5 C 276/2022-25

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 95 958,87 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 95 958,87 Kč společně se -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 25. 7. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8,00%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2010 do 31. 12. 2010 ve výši 7,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2011 ve výši 7,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 12. 2011 ve výši 7,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2013 do 30. 6. 2013 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2013 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2014 do 31. 12. 2014 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2015 do 30. 6. 2015 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,50%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8,00%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 9,00%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020 ve výši 9,00%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020 ve výši 7,25%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,50%, -) zákonným úrokem z prodlení z částky 95 958,87 Kč od 1. 1. 2022 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, -) smluvním úrokem 19,9% ročně z částky 95 958,87 Kč od 25. 7. 2007 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 22 860,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 22. 4. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 95 958,87 Kč s příslušenstvím. Dle žalobních tvrzení uzavřela společnost e [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne 30. 8. 2006 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala zaplatit ke dni 15. 9. 2006 první splátku úvěru ve výši 872,32 Kč a další splátky úvěru ve výši 2 643,83 Kč se zavázala platit každý měsíc od 15. 10. 2006 do 15. 9. 2011. Dne 26. 1. 2007 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou ke smlouvě dodatek č. 1, kterým bylo ujednáno, že v období od 15. 2. 2007 do 20. 4. 2007 je žalovaná povinna platit pouze úroky. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,9 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nehradila, pročež právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované dne 14. 6. 2007 zesplatňující dopis, ve kterém žalovanou vyzvala k zaplacení celé dlužné částky do 10 kalendářních dnů od doručení dopisu. Žalovaná na čerpanou jistinu úvěru uhradila toliko částku 4 041,13 Kč. Zůstatek jistiny úvěru činil ke dni 24. 7. 2007 částku 95 958,87 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena dne 25. 7. 2007 na [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o. a následně téhož dne na žalobkyni. Pohledávka za žalovanou byla uplatněna v rozhodčím řízení, ve kterém byl dne 12. 10. 2007 vydán rozhodčí nález sp. zn. [číslo] eA. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 2. 2008, č. j. 14 Nc 11133/2007-5 byla podle vykonatelného rozhodčího nálezu k vymožení pohledávky za žalovanou nařízena exekuce. Dne 13. 4. 2022 zaslala žalobkyně pověřenému soudnímu exekutorovi souhlas se zastavením předmětné exekuce. Žalobkyně nyní podanou žalobou požaduje zaplacení nesplacené části jistiny úvěru ve výši 95 958,87 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny úvěru od 25. 7. 2007 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 19,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru od 25. 7. 2007 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 4. 4. 2022 k uhrazení dluhu předžalobní upomínkou.

2. Obvodní soud pro Prahu 3 vydal ve věci dne 25. 6. 2022 elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná dne 10. 8. 2022 podala odpor. V odporu žalovaná učinila nesporným, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 30. 8. 2006 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Dále učinila nesporným, že úvěr byl zesplatněn a dlužná jistina úvěru ke dni 24. 7. 2007 činila částku 95 958,87 Kč. Potvrdila, že pohledávka byla uplatněna v rozhodčím řízení, ve kterém byl vydán dne 12. 10. 2007 rozhodčí nález sp. zn. [číslo] eA, podle něhož byla následně vedena k vymožení pohledávky exekuce pod sp. zn. [spisová značka]. Dne 3. 3. 2022 podala žalovaná návrh na zastavení exekuce, kterému bylo vyhověno a usnesením ze dne 19. 4. 2022 byla exekuce zastavena pro její nepřípustnost podle § 268 odst. 1 písm. h) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaná vznesla ve věci námitku promlčení s odůvodněním, že promlčecí doba běžela po celou dobu exekučního řízení, které trvalo 14 let, pročež je nárok žalobkyně promlčen. K tomu odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017, ze kterého vyňala větu:„ V případě obchodněprávního závazkového vztahu – na rozdíl od občanskoprávních závazkových vztahů – po dobu exekučního řízení běh promlčecí doby pokračuje.“. Z procesní opatrnosti žalovaná uvedla, že uzavřenou úvěrovou smlouvu považuje za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. [ulice] procentní sazba nákladů (RPSN) byla smlouvou sjednána ve výši 23,27 %, ačkoliv dle údajů ČNB byla obvyklá výše RPSN u tohoto typu úvěrů v době uzavření smlouvy 13,52 %. Dále žalovaná doplnila, že žalobkyni nesvědčí ani právo na přiznání náhrady nákladů soudního řízení, neboť předžalobní upomínku ze dne 4. 4. 2022 jí žalobkyně zaslala na adresu [adresa], kde nežije ani zde nemá trvalé bydliště. Trvalé a zároveň i skutečné bydliště má žalovaná na adrese [adresa žalované], čehož si je žalobkyně vědoma, neboť tuto adresu sama uvedla v souhlasu se zastavením exekuce a v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Závěrem žalovaná požádala, pro případ, že by bylo žalobě soudem vyhověno, o splátkový kalendář s tím, že by splácela měsíčně částku 500 Kč. K tomu uvedla své příjmy a výdaje.

