5 C 329/2019-303

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudkyní Mgr. Bc. Alenou Šorčíkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou JUDr. Alenou Beranovou sídlem Andělská 300, 284 01 Kutná Hora proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátkou JUDr. Lucií Strakovou sídlem Babická 2379/1a, 149 00 Praha o vrácení daru a o určení vlastnictví takto:

Výrok

I. Žaloba, jíž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitých věcí, a to bytové jednotky [číslo] v 1. NP budovy [adresa], stojící na pozemcích parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] spoluvlastnického podílu v rozsahu [číslo] ke společným částem budovy [adresa], spoluvlastnického podílu v rozsahu [číslo] k pozemkům parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaných u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro okres a [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], dále určení, že se obnovilo původní vlastnické právo žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem a že je žalovaný povinen strpět zápis vlastnického práva žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem, se zamítá.

II. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 19. 9. 2019 původně domáhala určení svého vlastnického práva k bytové jednotce [číslo] v 1. NP budovy [adresa] stojící na pozemcích parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] spoluvlastnického podílu v rozsahu [číslo] ke společným částem budovy [adresa] a spoluvlastnického podílu v rozsahu [číslo] k pozemkům parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše zapsáno u [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] pro okres a [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] (dále jen„ předmětné nemovité věci“) a uložení povinnosti žalovanému vydat předmět daru a strpět zápis vlastnického práva žalobkyně k nemovitostem, což odůvodnila následovně. Předmětné nemovité věci nabyla do vlastnictví smlouvou o převodu vlastnictví ze dne 12. 6. 2006, přičemž na kupní cenu ve výši 160 120 Kč uhradila 20 000 Kč a zbytek ve výši 140 120 Kč byl uhrazen na účet převodce dne 7. 6. 2006; na úhradu kupní ceny uzavřela žalobkyně se svou dcerou [jméno] [příjmení] a jejím manželem [jméno] [příjmení] smlouvu o půjčce ve výši 160 120 Kč, přičemž žalobkyně půjčku postupně splácela. Předmětné nemovité věci chtěla žalobkyně darovat své dceři [jméno] [příjmení], podle jejího přání je však darovala žalovanému, synovi dcery žalobkyně, a to smlouvou ze dne 5. 10. 2006, kterou bylo současně zřízeno ve prospěch žalobkyně věcné břemeno bezplatného a doživotního užívání předmětných nemovitých věcí. Žalobkyně dne 7. 6. 2019 dar odvolala a žádala vrácení daru pro nevděk žalovaného a to za pomocí Charity [obec], střediska [název]. V žalobě pak žalobkyně dar odvolává znovu z důvodu, že žalovaný nikdy neprojevil vůči žalobkyni vděčnost, nenabídl ji pomoc, nevyjádřil svou účast v její těžké situaci, což mu neprominula a dar odvolává. V průběhu řízení pak žalobkyně upřesnila, že dar odvolala z důvodu, že žalovaný s žalobkyní od smrti své matky, tedy od 7. 2. 2015, do dnešní doby naprosto nekomunikuje. Také ji neinformoval o tom, že předmětné nemovité věci převádí na svého otce [jméno] [příjmení] a velmi negativně se vyjadřuje k osobě žalobkyně a k zemřelé [jméno] [příjmení]. Žalovaný nesdělil žalobkyni datum pohřbu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], čehož se měl dopustit po smrti své matky. Tyto důvody pak rozvádí v dalším odvolání daru, učiněném vůči žalovanému prostřednictvím soudu v podání ze dne 9. 9. 2021.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout s odůvodněním, že předmět daru neměl být nikdy ve vlastnictví žalobkyně, neboť kupní cenu uhradili rodiče žalovaného a se žalobkyní bylo sjednáno, že byt následně převede na žalovaného. [jméno] [příjmení] od roku 2006 financuje provoz bytu a opravy a stará se o všechny záležitosti. Ke krizi v rodině došlo z důvodu chování matky žalovaného, tedy dcery žalobkyně, přičemž chování žalobkyně k této krizi významně přispělo. Sama žalobkyně žalovanému ublížila a to v době, kdy byl jako dítě zranitelnější. Žalovaný namítl promlčení práva žalobkyně odvolat dar.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 20. 9. 2021, č. j. 5 C 329/2019-205, tak, že žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Proti tomuto rozhodnutí podali účastníci odvolání, o kterých bylo usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 28. 1. 2022, č. j. 21 Co 296/2021-248, rozhodnuto tak, že rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, přičemž bylo zdejšímu soudu uloženo zabývat se otázkou existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení vlastnictví.

4. K výzvě soudu ohledně existence naléhavého právního zájmu na určení žalobkyně podáním ze dne 12. 10. 2022 doplnila tvrzení a označila k tomuto důkazy, k čemuž uvedla, že dosud trvá ohledně předmětných nemovitých věcí nesoulad mezi stavem právním a faktickým s ohledem na revokaci daru žalobkyní. Vzhledem k tomu, že žalovaný s odvoláním daru nesouhlasí, není možné dosáhnout mezi účastníky shody na sepsání listiny, v níž by žalobkyně prohlásila, že se domáhá vrácení daru, a žalovaný by prohlásil, že dar vrací. Bez tohoto určení je tak právní postavení žalobkyně nejisté, přičemž jinak než rozhodnutím soudu nelze dospět k nápravě. Dále pak žalobkyně v citovaném podání navrhla změnu žalobu.

