5 C 272/2021-259

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] požadovaného za [datum].

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Konstatovala, že je vlastníkem pozemku p. č. St. [anonymizováno], jehož součástí je zemědělská stavba bez č. p. (dále jen sýpka) v obci [obec], k. ú. [část obce], na LV [číslo] vedeném Katastrálním úřadem pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště Klatovy. Dne [datum] vydalo zastupitelstvo obce [územní celek] veřejnou vyhlášku, jejímž prostřednictvím zveřejnilo opatření obecné povahy, kterým se vydává územní plán žalovaného, a dne [datum] vydalo zastupitelstvo žalovaného veřejnou vyhlášku, jejímž prostřednictvím zveřejnilo opatření obecné povahy, kterým se vydává změna [číslo] územního plánu. V grafické části změny [číslo] územního plánu je zakreslena sýpka barvou označující dopravní infrastrukturu a dle územního plánu je stavba určena svým účelem k dopravě. Sýpka je špatně zařazena do zastavěného území, nesprávnost spočívá pouze ve způsobu využití, který je indikován použitou barvou. Tato zřejmá nesprávnost má dalekosáhlý dopad do vlastnického práva žalobkyně. Žalobkyně poprvé upozornila na danou nesprávnost žádostí o opravu ze dne [datum], kdy žalovaný si byl vědom svého pochybení, avšak dosud nápravu nezjednal. Žalovaný postupoval dle metodického pokynu Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a dospěl k závěru, že chybu nelze opravit cestou opravy zřejmé nesprávnosti dle § 70 správního řádu, nýbrž standartním postupem, změnou územního plánu dle stavebního zákona, o čemž byla žalobkyně informována dopisem ze dne [datum]. Je tak zřejmé, že žalovaný si byl vědom toho, že stav zapsaný ve změně [číslo] územního plánu neodpovídá skutečnosti. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k odstranění tohoto protiprávního stavu, žalovaný dopisem ze dne [datum] odmítl svoji odpovědnost. V důsledku nastalé chyby v dokumentaci změny [číslo] územního plánu vznikla žalobkyni škoda. Sýpka byla nákladnou rekonstrukcí přestavěna na objekt ke společenskému využití s možností stravování a dalších kulturních činností. Za tímto účelem podala žalobkyně [datum] na [stát. instituce] žádost o změnu v užívání stavby. Předtím, dne [datum] uzavřela s [právnická osoba] nájemní smlouvu, kterou měla dát do užívání první nadzemní podlaží sýpky za nájemné [částka] měsíčně s účinností od [datum] Smlouva však nikdy nenabyla účinnosti, neboť žalobkyně se zavázala, že od [datum] bude disponovat souhlasem stavebního úřadu k tomu, že sýpka bude způsobilá k užívání pro účely podnikání [právnická osoba]. Tak se však nestalo, když žalobkyně se dozvěděla, že souhlas stavebního úřadu jí nemůže být udělen vzhledem k tomu, že objekt sýpky byl změnou [číslo] územního plánu zařazen do plochy dopravní infrastruktury, což samo o sobě vylučuje, aby byla vydána změna užívání stavby, jak žalobkyně požadovala v oznámení ze dne [datum]. Řízení o žádosti žalobkyně se změnou užívání stavby bylo zastaveno usnesením městského úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]. Mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou je příčinná souvislost, neboť škoda vznikla v důsledku chybného zařazení sýpky do plochy dopravní infrastruktury, čímž nemohlo dojít ke změně v užívání stavby, což byla podmínka pro přenechání sýpky jinému subjektu za účelem podnikání. [příjmení] [částka] představující náhradu škody je nájemným za období červen [rok] do konce září [rok], tedy 40 měsíců po [částka], jak žalobkyně upřesnila na jednání soudu dne [datum].

