5 C 339/2018 - 389

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyň: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] všechny zastoupeny [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] advokátem [adresa zástupce zainteresované osoby] [adresa zástupce zainteresované osoby]. [adresa zástupce zainteresované osoby], [adresa zástupce zainteresované osoby] [adresa zástupce zainteresované osoby] [Anonymizováno] žalovaným: 1) [Jméno zainteresované osoby 4/0][Datum narození zainteresované osoby 4/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 2) [Jméno zainteresované osoby 5/0][Datum narození zainteresované osoby 5/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] 3) [Jméno zainteresované osoby 6/0][Datum narození zainteresované osoby 6/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] všichni zastoupeni advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 6/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 6/0] 4) [Jméno zainteresované osoby 7/0][Datum narození zainteresované osoby 7/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená obecným zmocněncem [jméno zástupce zainteresované osoby], narozeným [datum] [adresa zástupce zainteresované osoby] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví takto:

Výrok

I. Zrušuje se spoluvlastnictví účastníků k pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [číslo], byt. dům v obci a katastrálním území [adresa].

II. Přikazuje se do výlučného vlastnictví žalobkyně a) jednotka číslo [číslo], vymezená v pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo] v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo], jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 157/1000 . Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

III. Přikazuje se do výlučného vlastnictví žalobkyně b) jednotka číslo [číslo] vymezená v pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo][Anonymizováno]v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo]/, jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 157/1000. Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

IV. Přikazuje se do výlučného vlastnictví žalobkyně c) jednotka číslo [číslo] vymezená v pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo] v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo], jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 150/1000. Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

V. Přikazuje se do výlučného vlastnictví 1. žalované jednotka číslo [číslo] vymezená v pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo] v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo], jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 203/1000. Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

VI. Přikazuje se do výlučného vlastnictví v režimu společného jmění 2. žalovaného a 3. žalované jednotka číslo [číslo] vymezená v pozemku parc. č. [číslo], jehož součástí je budova čp. [číslo] v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo], jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 208/1000. Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

VII. Přikazuje se do výlučného vlastnictví 6. žalované jednotka číslo [číslo] vymezená v pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je budova čp. [číslo] v katastrálním území [adresa] se sklepní kójí číslo [číslo] a půdním prostorem číslo [číslo], jak je zaznamenána na schématu půdorysů domu č. p. [číslo] s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši 132/1000. Schéma půdorysů je přílohou číslo 1 rozsudku.

VIII. Žalobkyně b), c) a žalovaní 1. až 4. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalobkyní a), jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označením [jméno FO].

IX. Žalobkyně a), c) a žalovaní 1. až 4. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalobkyní b), jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označeními [jméno FO].

X. Žalobkyně a), b) a žalovaní 1. až 4. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalobkyní c), jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označením [jméno FO].

XI. Žalobkyně a) až c) a žalovaní 2. až 4. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalobkyní b), jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označeními [jméno FO].

XII. Žalobkyně a) až c) a žalovaní 1. a 4. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalovanými 2. a 3., jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označeními SJM [jméno FO].

XIII. Žalobkyně a) až c) a žalovaní 1. až 3. jsou povinni strpět výlučné užívání části pozemku parc. č. [hodnota] žalovanými 2. a 3., jak je vyznačena na plánku, který je přílohou číslo 2 rozsudku pod označeními [jméno FO].

XIV. Každá z žalobkyň a 4. žalovaná jsou povinny nahradit žalovaným 1. - 3. k rukám zástupkyně žalovaných 1. – 3. na nákladech řízení 2 000 Kč.

XV. Každá z žalobkyň je povinna nahradit státu na nákladech řízení 3 871,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. XVI. Prvá žalovaná a 4. žalovaná jsou povinny nahradit státu každá 4 871,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. XVII. Žalovaní 2. a 3. jsou povinni nahradit státu na nákladech řízení společně a nerozdílně 4 871,16 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhaly zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem – pozemku par. č. [hodnota], jehož součástí je budova [adresa], č. p. [číslo], byt. dům v obci a k. ú. [adresa]. Vyšly z toho, že podíl prvé žalobkyně činí 157/1000, druhé žalobkyně 150/1000, třetí žalobkyně 150/1000, prvé žalované 203/1000, druhému žalovanému a třetí žalované v režimu společného jmění 208/1000 a čtvrté žalované 132/1000. Tvrzeno bylo, že mezi účastníky není sporu o tom, že každý využívá v rámci svého spoluvlastnictví v bytovém domě příslušnou jednotku, ovšem panují mezi nimi spory, které se týkají přilehlé části pozemku parcely č. [číslo]. Žalobkyně uvedly, že si bez společného koncensu účastníci řízení faktickým užíváním nastolili užívání částí přilehlého pozemku, aniž by k tomu existoval souhlas ostatních. Z tohoto důvodu bylo dovozováno, že jsou splněny podmínky pro to, aby došlo ke zrušení spoluvlastnictví označené nemovitosti a provedeno vypořádání tak, že by se respektovalo současné užívání jednotlivých bytů a každému ze spoluvlastníků by se oddělila část nezastavěného pozemku a stanoveno výlučné vlastnictví k tomuto oddělení. Takto by vzniklo šest jednotek spolu s podílem na společných částech domu a k pozemku v rámci širšího vypořádání by pak bylo každému z vlastníků nově vzniklé jednotky určeno i výlučné vlastnictví tomu korespondující části nezastavěného pozemku.

2. Žalované 1) – 3) označily za nesporné údaje k spoluvlastnictví k nemovitosti, stejně tak i míru výše podílu na ni. Uvedly, že se na části pozemku par. č. [číslo] nachází také vedlejší stavba, která je jednotlivými účastníky využívána jako kolona a přilehlá část pozemku je využívána jako zahrádky, zahradní posezení, k umístění dvou bazénů a sušáku na prádlo. Právě tato nezastavěná část je terčem nesouladu mezi účastníky. Žalobě bylo vytknuto, že pokud by bylo uvažováno o vzniku šesti pozemkových parcel spojených s nově vznikajícími jednotkami, potom by bylo třeba vyhotovit geometrický plán. Zmíněno bylo, že katastr nemovitostí zachycuje jiný stav půdorysu budovy než je stav faktický.

3. Čtvrtá žalovaná neuvedla žádné skutečnosti, které by zpochybňovaly zápis v katastru nemovitostí včetně podílu jednotlivých účastníků a její námitky se soustředily na způsob vypořádání, užívání nezastavěné části předmětného pozemku. Popsala, jakým způsobem jej využívá. Zmínila, že je k využívání přilehlé části pozemku uzavřena tichá dohoda, která je dlouhodobě funkční, kdy každý může využívat příslušnou část pozemku. Žalobkyněmi navržený způsob rozdělení označila za účelný. Navrhla, aby nebylo vyhověno návrhu, aby měl každý z účastníků zajištěn přístup k části kůlny, kterou doposud využívá. Navrhla, aby vedle vymezení jednotek při zrušení spoluvlastnictví došlo k reálnému rozdělení nezastavěné části pozemku ve vztahu ke všem účastníkům.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí se zjišťuje, že účastníci jsou spoluvlastníky pozemku par. č. [hodnota], jehož součástí je budova [adresa], č. p. [číslo], byt. dům v obci a k. ú. [adresa]. Vyšly z toho, že podíl prvé žalobkyně činí 157/1000, druhé žalobkyně 150/1000, třetí žalobkyně 150/1000, prvé žalované 203/1000, druhému žalovanému a třetí žalované v režimu společného jmění 208/1000 a čtvrté žalované 132/1000. Účastníci jsou dále spoluvlastníky ve shodné výši podílů pozemku p. č. [hodnota] a pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], které přiléhají k pozemku p. č. [hodnota]. Tyto nemovitosti nebyly předmětem řízení.

5. Znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] včetně dodatku č. 1 je prokázáno, že znalkyně popsala jednotlivé byty nacházející se v bytovém domě č. p. [číslo] a přiřadila je k jednotlivým účastníkům, jak je v současné době užívají. Vyšla také z toho, jaké jsou spoluvlastnické podíly na nemovité věci. Uzavřela, že je možné rozdělit stavbu na bytové jednotky, přičemž by s tím neměly být spojeny žádné stavební úpravy bytovém domě. Vlastní zastavěnou část rozdělit reálně nelze a stejně jako vedlejší stavba by se mělo jednat o tu část nemovitosti, která by měla nadále zůstat ve spoluvlastnictví. Při stanovení způsobu uspořádání vyslovila variantní řešení, kdy by podle prvého způsobu uspořádání vedlejší stavba zůstala ve spoluvlastnictví vlastníků všech jednotek. V případě druhé varianty by byla plocha skladu zahrnuta do podlahové plochy každé z jednotek. V případě, že by došlo k vymezení částí pozemku do výlučného vlastnictví každého z účastníků podle výše jeho podílu, potom by stejně muselo být přihlíženo k tomu, že by pro obslužnost budovy, zejména oprav, bylo nutné zachovat pruh alespoň o šíři 1,5 m. V případě, že by nezastavěná část pozemku zůstala ve spoluvlastnictví, potom by nebylo nutné zřizovat mezi účastníky služebnosti. Znalkyně stanovila obvyklou cenu pro vymezené jednotky. Je však nutno předeslat, že účastníci uspořádali na podkladě znaleckého posudku a níže uvedeného schématu v rámci nesporných tvrzení jednotlivé jednotky tak, aby mezi nimi nevzniklo žádné vypořádací právo, tudíž se soud blíže hodnotami jednotlivých jednotek nezabýval. Jinak řečeno, bytové jednotky vždy svou hodnotou reprezentují hodnotu podílu na nemovitostech, žádný z účastníků nenabyl při vymezení majetkový prospěch na úkor dalších spoluvlastníků a tomu odpovídá i stanovení podílů na společných částech bytu a pozemku (včetně nezastavěné části). Soud se z tohoto důvodu blíže nezabýval komparací hodnot bytových jednotek s jinými jednotkami obchodovanými v lokalitě v období předcházejícímu vyhotovení znaleckého posudku. To by připadalo v úvahu pouze v případě, došlo-li by k disproporci mezi hodnotou podílu v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví a skutečnou hodnou jednotky, která se každému z účastníků přikazuje do výlučného vlastnictví.

6. V dalším podání žalobkyně reagovaly na znalecký posudek s výhradou, že zamýšlený pruh o šíři 1,5 m je nedostačující pro opravy domu a kolny. Mělo by být zvažováno, aby bylo každému z účastníků zachováno právo přístupu ke „své“ kolně ze společné části, tj. přístupovou cestou. Předložen byl plánek upravující možné rozdělení nezastavěné části pozemku vyhotovený [tituly před jménem] [jméno FO].

7. Čtvrtá žalovaná v reakci na znalecký posudek vyslovila souhlas s vymezením bytových jednotek a zabývala se tím, jak vymezit jednotlivé části nezastavěné části pozemku. Dodala, že někteří spoluvlastníci společný pozemek nevyužívají a ani neudržují. Jmenovitě uvedla první a druhou žalovanou. V případě prvé žalované uvedla, že ta užívá pouze malou část přilehlé části pozemku.

8. Soud adresoval účastníkům poučení, jímž je zpravil o tom, že by z pohledu vypořádání přicházelo v úvahu, aby nezastavěná část pozemku včetně vedlejší stavby nebyla předmětem reálného dělení, neboť je to vzhledem k možnému vymezení jednotlivých pozemků neúčelné a nepraktické, neboť by vznikly velmi malé pozemky a takové uspořádání v rozsahu 34 m2 až 54 m2 by bylo v rozporu s hospodárností. Bylo třeba přihlížet k tomu, že jak bytový dům, tak vedlejší stavba musí být spojeny s určitým prostorem pro zachování obslužnosti, což by si buď vyžádalo vznik několika malých pozemků, navíc vymezených geometrickým plánem, a bylo by nutno přihlížet i ke stanovisku stavebního úřadu, kdy lze vyslovit reálnou obavu, že by takové dělení bylo správním orgánem schváleno. Z přílohy 2 rozsudku potom plyne, že bez stanovení výlučného užívání některého ze spoluvlastníků byl ponechán pruh 3 metrů okolo sporné části nezastaveného pozemku a pruh o šíři 1,5 metru před kolnou. V rámci předvídatelnosti rozhodnutí se tak dostalo účastníkům poučení, že by nezastavěná část pozemku měla být vymezena tak, jak to odpovídá podílu každého z účastníků při vymezení jednotlivých bytových jednotek s tím, že by bylo výlučné užívání každého z účastníků spojeno s povinností ostatních zdržet se užívání vymezené části pozemku. Tím by byla zachována obslužnost staveb, aniž by byla dotčena možnost jednotlivých spoluvlastníků upravit si k užívání příslušnou část nezastavěného pozemku, když ostatní jsou povinni se zdržet užívání takto konkretizované části nezastavěné části pozemku.

9. Účastníci označili za nesporné schéma půdorysu domu č. p. [číslo], které vyhotovila k požadavku žalobkyň [tituly před jménem] [jméno FO] (č. l. 341). Toto schéma vychází z pasportu budovy a údajů v katastru nemovitostí, jak jsou evidovány ke dni vyhlášení rozhodnutí. Vymezují se tím jednotlivé bytové jednotky v příslušných podlažích domu včetně společných částí a dále sklepní prostory pro jednotlivé bytové jednotky a konečně i půdní prostory pro jednotlivé jednotky. Toto schéma je nedílnou částí rozsudku a reflektuje také nároky stanovené zák. č.

10. K tomu je třeba uvést, že 4. žalovaná zprvu nijak nebrojila, neboť jak při jednáních dne 29. 5. 2019 a 12. 4. 2022 navrhla, aby byl respektován dosavadní stav, kdy by měla každému ze spoluvlastníků připadnout, při respektu k výši podílu, ta část pozemku tak, jak ji doposud užívali. O to překvapivější byla konečná změna stanoviska, kdy 4. žalovaná brojila proti tomuto řešení a navrhovala, aby 3. žalobkyni připadlo výlučné užívání té části pozemku, které je v příloze 2 rozsudku označeno pro 3. žalobkyni. Myšleno tím bylo, aby byly zaměněny části nezastavěného pozemku mezi 3. žalobkyní a 4. žalovanou.

11. Za nesporné vyjma vztahu mezi třetí žalobkyní a čtvrtou žalovanou se stalo také vymezení částí pozemku podle plánku vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO]. Třetí žalobkyně navrhovala, aby jí bylo vymezeno výlučné užívání části pozemku přiléhající k pozemku par. č. [číslo] o výměře 39 m2, zajištění obslužnosti části kolny, kterou užívá, namísto čtvrté žalované, která o tuto část pozemku usilovala. Třetí žalobkyně podpořila svá tvrzení tím, že namítala, že čtvrtá žalovaná umístila na část pozemku o výměře 34 m2 nadzemí bazén a fakticky jej užívá. Oproti tomu čtvrtá žalovaná namítala, že by mohla užívanou část pozemku uvést do původního stavu a naopak by využívala tu část přiléhající k pozemkové parcele č. [číslo], a to proto, že by se ze svého bytu v prvním nadzemním podlaží mohla přímo na tuto část pozemku dostávat.

12. Nelze přehlédnout, že další variantní řešení uspořádání výlučného užívání částí nezastavěné části pozemku předložili také žalovaní 1) – 3) v rámci podání ze dne 23. 5. 2023. K němu, jak to je vyloženo níže, se soud nepřiklonil, neboť nebylo lze přehlédnout, že způsob uspořádání, jak je konstituován rozsudkem a zobrazen v příloze 2 procházel celým řízením, kdy nebylo sporu, že se ponejvíce blíží dosavadnímu užívání (byť to nebylo pro spory mezi spoluvlastníky přijímáno zcela jednoznačně a projevovala se animozita, když chybělo vespolné uspořádání míry a způsobu užívání nezastavěné části pozemku).

13. Z korespondence a oznámení o přerušení dodávky vody nevzešla pro posouzení věci žádná skutková tvrzení vyjma toho, že se účastníci nedokázali dohodnout mimosoudně a z toho vzešlo uplatnění práva na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví před soudem. Patrno je i přání, aby byly vymezeny jednotky do výlučného vlastnictví toho každého ze spoluvlastníků, jak nyní byt užívá.

14. Fotografie, snímek katastrální mapy a letecký snímek prokazují, jakým způsobem je využíván do současné doby pozemek v nezastavěné části. Zachyceno je umístění bazénu 4. žalované v části pozemku, která odpovídá příloze 2 rozsudku. Ze snímku mapové databáze (mapy.cz) je patrno, že i vedlejší stavba je podle různorodosti střešní krytiny ve faktickém rozdělení do užívání mezi účastníky řízení. Další fotografie připojené k podání žalobkyň ze dne 31. 3. 2022 zobrazují odstraněný nadzemní bazén, resp. výkop, který po něm zůstal.

15. Prokazuje geometrický plán, faktura vystavená společností [právnická osoba]. a žádost o ověření zjednodušené dokumentace stavby, že došlo k novému zaměření předmětného pozemku včetně přístavby a vedlejší stavby. Tato skutečnost je však pro posouzení věci marginální, neboť údaje v katastru nemovitostí tím nebyly dotčeny a nedotklo se to zejména rozsahu podílů jednotlivých spoluvlastníků.

16. Po stránce skutkové lze uzavřít, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětu řízení - pozemku par. č. [hodnota], jehož součástí je budova [adresa], č. p. [číslo], byt. dům v obci a k. ú. [adresa]. Vyšly z toho, že podíl prvé žalobkyně činí 157/1000, druhé žalobkyně 150/1000, třetí žalobkyně 150/1000, prvé žalované 203/1000, druhému žalovanému a třetí žalované v režimu společného jmění 208/1000 a čtvrté žalované 132/1000. Z jejich nesporných skutkových postojů vyplývá, že se nepodařilo dosáhnout při společném záměru zrušit spoluvlastnictví dohody. Prokazuje znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], že nemovitost, resp. bytový dům není reálně dělitelný vertikálně, ale příhodným je naopak dělení tak, že by byly vymezeny jednotky a každému z účastníků podle velikosti jednotky tedy i co do dosavadní velikosti podílu byl vymezen podíl na společných částech domu a pozemku. Účastníci neměli výhrad k tomu, aby byly jednotky vymezeny způsobem, který odpovídá schématu. Ten současně zobrazuje i části budovy vně jednotek připadající k jednotlivým jednotkám, konkrétně jde o sklepní a půdní prostory. Pakliže jednotky kopírují dosavadní stav spoluvlastnictví v katastru nemovitostí, odpadlo stanovování vypořádacích podílů, když každý ze spoluvlastníků získává právě tu hodnotu, která byla dosud reprezentována právě hodnotou jeho podílu. Tím odpadlo bližší dokazování v rozsahu původního znaleckého zadání, kdy měla znalkyně stanovit cenu jednotek komparační metodou.

17. Těžištěm kontradiktorního postavení účastníků se stalo, jak uspořádat užívání nezastavěné části pozemku včetně vedlejší stavby kolny neevidované v katastru nemovitostí. K tomu je třeba zdůraznit, že soud nebyl z pohledu § 153 odst. 2 o. s. ř. a zásady iudicia duplex vázán návrhy účastníků. Žalobkyně, žalovaní 1) – 3), 4. žalovaná potažmo znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] přednesli svá variantní řešení, zákonitě [Anonymizováno], které by pro ně bylo co nejvíce komfortní. Je nasnadě, že se soud musel zabývat vůbec tím, zda by byly být některé části nezastavěné části pozemku vymezovány co do výlučného užívání některého z účastníků, pokud nebyly shledány důvody pro přikázání těchto částí do výlučného vlastnictví (vide ante). Vymezení částí pozemku do výlučného užívání oproti povinnosti strpění vždy ve vztahu k ostatním spoluvlastníkům se jeví jako účelné, neboť mezi účastníky panují dlouhodobé spory k rozsahu a způsobu užívání a jedině zvolený způsob uspořádání je může odstranit a vést i k tomu, že bude nezastavěná část pozemku účelně využívána. Jako společné byly ponechány jenom ty části, které budou sloužit k zajištění obslužnosti a případných oprav domu a vedlejší stavby. Všem těmto kritériím včetně výše vypořádávaných podílů odpovídá variantní řešení převzaté pro vypořádání spoluvlastnictví a vyjádřené výroky VIII. až XIII. rozsudku včetně přílohy číslo 2.

18. K námitkám 3. žalobkyně a 4. žalované sluší se odkázat na hodnocení důkazu shora a dodat, že se příslušná část pozemku k výlučnému užívání 4. žalovanou nachází takřka naproti bytové jednotce 4. žalované, nebyly výhrady, aby byl dosavadní model užívání převzat k vypořádání, a současně je třeba poznamenat, že části pozemku nenavazují nijak na bytové jednotky, neboť je zde pás o šíři 3 metrů k obslužnosti bytového domu. Jak vidno z fotografií, příslušnou část pozemku 4. žalovaná doposud využívala pro sebe a umístila zde nadzemní bazén. I nyní jsou patrny stopy po výkopu a zasazená zeleň navozující dojem jakéhosi oddělení této části pozemku. Nebylo tedy žádného důvodu, aby na tomto uspořádání soud cokoli měnil k tíži 3. žalobkyně.

19. Podle § 1140 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

20. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

21. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

22. Podle § 1065 o. z. jednotka vznikne, pokud o tom rozhodne soud při oddělení ze spoluvlastnictví, při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, při zúžení společného jmění nebo při vypořádání společného jmění.

23. Podle § 1166 odst. 1 (1) Při rozdělení práva k nemovité věci na vlastnické právo k jednotkám se uvedou alespoň a) údaje o pozemku, domu, obci a katastrálním území, b) údaje o jednotce, zejména 1. pojmenování a označení jednotlivých bytů alespoň číslem a umístěním s určením účelu užívání, 2. určení a popis společných částí se zřetelem k jejich stavební, technické nebo uživatelské povaze a s případným určením, které z nich jsou vyhrazeny k výlučnému užívání vlastníku určité jednotky, 3. velikost podílů na společných částech, c) jaká věcná a jiná práva a jaké závady přecházejí se vznikem vlastnického práva k jednotce na všechny vlastníky jednotek nebo na některé z nich.

24. Podle § 1166 odst. 2 o. z. k prohlášení se přiloží půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu bytů a společných částí domu, spolu s údaji o podlahových plochách bytů.

25. Po právní stránce bylo předně vycházeno z toho, že žádný z účastníků není povinen setrvávat ve spoluvlastnictví, nebylo tvrzeno, že by byly dány podmínky pro odklad zrušení spoluvlastnictví, ani k tomu nebylo ničeho tvrzeno některým z účastníků. Ostatně záměr zrušit spoluvlastnictví a vymezit jednotky prostupoval celým průběhem řízení. Z procesních postojů účastníků a znaleckého posudku ostatně ani žádný jiný způsob vypořádání při zrušení spoluvlastnictví ani nepřipadal v úvahu. Reálné rozdělení cestou vymezení jednotek je ostatně způsob zákonem privilegovaný. Podařilo se rovněž pro procesní stanoviska účastníků dosáhnout i toho, že nevzniklo pro hodnoty nabývaných jednotek a dosavadních spoluvlastnických podílů vypořádání hodnot v penězích (§ 1144 odst. 2 o. z.). Aby bylo zamezeno budoucím sporům mezi účastníky, nevyloučila povaha věci, aby bylo současně upraveno, jak který z účastníků bude užívat části nezastavěné části pozemku. Takové řešení odpovídá ust. § 1143 odst. 2 věta druhá o. z., neboť i to je druhem vypořádání mezi účastníky a nebylo na místě postupovat formalisticky a vztáhnout vypořádání pouze na vlastnické právo k věci. Vysvětleno bylo, že by rozdělení pozemku na jednotlivé parcely bylo neúčelné a zbytečně invazivní a ztížilo by účastníkům, aby si případně upravili mezi sebou užívání napříště prostou dohodou. Jedná se o řešení, jímž se na jedné straně eliminují vzájemné půtky mezi žalobkyněmi a žalovanými a na straně druhé jde o řešení natolik flexibilní, že lze bez věcněprávních zásahů přistoupit v budoucnu k modifikacím. Voleno bylo řešení nejvíce reflektující dosavadní užívání výši podílů jednotlivých účastníků, které se vypořádávají. Tím, že se poměry rozsudkem teprve konstituují, byla volena formulace, aby vždy ostatní vlastníci jednotek strpěli (pati) užívání té konkrétní části nezastavěné části pozemku každým jedním vlastníkem jednotky.