3. Žalobkyně k odporu žalované uvedla, že námitku promlčení považuje za zcela nedůvodnou, neboť podáním návrhu na zahájení rozhodčího řízení došlo ke stavení běhu čtyřleté promlčecí doby k uplatnění práva žalobkyně ze smlouvy. Na stavení běhu promlčecí doby nemá vliv ani určení neplatnosti rozhodčí doložky, na jejímž základě bylo rozhodčí řízení zahájeno a vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila své právo žalobou bez zbytečného odkladu poté, co byla exekuce pravomocně zastavena, nemohlo k promlčení jejího nároku dojít. K tomu odkázala mj. na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, č. j. 104 VSPH 50/2014-62 ze dne 4. 8. 2014, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 ICdo 19/2015 ze dne 1. 6. 2016, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017 ze dne 27. 12. 2017 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 5258/2016 ze dne 12. 10. 2017. Dále uvedla, že vznesená námitka promlčení je v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017 ze dne 27. 12. 2017 v rozporu s dobrými mravy. K námitce nepřiměřenosti sjednané výše RPSN žalovaná uvedla, že ji taktéž považuje za nedůvodnou, neboť není v rozporu s rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 33 Odo 236/2005 ze dne 27. 2. 2007, když nedosahuje ani dvojnásobné výše obvyklého úroku poskytovaného bankami v daném období, který činil, jak sama žalovaná uvedla, 13,49 %. Předžalobní upomínka byla zaslána žalované na adresu žalobkyni posledně známou. Jednalo se o adresu, kterou žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně, přičemž změnu svých údajů žalovaná nenahlásila. Žalobkyně nebyla povinna aktivně pátrat po adrese žalované. Hledě dosavadního chování žalované lze navíc usuzovat, že i kdyby jí byla předžalobní výzva doručena, svůj dluh by nezaplatila. K žádosti o splátkový kalendář se žalobkyně nevyjádřila.

4. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 22. 4. 2022. Žalovaná souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v odporu ze dne 10. 8. 2022. Soud proto za postupu podle § 115a o. s. ř. věc projednal bez potřeby nařízení jednání, vycházeje přitom z listinných důkazů, které účastníci soudu předložili.

5. Z listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru registrační [číslo] ze dne 30. 8. 2006 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout finanční prostředky ve výši 100 000 Kč a žalovaná se zavázala vrátit celou jistinu úvěru a uhradit úrok z ní sjednaný ve výši 19,9 % ročně. Výše RPSN byla sjednána ve výši 23,27 %. Dále soud zjistil, že se smluvní strany dohodly na řešení sporů vzniklých ze smlouvy jediným rozhodcem, kterého určí JUDr. [příjmení] [příjmení] ze seznamu rozhodců vedeného JUDr. [jméno] [příjmení].

7. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne 26. 1. 2007 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně umožnila žalované od 15. 2. 2007 do 20. 4. 2007 platit pouze úroky.