2. Žalovaný se domáhal zamítnutí žaloby. Uvedl, že je pravdou, že ve změně [číslo] územního plánu je sýpka zakreslena barvou dopravní infrastruktury, avšak takto byla označena již v původním územním plánu vydaném v roce [rok]. Připustil, že jde o chybu, zjednává nápravu, jedná se zpracovatelem územního plánu [anonymizována dvě slova]. [jméno] [jméno], aktuální stav je takový, že byl zpracován návrh grafické změny [číslo] která prochází kontrolou a analýzou. Uvedl, že žalobkyně nevznesla k územnímu plánu ani ke změně [číslo] územního plánu žádné připomínky, nesouhlasy, návrhy, svou nečinností napomohla situaci, od které se odvíjí současný spor mezi účastníky. Konstatoval, že již v roce [rok] byla sýpka zrekonstruována, sloužila svému účelu (jako restaurace). Pokud by tehdy bylo postupováno ze strany žalobkyně v souladu s platnými právními předpisy, muselo by v souvislosti s rekonstrukcí sýpky proběhnout příslušné stavební řízení, což se nestalo. Jde-li o nájemné [částka] měsíčně, toto se jeví s ohledem na ceny nájmů v místě a čase obvyklé za vysoké, navíc nelze předpokládat, že by bez dalšího nájem trval po celou dobu, tj. až do konce října [rok]. Žalobkyně uplatnila vůči žalovanému dopisem ze dne [datum] škodu toliko ve výši [částka], byť nyní žaluje [částka] (správně mělo být uvedeno [částka]), avšak v tomto rozsahu předžalobní upomínka nebyla. V závěrečném návrhu žalovaný poukázal na absenci příčinné souvislosti mezi chybou v územním plánu a údajnou škodou.

3. Po provedeném dokazovaní soud rozhodl rozsudkem ze dne 9. 5. 2022 č. j. 5 C 272/2021 – 147, kterým žalobu zamítl (výrok I.), výrokem II. žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši [částka].

4. Proti uvedenému rozsudku v zákonné lhůtě podala žalobkyně odvolání, když Krajský soud v Plzni usnesením ze dne 14. 10. 2022 č. j. 61 Co 181/2022 – 172 (právní moc 5. 12. 2022) rozsudek soudu prvého stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

5. Okresní soud v Klatovech vázán pokyny odvolacího soudu doplnil důkazní řízení, důkazy hodnotil v intencích § 132 o. s. ř. a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.

6. Z veřejné vyhlášky vyvěšené dne [datum] bylo zjištěno, že zastupitelstvo žalovaného touto vyhláškou doručilo opatření obecní povahy, kterým byl usnesením zastupitelstva žalovaného na jeho zasedání dne [datum] vydán územní plán [územní celek]. Z oznámení o vydání územního plánu [územní celek] ze dne [datum] bylo zjištěno, že územní plán byl vydán formou opatření obecné povahy a nabyl účinnosti dne [datum]. Z veřejné vyhlášky dne [datum] bylo zjištěno, že zastupitelstvo žalovaného touto vyhláškou doručilo opatření obecné povahy, kterým byla vydána změna [číslo] územního plánu [územní celek]. Z oznámení o vydání změny [číslo] územního plánu bylo zjištěno, že změna nabyla účinnosti dnem [datum]. Ze změny [číslo] územního plánu, z její grafické části A2b účastníci řízení učinili nesporným na jednání konaném [datum], že stavba bez č. p./č. e. na st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] (sýpka) byla v grafické části změny [číslo] územního plánu zakreslena barvou označující dopravní infrastrukturu a dle územního plánu je určena k dopravě. Žalovaná tvrdila, že takto byla sýpka zakreslena již v územním plánu účinném od 31. 5. 2014, což koresponduje s obsahem tohoto územního plánu, jeho grafické části A2b, kde sýpka je shodně vyznačena šedivou barvou, tj. jako plocha dopravní infrastruktury. Lze tedy spolehlivě uzavřít, že již v územním plánu účinném od 31. 5. 2014 byla sýpka označena v ploše dopravní infrastruktury. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem parcely st. [parcelní číslo], jejíž součástí je stavba bez č. p./č. e., zemědělská stavba v k. ú. [část obce], [územní celek], tedy předmětné sýpky. Žalobkyně dopisem ze dne [datum] požádala žalovaného o opravu zřejmé nesprávnosti v územním plánu [územní celek] s poukazem na to, že sýpka byla podle územního plánu určena svým účelem k dopravě, shodně dopisem ze dne [datum]. Oba dopisy se dostaly do dispoziční sféry adresáta, jak doloženo detaily zpráv. Žalovaný reagoval na žádosti dopisy ze dne [datum], [datum], v nichž vyslovil, že institut zřejmé nesprávnosti vedoucí k opravě územně plánovací dokumentace nelze použít, oprava je proveditelná pouze standartním postupem změny územního plánu dle stavebního zákona. Ve stanovisku ze dne [datum] vycházel z metodického pokynu Krajského úřadu [příjmení] kraje ze dne [datum], o který si zažádal dopisem ze dne [datum] (viz listinný důkaz na č. l. 17 p. v., 23 spisu). V metodickém pokynu zřetelně krajský úřad uvedl, že územně plánovací dokumentace je dlouhodobě projednávaný materiál, který nelze měnit na základě úsudku jednotlivce bez projednání s dotčenými orgány či veřejností. Případné změny mohou mít dalekosáhlé následky. Kromě zjištění zřejmé nesprávnosti musí být zároveň zcela jasná a nezpochybnitelná i zřejmá„ správnost“. Žalovaný v průběhu řízení potvrdil, že činní kroky k nápravě.

