5 C 289/2022 - 119

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudcem Mgr. Lubošem Korandou ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] [Anonymizováno] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 1/0] obě zastoupeny advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] pro zrušení služebnosti takto:

Výrok

I. Věcné břemeno chůze a jízdy zakládající pro vlastníky parcely č. st. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] oprávnění a pro vlastníky pozemku parcelní číslo st. [Anonymizováno][Anonymizováno] tamtéž povinnost trpět je, se zrušuje.

II. Prvá žalovaná a druhá žalovaná jsou povinny zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů soudního řízení částku ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu v Klatovech žalobu, jíž se domáhá zrušení služebnosti vážící se k pozemku v jejím výlučném vlastnictví. V žalobě uvedla, že vlastní v obci [adresa] dům č.p. [Anonymizováno], který je stavebně situován na stavebním pozemku parc.č. St. [Anonymizováno]. Obě žalované spoluvlastní (prvá žalovaná [Anonymizováno], druhá žalovaná [Anonymizováno]) sousední dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc.č. St. [Anonymizováno]. Žalobčin pozemek parc.č St. [Anonymizováno] je zatížen věcným břemenem chůze a jízdy, na základě kterého je žalobkyně povinna umožnit žalovaným přes severovýchodní cíp této parcely přístup a příjezd k č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno] na st. p. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] vraty a vrátky umístěnými na jižní straně p.p. č. [hodnota]. Věcné břemeno bylo zřízeno rozsudkem [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]. Žalobkyně argumentovala tím, že v době vydání rozhodnutí neměli vlastníci sousedního domu č.p. [Anonymizováno] přístup do domu. To se mělo změnit tehdy, když [adresa] vybudovalo veřejnou cestu, která zajišťuje vlastníkům domu č.p. [Anonymizováno] přístup k jejich nemovitostem, aniž by k tomu potřebovali přístup přes cizí pozemek. Veřejná cesta vedoucí kolem domů resp. pozemků je zpevněná, je přístupná i pro motorová vozidla. Kolaudována byla v roce [Anonymizováno]. Obě žalované mají zajištěný přístup z veřejné cesty vraty, která mají vybudovány v oplocení svých pozemků. Přístup na své pozemky mají tedy zajištěn, aniž by potřebovaly chodit přes sousední pozemek. Žalobkyně se pokoušela dohodnout především s prvou žalovanou, která užívá přístup přes pozemek žalobkyně, oproti druhé žalované, která přístup nevyužívá. Žalobkyně tvrdí, že zbudování veřejné cesty je ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 občanského zákoníku trvalou změnou odůvodňující zrušení věcného břemene za přiměřenou náhradu. Navrhla však, aby náhrada nebyla přiznána, neboť takový postup by byl v rozporu s dobrými mravy, neboť zejména prvá žalovaná využívá chůze přes žalobčin pozemek k verbálnímu napadání žalobkyně a jejího partnera. Věc byla opakovaně řešena Policií ČR, proti prvé žalované je rovněž vedeno přestupkové řízení. Výkon práva odpovídajícího věcnému břemeni podle přesvědčení žalobkyně prvá žalovaná zneužívá k útokům proti žalobkyni a jedná tak v rozporu s dobrými mravy.

2. Žalované se k žalobě vyjádřily v podání ze dne [datum]. Zde uvedly, že žaloba není důvodná. Soud by měl posoudit, zda došlo ke kvalifikované změně poměrů od roku [Anonymizováno], kdy bylo rozhodnuto o zřízení věcného břemene. Podle nich k žádné změně poměrů, vyjma změny vlastnické, nedošlo, přičemž žalobkyně má sama narušovat dobré mravy a schválnostmi bránit žalovaným ve výkonu věcného břemene.

3. Listinnými důkazy má soud za zjištěné následující:

4. Z informace o pozemku parc.č. St. [Anonymizováno] k.ú. [adresa] má soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem tohoto stavebního pozemku o výměře [Anonymizováno] m2, který je svým druhem zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, jak je zapsáno na listu vlastnictví [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa], obec [adresa]. Na pozemku váznou věcná břemena cesty, chůze a jízdy a rovněž pak věcné břemeno zřizování a provozování vedení.

5. Z listu vlastnictví č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa], má soud za zjištěné, že žalované jsou podílovými spoluvlastnicemi mnoha zde zapsaných nemovitostí, především pak sporného pozemku parc.č. St. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m2, jehož součástí je rodinný č.p.[Anonymizováno][Anonymizováno]. K pozemku parc.č. St. [Anonymizováno] se váže oprávnění resp. věcné břemeno chůze a jízdy k povinnému pozemku parc.č. St. [Anonymizováno]. Právním titulem pro vznik věcného břemene je vyznačen rozsudek [Anonymizováno] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum].

