5 C 32/2023-47

Rubrum

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený zákonnou zástupkyní [jméno] [příjmení] bytem [adresa žalovaného] o žalobě na zrušení věcného břemene takto:

Výrok

I. Věcné břemeno zatěžující formou služebnosti studnu žalobce umístěnou na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], a spočívající v oprávnění žalovaného jako vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], odebírat vodu, včetně práva položení vodovodního potrubí z uvedené studny a svádění vody přes služebnou pozemkovou parcelu pro potřebu panující stavební parcely a směrem k ní, se bez náhrady ruší.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou, podanou k Okresnímu soudu v Klatovech dne [datum], domáhal zrušení věcného břemene zatěžující formou služebnosti studnu žalobce umístěnou na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], a spočívající v oprávnění žalovaného jako vlastníka pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], jejíž součástí je stavba rodinného domu [adresa], odebírat vodu, včetně práva položení vodovodního potrubí z uvedené studny a svádění vody přes služebnou pozemkovou parcelu pro potřebu panující stavební parcely a směrem k ní.

2. K uplatněnému nároku žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem studny umístěné na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], který má ve společném jmění spolu se svojí manželkou. Studna není v katastru nemovitostí evidována. Výlučné vlastnictví žalobce ke studni jako k samostatné věci bylo už potvrzeno několikrát v soudních řízeních vedených u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný je vlastníkem stavební parcely [číslo] rovněž v [katastrální uzemí], jejíž součástí je také stavba rodinného domu [adresa]. Žalovaný odebírá z uvedené studny vodu potrubím, které si z ní vede směrem ke své nemovitosti. Soudy v odkazovaném řízení, vedeném u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. [spisová značka], konstatovaly, byť pouze v odůvodnění svých rozhodnutí, že žalovanému po vydržení svědčí právo odpovídající věcnému břemeni odebírání vody z dané studny. Žalobce o tom není dle svých slov přesvědčen, musí však z takového závěru vycházet. Věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí, nicméně vychází ze závěru soudů, že existuje, neboť jsou na něm založeny i pravomocné soudní rozsudky.

3. Žalobce dále uvedl, že v rámci jiného řízení, vedeného vodoprávním úřadem, vyšlo najevo, že žalovaný už dávno má svoji vlastní studnu u svého rodinného domku, že je k ní vydáno pravomocné rozhodnutí správního úřadu o nakládání s vodami a že studna jako stavba je povolena. Babička žalovaného paní [příjmení] podle sdělení zaměstnanců vodoprávního úřadu však tvrdí, že ze studny brát vodu nesmí, protože jí to prý za žalovaného nepovolil opatrovnický soud a ten že nepovolil ani vybudování nové studny. Odtud žalobce dovozuje, že žalovaný má kvalitní vlastní zdroj vody, a přesto dál odebírá vodu z žalobcovy studny. Z objektivního hlediska tak vodu ze studny ve vlastnictví žalobce už nepotřebuje. Změnou poměrů tak trvale nastala taková situace, za které soudy konstatované věcné břemeno ztratilo jakékoli své hospodářské opodstatnění. Dle žalobce je proto namístě, aby je soud zrušil. K tomu žalobce doplnil, že s ohledem na okolnosti případu je přesvědčen o tom, že žalovanému za takové zrušení nenáleží náhrada v žádné formě. Věcné břemeno, pokud vydržením skutečně vzniklo, existuje bez jeho přičinění a proti jeho vůli. Vybudování vlastní studny bylo pro vlastníky domku [adresa] už před desítkami let podmínkou ke stavbě, a jestliže ji splnili teprve nyní, nemělo by jim za to logicky náležet žádné plnění.

4. Žalovaný se k žalobě vyjádřil prostřednictvím své zákonné zástupkyně. Ta v podání ze dne [datum] striktně odmítla tvrzení žalobce, že mají jiný kvalitní zdroj pitné vody. Veškeré skutečnosti a důkazy prokazující nárok žalovaného jsou uvedené již v minulých rozhodnutích, která byla do dnešního dne vydána. Žalovaný má za to, že zdroj pitné vody ze studny umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce] ve vlastnictví manželů [příjmení] je jediný užívaný a do domu zavedený zdroj pitné vody. Jiný kvalitní zdroj nemá. Oprávněnost odběru pitné vody je také uvedena ve sdělení [stát. instituce] č. j. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]. Zástupkyně žalovaného na této argumentaci setrvala i při jednání.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], vzal soud za prokázané, že tento pozemek je ve společném jmění manželů [jméno] a [jméno] [příjmení]. Na tomto pozemku se dle shodných tvrzení účastníků nachází studna, která je dnes ve vlastnictví žalobce a která (resp. odběr vody z ní) je předmětem řady sporů mezi účastníky.

