5 C 328/2021 - 582

Rubrum

Okresní soud ve Znojmě rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Klaudingerovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu o převodu pozemků takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít s žalobcem tuto smlouvu o převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě): a) [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] a, [adresa] (dále jen „převodce“) a b) [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], r.č. [RČ], bytem [Adresa žalobce] (dále jen „nabyvatel“) uzavírají podle § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen zákon o půdě), tuto: Smlouvu o převodu pozemků: 1. [Jméno žalované], IČ: [IČO žalované], se sídlem [adresa] a, [adresa], jako převodce spravuje mimo jiné nemovitosti (dále jen „pozemky“): - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo] zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa] - parc. č. [číslo], zapsaný na LV č. [hodnota], vedeném katastrálním úřadem pro [adresa], v k. ú. [adresa], obec [adresa]

2. Nabyvateli vznikl nárok na bezúplatný převod pozemků z vlastnictví státu podle ust. § 11a zákona o půdě. Nárok nabyvatele podle § 11a zákona o půdě vznikl z rozhodnutí [adresa], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum], z rozhodnutí [adresa], č.j. [číslo jednací], ze dne [datum] a z rozhodnutí [právnická osoba], č.j. [č. účtu] ze dne [datum].

3. Na uspokojení nároku nabyvatele dle čl. 2. této smlouvy převodce převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky uvedené v čl. 1. této smlouvy, včetně součástí a nabyvatel je přijímají do svého vlastnictví převodce: ___________________ nabyvatel: _________________________ [Jméno žalované] [Jméno žalobce]

II. V části, v níž se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu, a to ohledně pozemků - parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [číslo] k. ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], - parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], obec [adresa], vše zapsáno u [právnická osoba] pro [adresa] – venkov na LV č. [hodnota] pro obec a k.ú. [adresa], se řízení zastavuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 129 812 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se prostřednictvím žaloby ze dne [datum] domáhal vydání rozsudku, kterým by soud nahradil projev vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu pěti náhradních pozemků nacházejících se v kat. území [adresa] a osmi náhradních pozemků nacházejících se v kat. území [adresa], blíže specifikovaných v petitu žaloby, na které žalobci vznikl nárok podle § 11 a § 11a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“), a to na základě rozhodnutí [adresa], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem id. části pozemku dle PK části parc. č. [hodnota], role, o výměře [výměra] m2 v k. ú. [adresa] (dále jen „rozhodnutí [číslo jednací]“), dále na základě rozhodnutí [adresa], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem id. pozemku dle PK parc. č. [hodnota], stavební, o výměře [výměra] m2 s domem čp. [číslo] v k. ú. [adresa] (dále jen „rozhodnutí [číslo jednací]“) a rozhodnutí [právnická osoba], č. j. [číslo], ze dne [datum], kterým bylo rozhodnuto, že žalobce není vlastníkem id. části pozemku dle PK části parc. č. [hodnota], o výměře [výměra] m2 v k. ú. [adresa] (dále jen „rozhodnutí [číslo]“).

2. Žalovaná nejprve ocenila restituční nárok žalobce na částku v souhrnné výši 248 243,67 Kč. Žalobce měl za to, že tato výše restitučního nároku je nesprávná a jeho restituční nárok by měl být žalovanou oceněn v několikanásobně vyšší výši, a to vzhledem k povaze nevydaných pozemků, které sice byly v době přechodu na stát vedeny v evidenci jako pozemky zemědělské, nicméně byly určeny k výstavbě, jakož i vzhledem k nesprávnému administrativnímu začlenění obce [adresa], kdy žalovaná nezohlednila administrativní přičlenění obce [adresa] v roce [rok] a nesprávně ocenila nevydané (stavební) pozemky sazbou ve výši 20 Kč za 1 m2, a nikoliv správnou sazbou ve výši 250 Kč za 1 m2. Za účelem prokázání nesprávnosti postupu žalované při ocenění restitučního nároku žalobce byl vypracován znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] znalecký posudek č. [číslo jednací] ze dne [datum], dle něhož činí celková cena nevydaných pozemků částku 5 707 750 Kč. Žalovaná k žádosti žalobce částečně uznala své pochybení a přecenila restituční nároky žalobce vyplývající z rozhodnutí [číslo jednací] na částku 896 411,87 Kč a z rozhodnutí [číslo] na částku 2 018 295 Kč, avšak restituční nárok žalobce z rozhodnutí [číslo jednací] žalovaná odmítá přecenit, stále jej eviduje pouze ve výši 1 223,20 Kč. Žalobce s tímto oceněním nesouhlasí.

3. Svévoli a liknavost žalované spatřoval žalobce zejména v pochybení žalované při ocenění restitučního nároku, kdy žalovaná jakožto státní orgán disponovala značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše restitučního nároku, přesto se nikterak na vyhledání podkladů nepodílela a přenesla svou zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání na žalobce, který vyhledal relevantní doklady a nechal vypracovat znalecký posudek. Na základě obstaraných podkladů a znaleckého posudku žalovaná zčásti uznala své pochybení a přecenila restituční nárok žalobce na částku v celkové výši 2 914 706,87 Kč. Žalobce poukázal na dlouhodobé prodlení žalované s uspokojením jeho restitučního nároku, když svůj restituční nárok řádně uplatnil u pozemkového úřadu již v průběhu roku [rok], avšak žalovaná o restitučním nároku žalobce zcela rozhodla až v roce [rok], avšak do dnešního dne není uspokojen. Toto dlouhodobé prodlení pak dle žalobce samo o sobě svědčí o liknavém přístupu žalované. Dále poukazoval na nedostatečnou kvalitu veřejných nabídek. Žalobce se domáhal vypořádání jeho restitučního nároku soudní cestou s odkazem na četnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky i Ústavního soudu, mimo jiné odkázal na judikaturou dovozené právo oprávněné osoby domáhat se vydání i těch pozemků, které nejsou žalovanou zařazeny do veřejné nabídky.

4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila v písemném podání ze dne [datum], v němž navrhovala zamítnutí žaloby, neboť ji nepovažovala za důvodnou. Uvedla, že žalobce je oprávněnou osobou podle zákona o půdě a společně s dalšími oprávněnými osobami, [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], drží restituční nároky na základě správních rozhodnutí č. j. [č. účtu]. Do roku [rok] žalovaná evidovala restituční nárok žalobce ve výši 248 243,67 Kč, poté k podnětu žalobce přistoupila k nápravě a opravila výši dosud chybně evidovaného restitučního nároku v souladu s judikaturou, kdy odňaté pozemky v k. ú. [adresa] měly být oceněny jako stavební. Žalovaná vyšla žalobci vstříc ve snaze urychlit vypořádání jeho restitučního nároku, když akceptovala znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO] tak, aby se žalobce mohl přihlásit do veřejné nabídky náhradních pozemků, vyhlášené žalovanou dne [datum]. Na základě posudku [tituly před jménem] [jméno FO] evidovala nárok žalobce ve výši 2 932 081,87 Kč. Narozdíl od další oprávněné osoby, [tituly před jménem] [jméno FO], se žalobce této veřejné nabídky náhradních pozemků nezúčastnil a namísto toho dne [datum] zahájil dvě soudní řízení o nahrazení projevu vůle. Poté žalovaná přistoupila k prověření znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž zjistila, že tento není správný. Namítala, že znalecký úkol je v něm formulován nepřesně z důvodu nesprávné identifikace správních rozhodnutí, na nichž je znalecký úkol přímo založen, a z důvodu neuvedení časového údaje, ke kterému je prováděno ocenění odňatých pozemků. Nesprávnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] spatřovala také v tom, že znalec nezohlednil stav odňatých nemovitostí ke dni jejich odnětí. Žalovaná proto zadala zpracování znaleckého posudku k ocenění odňatých nemovitostí v k. ú. [adresa] znalci [tituly před jménem] [jméno FO], jenž ve svém znaleckém posudku č. [hodnota] stanovil cenu odňatých pozemků ve výši 4 321 488 Kč, přičemž žalobci náleží restituční nárok ve výši 2 238 950,87 Kč. Mezi stranami je tedy sporná výše restitučního nároku. Pokud jde o vybrané náhradní pozemky, namítala že většina z nich není vhodná k převodu jako náhradní pozemky podle zákona o půdě. K pozemkům parc. č. [číslo jednací] v k. ú. [adresa] uvedla, že jsou předmětem jiného soudního sporu, vedeného pod sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu [adresa]. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] tvrdila, že tento pozemek je dle územního plánu obce určen pro výstavbu pozemních komunikací. U pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa] uvedla jako důvod nemožnosti jejich převodu funkční souvislost se sousedními rodinnými domy.

5. Žalobce se k otázce převoditelnosti vybraných náhradních pozemků vyjádřil v podání ze dne 16. 5. 2022 (č. l. 123). V této souvislosti odkazoval na četnou judikaturu dovolacího i Ústavního soudu. K jednotlivým náhradním pozemkům pak shrnul námitky žalované a k těmto se podrobně vyjádřil, kdy měl za to, že námitky žalované ohledně nepřevoditelnosti vybraných náhradních pozemků nejsou důvodné.

6. V replice k vyjádření žalované ze dne 16. 5. 2022 (č. l. 132) se žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyjádřil k charakteru a ocenění odňatých a nevydaných náhradních pozemků. Upozorňoval, že žalovaná na konci roku [rok] přecenila jeho restituční nárok z částky 248 243,67 Kč na částku 2 932 081,87 Kč, následně žalovaná započala zcela svévolně správnou výši restitučního nároku žalobce opětovně bezdůvodně sporovat na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jenž nechala vypracovat a v němž znalec aplikuje některé srážky dle přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. (dále též jen „oceňovací vyhláška“). Žalobce byl přesvědčen, že nejsou naplněny podmínky aplikaci srážky ve výši 15 % dle pol. 8 tabulky II. přílohy č. [hodnota] oceňovací vyhlášky, neboť se nejednalo o území se zákazem výstavby. Námitky žalované proti znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] odmítl jako nedůvodné a trval na správnosti jím předloženého znaleckého posudku. Dále se opětovně s poukazem na četnou judikaturu vyšších soudů vyjádřil k otázce liknavosti a svévole žalované. Ke své aktivní snaze o saturaci restitučního nároku dotvrdil s poukazem na konkrétní soudní rozhodnutí, že projev aktivity oprávněné osoby nelze spatřovat pouze v účasti ve veřejných nabídkách, nýbrž je nutno vzít v potaz i jiné způsoby, jimiž se oprávněné osoby domáhaly uspokojení jejich restitučního nároku. Po žalobci nelze s ohledem na individuální okolnosti jeho restitučního případu účast ve veřejných nabídkách spravedlivě požadovat.

7. Žalovaná ve vyjádření ze dne 15. 11. 2022 (č. l. 216) poukázala na zjevný nepoměr mezi výměrou odňatých a nevydaných pozemků, kdy žalobce požaduje mnohem vyšší výměru pozemků, než jaká byla odňata jeho právním předchůdcům. V této souvislosti odkazovala na rozsudky [rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka].

8. V podání ze dne 25. 11. 2022 (č. l. 286) se žalobce podrobně vyjádřil ke znaleckému posudku č. [hodnota] znalce [tituly před jménem] [jméno FO], přičemž namítal, že soudu byly předloženy dvě verze znaleckého posudku, a to ze dne [datum] a ze dne [datum], kdy v případě druhé verze posudku znalec aplikoval více srážek dle oceňovací vyhlášky. Žalobce podrobně rozvedl svou argumentaci, proč s aplikací těchto srážek nesouhlasí. Dále se velice obsáhle s použitím citací z judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu vyjádřil k přiměřenosti restituční náhrady, přičemž měl za to, že výše restituční náhrady za odňaté a nevydané pozemky musí být v souladu s principy restitučního procesu ekvivalentní hodnotě restitučního nároku odvíjející se od ceny pozbytých statků.