6. Z rozsudku [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] má soud za zjištěné, že tímto rozhodnutím soud uložil vlastníkům pozemku parc.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] povinnost umožnit navrhovatelům, jimiž byli tehdejší vlastníci domu č.p. [Anonymizováno] manželé [jméno FO], přístup a příjezd do jejich nemovitosti číslo popisné [Anonymizováno], na stavební parcele číslo [hodnota] v k.ú. [adresa], vraty a vrátky umístěnými v plotě na jižní straně pozemkové parcely navrhovatelů číslo [hodnota] přes pozemkovou parcelu odpůrců, tehdy manželů [adresa], číslo [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Soud rovněž tehdy rozhodl tak, že zamítl protinávrh odpůrců na zrušení věcného břemene. Své rozhodnutí tehdy soud postavil na zjištění, že věcné břemeno příjezdu a příchodu žalobcům vzniklo na základě vydržení tím, že navrhovatelé a rovněž jejich právní předchůdci toto právo vykonávali v dobré víře i v době [Anonymizováno] let od účinnosti zákona číslo 141/50 Sb. Soud neměl pochyby o tom, že jak navrhovatelé, tak i jejich předchůdci užívali pozemek tehdejších žalovaných nejen k chůzi, ale také k průjezdu pro hospodářské účely. Soud tehdy rovněž uvedl, že navrhovatelé případně jejich právní předchůdci využívali předmětného příchodu a příjezdu minimálně pro vyvážení septiku a zásobování otopem. Protinávrh žalovaných na zrušení věcného břemene byl tehdy zamítnut s tím, že žalobci tehdy neměli jiný rovnocenný přístup a příjezd ke své nemovitosti a na jeho zřízení by museli vynaložit značnou finanční částku a kromě toho by vybudování příjezdu k jejich nemovitosti v úseku okolo obecního rybníka znamenalo investici do majetku jiného tj. [adresa]. Rovněž přístup k nemovitosti tehdejších žalobců od státní silnice vedoucí na [adresa] by bylo nutno upravovat za vynaložení finančních nákladů, přičemž tento přístup je využitelný jen za určitých meteorologických podmínek konkrétně za sucha.

7. V odvolacím řízní pak [Anonymizováno] svým rozsudkem sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] jen upravil a upřesnil výrokovou část soudu prvého stupně, jíž bylo zřízeno věcné břemeno a rozhodnutí [Anonymizováno] prakticky potvrdil, kdy deklaroval, že právo bylo vykonáváno od nepaměti, s určitostí však po dobu [Anonymizováno] let od účinnosti zákona č. 141/1950 Sb., občanského zákoníku. Navrhovatelé tedy právo vydrželi ještě před rokem [Anonymizováno] konkr. právo příchodu a příjezdu ke svým nemovitostem vydrželi v roce [Anonymizováno].

8. Ze spisu sp. zn. [spisová značka], který soud rovněž provedl k důkazům, soud zohlednil při rozhodování především znalecký posudek [jméno FO] vypracovaný za účelem posouzení příjezdu traktorem s vlekem případně autem pro dovoz uhlí a dříví k domu č.p. [Anonymizováno] včetně pěšího přístupu. Z tohoto posudku má soud za zjištěné, že v době jeho vypracování ([Anonymizováno]) příjezdová cesta kolem obou pozemků měla vyhovující konstrukci pro minimální provoz až před stodolu (na pozemku parc.č. St. [Anonymizováno]) tedy před dům č.p. [Anonymizováno] (nyní ve vlastnictví žalobkyně). Odtud pak podél rybníka až k vrátkům k domu č.p. [Anonymizováno] (nyní ve vlastnictví žalovaných) měla cesta nevyhovující charakter a při deštivém počasí byla nesjízdná. Tento úsek by bylo nutno zpevnit štěrkem a posypem kameniva, drceným kamenivem s rozšířením zpevnění před vjezdovými vraty. Znalec tehdy rovněž zjistil, že od vjezdových vrat k domu č.p. [Anonymizováno] k rybníku činí šířka cesty [Anonymizováno] m, kdy tato šířka je po zpevnění vyhovující pro nájezdový poloměr traktoru s vlekem a pro vjezd středních nákladních aut s uhlím, dřívím apod. Prostor dvora před domem č.p. [Anonymizováno] je dostatečný jako obratiště pro tato vozidla s částečným couváním. Tehdejší vlastníci domu č.p. [Anonymizováno] vyváželi 3x ročně žumpu, která je ve dvoře, 2x ročně přiváželi uhlí resp. dříví a seno z prostoru za rybníkem. V době sklizně by byl počet průjezdů vyšší.

9. Při místním šetření, které se konalo na místě dne [datum], se soud seznámil se situací na místě. Bylo zjištěno, že kolem nemovitostí účastníků vede zpevněná cesta k rybníku, která je situována směrem od hlavní silnice na pozemcích parc.č. [hodnota], [Anonymizováno]. Z cesty na pozemku parc.č. [hodnota], který je účelovou (ostatní) komunikací je dvoukřídlými vraty zajištěn vjezd na pozemek parc.č St. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. O něco dále se z cesty na pozemku parc.č. [Anonymizováno] vjíždí dvoukřídlými vraty a vchází bočními vrátky na pozemek parc. St. [Anonymizováno] v podílovém spoluvlastnictví žalovaných. Část cesty vedoucí k rybníku je ohraničena stěnou stodoly stojící na pozemku parc.č. St. [Anonymizováno]. Ve dvoře u domu č.p. [Anonymizováno] se nacházejí dvoukřídlá vrata jako součást oplocení tvořící hranici mezi sousedními pozemky, kdy těmito vraty se vchází na pozemek parc.č. [Anonymizováno]. K domu č.p. [Anonymizováno] přináleží rovněž i pozemek parc. [Anonymizováno], který tvoří zahradu na druhé straně domu od rybníka. Jedná se o rozlehlý pozemek, který je od hlavní silnice vedoucí směrem na [adresa] oddělen hradbou s dvoukřídlými vraty k zajištění příjezdu ze zmíněné hlavní silnice. [adresa] a zahradu dělí nízký odtokový žlab, jinak je vjezd vybetonován a je snadno průjezdný za jakéhokoliv počasí.

