soud určil, že vlastníkem předmětného pozemku jsou žalobci v poměru jejich aktuálních spoluvlastnických podílů na okolních pozemcích.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobcům, jenž byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 138 288,16 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč do 31. 12. 2025 a z tarifní hodnoty 113 000 Kč po 1. 1. 2025, kdy se jednalo o společné úkony při zastupování dvou a více osob, proto náleží odměna snížena o 20 % za každou tuto osobu (tj. 3 100 Kč – 20% = 2 480 Kč) do 31. 12. 2024 a odměna se snižuje za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 % od 1. 1. 2025 dle § 12 odst. 4 a. t., advokát zastupoval 3 osoby, odměna činí 7 440 Kč za jeden úkon právní služby do 31. 12. 2024 a 13 488 Kč od 1. 1. 2025. Zástupce žalobců učinil následující úkony 19. 9. 2024 – převzetí a příprava zastoupení, 30. 9. 2024 podání žaloby, 27. 1. 2025 vyjádření, 2. 4. 2025, 11. 6. 2025 a 30. 6. 2025 jednání soudu, 26. 5. 2025 doplnění tvrzení. Soud nepřiznal žalobcům náhradu za závěrečný návrh, neboť ten byl zástupcem přednášen na jednání a není tak důvodu, aby za podání totožného vyjádření byla přiznávána odměna opakovaně, soud tento úkon hodnotí jako neúčelný. Jedná se tak o dva úkony po 7 400 Kč a 5 úkonů po 13 488 Kč, tj. 82 240 Kč. Dále se odměna sestává z dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 2 850 Kč a cestovné ke třem jednáním na trase [adresa] a zpět, při ujetých 290 km x 3 cesty = 870 km vozidlem o průměrné spotřebě 5,6 l/100 km, tj. 6 736,58 Kč. Dále se sestává z náhrady za promeškaný čas 4 x 30 minut x 3 cesty, tedy za 12 půlhodin po 150 Kč, tj. 1 800 Kč a 20 % DPH z částky 93 626,58 Kč tj. 19 661,58 Kč. Celkem se zaplaceným soudním poplatkem 5 000 Kč a přiznanou náhradou za zaplacený znalecký posudek ve výši 20 000 Kč činí náhrada nákladů řízení 138 288,16 Kč. Žalované bylo uloženo, aby hradila náhradu nákladů řízení žalobcům společně a nerozdílně, neboť se jedná o nerozlučné společníky, když vydržení vlastnického práva jednoho ze spoluvlastníků je způsobilé způsobit vydržení vlastnického práva i pro ostatní spoluvlastníky v rozsahu jejich spoluvlastnických podílů.

Poučení