8. Z dopisu datovaného dne 14. 6. 2007 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované okamžitou splatnost celého jejího úvěru, současně označila dopis za předžalobní výzvu a vyzvala žalovanou, aby dlužnou částku ve výši 102 355,53 Kč uhradila do 10 dnů od doručení výzvy.

9. Z historického výpisu z účtu za období od 30. 8. 2006 do 24. 7. 2007 soud zjistil, že nesplacená jistina úvěru ke dni 24. 7. 2007 činila částku 95 958,87 Kč.

10. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 21. 6. 2006 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o. si upravily podmínky pro postoupení pohledávek mezi stranami.

11. Z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne 25. 3. 2007 soud zjistil, že [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o. a žalobkyně si spolu upravily podmínky pro postupování pohledávek.

12. Z dodatku č. 12 k rámcové smlouvy po postupování pohledávek č. 1 a přílohy č. 1 k ní soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o.

13. Z dodatku č. 5 k rámcové smlouvě o postupování pohledávek č. 2 ze dne 25. 7. 2007 a přílohy č. 1 k tomuto dodatku soud zjistil, že pohledávka za žalovanou byla postoupena ze [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o. na žalobkyni.

14. Z rozhodčího nálezu ze dne 12. 10. 2007 soud zjistil, že pod sp. zn. [číslo] eA byl rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] vydán tento nález, kterým bylo v plném rozsahu vyhověno žalobě o zaplacení 95 958,87 Kč s příslušenstvím podané žalobkyní dne 24. 9. 2007.

15. Z listiny ze dne 21. 12. 2007 soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na nařízení exekuce proti žalované k vymožení pohledávky přiznané rozhodčím nálezem ze dne 12. 10. 2007.

16. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. 14 Nc 11133/2007, soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 8 nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne 12. 10. 2007 k vymožení pohledávky žalobkyně exekuci na majetek žalované.

17. Z listiny ze dne 3. 3. 2022 soud zjistil, že žalovaná podala návrh na zastavení exekuce z důvodu, že exekuční titul neexistuje. Návrh odůvodnila tím, že rozhodčí doložka sjednaná ve smlouvě o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná pro rozpor se zákonem, neboť výběr rozhodce je netransparentní a rozhodčí nález vydaný na jejím základě není způsobilým exekučním titulem, když rozhodce neměl k jeho vydání pravomoc.

18. Z dopisu ze dne 18. 3. 2022 soud zjistil, že žalobkyně souhlasila se zastavením exekuce.

19. Z předžalobní upomínky ze dne 4. 4. 2022 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou, aby nejpozději do 12. 4. 2022 uhradila částku 498 873,32 Kč. Z podacího lístku s podacím číslem RR2583059025F soud zjistil, že dne 4. 4. 2022 poslala žalobkyně žalované zásilku na adresu [adresa].

20. Z usnesení ze dne 19. 4. 2022 soud zjistil, že pověřený soudní exekutor rozhodl o zastavení exekuce vedené na majetek žalované z důvodu uvedeného v § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. pro její nepřípustnost.

21. Ze zbylých listinných důkazů předložených žalovanou (poštovní poukázky, oznámení úřadu práce o zvýšení příspěvku na živobytí, oznámení Úřadu práce o změně výše dávky státní sociální podpory, rozsudek Okresního soudu Plzeň o výživném a oznámení ČSSZ o zvýšení důchodu) soud nevycházel, neboť měly prokázat majetkovou situaci žalované, která však v tomto případě neměla na rozhodnutí soudu vliv.

22. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

23. Dne 30. 8. 2006 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 100 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit jistinu úvěru a uhradit úrok z ní sjednaný ve výši 19,9 % ročně a to formou sjednaných měsíčních splátek. Výše RPSN byla sjednána ve výši 23,27 %. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky neplatila řádně a včas, přistoupila právní předchůdkyně žalobkyně k okamžitému zesplatnění celého úvěru, což žalované oznámila dopisem ze dne 14. 6. 2007. Dne 25. 7. 2007 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni s tím, že ke dni 24. 7. 2007 činila nesplacená jistina úvěru částku 95 958,87 Kč. Žalobkyně předmětnou pohledávku uplatnila žalobou ze dne 24. 9. 2007 u rozhodce. V rámci rozhodčího řízení vedeného pod sp. zn. [číslo] eA byl vydán dne 12. 10. 2007 rozhodčí nález, kterým rozhodce vyhověl podané žalobě v plném rozsahu. K návrhu žalobkyně ze dne 21. 12. 2007 vydal Obvodní soud pro Prahu 8 dne 28. 2. 2008 usnesení č. j. 14 Nc 11133/2007-5, kterým nařídil podle vykonatelného rozhodčího nálezu k vymožení pohledávky žalobkyně na majetek žalované exekuci. Na návrh žalované pověřený soudní exekutor usnesením ze dne 19. 4. 2022 exekuci podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavil, neboť exekučním titulem byl rozhodčí nález vydaný v rozhodčím řízení vedeném na základě neplatné rozhodčí doložky. Žaloba o zaplacení částky 95 958,87 Kč s příslušenstvím byla k soudu podána dne 22. 4. 2022.

24. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

25. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

26. Jelikož předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena dne 30. 8. 2006, aplikoval soud v daném případě zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ ObchZ“).

27. Podle § 497 ObchZ, se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

28. Dle § 387 odst. 1 ObchZ, právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

29. Dle § 392 odst. 1 ObchZ, u práva na plnění závazku běží promlčecí doba ode dne, kdy měl být závazek splněn nebo mělo být započato s jeho plněním (doba splatnosti). Spočívá-li obsah závazku v povinnosti nepřetržitě vykonávat určitou činnost, zdržet se určité činnosti nebo něco strpět, počíná promlčecí doba běžet od porušení této povinnosti.

30. Dle § 397 ObchZ, nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

31. Dle § 403 odst. 1 ObchZ, promlčecí doba přestává běžet, jestliže věřitel zahájí na základě platné rozhodčí smlouvy rozhodčí řízení způsobem stanoveným v rozhodčí smlouvě nebo v pravidlech, jimiž se rozhodčí řízení řídí.

32. Dle § 14 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů (dále jen„ zákon o rozhodčím řízení“), se rozhodčí řízení zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu.

33. Dle § 1879 a násl. o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

34. Předně se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení, kterou shledal jako nedůvodnou. V posuzovaném případě činí promlčecí doba čtyři roky ve smyslu § 397 ObchZ a počala v souladu s § 392 odst. 1 ObchZ běžet dnem následujícím poté, co žalované uplynula desetidenní lhůta poskytnutá jí k plnění zesplatňujícím dopisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 14. 6. 2007. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala návrh na zahájení rozhodčího řízení dne 24. 9. 2007, učinila tak v zachovalé promlčecí době. Podáním návrhu na zahájení rozhodčího řízení došlo ke stavění běhu promlčecí doby podle § 403 ObchZ a na této skutečnosti nezměnila ničeho ani neplatnost rozhodčí doložky (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 ICdo 19/2015). V rámci rozhodčího řízení byl dne 12. 10. 2007 vydán rozhodčí nález, podle něhož byla k návrhu žalobkyně ze dne 21. 12. 2007 za účelem vymožení pohledávky vedena na majetek žalované exekuce. Z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky byl vydaný rozhodčí nález posouzen jako nicotný a exekuce usnesením ze dne 19. 4. 2022 zastavena. Žalobkyně, aby předešla promlčení svého nároku, byla povinna jej uplatit žalobou podanou u soudu bezprostředně poté, co byla exekuce pravomocně zastavena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. 10. 2017, sp. zn. 33 Cdo 5258/2016). Žalobkyně tuto svoji povinnost splnila, když exekuce byla zastavena ke dni 19. 4. 2022 a následná žaloba o nároku byla u soudu podána dne 22. 4. 2022. Na tento závěr soudu nemůže mít žádný vliv ani odkaz žalované na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 12. 2017, sp. zn. 33 Cdo 3717/2017, ze kterého žalovaná vyňala větu:„ V případě obchodněprávního závazkového vztahu – na rozdíl od občanskoprávních závazkových vztahů – po dobu exekučního řízení běh promlčecí doby pokračuje“, neboť tato věta v dotčeném rozhodnutí pokračuje slovy:„ a nebyla-li žaloba – tak jak je tomu v posuzovaném případě – podána u soudu bezprostředně, resp. bez zbytečného odkladu, po skončení exekučního řízení, je právo věřitele (žalobkyně) promlčeno.“ Stěžejní je tak bezprostřednost následného podání žaloby u soudu, která byla v daném případě, jak výše uvedeno, splněna.