9. V doplňujícím vyjádření ze dne 24. 4. 2023 (č. l. 377) žalobce sdělil, že mu náleží tzv. lepší právo na základě toho, že jeho restituční nároky nebyly vypořádány po dobu více než 31 let od jejich uplatnění a že jeho dosud neuspokojená část restitučního nároku činí 2 932 081,87 Kč čili mnohonásobně více než je tomu u oprávněných osob v paralelně vedeném řízení u Okresního [adresa]. Po seznámení se s předloženými znaleckými posudky učinil v rámci rychlosti a hospodárnosti řízení nesporným ocenění většiny náhradních pozemků, nesouhlasil však s oceněním pozemků parc. č. [číslo], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], všechny v k. ú. [adresa], neboť došlo ke změně územně plánovací dokumentace.

10. V písemném podání ze dne 3. 5. 2023 (č. l. 406) žalovaná k výzvě soudu doplnila konkrétní skutková tvrzení ve vztahu k vybraným náhradním pozemkům a k otázce jejich převoditelnosti. V případě pozemků parc. č. [číslo], všechny v k. ú. [adresa] a pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] s odkazem na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu setrvávala na svém závěru, že tyto pozemky, které slouží jako zahrady společně s nemovitostmi ve vlastnictví třetích osob, nejsou vhodnými náhradními pozemky a nelze je žalobci vydat. Pokud jde o otázku tzv. lepšího práva pro vydání předmětných pozemků oproti konkurujícím náhradovým žalobám, žalovaná měla za to, že tato situace nenastala, neboť Okresní soud [adresa] již rozhodl o vydání předmětných pozemků jiné oprávněné osobě.

11. Žalovaná ve vyjádření ze dne 15. 5. 2023 (č. l. 448) doplnila, že její liknavost a svévoli nelze dovodit pouze ze sporu o výši restitučního nároku, nýbrž je třeba posoudit i počínání žalobce. Žalovaná od doby přecenění nároku žalobce, prosince [rok], organizovala šest nabídkových řízení podle zákona o půdě. Žalobce se přihlásil pouze jednou do veřejné nabídky, a to o pozemek v parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa], avšak ani k výzvě ke své emailové žádosti nedoplnil podpis svého zástupce, a proto byl z veřejné nabídky vyloučen. Pro dokreslení situace uvedla, že další oprávněné osoby, jimž svědčí restituční nároky ze stejného správního rozhodnutí jako žalobci, mají již svůj restituční nárok zcela či z převážně části vypořádány, a to výhradně převodem náhradních pozemků z veřejných nabídek. Dále připustila, že ocenění tří vybraných náhradních pozemků, které žalobce sporuje, je skutečně nesprávné.

12. Žalobce podáním ze dne 16. 5. 2023 (č. l. 456) vzal žalobu částečně zpět co do pozemků parc[číslo] k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a to s ohledem na žalovanou vznesené námitky nepřevoditelnosti těchto pozemků. Dále se vyjádřil k převoditelnosti některých náhradních pozemků, doplnil, že pachtovní vztah nezakládá překážku převoditelnosti náhradního pozemku, kdy i žalovaná běžně zařazuje do veřejné nabídky pozemky dotčené nájemními či pachtovními smlouvami. Neztotožnil se též s názorem, že se jedná o pozemky, které jsou ve funkčním celku s okolními nemovitostmi, dle žalobce tato funkční souvislost není dána a nelze ji dovozovat pouze se sousední polohy či územní blízkosti.

13. V replice k vyjádření žalované ze dne 15. 5. 2023, která byla soudu doručena dne 25. 5. 2023 (č. l. 488) doplnil tvrzení k liknavosti a svévoli žalované, mimo jiné připomněl, že žalovaná se s uplatněnou restituční výzvou plně vypořádala až v roce 2017, po 25 letech od jejího uplatnění. V tomto konkrétním případě je nutné přihlížet i délce řízení před pozemkovým úřadem, byť ta sama o sobě nezakládá liknavost a svévoli žalované, společně s nesprávným oceněním restitučního nároku žalobce, kdy v důsledku (ne)jednání žalované zůstává restituční nárok žalobce po více než 30 letech od jeho uplatnění neuspokojen. Dále se vyjádřil k nedostatečné kvalitě i kvantitě veřejných nabídek, kdy tvrdil, že žalovanou nabízené pozemky ve veřejných nabídkách jsou mnohdy minimálních rozměrů, jedná se o různé proluky, strže, příkopy či jinak svým tvarem a možnostmi k využití nevhodné pozemky. Mnohdy jsou též zatíženy nájmem či pachtem.

14. Vzhledem k částečnému zpětvzetí žaloby soud usnesením ze dne 1. 8. 2023, č. j. 5 C 328/2021-499, řízení v části, v níž se žalobce domáhal nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] a parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], zastavil.

15. Žalobce přípisem ze dne 8. 1. 2024 (č. l. 528) učinil nesporným ocenění vybraných náhradních pozemků dle dodatku č. [hodnota] znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO].

16. Při jednání dne 29. 4. 2024 žalobce vzal žalobu částečně zpět co do pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa], a to z důvodu, že tyto pozemky byly vydány v paralelně vedeném řízení u Okresního soudu [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

17. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze strany žalobce soud v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) ve vymezeném rozsahu řízení zastavil (výrok II.).

