5 C 443/2018-106

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva takto:

Výrok

I. Určuje se, že pozemky parc. [číslo] vše v k. ú. [část obce], zapsané na [list vlastnictví] vedeném Katastrálním úřadem pro [anonymizováno] [část Prahy] jsou ve výlučném vlastnictví [územní celek], se sídlem [adresa žalobkyně], [IČO].

II. Žalobkyni se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum], bylo určení, že nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen předmětné pozemky) jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobce se stal vlastníkem předmětných nemovitostí na základě zákona č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku státu do vlastnictví obcí, konkrétně ust. § 3 odst.

4. Podle tohoto ustanovení do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí, dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady, hlavní město Prahu a města Brno, Plzeň a Ostravu přešla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obcí podle § 2 nebo podle § 3 odst. 1 až 3 tohoto zákona. Předmětné pozemky přešly k datu [datum] na žalobce. Žalobce poukazuje na to, že k datu [datum] byly nemovitosti ve vlastnictví státu s právem hospodaření [anonymizována dvě slova] [obec], která byla následně přejmenovaná na organizaci [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec]. Tato organizace je organizací zajišťující investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, přičemž zřizovatel této organizace byl žalobce. Žalobce své vlastnické právo odvíjí od vlastnického práva státu, který vlastnické právo k výše uvedeným nemovitostem nabyl na základě kupní smlouvy, která byla uzavřena dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] jakožto kupujícím a prodávajícími [celé jméno žalovaného] (id. ) a [jméno] [příjmení] (id. ), jejímž předmětem byl pozemek parc. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [část obce] (z této PK parcely vznikly předmětné pozemky dnes označené v katastru nemovitostí parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]). Pozemek byl vykoupen pro výstavbu [anonymizováno], sídliště [část obce], [obec a číslo]. Na základě této smlouvy se stal vlastníkem pozemku parc. [číslo] stát a vlastníkem přestal být [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení]. V době uzavření kupní smlouvy nebyla registrace smlouvy podmínkou její platnosti a účinnosti, neboť se jednalo o převod pozemků do tzv. socialistického vlastnictví a před datem 1. 4. 1983 platila zásada, že k účinnosti smluv o převodu vlastnictví k nemovitostem do socialistického vlastnictví nebylo třeba registrace. Je třeba odkázat např. na usnesení Ústavního soudu II. ÚS 746/01 a rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 1505/2006, 30 Cdo 658/2005, 30 Cdo 1496/2005, 22 Cdo 2139/2004, 22 Cdo 91/2000. Např. Nejvyšší soud ČR v rozsudku č.j. 28 Cdo 1505/2006 uvedl, že pravidlo, že převody nepodléhají registraci, bylo do znění občanského zákoníku (§ 134 odst. 2) výslovně vtěleno až zákonem č. 134/1982 Sb. s účinností od 1. 4. 1983. Nicméně tato skutečnost nebránila platnosti převodu předmětných pozemků na stát bez registrace již v roce [rok], neboť registrace tu nebyla uváděným ustanovením výslovně požadována. Důvodem pro akcept převodu na stát bez požadavku registrace notářstvím byla jak„ automatická“ presumpce správnosti jednání státu jako účastníka smlouvy – nabyvatele, tak i sama skutečnost, že stát byl nabyvatelem. Převod tedy byl výhodný z hlediska rozmnožení tzv. socialistického vlastnictví. Tento přístup byl reflektován právními předpisy upravujícími řízení před státním notářstvím a v neposlední řadě zcela konstantní judikaturou. Dále poukazuje žalobce např. na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 28 Cdo 3035/2008 ze dne 26. 