7. Soud uzavřel, že již v územním plánu [územní celek] účinném od 31. 5. 2014 byla sýpka ve vlastnictví žalobkyně zanesena do plochy dopravní infrastruktury. To, že se jednalo o chybné zanesení do plochy dopravní infrastruktury je zřejmé z korespondence žalovaného shora uvedené i z jeho sdělení, že činí kroky k nápravě. Lze uzavřít, že žalovaný, když vydal územní plán formou opatření obecné povahy podle § 43 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, tak činil v rámci samostatné působnosti obce na základě § 8 zákona č. 128/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákonného ustanovení pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. Žalovaný jako územní celek při výkonu samostatné působnosti, tj. při schválení územně plánovací dokumentace, pochybil, když sýpku zanesl chybně do plochy dopravní infrastruktury. Soud proto uzavřel, že takovýto postup obce – žalovaného jako územního samosprávného celku je nesprávným úředním postupem a žalovaný odpovídá dle § 1 odst. 2, § 19 písm. b) zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci svěřené mu zákonem v rámci samostatné působnosti. Zákon č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů sice definici nesprávného úředního postupu nepodává, avšak z obsahu pojmu vyplývá, že dle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí svěřených samosprávným celkům zákonem v rámci samostatné působnosti, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání územního celku nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. V této souvislosti lze zmínit např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 5048/2009. Žalovaná pak jako územní celek v samostatné působnosti odpovídá za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. a této odpovědnosti se nelze zprostit dle § 2 uvedeného zákona. Jde tedy o odpovědnost za škodu objektivní bez možnosti liberace. Proto argumentace žalovaného, že žalobkyně nevznesla k územnímu plánu ani k jeho změně [číslo] žádné připomínky, nesouhlasy či návrhy na změnu, a dále pokud by prováděla stavební úpravy na základě příslušného stavebního řízení, jež mělo být zahájeno před rokem [rok], neboť sýpka k novému účelu (jako restaurace) sloužila již od [datum], pak při zpracování územního plánu by k uvedené nesprávnosti nedošlo, byla shledána irelevantní.

8. Odpovědnost územního celku za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dle § 22 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů však předpokládá splnění nejen nesprávného úředního postupu, ale i kumulativní splnění dalších dvou podmínek, a to vzniku škody a příčinné souvislosti mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Jak bylo výše uvedeno, první z kumulativních podmínek byla splněna. Soud se proto zabýval tím, zda další dvě podmínky byly naplněny a dospěl ke kladnému závěru.