10. Z potvrzení o přijatém oznámení ze dne [datum] a [datum] má soud za zjištěné, že partner žalobkyně [jméno FO] oznámil Policii ČR nevhodné chování (nadávky) prvé žalované a slovní urážky z její strany. Totožně oznámila dne [datum] žalobkyně Policii ČR spory při opravě oplocení.

11. Dne [datum] podávala žalobkyně vysvětlení na Policii ČR, kde uvedla mj., že jí přišlo elektronické upozornění z bezpečnostní kamery o pohybu na jejím pozemku. Ze záznamu kamery zjistila, že kamera reagovala na pohyb prvé žalované, která měla trhat trávu u svého domu a tuto natrhanou trávu měla házet před dům žalobkyně a to celkem třikrát. Rovněž nechala po pozemku žalobkyně volně pobíhat svého psa, přičemž žalobkyně ji dříve opakovaně upozorňovala, že si to nepřeje, neboť pes žalované zde močí a ničí záhony. Žalobkyně má rovněž svého psa a nechce, aby se psi poprali. Prvá žalovaná toho však nedbala a proto žalobkyni došla trpělivost a věc oznámila, neboť její chování žalobkyni obtěžuje, nelze se s ní domluvit a neví, jak to jinak řešit.

12. Opačně pak druhá žalovaná oznámila na Policii ČR dne [datum] sousedský spor s partnerem žalobkyně [jméno FO], což doložila potvrzením o přijatém oznámení. 13. [právnická osoba] [adresa] vydal dne [datum] rozhodnutí sp.[Anonymizováno],[Anonymizováno]jímž prvou žalovanou uznal vinnou, že před domem č.p. [Anonymizováno] opakovaně ve dnech [datum], [datum] a [datum] verbálně urážela partnera žalobkyně [jméno FO], jemuž svým jednáním ublížila na cti tím, že ho hrubě urazila. Za toto jednání byla prvé žalované uložena pokuta [právnická osoba] Kč. Toto rozhodnutí bylo posléze k odvolání prvé žalované zrušeno [Anonymizováno] [Anonymizováno] kraje a věc byla vrácena k dořešení [právnická osoba] [adresa]. Výsledek řízení nebyl soudu v době vydání tohoto rozsudku znám.

14. Z žalobkyní předložené fotografie ze dne [datum] soud zjistil, že na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] je odstaveno, zaparkováno vozidlo s [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Soudu je známo, že se jedná o [Anonymizováno] které je podle veřejně dostupných dat dlouhé [Anonymizováno] m a široké [Anonymizováno] m. [právnická osoba] na pozemek žalovaných vjelo z veřejné cesty kolem rybníka vraty ve vlastnictví žalovaných, nezajíždělo přes pozemek žalobkyně.

15. Soud vyslechl svědkyni [jméno FO]. Ta uvedla, že v domě č.p. [Anonymizováno] bydleli dříve její prarodiče. K samotnému věcnému břemeni uvedla, že bylo zřízeno, aby se mohlo zajíždět žebřiňákem za účelem hospodaření v budově č.p. [Anonymizováno]. Jako pracovnice odboru [Anonymizováno] měla rovněž povědomost o stavu cesty kolem rybníka a jejich opravách. Uvedla, že samotný rybník se opravoval přibližně před [Anonymizováno] lety. Cesta, která vede kolem sporných pozemků, se měla opravovat před [Anonymizováno] lety, zbudovalo se tam rovněž i osvětlení, už je tam lepší přístupnost, i když je ta cesta ještě stále úzká. Předtím, než se ta cesta před těmi [Anonymizováno] lety opravovala, tak byla kamenitá, zpevněná štěrkem, ale nebyla to už prašná cesta. Svědkyně rovněž uvedla, že hráz rybníka nebo břeh rybníka se zpevňoval v době, kdy se rybník před [Anonymizováno] lety odbahňoval. [adresa] mají být nyní zpevněné kameny. V době, kdy se u domu č.p. [Anonymizováno] budovala čistička odpadních vod, tak na dvoře parkovala těžká technika. Neviděla však, kudy vozidla na dvůr zajížděla, nicméně uvedla, že to určitě nebylo přes dvůr ve vlastnictví žalobkyně, což by nebylo technicky možné. Svědkyně vypověděla, že obslužnost pozemku u domu žalovaných č.p. [Anonymizováno] je zajištěna, dá se tam zajet i většími vozidly, nicméně záleží na šířce vozidla, neboť ta cesta kolem domů č.p. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] je úzká. Problém s příjezdem mají mít popeláři, proto se musí popelnice od obou domů (č.p. [Anonymizováno] i [Anonymizováno]) odvézt ke křižovatce s hlavní silnicí, nicméně po cestě k rybníku se dá projet sanitkou a projedou tam rovněž i hasiči. Podle jejího vědomí se nemusí k domu č.p. [Anonymizováno] zavážet dřevo, neboť v domě je instalováno tepelné čerpadlo. Svědkyně měla rovněž povědomí o tom, že mezi vlastníky obou domů existují sousedské roztržky a věděla z doslechu, že tam občas tedy jezdí řešit problémy i policie.