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], vzal soud za prokázané, že na něm stojí stavba, a sice rodinný dům [adresa]. Výlučným vlastníkem pozemku a zmíněné stavby je žalovaný. Z výpisu rovněž plyne zápis věcného břemene užívání.

8. Z obsahu soudního spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum], bylo určeno, že žalobce je (výlučným) vlastníkem studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec].

9. Z obsahu soudního spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce se v tomto řízení domáhal uložení žalovanému povinnosti odstranit sací koš ze studny umístěné na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obci [obec]. Tato žaloba byla zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci dne [datum]. Soud tehdy dospěl k závěru, že ze strany žalovaného došlo k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni (nově služebnosti) k odběru vody z dané studny. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo rozhodnutí nalézacího soudu ve věci samé potvrzeno jako věcně správné.

10. Z rozhodnutí [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], se podává, že jím bylo vydáno povolení k nakládání s vodami, a sice k odběru podzemních vod podle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 vodního zákona, a to z nově vybudovaného vodního zdroje, kterým je vrtaná studna na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce]. Povolení k nakládání s těmito vodami bylo vydáno v maximálním množství 18 m3 za měsíc, resp. 216 m3 za rok s maximálním průtokem 0,7 l/s, a sice pro účely individuálního zásobování objektu k bydlení vodou na dobu životnosti vodního díla a trvání účelu povoleného odběru podzemních vod. Žadatelem, tedy účastníkem správního řízení, byla v daném případě paní [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Druhým výrokem téhož rozhodnutí (pod písm. B) byl schválen stavební záměr, a to v podobě vrtané trubní studny včetně vodovodu ze studny s umístěním na pozemku parc. [číslo] parc. č. st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce]. Současně byly stanoveny konkrétní technické parametry této studny a požadavky na její umístění, které jsou v rozhodnutí podrobněji rozvedeny, s tím, že stavba vodního díla bude dokončena v termínu do [datum].

11. Z kopie katastrální mapy, která byla soudem vyhotovena pro účely tohoto soudního řízení se stavem ke dni [datum], vyplývá, kde se nacházely původní pozemky parc. [číslo] st. [anonymizováno] v k. ú. [část obce], na které odkazuje výše uvedené rozhodnutí [stát. instituce] ze dne [datum], kterým byla povolena výstavba studny a odběr vody z této studny na pozemcích žalovaného. Současně vzal soud z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], platného ke dni [datum], za prokázané, že tyto původní pozemky byly ve výlučném vlastnictví žalovaného s tím, že věcné břemeno jejich užívání svědčilo paní [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa].

12. Ze sdělení [stát. instituce], odboru životního prostředí, sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] plyne, že se týká podnětu žalobce stran nepovoleného odběru podzemních vod z jeho studny. Z uvedeného popisu správním orgánem je patrné, že jde o shora zmíněnou studnu ve vlastnictví žalobce. Správní orgán se v tomto sdělení mimo jiné zabývá historií předmětné studny. Správní orgán následně dospívá k závěru, že ačkoli znění dílčích povolení k odběru vody vydaných v minulosti nejsou zcela jednoznačná a z jejich prostého textu není zřejmé, pro jaké objekty byla vydána, jejich výkladem lze dovodit, že povolení byla vydána pro všechny rekreační objekty napojené na uvedenou studnu v okamžiku vydání povolení, nikoli pouze pro objekt navrhovatele, tj. žalobce. Správní orgán vycházel zejména z toho, že v žádosti je výslovně uvedeno množné číslo rekreačních objektů, dále počet zásobovaných osob 15 a množství odebírané vody 1 500 litrů na den. Jednotné číslo rekreačního objektu se v povolení vyskytuje pouze v odstavci 2 výroku, přičemž si vzájemně odporuje se zněním žádosti a rovněž i s bodem 3 vlastního výroku. Měl tedy za to, že v souladu s ustanovením § 11 odst. 1 věty první vodního zákona se jedná o povolení k nakládání s vodami vydané pro rekreační objekty v k. ú. [část obce], přecházející na jejich případné další nabyvatele.