9. Žalobkyně tvrdila, že v důsledku nastalé chyby v dokumentaci územního plánu jí vznikla škoda v podobě ušlého nájemného. Sýpka prošla nákladnou rekonstrukcí, byla přestavěna na objekt ke společenskému využití s možností stravování. Žalobkyně [datum] uzavřela nájemní smlouvu se společností [právnická osoba], jejímž předmětem byl nájem předmětné sýpky, v níž se zavázala, že do [datum] bude disponovat souhlasem stavebního úřadu k tomu, že sýpka bude způsobilá k užívání pro účely podnikání uvedené společnosti. Žalobkyně se dozvěděla, že souhlas stavebního úřadu jí nemůže být dán vzhledem k tomu, že sýpka byla změnou [číslo] územního plánu zařazena do plochy dopravní infrastruktury. Řízení o žádosti žalobkyně se změnou v užívání stavby bylo [stát. instituce] zastaveno.

10. Z předložené nájemní smlouvy bylo prokázáno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a společností [právnická osoba] jako nájemcem, dne [datum]. Předmětem nájemní smlouvy byl pronájem mimo jiné sýpky, nájem byl sjednán na dobu neurčitou od [datum]. V článku 2 bod 2.3 nájemní smlouvy žalobkyně prohlásila, že předmět nájmu, tj. sýpka, je způsobilý k užívání pro účely podnikání nájemce s výjimkou nutnosti oznámení změny v užívání stavby – sýpky. Toto oznámení učiní pronajímatel po podpisu smlouvy s tím, aby s účinností nejpozději do [datum] byl dán souhlas příslušného stavebního úřadu. Žalobkyně dne [datum] učinila na [anonymizována dvě slova] [obec] žádost o změnu v užívání stavby, jak prokázáno oznámením (listinný důkaz na č. l. 33 spisu). V něm uvedla, že je vlastníkem stavby sýpky – jako dlouhodobě neužívaného objektu. Jako navrhovaný účel užívání uvedla vybudování společenského prostoru s možností stravování s odůvodněním zamýšlené změny – revitalizace původní dlouhodobě nevyužívané sýpky, vytvoření společenského prostoru. Z usnesení [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] bylo prokázáno, že městský úřad zastavil řízení o změně v užívání stavby zahájené dne [datum] na základě žádosti žalobkyně jako stavebníka. Z odůvodnění usnesení je zřejmé, že k zastavení došlo proto, že žalobkyně dne [datum] vzala svou žádost zpět.

11. Žalobkyně tvrdila, že souhlas se změnou v užívání sýpky ji nebyl dán proto, že sýpka chybně byla zanesena ve znění [číslo] územního plánu v ploše dopravní infrastruktury. Její tvrzní v tomto směru bylo podpořeno sdělením [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánovaní ze dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 191 spisu), z něhož vzal soud za prokázané, že žádost žalobkyně o změně v užívání stavby byla opatřena mimo jiné kladným stanoviskem [anonymizováno] záchranného sboru [číslo jednací] – [číslo] – [číslo] [anonymizováno] ze dne [datum], avšak základním předpokladem pro kladné vyřízení jakékoli žádosti o změnu v užívání stavby je soulad daného záměru s územní plánovací dokumentací, tedy zde s územním plánem [územní celek]. Pozemek p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce], [územní celek] dle územního plánu [územní celek] se v době podání uvedené žádosti (jakož i dosud), nacházel v ploše označené ID – dopravní infrastruktura, kterou specifikuje § 9 vyhlášky č. 501/2006 Sb. Hlavním využitím plochy je silniční doprava: silnice, místní komunikace, účelové komunikace a plochy pěšího provozu, pěší a cyklistické komunikace, když není přípustné jiné využití. S ohledem na to, že územím plánem [územní celek] bylo vyloučeno jakékoli jiné využití plochy dopravní infrastruktury než hlavní a přípustné využití (přípustné využití – obslužná zařízení dopravy, autobusové zastávky, záchytná a jiná parkoviště, čekárny, garáže a jiné zařízení sloužící pro dopravu, plochy kombinované dopravy, doprovodná komunikační zeleň) je zřejmé, že záměr na vytvoření společenského prostoru s možností stravování byl v době podání žádosti žalobkyně v rozporu s tehdy platným územním plánem [územní celek]. [ulice] úřad vzal v úvahu hledisko hospodárnosti, nepožadoval na stavebníkovi - žalobkyni další podklady a doplnění. Tyto požadavky by totiž vzhledem k rozporu záměru s územně plánovací dokumentací [územní celek] znamenaly jen zbytečné vynakládání dalších nákladů a času ze strany žadatele – žalobkyně. Na základě domluvy s odborem výstavby a územního plánování [stát. instituce] vzala žalobkyně svoji žádost ze dne [datum] zpět a řízení o změně v užívání stavby proto bylo zastaveno. Objekt proto lze i v současné době užívat pouze způsobem, k jakému účelu byl povolen – dle katastru nemovitostí způsob využití – zemědělská stavba, neboť záměr žalobkyně byl i ke dni [datum] nadále v rozporu s územně plánovací dokumentací [územní celek].