18. Skutkový stav byl zjištěn z provedených listinných důkazů.

19. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobci vznikl nárok jako osobě oprávněné podle § 4 zákona o půdě na převod náhradních pozemků ve vlastnictví státu za pozemky nevydané: rozhodnutím [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo], kterým bylo rozhodnuto mimo jiné o tom, že žalobce (k ) není vlastníkem části pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [výměra] m2 v k. ú. [adresa], z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že žalobce a [jméno FO] jako oprávněné osoby po svém otci [jméno FO], který zemřel, uplatnili v zákonné lhůtě nárok na vydání pozemků, které přešly na čs. Stát konfiskací podle dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., části pozemků byly oprávněným osobám vydány, avšak pozemky parc. č. 833/1 a 832 byly zastavěny komunikací a nebylo je možné vydat. rozhodnutím [adresa] ze dne [datum], č. j. [číslo], kterým bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalobce (k ) není vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota] stavební o výměře 139 m2 s domem čp. 83 v katastrálním území [adresa], z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že žalobce a jeho sestra [jméno FO] uplatnili v zákonné lhůtě nárok na vydání předmětného pozemku jako oprávněné osoby po [jméno FO], který zemřel a byl jejich otcem, předmětný pozemek nebylo možno oprávněným osobám vydat, rozhodnutím [právnická osoba], [adresa] ze dne [datum], č. j. [č. účtu], kterým bylo mimo jiné rozhodnuto, že žalobce (nárok na ideální polovinu) není vlastníkem části pozemku dle [adresa] o výměře [výměra] m2, z odůvodnění tohoto rozhodnutí se podává, že pozemkový úřad [adresa] řešil v letech [rok] pod č. j. [číslo] restituční nárok žalobce a paní [jméno FO], týkající se zemědělských nemovitostí v k. ú. [adresa], které původně vlastnil jejich otec [jméno FO], předmětná část pozemku dle [číslo] byla po přechodu do vlastnictví státu zastavěna chatovou osadou a je ve vlastnictví fyzických osob.

20. V průběhu řízení účastníci také učinili nespornou výši ocenění náhradních pozemků, které zůstaly po částečných zpětvzetích žaloby předmětem tohoto řízení. Celková nesporná cena těchto pozemků činila částku 190 522,09 Kč a byla zjištěna následovně.

21. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno následující ocenění vybraného náhradního pozemku v obci a katastrálním území [adresa]: - parc. č. [hodnota] byla určena cena ve výši 64 147,80 Kč.

22. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno následující ocenění vybraných náhradních pozemků v obci a v k. ú. [adresa]: - parc. č. [číslo] byla určena cena ve výši 17 536,65 Kč, - parc. č. [číslo] byla určena cena ve výši 20 802,75 Kč, - parc. č. [číslo] byla určena cena ve výši 18 305,39 Kč.

23. Z dodatku č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. [hodnota] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno následující ocenění vybraných náhradních pozemků v obci a k. ú. [adresa]: - parc. č. [číslo] byla určena cena ve výši 9 196 Kč, - parc. č. [hodnota] byla určena cena ve výši 19 647 Kč, - parc. č. [hodnota] byla určena cena ve výši 40 886,50 Kč.

24. Ke dni vydání tohoto soudního rozhodnutí byla mezi účastníky nesporná výše restitučního nároku žalobce v částce 2 238 950,87 Kč.

25. Soud měl k dispozici konečná rozhodnutí z paralelně vedených soudních řízení o nahrazení projevu vůle mezi týmiž účastníky, jejichž předmětem byl totožný restituční nárok žalobce. Z částečného rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že žalobci byly tímto rozhodnutím vydány, resp. byl nahrazen projev vůle žalované k uzavření smlouvy o převodu pěti pozemků nacházejících se v k. ú. [adresa], resp. v k. ú. [adresa], kdy nesporná výše vydávaných pozemků činila 1 195 842,10 Kč. Rozsudkem [rozhodnutí] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl předmětný rozsudek Okresního soudu v [adresa] v napadených výrocích potvrzen, když odvolací soud shodně se soudem 1. stupně dospěl k závěru, že základ nároku, tedy oprávnění žalobce domáhat se uspokojení svého restitučního nároku mimo veřejnou nabídku v rámci soudního řízení o uzavření dohody na převod konkrétních pozemků, je dán. Taktéž Okresní soud [adresa] ve svém rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], uzavřel, že přístup státu k efektivnímu uspokojení restitučního nároku žalobce byl liknavý a nedostatečný, žalobě v celém rozsahu vyhověl a rozhodl o převodu pozemků v hodnotě 476 063,40 Kč na žalobce. Toto rozhodnutí Okresního [adresa] dosud nenabylo právní moci, neboť ve věci bylo podáno odvolání.

26. Jestliže soud přihlédl k částečnému plnění přiznanému žalobci v paralelně vedených soudních sporech, kdy od nesporné výše restitučního nároku žalobce 2 238 950,87 Kč odečetl všechna přiznaná částečná plnění, i ta nepravomocná, v částkách 1 195 842,10 Kč a 476 063,40 Kč, zbývá k uspokojení doposud nevypořádaná nesporná výše restitučního nároku žalobce o hodnotě 567 045,37 Kč, což je téměř trojnásobně více, než činí zjištěná cena všech zbývajících náhradních pozemků uplatněných v tomto řízení.

27. Sporné mezi účastníky zůstaly následující skutečnosti, jaká je skutečná hodnota restitučního nároku žalobce, zda se žalovaná dopustila při uspokojování nároku žalobce liknavosti a svévole a zda žalobce vyvíjel judikaturou požadovanou aktivitu, a také zda u pozemků, které zůstaly předmětem řízení, existují zákonné či judikaturou dovozené překážky bránící jejich vydání.

28. Z důvodu hospodárnosti řízení se soud nezabýval skutečnou výši restitučního nároku žalobce a v tomto směru neprováděl veškeré navrhované důkazy (výslech znalců, revizní znalecký posudek), neboť vyřešení této předběžné otázky není pro dané řízení stěžejní a nezbytně nutné v situaci, kdy cena náhradních pozemků zdaleka nedosahuje samotnou žalovanou uznanou výši restitučního nároku žalobce, která i nadále po zohlednění částečných plnění zůstává nevypořádaná (viz bod 26 tohoto rozsudku). Tento postup soudu je plně v souladu se závěry přijatými v judikatuře dovolacího soudu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 693/2022).

29. Soud tedy v rámci daného řízení předně zkoumal, zda jsou splněny podmínky pro podání žaloby o nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o převodu vybraných náhradních pozemků, tedy zda přístup žalované k žalobci byl svévolný a liknavý a zda žalobce současně vyvíjel dostatečnou požadovanou aktivitu pro vypořádání svého restitučního nároku.

30. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že žalovaná až do roku 2021 evidovala restituční nárok žalobce z rozhodnutí [číslo] ve výši 1 223,20 Kč, z rozhodnutí [číslo] ve výši 78 960,47 Kč a z rozhodnutí [číslo] ve výši 168 060 Kč (č. l. 45). Teprve v průběhu roku 2021 žalovaná přecenila restituční nárok z rozhodnutí [číslo] na částku 896 411,87 Kč a z rozhodnutí [číslo] na částku 2 018 295 Kč (č. l. 47). Za účelem zjištění skutečné výše svého restitučního nároku za nevydané pozemky dle rozhodnutí [číslo] žalobce zadal znalci [tituly před jménem] [jméno FO] k vypracování Znalecký posudek č. [číslo] (č. l. 48), v němž znalec stanovil výslednou cenu oceňovaných pozemků na částku 5 707 750 Kč, z toho cena 1 650 750 Kčs připadala na část pozemku parc. č. [číslo] o výměře [výměra] m2, cena 4 022 250 Kč připadala na část pozemku parc. č. [číslo] o výměře [výměra] m2 a cena 34 750 Kč připadala na pozemek parc. č. [číslo], vše v k. ú. [adresa]. Cena upravená spoluvlastnickým podílem činila 2 853 875 Kčs. Z obsahu znaleckého posudku se podává, že znalec provedl ocenění podle vyhlášky Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky zte dne 13. 10. 1988 č. 182/1988 Sb., ve znění doplňující vyhlášky [právnická osoba] č. 316/1990 Sb. ze dne 27. 6. 1990. Předmětné pozemky znalec ocenil jako pozemky stavební dle § 14 odst. 1 se základní jednotkovou cenou 250 Kč/m2. Znalec posudek opatřil doložkou dle §127a o. s. ř. Za účelem zjištění cen nevydaných pozemků dle [hodnota] v k. ú. [adresa] objednala žalovaná u znalce [tituly před jménem] [jméno FO] oponentní znalecký posudek, který znalec vypracoval pod č. [hodnota]. Soudu pak žalovaná předložila dvě verze tohoto posudku, první ze dne 21. 3. 2022 (č. l. 105) a druhou ze dne 30. 3. 2022 (č. l. 217), v prvé verzi znalec dospěl k výsledné ceně nemovitostí ke dni přechodu do vlastnictví státu zjištěné podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. v částce 4 834 282 Kčs, v druhé verzi znalec stanovil výslednou cenu nemovitostí na částku 4 321 488 Kčs. Druhá verze posudku je opatřena doložkou dle §127a o. s. ř. V březnu roku 2022 žalovaná evidovala zůstatek restitučního nároku žalobce ve výši 2 238 950,87 Kč (č. l. 118).

31. S odkazem na § 13 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, obsahující princip legitimního očekávání účastníka občanskoprávního řízení, který může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem v podstatných rysech shoduje, soud konstatuje, že v rámci tohoto řízení neshledal žádné skutečnosti, které by jej vedly k odlišnému hodnocení zjištěného skutkového stavu od judikatorních rozhodnutí soudů vyšších stupňů k jednotlivým podmínkám úspěšnosti podané žaloby, jakož i od rozhodnutí okresních soudů a krajského soudu vydaných v paralelně vedených řízeních.

32. Podanou žalobou se žalobce domáhá nahrazení projevu vůle žalované uzavřít s ním smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, které si vybral, a to jako náhradu za pozemky nevydané v restituci podle zákona o půdě. Podle judikatury Nejvyššího soudu je nárok oprávněné osoby na náhradní pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě právem, které je vymahatelné, je soudem chráněno a lze je realizovat uložením povinnosti uzavřít smlouvu (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Dle konstantní judikatury Nejvyššího soudu (srov. dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) je uspokojení nároku oprávněné osoby způsobem, jenž se vymyká zákonem stanovenému postupu (srov. § 11a zákona o půdě), považováno za výjimečné, uplatnitelné v situaci, jsou-li prokázány okolnosti, na jejichž podkladě lze postup [právnická osoba] ČR (resp. žalované) kvalifikovat jako liknavý, svévolný či diskriminační a kdy se oprávněná osoba přes svůj aktivní přístup nemůže dlouhodobě domoci svých práv.