13. Ve stanovisku žalobce, datovaného dnem [datum], k výkladu zaujatému správním orgánem ve výše citovaném sdělení ze dne [datum], stojí, že se závěrem správního orgánu žalobce kategoricky nesouhlasí. Uvádí, že až do okamžiku, kdy si toto nanejvýš sporné stanovisko správních orgánů mohli„ napojení“ sousedé přečíst, nikdo z nich netvrdil a ani netušil, že by se mohl vydávat za vlastníka či držitele takového oprávnění, a že mu navíc toto právo vzniklo v roce 1990. Kdyby např. [celé jméno žalovaného] toto tušili, rozhodně by v poslední době nevynakládali úsilí k pořízení vlastního zdroje vody. Ostatně stejně si v minulosti pořídily vlastní studny i další osoby, které by to jinak rozhodně dělat nemusely. Žalobce ve stanovisku dále poukazuje na to, že Krajský soud v Plzni v rozsudku ve věci sp. zn. [spisová značka] tyto listinné důkazy řádně prozkoumal a uvedl, že z ničeho nevyplývá, že by bylo pamatováno i na odběr vody ostatními obyvateli mimo dům [adresa].

14. Z protokolu o zkoušce [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] laboratoř, se podává, že analyzovaným materiálem byla pitná voda z vodního zdroje na adrese [adresa žalobce]. Datum odběru vzorku je [datum], samotná analýza pak byla provedena mezi [datum] až [datum]. Z jejích výsledků vyplývají jednotlivé hodnoty dusičnanů, amonných iontů, PH, pachu, zákalu, železa, tvrdosti vody a jsou zde také údaje o koliformních bakteriích a kolonie 22 °C a 36 °C. Pokud jde o limitní hodnoty, ty byly převzaty z vyhlášky č. 252/2004 Sb. Bylo zjištěno, že těmto limitům nevyhovuje přítomnost železa a parametr zákalu. Z odborného stanoviska a interpretace takto provedených měření, vloženého do protokolu, plyne, že vzhledem k vyššímu obsahu železa bude nutné, pokud se jeho obsah po dlouhodobém čerpání nesníží, pořídit vhodný filtr pro jeho odstranění.

15. Z protokolu o zkoušce vody [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec], Centrem hygienických laboratoří, soud zjistil, že jím byla provedena analýza vzorku vody z malého nedezinfikovaného zdroje vody na adrese [adresa]. Podává se z něj, že voda v předmětné studni nevyhovuje, pokud jde o PH, a nejsou hodnoceny parametry vápníku, tvrdosti a hořčíku. Zkoumaný vzorek vyhovuje v oblasti železa, zákalu barvy a celkového organického uhlíku. Pokud jde o koliformní bakterie, zkouška shledala tuto vodu nevyhovující. Počty kolonií při 22 °C a 36 °C nebyly hodnoceny.

16. Z protokolu o zkoušce vody [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného [anonymizována dvě slova] stanicí v [obec], soud zjistil, že předmětem zkoušky byl vzorek pitné vody na adrese [adresa]. Odběr byl uskutečněn dne [datum]. Z výsledků zkoušky vyplývá, že vzorek překročil limitní hodnoty koliformních bakterií, které byly zjištěny v množství 30 KTJ/100 ml. Hodnocený vzorek rovněž neobstál v oblasti zjištěné přítomnosti dusičnanů v množství 42 mg l, přičemž doporučenou hodnotou je 15 mg l. Ze závěru provedené zkoušky vyplývá, že překročení nejvyšší mezní hodnoty u koliformních bakterií vylučuje užití vody jako pitné. Byla proto doporučena dezinfekce studniční vody některým z předestřených přípravků.

17. Z protokolu o zkoušce vody [číslo] ze dne [datum], vyhotoveného [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec], Centrem hygienických laboratoří, soud zjistil, že jím byla provedena analýza vzorku vody v rozsahu kráceného rozboru (pokrývajícího jen část parametrů, resp. vybrané parametry) z malého nedezinfikovaného zdroje vody na adrese [adresa]. Hodnoty jsou vyjádřeny číslicí 4 s vykřičníkem. Z hodnocení tohoto nálezu plyne, že jde o indikaci fekálního znečištění vody člověkem nebo zvířetem. Vodu tak nelze dále používat jako pitnou, v nouzovém případě je třeba ji převařit. Bylo doporučeno pátrat po zdroji znečištění, resp. zjistit, zda nešlo o náhodné jednorázové znečištění. Skupina chemických ukazatelů nebyla hodnocena.

18. Soud zvážil argumentaci účastníků, výsledky provedeného dokazování, jakož i obsah spisového materiálu, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

19. Podle § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“), může každý, kdo se domáhá právní ochrany, důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

20. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li dále stanoveno jinak, se ustanoveními tohoto zákona řídí i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

21. Podle § 1257 o. z. může být věc zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Dle § 1260 odst. 1 o. z. se služebnost nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

22. Podle § 1299 odst. 1 o. z. zaniká služebnost trvalou změnou, pro kterou služebná věc již nemůže sloužit panujícímu pozemku nebo oprávněné osobě. Při trvalé změně vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci a výhodou panujícího pozemku nebo oprávněné osoby se vlastník služebné věci může domáhat omezení nebo zrušení služebnosti za přiměřenou náhradu.

23. V řízení bylo provedeným dokazováním bez pochybností prokázáno, že žalobce je výlučným vlastníkem studny nacházející se na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec] O vlastnictví studny bylo výslovně rozhodnuto pravomocným soudním rozhodnutím o žalobě na určení vlastnického práva. Stejně tak bylo bez pochyb prokázáno, že žalovaný disponuje titulem k legálnímu odběru vody z téže studny, a to právem odpovídajícím věcnému břemeni, jež nabyl vydržením. Tento závěr byl vysloven ve shora vzpomenutém rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (srov. body 35 až 38) i navazujícím rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (viz bod 21). Ačkoli předmětem řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] nebylo samotné věcné břemeno, resp. právo jemu odpovídající na odběr vody z předmětné studny ve vlastnictví žalobce, když otázka vzniku a trvání tohoto věcného práva byla řešena jako předběžná, a nikoli hlavní, neznamená to, že by snad soud nyní mohl bez dalšího sám dospět k jiné (opačné) odpovědi na tuto otázku. V nynějším řízení nebyly předloženy důkazy, které nebyly dříve známé a které by ukazovaly na odlišné posouzení této otázky. Ostatně sám žalobce pravomocná soudní rozhodnutí, v nichž byla existence práva žalovaného na odběr vody konstatována, respektuje. Za této situace soud z těchto rozhodnutí zcela vyšel, maje na zřeteli principy vyjádřené ve shora citovaném ustanovení § 13 o. z., které jsou součástí širší zásady předvídatelnosti soudního rozhodování, resp. legitimního očekávání. Z týchž důvodů soud ponechal stranou bližšího hodnocení důkazy sdělením [stát. instituce], odboru [anonymizována dvě slova], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a k němu se vážícím oponentním stanoviskem žalobce ze dne [datum], jelikož se v nich rozebírá problematika oprávnění k odběru vody (nejen) ze strany žalovaného a historie odběru z žalobcovy studny. Tyto vývody nemohou zvrátit pravomocná soudní rozhodnutí o tom, že žalovaný vydržel právo odpovídající věcnému břemeni (nyní služebnost).

24. Soud se dále zabýval opodstatněností požadavku žalobce na zrušení věcného břemene. Poněvadž k vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni dle rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] došlo již v roce 2005 (srov. body 34 a 37 rozsudku prvostupňového soudu), tj. za účinnosti předchozího občanského zákoníku (zákona č. 40/1964 Sb.), bylo nutné optikou přechodných ustanovení nyní platného občanského zákoníku posoudit, zda se na věc použije staré či nové právní úpravy. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] Nejvyšší soud ke shora citovanému přechodnému ustanovení § 3028 odst. 2 o. z. uvedl, že toto ustanovení se použije, mimo jiné, i při rozhodování o zrušení či omezení služebnosti (věcného břemene), a to s odkazem na další svoji judikaturu, zvláště rozsudek sp. zn. 22 Cdo 3732/2014 ze dne 24. 2. 2015, uveřejněný pod [číslo] Sb. rozh. obč. Tento závěr Nejvyšší soud znovu připomněl i ve svých pozdějších rozhodnutích (z poslední doby srov. např. bod 28 rozsudku sp. zn. 23 Cdo 840/2022 ze dne 26. 4. 2023). Z vyloženého tak plyne, že pro rozhodování soudu v nynější věci je rozhodnou úprava zrušení (omezení) věcného břemene (služebnosti) obsažená v nyní platném občanském zákoníku. Podmínky předvídané touto novou úpravou se nicméně veskrze shodují s těmi, které stanovil dřívější občanský zákoník (srov. zejm. § 151p odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb.).

25. Žalobce se domáhá zrušení věcného břemene pro změnu poměrů, která je trvalé povahy a vyvolává hrubý nepoměr mezi zatížením služebné věci (studny) a výhodou oprávněné osoby (žalovaného). Tuto změnu žalobce spatřuje ve vybudování nové studny na pozemku žalobce s možností napojení tohoto zdroje vody na přilehlou nemovitost určenou k bydlení ([adresa] v k. ú. [část obce], obci [obec]). Tyto tvrzené okolnosti jsou v obecné rovině bezpochyby důvodem způsobilým dosíci omezení či zrušení existujícího věcného břemene. Však také [název soudu] ve výše vzpomenutém rozsudku č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] výslovně zmínil, že žalobce (v tehdejším řízení) netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, že by žalovaný měl jiný zdroj vody (bod 19), pročež žalobě nebylo možné vyhovět. Nyní ovšem žalobce takové tvrzení předestřel a prokazoval. Soud se proto nejprve zaobíral tím, zda tímto alternativním zdrojem vody žalovaný vskutku disponuje, a dospěl ke kladnému závěru. Žalovaný při jednání u soudu ústy své zástupkyně potvrdil, že došlo ke zbudování vrtané studny na jeho pozemku u domu, v němž bydlí jeho babička, avšak uvedl, že není napojená na nemovitost a jedná se o užitkovou vodu s tím, že podle rozboru vody není pitná.

26. Následně se tedy soud zaměřil na tvrzení žalovaného o nevhodnosti nově vybudovaného vodního zdroje. V tomto směru žalovaného poučil, že je třeba, stvrdil-li existenci nové studny u své nemovitosti, jak uvedl žalobce, aby prokázal své tvrzení, že tento nový zdroj vody není použitelný či vhodný pro zásobování objektu pitnou vodou. Na toto poučení žalovaný zareagoval předložením rozboru vody z daného zdroje, a to výše uvedeným protokolem o zkoušce [číslo] ze dne [datum]. Z něj však vyplývá, že vzorek toliko nevyhovuje co do obsahu železa a co do zákalu, v ostatním zkoumaný vzorek splňuje limity podle vyhlášky Ministerstva zdravotnictví č. 252/2004 Sb. Protokol pak obsahuje i odborné stanovisko, resp. interpretaci výsledků zkoušky, dle níž bude vzhledem k vyššímu obsahu železa nutné, pokud se jeho obsah po dlouhodobém čerpání nesníží, pořídit vhodný filtr pro jeho odstranění. Odtud vyplývá, že ačkoli je voda železitá, není tato skutečnost překážkou pro to, aby mohla být jako pitná užívána. Je však zapotřebí buď vodu dlouhodobě čerpat, anebo pořídit filtr na odstranění železa. Je obecně známou skutečností, že železitá voda ve studních není jevem nikterak výjimečným, přičemž pro tento problém existuje odpovídající řešení, jež také bylo žalovanému doporučeno. V tomto směru soud nemohl rozumně dospět k závěru, že zbudovaná vrtaná studna představuje nepoužitelný zdroj pro zásobování dotčené nemovitosti vodou. Žalobce naproti tomu v řízení prokazoval kvalitu vody ze své studny, již žalovaný dosud odebírá. Z jednotlivých rozborů této vody uskutečněných s různým časovým odstupem vyplynulo, že voda se dlouhodobě potýká s problémy v oblasti koliformních bakterií, rovněž tedy trpí závadou, a to nikoli bezvýznamnou.

27. Soud pak nemohl vyslyšet argument žalovaného, že nově zbudovaná studna není napojena na přilehlou nemovitost (tj. stavbu [adresa] v k. ú. [část obce], obci [obec]). V řízení bylo pravomocným rozhodnutím [stát. instituce] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] prokázáno nejen povolení nakládání s vodou z takto vybudované studny, ale též schválení stavebního záměru včetně vodovodu ze studny s napojením na objekt rodinného domu. Otázka, zda je dům podle vydaného povolení skutečně napojen na vodu z předmětné studny, jak se v citovaném rozhodnutí předpokládá, není pro rozhodnutí o žalobě významné. Podstatné je zjištění, že žalovaný touto možností disponuje, tj. zásobování objektu vodou není po právní stránce vyloučeno nebo fakticky neuskutečnitelným, resp. proveditelným nepřiměřeně obtížně.

28. Vzhledem k tomu, že žalovaný nad rámec výhrad stran závadnosti vody v nově opatřeném zdroji nic jiného netvrdil ani neprokazoval, dospěl soud k závěru, že žalovaný má zbudováním nové studny k dispozici dostatečný zdroj vody pro zásobování budovy [adresa] v k. ú. [část obce], obci [obec]. Jedná se o trvalou změnu vyvolávající hrubý nepoměr mezi zatížením studny ve vlastnictví žalobce a výhodou žalovaného, resp. panujícího pozemku, pro který soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přikročil ke zrušení věcného břemene spočívajícího ve služebnosti odběru a svádění vody na nemovitosti žalovaného ze studny ve vlastnictví žalobce. Učinil tak, aniž přiznal oprávněnému z věcného břemene (žalovanému) náhradu za takové zrušení. Zrušením věcného břemene (služebnosti) se v dané věci povinnému nedostane žádného měřitelného majetkového prospěchu, když toliko dojde k obnovení vlastnického práva ke služebné věci (studni) o rozsah, o který bylo služebností omezeno. Žalobce jako povinného mohou tížit náklady na případné odstranění sacího koše a potrubí ze studny a pozemku, na němž je umístěna, v závislosti na tom, jak se s žalovaným dohodne na jejich osudu. Pro žalovaného jako oprávněného může mít zánik služebnosti ten důsledek, že případně bude muset napojit svoji nemovitost [adresa] na nově zbudovanou studnu, pakliže tak dosud neučinil. O to ovšem sám usiloval, a právě zbudováním nové studny zapříčinil změnu poměrů, pro kterou soud přikročil ke zrušení dané služebnosti. Není tak namístě, aby žalobce jako povinný tyto náklady hradil. Vedle toho je třeba zvážit i okolnosti, za kterých věcné břemeno vzniklo, jakož i to, zda bylo zřízeno bezúplatně či za úplatu (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1372/2016 ze dne 31. 1. 2017). Věcné břemeno (služebnost) v souzeném případě vzniklo vydržením oprávnění právních předchůdců žalovaného, které nebylo úplatné, jak bylo zjištěno v soudním řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se pokoušel uzavřít dohodu s babičkou žalovaného o odběru vody ze studny za úplatu, jak bylo v odkazovaném řízení zjištěno z dopisu ze dne [datum] (viz bod 10 opakovaně citovaného rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]), k čemuž nedošlo. Odvolací soud pak žalovanému adresoval apel, aby zvážil, zda a případně v jakém rozsahu se bude na údržbě studny podílet (viz bod 21 rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]). Soud má ve světle všech těchto okolností případu za to, že žalovanému za zrušení práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti) náhrada nepřísluší.

29. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na plném procesním úspěchu žalobce ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobci jeho soudní výlohy v plném rozsahu.

30. Náklady řízení žalobce dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši [částka], odměna advokáta za zastupování žalobce v soudním řízení ve výši [částka] sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání samotné žaloby a účast na jednání před soudem) při sazbě mimosmluvní odměny [částka] za 1 úkon právní služby dle § 9 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po [částka] ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši [částka], počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem tedy náklady řízení žalobce dosahují částky [částka].

31. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.