26. Výrokem I. se na podkladě řečeného zrušuje spoluvlastnictví účastníků k nemovité věci. Výroky II. až VII. se vymezují jednotlivé jednotky, číselně se označují ([číslo] až [číslo]) a to včetně podílů na společných částech budovy. S tím je spojeno jejich schéma s uvedením výměry (příloha číslo 1). Výroky VIII. až XIII. se upravují vztahy mezi účastníky k nezastavěné části pozemku, když to neodporuje právnímu předpisu, který připouští i širší vypořádání, byť se to explicitně týká vzájemných pohledávek a dluhů (§ 1148 odst. 1 o. z.). V tom je založení výlučných užívacích práv i opatřením preventivní povahy k zabránění budoucích sporů mezi účastníky.

27. Výrokem IX. je rozhodováno o náhradě nákladů řízení mezi účastníky podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Nutno vyjít z premisy, že každý z účastníků má v řízení postavení žalobce, jakož i žalovaného. Jak to vyložil Ústavní soud v nálezu ze dne 12. 12. 2019, č. j. II. ÚS 572/19-1, nelze v řízení o vypořádání spoluvlastnictví zásadně přiznat některému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, ledaže by byly přítomny zvláštní důvody. Rozhodnutí se opírá o čl. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Přesto se žalobkyním a 4. žalované ukládá, aby nahradily žalovaným 1) až 3) to, co vynaložily na opatření obligatorního podkladu pro zápis vznikajících jednotek do katastru nemovitostí. Částka 12 000 Kč, která byla řádně doložena vyúčtováním, odpovídá obvyklé hodnotě nákladů, jak je soudu známo z jeho úřední činnosti. Ti účastníci, kteří útraty s pořízením schématu nehradili, jsou povinní rovnodílně uhradit na ně připadající částku 2 000 Kč. Přihlíží se k přitom k společnému jmění žalovaných 2) a 3).

28. Požadavek žalobkyň na separaci nákladů řízení spojených s dalším jednáním dne 13. 6. 2023 nebyl shledán důvodným, jelikož jednání nebylo nikým zaviněno, ale jednalo se způsob vedení řízení, který autoritativně přísluší soudu. Není přítomen žádný prvek zavinění nebo náhody, pouze byl hodnocen důkazní návrh a postupováno podle § 100 odst. 1 a § 117 odst. 1 o. s. ř. ust. § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. vychází z přítomnosti zavinění na vzniku zbytečných nákladů. Takový prvek není ve vztahu k odročení jednání dne 25. 4. 2023 patrný.

29. Dalšími výroky je rozhodováno o náhradě nákladů spojených s dokazování znaleckým posudkem podle § 148 odst. 1 o. s. ř.. Zčásti byly zálohově neseny žalobkyněmi, u každé ve výši 1 000 Kč. Celkem dosáhly náklady znalečného částky 29 227 Kč (24 770 Kč, 1 457 Kč, 1 400 Kč a 1 600 Kč). Z toho připadá na účastníky 4 871,16 Kč (opět s přihlédnutím ke společnému jmění nabývané bytové jednotky u žalovaných 2) a 3) do společného jmění).

Poučení