2. 2009. I v tomto rozhodnutí Nejvyšší soud zopakoval, že ke smlouvě o převodu zemědělského pozemku do socialistického vlastnictví nebylo ani před 1. 4. 1983 třeba registrace státním notářstvím. Nejvyšší soud uvedl, že tento závěr spočívá na systematickém výkladu dotčených ustanovení s tím, že pokud jde o otázku registrace smlouvy, která se týkala převodu zemědělského pozemku z vlastnictví občanů do vlastnictví státu, šlo o převod nemovitosti v soukromém vlastnictví do socialistického společenského vlastnictví. Ustanovení § 134 však bylo obsaženo v hlavě druhé, obsahující osobní vlastnictví a předcházející § 133 stanovil způsoby nabytí osobního vlastnictví. Doplnění odst. 2 § 134 novelou č. 131/1982 Sb. o to, že k účinnosti smlouvy je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví, pouze upravilo to, co již i dříve z platné úpravy výkladem vyplývalo. Nejvyšší soud doplnil, že úprava registrace smluv již od roku 1964 odpovídala také tehdejší preferenci„ socialistického vlastnictví“ oproti vlastnictví soukromému a že nabytí těchto pozemků do socialistického vlastnictví nebylo třeba prostřednictvím registrace kontrolovat, resp. proces nabytí vlastnictví byl v tomto směru jednodušší. Dále Nejvyšší soud uvedl, že i kdyby uvedený výklad neobstál, pak by s ohledem na § 507a a § 134 o.z. ve znění po novele č. 131/1982 Sb. bylo třeba aplikovat § 134 odst. 2 o.z. ve znění této novely. V § 507a o.z. ve znění novely č. 131/1982 Sb. byla totiž zakotvena tzv. pravá zpětná působnost této novely, takže na vztahy mezi účastníky bylo možno nadále aplikovat § 134 odst. 2 o.z. ve znění téže novely. Žalobce uvádí, že uzavřená kupní smlouva představuje kupní smlouvu standardní, kterou v dané době uzavíral čs. stát – [anonymizována dvě slova] [obec] – [anonymizována dvě slova] [obec]. Vzhledem k tomu, že vlastníkem nemovitostí se stal stát a přestali jím být [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], tedy rodiče žalovaného, nemůže být jejich vlastníkem ani žalovaný, který byl zapsán do katastru nemovitostí na základě dodatečného projednání dědictví po svých rodičích, které si nechal projednat na přelomu roku [rok] a [rok], ačkoliv žalovaný v tuto dobu nepochybně věděl o převodu pozemků na stát a o existenci kupní smlouvy z roku [rok]. Žalovaný byl společně se svou matkou účastníkem dědického řízení po svém otci, který zemřel dne [datum] a kdy předmětem dědického rozhodnutí sp.zn. [spisová značka] nebyly předmětné pozemky, resp. PK parcela [číslo] v k.ú. [část obce] a v rámci tohoto dědického řízení žalovaný ani jeho matka nenamítali, že do dědictví nebyl zahrnut také pozemek PK [číslo]. Z toho dle názoru žalovaného vyplývá, že žalovanému i jeho matce muselo být známo, že vlastníkem předmětné parcely ke dni smrti jeho otec nebyl a že ji tedy převedl s jeho matkou na stát. K obdobné situaci došlo i u matky žalovaného, neboť ta zemřela dne [datum] a i v tomto případě nebyl předmětný pozemek do dědictví zahrnut. K dodatečnému doprojednání dědictví došlo až v roce [rok] rozhodnutím sp.zn. [spisová značka]. Navíc v roce [rok] byl doprojednán pozemek PK [číslo], přestože v danou dobu již takto označený pozemek neexistoval. Žalobce dále poukazuje na to, že žalovanému bylo uzavření kupní smlouvy na předmětný pozemek na jeho výslovnou žádost v roce 1984 potvrzeno ze strany [anonymizováno]. Žalovaný tedy musel v době dodatečného projednání dědictví bez pochyby vědět, že nemůže být vlastníkem předmětných nemovitostí na základě dědického řízení po svých rodičích. I přesto si však zcela neoprávněně nechal v roce [rok] doprojednat dědictví, na základě kterého byl zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva vyplývá již ze samotné skutečnosti zápisu duplicitního vlastnictví v katastru nemovitostí, kdy zjištěný fakt již existujícího duplicitního zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí k předmětným pozemkům, který navozuje stav nepochybně odporující principu právní jistoty, naléhavý právní zájem na požadovaném určení dostatečně osvědčuje.