5. Usnesením Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne 1. 11. 2022, č. j. 5 C 329/2019-282, byla připuštěna změna žaloby, navržená žalobkyní v podání ze dne 12. 10. 2022, a nadále se žalobkyně po žalovaném tedy domáhá určení, že je výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, že se obnovilo původní vlastnické právo žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem a že je žalovaný povinen strpět zápis vlastnického práva žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem.

6. Soud vzal v souladu s ustanovením § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), za svá nesporná tvrzení účastníků, která učinili při soudním jednání dne 14. 9. 2022, a to že žalobkyně užívá bytovou jednotku [číslo] nacházející se v 1. NP budovy [adresa] v k. ú. [obec] u [obec], a že žalovaný darovanou nemovitost neužívá a ani zde nemá uloženy žádné věci.

7. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

8. Žalobkyně byla k datu 10. 11. 1986 plně invalidní (zjištěno z rozhodnutí Posudkové komise sociálního zabezpečení ONV v [obec] ze dne 10. 11. 1986; č. l. 40).

9. Žalobkyně Městu [obec] dne 18. 5. 2005 uhradila částku 20 000 Kč (zjištěno z příjmového pokladního dokladu [číslo]; č. l. 12).

10. Žalobkyně byla [územní celek] vyzvána, aby se dostavila k podpisu kupní smlouvy k nemovitosti (zjištěno z dopisu [územní celek] ze dne 19. 4. 2006; č. l. 13).

11. Žalobkyně se zavázala, že do 7 dnů od nabytí vlastnického práva k jednotce [číslo] uzavře s [jméno] [příjmení] nebo žalovaným darovací smlouvu, kterou žalobkyně daruje [jméno] [příjmení] nebo žalovanému bytovou jednotku [číslo] (zjištěno ze smlouvy o smlouvě budoucí ze dne 12. 6. 2006; č. l. 103 – 105). 12. [jméno] a [jméno] [příjmení] půjčili žalobkyni částku 160 120 Kč na úhradu kupní ceny bytové jednotky [číslo] včetně spoluvlastnického práva v rozsahu 6890/306400 ke společným částem budov [adresa] a pozemkům parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] přičemž bylo sjednáno, že půjčka bude uhrazena, tak že žalovaná uzavře s [jméno] [příjmení] nebo jejím synem [jméno] [příjmení] darovací smlouvu k uvedené nemovitosti. Pokud by se tak nestalo, byla by žalobkyně povinna uhradit předmět půjčky [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (zjištěno ze smlouvy o půjčce ze dne 12. 6. 2006; č. l. 14 – 15).

13. Žalobkyně koupila od [územní celek] dne 12. 6. 2006 bytovou jednotku [číslo] včetně spoluvlastnického práva v rozsahu [číslo] ke společným částem budov [adresa] a pozemkům parc. [číslo] par. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] za kupní cenu 160 120 Kč (zjištěno ze smlouvy o převodu vlastnictví k bytové jednotce ze dne 12. 6. 2006; č. l. 8 – 11).

14. Závětí ze dne 14. 6. 2006 odkázala žalobkyně předmětné nemovité věci žalovanému (zjištěno ze závěti ze dne 14. 6. 2006, č. l. 71, 82).

15. Žalobkyně darovala dne 5. 10. 2006 žalovanému předmětné nemovité věci a žalovaný zřídil ve prospěch žalobkyně věcné břemeno spočívající v právu bezplatného a doživotního užívání této jednotky (zjištěno ze smlouvy darovací a o zřízení věcného břemene ze dne 5. 10. 2016, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 12. 2006, sp. zn. 50 Nc 710/2006 - 27; č. l. 16 – 19, 165 – 167).

16. Žalobkyně s žalovaným podali návrh na vklad vlastnického práva a práva věcného břemene do katastru nemovitostí (zjištěno z návrhu na vklad vlastnického práva a práva věcného břemene do KN ze dne 9. 5. 2007; č. l. 20).

17. Finanční úřad v [obec] obdržel od žalobkyně dne 3. 3. 2008 částku 166 Kč z titulu daně z nemovitostí (zjištěno z dokladu o přijaté platbě v hotovosti ze dne 3. 3. 2008; č. l. 26).

18. Rozhodnutím úřadu práce ze dne 31. 7. 2008 byla žalobkyni zamítnuta žádost o příspěvek na bydlení, jelikož nemovitost převedla na žalovaného (zjištěno z rozhodnutí Úřadu práce ze dne 31. 7. 2008; č. l. 23). 19. [jméno] [příjmení] napsala žalobkyni pokyny ke zřízení trvalého příkazu na zálohy za služby (zjištěno z předpisu příspěvků a záloh za služby; č. l. 22, emailu a dopisu ze dne 3. 3. 2011; č. l. 22).

