5 C 345/2023 - 140

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní Mgr. Bc. Nikol Salákovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 93 450 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, o zaplacení částky 93 450 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 93 450 EUR od 12. 8. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 295 905,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na žalované zaplacení částky 93 450 EUR s příslušenstvím. Uvedl, že si dne 22. 1. 2021 zakoupil od žalované v České republice vozidlo [Anonymizováno], a to za kupní cenu 538 450 EUR včetně DPH, kterou žalované zaplatil k faktuře č. [hodnota] vystavené dne 22. 1. 2021, splatné téhož dne. Částku ve výši 93 450 EUR, kterou žalobce zaplatil žalované na DPH, se žalovaná zavázala žalobci vrátit poté, co žalobce vozidlo zaregistruje ve Španělsku. Žalobce při registraci vozidla ve Španělsku čelil komplikacím, neboť mu žalovaná k vozidlu nepředala COC list a ten si tak byl nucen opatřit sám. Současně byl povinen španělské finanční správě znovu zaplatit dne 11. 8. 2021 DPH ve výši 93 450 EUR. Žalobce následně vyzýval žalovanou o vrácení DPH, jak byli domluveni na uskutečněné osobní schůzce, nicméně žalovaná, ač zaslala žalobci k podpisu hlášení pro českou finanční správu a žalobce jí podepsané hlášení zaslal zpět, žalobci ničeho nevrátila. Skutečnost, že bude žalobci DPH vráceno, mu vyplynulo i ze samotné kupní smlouvy, která za uvedenou kupní cenou vozidla obsahuje doložku „VAT deductible“. Žalobce v průběhu řízení dále předestřel názor, že kupní cena vozidla neměla být vůbec o DPH navýšena, neboť v důsledku dodání vozidla jako nového dopravního prostředku do jiného členského státu, došlo podle daňových předpisů ke splnění podmínky pro osvobození od DPH a žalovaná se tak přijetím částky 93 450 EUR na žalobci bezdůvodně obohatila. V závěrečném návrhu žalobce uvedl, že žalovaná porušila svoji povinnost před uzavřením smlouvy sdělit žalobci jako spotřebiteli jasně a srozumitelně cenu zboží, popřípadě způsob jejího výpočtu včetně daní, když užitá doložka „VAT deductible“ připouští různý výklad. Za této situace je třeba užít výklad pro žalobce nepříznivější a dospět k závěru, že měla být zaplacena toliko kupní cena zjištěná po odečtení DPH a žalobce jí tak o částku 93 450 EUR přeplatil.

2. Žalovaná nárok vůči ní žalobou uplatněný neuznala. Předně uvedla, že povinnost žalované zaplatit žalobci částku ve výši 93 450 EUR nijak ze smluvního vztahu účastníků nevyplývá. Žalobce byl upozorněn, že sjednaná kupní cena vozidla obsahuje i DPH. Vzhledem k tomu, že žalobce není plátcem DPH, kdežto žalovaná plátcem DPH je, byla povinna kupní cenu vozidla stanovit s DPH a splnit tak vůči žalobci svoji zákonnou daňovou povinnost. Žalovaná sice vozidlo žalobci dodala do Španělska, nicméně registrace vozidla na žalobce proběhla již v České republice a žalobce obdržel s vozidlem od žalované technický průkaz vozidla. Povinnost odevzdat žalobci i COC list, který u nás není podmínkou pro převod vozidla, žalovaná neměla. Plnění veřejnoprávních povinností žalobcem ve Španělsku je pouze jeho záležitostí, stejně jako další úhrada DPH, kterou žalovaná považuje za spornou. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná dohoda o vrácení DPH a žalovaná nebyla ani povinna podat hlášení české finanční správě (správci daně) a požádat tak o vrácení DPH. Žalobce se obrátil na žalovanou s platbou DPH až 15. 7. 2021, prohlášení k DPH ve Španělsku žalobce podal až 11. 8. 2021. Za této situace již nebylo možné hlášení k české finanční správě (správci daně) ani účinně podat, když lhůta běžela do 25. 2. 2021 a hlášení by museli účastnici podal společně. Skutečnost, že zaměstnanec žalované, pan [jméno FO] po nátlaku žalobci přeci jen formulář hlášení zaslal, nic nemění, neboť se pouze žalobci snažil vyjít vstříc, aniž by se byl vědom zákonné lhůty. Společně podané hlášení je nad to další podmínkou, která by musela být splněna, aby došlo k osvobození od DPH, na které poukázal žalobce. Doložka „VAT deductible“ znamená v daňové terminologii odpočitatelné DPH, tedy že je zde možnost odpočtu DPH, a to jen a pouze pro plátce DPH, kterou je žalovaná povinna uvádět. Nelze z ní v žádném případě dovozovat závazek žalovaného DPH žalobci vrátit. Žalovaná zcela srozumitelně informovala žalovaného o tom, že kupní cena zahrnuje i DPH, žalobce si toho byl plně vědom, a to ještě před podpisem samotné smlouvy.