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pochází z tradičního selského rodu, který byl dlouhodobě usazený ve [část obce] (nynější část [obec a číslo]), přičemž pozemek původně vedený pod parc. [číslo] v k. ú. [část obce] byl součástí zemědělského pozemkového majetku, který tato rodina budovala po řadu generací, nejméně od 17. století. Po únorových událostech roku 1948 došlo, jak všeobecně známo, k tzv.„ rozkulačení“ a pozemky rodiny žalovaného byly fakticky zabrány a bezplatně užívány JZD [část obce], JZD [anonymizována dvě slova] [část obce] a následně JZD [obec]. V rodině žalovaného došlo v té souvislosti i k sebevraždě. Pozemky rodiny žalovaného sice v té době v tehdejších pozemkových knihách zůstaly formálně ve spoluvlastnictví matky žalovaného a její sestry, případně pak rodičů žalovaného, nicméně jejich vlastnické právo nemohlo být nijakým způsobem vykonáváno. Zde je pak třeba zdůraznit, že žalovanému bylo v únoru 1948 necelý rok a půl a tedy fakticky nezažil (nevnímal) dobu, kdy by se jeho rodiče mohli chovat jako vlastníci svých pozemků, natož aby věděl, kde se který pozemek podle parcelního čísla může nacházet. V sedmdesátých letech v souvislosti s výstavbou panelového sídliště [anonymizována dvě slova] na zemědělské půdě (kam patřily i pozemky rodiny žalovaného) bylo přikročeno k vykupování částí těchto pozemků státem. Sice zde lze zaznamenat určitý posun oproti padesátým letům, že stát se snažil alespoň formálně převést vlastnictví na sebe, avšak i podpis takových smluv byl nevybíravým způsobem vynucován, protože dosavadní (byť zcela formální) vlastníci nechtěli ani k tomuto formálnímu převodu pozemků (navíc za zcela neodpovídající ceny) přivolit. Některé pozemky rodiny žalovaného byly takto skutečně„ vykoupeny“. Po roce 1989, dlouho po smrti svých rodičů, stál žalovaný před otázkou, co vlastně jeho rodičům kdy patřilo a zjišťování těchto skutečností bylo velmi obtížné (i vzhledem k chaotickému stavu tehdejšího střediska geodézie, soustavnému přečíslování pozemků atd.) a obtížná byla i orientace v terénu, když [územní celek] a její okolí bylo„ díky“ výstavbě sídliště [anonymizována dvě slova] zcela změněno. Po zjištění dostupných informací žalovaný přikročil v roce [rok] k podání restitučního nároku u příslušného orgánu ohledně všech pozemků, o kterých věděl nebo mohl zjistit, že byly ve vlastnictví či spoluvlastnictví jeho rodičů a byly protiprávně převedeny na stát. Restituční nárok byl shledán oprávněným, protože smlouvy o převodu pozemků byly příslušným orgánem vyhodnoceny jako uzavřené nejen v tísni, ale i za nápadně nevýhodných podmínek. Žalovanému tedy byla část pozemků vrácena a tam, kde vrácení pozemků nebylo možné např. z důvodu jejich zastavění, mu byla přiznána náhrada. Pokud by tedy žalovaný skutečně věděl, že v [anonymizováno] [rok] byla ze strany jeho rodičů podepsána smlouva, na základě které převedli pozemek parc. [číslo] v k. ú. [část obce] na stát, pak by jistě zahrnul i tento pozemek do svého restitučního nároku a je zcela zřejmé, že (obdobně jako v případě shora) by mu byly vráceny pozemky tam, kde by to bylo možné a u ostatních by mu byla přiznána náhrada. Předmětný pozemek