20. Společenství pro dům [adresa], [IČO] vyúčtovalo žalovanému dne 1. 11. 2011 dlužné nájemné ve výši 1 929 Kč (zjištěno z daňového dokladu ze dne 1. 11. 2011; č. l. 30).

21. Žalovaný byl upomínán na zaplacení příspěvku na správu domu a pozemku a zálohy na služby nemovitosti (zjištěno z upomínky z OSBD ze dne 24. 10. 2011, upomínky z OSBD ze dne 26. 10. 2012; č. l. 29, 31).

22. Dne 7. 2. 2015 zemřela [jméno] [příjmení] (zjištěno z úmrtního listu ze dne 25. 2. 2015; č. l. 32).

23. Dne 7. 2. 2015 zemřela [jméno] [příjmení] (zjištěno z úmrtního listu ze dne 9. 3. 2015; č. l. 32).

24. Žalovaný vyzval prostřednictvím svého zástupce žalobkyni ke zpřístupnění bytové jednotky [číslo] dne 14. 3. 2015 (zjištěno z dopisu ze dne 3. 3. 2015, plné moci ze dne 16. 2. 2015; č. l. 24). Žalobkyně na tuto výzvu reagovala dne 9. 3. 2015 prostřednictvím své zástupkyně (zjištěno z dopisu ze dne 9. 3. 2015; č. l. 25).

25. Rozhodnutím [územní celek] ze dne 29. 4. 2015, [číslo jednací], č. l. 33, byla [jméno] [příjmení] shledána vinnou z přestupku proti občanskému soužití vůči žalobkyni a byla jí uložena pokuta ve výši 1 000 Kč (zjištěno z Rozhodnutí [územní celek] ze dne 29. 4. 2015, [číslo jednací]; č. l. 33) 26. [jméno] [příjmení] zaslal žalobkyni dopis dne 12. 10. 2015 a poštovní poukázku na částku 7 231 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 12. 10. 2015 a poštovní poukázky; č. l. 34, 66).

27. Žalobkyně se dne 3. 3. 2016 a dne 17. 3. 2016 obrátila písemně na [jméno] [příjmení] a žalovaného s žádostí ohledně vyúčtování plateb spojených s bytem a žádostí o udělení souhlasu o informování ohledně záležitostí spojených s bytem a o vrácení přeplatku. Dopis byl zaslán na adresu [adresa] (zjištěno z dopisu ze dne 3. 3. 2016 a dopisu ze dne 17. 3. 2016; č. l. 35 - 36).

28. Žalobkyně žádala OSBD o snížení záloh na služby z toho důvodu, že vznikaly přeplatky a tyto musela žalovaná řešit s otcem žalovaného (zjištěno z žádosti o snížení zálohy na služby spojené s užíváním bytu ze dne 11. 7. 2016; č. l. 37). Žalobkyně [příjmení] žádala o pomoc s řešení závad v bytě (zjištěno z žádosti o radu a pomoc ze dne 11. 3. 2019; č. l. 38). OSBD poskytlo žalobkyni informace k žádosti ze dne 11. 3. 2019 (zjištěno z odpovědi [příjmení] [příjmení] hora ze dne 18. 3. 2019, č. l. 39)

29. Žalovaný dne 1. 2. 2019 souhlasil s opravou v bytě [číslo] (zjištěno z výzva – žádost o součinnost ze dne 1. 2. 2019; č. l. 41).

30. Žalovaný je v katastru nemovitostí evidován jako vlastník jednotky [číslo] k datu 3. 6. a 7. 6. 2019 byla jednotka dotčena změnou právního vztahu (zjištěno z informace o jednotce ze dne 3. 6. 2019 a 7. 6. 2019; č. l. 42, 21).

31. Dopisem ze dne 7. 6. 2019 žalobkyně odvolala dar pro nevděk žalovaného spočívající v tom, že s žalobkyní nekomunikuje a neprojevuje o ní zájem, dále pak nebylo žalobkyni sděleno, kdy měl být žeh dcery a vnučky, a také ji nikdo neinformoval o převodu bytu na otce žalovaného (zjištěno z dopisu ze dne 7. 6. 2019; č. l. 43). Žalovaný obdržel dopis ze dne 7. 6. 2019 (zjištěno z dopisu ze dne 15. 7. 2019; č. l. 44 – 45).

32. Dne 11. 7. 2019 byla provedena platba SIPO na účtu žalobkyně ve výši 933 Kč (zjištěno z výpisu z běžného účtu za období od 1. 7. 2019 do 31. 7. 2019; č. l. 27). Plátce SIPO byla žalobkyně i v září 2019 (zjištěno z platebního dokladu SIPO za září 2019; č. l. 28).

33. Žalobkyně požádala žalovaného písemně o zaslání vyúčtování služeb za rok 2018 a 2019 dopisem zaslaným na adresu [adresa žalovaného]. Dopis se vrátil žalobkyni zpět jako nevyzvednutý (zjištěno z dopisu ze dne 30. 4. 2021 a obálky; č. l. 158 – 159).

34. Žalovaný zaslal dne 12. 7. 2021 dopis, ve kterém sdělil žalobkyni, že nebydlí v [obci] a uvedl svoji kontaktní adresu a vyúčtování služeb za rok 2019 a rok 2018 (zjištěno z dopisu ze dne 2. 7. 2021 a podacího lístku ze dne 12. 7. 2021; č. l. 179 – 182).

35. Žalobkyně od září 2022 pobírá důchod ve výši 14 114 Kč měsíčně (zjištěno z oznámení ČSSZ ze dne 23. 8. 2022; č. l. 187)

36. Žalobkyně za září 2022 uhradila SIPO ve výši 1 245 Kč (zjištěno z dokladu SIPO za září 2022; č. l. 288)

37. K datu 9. 11. 2022 je žalovaný v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných nemovitých věcí (zjištěno ze seznamu nemovitostí na LV [číslo] v k.ú. [obec] u [obec], z informace o jednotce [číslo] v k.ú. [obec] u [obec]; č. l. 289-291).

38. Dne 7. 3. 2015 pan [jméno] [příjmení] volal žalované ohledně úmrtí [jméno] a [jméno]. Žalovaný se po smrti [jméno] a [jméno] zhroutil. [jméno] [příjmení] volala žalobkyni, že se postará o poslední rozloučení (zpopelnění [jméno] a [jméno]). Žalobkyně po paní [příjmení] žádala v roce 2015 vydání uren s popelem [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Věci spojené s bytem řeší pan [jméno] [příjmení] (zjištěno z výpovědi paní [jméno] [příjmení]; č. l. 96 – 97).

39. Vztah mezi žalovaným a žalobkyni se začal zhoršovat od 6 let věku žalovaného a začaly se vyskytovat hádky. Bytovou jednotku [číslo] chtěl žalovaný převést na svého otce [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] vyřizoval věci spojené s uvedenou bytovou jednotkou. Otec žalovaného [jméno] [příjmení] nezaznamenal, že by se žalovaný negativně vyjadřoval vůči žalobkyni. Pan [jméno] [příjmení] volal žalobkyni po smrti [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], žalobkyně již věděla o jejich úmrtí. [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nebyl, byl pouze žeh, který řešila zejména paní [jméno] [příjmení] spolu s panem [jméno] [příjmení]. [příjmení] [jméno] [příjmení] a žalovanému nebyl předem znám přesný datum žehu. Žalovaný předem neoznámil žalobkyni záměr převést byt. Od roku 2012 došlo ke zhoršení vztahu mezi žalobkyní a otcem žalovaného [jméno] [příjmení]. Žalobkyně často pobývala u rodiny žalovaného po delší dobu, dobu 14 dní (zjištěno z výpovědi pana [jméno] [příjmení]; č. l. 194 – 195).

40. Žalobkyně hlídala žalovaného do úmrtí [jméno] a [jméno] [příjmení]. Policie oznámila žalobkyni jejich úmrtí v sobotu (pozn. soudu: z kontextu výpovědi je zřejmé, že se jedná o sobotu 7. 2. 2015, tedy den úmrtí). V neděli (8. 2. 2015) žalobkyni volal pan [jméno] [příjmení], kterému žalobkyně oznámila úmrtí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně nebyla ve spojení se žalovaným od roku 2015. Žalobkyně po úmrtí své dcery nenavštívila žalobce. Žalobkyně neměla telefonní číslo na žalobce a nesnažila se ho získat. Žalobkyně uvedla, že neměla číslo na otce žalovaného. Žalobkyni volala paní [příjmení]. Žalobkyně neměla zájem o kontakt s otcem žalovaného. Žalovaný žalobkyni neřekl nic nehezkého. Žalobkyně kontaktovala žalovaného přes charitu [název] (zjištěno z účastnické výpovědi žalobkyně; č. l. 195 – 197).

41. Žalovaný měl se žalobkyní špatné vztahy již v období před 7. 2. 2015, po tomto datu se žalobkyní žádný vztah co do komunikace neměl. Žalovaný se nepokusil kontaktovat žalobkyni. Žalovaného přes facebook kontaktovala charita [název]. Žalovaný nemá žádný zájem se žalobkyní komunikovat. O záležitosti spojené s bytovou jednotkou se staral otec žalovaného, a proto chtěl žalovaný bytovou jednotku na něho převést. Žalovaný předem nevěděl o přesném datu žehu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalovaný se negativně nevyjadřoval vůči žalobkyni. Konflikty mezi žalovaným a žalobkyni pramenily z konfliktů mezi matkou žalovaného a žalobkyní na jedné straně a otcem žalovaného na druhé straně. Žalobkyně se negativně vyjadřovala vůči otci žalovaného. Žalovaný je ochoten pomoci žalobkyni v záležitostech týkajících se bytu. Žalovaný nemá zájem o předání svého kontaktu žalobkyni (zjištěno z účastnické výpovědi žalovaného; č. l. 197 – 198).

42. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

43. Žalobkyně nabyla do vlastnictví předmětné nemovité věci smlouvou o převodu vlastnictví s [územní celek] ze dne 12. 6. 2006 za kupní cenu 160 120 Kč. [příjmení] [jméno] [příjmení] (matka žalovaného, dcera žalobkyně) a [jméno] [příjmení] (otec žalovaného) na straně jedné a žalobkyní na straně druhé bylo dne 12. 6. 2006 sjednáno, že [jméno] a [jméno] [příjmení] poskytnou žalobkyni částku ve výši 160 120 Kč na pořízení bytové jednotky [číslo] žalobkyně tuto bytovou jednotku převede na [jméno] [příjmení] nebo žalovaného, kteří jí zřídí věcné břemeno užívání této jednotky, čímž dojde ke splacení poskytnuté půjčky. Žalobkyně darovala dne 5. 10. 2006 žalovanému jednotku [číslo] k datu 9. 11. 2022 je žalovaný v katastru nemovitostí evidován jako vlastník předmětných nemovitých věcí.

44. Žalobkyně se obracela na žalovaného a pana [jméno] [příjmení] ohledně záležitostí spojených s bytovou jednotkou [číslo] přičemž ze strany žalovaného a pana [jméno] [příjmení] byla žalobkyni poskytována součinnost. Na adresu žalobkyně chodily upomínky na platby v souvislosti s předmětnou nemovitostí, které žalovaný včas neprovedl. Žalobkyně měla ztíženou komunikaci, zejména s OSBD, se záležitostmi týkajícími se bytu z důvodu, že není jeho vlastnicí.

45. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným se zhoršil po úmrtí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], ke kterému došlo dne 7. 2. 2015. Již před tímto datem nebyly vztahy mezi účastníky dobré v důsledku špatných vztahů mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení] na straně jedné a [jméno] [příjmení] na straně druhé. Následné zhoršení vztahů mezi účastníky je důsledkem špatných vztahů mezi žalobkyní a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně věděla o úmrtí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] již v den jejich úmrtí dne 7. 2. 2015. Žalovaný nevěděl předem přesné datum, kdy proběhne žeh [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žalobkyně se nikdy nepokusila získat na žalovaného kontaktní údaje či ho sama kontaktovat s výjimkou kontaktu přes charitu [název]. Žalovaný chtěl převést jednotku [číslo] aniž by o tom informoval žalovanou. Žalobkyně v dopise ze dne 7. 6. 2019 odvolala dar pro nevděk žalovaného spočívající v tom, že s žalobkyní nekomunikuje a neprojevuje o ní zájem, dále pak nebylo žalobkyni sděleno, kdy měl být žeh, a také ji nikdo neinformoval o převodu bytu na otce žalovaného; žalovaný tento dopis obdržel. Žalovaný nemá v současné době zájem o vztah a komunikaci se žalobkyní.

46. Ve věci nebylo prokázáno, že by se žalovaný negativně vyjadřoval k osobě žalobkyně či její dceři [jméno] [příjmení].

47. Ačkoli byly v řízení provedeny další důkazy, soud z nich nezjistil žádné pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti. Dále soud pro nadbytečnost zamítl další žalobkyní navrhované důkazy, neboť skutkový stav byl soudem již náležitě zjištěn.

48. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

49. Jelikož se žalobkyně domáhá podanou žalobou určení vlastnického práva k předmětným nemovitým věcem, zabýval se soud nejprve otázkou, zda je zde dán naléhavý právní zájem na tomto určení, přičemž dospěl k závěru, že ano. Pokud by se žalobkyní tvrzené skutečnosti podařilo prokázat, pak by na žalobkyni za splnění všech okolností přešlo vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem žalovaného, avšak bez akceptování tohoto stavu žalovaným by žalovaný byl nadále zapsán jako vlastník tohoto v katastru nemovitostí. Rozhodovací praxe Nejvyššího soudu obecně shledává naléhavý právní zájem na určení vlastnických či spoluvlastnických poměrů tam, kde prostřednictvím vydaného rozhodnutí má dojít k odstranění neshody mezi stavem skutečným a stavem evidovaným v katastru nemovitostí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2006, sp. zn. 30 Cdo 3159/2006, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 33 Cdo 2639/2015, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2016, sp. zn. 26 Cdo 4641/2015, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2013, sp. zn. 22 Cdo 4036/2013). Za té situace tedy žalobkyni na určení jejího vlastnického práva svědčí naléhavý právní zájem (shodně i rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 3 Odo 137/2002 ze dne 29. 4. 2002). Ze stejných důvodů pak soud shledal naléhavý právní zájem žalobkyně na určení, že se obnovilo její původní vlastnické právo k uvedeným nemovitým věcem.

50. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

51. S ohledem na shora uvedené ustanovení o. z. se na předmětné odvolání daru použije právní úprava zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ obč. zák.“), neboť k uzavření darovací smlouvy došlo dne 5. 10. 2006 za účinnosti obč. zák. (viz 33 Cdo 2339/2019).

52. Podle § 628 obč. zák. darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému a ten dar nebo slib přijímá.

53. Podle § 630 obč. zák. se může dárce domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

54. Předně je na místě v obecné rovině uvést, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 8. 2003, sp. zn. 21 Cdo 633/2002). Dobré mravy jsou souhrnem etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti. Tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrétního případu také právě v daném čase, na daném místě a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 26. února 1998 sp. zn. II. ÚS 249/97).

55. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce na vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Obvykle jde o porušení značné intenzity nebo o porušování soustavné, a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci apod. Ne každé chování, které není v souladu se společensky uznávanými pravidly slušného chování ve vzájemných vztazích mezi lidmi, naplňuje znaky § 630 občanského zákoníku, nýbrž předpokladem aplikace tohoto ustanovení je kvalifikované porušení morálních pravidel konkrétním chováním obdarovaného, jehož stupeň závažnosti je hodnocen podle objektivních kritérií, a nikoliv jen podle subjektivního názoru dárce (rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2001, sp. zn. 29 Cdo 228/2000).

56. Lze shrnout, že ve shora citovaném § 630 obč. zák. je upraven zvláštní způsob zániku darovacího vztahu jednostranným právním jednáním dárce. Okamžikem jednání obdarovaného, které naplňuje znaky uvedené v tomto ustanovení, vzniká dárci právo domáhat se vrácení daru, tedy požadovat po obdarovaném vrácení toho, co bylo předmětem darování. Využije-li dárce tohoto práva, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému. Byla-li darována věc, projevem vůle dárce o odvolání daru došlým obdarovanému se ruší darovací smlouva a obnovuje se původní právní vztah, tj. obnoví se vlastnictví dárce k věci ex nunc a obdarovaný, který se stal neoprávněným držitelem, je povinen mu věc vydat. Tato povinnost přitom není závislá na tom, zda dárce uplatnil u soudu právo na vrácení daru. (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3001/2009).

57. V dané věci se žalobkyně domáhá určení vlastnického práva k předmětu daru, dále určení, že se obnovilo vlastnické právo k předmětu daru a uložení povinnosti žalovanému strpět zápis vlastnického práva žalobkyně k předmětu daru, a to na základě odvolání daru obsaženém v dopise ze dne 7. 6. 2019, kdy k tomuto okamžiku tedy musely být naplněny předpoklady pro vrácení daru dle § 630 obč. zák. a nejpozději do doručení tohoto dopisu žalovanému muselo také dojít k závadnému chování žalovaného vůči žalobkyni, které je hrubým porušením dobrých mravů, neboť k dalšímu negativnímu chování žalovaného po doručení výzvy nelze přihlédnout, nebyla-li znovu učiněna výzva k vrácení daru (srov. 57 Co 25/2003 Ostrava).

58. Není vyloučeno, aby výzva dárce k vrácení daru coby jednostranný právní úkon adresovaný obdarovanému, splňuje-li předepsané náležitosti hmotného práva, byla obsažena v žalobě, konkrétně v té její části, která obsahuje vylíčení rozhodujících skutečností (žalobní návrh rozsudečného výroku je procesněprávním úkonem adresovaným soudu, který v sobě bez dalšího výzvu k vrácení daru obsahovat nemůže). Doručením stejnopisu takové žaloby obdarovanému je – v případě naplnění zákonných předpokladů – splněna hmotněprávní podmínka zániku právního vztahu z darovací smlouvy (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2000, sp. zn. 25 Cdo 453/2000, a ze dne 28. 5. 1996, sp. zn. 2 Cdon 127/96). Žaloba v dané věci v sobě výzvu k vrácení daru obsahuje, co do důvodů odvolání daru však žalovanému vytýká veskrze obecná, nedostatečně konkrétní tvrzení, když uvádí, že žalobkyně odvolává dar, protože„ žalovaný nikdy neprojevil vůči žalobkyni vděčnost, nenabídl ji pomoc, nevyjádřil svou účast v její těžké situaci“. Takováto konstatování pak soud nemohl podrobit porovnání z hlediska rozporu s dobrými mravy, a proto soud posuzoval oprávněnost požadavku na vrácení daru v rozsahu skutečností, jak je žalovaná konkretizovala při jednání dne 16. 6. 2021 (žalovaný nekomunikuje se žalobkyní od smrti své matky dne 7. 2. 2015; žalovaný žalobkyni neinformoval o převodu bytové jednotky [číslo]; žalovaný se negativně vyjadřuje k osobě žalobkyně a [jméno] [příjmení]; žalovaný nesdělil žalobkyni datum pohřbu [jméno] a [jméno] [příjmení]). Opětovně pak žalobkyně dar odvolává v podání, adresovaném soudu ze dne 9. 9. 2021, v němž obšírněji vytýká žalovanému totéž závadné jednání.

59. Soud dospěl k závěru, že žádné chování žalovaného, na základě kterého žalobkyně požaduje vrácení daru, nenaplňuje znaky, kritéria pro hrubé porušení dobrých mravů dle § 630 obč. zák., nedošlo proto k platnému odstoupení od darovací smlouvy a nárok žalobkyně na určení vlastnického práva k předmětu daru je tak neodůvodněný a v závislosti na tom i nárok žalobkyně určení, že se obnovilo vlastnické právo žalobkyně i uložení povinnosti žalovanému strpět zápis vlastnického práva žalobkyně. Jednotlivými důvody se soud zabýval níže.

60. Žalobkyně vytýká žalovanému, že s ní od smrti své matky dne 7. 2. 2015 nekomunikuje, z provedeného dokazování však vyplývá, že žalovaný se žalobkyní nekomunikuje od 7. 2. 2015 s výjimkou záležitostí týkajících se bytové jednotky [číslo]. Předně soud podotýká, že ve věci je nutno zohlednit, že na počátku zhoršování vztahů mezi žalobkyni a žalovaným byl žalovaný nezletilý (k datu úmrtí jeho matky mu bylo 15 let) a že špatné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou zapříčiněny zejména špatnými vztahy mezi žalobkyní a otcem žalovaného. Žalobkyně se v období nezletilosti žalovaného a ani poté nijak nesnažila o nápravu vztahů se žalovaným, až do ojedinělého pokusu o kontakt pomocí charity [název] v roce 2017. Tento ojedinělý kontakt prostřednictvím žalobci neznámé třetí osoby za pomocí facebooku soud neshledává za vážně míněný pokus o zlepšení vztahů. Soud zde zdůrazňuje, že žalobkyně byla schopná kontaktovat žalovaného již v době jeho nezletilosti a to za pomocí otce žalovaného či paní [příjmení], na které měla telefonní kontakt, když mezi nimi probíhala telefonická komunikace. Rovněž je zde nutno zohlednit, že žalobkyně neměla zájem o zlepšení vztahů s otcem žalovaného, což muselo mít nutně za následek i nezlepšení vztahů mezi ní a žalovaným. Žalovaný byl jako nezletilý pod vlivem svého otce, s nímž v té době sdílel domácnost, a byl zasvěcen do jejich neshod se žalobkyní, nekomunikoval-li otec s žalobkyní a ani on sám tak nečinil, lze v jeho jednání nezletilého dítěte, citově i materiálně závislého na svém rodiči, jen obtížně hledat rozpor s dobrými mravy, natož rozpor takové intenzity, aby jím byl naplněn předpoklad vrácení daru spočívající v chování hrubě se příčícím dobrým mravům.

61. Jak již bylo uvedeno, špatné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným jsou zejména odrazem špatných vztahů mezi žalobkyní a otcem žalovaného, a proto špatné vztahy mezi žalobkyní a žalovaným musejí jít zejména k tíži žalobkyně a otce žalovaného, který však není účastníkem tohoto řízení; důvodem k vrácení daru však není chování, jímž zákonný zástupce nezletilého obdarovaného hrubě porušuje dobré mravy vůči dárci (srov. 33 Odo 1192/2003). Důsledkem těchto špatných vztahů je pak nezájem ze strany žalovaného o komunikaci se žalobkyní. Tedy není jen vinou žalovaného, ale především chybou žalobkyně, že si jsou v současné době se žalovaným odcizeni a nekomunikují spolu.

62. Po provedení rozsáhlého dokazování soud dospěl při znalosti všech souvislostí k závěru, že pokud žalovaný nechce komunikovat se žalobkyní nelze tento nezájem žalovaného hodnotit jako chování, kterým by žalovaný hrubě porušoval dobré mravy. Dále soud dodává, že pakliže žalobkyně se žalovaným nechtěla po dobu dvou let, navíc v době, kdy byl žalovaný nezletilý, komunikovat, je pochopitelné, že i žalovaný následně ztratil zájem o kontakt se žalobkyní.

63. Konečně soud podotýká, že absence komunikace ze strany žalovaného není absolutní, když žalovaný komunikuje se žalobkyní co do záležitostí spojených s bytovou jednotkou, i když ani tato komunikace není perfektní a stálá. S ohledem na výše uvedené okolnosti tedy soud neshledal nezájem žalobce o komunikaci se žalovanou jako způsobilý důvod k vrácení daru.

64. Dalším důvodem k odvolání daru je neinformování žalobkyně o převodu bytové jednotky [číslo]. K tomuto soud konstatuje, že je nezadatelným právem žalovaného s předmětnými nemovitými věcmi disponovat (tedy eventuálně je i převést) a zákon neukládá vlastníkovi povinnost informovat osobu, které svědčí věcné břemeno užívání jednotky, o zamýšlené dispozici. Nutno přitom zdůraznit, že ani realizace práva žalovaného zcizit předmětné nemovitosti, nemohla právní poměry žalobkyně (jež svědčí doživotní právo nemovitosti užívat) změnit. Lze uzavřít, že ve využívání subjektivních práv žalovaného nelze spatřovat porušení dobrých mravů, byť by bylo z morálního hlediska jistě vhodné a na místě, aby žalovaný žalobkyni o zamýšleném převodu informoval, nicméně toto opomenutí nemůže dosahovat takové intenzity, která by zakládala hrubé porušení dobrých mravů ze strany žalovaného a to navíc za situace, kdy toto opomenutí nemůže žalobkyni přivodit žádnou újmu, neboť služebnost, na základě které žalobkyně užívá předmětné nemovité věci doživotně, bude trvat i při případné změně vlastníka předmětných nemovitých věcí.

65. Co se týče důvodu, že na adresu žalobkyně, chodily upomínky na platby v souvislosti s předmětnou nemovitostí, které žalovaný včas neprovedl, a že žalobkyně měla ztíženou komunikaci, zejména s OSBD, se záležitostmi týkajícími se bytu z důvodu, že není jeho vlastnicí, tak soud tyto skutečnosti v žádném případě nepovažuje za dosahující intence § 630 obč. zák., když se jedná problémy veskrze praktického charakteru a v řízení bylo prokázáno, že žalovaný s žalobkyní ohledně záležitostí bytu komunikuje, i když komunikace žalovaného není vždy perfektní a jeho reakce okamžité. O hrubé porušení dobrých mravů se zjevně nejedná.

66. Konečně soud neshledal ani skutečnost, že žalovaný nesdělil datum pohřbu žalobkyni, za kvalifikovaný důvod, pro který by žalobkyně mohla žádat vrácení daru dle § 630 obč. zák. a to už jen proto, že v řízení bylo prokázáno, že žalovanému nebyl předem znám konkrétní datum pohřbu, resp. žehu [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Rovněž je nutné opět zdůraznit, že v rozhodném období byl žalovaný nezletilý a nezařizoval pohřeb, resp. žeh. Konečně soud podotýká, že v řízení bylo prokázáno, že se nekonal pohřeb ve smyslu posledního rozloučení, nýbrž se konal pouze žeh.

67. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyní vytýkané chování žalovaného nenaplňuje znaky hrubého porušení dobrých mravů ve výše uvedeném smyslu ani z hlediska intenzity, ani z hlediska rozsahu závadnosti, případně soud nemá za prokázané, že by se v rozhodném období staly, tedy nedošlo k platnému odstoupení od darovací smlouvy, proto se žalobkyně vlastníkem předmětných nemovitých věcí nestala a soud zamítl žalobu v celém rozsahu, tedy jak do určení, že je žalobkyně výlučnou vlastnicí předmětných nemovitých věcí, tak že se obnovilo původní vlastnické právo žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem i co do uložení povinnosti žalovanému strpět zápis vlastnického práva žalobkyně k uvedeným nemovitým věcem (výrok I.). Pro úplnost soud dodává, že s ohledem na výše uvedený závěr se již nezabýval námitkami žalovaného co do promlčení, i námitkou, dle které žalobkyně nebyla oprávněna odvolat dar s ohledem na smlouvu o půjčce a smlouvu o smlouvě budoucí, neboť vyřešení těchto otázek by bylo nadbytečně, když by ničeho nemohlo změnit na rozhodnutí soudu.

68. O nákladech řízení soud rozhodl ve smyslu § 150 o. s. ř., neboť ačkoli byl v řízení plně úspěšný žalovaný, dospěl soud k závěru, že jsou v dané věci důvody hodné zvláštního zřetele pro jejich nepřiznání žalovanému. Okolnostmi hodnými zvláštního zřetele se rozumí takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého (srov. 23 Cdo 2941/2013). V prvé řadě soud přihlédl k majetkovým a sociálním poměrů účastníků řízení, kdy žalobkyni bylo v řízení přiznáno osvobození od soudních poplatků a byl jí ustanoven zástupce z důvodu nepříznivých majetkových poměrů; bylo prokázáno, že žalobkyně je od roku 1986 plně invalidní, je osobou vyššího věku a její měsíční příjem činí pouhých 14 114 Kč z důchodu. Současně soud musel přihlédnout i k majetkovým poměrům žalovaného, který byl v řízení zcela úspěšný, a v této souvislosti má soud za to, že žalovaný získal v minulosti od žalobkyně dar, jehož hodnota se v průběhu let mnohonásobně zvýšila a nelze tedy dospět k závěru, že je majetkově znevýhodněn; soud proto v tomto smyslu konstatuje, že přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému by žalobkyni přivodilo větší újmu než žalovanému. Významná z hlediska aplikace § 150 o. s. ř. pak je i skutečnost, že žalobkyně a žalovaný jsou v rodinném poměru, přičemž spor se týká nemovitosti, kterou babička darovala vnukovi, přičemž soud shledal za nemorální přiznat vnukovi náhradu nákladů řízení vůči babičce jako dárkyni a to i přesto, že žalobkyně (babička) spor vyvolala. V neposlední řadě pak soud přihlédl i ke skutečnostem, jež v určité míře vedly k soudnímu uplatnění nároku, tedy k tomu, že žalovaný s žalobkyní vyjma nezbytných záležitostí souvisejících s provozem a péčí o bytovou jednotku nijak nekomunikuje, což bylo zásadní pro podání této žaloby.