16. Jako svědkyně byla vyslechnuta rovněž [jméno FO], sestra prvé žalované, teta druhé žalované. V domě č.p. [Anonymizováno] žila do roku [Anonymizováno]. Uvedla, že přes sousední dvůr chodila do školy, chodili tudy prakticky všichni. Je si vědoma toho, že mezi sousedy panují neshody. Druhé žalované měl kdosi, nějaký pán, mlátit u rybníka do auta. Přes sousední dvorek domu č.p. [Anonymizováno] zajížděl s koňskými povozy její dědeček, který měl hospodářství, vozil tudy hnůj. V době, kdy zde svědkyně bydlela, tak cesta kolem rybníka byla hrubá, kamenitá. Poté, kdy se opravoval rybník, tak se cesta vysypala jemným štěrkem.

17. Ze zpráv ze dne [datum] a [datum] předložených prvou žalovanou má soud dle vyjádření [právnická osoba] [adresa], hospodářský odbor, za zjištěné, že v době od [datum] nebylo vedeno žádné stavební řízení na rekonstrukci cesty přes pozemky parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno]/[právnická osoba] rámci údržby došlo k opravě povrchu cesty, která souvisela s rekonstrukcí inženýrských sítí. Nedošlo k rozšíření komunikace, změně její trasy nebo nivelety.

18. Zprávou kominictví pak prvá žalovaná dokládala, že v domě je sice instalováno tepelné čerpadlo, nicméně je rovněž zachováno vytápění pevnými palivy.

19. K důkazům soud provedl záznam kamerového systému instalovaného žalobkyní na svém domě. Soud si je vědom, že důkaz spočívající v kamerovém záznamu s vyobrazením osoby, která nedala souhlas s pořízením obrazového záznamu, na němž je zachycena, je diskutabilní. Nicméně soud po seznámení se s kamerovým záznamem neshledal, že by tento byl pořízen v rozporu se zákonem a jako takový jej k důkazům připustil. Žalobkyně při instalaci kamerového systému splnila základní podmínky pro provoz takového zařízení. Kamera byla nastavena tak, že sledovala výlučně nádvoří před domem č.p. [Anonymizováno] v jejím vlastnictví, nezabírala nepřiměřeně veřejné prostranství a záznamem rovněž nepřiměřeně nezasahovala do soukromí vlastníků sousední nemovitosti. Kamerový systém tedy sloužil výlučně na ochranu žalobčina majetku a jako takový je přípustný v soudním řízení. Obdobně předložily původně k důkazům kamerové záznamy i obě žalované. Poté, co bylo soudem naznačeno, že tyto záznamy naopak mohly být pořízeny v rozporu se zákonem, tak žalované návrh na jejich provedení vzaly zpět.

20. Z kamerového záznamu předloženého žalobkyní soud jeho přehráním zjistil mj., že prvá žalovaná dne [datum] vstoupila na pozemek žalobkyně, sebrala z tzv. kačírku kolem jejího domu několik hrstí trávy a tyto odhodila směrem k domu žalobkyně. Při vstupu na pozemek žalobkyně rovněž prvá žalovaná ponechala na dvůr vběhnout svého psa a tohoto zde ponechala zcela bez dozoru volně pobíhat. Je rovněž zachyceno, jak pes prvé žalované na žalobčině dvoře močí a pohybuje se v okrasném záhonu. Je rovněž zachyceno, že prvá žalovaná přes pozemek ve vlastnictví žalobkyně chodí k zadnímu traktu svého domu, sbírá zde cosi do kýble. Na záznamu ze dne [datum] je prvá žalovaná zachycena, jak zpoza svého plotu cosi vykřikuje směrem k domu žalobkyně, přičemž jí není přes štěkot psa rozumět. Žalobkyně rovněž předložila několik fotografií zachycujících prvou žalovanou, avšak bez jakékoliv výpovědní hodnoty. Na jedné z fotografií je vidět pohozený papír na dvoře žalobkyně, který tam měla odhodit při jednom z konfliktů prvá žalovaná. Ta to ostatně sama připustila. Uvedla, že jí nebylo umožněno papír uklidit. Na jedné z fotografií ze dne [datum] je pak zachycen cizí člověk vstupující ze sousedního pozemku na pozemek ve vlastnictví žalobkyně, kdy se mělo jednat o dělníka pracujícím na plotě žalovaných.

21. Z ostatních provedených důkazů neučinil soud žádná pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

22. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen NOZ), není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

23. Podle ust. § 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění platném v době vydání rozhodnutí o zřízení věcného břemene ([Anonymizováno]) platilo, že věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

24. Dle ust. § 1257 NOZ, věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

25. Podle ust. § 1258 NOZ platí, že služebnost zahrnuje vše, co je nutné k jejímu výkonu. Není-li obsah nebo rozsah služebnosti určen, posoudí se podle místní zvyklosti; není-li ani ta, má se za to, že je rozsah nebo obsah spíše menší než větší.

26. Dle ust. § 1274 NOZ, služebnost stezky zakládá právo chodit po ní nebo se po ní dopravovat lidskou silou a právo, aby po stezce jiní přicházeli k oprávněné osobě a odcházeli od ní nebo se lidskou silou dopravovali. Služebnost stezky neobsahuje právo vjíždět na služebný pozemek na zvířatech ani vláčet po služebném pozemku břemena.

27. Dle ust. § 1276 NOZ, služebnost cesty zakládá právo jezdit přes služebný pozemek jakýmikoli vozidly. Ve služebnosti cesty není obsaženo právo průhonu. Osoba, které přísluší služebnost cesty, přispívá poměrně k udržování cesty včetně lávek a mostů. Vlastník služebného pozemku přispívá, jen když tato zařízení užívá.

28. Dle ust. § 1277 NOZ, plocha pro výkon služebnosti stezky, cesty nebo průhonu musí být přiměřená potřebě a místu. Stanou-li se stezka, cesta nebo průhon působením náhody neschůdnými, lze se domáhat, aby byla vykázána náhradní plocha, než budou uvedeny v předešlý stav.

29. Podle ust. § 1299 NOZ platí, že služebnost zaniká trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě (odstavec 1). Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu (odstavec 2).

30. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je v celém rozsahu důvodná. Po právní stránce soud hodnotil projednávanou věc dle ust. § 1299 odst. 2 NOZ, dle kterého při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu. V daném případě bylo toto právo deklarováno rozhodnutím soudu jako věcné břemeno za účinnosti starého občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., a to vydržením podle § 151o a násl. tohoto ustanovení.

31. Pokud se nyní žalobkyně domáhá zrušení tohoto věcného břemene, nyní služebnosti definované v ust. § 1257 a násl. NOZ, dle přechodného ustanovení § 3028 odst. 2 NOZ postupuje soud dle citované právní úpravy občanského zákoníku účinné od [datum]. Ustanovení § 1299 odst. 2 NOZ umožňuje domoci se zrušení služebnosti rozhodnutím soudu za podmínky existence trvalé změny vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby, aniž by blíže tato pravidla pro posouzení hrubého nepoměru definoval a ponechává je úvaze soudu.

32. Tato je blíže popisována judikatorní činností a komentářovou literaturou, z nichž soud odkazuje zejména na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2165/98. Dle těchto závěrů je třeba nejprve posoudit, zda ke změně poměrů došlo, v kladném případě, nakolik tato změna měla vliv na způsob výkonu práva odpovídajícího věcnému břemeni, jak se projevila na užívání nemovitosti věcným břemenem zatížené a vzít do úvahy újmu, která oprávněnému nastane v důsledku omezení nebo zrušení věcného břemene za náhradu a porovnat ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkům zatíženého pozemku v důsledku změny poměrů. Dojde-li ke změně poměrů zakládající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku, respektive oprávněné osoby, může se povinný (vlastník služebné věci) domáhat, aby soud služebnost omezil, nebo dokonce zrušil. Na rozdíl od odstavce 1 nedochází k případnému zániku služebnosti přímo ze zákona. Soud tak nemůže pouze deklaratorně konstatovat zánik služebnosti. K zániku věcného břemene podle odstavce 2 je nezbytné konstitutivní rozhodnutí soudu (srov. analogicky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 22 Cdo 2231/2007 nebo 22 Cdo 3864/2014).

33. V projednávané věci je otázkou aplikace ust. § 1299 odst. 2 NOZ na zjištěný skutkový stav, když hypotézou této právní normy je změna poměrů vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku. Jak již bylo výše uvedeno, sporné věcné břemeno bylo deklarováno rozhodnutím soudu na základě dlouhodobého užívání a bylo tedy založeno vydržením. Právním titulem pro vznik věcného břemene tedy bylo dlouhodobé užívání resp. chování způsobem odpovídajícím právu chůze a jízdy přes povinný pozemek, kdy soud v roce [Anonymizováno] resp. [Anonymizováno] toliko deklaroval existenci práva odpovídajícího věcnému břemeni, nezaložil jej konstitutivním rozhodnutím. Důvodem pro vznik věcného břemene tedy nebyly konkrétní, zjistitelné poměry jako např. nemožnost zajištění přístupu jiným způsobem, neexistence cesty apod. Soud proto nemohl v projednávané věci jednoznačně srovnat poměry, které původně vedly ke vzniku věcného břemene a nynější poměry panující v místě, když pro úvahu, zda změnou poměrů vznikl hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, je rozhodující porovnání stavu v době rozhodování soudu k době, kdy bylo věcné břemeno zřízeno. Uvedené však nemusí nutně znamenat vyloučení aplikace ust. § 1299 odst. 2 NOZ, neboť v takovém případě by bylo vyloučeno zrušení věcného břemene rozhodnutím soudu, takové věcné břemeno by bylo nezrušitelné (vyjma jeho promlčením), což zákonodárce evidentně neměl evidentně v úmyslu, neboť občanský zákoník předvídá proměnlivost práv a povinností vyplývajících z věcných břemen. Pakliže tedy zákon v otázce zániku služebnosti nediferencuje jednotlivá oprávnění a právní důvod jejich vzniku, když v ust. § 1299 NOZ hovoří toliko o služebnosti jako takové, pak je zřejmé, že toto ustanovení dopadá rovněž na věcná břemena, nově služebnosti, které vznikly vydržením.