35. Dále soud posuzoval, zda není úvěrová smlouva pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná a shledal, že nikoliv. Úvěr byl sjednán s pevnou úrokovou sazbou 19,9 % ročně. RPSN byla sjednána ve výši 23,27 %. Úvěrová smlouva byla uzavřena dne 30. 8. 2006. Obvyklá výše úroků úvěrů poskytovaných bankami domácnostem dosahovala v měsíci srpnu 2006 dle údajů zveřejňovaných Českou národní bankou výše 12,42 %. Obvyklá výše RPSN u úvěrů poskytovaných bankami domácnostem dosahovala v měsíci srpnu 2006 dle údajů zveřejňovaných Českou národní bankou výše 13,52 %. V případě úroků se tedy v tomto případě jednalo o zhruba 1,6 násobek obvyklé výše a v případě RPSN se jednalo o 1,7 násobek obvyklé výše. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, č. j. 21 Cdo 1484/2004, konstatoval, že je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Jako nemravnou tak shledal v jím posuzovaném případě téměř čtyřnásobnou úrokovou míru. V dané věci soud neshledal 1,6 násobek obvyklé výše úroků či 1,7 násobek obvyklé výše RPSN jako podstatně přesahující jejich obvyklé míry a tedy v rozporu s dobrými mravy.

36. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu platně podle § 497 ObchZ uzavřely smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč, a žalovaná se je zavázala žalobkyni vrátit a současně jí zaplatit i úroky ve výši 19,9 % ročně. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na [právnická osoba] inkasní servis, spol. s r. o. v souladu s § 1879 a násl. o. z., která ji posléze opět v souladu s § 1879 a násl. o. z. postoupila na žalobkyni. Vzhledem k tomu, že pohledávka nebyla posouzena jako promlčená a žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by žalovanou částku uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroku sjednaného v úvěrové smlouvě a zákonného úroku z prodlení, jehož výše dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatků z prodlení podle občanského zákoníku, odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

37. Žalované nelze přisvědčit ani v tom, že jsou dány důvody pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni, která předžalobní výzvu zaslala na jinou než trvalou či skutečnou adresu žalované. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 19. 2. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4388/2013 konstatoval, že absence předžalobní výzvy není důvodem pro nepřiznání náhrady nákladů v případech, kdy žalovaný ani po doručení žaloby dluh nezaplatí. Pokud tak žalovaná nebyla ochotna (nebo schopna) dluh uhradit poté, co se o něm dozvěděla z doručeného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, není dán sebemenší důvodu žalobkyni sankciovat za odeslání výzvy na jinou adresu, neboť je z postoje žalované zřejmé, že by dluh neuhradila, ani kdyby jí tato výzva byla řádně doručena. O náhradě nákladů řízení tak rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 200,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 839 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 95 958,87 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, replika), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 720 Kč ve výši 3 301,20 Kč. Soud žalobkyni z důvodů shora uvedených přiznal nárok na náhradu nákladů řízení ač předžalobní upomínku zaslala žalované na jinou adresu, nicméně samotný úkon předžalobní upomínky ji nepřiznal. Shodně s žalovanou je soud toho názoru, že v době zaslání předžalobní upomínky si žalobkyně byla vědoma bydliště žalované na adrese [adresa], když tuto adresu sama uvádí již ve svém souhlasu se zastavením exekuce a měla tak výzvu odeslat minimálně i na tuto adresu.

38. O povinnosti žalované zaplatit tuto náhradu k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. O třídenní lhůtě ke splnění obou povinností bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.