3. V daném případě se jedná o věc s cizím prvkem, neboť žalobce je státním příslušníkem Španělska. Mezinárodní pravomoc soudu České republiky žalobu projednat a rozhodnout o ní je dána prorogační dohodou účastníků v čl. 2.1. kupní smlouvy, učiněnou v souladu s čl. 25 bodem 1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2019 - nařízení Brusel I bis. Ve zmíněném čl. 2.1. kupní smlouvy si účastníci současně sjednali, že se smlouva řídí právním řádem České republiky. Učinili tak volbu rozhodného práva podle čl. 3 bodu 1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 – nařízení Řím I, a proto soud věc bez dalšího posoudil po právní stránce podle českého právního řádu.

4. Ze shodných tvrzení účastníků, která mezi nimi nebyla sporná, vzal soud za svá skutková zjištění, že si žalobce zakoupil od žalované vozidlo [Anonymizováno], za které žalované zaplatil částku ve výši 538 450 EUR.

5. Z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 2. 12. 2020 soud zjistil, že dne 2. 12. 2020 žalobce projevil zájem o koupi vozidla [Anonymizováno] od žalované.

7. Z [Anonymizováno] zpráv a výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že veškerou komunikaci s žalobcem obstarával za žalovanou pan [jméno FO], který je zaměstnancem žalované na pozici vedoucího prodeje.

8. Z [Anonymizováno] zpráv ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že při dojednávání obsahu kupní smlouvy žalobce sdělil panu [jméno FO], že vozidlo bude kupovat jako fyzická osoba (zpráva z 3. 12. 2020 v 9:14 hod.). Na dotaz, zda si je vědom, že musí k vozidlu zaplatit daň, žalobce odpověděl, že ano (zpráva z 3. 12. 2020 v 9:29 hod.). Na dotaz, zda bude vozidlo registrováno ve Španělsku, žalobce odpověděl, že jeho odvoz do Španělska zvažuje se svým poradcem (zpráva z 3. 12. 2020 v 9:32 hod.).

9. Ze závazné objednávky vozidla ze dne 3. 12. 2020 soud zjistil, že dne 3. 12. 2020 si žalobce závazně objednal u žalované koupi vozidla [Anonymizováno] za kupní cenu 538 450 EUR včetně DPH s tím, že DPH bylo označeno jako odčitatelné doložkou „VAT deductible“ a kupní cenu se zavázal zaplatit do 10 1. 2021.

10. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 4. 12. 2020 soud zjistil, že byla dne 4. 12. 220 byla žalobci zaslána kupní smlouva.

11. Z dokladu o přijetí platby č. [hodnota] soud zjistil, že žalobce dne 7. 12. 2020 složil žalované zálohu na kupní cenu vozidla včetně DPH ve výši 50 000 EUR. Z dokladu o přijetí platby č. [hodnota] soud zjistil, že žalobce dne 15. 12. 2020 složil žalované další zálohu na kupní cenu vozidla včetně DPH ve výši 50 000 EUR.

12. Z [Anonymizováno] zpráv ze dne 7. – 8. 1. 2021 a z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že dne 8. 1. 2021 se žalobce přijel osobně na vozidlo podívat do České republiky. Osobní schůzce účastníků byl přítomen žalobce s doprovodem a za žalovanou pan [jméno FO] a jednatel žalované pan [jméno FO]. Žalobce se na osobní schůzce na DPH neptal, byl srozuměn s tím, že ho jako fyzická osoba bude muset zaplatit. K vozidlu měl pouze standardní dotazy a současně byla ujednána přeprava vozidla do Španělska. Žalovaná se nezavázala žalobci částku DPH odpovídající vrátit ani o vrácení požádat českou finanční správu.

13. Z dokladu o přijetí platby č. [hodnota] soud zjistil, že žalobce dne 11. 1. 2021 složil žalované poslední zálohu na kupní cenu vozidla včetně DPH ve výši 438 450 EUR.

14. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 16. 1. 2021 soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou, aby přepravu vozidla do Španělska zajistila ona.

15. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že vozidlo žalovaná dopravila žalobci do Španělska dne 22. 1. 2021.

16. Z kupní smlouvy ze dne 22. 1. 2021 soud zjistil, že byla vyhotovena v anglickém jazyce a účastníky byla podepsána dne 22. 1. 2021. Dále soud zjistil, že kupní cena vozidla byla sjednána ve výši 538 450 EUR včetně DPH s tím, že DPH bylo označeno jako odčitatelné doložkou „VAT deductible“ (čl. 1.3. smlouvy). Kupní cenu vozidla byl žalobce povinen žalované zaplatit před uzavřením kupní smlouvy (čl. 1.3. smlouvy). Pod sankcí smluvní pokuty byl žalobce povinen mít vozidlo registrováno ve Španělsku nejméně po dobu 12 měsíců (čl. 1.15. smlouvy).

17. Z faktury – daňového dokladu č. [hodnota] soud zjistil, že žalovaná vystavila dne 22. 1. 2021 žalobci na částku 538 450 EUR jakožto kupní cenu vozidla včetně DPH fakturu č. [hodnota], splatnou téhož dne, na kterou započetla v plném rozsahu žalobcem složené zálohy.

18. Z přepisu zvukové nahrávky ze dne 22. 1. 2021 v 11:01 hod. soud zjistil, že se žalobce dne 22. 1. 2021 tázal pana [jméno FO], kdy mu budou zaslány k vozidlu dokumenty 19. Z přepisu zvukové nahrávky ze dne 22. 1. 2021 v 11:03 hod. a z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že pan [jméno FO] se zavázal dokumenty k vozidlu (technický průkaz vozidla) zaslat žalobci, jakmile je obdrží od [Anonymizováno].

20. Z technického průkazu vozidla soud zjistil, že dne 2. 2. 2021 byla vozidlu přidělena registrační značka na vývoz.

21. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že žalovaná disponovala k vozidlu technickým průkazem a kopií COC listu. Technický průkaz vozidla žalobci zaslala po uskutečněné přepravě vozidla skrze [Anonymizováno]. COC list je dokument, na základě kterého se vystavuje technický průkaz. Žalovaná originálem COC listu nedisponovala ani jej nepotřebovala, neboť vozidlo již sama získala zaregistrované s technickým průkazem.

22. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 2. 2. 2021 soud zjistil, že kopii COC listu zaslala žalovaná žalobci elektronicky dne 2. 2. 2021.

23. Z přepisu zvukové nahrávky ze dne 15. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce půl roku po prodeji vozidla, dne 15. 7. 2021 informoval pana [jméno FO], že měl problémy získat k vozidlu COC list a bude ve Španělsku platit DPH, současně vznesl požadavek na vrácení DPH, které zaplatil v České republice.

24. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 22. 7. 2021 soud zjistil, že žalobce dne 22. 7. 2021 upozornil pana [jméno FO], že DPH musí být vráceno.

25. Z informace o podání daňového přiznání soud zjistil, že dne 11. 8. 2021 žalobce podal ve Španělsku prohlášení k DPH ve výši 93 450 Kč.

26. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 18. 8. 2021 soud zjistil, že dne 18. 8. 2021 žalobce informoval pana [jméno FO], že DPH odvedl ve Španělsku, aby mohl vozidlo registrovat.

27. Z výslechu svědka [jméno FO] a z přepisu zvukové nahrávky ze dne 19. 10. 2021 soud zjistil, že po několika naléhavých zprávách pan [jméno FO] na doporučení účetní žalované žalobci přislíbil, že mu následujícího dne zašle k vyplnění hlášení.

28. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 22. 10. 2021 soud zjistil, že dne 22. 10. 2021 pan [jméno FO] zaslal žalobci slíbené hlášení k podpisu.

29. Z hlášení soud zjistil, že se jednalo o hlášení podle § 19 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“) o dodání nového dopravního prostředku (žalobcem zakoupeného vozidla) do jiného členského státu Evropského společenství (Španělska).

30. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 4. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce podepsané hlášení zaslal dne 4. 11. 2021 zpět panu [jméno FO].

31. Z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že pan [jméno FO] hlášení podepsané žalobcem předal účetnímu oddělení a více se věcí nezabýval.

32. Z [Anonymizováno] zprávy ze dne 2. 12. 2021 soud zjistil, že na dotaz žalobce, jak to vypadá s vrácením DPH pan [jméno FO] odpověděl, že hlášení dosud nebylo potvrzeno českou finanční správou a ozve se, jakmile bude mít nějaké informace.

33. Z [Anonymizováno] zpráv od 2. 12. 2021 do 14. 1. 2022 a z výslechu svědka [jméno FO] soud zjistil, že později se pan [jméno FO] žalobci již neozval a věcí se více nezabýval.

34. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2023 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení částky 93 450 EUR, odpovídající DPH, které žalované uhradil v rámci kupní ceny vozidla a které se mu žalovaná zavázala vrátit.

35. Důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti. Skutková zjištění z nich učiněná vytvořila společně s těmi nespornými propojený celek událostí představující skutkový stav věci. V řízení nebylo zavdáno k pochybnostem o pravosti a pravdivosti provedených listinných důkazů. Výpověd svědka [jméno FO] soud shledal věrohodnou, když byla podpořena listinnými důkazy a současně nebyl soudu předložen ani navržen byť jen jediný důkaz, kterým by měla být jeho věrohodnost zpochybněna. Ostatními provedenými důkazy (další pasáže konverzace účastníků) nebyly prokázány žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí. Bokem zájmu soudu zůstaly i listiny nepřeložené do českého jazyka. Zbylé důkazní návrhy soud zamítl pro nadbytečnost (výslech jednatele žalované pana Vopičky, články o týkající se osoby žalobce). Z čestného prohlášení žalobce soud žádná skutková zjištění nečinil, když se z podstaty věci nejedná o důkaz, ale toliko o samotná skutková tvrzení žalobce.

36. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci:

37. Žalobce si dne 3. 12. 2020 objednal u žalované koupi vozidla [Anonymizováno]. Veškerou komunikaci s žalobcem za žalovanou obstarával pan [jméno FO]. Žalobce byl panem [jméno FO] před samotnou objednávkou a následně i v objednávce a kupní smlouvě obeznámen se skutečností, že kupní cena vozidla obsahuje i DPH, které je povinen zaplatit. Kupní cena vozidla činila včetně DPH celkem částku 538 450 EUR, kterou žalobce žalované zaplatil ještě před podpisem kupní smlouvy. Dne 8. 1. 2021 se žalobce v doprovodu setkal osobně s panem [jméno FO] a jednatelem žalované panem [jméno FO], aby si vozidlo shlédl. Na schůzce měl žalobce k vozidlu obvyklé dotazy a byl dojednán jeho převoz do Španělska. Na DPH žalobce dotazy nevznášel a žalovaná se při schůzce nezavázala DPH žalobci vrátit ani požádat českou finanční správu o jeho vrácení. Dne 22. 1. 2021 žalovaná dopravila vozidlo žalobci do Španělska a k tomu dni byla také podepsána kupní smlouva a vystavena na kupní cenu vozidla faktura. Technický průkaz vozidla žalovaná zaslala žalobci následně dne 2. 2. 2021 poštou a současně mu elektronicky zaslala kopii COC listu. Půl roku po prodeji vozidla žalobce vyzval žalovanou k vrácení DPH ve výši 93 450 EUR s tím, že DPH musel dne 11. 8. 2021 znovu zaplatit ve Španělsku, aby mu vozidlo zaregistrovali. [jméno FO] zaslal po několika dalších výzvách dne 22. 10. 2021 žalobci k podpisu hlášení podle § 19 zákona o DPH o dodání žalobcem zakoupeného vozidla do Španělska, které poté s podpisem žalobce předal účetnímu oddělení. Další kroky v této věci žalovaná nečinila a žalobci ničeho nezaplatila.

38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

39. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „OZ“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

40. Mezi účastníky byla dne 22. 1. 2021 platně uzavřena podle § 2079 odst. 1 OZ kupní smlouva, kterou žalovaná úplatně převedla na žalobce vozidlo [Anonymizováno]. Kupní cena vozidla byla sjednána částkou 538 450 EUR, kterou žalobce v plném rozsahu žalované zaplatil. Žalobce byl od počátku srozuměn se skutečností, že kupní cena vozidla se skládá i z DPH, a že DPH je povinen zaplatit. Poučení dal žalobci zaměstnanec žalované pan [jméno FO], který s žalobcem prodej vozidla dojednával a stejně tak byla tato informace uvedena v závazné objednávce vozidla a v samotné kupní smlouvě. Půl roku po prodeji vozidla žalobce s odůvodněním, že musel dne 11. 8. 2021 znovu zaplatit DPH ve Španělsku, žalovanou vyzval k jeho vrácení. Vzhledem k tomu, že žalovaná požadavku žalobce nevyhověla, podal vůči ní žalobu, kterou postavil na tvrzení, že se mu žalovaná DPH zavázala na osobní schůzce vrátit a tuto svoji povinnost porušila. Vedle toho žalobce poukazoval i na daňové souvislosti případu s tím, že DPH vůbec placeno být nemělo, když byly splněny podmínky pro osvobození od DPH.

41. Podle § 1 odst. 1 OZ, ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo. Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného.

42. Předně nutno uvést, že soud se v souladu s § 1 odst. 1 OZ věcí zabýval toliko optikou civilněprávně a otázky daňových souvislostí, které mají veřejnoprávní povahu, ponechal bokem projednání.

43. Zaměřil se tak na tvrzení žalobce, že se mu žalovaná na osobní schůzce zavázala DPH, resp. částku DPH odpovídající vrátit, když dospěl k závěru, že jen v takovém případě by mohl být žalobce se svojí žalobou úspěšný. Žalobce sám k tomuto tvrzení předložil soudu zachycenou komunikaci účastníků. Po jejím provedení k důkazu soud zjistil, že ta žádný závazek žalované vůči žalobci ohledně vrácení DPH neprokazuje. Poučil tak žalobce, že svá tvrzení o tom, že se žalovaná zavázala mu částku DPH odpovídající vrátit, dosud neprokázal a poskytl mu lhůtu k označení nových důkazů. Žalobce zaslal soudu své čestné prohlášení, že tomu tak vskutku bylo a současně navrhl výslech pana [jméno FO]. Čestné prohlášení žalobce soud vyhodnotil jako skutková tvrzení, nikoliv jako důkaz. Při svém výslechu pan [jméno FO] uvedl, že žalovaná žádný závazek žalobci vrátit mu DPH nedala. Vzhledem k tomu, že žalobce žádné další důkazy k prokázání tvrzení o závazku žalované DPH mu vrátit nenavrhl a stejně tak nenavrhl žádný důkaz, kterým by měla být zpochybněna věrohodnost výpovědi pana [jméno FO], vzal soud z výpovědi pana [jméno FO] za zjištěné, že se žalovaná DPH žalobci vrátit nezavázala. Při tomto závěru pak soud nemohl jinak než žalobu shledat nedůvodnou a v celém rozsahu ji zamítl.

44. Podle § 555 odst. 1 OZ, právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

45. Podle § 556 OZ, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (odst. 1). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (odst. 2).

46. Pomocí výkladu projevu vůle nelze „nahrazovat“ nebo „doplňovat“ vůli, kterou daný subjekt právního jednání neměl nebo kterou sice měl, ale neprojevil ji. Výkladem projevu vůle není dovoleno ani měnit smysl jinak jasného jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. 21 Cdo 4606/2018).

47. Soud žalobci nepřisvědčil ani v tvrzení, že závazek žalované vrátit DPH mu vyplynul ze samotné kupní smlouvy, která za uvedenou kupní cenou vozidla obsahovala doložku „VAT deductible“. V této souvislosti je nutno uvést, že soud výklad kupní smlouvy (závazné objednávky) v souladu s § 555 a 556 OZ učinil, neboť výkladu podléhá veskrze každé právní jednání, nicméně žalobcem předestřený výklad užité doložky „VAT deductible“ shledal účelový.

48. Pojem „VAT deductible“ je v daňovém prostředí mezinárodně ustálený a znamená odčitatelné DPH, tedy nárok na odpočet DPH neboli možnost odečíst si DPH pro osobu, která je jeho plátcem a za splnění podmínek stanovených daňovými předpisy (srov. článek Evropské komise o odpočtech DPH [Anonymizováno], nebo směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty). Doložka „VAT deductible“ tak žádné pochybnosti o jejím výkladu nevzbuzuje a její význam je jednoznačný. Pokud žalobci význam této doložky nebyl znám, měl povinnost si jej zjistit a tato skutečnost ani případný jiný výklad této doložky žalobcem nemůže jít k tíží žalované.

49. Stejně tak soud nepřisvědčil žalobci ani v tvrzení pojatém do jeho závěrečného návrhu, ve kterém se snažil předestřít, že v důsledku užití doložky „VAT deductible“ žalovaná porušila svoji povinnost před uzavřením smlouvy sdělit žalobci jako spotřebiteli jasně a srozumitelně cenu zboží, popřípadě způsob jejího výpočtu včetně daní.

50. V této souvislosti je nutno zrekapitulovat, že žalobce zprvu tvrdil, že věděl, jak bude s DPH naloženo (byl o něm poučen), když tvrdil, že se mu ho zavázala žalovaná vrátit. Poté svá tvrzení změnil tak, že ve vztahu k DPH s ohledem na užití doložky „VAT deductible“ nebyl žalovanou jasně a srozumitelně poučen, ač měl, když v rámci obchodu vystupoval jako spotřebitel. Jde o změnu žalobních tvrzení (nová žalobní tvrzení), kterou soud také shledal účelovou, neboť s ní žalobce přišel ve chvíli, kdy zjistil, že nemá, jak prokázat svá tvrzení o tom, že se mu žalovaná zavázala částku DPH odpovídající vrátit. Z tohoto důvodu se novými tvrzeními žalobce soud nijak nezabýval a v konečném důsledku ani nemohl, když s nimi žalobce přišel po zavedené koncentraci v řízení. Nepřisvědčil v této souvislosti žalobci, že k žádné změně tvrzení (novým) nedošlo a pouze tím bylo soudu předestřeno, aby při právním posouzení zohlednil spotřebitelský charakter závazku sjednaného mezi účastníky. Soud s žalovaným jako slabší stranou sporu nakládal od počátku řízení. Jeho nedostatečným poučením o DPH ze strany žalované se však blíže nezabýval právě proto, že žalobce sám zprvu tvrdil, že se mu DPH žalovaná zavázala vrátit, jinak řečeno o DPH a jeho osudu ho poučila. Shrnuto, pokud žalobce zprvu tvrdil, že o DPH poučen byl a později tvrdil, že o DPH dostatečně poučen nebyl, pak bez jakýchkoliv pochyb jde o změnu skutkových tvrzení, která je po zavedené koncentraci řízení nepřípustná. Nad to změna (novum) byla oproti názoru žalobce sledována v rozhodných skutkových tvrzení, neboť právě v důsledku jejich neprokázání, byla žaloba zamítnuta. Nehledě závěrem skutečnosti, že soud v řízení vzal za prokázané, že žalobci byla kupní cena vozidla sdělena zcela jasně a srozumitelně, včetně toho, že obsahuje i DPH, které je povinen žalobce zaplatit a výklad užité doložky „VAT deductible“ nezavdal žádným pochybnostem o jejím významu.

51. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „OSŘ“) tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 295 905,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 8 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „AT”), a to: - za úkon převzetí a příprava zastoupení ze dne 11. 1. 2024 z tarifní hodnoty 2 153 088 Kč (kurz 23,040 Kč) ve výši 16 940 Kč, - za úkon odpor ze dne 14. 2. 2024 z tarifní hodnoty 2 205 420 Kč (kurz 23,710 Kč) ve výši 17 180 Kč, - za úkon vyjádření k žalobě ze dne 18. 3. 2024 z tarifní hodnoty 2 205 420 Kč (kurz 23,600 Kč) ve výši 17 140 Kč, - za úkon účast na jednání dne 23. 4. 2024 z tarifní hodnoty 2 215 699,50 Kč (kurz 23,710 Kč) ve výši 17 180 Kč, - za úkon vyjádření k jednání ze dne 20. 6. 2024 z tarifní hodnoty 2 182 057,50 Kč (kurz 23,350 Kč) ve výši 17 060 Kč, - za úkon účast na jednání dne 27. 6. 2024 z tarifní hodnoty 2 182 992 Kč (kurz 23,360 Kč) ve výši 17 060 Kč, - za úkon doplnění vyjádření ze dne 15. 8. 2024 z tarifní hodnoty 2 209 158 Kč (kurz 23,640 Kč) ve výši 17 140 Kč, - za úkon účast na jednání dne 23. 10. 2024 z tarifní hodnoty 2 212 896 Kč (kurz 23,680 Kč) ve výši 17 180 Kč, - za úkon účast na jednání dne 13. 11. 2024 z tarifní hodnoty 2 226 913,50 Kč (kurz 23,830 Kč) ve výši 17 220 Kč, - za úkon vyjádření k podání žalobce ze dne 21. 1. 2025 z tarifní hodnoty 2 210 092,50 Kč (kurz 23,650 Kč) ve výši 17 180 Kč, - za úkon účast na jednání dne 28. 1. 2025 z tarifní hodnoty 2 198 878,50 Kč (kurz 23,530 Kč) ve výši 17 100 Kč, - za úkon vyjádření k provedeným důkazům ze dne 13. 2. 2025 z tarifní hodnoty 2 198 878,50 Kč (kurz 23,530 Kč) ve výši 17 100 Kč, - za úkon závěrečný návrh ze dne 16. 4. 2025 z tarifní hodnoty 2 197 944 Kč (kurz 23,520 Kč) ve výši 17 100 Kč, - za úkon účast na jednání dne 12. 6. 2025 z tarifní hodnoty 2 171 778 Kč (kurz 23,240 Kč) ve výši 17 020 Kč, a to včetně devíti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT do 31. 12. 2024 a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT od 1. 1. 2025 a závěrem pak 21 % DPH z částky 244 550 Kč ve výši 51 355,50 Kč. Vzhledem k tomu, že byl předmět řízení vyjádřen v cizí měně (EUR), byla tarifní hodnota soudem přepočtena na Kč podle kurzu ČNB pro nákup valut platného vždy v době započetí každého úkonu právní služby (srov. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci ze dne 15. 1. 2016, sp. zn. 5 Cmo 241/2015).

52. O povinnosti žalobce zaplatit tuto náhradu k rukám právního zástupce žalované bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 OSŘ. O třídenní lhůtě ke splnění povinnosti bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 OSŘ.