12. S ohledem na shora prezentované závěry [stát. instituce], odbor výstavby a územního plánování soud uzavřel, a tím najisto postavil, že i kdyby žalobkyně předložila další podklady potřebné ke kladnému vyřízení její žádosti, krom již předloženého stanoviska [anonymizováno] (listinný důkaz na č. l. 120 spisu), které bylo navíc souhlasné, žádosti by nemohlo být vyhověno, neboť stavba – sýpka byla zanesena územím plánem do plochy dopravní infrastruktury a jakékoli jiné využití než hlavní a přípustné (o tomto již pojednáno výše), tedy zde navrhované – využití jako společenské prostory, nebylo přípustné. Za normálního běhu věcí, pokud by nedošlo k chybě v územním plánu, nájemní smlouva ze dne [datum] by nabyla účinnosti, když nebyly v řízení prokázány žádné jiné skutečnosti, pro které by k tomuto nemělo dojít. Naopak nájemní smlouva uzavřená dne [datum] ve znění dodatku ze dne [datum] mezi žalobkyní, [anonymizováno] [příjmení] jako pronajímateli a společností [právnická osoba], jako nájemcem ve spojení s informacemi o pozemcích a náhledy do katastru nemovitostí, vedla soud k závěru, že [právnická osoba], vzhledem k tomu, že měla pronajaté i další, a to okolní pozemky ve vlastnictví žalobkyně měla zájem i o pronájem pozemku p. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce], na němž se nachází stavba sýpky. Je tak logickým vyústěním těchto skutečností, že daná společnost měla záměr užívat předmětné nemovitosti, včetně sýpky, jako jeden funkční celek. Soud tak uzavřel, že byla dána příčinná souvislost mezi pochybením na straně žalovaného a škodou na straně žalobkyně (o níž bude pojednáno níže). V této souvislosti uvádí, že sice k důkazu provedl závazné stanovisko [anonymizováno] ze dne [datum] a závazné stanovisko Odboru životního prostředí ze dne [datum], ale nedovodil z nich pro věc žádných zjištění s ohledem na shora prezentovaný závěr a i tu skutečnost, že tato stanoviska nebyla předložena k aktuální žádosti žalobkyně o změnu v užívání stavby ze dne [datum].