34. Jak již bylo uvedeno, je hypotézou ust. § 1299 odst. 2 NOZ změna poměrů. Zákon nikterak necharakterizuje, o jakou změnu poměrů se má jednat. Nejsou předem stanovena pravidla, kdy dochází ke změně poměrů a kdy nikoli. Volnost soudcovského uvažování vyplývá především z otevřeného pojmu hrubý nepoměr, který umožňuje soudu posuzovat konkrétní okolnosti daného závazku. Především však bude nutné zkoumat, zda došlo ke změně poměrů. V kladném případě pak soud posoudí, nakolik vzniklá trvalá, nikoli jen přechodná, změna poměrů zakládá zákonem předpokládaný hrubý nepoměr mající vliv na výkon práva, případně jak se projevila na užívání služebné věci. Soud rozhodne o omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu v závislosti na úvaze zahrnující porovnání zatížení povinného a výhody oprávněného nebo panujícího pozemku v době, kdy byla služebnost zřízena, se stavem v době rozhodování soudu o zrušení služebnosti (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 3 Cdon 269/96). Dále vezme do úvahy újmu, která oprávněnému vyvstane v důsledku omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu, a porovná ji s případnou újmou, která vznikla vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2165/98 anebo 22 Cdo 1665/99). Změna poměrů přitom musí nutně nastat po vzniku služebnosti; změny, které nastaly před zřízením služebnosti, jsou zcela nevýznamné (srov. analogicky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3671/2007).

35. Po posouzení výše uvedených zjištění a jejich právním hodnocení dle citovaných právních předpisů shledal soud žalobu uplatněnou po právu. V daném případě se žalobkyně domáhala v souladu s ust. § 1299 odst. 2 NOZ vydání konstitutivního rozhodnutí soudu o zrušení služebnosti chůze a jízdy zatěžující pozemek v jejím vlastnictví ve prospěch shora specifikovaných pozemků ve vlastnictví žalovaných.

36. Soud dospěl k závěru, že věcné břemeno chůze a jízdy, které vázne na pozemku parc. č. St. [Anonymizováno] ve prospěch vlastníků pozemku parc.č. [hodnota], není nezbytné pro reálnou možnost žalovaných přijet se svým vozidlem po příjezdové cestě parc.č. [Anonymizováno] kolem rybníka. Jak příjezdová cesta kolem rybníka, tak i vjezd na pozemek žalovaných z obecní cesty jsou dostatečně široké a zajišťují bezpečný průjezd jak osobním automobilům, tak i nákladním vozidlům. Vjezdová brána na pozemek žalovaných č. St. [Anonymizováno] je dostatečně široká a prostor před ní je takové šíře, že umožnilo vjezd i autojeřábu o šířce [Anonymizováno] m a délce přesahující [Anonymizováno] m. Tento autojeřáb se stejnou cestou dostal rovněž zpět z pozemku. Podle tvrzení svědkyně mohou využívat obecní cestu kolem rybníka rovněž i hasiči a sanitky. Věcné břemeno chůze rovněž není nezbytné, neboť příchod mají žalované pohodlně zajištěn z uvedené cesty, která je účelovou komunikací a věcné břemeno chůze tedy slouží žalovaným pouze ke zkrácení cesty. Výkon práva chůze a jízdy přes sousední pozemek není rovněž nezbytný pro hospodářské využití staveb ve vlastnictví žalovaných.

37. Soud má za to, že odpadl rovněž i hospodářský účel věcného břemene, když Okresním soudem v Klatovech a rovněž i Krajským soudem v Plzni bylo původně konstatováno, že vjezdu přes pozemek tehdy ve vlastnictví právních předchůdců žalobkyně je zapotřebí k zajíždění se žebřiňákem, pro vyvážení septiku a zásobování dřevem na vytápění. Je evidentní, že žalované dnes již žebřiňáky nevyužívají. Není rovněž nutné umožnit průjezd fekálnímu vozidlu, neboť dům žalovaných je již napojen na obecní kanalizaci. Rovněž pak odpadá nutnost průjezdu vozidly přivážejícími uhlí nebo dřevo na topení, neboť dům žalovaných je vybaven tepelným čerpadlem. Žalované sice prokazovaly zprávou kominictví, že dům je stále vybaven kotlem na pevná paliva, nicméně soud má za to, že i pokud by využívaly k topení pevná paliva, není nutné k jejich závozu užívat sousední pozemek ve vlastnictví žalobkyně, neboť jak bylo výše uvedeno, cesta kolem rybníka a vjezd na pozemek žalovaných je takového charakteru, že umožňuje vjezd i výjezd rozměrným nákladním vozidlům, která mohou otop zavážet. To bylo ostatně prokázáno i výše konstatovaným znaleckým posudkem vypracovaným v řízení sp. zn. [spisová značka], kde znalec uvedl, že šířka cesty kolem rybníka je po případném zpevnění vyhovující pro nájezdový poloměr traktoru s vlekem a pro vjezd středních nákladních aut s uhlím, dřívím apod. a rovněž, že prostor dvora před domem č.p. [Anonymizováno] je dostatečný jako obratiště pro tato vozidla s částečným couváním. S ohledem na dostatečnou šířku obecní cesty kolem rybníka nacházející se na pozemcích parc.č. [hodnota] a [Anonymizováno] je nepochybné, že každý průměrně zdatný řidič bez problémů zvládne po této cestě zacouvat či jet popředu k pozemku žalovaných a z tohoto pozemku zpět směrem na hlavní cestu. Mimo příjezd spodní cestou mohou žalované využívat rovněž horní vjezd ze silnice vedoucí z [adresa] směrem na [adresa]. V době, kdy bylo soudy dříve rozhodováno, nebyl tento vjezd způsobilý k užívání. To se ovšem změnilo rekonstrukcí vozovky, kdy vjezd na pozemek vraty byl zpevněn betonovým potěrem s odtokovým žlabem. Tento vjezd zajišťuje pohodlný průjezd na pozemek žalovaných parc.č. [hodnota].