33. Z výsledku provedeného dokazování se podává, že žalobce uplatnil jako oprávněná osoba svůj nárok na vydání odňatých pozemků, zděděný po svém otci, již v roce [rok], správní rozhodnutí o nevydání odňatých pozemků byla vydána v roce [rok]. Žalovaná původně ocenila nevydané pozemky jako pozemky nestavební a nárok žalobce evidovala v této nízké výši až do přehodnocení svého stanoviska, k podnětu žalobce, až v roce [rok]. Již tento postup žalované soud shledává za liknavý a svévolný. Žalovaná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]) tímto svým postupem bez zjevného důvodu a při nerespektování dlouhodobé ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a Ústavního soudu (k důsledkům lpění žalované na nesprávném ocenění restitučního nároku srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), tedy bez ospravedlnitelného důvodu ztěžovala uspokojení nároku žalobce zásadně předpokládaný postupem, tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků, následkem čehož se ocitla v několikaletém prodlení. Nutno podotknout, že v daném případě žalovaná postupovala zcela svévolně i poté, co uznala své pochybení a přecenila restituční nárok žalobce, kdy nejprve akceptovala znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], předložený žalobcem, avšak po několika měsících opět přehodnotila své stanovisko a zadala k vypracování nový znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], na jehož podkladě snížila výši restitučního nároku žalobce o více než 600 000 Kč. Není pochyb o tom, že žalobce byl po celou dobu v právní nejistotě ohledně skutečné výše svého restitučního nároku, kterou žalovaná ostatně stále sporuje. Již z tohoto důvodu po něm nebylo možno spravedlivě požadovat, aby se pokusil uspokojit svůj nárok účastí ve veřejných nabídkách na sklonku roku [rok] a počátku roku [rok]. Po téměř třiceti letech negativních zkušeností s uspokojováním jeho nároku žalobci nelze vyčítat, že se nezúčastnil jedné konkrétní veřejné nabídky a namísto toho se pokusil uspokojit svůj nárok podanou žalobou, nutno konstatovat, že zcela oprávněně. Argumentace žalované ohledně nedostatečné aktivity a snaze žalobce proto nemůže obstát. Ostatně právě žalovaná měla určit správnou výši restitučního nároku žalobce a poté tento nárok v rozumné době vypořádat, což se nestalo. Žalobce oproti tomu sám opatřil podklady a zadal vypracovat znalecký posudek, s nímž žalovaná dokonce po dobu několika měsíců souhlasila, žalobce se tedy sám zasadil o přecenění svého nároku, proto nelze hovořit o nedostatečné aktivitě z jeho strany. Nelze též odhlédnout od jeho velmi pokročilého věku a skutečnosti, že již po dobu delší než 30 let vyvíjí snahu o upokojení svého restitučního nároku, avšak doposud marnou. V situaci, kdy soud dospěl k závěru, že po žalobci nelze spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách žalované, již nebylo nutné zabývat se argumentací účastníků ohledně kvality a kvantity veřejné nabídky, o níž je však obecně známo, že byla omezená. Nadto soud doplňuje, že účast žalobce ve veřejných nabídkových řízeních není nezbytnou podmínkou pro vyhovění předmětné žaloby (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

34. Na základě výše uvedeného lze uzavřít, že žalobce se v důsledku svévolného a liknavého postupu žalované nemůže domoci svého oprávněného nároku jinak než soudní cestou, judikatorní podmínky pro podání žaloby na nahrazení projevu vůle a vydání náhradního pozemku jsou proto splněny. Žaloba byla podána zcela důvodně.

35. Soud se tedy dále zabýval vhodností převodu náhradních pozemků, které žalobce označil a které zůstaly předmětem tohoto řízení.

36. Podle judikatury dovolacího soudu týkající se vhodnosti převodu náhradního pozemku za účelem uspokojení restitučního nároku oprávněné osoby podle zákona o půdě, je pro uvedený účel vhodným pozemkem pozemek potencionálně zařaditelný do veřejné nabídky ve smyslu § 11a odst. 2 zákona o půdě, přičemž kritériem je to, zda převodu nebrání zákonné výluky uvedené v ustanoveních § 11 odst. 1 téhož předpisu a § 6 zákona č. 503/2012 Sb., zda nejde o pozemek zatížený (přednostními) právy třetích osob, zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem, zda jej lze zemědělsky obhospodařovat, zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem, případně zda nejde o pozemek zastavěný či tvořící součást areálu (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Tato hlediska je přitom třeba zkoumat vždy se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání, popřípadě pro nevydání každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

37. Pro úspěch žaloby o nahrazení projevu vůle směřující k vydání náhradního pozemku je zásadní vyřešení otázky, zda jde o pozemek ve vlastnictví státu s příslušností hospodaření pozemkového úřadu (§ 11b zákona o půdě), kterou soud řeší jako otázku předběžnou (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).

38. Označení pozemků, jejichž vydání se žalobce v tomto řízení domáhá, ověřil soud v katastru nemovitostí, pozemky parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] a parc. č. [číslo] jsou zapsané na LV č. [hodnota] vedeném pro obec a katastrální území [adresa] Katastrálním úřadem pro [adresa], vlastníkem předmětných pozemků je [stát], příslušný s nimi hospodařit je [Jméno žalované]. Pozemky parc. č. [číslo], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] jsou zapsané na LV č. [hodnota] vedeném pro obec a katastrální území [adresa] Katastrálním úřadem pro [adresa], vlastníkem předmětných pozemků je [stát], příslušný s nimi hospodařit je [Jméno žalované].

39. Ve vztahu k pozemkům parc. č. [číslo], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota], všechny v katastrálním území [adresa], nebyly ze strany žalované vzneseny žádné námitky ohledně nevhodnosti jejich převodu na žalobce. K pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] bylo z provedeného dokazování zjištěno, že se jedná o pozemek vedený v katastru nemovitostí jako orná půda o výměře [výměra] m2, na pozemku se nachází trvalé porosty (meruňka) a je přístupný po nezpevněné polní cestě. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] bylo zjištěno, že se jedná o pozemek o výměře [výměra] m2, vedený jako orná půda, leží mimo zastavěné území obce v zemědělských plochách, je přístupný přes sousední pozemky a je prost porostu. Ohledně pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] se z provedeného dokazování podává, že se jedná o ornou půdu o výměře [výměra] m2, pozemek leží mimo zastavěné území obce v zemědělských plochách a je prost porostu. Ze skutečnosti, že všechny 3 tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí označeny jako orná půda, jakož i z fotografií těchto pozemků tvořících přílohy znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], resp. dodatku č. [hodnota], soud dovodil, že tyto pozemky lze zemědělsky obhospodařovat. Ohledně těchto pozemků soud tedy neshledal žádné překážky, které by bránily jejich převodu do vlastnictví žalobce.

40. K pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] soud z provedeného dokazování učinil tato skutková zjištění. Pachtovní smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum] byl tento pozemek přenechán do užívání pachtýři [jméno FO] za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. V čl. VII. pachtovní smlouvy vzal pachtýř na vědomí, že pozemky mohou být propachtovatelem převedeny na třetí osoby v souladu s jeho dispozičním oprávněním. V případě změny vlastnictví platí ustanovení § 2221 a § 2222 o. z. Ze Znaleckého posudku č. [hodnota] – dodatek č. [hodnota] ze dne [datum] znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že tento pozemek o výměře [výměra] m2, označený jako orná půda, leží mimo zastavěné území obce, dle územního plánu obce v plochách zemědělských, je přístupný po zpevněné komunikaci, nachází se na něm oplocení a trvalé porosty (borovice). Z fotografií přiložených ke znaleckému posudku se podává, že v jedné části tohoto pozemku se nachází vzrostlé jehličnaté stromy, zbývající část tvoří trávník, od sousedního rodinného domu je pozemek oddělen živým plotem, pozemek je oplocen.

41. K pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] bylo z provedeného dokazování zjištěno, že byl přenechán do užívání paní [jméno FO] coby pachtýři za účelem provozování drobné zemědělské činnosti, a to Pachtovní smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum]. V čl. VII. této pachtovní smlouvy vzal pachtýř na vědomí, že pozemek může být propachtovatelem převeden na třetí osoby v souladu s jeho dispozičním oprávněním. V případě změny vlastnictví platí ustanovení § 2221 a § 2222 o. z. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že se jedná o pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako zahrada o výměře [výměra] m2, ležící v zastavěném území obce, na pozemku se nachází oplocení z vlnitého plechu výšky do 1,80 m a délky 5,90 m, staré cca 30 roků, a trvalé porosty (švestky), což se podává také z fotografií, tvořících přílohu tohoto znaleckého posudku.

42. K pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] soud zjistil, že je propachtován Pachtovní smlouvou č. [spisová značka] ze dne [datum] pachtýři [jméno FO] za účelem provozování drobné zemědělské činnosti. V čl. VII. této pachtovní smlouvy vzal pachtýř na vědomí, že pozemek může být propachtovatelem převeden na třetí osoby v souladu s jeho dispozičním oprávněním. V případě změny vlastnictví platí ustanovení § 2221 a § 2222 o. z. Ze znaleckého posudku č. [hodnota] ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že pozemek je zapsán v katastru nemovitostí jako zahrada o výměře 907 m2, leží v zastavěném území obce a je přístupný přes sousední pozemky, byl oceněn včetně oplocení s plotovými vrátky (drátěné pletivo do výšky 1,80 m, celkové délky 18,50 m, staré cca 30 roků) a porostu (jabloně a švestky). Z přiložených fotografií je patrno, že pozemek je využíván k zemědělské činnosti, nachází se na něm ovocné stromy.

43. K pozemku parc. č. [číslo] v k. ú. [adresa] bylo z Pachtovní smlouvy č. [jméno FO] m2, ležící v zastavěném území obce. Na pozemku se nachází jednoduchý přístřešek s nosnou dřevěnou konstrukcí a jednostranným oplechováním, nepodsklepený, stáří cca 42 let, a stejně stará dřevěná kůlna. Na pozemku rostou ořešáky a švestky, což je patrné také z fotografií, které tvoří přílohu tohoto znaleckého posudku.

44. Žalovaná pak vznesla námitky ohledně nepřevoditelnosti těchto pozemků parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], parc. č. [číslo], všechny v k. ú. [adresa], a to z důvodu faktického užívání těchto pozemků vlastníky sousedních nemovitostí (rodinných domů) a funkční souvislosti se sousedními nemovitostmi. Všechny tyto vybrané pozemky jsou nyní předmětem pachtu za účelem jejich zemědělského využití. Z této skutečnosti soud dovodil, že pozemky lze zemědělsky obhospodařovat. Skutečnost, že k pozemkům jsou zřízena užívací práva třetích osob na základě práva pachtu, není důvodem pro vyloučení pozemků z jejich převodu. V tomto směru soud upozorňuje na konstantní rozhodovací praxi dovolacího soudu, podle níž pro hodnocení, zda je oprávněnou osobou požadovaný pozemek k uspokojení jejího restitučního nároku vhodný, není bez dalšího rozhodující, že jde o pozemek dočasně obhospodařovaný jinou osobou (kupř. na základě nájmu či pachtu), jež není okolností nikterak výjimečnou, kdy oprávněná osoba – v případě vydání takto dotčeného pozemku – vstoupí do práv a povinností namísto dosavadního pronajímatele, popř. propachtovatele; vzájemná práva a povinnosti oprávněné osoby a dosavadního nájemce budou v zásadě i nadále upravena již sjednanými smlouvami, přičemž vydáním požadovaného pozemku nebude nikterak dotčeno právo nájemce daný pozemek nadále užívat (k tomu blíže srovnej zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019 sp. zn. 28 Cdo 270/2019 či usnesení nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021 sp. zn. 28 Cdo 3808/2020, jakož i § 2221 a násl. občanského zákoníku a § 25 odst. 1 zákona o půdě).

45. Pokud jde o námitku žalované ohledně funkční souvislosti těchto vybraných náhradních pozemků se sousedními nemovitostmi (rodinnými domy), soud ji neshledává důvodnou, když z provedeného dokazování funkční souvislost nebyla prokázána. Naopak bylo potvrzeno, že vlastníci sousedních nemovitostí užívají a požívají tyto vybrané náhradní pozemky v souladu s uzavřenými pachtovními smlouvami, když je zemědělsky obhospodařují, mají zde vysázené ovocné stromy. V této konkrétní věci má soud za to, že funkční souvislost nezakládá ani zjištěné oplocení pozemků a kůlna a přístřešek nacházející se na jednom z těchto pozemků. V řízení nebylo prokázáno, že by rodinné domy vlastníků sousedních pozemků bezprostředně navazovaly na sporné náhradní pozemky a užívání rodinných domů by tak bez těchto zemědělských pozemků nebylo možné. Jinými slovy nebylo prokázáno, že by sporné náhradní pozemky byly nezbytné k užívání sousedních staveb. Lze také poznamenat, že vlastníci sousedních nemovitostí byly v pachtovních smlouvách obeznámeni s tím, že stát může propachtované pozemky v rámci svého dispozičního oprávnění převést na třetí osoby. Soud tedy uzavřel, že ani tyto pozemky nejsou vyloučeny z převodu na žalobce. Vzhledem k tomu, že skutkový stav byl dostatečně zjištěn z provedených listinných důkazů, soud z důvodu hospodárnosti řízení nepřistoupil k navrhovanému výslechu svědků.

46. Za nepřiléhavý soud hodnotil odkaz žalované na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2022 č. j. 36 Co 278/2021-613, když uvedené rozhodnutí bylo zrušeno rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2023 sp. zn. 28 Cdo 3599/2022, v němž dovolací soud mimo jiné odkázal na svoji dosavadní rozhodovací praxi, z níž vyplývá, že ekvivalence mezi hodnotou pozemků odňatých a hodnotou pozemků náhradních je zajišťována zejména na základě shodné metody ocenění. Podstatná je tedy cena statků odňatých a cena statků nabývaných jako náhradní pozemky. Nalézací soud se od judikatury Nejvyššího soudu v projednávané věci neodchýlil, když při rozhodování o vydání náhradních pozemků primárně vycházel z neuspokojené výše restitučního nároku žalobkyně, kterou porovnával se zjištěnou cenou náhradních pozemků, jak byla určena znaleckým posudkem. Obdobně tomu bylo i v případě rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 16 Co 97/2022-837, který byl zrušen rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3512/2022.

47. Na základě všech uvedených skutečností soud posoudil žalobu ohledně uplatněného nároku žalobce za důvodnou a s ohledem na částečná zpětvzetí jí ve zbývající části vyhověl. Tímto rozhodnutím dochází k uspokojení restitučního nároku žalobce co do výše 190 522,09 Kč, což je celková hodnota všech tímto rozsudkem vydaných náhradních pozemků.

48. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy na žalobce pohlížel jako na plně úspěšného účastníka řízení, a to vzhledem k tomu, že žalobce byl co do základu svého nároku – důvodnosti podané žaloby zcela úspěšný. Skutečnost, že žalobci nebyly vydány všechny jím v žalobě označené náhradní pozemky, když pro některé z nich vzal žalobu zpět, mu nelze přičítat k tíži. Žalobce jako náhradní pozemky správně označil ty, které byly ve vlastnictví státu a příslušný s nimi hospodařit byl [Jméno žalované]. To, že se v průběhu řízení některé z těchto pozemků ukázaly jako nevhodné pro převod na žalobce, nemohl žalobce v době podání žaloby ovlivnit a nijak předvídat, jako např. skutečnost, že některé pozemky již byly vydány jiným oprávněným osobám v jiných paralelně vedených řízeních. Proto ve vztahu k žalobci nelze hovořit o částečném neúspěchu ve věci.

49. Náklady žalobce spočívají v odměně advokáta podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), kdy při určení tarifní hodnoty soud vycházel z hodnoty převodem předmětných pozemků uspokojeného restitučního nároku ve výši 190 522,09 Kč, té pak podle § 7 bodu 5 a. t. odpovídá sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 8 740 Kč. Celkem soud žalobci přiznal odměnu za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, sepis písemného podání ze dne 16. 5. 2022, sepise písemného podání ze dne 25. 11. 2022, účast na jednání soudu dne 4. 4. 2023, sepis písemného podání ze dne 24. 4. 2023, sepis písemného podání ze dne 16. 5. 2023, sepis písemného podání ze dne 25. 5. 2023, sepis písemného podání ze dne 16. 10. 2023 (1/2 úkonu dle § 12 odst. 2 a 3 a. t. za jednoduché podání), sepis písemného podání ze dne 8. 1. 2024 (1/2 úkonu dle § 12 odst. 2 a 3 a. t. za jednoduché podání), sepis písemného podání ze dne 28. 2. 2024, účast na jednání soudu dne 29. 4. 2024) po 8 740 Kč, tj. 96 140 Kč. K ní přísluší paušální částka náhrad hotových výdajů (§ 13 a. t.) 11 x 300 Kč, tj. 3 300 Kč. Dále žalobci náleží náhrada za promeškaný čas ve výši 2 000 Kč za 20 započatých půlhodin po 100 Kč (§ 14 a. t.), cestovné ve výši 2 883,1 Kč a ve výši 2 959,27 Kč za cesty k jednání dne 4. 4. 2023 a dne 29. 4. 2024 z [adresa] a zpět osobním automobilem [osobní automobil], reg. zn. [SPZ], celkem ujeto 828 km, při průměrné spotřebě 4 l/100 km, a podle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2023 sazbě základní náhrady 5,20 Kč/1 km jízdy a při ceně motorové nafty 44,10 Kč/l v případě prvního jednání a podle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění účinném od 1. 1. 2024 sazbě základní náhrady 5,60 Kč/1 km jízdy a při ceně motorové nafty 38,70 Kč/l v případě druhého jednání. Právní zástupce žalobce je plátcem DPH, podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. mu tak přísluší náhrada DPH ve výši 22 529,30 Kč. Celkem tedy soud žalobci po zaokrouhlení přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 129 812 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobce. Pokud jde o lhůtu k plnění, rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovil lhůtu 30 dnů od právní moci rozsudku, a to zejména s ohledem na výši částky, kterou je žalovaná povinna uhradit.

Poučení