13. Soud uzavřel, že žalobkyni nesprávným úředním postupem žalovaného vznikla škoda a dle § 22 odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů má právo na její náhradu. Žalovaný dle § 22 odst. 1 téhož zákona za škodu odpovídá, když jde o odpovědnost objektivní žalovaného jako územního celku v samostatné působnosti. Dle § 26 uvedeného zákona je třeba postupovat dle občanského zákoníku, tedy zákona [číslo] Sb. ve znění pozdějších předpisů a to při určení co se považuje za škodu, při určení rozsahu náhrady škody i při určení stanovení způsobu náhrady škody. Ustanovení § 2894 odst. 1 o. z., vymezuje škodu jako újmu na jmění, když jmění vymezuje ve svém ustanovení § 495 o. z., jako souhrn majetku a dluhů osoby. V daném případě škoda spočívala ve ztrátě nájemného dle smlouvy, kterou žalobkyně uzavřela s [právnická osoba], dne [datum] a dle které měla žalobkyně obdržet pravidelně měsíčně nájemné ve výši [částka] od [datum], avšak v důsledku chyby v územním plánu žalované nebyla sýpka způsobilá k užívání pro účely podnikání nájemce, neboť nemohlo dojít ke změně v užívání sýpky. Pokud by i ke změně v užívání došlo, pak by nic nebránilo tomu, aby strany smlouvy o nájmu si poskytly vzájemné plnění, tedy žalobkyně předmětné prostory společnosti a společnost úhradu pravidelného měsíčního nájemného [částka] žalobkyni. Z nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a společností [právnická osoba] ze dne [datum] a jejího dodatku soud uzavřel, že uvedená společnost od [datum] má pronajaté i jiné nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně, navíc nemovité věci obklopující sýpky, dne [datum] pak strany spolu uzavřely dodatek ke smlouvě, kterým sjednaly s účinností od [datum] nájem na dobu neurčitou. [právnická osoba], svým čestným prohlášením z [datum] potvrdila, že po celou dobu, nepřetržitě nájemní vztah trval, a že vždy včas a řádně nájemné hradila, což koresponduje s tvrzením žalobkyně. Soud neměl důvod pochybovat a je vysoce pravděpodobné, že pokud by žalovaný nepochybil při zpracování územního plánu, pak by žalobkyně disponovala povolením změny v užívání sýpky k účelům požadovaným v nájemní smlouvě, a tudíž by dostála svého závazku do [datum] získat souhlas příslušného stavebního úřadu ke změně v užívání a tím by nic nebránilo v užívání„ sýpky“ v souladu s obsahem nájemní smlouvy společností [právnická osoba], z níž plyne povinnost [právnická osoba], hradit žalobkyni nájemné [částka] měsíčně. Žalobkyně se domáhala, důvodně škody ve výši [částka] a to za období 40 měsíců od června [rok] do září [rok] včetně, když po celou tuto dobu žalovaný nepřistoupil ke změně územního plánu, nadále byl a je pozemek st. [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví žalobkyně chybně veden v ploše dopravní infrastruktury.

14. Soud se zabýval i tím, zda za celou dobu od června [rok] do září [rok] vznikla žalobkyni újma ve výši [částka] měsíčně v podobě ušlého nájemného a zda na výši nájemného mohla mít vliv covidová opatření, jak namítal žalovaný, a pokud ano jaký. V tomto směru soud vycházel z odborného vyjádření [jméno] [příjmení], osoby provozující realitní zprostředkování, jak zjištěno výpisem z živnostenského rejstříku jmenovaného. Z odborného vyjádření ze dne [datum] (listinný důkaz č. l. 212 spisu) doplněného dne [datum] (listinný důkaz na č. l. 235 spisu) bylo prokázáno, že v uvedeném období se cena nájmu oceňovaných prostor, tj. prostor, jež byly předmětem nájemní smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba], ze dne [datum], výrazně nezměnila vlivem covidových opatření, a že obvyklé nájemné v uvedeném období se pohybovalo v rozsahu [částka] – [částka] měsíčně. Odborné vyjádření bylo zpracováno precizně, podrobně, přehledně, soud neměl důvod pochybovat o jeho správnosti, ostatně žalovaný proti němu ani nebrojil. Zpracovatel osobně předmětnou nemovitost shlédl, pořídil fotodokumentaci, jež zachycuje stav nemovité věci shodně, jako byl zachycen na fotografiích předložených žalobkyní, měl k dispozici i půdorys sýpky, popsal vybavení sýpky a porovnal s obdobnými nemovitostmi pronajatými v podobné lokalitě v uvedeném období. Popis prostor v odborném vyjádření, jež měly být předmětem nájemní smlouvy, se shoduje s popisem prostor učiněným k výzvě soudu dle § 118a odst.1,3 o. s. ř. žalobkyní. Zpracovatel odborného vyjádření dospěl k částce obvyklého nájemného za uvedené období, jež se pohybovalo v rozpětí [částka] – [částka] měsíčně, když v uvedeném období se cena nájmu oceňovaných prostor výrazně nezměnila, a to ani s ohledem na covidová opatření, když v tomto směru reagoval na dotaz soudu vznesený přípisem ze dne [datum]. Lze uzavřít, že obvyklá výše nájemného z předmětných prostor – sýpky v uvedeném období činila v průměru [částka] měsíčně. Žalobkyně se domáhala částky nižší [částka] měsíčně, když soud uvedenou částku akceptoval a akceptoval i to, že v ní byla zohledněna i případná covidová opatření. Zároveň uzavřel, že po uvedenou dobu nedošlo ke změně územního plánu, tedy nadále trvala a i dosud trvá překážka, pro kterou [stát. instituce] by nemohl vyhovět žádosti žalobkyně o změnu v užívání sýpky. Tímto počínáním žalovaného v majetkové sféře žalobkyně došlo k úbytku, právě o částku 40 x [částka], kterou lze považovat za ušlý zisk spočívající v tom, že u žalobkyně jako poškozené nedošlo v důsledku nesprávného úředního postupu žalovaného, k rozmnožení majetkových hodnot, ač se to dalo očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí. [příjmení] [částka] tak představuje škodu, která žalobkyni nesprávným úředním postupem žalovaného vznikla.

15. Žalobkyně své právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem uplatnila dopisem ze dne [datum], který byl doručen žalovanému dne [datum], jak prokázáno obsahem dopisem i detailem odeslané zprávy do datové schránky. Tedy uplatnila svůj nárok na náhradu škody dle § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. ve znění pozdějších předpisů u úřadu uvedeného v § 6 odst. 2 písm. b) téhož zákona, tedy správně, v souladu se zákonem. Žalovaný odmítl náhradu poskytnout, proto se žalobkyně jako poškozená domáhala náhrady škody u soudu předmětnou žalobou, jak umožňuje § 15 odst. 2 uvedeného zákona. Uvedené zákonné ustanovení totiž vyžaduje nezbytnost předběžného uplatnění nároku na náhradu škody proti příslušnému úřadu. Dle § 15 odst. 2 uvedeného zákona žalovaný měl nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku, tzn. do [datum], pokud tak neučinil, dnem [datum] se ocitl v prodlení s úhradou peněžitého plnění a stíhá jej povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle § 1968, § 1970 o. z., když výše úroku z prodlení požadovaná žalobkyní odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Prodlení žalovaného nastalo až marným uplynutím šesti měsíční lhůty ode dne, kdy poškozená – žalobkyně nárok řádně uplatnila u žalované. Teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovaného stíhá povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu vymezeném ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobu zamítl v rozsahu úroku z prodlení požadovaného za den [datum], neboť tento den byl posledním dnem lhůty, ve které mohl žalovaný ještě plnit, tedy nebyl žalovaný ještě v prodlení (viz výrok II. rozsudku).

16. Vzhledem k tomu, že soud měl za dostatečně prokázané, že žalovaný pochybil při zpracování územního plánu z roku [rok], bylo nadbytečné k této otázce provádět důkazy výslechem [anonymizována dvě slova]. [jméno] či [jméno] [příjmení], žádostí o změnu intravilánu manželů [příjmení] ze dne [datum], dopisy starostů ze dne [datum] a [datum] proto je zamítl. Pro danou věc bylo nerozhodné, kdy žalobkyně započala s rekonstrukcí sýpky, zda bylo již dříve zahájeno stavební řízení a s jakým výsledkem, proto soud zamítl důkazní návrh dotazem na příslušný stavební úřad, oznámením změny v užívání stavby (č. l. 110 spisu), jakož i požárně bezpečnostním řešením (č. l. 129 spisu), leteckými snímky (č. l. 112 spisu). Soud k důkazu sice provedl usnesení ze dne [datum rozhodnutí] [stát. instituce] č. j. [spisová značka] [spisová značka], ale nedovodil z něj pro věc žádných zjištění, jakož i z webových stránek střelnice [část obce] (č. l. 60 p. v. – 62 p. v. spisu), a z požárně bezpečnostního řešení (č. l. 121 – 128 p. v. spisu). Pro věc bylo bezvýznamné zjišťovat, zda společnost [právnická osoba], disponovala povolením k provozování střelnice, proto soud tento důkazní návrh zamítl, stejně tak jako důkazní návrh správními spisy. Rovněž zamítl důkazní návrh znaleckým posudkem za účelem zjištění obvyklé výše nájemného, neboť obvyklou výši nájemného měl dostatečně zjištěnou shora uvedeným odborným vyjádřením. Zadání znaleckého posudku k témuž by představovalo toliko další navýšení nákladů řízení. Pro danou věc bylo nepodstatné, jakým způsobem jiné obce prováděly opravu pochybení při zpracování územního plánu, proto byl zamítnut důkazní návrh vyhláškou [územní celek] (č. l. 88 spisu).

17. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., kdy žalobkyně měla ve věci neúspěch v poměrně nepatrné části předmětu sporu, soud jí proto přiznal právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou za zastupování advokátem ve výši [částka] za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, a to celkem za 11 úkonů právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, účast na soudním jednání dne [datum], porada s klientem (doložená) konaná [datum], účast na soudním jednání dne [datum], podané odvolání, porada s klientem po zrušení rozhodnutí soudu prvého stupně krajským soudem konaná [datum] (doložená), dále účast na soudním jednání [datum], doplnění tvrzení a důkazů datované [datum] a účast na soudním jednání konaném [datum]. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat vždy 1 režijní paušál ve výši [částka] dle § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky, tedy částku [částka]. Žalobkyni náleží rovněž náhrada cestovních výdajů vynaložených na cestě ze sídla advokátní kanceláře právního zástupce žalobkyně k soudnímu jednání a zpět při ujetí celkem [anonymizováno] kilometrů (na trase [obec] – [obec] a zpět), při průměrné spotřebě pohonné hmoty 5 litrů dle předloženého TP, ceně pohonné hmoty [částka] za 1 litr, základní sazbě [částka] za 1 ujetý kilometr, tedy celkem ve výši [částka] na ústní jednání [datum] a na ústní jednání [datum] v souladu s § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky za užití § 157, § 158 zákona č. 262/2006 Sb. a vyhlášky č. 47/2022 Sb. Za ústní jednání konané [datum] a [datum] přísluší náhrady cestovních výdajů ve výši 2 x [částka], neboť cena pohonné hmoty se zvýšila na částku [částka] za 1 litr, stejně tak jako sazba [částka] na 1 ujetý kilometr v souladu s vyhláškou 467/2022 Sb. Za čas strávený na shora uvedených cestách přísluší náhrada ve výši [částka] v souladu s § 14 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K výše uvedeným položkám je nutné připočítat též 21% DPH ve výši [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí [částka]. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu, tomu odpovídající režijní paušál za repliku k vyjádření žalobkyně ze dne [datum], neboť tato byla učiněna v době, kdy již bylo nařízeno jednání a žalobkyně tak mohla své závěry, které prezentovala v replice přednést na nařízeném jednání, které se konalo [datum]. Dále soud nepřiznal žalobkyni odměnu, tomu odpovídající režijní paušál za vyjádření k předloženým důkazům stran žalovaného datované [datum], neboť opět toto podání bylo učiněno v době, kdy již bylo nařízeno ústí jednání a soudem toto vyjádření nebylo po žalobkyni žádáno. Rovněž nebyla přiznána odměna a tomu odpovídající režijní paušál za poradu s klientem datovanou [datum], kdy tato porada proběhla za situace, kdy této poradě předcházelo podání žalobkyně doplňující žalobní tvrzení a důkazy z [datum], po tomto doplnění tvrzení a důkazů tu nebylo žádné další stanovisko žalovaného, na které by bylo třeba stran žalobkyně reagovat případnou poradou s klientem, natož poradou přesahující dvě hodiny. Soud uvedené tři úkony považuje za úkony účelně nevynaložené, a proto žalobkyni právo na jejich náhradu vůči žalovanému nepřiznal.

18. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení, soud vycházel z § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. a určil lhůtu třech dnů od právní moci rozsudku.

Poučení