38. K případné změně poměrů soud zjistil, že oproti dřívějšímu stavu obecní cesty v době rozhodování soudu v roce [Anonymizováno] došlo ke zlepšení její kvality. Bylo zjištěno a potvrdila to rovněž soudem vyslechnutá svědkyně [jméno FO], že cesta byla dříve hrubá a kamenitá. Znalecký posudek pak konstatoval, že cesta má nevyhovující charakter a při deštivém počasí je nesjízdná. Cesta však byla před několika lety vyspravena, povrch je zpevněn škrábaným asfaltem a štěrkem a je zcela vyhovující potřebám vlastníků nemovitostí v dané lokalitě k příjezdu motorovými vozidly a pěšímu příchodu. Je rovněž ale zřejmé, že se nezměnil stavebně-technický charakter cesty, nedošlo k výstavbě nové vozovky, ale jde stále o místní účelovou komunikaci sloužící toliko vlastníkům domů.

39. Váznutí věcného břemene chůze a jízdy je tedy s ohledem na výše uvedené nadbytečné a bezpředmětné, když lze konstatovat, že žalovanými ani není vesměs užíváno k účelu, k němuž bylo zřízeno tedy k pěšímu příchodu a příjezdu hospodářskou technikou. V současné době je věcné břemeno užíváno především prvou žalovanou, která bez omezení vstupuje na pozemek žalobkyně k opečovávání kačírku kolem svého domu a venčení svého psa, což však není účelem, pro který bylo věcné břemeno zapsáno.

40. Věcné břemeno tak představuje zbytečné právní zatížení pozemku parc. č. St. [Anonymizováno]. V řízení bylo prokázáno, že pokud bude věcné břemeno nadále váznout na pozemku p.č. St. [Anonymizováno] který je ve vlastnictví žalobkyně, ve prospěch panujícího pozemků žalovaných, představuje to nepřiměřenou zátěž pro služebný pozemek a zakládá to hrubý nepoměr mezi právy a povinnostmi oprávněných a povinné ze služebnosti.

41. Argumentace žalovaných o nutnosti zajíždění nákladními vozidly má soud za zcela neopodstatněný. Je mnoho nemovitostí, které mají přístup pouze pro osobní automobily, příp. jen pro pěší, proto nelze požadovat po žalobkyni strpění věcného břemene z důvodu, že k nemovitostem žalovaných občas zajede nějaký větší automobil.

42. Pakliže je ve smyslu ust. § 1299 odst. 2 NOZ zrušení věcného břemene resp. služebnosti vázáno na abstraktně formulovanou podmínku spočívající ve změně poměrů, mohou být tyto změny jak charakteru objektivního, tak rovněž i subjektivního. Změna poměrů, která zakládá hrubý nepoměr mezi služebností a výhodou oprávněného, proto může spočívat i v osobních poměrech účastníků, například ve změně jejich chování, jestliže se toto chování dotýká obsahu předmětné služebnosti (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1624/2002). Mimo to platí, že mimořádně konfliktní vztahy mezi účastníky mohou být důvodem zrušení věcného břemene k nemovitosti, kdy existence věcného břemene je důvodem sporů mezi účastníky, které mají negativní vliv na užívání a údržbu domu, a že stávající situace je dlouhodobě neudržitelná; současně je tato situace výsledkem změny původně dobrých vztahů mezi účastníky. Hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného pak spočívá v tom, že nemovitosti zatížené věcným břemenem nejsou pro rozpor mezi účastníky užívány ani řádně udržovány; za této situace existence věcného břemene neúměrně zasahuje do vlastnického práva žalobkyně, aniž by žalovanému fakticky přinášela prospěch (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 82/2008).

43. V tomto směru soud zjistil, že vztahy mezi oprávněnými z věcného břemene a povinnou jsou již delší dobu mimořádně napjaté. Sousedské spory jsou řešeny za asistence Policie ČR, jsou vedena rovněž přestupková řízení (byť ne dosud pravomocně skončená). Z kamerového záznamu provedeného k důkazům bylo zřejmé, že prvá žalovaná na pozemek žalobkyně vstupuje, aniž by tím realizovala své oprávnění z věcného břemene, které má sloužit výhradně k zajištění přístupu k panující nemovitosti. Na pozemku žalobkyně nechává prvá žalovaná volně pobíhat svého psa, který zde vykonává potřebu. Bylo rovněž viditelné, že prvá žalovaná zde pohazuje natrhanou trávu a pokřikuje přes plot a rovněž že žalované umožnily přístup na pozemek žalobkyně cizí osobě.

44. Z uvedeného má soud za prokázané, že došlo mimo jiné ke změně poměrů subjektivního charakteru od doby, kdy bylo soudem zřízeno věcné břemeno, neboť v době, kdy bylo na základě soudního rozhodnutí zapsáno vydržené věcné břemeno, došlo ke změně vlastníků obou nemovitostí. Jak žalobkyně, tak ani žalované nebyly účastníky předchozího soudního řízení. Rovněž pak není z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ani z obsahu spisu zřejmé, že by vztahy mezi tehdejšími sousedy byly jakkoliv napjaté a narušené, oproti současnosti, kdy sousedské vztahy právních nástupců původních sousedů jsou značně narušené a dochází jak k verbálním, tak zřejmě i neverbálním výměnám názorů. Je zřejmé, že věcné břemeno, které by mělo narovnat sousedské vztahy a zajistit nerušené užívání nemovitostí, je nyní zdrojem vzájemných rozepří a způsobuje rozkol v sousedském soužití. Pakliže tedy žalobkyně musí na základě zapsaného věcného břemene tolerovat na svém pozemku pohyb žalovaných, především pak prvé žalované, která si ve vztahu k žalobkyni tzv. nebere servítky, pak je zde hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku.

45. Soud musí rovněž při rozhodování o zrušení věcného břemene postupem podle ust. § 1299 NOZ vzít do úvahy újmu, která oprávněnému vyvstane v důsledku omezení nebo zrušení služebnosti za náhradu, a porovnat ji s případnou újmou, která vznikne vlastníkovi služebné věci v důsledku trvalé změny poměrů (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2165/98). V tomto směru má soud za to, že žalovaným v souvislosti se zrušením věcného břemene žádná újma nevznikne. Nijak se tím nezmění hodnota jejich nemovitostí, jejichž charakter a využitelnost zůstane zcela beze změn. Oproti tomu je zřejmé, že hodnota služebné nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, jež je zatížena věcným břemenem daného charakteru s přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem, může být vyznačeným věcným právem k věci cizí snížena, neboť žalobkyně nemůže svůj pozemek užívat v plném rozsahu, když musí nechat na části svého pozemku volný průjezd a průchod na sousední dvůr.

46. Služebnost je možno postupem podle ust. § 1299 odst. 2 NOZ zrušit nebo omezit jen za přiměřenou náhradu. Přiměřená náhrada nemusí být nutně poskytnuta pouze v peněžité podobě. Nelze však vyloučit ani situaci, kdy se povinný bude domáhat zrušení služebnosti i bez náhrady, a to s ohledem na rozpor přiznání takové náhrady v rozporu s principy uvedenými v § 2 odst. 3, § 6 odst. 2 nebo § 8 (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1663/2017). Při rozhodování o výši přiměřené náhrady za zrušení nebo omezení služebnosti má soud vycházet zejména z rozsahu majetkového prospěchu, kterého se zrušením služebnosti vlastníkovi služebné věci dostává, jakož i z majetkových důsledků zániku služebnosti pro oprávněného (srov. analogicky rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Co 2284/98).

47. Žalované využívají věcné břemeno zcela bezúplatně a nerušeně. Věcné břemeno chůze a jízdy bylo zřízeno pro právní předchůdce žalovaných bezúplatně a jakékoliv stanovení náhrady za zrušení služebnosti, též v souvislosti jejího bezúplatného zřízení by byla v rozporu s dobrými mravy (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 1330/2011).

48. Jelikož má soud za to, že mezi výhodami žalovaných a zatížením žalobkyně nastal vzhledem k popsaným okolnostem hrubý nepoměr, kdy zatížení služebného pozemku je zbytečné, hospodářská potřeba průjezdu zanikla, nadto je věcné břemeno bezúplatné, proto výhody žalovaných, které mají zajištěn ničím nerušený a pohodlný přístup přes obecní cestu kolem rybníka, značně přesahují toto zatížení. Z tohoto důvodu rozhodl soud o zrušení služebnosti. Tato byla zřízena jako bezúplatná, proto soud nerozhodoval ani o případné náhradě.

49. V řízení byly soudem provedeny toliko právně významné důkazy, které jsou shora konstatovány. Další navržené důkazy byly bez jakékoliv relevance, případně byly nadbytečné, proto je soud nepřipustil.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši [částka] za každý úkon právní pomoci při tarifní hodnotě [částka] určené dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Za sedm úkonů právní pomoci (převzetí věci, podání žaloby, 4x účast při jednání, kvalifikované vyjádření ve věci) tak odměna činí [částka], k čemuž náleží náhrada sedmi režijních paušálu po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tj. [částka] + 21 % DPH tj. [částka] a [právnická osoba] Kč za zaplacený soudní poplatek.

51. Náklady řízení jsou žalované povinny zaplatit v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO], advokáta se sídlem [adresa], v obecné třídenní lhůtě určené dle § 160 odst. 1 o. s. ř..

Poučení