však nebyl ani na středisku geodézie veden na stát, případně pak následně na žalobce nebo jeho příspěvkovou organizaci. Tvrzená smlouva ze dne [datum], o které má žalovaný vážné pochybnosti (viz dále), totiž nebyla středisku geodézie nikdy oznámena; nedošlo ani k její registraci státním notářstvím. Teprve někdy v roce [rok]„ objevil“ právní předchůdce žalobce – [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] tvrzenou smlouvu z [datum] a začal se snažit o zápis práva do katastru nemovitostí podle této smlouvy. K podání žaloby o určení vlastnictví pak žalobce přikročil až na konci roku [rok], tj. více jek [anonymizováno] let po údajném uzavření tvrzené smlouvy z [datum]. Žalovaný má to, že ze shora uvedeného vyplývá, že to byl žalobce resp. jeho právní předchůdci, kdo celou situaci zavinili. I v případě, že by soud došel k závěru o platnosti smlouvy z [datum], pak je třeba vzít v úvahu to, že tato smlouva nebyla oznámena tehdejšímu středisku geodézie a žalobce resp. jeho právní předchůdci s ní začali operovat až s odstupem několika desítek let po jejím tvrzeném uzavření, čímž byla narušena právní jistota nejen žalovaného, ale i dalších osob. Žalovaný tak byl vtažen do řízení vedeného před nadepsaným soudem pod sp. zn. [spisová značka], dále pod sp. zn. [spisová značka], nyní do tohoto řízení. Přitom pokud by žalovanému byla tvrzená smlouva známa, mohl uplatnit ve vztahu k předmětným pozemkům restituční nárok, kterému by bylo (jako v obdobných případech) vyhověno a nemusel absolvovat mnohaletá soudní řízení, jimiž je jakožto důchodce zatěžován (což je pro něj nesporně stresující). Podle ustanovení § 6 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku nikdo nesmí těžit z protiprávního stavu, který sám vyvolal. I pokud by byl přijat závěr, že kupní smlouva z [datum] je platná, s čímž žalovaný nesouhlasí, pak je v dané věci zřejmé, že právní předchůdce žalobce ([anonymizováno]) vyvolal celou tuto situaci (což je výstižně shrnuto ve shora citované části odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]) a bylo by nespravedlivé, aby žalobce nyní na základě předmětné žaloby z této situace těžil. S ohledem na shora uvedené má žalovaný navíc za to, že předmětná žaloba představuje zjevné zneužití práva ve smyslu ustanovení § 8 občanského zákoníku a nepožívá tak právní ochrany. Žalovaný má pak dále vážné pochybnosti o platnosti žalobcem tvrzené kupní smlouvy ze dne [datum]. V prvé řadě jde o to, že otec žalovaného byl v druhé polovině roku [rok] vážně nemocen a byl často hospitalizován (zemřel v [anonymizováno] [rok] ve věku [anonymizováno] let). Žalovaný má pochybnosti, zda vůbec byl jeho otec v [anonymizováno] [rok] vzhledem k jeho zdravotnímu stavu ještě způsobilý k právním úkonům. Je pravdou, že nadepsaný soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] a v souladu s ním též soud odvolací, dospěly k předběžnému závěru o platnosti smlouvy ze dne [datum], nicméně se shora uvedenou argumentací žalovaného se beze zbytku nevypořádaly, a proto na ní žalovaný (který tuto argumentaci zastává od počátku sporů se žalobcem) trvá.

3. Jedná-li se o určovací žalobu, musí soud jako prvotní zkoumat otázku existence naléhavého právního zájmu žalobkyně na tomto určení. Podle § 80 písm. c) o. s. ř. návrhem na zahájení řízení lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (viz R 17/72 Sb. s. r.). Žaloba domáhající se určení podle ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti podle ustanovení § 80 písm. b) o. s. ř. Soud má zato, že u žaloby na určení vlastnického práva k nemovitosti v případě duplicitního zápisu v katastru nemovitostí je naléhavý právní zájem dán vždy.

4. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:

5. Z připojeného spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] zjištěno, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém podalo žalobu [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] a vedlejším účastníkem na straně žalobce byl [celé jméno žalovaného], proti žalovanému [územní celek], bylo rozhodnuto tak, že [anonymizována dvě slova] [ulice a číslo] je výlučným vlastníkem pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m a parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m v k. ú. [část obce] zapsaných na [list vlastnictví] u KÚ pro [anonymizováno] [územní celek], [anonymizováno] [obec]. Soudy vyšly ze skutkového stavu, že v katastru nemovitostí je na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] jako vlastník pozemků parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m a parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m v k. ú. [část obce], zapsán jednak žalobce, a to na základě kupní smlouvy [číslo] [rok] ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum], a dále [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] (dále také jen„ [anonymizováno]“), a to na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Z uvedeného soudy dovodily naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení. Dále vzaly soudy za prokázané, že žalobce odvozuje své vlastnické právo k předmětným nemovitostem z kupní smlouvy uzavřené mezi vedlejším účastníkem a žalobcem dne [datum], kterou vedlejší účastník prodal předmětné pozemky žalobci za kupní cenu [částka] a na základě této smlouvy byl také žalobce jako vlastník zapsán do katastru nemovitostí. Vedlejší účastník odvozoval své vlastnictví od rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci řízení po zemřelém [celé jméno žalovaného], nar. [rok], kterým nabyl dodatečně zjištěný majetek, mimo jiné i ideální jednu polovinu nemovitostí v k. ú. [část obce] na [list vlastnictví] parc. [číslo] o výměře [anonymizováno] m a [číslo] o výměře [číslo] m. Druhou polovinu uvedených nemovitostí pak nabyl vedlejší účastník na základě rozhodnutí téhož soudu ve věci řízení po [jméno] [příjmení], zemřelé dne [datum]. V době uzavření uvedené kupní smlouvy byl vedlejší účastník zapsán jako jediný vlastník předmětných pozemků, a to jak na [list vlastnictví], a to ke dni [datum], tak ve srovnávacím sestavení parcel pozemkového katastru k datu [datum]. Žalovaný odvozuje své vlastnické právo k předmětným nemovitostem od platné kupní smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena uvedeného dne mezi [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] - [anonymizováno] [územní celek] - [anonymizována dvě slova] jako kupujícím, a to ohledně pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], o výměře [číslo] m, přičemž sjednaná cena [částka] byla prodávajícím proplacena na základě příkazu ze dne [datum]. Na základě zákona č. 172/1991 Sb. pak předmětné nemovitosti přešly do vlastnictví žalované. [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], původním názvem [anonymizována dvě slova] [obec], zřízený žalovaným, požádal dne [datum] o zápis vlastnického práva k předmětným pozemkům do katastru nemovitostí. Po zrušení [anonymizováno] dne [datum] přešly veškeré závazky a práva na žalovaného. O duplicitním zápisu vlastnictví k předmětným pozemkům vyrozuměl katastrální úřad dne [datum] žalobce, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce následně vyzval žalovaného k uznání jeho vlastnického práva k pozemkům, žalovaný mu však dopisem ze dne [datum] sdělil, že vlastnické právo žalobce neuznává. Soud prvního stupně z daného prokázaného skutkového stavu dovodil, že v dané věci se jedná o střet zájmu žalobce, který nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od vedlejšího účastníka, a žalovaného, jehož právní předchůdce nabyl vlastnické právo k předmětným pozemkům od rodičů vedlejšího účastníka. Posoudil věc z hlediska platné judikatury a uzavřel, že žalobce tím, že nemohl v roce [rok] i při vynaložení veškerého úsilí, které lze po něm vyžadovat, zjistit, že předmětné pozemky kupuje od nevlastníka, neboť k duplicitnímu záznamu vlastnictví došlo až v roce [rok], byl v okamžiku nabytí předmětných nemovitostí v dobré víře. Na jeho straně shledal dále zájem na zachování důvěry v akty veřejné moci, nepřípustnost, aby v demokratickém právním státě nesl jednotlivec jednající v dobré víře v akt státu zásadní riziko nesprávnosti či chybovosti tohoto aktu, skutečnost, že ohledně předmětných nemovitostí nebyl spáchán jakýkoli trestný čin i skutečnost, že od převodu vlastnického práva ze strany rodičů vedlejšího účastníka v roce [rok] k zápisu tohoto vlastnického práva v roce [rok] uběhla dlouhá doba a aplikoval v daném případě výjimku nabytí vlastnického práva od nevlastníka na základě dobré víry nabyvatele v zápis v katastr nemovitostí dle platné judikatury, poskytl ochranu žalobci jako dobrověrnému nabyvateli oproti žalovanému jako původnímu vlastníkovi a určil, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalobce. Ohledně platnosti kupní smlouvy ze dne [datum] má soud zato, že předmět převodu je označen dostatečně přesně, a to i s ohledem na velký časový odstup a tehdejší zvyklosti. Účastníci smlouvy jsou označeni jménem, bydlištěm a číslem občanského průkazu, přičemž datum narození v té době nebylo běžnou náležitostí smluv. V řízení bylo znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví prokázáno, že se s největší pravděpodobností jedná o pravé podpisy [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno]. [příjmení]. Ohledně námitky žalobce týkající se výměry pozemků má soud za to, že výměra pozemku není ani v minulosti nebyla závazným údajem katastru nemovitostí. Mezi uzavřením kupní smlouvy a vypracováním geometrického plánu uplynulo 25 let, v mezidobí došlo ke zpřesňování měření a rozdělování pozemků. Geometrický plán tak nemusí obsahovat všechny pozemky, které z původního parcelního čísla [číslo] vznikly. Soud tak nevycházel ze srovnávacího sestavení parcel z [datum], neboť v tomto období neměl katastrální úřad k dispozici kupní smlouvu ze dne [datum]. Pro posouzení určitosti smlouvy je významný jen ten projev vůle, který byl vyjádřen v písemné formě, tj. nikoliv písemně nezachycená vůle účastníků smlouvy, jež není seznatelná třetím osobám neúčastným smlouvy. (srovnej rozsudek NS 22 Cdo 2651/99, 22 Cdo 2374/98, 22 Cdo 1124/2010). K námitce žalobce ohledně neplatnosti kupní smlouvy z důvodu její neregistrace státním notářstvím má soud zato, že v době uzavření kupní smlouvy nebyla registrace smlouvy podmínkou její platnosti a účinnosti, neboť se jednalo o převod pozemků do tvz. socialistického vlastnictví. Pravidlo, že převody nepodléhají registraci, bylo do znění občanského zákoníku § 134 odst. 2 výslovně zakotveno až zákonem 134/1982 Sb s účinností od 1. 4. 1983. Tato skutečnost nebránila platnosti převodu předmětných pozemků na stát bez registrace již v roce [rok], neboť registrace nebyla v tomto ustanovení výslovně požadována. (srovnej rozhodnutí NS 28 Cdo 1505/2006 a 28 Cdo 3035/2008) Registrace smlouvy jako předpoklad převodu vlastnictví k zemědělskému pozemku byla nutná jen při jeho nabytí do soukromého vlastnictví, nikoli při nabytí do vlastnictví socialistického. Pokud v § 134 odst. 2 občanského zákoníku ve znění novely provedené zákonem č. 131/1982 Sb. bylo uvedeno, že převádí-li se nemovitá věc na základě smlouvy, nabývá se vlastnictví účinností smlouvy; k její účinnosti je třeba registrace státním notářstvím, nejde-li o převod do socialistického vlastnictví, pak tato novela jen výslovně upravila, co již i dříve z platné úpravy výkladem vyplývalo. Úprava registrace smluv již od 1964 odpovídala také tehdejší preferenci "socialistického vlastnictví“ před vlastnictvím soukromým. Nabytí pozemků do socialistického vlastnictví nebylo třeba prostřednictvím registrace kontrolovat, resp. proces nabytí vlastnictví byl v tomto směru jednodušší (srovnej stanovisko Cpj 130/87 a rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 91/2000). Důvodem pro akcept převodu na stát bez požadavku registrace notářstvím byla jak "automatická“ presumpce správnosti jednání státu jako účastníka smlouvy – nabyvatele, tak i sama skutečnost, že stát byl nabyvatelem; převod tedy byl výhodný z hlediska rozmnožení tzv. socialistického vlastnictví. Tento přístup byl reflektován právními předpisy upravujícími řízení před státním notářstvím (tzv. registrační směrnice). /prokázáno připojeným spisem Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. [spisová značka] zejména rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] Z výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázáno, že na [list vlastnictví] jsou účastníci oba zapsáni jako vlastníci předmětných pozemků s tím, že se jedná o tzv. duplicitní zápis vlastnictví /prokázáno výpisem z KN [list vlastnictví] Dne [datum] požádal právní zástupce mimo jiné [celé jméno žalovaného] pozemkový úřad o navrácení pozemků [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno], [číslo], [anonymizováno 11 slov], [číslo], [anonymizována čtyři slova], dne [datum] pozemkový úřad ve věci rozhodl. (prokázáno citovaným dopisem a rozhodnutím) Ohledně pozemku [číslo] došlo ke změně údajů v katastru na základě geometrického plánu [číslo] [rok] z výměry [výměra] na [výměra] a k oddělení pozemku parc. [číslo] /prokázáno geometrickým plánem/ Ve srovnávacím sestavení parcel pozemkového katastru je jako vlastník předmětných pozemků zapsán k datu [datum] [celé jméno žalovaného] /prokázáno srovnávacím sestavením parcel, kopií katastrální mapy/ Dne [datum] byla uzavřena kupní smlouva mezi [celé jméno žalovaného], bytem [adresa], bytem tamtéž a [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova]. [obec] – [anonymizována dvě slova] [obec a číslo], [ulice a číslo] ohledně pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce] o výměře [výměra] za sjednanou kupní cenu [částka], na základě které bylo zapsáno pro československý stát vlastnické právo. K proplacení této částky došlo na základě příkazu ze dne [datum] /prokázáno citovanou kupní smlouvou, příkazem k proplacení/. Dne [datum] požádal [anonymizováno] příslušný katastrální úřad o zápis vlastnického práva k předmětným pozemkům záznamem na základě zaslané kupní smlouvy ze dne [datum] /prokázáno citovaným dopisem/ Dne [datum] vyrozuměl katastrální úřad pro [anonymizována dvě slova] žalobce, [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] o duplicitním zápisu vlastnictví k předmětným pozemkům. /prokázáno citovaným vyrozuměním/ Žalobce vyzval žalovaného k uznání jeho vlastnického práva k předmětným pozemkům. (prokázáno dopisem ze dne [datum]) Žalovaný vlastnické právo žalobce neuznal, což žalobci sdělil dopisem ze dne [datum] /prokázáno citovaným dopisem/ K datu [datum] byly nemovitosti ve vlastnictví státu s právem hospodaření [anonymizována dvě slova] [obec], která byla následně přejmenována na [anonymizováno] – [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], zajišťující investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, přičemž zřizovatelem této organizace byl žalovaný. Po zrušení [anonymizováno] veškerá práva a závazky přechází na [anonymizována dvě slova] jako zřizovatele. /prokázáno usnesením [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [obec] ze dne [datum] [číslo], usnesením [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. [obec] č. [anonymizováno] ze dne [datum], úplným zněním zřizovací listiny příspěvkové organizace [anonymizováno]. [obec] – [anonymizováno], dříve [příjmení] [anonymizováno] [obec], usnesením zastupitelstva [anonymizováno]. [obec] [číslo] ze dne [datum] Ke dni [datum] došlo ke zrušení příspěvkové organizace [anonymizováno] /prokázáno [anonymizována dvě slova] [země] Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci řízení po [celé jméno žalovaného], [datum narození], zemř. [datum] nabyl [celé jméno žalovaného], [datum narození] dodatečně zjištěný majetek, mimo jiné ideální jednu polovinu nemovitostí v k.ú. [část obce] na [list vlastnictví] p. [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra] citovaným rozhodnutím č.j. [spisová značka], PM [datum rozhodnutí] Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci dědického řízení po [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum] nabyl [celé jméno žalovaného], [datum narození] dodatečně zjištěný majetek, mimo jiné ideální jednu polovinu nemovitostí v k. ú. [část obce] na [list vlastnictví] p. [číslo] o výměře [výměra] a [číslo] o výměře [výměra], v původním dědickém rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] se předmětné pozemky neprojednávali. /prokázáno citovaným rozhodnutím č.j. [číslo jednací], PM [datum rozhodnutí] a rozhodnutím ze dne [datum rozhodnutí] sp.zn. [spisová značka] Zdravotní dokumentace [celé jméno žalovaného] zemřelého [datum] již není v nemocnici [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] v [obec] s ohledem na velký časový odstup k dispozici. /prokázáno dopisem ze dne [datum] Znaleckým posudkem znalce z oboru písmoznalectví – ruční písmo [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byla posouzena pravost podpisů [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení] na kupní smlouvě ze dne [datum] tak, že velké množství zjištěných shodných a podobných znaků ve spojení s absencí znaků, které se zpravidla vyskytují v podpisech napodobených, velmi výrazně nasvědčují ve prospěch pravosti sporného podpisu [celé jméno žalovaného] na předmětné kupní smlouvě a sporný podpis [jméno] [příjmení] je s velkou pravděpodobností pravým podpisem [jméno] [příjmení]. /prokázáno citovaným znaleckým posudkem/.

6. Po zhodnocení takto provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] u Obvodního soudu pro Prahu 5 si soud I. stupně vyřešil předběžnou otázku ohledně platnosti kupní smlouvy ze dne [datum] tak, že smlouva je platná a předmětné stanovisko ve svém rozhodnutí potvrdil i odvolací soud. V daném řízení tak bylo na jisto postaveno, že vlastníkem předmětných pozemků je žalobce. Soud proto vyšel ze skutkového stavu tak, jak byl zjištěn v řízení sp. zn. [spisová značka] a zároveň vyšel i ze soudem vyřešené předběžné otázky, která má vliv na posouzení žalovaného nároku v této věci. V předmětném řízení vyšlo najevo, že žalovaný s ohledem na platnost kupní smlouvy ze dne [datum], se nikdy nestal vlastníkem předmětných pozemků. V řízení bylo naopak prokázáno, že na žalobce přešlo vlastnické právo přímo ze zákona již v roce 1991 to od oprávněného vlastníka, který své vlastnické právo k předmětným pozemkům nabyl na základě kupní smlouvy z roku [rok]. Teprve až po dodatečně projednaném dědictví v roce [rok] mohla být poprvé objektivně narušena dobrá víra žalobce, že je oprávněným vlastníkem předmětných pozemků. Za této situace by však nepochybně došlo i k nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům vydržením. Z důvodu stručnosti lze na závěry učiněné soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zcela odkázat. Soud proto shledal argumenty žalobce jako oprávněné a žalobě vyhověl.

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 150 o. s. ř., když s ohledem na okolnosti případu by bylo nespravedlivé, aby žalovaný nesl náklady řízení, neboť jsou tu takové důvody zvláštního zřetele hodné, pro které soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal. V řízení bylo totiž prokázáno, že analogická kupní smlouva ze dne [datum] byla v rámci restitučního řízení posouzena pozemkovým úřadem jako uzavřená v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Pokud by ohledně předmětných pozemků bylo vlastnictví řádně evidováno na žalobce nebo jeho předchůdce, mohla být tato situace řešena v rámci restitučního řízení a pozemky by tak přešly na dědice po původních vlastnících, tj. žalovaného. Protože však k tomu v minulosti fakticky nikdy nedošlo, nezbývalo soudu než rozhodnout tak, jak je ve výroku ad I) tohoto rozsudku uvedeno a zohlednit předmětnou situaci v rámci výroku o náhradě nákladů řízení. Soud proto žalobci nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení