5 C 354/2018-196

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec a číslo] o zaplacení 800 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 800 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 207 916 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s tím, že žalobkyně, jakožto zapůjčitel, uzavřela dne [datum] s žalovaným, jakožto vydlužitelem smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčila žalovanému částku ve výši 800 000 Kč. Potvrzení o poskytnutí předmětné zápůjčky stvrdil žalovaný podpisem na předmětné smlouvy o zápůjčce označené jako smlouva o půjčce. Žalovaný se zavázal vrátit předmět zápůjčky nejpozději do [datum]. Žalovaný do dnešního dne nic z předmětné zápůjčky nevrátil. Podpis žalovaného na smlouvě o zápůjčce byl úředně ověřen. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh neuhradil, vyzvala žalobkyně dlužníka předžalobní výzvou k úhradě dluhu výzvou ze dne [datum], avšak žalovaný, přestože mu byla výzva doručena dne [datum] doručena, dlužnou částku neuhradil.

2. V průběhu řízení žalobkyně doplnila svoje vyjádření tak, že dle jejího názoru usnesla důkazní břemeno tvrzení a břemeno důkazní v předmětném sporu, přičemž k tomu odkázala na příslušnou judikaturu (Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 23 Cdo 3895/2016, sp. zn. 22 Cdo 3646/2018 a sp. zn. 32 Cdo 3133/2011). Žalovaný sám v průběhu svého účastnického výslechu vypověděl, že se jedná o listinu, kterou sám připravil a předložil žalobkyni, žalovaný do listiny sám svou vlastní rukou doplnil údaje o předmětu zápůjčky, a též sám vlastní rukou doplnil potvrzení o převzetí předmětu zápůjčky, listinu sám podepsal a na listině byl dokonce úředně ověřený podpis žalovaného. Existuje zde vyvratitelná právní domněnka o pravosti a správnosti předmětné listiny. Břemeno tvrzení a břemeno důkazní tak v předmětném soudním řízení tížilo žalovaného, nikoliv žalobkyni. Předmětná smlouva o zápůjčce obsahuje výslovně uvedenou povinnost žalobkyně poskytnout předmět zápůjčky, dále výslovně uvedené prohlášení, že předmět zápůjčky byl poskytnut v konkrétní výši žalovanému, dále výslovně uvedenou povinnost žalovaného dluh bez splnění jakékoliv další podmínky vrátit nejpozději do [datum] (nikoliv v návaznosti na zisk nebo ekonomickou situaci [právnická osoba]). Je třeba vyjít též z interpretace samotné listiny, ve které je výslovně uvedeno, že účastníci (smlouvy o zápůjčce) si smlouvu před jejím podpisem přečetli, a shledali, že její obsah odpovídá jejich pravé vůli a zakládá právní následky, jejichž dosažení svým jednáním sledovali, a proto ji níže, prostou omylu, lsti a tísně, jako správnou podepisují. Taktéž žalovaný nedokázal v rámci svého účastnického výslechu vysvětlit, proč např. nebylo do smlouvy ručně dopsáno další ujednání v duchu toho, co žalovaný tvrdí ve svých vyjádřeních k žalobě, ačkoliv k tomu určitě byl dostatečný prostor na textu samotné listiny. Poskytnutí předmětu zápůjčky je předně vyjádřeno v samotné předmětné listině, smlouvy o zápůjčce, ve které je ručně žalovaným dopsána částka, kterou svým podpisem stvrdil, že ji žalovaný od žalobkyně přijal z titulu zápůjčky. S ohledem na presumpci pravosti a správnosti smlouvy o zápůjčce, bylo tak na žalovaném, aby vyvrátil své tvrzení o poskytnutí předmětu zápůjčky, což se nestalo. K výslechu svědkyně žalobkyně uvedla, že je zřejmé, že svědkyně nebyla přítomna právním jednáním žalovaného. Tato jednání tak mohla mít zcela jinou podobu, než jak se žalovanému jevila. Ostatně žalovaný v rámci dokazování předložil k důkazu smlouvy o převodu obchodních podílů [právnická osoba] (ze strany svědkyně a její sestry), ale k reálnému převedení obchodního podílu nikdy nedošlo. Závěrem žalobkyně uvedla, že byl to žalovaný, který musel prolomit věcnou a obsahovou správnost údajů uvedených ve smlouvě o zápůjčce, které sám žalovaný vlastní rukou do smlouvy, kterou si připravil a předložil žalobkyni, doplnil. Za situace, kdy nejednal pod nátlakem, neuvedl relevantní důvod, proč by listina a právní jednání související s listinou mělo být neplatné (např. z důvodu omylu), se žalovaný snaží za pomocí jemu zavázaných osob (finančně, rodinným poutem), které ani nebyly přítomny hlavním událostem (podpisu, předložení smlouvy, předávní prostředků) prolomit svá mj. jazykovým výkladem jednoznačně interpretovatelná bezpodmínečná prohlášení v předmětné smlouvě o zápůjčce. A to přesto, že sám společně se svou svědkyní vypověděl, že žalobkyně jemu osobně předala statisícové částky (800 tis. Kč). V neposlední řadě je třeba pohlížet na věc též tak, že by došlo k újmě na straně žalobkyně, která v dobrou víru prohlášení žalovaného v jím připravení smlouvě o zápůjčce přijde o svých 800 tis. Kč, protože ten by lišácky využil situace a snažil se navodit dojem, že jedinou ekonomickou aktivitou spojenou s danou listinou je právě a jen ztrátový podnik [anonymizováno].

3. Žalovaný neuznal nárok žalobkyně, a to ani z části, a navrhl žalobu zamítnout. Uvedl, že sporuje tvrzení žalobkyně uvedené v čl. I. Smlouvy o půjčce, že žalobkyně dne [datum] půjčila žalovanému částku 800 000 Kč. Jakkoliv je ve Smlouvě o půjčce uvedeno, že dlužník potvrzuje svým podpisem převzetí finanční částky v uvedené výši, pak žalovaný tvrdí, že dne [datum] ani nikdy předtím ani nikdy potom od žalobkyně takovouto částku nepřevzal. K zápůjčce mezi žalobkyní jako zapůjčitelem a žalovaným jako vydlužitelem nikdy nedošlo stejně tak ani k faktickému předání finančních prostředků, ať již v hotovosti či bezhotovostně. Listina označená jako Smlouva o půjčce ze dne [datum] byla podepsaná ze zcela jiného důvodu. Skutečným smyslem podpisu Smlouvy o půjčce bylo zajištění vložené investice žalobkyně do [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], která byla založena dne [datum] a vznikla dnem [datum]. Tato společnost měla při založení čtyři společníky, kdy každý ze společníků ovládal ve společnosti obchodní podíl 25 %, přičemž společníky ve společnosti byli i oba účastníci. Společníci se v ústní formě dohodli, že do vybavení provozovny cukrárny vloží společné investice a to rovným dílem podle obchodního podílu, který připadal na každého společníka. Žalobkyně poté, co zjistila, že po několika měsících provozu je provozování cukrárny ve ztrátě, se nechtěla nadále podílet na hospodářském riziku podnikání a v březnu 2016 sdělila žalovanému a ostatním společníkům, že již nadále nehodlá investovat prostředky do provozu cukrárny. Dne [datum] žalobkyně uzavřela Smlouvu o převodu obchodního podílu, ve které jako převodce převádí na žalovaného svůj obchodní podíl ve výši 20 % za kupní cenu 200 000 Kč. Téhož dne, tedy [datum] žalobkyně uzavřela Smlouvu o převodu obchodního podílu, ve které jako převodce převádí na dalšího společníka [jméno] [příjmení] svůj obchodní podíl ve výši 5 % za kupní cenu 50 000 Kč. Tentýž den, kdy byly uzavřeny Smlouvy o převodu obchodního podílu, tedy [datum], byla podepsána Smlouva o půjčce mezi žalobkyní a žalovaným. I z časové posloupnosti uzavírání jednotlivých smluv je zřejmé, že spolu věcně souvisí. Smlouvu o půjčce žalovaný podepsal na přání žalobkyně, která touto listinou sledovala zajištění svých finančních prostředků, které vložila do [právnická osoba] & [právnická osoba], konkrétně pak do vybavení provozovny cukrárny. Dle ústního ujednání mezi společníky měly být vložené investice postupně žalobkyni spláceny ze zisku společnosti. Nebylo stanovené žádné přesné datum, do kdy by měly být investice splaceny, bylo sjednáno, že toto bude záviset na ekonomických výsledcích provozu cukrárny. V měsíci květnu 2018 došlo k prodeji provozovny cukrárny za celkovou částku 800 000 Kč. Žalovaný se snažil o dohodu s žalobkyní, na základě které by došlo ke spravedlivému vypořádání vložených investic mezi všemi čtyřmi původními společníky. Žalovaný uhradil žalobkyni v průběhu měsíců září 2017 až duben 2018 bezhotovostními splátkami v celkovém součtu částku 169 433 Kč a to převodem finančních prostředků na účet žalobkyně. Žalovaný dále uvedl, že vyhověl žádosti žalobkyně a podepsal Smlouvu o půjčce právě s ohledem na žalobkyni, kdy si byl vědom, že kdyby došlo k vypořádání podílů ve společnosti mezi všemi společníky k měsíci dubnu 2016 (tedy v době, kdy se rozhodla ze společnosti vystoupit žalobkyně), ztratili by částečně své vložené investice všichni. Podpisem Smlouvy o půjčce tak žalovaný vzal osobně na sebe veškeré podnikatelské riziko žalobkyně, kdy podepsanou smlouvou o půjčce jí vlastně osobně ručil za to, že celá původní investice bude žalobkyni bez podnikatelského rizika v budoucnu vrácena. Žalovaný v zájmu zachování provozu cukrárny podlehl žádosti žalobkyně a současně s převodem obchodních podílů jí podepsal Smlouvu o půjčce, kterou jí mělo být garantováno, že finanční prostředky, vložené do provozovny, budou žalobkyni v budoucnu vypořádány. Nikdy nebylo ústně ujednáno, že bude žalobkyni vypořádána právě částka 800 000 Kč. Žalovaný závěrem uvedl, že„ Smlouva o půjčce podle § 657 a následující občanského zákoníku“, nemohla být platně uzavřená, neboť k datu [datum], již platil a byl účinný nový občanský zákoník, který půjčku ve formě v jaké byla smlouva sepsána, neupravuje a nezná. Listina označená jako Smlouva o půjčce se tak odvolává na ustanovení v té době již neexistujícího právního předpisu a z tohoto důvodu se žalovaný dovolává neplatnosti smlouvy.

4. V průběhu řízení žalovaný doplnil svoje vyjádření tak, že nejprve zrekapituloval dosavadní průběh řízení a tvrzení účastníků. Uvedl, že žalovaný po dobu celého řízení tvrdil, ale i prokázal, že na základě Smlouvy o půjčce ze dne [datum] nebylo ze strany žalobkyně nikdy plněno. Provedeným dokazováním bylo nepochybně prokázáno tvrzení žalovaného, že ve stejný den, kdy byly uzavřeny Smlouvy o převodu obchodního podílu, tedy [datum], byla podepsána Smlouva o půjčce mezi žalobkyní a žalovaným. Bylo tak prokázáno tvrzení žalovaného, že všechny tři zmiňované smlouvy byly uzavřeny tentýž den, podpisy byly legalizovány na téže poště s pořadovými čísly, které za sebou následují. Bylo prokázáno, že uzavření Smlouvy o půjčce a Smluv o převodu obchodního podílu spolu věcně a časově souvisí. Provedeným dokazováním bylo spolehlivě vyvráceno nepravdivé tvrzení žalobkyně, že převod obchodních podílů ve [právnická osoba] & [právnická osoba] nijak nesouvisí se Smlouvou o půjčce. Žalovaný dále uvedl, že pokud by byla s předmětnou žalobou úspěšná, byla by jediná z čtyř společníků, která by dopady neúspěšného a ztrátového podnikání nijak nepocítila. Pokud bude v tomto sporu žalobkyně úspěšná, pak nad rámec již uhrazených 169 433 Kč jí vznikne soudem přisouzený nárok na zaplacení dalších 800 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaný závěrem uvedl, že byla prokázána verze skutkového děje, jak je prezentována žalovaným a naopak skutková verze žalobkyně nejen, že nemá logiku, ale po provedeném dokazování byla spolehlivě vyvrácena.

5. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.) Ani jedna z procesních stran další důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

6. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli dne [datum],„ smlouvu o půjčce podle § 657 a násl. obč. zákoníku“, na základě které žalobkyně poskytla téhož dne žalovanému finanční částku ve výši 800 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Tato smlouva disponuje jak datem, tak i podpisy obou účastníků, které jsou úředně ověřené (prokázáno smlouvou o půjčce a ověřovací doložkou). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 800 000 Kč výzvou k plnění ze dne [datum], která mu byla doručena dne [datum] (prokázáno výzvou k plnění, poštovním podacím archem a informacemi k zásilkám).

7. Notářským zápisem ze dne [datum], sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka], došlo k uzavření společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným – [anonymizováno] & [právnická osoba], jejímiž zakládajícími společníky byli: [jméno] [příjmení], [datum narození], [celé jméno žalobkyně], [datum narození] (v tomto řízení žalobkyně), [celé jméno žalovaného], [datum narození] (v tomto řízení žalovaný) a [anonymizována dvě slova], [datum narození] (prokázáno notářským zápisem sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], [spisová značka]). Společnost [anonymizováno] & [právnická osoba], [IČO], vznikla zápisem do obchodního rejstříku dne [datum]. Každý ze společníků včetně žalobkyně a žalovaného vložili do společnosti svůj vklad ve výši 50 000 Kč (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku). Žalobkyně jako převodce a [jméno] [příjmení], [datum narození], jako nabyvatel uzavřely dne [datum] smlouvu o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] & [právnická osoba], na základě které se nabyvatel zavázal zaplatit žalobkyni smluvenou cenu 50 000 Kč za obchodní podíl odpovídající 25 % základního kapitálu. Smlouva disponuje podpisy obou stran, které jsou úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o převodu obchodního podílu a ověřovací doložkou [číslo]). Žalobkyně jako převodce a žalovaný jako nabyvatel uzavřeli dne [datum] smlouvu o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] & [právnická osoba], na základě které se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvenou cenu 200 000 Kč za obchodní podíl odpovídající 25 % základního kapitálu. Smlouva disponuje podpisy obou účastníků, které jsou úředně ověřeny (prokázáno smlouvou o převodu obchodního podílu a ověřovací doložkou [číslo]). Žalovaný ze svého účtu č. [bankovní účet] zaslal bezhotovostně na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet] částku celkem 169 433 Kč, kdy dne [datum] byla zaslána částka 7 500 Kč, dne [datum] částka 6 500 Kč, dne [datum] částka 60 000 Kč, dne [datum] částka 30 575 Kč, dne [datum] částka 14 000 Kč a 35 525 Kč, dne [datum] částka 2 000 Kč, dne [datum] částka 3 000 Kč, dne [datum] částka 500 Kč a dne [datum] částka 9 833 Kč (prokázáno jednotlivými potvrzeními o provedení platby a pohyby na účtu). 8. [anonymizována dvě slova], [datum narození], si půjčila částku 335 000 Kč, kterou se zavázala vrátit do [datum] (prokázáno potvrzením o přijetí peněz ze dne [datum]). Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl schválen smír účastníků (žalobkyně a [anonymizována dvě slova], [datum narození]) o zaplacení částky 335 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byl nařízen podle pravomocného a vykonatelného usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve prospěch pohledávky oprávněné (v tomto řízení žalobkyně) ve výši 275 000 Kč s příslušenstvím, výkon rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva ke specifikovaným nemovitým věcem povinné ([anonymizována dvě slova], [datum narození]). Soudní exekutor ([anonymizováno] [jméno] [příjmení]) exekutorského úřadu [okres] rozhodl exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] o provedení exekuce prodejem specifikovaných nemovitých věcí (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, přípisem [právnická osoba] ze dne [datum], elektronickým platebním rozkazem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a exekučním příkazem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Mezi žalobkyní a [anonymizována dvě slova] prostřednictvím sms komunikace, jejímž předmětem bylo společně podnikání a finanční investice obou osob (prokázáno přeloženými sms zprávami z 18:02, 18:13 a 18:15 hod.).

9. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že částka 800 000 Kč byla předána žalovanému na [ulice] poště na [obec a číslo] během dohodnuté schůzky s žalovaným. [příjmení] 800 000 Kč byla vložena do obálky po 5 000 Kč v bankovkách. Žalovaný nesdělil, za jakým účelem tyto peníze použije, peníze si mezi sebou půjčovali v minulosti. Text ve smlouvě o zápůjčce a finanční částky v ní uvedené psal žalovaný. Žalovaný měl rovněž jiné podnikatelské aktivity jako krátkodobé pronájmy airbnb. Žalobkyně půjčila svědkyni [příjmení] [jméno] částku 500 000 Kč, o kterou se musela nakonec soudit a proběhlo i exekuční řízení a půjčka je již vrácena. Žalobkyně podnikala s žalovaným přibližně 2-3 měsíce ve [právnická osoba] & [právnická osoba], kde se jednalo o provoz kavárny, cukrárny, do které vložila částku 50 000 Kč. Při prodeji obchodního byla žalobkyni vrácena částka 50 000 Kč, kterou ji vrátil přímo žalovaný.

10. Z výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že dne [datum] proběhla schůzka s žalobkyní o uzavření dohody o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba] a vrácení investice žalobkyně do této společnosti. V kavárně došlo k dohodě ohledně těchto dvou věcí za přítomností dvou svědků ([anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]). Později na poště na [obec a číslo] došlo k podpisu svou smluv, a to smlouvy o převodu obchodního podílu ve [právnická osoba], a smlouvy o půjčce. Tyto dvě smlouvy byly podepisovány u stejného okénka, kde byly i ověřovány. Žalovaný žádnou obálku s finanční hotovostí 800 000 Kč od žalobkyně neobdržel. Žalobkyni byly vráceny postupně na účet investice v částce celkem cca 160 000 Kč Dohody ohledně vrácení veškerých investic ohledně částky 800 000 Kč, probíhaly ústně, telefonicky nebo přes sms mezi žalobkyní a paní [příjmení]. V listopadu 2015 žalobkyně vybrala částku 500 000 Kč jako investici do společnosti ji předala žalovanému. Žalobkyně moc dobře věděla, na co jsou peníze určeny. Podíl žalobkyně ve společnosti byl 25 %. Každý z ostatních společníků investoval do této společnosti částku 800 000 Kč 100 000 Kč z této částky bylo převedeno na účet, ta nebyla předávána žalobkyni v hotovosti. V dubnu 2016 se žalobkyně rozhodla definitivně ze společnosti odejít. Z prodeje cukrárny připadla částka 150 – 200 000 Kč na 4 společníky včetně žalobkyně. V dubnu 2016 došlo k převodu části obchodního podílu mezi paní [příjmení] a žalobkyní. Žalovaný je v České republice 15 let, umí trochu česky a podepisoval smlouvy v českém jazyce. Originál smlouvy o půjčce ze dne [datum] přinesl na schůzku žalovaný. Údaje, které jsou v ní vypsány rukou, vpisoval sám žalovaný a předmětnou smlouvu rovněž podepsal. Předmětnou smlouvu žalovaný vytvořil na základě na základě nějaké vzoru, šablony. Byla zde pouze ústní dohoda, že předmětné finanční prostředky se budou vracet ze zisku cukrárny. Žalovaný nikdy nepřevzal částku 800 000 Kč, jak je uvedeno ve smlouvě. Částku 300- 500 000 Kč však od žalobkyně fyzicky převzal.

11. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] bylo zjištěno, že v listopadu 2015 byla založena společně [právnická osoba]. Každý ze společníků včetně účastníků měl podíl 25 %, do společnosti vložila společně se sestrou částku 600 000 Kč [ulice] roku 2016 došlo k dohodě, že žalobkyně ze společnosti odejde. Svědkyně předmětnou smlouvu nikdy neviděla. Žalovaný ji sdělil, že ji měl připravenou a tak ji podepsal. Jednalo se o smlouvu, kde se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni částku 800 000 Kč, což byly investice žalobkyně do předmětné společnosti. Splatnost této částky dohodnuta nebyla, čekalo se na zisk, z něhož se částka měla splácet. Žalovaná vkládala finanční prostředky do společnosti první 3 měsíce, kdy v ní fungovala, pak už žádné neměla, tak je nedávala. Celkové investice do cukrárny se pohybovaly mezi 1 600 000 až 1 700 000 Kč. Svědkyně v květnu 2018 získala částku z prodeje ve výši 200 000 Kč. Komunikace přes WhatsApp probíhala mezi svědkyní a žalobkyní ohledně nabídky podnikání s tím, že měli v původním podnikání velkou ztrátu 4 až 5 milionů korun. 800 000 Kč uváděných ve zprávě je investice žalobkyně, kterou vložila do podnikání. V listopadu 2015 dala žalobkyně žalovanému částku 500 000 Kč na provoz cukrárny poté, co se žalovaným založila [právnická osoba]. Svědkyně vložila do tohoto podnikání částku 800 000 Kč. Ze strany žalobkyně byla investována částka 500 000 Kč. V březnu 2016 se žalobkyně rozhodla, že již nebude do cukrárny dále investovat. Cukrárna se nakonec prodala za částku 800 000 Kč. Táto částka se rozdělila mezi ostatní společníky, žalovaný zaplatil žalobkyni částku 165 000 Kč. Svědkyně měla s žalobkyní dvě smlouvy o na půjčce, z nichž na jednu byla žalovaným uhrazena uvedená částka 165 000 Kč. V roce 2015 svědkyně viděla, že žalobkyně předává žalovanému částku 500 000 Kč v hotovosti. Svědkyně předmětnou smlouvou o půjčce nikdy neviděla. Svědkyně viděla předání investic ze strany žalobkyně ve výši 500 000 Kč, fyzicky tato částka byla žalobkyní předána žalovanému přímo v sídle cukrárny.

12. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědkyně neměla žádné informace, kdy měly finanční prostředky být žalobkyni vráceny ani o existenci nějaké smlouvy. Žalovaná ji sdělila, že žalovanému půjčila částku ve výši 800 000 Kč v období května nebo léta 2016.

13. Podle § 555 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“), právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

14. Podle § 565 o. z., je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

15. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2394 o. z., bylo-li ujednáno vrácení zápůjčky ve splátkách, může zapůjčitel od smlouvy odstoupit a požadovat splnění dluhu i s úroky při prodlení vydlužitele s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce.

16. Soud na svém jednání dne [datum] žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučil, že je třeba doplnit konkrétní skutková tvrzení o tom, jakým způsobem došlo k předání či převodu částky 800 000 Kč, která je předmětem tvrzené půjčky, a to žalovanému, tj. je třeba konkrétně specifikovat, jak tyto prostředky byly předány, či převedeny do dispozice žalovaného. V případě, že tato skutková tvrzení žalobkyně nedoplní a neoznačí k tomu důkazy, ponese důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé. Soud rovněž v usnesení o odročení téhož jednání za účelem doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů poučil podle citovaného ustanovení i stranu žalovanou.

17. Soud má s ohledem na výše uvedené za prokázané, že mezi žalobkyní jakožto zapůjčitelem a žalovaným jakožto vydlužitelem byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o. z. Předmětná smlouva sice tak jak byla uzavřena, již v názvu nese označení„ smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zákoníku“, ale s ohledem datum jejího uzavření ([datum]) a tedy na již derogovanou právní úpravu (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) bylo nutné aplikovat platnou právní úpravu, kterou je zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a to konkrétně ustanovení § 2390 a násl. o. z. upravující smlouvu o zápůjčce, která věcně i pojmově nahradila smlouvu o půjčce (podle § 657 obč. zák.). Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému finanční prostředky ve výši 800 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do [datum]. Optikou ust. § 555 odst. 1 o. z., pak není žádných pochyb, co bylo obsahem tohoto dvoustranného právního jednání, tedy jak byla stanovena vzájemná práva a povinnosti mezi oběma smluvními stranami. Žalovaný na základě výslovného ustanovení ve smlouvě stvrdil převzetí finanční částky ve výši 800 000 Kč dne [datum]. Ve smyslu ust. § 565 o. z., pak předmětná smlouva disponuje úředně ověřeným podpisem žalovaného, jímž žalovaný stvrdil svůj závazek vůči žalobkyni. Žalovaný navíc činil nesporným i v rámci své účastnické výpovědi dne [datum], že uvedený vzor/šablona smlouvy byla jeho iniciativa a že do nevyplněných částí této smlouvy sám dopisoval údaje. Tuto skutečnost rovněž potvrdila i svědkyně [příjmení] [jméno] v rámci své svědecké výpovědi. Za situace, kdy žalovaný namítal, že skutečným smyslem této smlouvy nebylo poskytnutí půjčky (zápůjčky) v uvedené výši, ale investice do společného podnikání, přičemž následně zpochybnil i samotné poskytnutí zápůjčky v uvedené výši, byl stíhán důkazní povinností a břemenem důkazním, tak aby prokázal jím tvrzený jiný smysl tohoto právního jednání a také tu skutečnost, že k faktickému předání zápůjčky ve výši 800 000 Kč v hotovosti nikdy nedošlo, což se však v dostatečném rozsahu nestalo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2009, sp. zn. 33 Cdo 742/2007). Soud má za to, že z žádného z provedených důkazů nebylo ze strany žalovaného dostatečně prokázáno, že předmětná smlouva byla uzavírána z jiného důvodu, než jak jsou v rámci ní projeveny vůle obou účastníků, stejně tak má soud za nedostatečně splněnou důkazní povinnost ohledně tvrzení faktického nepředání zápůjčky. Soud uzavírá, že žalovaný tak neunesl břemeno důkazní, neboť jak již vyložil Nejvyšší soud ve své ustálené judikatuře:„ Pro posouzení soukromé listiny jako důkazního prostředku je významná její pravost a pravdivost. Je-li zpochybněna pravost soukromé listiny, nese důkazní břemeno o pravosti ten, kdo z této listiny vyvozuje sobě příznivé následky. Je-li toto důkazní břemeno uneseno, tj. je-li listina pravá, dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravdivosti listiny, nese ten, kdo pravdivost listiny popírá. Je-li popřena pravdivost soukromé listiny, vyzve soud podle toho, o jakou soukromou listinu jde, toho, kdo pravdivost popírá, aby uvedl, proč pravdivost popírá, a nabídl ke svému tvrzení důkazy. Provedené důkazy, včetně důkazu spornou listinou, soud zhodnotí v souladu se zásadou volného hodnocení důkazů, přičemž přihlíží k povaze listiny, zejména pak k tomu, jde-li o listinu v neprospěch vystavitele anebo v jeho prospěch“ (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2020, sp. zn. 27 Cdo 2756/2018).

18. S ohledem na shora uvedené proto soud rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl.

19. O příslušenství bylo rozhodnuto podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za splnění podmínky § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v částce 207 916 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 39 000 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) za celkem 13 úkonů z tarifních hodnot 100 000 Kč a následně po rozšíření žaloby z 800 000 Kč, sestávající z částky 5 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 5 100 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d), z částky 1 x 5 100 Kč a 3 x 11 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a z částky 1 x 5 100 Kč a 7 x 11 500 Kč za účast na jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] (4 hod.), [datum] a [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a včetně čtrnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 139 600 Kč ve výši 29 316 Kč Náklady v celkové výši 207 916 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení