5 C 46/2019- 267

Rubrum

Okresní soud v Prostějově rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Danou Malechovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [titul] [titul] [titul] [jméno] [příjmení] sídlem [ulice a číslo], [PSČ] [obec] o ochranu osobnosti a náhradu nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované, aby ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku uveřejnila na vlastní náklady na straně 3 periodického tisku [příjmení] [příjmení] v rozsahu celé jedné strany novin pod titulem„ OMLUVA [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] veřejnou omluvu žalobkyni, toho znění: Omlouváme se [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] že jsme neoprávněně zasáhli do jejích osobnostních práv, když jsme ji v článku„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobkyně] [anonymizována dvě slova]“ ze dne [datum] urážlivě označili za„ udavačku“, urážlivě o [celé jméno žalobkyně] uvedli, že„ napráskala“ kauzu s vyplacenými dotacemi a že podává udání, dále se paní [celé jméno žalobkyně] omlouváme, že jsme neoprávněně zasáhli do jejích osobnostních práv tvrzeními v [název článku]“ ze dne [datum], když jsme uvedli, že paní [anonymizováno] [celé jméno žalobkyně] po dobu svého působení v [orgán územního celku] [územní celek] spřádala konspirace, dále na uložení povinnosti žalované uveřejnit současně s textem veřejné omluvy na stejné straně novin barevnou fotografii žalobkyně o velikosti nejméně 20 cm (výška) x 14 cm (šířka), a dále se zdržet publikace daných článků na svých webových stránkách [webová adresa] či na dalších webových stránkách, které spravuje nebo je za jejich obsah odpovědná, dostupných na adrese [webová adresa] a na adrese [webová adresa], a úhrady částky 200.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 200.000 Kč od 20. 2. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 43.378,50 Kč, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 20. 2. 2019, upravenou podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2021 (částečné zpětvzetí), domáhala omluvy za výroky zveřejněné žalovanou v jí vydávaném týdeníku [název] [týdeníku], a to dne [datum], podle kterých byla žalobkyně označena za„ udavačku“,„ napráskala“ kauzu s vyplacenými dotacemi a podává„ udání“, a dne [datum], podle kterého žalobkyně„ po dobu svého působení v [orgán] [územního celku] [územní celek] spřádala konspirace“. Žalobkyně za každý z těchto výroků požadovala částku 50.000 Kč, tj. celkem 200.000 Kč jako zadostiučinění a dále požadovala zveřejnění omluvy žalované v týdeníku [název] [týdeníku] ve specifikovaném formátu, včetně fotografie žalobkyně. Dále žalobkyně požadovala odstranění článků obsahující výše uvedené difamující výroky z webu žalované. Jako odůvodnění svého nároku žalobkyně uvedla, že tyto výroky poškodily její osobní čest a důstojnost v očích veřejnosti a způsobily jí rovněž duševní útrapy. Dále žalobkyně uvedla, že zveřejněné výroky byly nástrojem politického boje jiných politiků z opačného politického spektra a šlo o kampaň s cílem poškodit žalobkyni, která se vyjadřovala kriticky k politickému dění a k politické reprezentaci v [obec]. Primárním cílem všech výroků bylo hanobení a zneuctění žalobkyně.

2. Žalobkyně požadovala mimo výše uvedené nároky i omluvu a peněžité zadostiučinění za výrok, že„ žalobkyně porušuje zákon“ zveřejněný v týdeníku [název] [týdeníku] dne [datum] a za výrok, že„ měla stavební povolení pouze na rekonstrukci původního domku“ zveřejněný v týdeníku [název] [týdeníku] dne [datum]. Žalobkyně dále požadovala uveřejnění výroku soudu na webových stránkách žalované a požadovala zdržení se publikace daných článků na webových stránkách žalované. Řízení o těchto nárocích bylo po jejich zpětvzetí zastaveno usnesením ze dne 12. srpna 2021 pod č. j. [číslo jednací].

3. Žalovaná s nároky žalobkyně nesouhlasila. Uvedla, že výroky vůči kterým se žalobkyně ohrazuje, jsou citací výroků, které byly proneseny na jednání [anonymizováno], ze kterého byla uveřejněna v týdeníku [název] [týdeníku] dne [datum] reportáž pod názvem„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobkyně] [anonymizována dvě slova]“ Žalobkyně se však ohrazuje pouze vůči výrokům zveřejněným v tomto článku a nikoliv vůči osobám, které tyto výroky pronesly na [anonymizováno] zasedání [anonymizováno] a ze kterého je doposud na internetu přístupný videozáznam. K článku uveřejněném v týdeníku [název] [týdeníku] dne [datum] pod názvem„ [celé jméno žalobkyně] [anonymizována dvě slova]“ žalovaná uvedla, že výrok týkající se spřádání konspirací se netýkal pouze žalobkyně, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Žalovaná dále uvedla, že újma žalobkyni nevznikla, což vyplývá ze skutečnosti, že byla zvolena jako [funkce] do [anonymizována dvě slova] a přitom se stala tzv. skokankou v [územní celek] a současně sama v rozhovoru pro [název deníku] uvedla, že to, že o ní někdo negativně píše, jí vlastně dělá reklamu. Žalovaná dále namítla promlčení částky 150.000 Kč, která byla ve vztahu ke konkrétním výrokům specifikována až podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2021.

4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:

5. Z týdeníku [název] [týdeníku] vydávaného žalovanou ze dne [datum] [číslo] ročník [číslo] ze strany [číslo] bylo zjištěno, že v článku označeného titulkem„ [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobkyně] [anonymizována dvě slova]“, s podtitulem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, jehož autorem je [jméno] [příjmení], bylo uvedeno, že předmětem jednání [anonymizována dvě slova] byla i kauza s vyplacenými dotacemi, kterou„ napráskala“ [stát. instituce] žalobkyně jako [název] [funkce]. Článek pak pojednává o obsahu proběhlého jednání [název orgánu] [územní celek] s přímými citacemi vyjádření konkrétních [anonymizováno]. V článku je mimo jiné konstatováno, že část [anonymizováno] se zastala [funkce] [jméno]. [příjmení] a že roste odpor proti„ udavačce“. V článku jsou citována vyjádření [název] [funkce] [jméno] [příjmení], která uvedla:„ Lžete [název] [celé jméno žalobkyně] … a rovněž tak není pravda, že jste o tomto postupu nevěděla“. Dále je citováno vyjádření [anonymizováno] [název] [funkce] [územní celek], podle kterého„ systém s dotacemi pro [anonymizována dvě slova] se zavedl v roce 2010 … zákon to jednoznačně dovoluje a navíc vše bylo vždy schváleno [anonymizováno], nikdo nikoho neokradl, [anonymizováno] mládež si potřebné hodiny odbruslila, v pořádku byly proplaceny i faktury za dopravu. Nikdo se tedy na dotacích neobohatil. Dotační podporu nedostal nikdo jiný, než děti z [anonymizováno] [sportovního oddílu] [obec] …“. Dále předseda [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] uvedl, že„ toto vše jsem také sepsal a svá vyjádření poslal paní [celé jméno žalobkyně], ta však nelenila a poslala udání na [stát. instituce] do [obec]“. Dále je v článku citováno vyjádření tehdejšího [název] [funkce] [územní celek] [jméno] [příjmení], podle kterého„ jestliže paní [celé jméno žalobkyně] tvrdí, že byl porušen zákon, je to lež. Domnívám se, že těmito neustálými udáváními a není to první případ, opravdu poškozuje zájmy tohoto města, jeho občanů“.

6. Z týdeníku [název] [týdeníku] vydávaného žalovanou z dne [datum] [číslo] ročník [číslo], jehož autorem je [jméno] [příjmení], bylo zjištěno, že v něm byl uveřejněn [článek s titulkem]“ V úvodu tohoto článku autor konstatuje, že„ Během svého čtyřletého působení v [anonymizována dvě slova] nevytvořila pro občany vůbec nic. Místo toho na sebe upozorňovala jen věčnými připomínkami a stížnostmi. Stala se součástí křičící části opozice, která netvořila, nebyla konstruktivní, ale o to více spřádala konspirace a posílala oznámení na všechny možné instituce. Dokonce i proti zájmu [obec], když do městské pokladny dorazily finanční prostředky v rámci dotace“. V ostatním obsahu se článek zabývá otázkou, zda žalobkyně mohla spáchat přestupek proti stavebnímu zákonu v souvislosti s rekonstrukcí svého rodinného domu.

7. Ze zvukového záznamu ze zasedání [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v části 6:18:45 [titul] [jméno] [příjmení] uvedl, že„ s cílem vést město s péčí řádného hospodáře se přijal po odsouhlasení i s panem [příjmení] tento způsob financování. Já jsem toto 21. 10. oznámil paní [příjmení], nicméně ona nelenila a poslala toto udání na [anonymizováno] výbor [stát. instituce] do [obec], které se vyjádřilo, že takto financovat to nelze a zřejmě posléze dodatečně se udal tento způsob financování i na [název] [soudu], který rozhodl, že by se ty finanční prostředky měly započítat do insolvence …“. Dále [titul] [jméno] [příjmení] uvedl:„ Já jsem na žádost paní [titul] [příjmení] provedl kontrolu v této kauze. Já jsem jí odpověděl, já jsem jí všechno vysvětlil, já jsem jí to zdokumentoval. Poslal jsem jí zápis, poslal jsem jí osobní kontrolní list a ona přesto na [stát. instituce] pošle udání a podnět k šetření, že se něco neudělalo dobře. Evidentně [titul] [příjmení] postupovala proti tomuto slibu, poněvadž to nebylo v souladu se zájmy města a jeho občanů“.

8. Ze zvukového záznamu ze zasedání [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul] [jméno] [příjmení] v části 6:43:35 uvedl:„ Já se domnívám, že těmito neustálými udáváními poškozujeme jednoznačně zájmy [územní celek] a jejích občanů. Jsem o tom přesvědčen“.

9. Ze zvukového záznamu ze zasedání zastupitelstva ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul] [jméno] [příjmení] v části 7:11:45 uvedla:„ … co to je udávání, jak se to dá nazvat jinak, mezi udáváním a oznamovací povinností je velký rozdíl …“.

10. Ze zvukového záznamu ze zasedání [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul] [příjmení] v části 7:01:25 uvedla:„ Paní [anonymizováno], proboha tak aspoň nelžete tady. [anonymizováno] správa nebyla příjemcem dotace, [anonymizováno] správě byly propláceny faktury“. Dále [titul] [příjmení] uvedla:„ Ministerstvo vnitra posuzovalo soulad smlouvy s usnesením, a to naprosto nezpochybnilo … Takže Ministerstvo vnitra Vám řekne, že je a Vy řeknete, že není. No tak si prostě říkáte, že není a lžete nehorázných způsobem“.

11. Ze sdělení Ministerstva financí, odboru 12 - [anonymizována tři slova] k emailovému dotazu žalobkyně bylo žalobkyni mimo jiné sděleno, že:„ Dotaci lze poukázat pouze na účet příjemce dotace, osoby uvedené ve veřejnoprávní smlouvě o poskytnutí dotace. Jiný postup není možný. V případě neoprávněného použití dotace se příjemce dotace dopustí porušení rozpočtové kázně … Nebyla-li dotace připsána na účet osoby uvedené ve smlouvě, jak je uvedeno v dotazu, nelze s touto osobou řešit případné porušení rozpočtové kázně, neboť jí nebyly peněžní prostředky poskytnuty, připsány na účet, a nebyla tak dodržena smlouva … Nesprávný postup [anonymizováno] by mohl být konstatován při přezkoumání hospodaření [územní celek] úřadem, nebo auditorem, nebo při kontrole výboru samostatné působnosti Ministerstvem vnitra“.

12. Z rozhovoru s žalobkyní zveřejněného na [anonymizováno] dne [datum] bylo zjištěno, že na dotaz redakce, zda útoky na žalobkyni stále pokračují, žalobkyně mimo jiné uvedla, že„ tím, že o mě někdo např. škaredě napíše, mi v podstatě dělá reklamu“. Článek byl sepsán mimo jiné v souvislosti s tím, že žalobkyně byla tzv. největší skokankou [anonymizováno] voleb v [územní celek], neboť získala [číslo] [číslo] [anonymizováno] hlasů, které ji posunuly z [číslo] místa kandidátky [anonymizováno] a [anonymizováno] až na místo [číslo].

13. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení], redaktora [název] [týdeníku], který v této pozici působí 25 let, bylo zjištěno, že za období 8 let, kdy žalobkyně vstoupila do [anonymizováno] politiky, sepsal 5-10 článků v souvislosti s jejím působením na regionální [anonymizováno] úrovni, převážně se jednalo o články v souvislosti s obsahem jednání [orgán] [územní celek] a ve dvou případech se jednalo konkrétně o osobu žalobkyně, a to v souvislosti s šetřením stavebního úřadu její stavby v [obec] a v souvislosti s incidentem, kdy někdo postříkal barvou auto žalobkyně. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že pracuje jako [anonymizováno] novinář a témata svých článků si volí samostatně s tím, že jeho novinářská činnost se týká kromě politických témat i témat kriminálních. Z výpovědi svědka bylo rovněž zjištěno, že na obsahy jednání [anonymizováno] se týdeník [název] [týdeníku] zaměřuje pravidelně a věnuje jim, pokud se [anonymizováno] koná, 2-3 strany z každého čísla. Z každého zasedání [anonymizováno] tak vzniká 10-12 článků. Tyto články se týkají i osob [anonymizováno] bez přihlédnutí k jejich politické orientaci.

14. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že za dobu svého působení v [orgánu] [územní celek] podala asi 4 oznámení na Ministerstvo financí a řadu žádostí o poskytnutí informací podle zák. č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím s cílem kontrolovat hospodárnost užití veřejných prostředků. Z její výpovědi bylo zjištěno, že jí není znám případ, kdy by kontrolní orgán zjistil pochybení v hospodaření [územní celek]. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že podala asi 10 podnětů týkajících se hospodaření [územní celek] a nepodala žádné trestní oznámení. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že [anonymizováno] fondem proti korupci jí byla udělena v roce [rok] cena za odvahu. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že žalovaná zveřejnila více než 10 článků, které se žalobkyně dotýkaly hanlivým způsobem. Z výpovědi žalobkyně bylo dále zjištěno, že podle ní je distribuováno přes 10 000 výtisků týdeníku [název] [týdeníku] týdně.

15. Ze sdělení žalované bylo zjištěno, že dne [datum] mělo vydání [název] [týdeníku] [číslo] náklad 5 600 kusů do distribuce a 1 014 kusů přímo předplatitelům, celkově bylo prodáno 5 381 kusů (součet prodaných výtisků v distribuci i pro předplatitele). Dále dne [datum] vyšel [název] [týdeníku] [číslo] v nákladu 5 600 kusů, které byly distribuovány obchodním partnerem a 1 014 kusů přímo pro předplatitele. Celkově bylo prodáno 5 508 kusů jako součet prodaných výtisků v distribuci a počtu výtisků pro předplatitele.

16. Obecně známou skutečností je, že záznamy (videozáznamy) proběhlých zasedání [orgán] [územní celek] jsou od [datum] přístupné na webové adrese: [webová adresa].

17. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny skutečnosti podstatné pro závěr o skutkovém stavu. Další důkazní návrhy navrhované žalobkyní nebyly provedeny, neboť skutkový stav byl zjištěn dostatečně z již provedených důkazů.

18. Podle ustanovení § 81 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) chráněná je osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

19. Podle ustanovení § 81 odst. 2 o.z., ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

20. Podle ustanovení § 82 odst. 2 o.z., člověk, jehož osobnost byla dotčena má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno, nebo aby byl odstraněn jeho následek.

21. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

22. Podle rozhodnutí [název soudu] ze dne 19. 11. 2020, č.j. [číslo jednací], kterým byl rozsudek soudu I. stupně ze dne 12. 12. 2019, č.j. [číslo jednací] zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení, je nezbytné rozlišovat při řešení kolize mezi svobodou projevu a právem na ochranu osobnosti povahu výroku, který může být skutkovým tvrzením, hodnotovým soudem či výrokem hybridním, který kombinuje oba předchozí. Za takové výroky odvolací soud považoval výrok„ napráskala kauzu s vyplacenými dotacemi“,„ spřádá konspirace“. Za výrok hodnotící pak považoval označení žalobkyně za„ udavačku“. Dále podle východisek odvolacího soudu je vydavatel odpovědný za uveřejnění tzv. převzatých výroků (citace třetích osob) s přihlédnutím k tomu, kdo je autorem původního tvrzení (má-li o věci dostatečné a relevantní informace), vhodnosti použité míry expresivity výrazů a k politickým souvislostem mezi vydavatelem periodika a osobou dotčenou. Dále odvolací soud vedl soud I. stupně k zohlednění principu, že slovní výpady směřované ad personam by měly být chráněny méně, než kritika ad rem.

23. Výroky, ze kterých žalobkyně odvozuje své nároky, je nutné považovat za výroky hybridní, kombinující skutkové tvrzení a hodnotící soud. Výjimkou je žalobkyní napadený výrok„ udavačka“, který je i z pohledu odvolacího soudu výrokem hodnotícím. Výroky„ napráskala kauzu s vyplacenými dotacemi“,„ podává udání“ a„ po dobu svého působení v [orgán] [územní] [celek] spřádala konspirace“ vychází z reálné události, kterou bylo zasedání [anonymizováno] [územní celek] dne [datum]. Podle zvukového záznamu je zjevné, že nejméně čtyři tehdejší členové [orgán] považovali jednání žalobkyně v podobě podání adresovaného Ministerstvu financí za„ udávání“ či„ podávání udání“ či dokonce jeden ze [anonymizováno] uvedl, že„ žalobkyně lže“. Atmosféra v této části zasedání byla velmi vzrušená, emotivní a často při přednesu jednotlivých stanovisek docházelo k vzájemnému překřikování mezi přítomnými. Proto pokud jde o hodnocení výše uvedených hybridních převzatých výroků, je zřejmé, že měly svůj nezpochybnitelný skutkový základ a ani jejich hodnotící aspekt není přehnaný, neboť přesně vychází z reálných slovních vyjádření tehdejších členů [anonymizováno]. V této souvislosti je též zřejmé, že v případě autorů těchto výroků jde o osoby plně informované, přičemž tyto výroky byly proneseny nikoliv s cílem dehonestovat politického oponenta, nýbrž v rámci demokratické pluralitní diskuse na půdě základního politického orgánu obce. Z dalších souvislostí rovněž vyplývá, že nešlo o nepřiměřenou či neoprávněnou a difamující kampaň ze strany konkurenčních politiků, neboť z výpovědi autora článků, který dlouhodobě spolupracuje s redakcí týdeníku [název] [týdeníku] bylo zjištěno, že se ve své novinářské praxi zaměřuje právě na informování o průběhu zasedání [anonymizováno] a rovněž komentuje působení jednotlivých osob na místní politické úrovni. Z jeho výpovědi, kterou potvrdila i žalobkyně, bylo zjištěno, že o působení žalobkyně sepsal asi 5-10 článků v průběhu jejího osmiletého působení v [orgán]. Nejde tak o nepřiměřený jednorázový difamační útok ze strany politických konkurentů, nýbrž o dlouhodobou prezentaci hodnotových soudů, které jsou uveřejňovány v regionálním periodiku s odlišným politickým zázemím, než které reprezentuje žalobkyně. Tyto dlouhodobé hodnotící soudy budou v důsledku odlišných politických východisek zřejmě spíše kritické, čemuž odpovídá i užití slova„ udavačka“, které však vychází z atmosféry diskuse v rámci zasedání [anonymizováno], o kterém článek žalované ze dne [datum] informuje. Pokud jde o výrok„ za dobu svého působení v [orgán] [územní celek] spřádala konspirace“, nepochybně jde o výrok vztahující se svým obsahem přímo k žalobkyni a nikoliv k celé opoziční části [anonymizováno]. Avšak s ohledem na dlouhodobou kontinuitu, reprezentovanou shodným autorem článků, tedy i ze dne [datum], nelze tento výrok považovat za přehnaný ve své hodnotící složce či skutkovému základu, neboť navazuje na předcházející článek z [datum] informující o již zmíněném zasedání [orgán] ze dne [datum].

24. Vzhledem k tomu, že jednání žalobkyně v podobě podnětu, oznámení či dotazu na Ministerstvo financí ohledně správnosti vyplacených dotací nevedlo k vyvolání žádného kontrolního řízení či jiného kontrolního mechanismu, natož k rozhodnutí státního kontrolního orgánu, ze kterého by bylo možné dovodit nelegálnost jednání [územní celek] při přidělování dotací, nejeví se kriticky hodnotící rovina napadených výroků ve vztahu k žalobkyni (ad personam) za excesivně zasahující její čest, důstojnost či pověst. V tomto soud odkazuje na i odvolacím soudem zmiňovaný rozsudek [název soudu] ze dne 19. 11. 2004, sp. zn. [spisová značka], podle kterého je žalobkyně jako [anonymizováno] politička povinna tolerovat vyšší míru kritiky související s její veřejnou činností.

25. Pokud jde o možnost užití slov odvíjejících se od slovesa„ udávat“ ve smyslu jejich přiměřenosti, pak zcela jistě nejde o označení jednání nelegálního, ale spíše nemorálního či neospravedlnitelného. To jsou však kategorie značně závislé na aktuálních společenských poměrech, v důsledku čehož může dojít k situaci, kdy konkrétní jednání je v jednom momentu zcela nezávadné (např. kýchnutí na veřejnosti) a totéž jednání může být v dalším okamžiku (nikoli časově vzdáleném) považováno za naprosto neobhajitelné. Proto nelze spolehlivě pro posouzení jednání žalobkyně použít kritérium legitimity jejího jednání (ostatně nikomu nelze bránit v podávání oznámení, podnětů či podání vůči veřejným orgánům), ale jako vhodnější se jeví hodnotit jednání žalobkyně podle jeho výsledku. A z tohoto pohledu k žádnému odhalení nelegálních postupů v souvislosti s rozhodnutím o dotaci diskutované na zasedání [anonymizováno] nedošlo. Tudíž označení jednání žalobkyně ostatními členy [anonymizováno], kteří rovněž vystupují z pozice„ chráníme zájmy [územní celek] a jeho občanů“ nelze považovat za excesivní. Nároky žalobkyně vychází rovněž z její subjektivní představy o vlivu místního periodika, který je však nadhodnocený, což dokazuje i mylná úvaha žalobkyně o počtu distribuovaných výtisků [název] [týdeníku], která je reálně poloviční.

26. Soud současně pro posouzení nároku žalobkyně použil objektivizující hledisko s cílem spolehlivě dovodit, že by každá fyzická osoba nacházející se na místě žalobkyně pociťovala tvrzenou újmu, spočívající ve snížení její důstojnosti, cti či vážnosti ve společnosti stejně závažně (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 5. 2013, sp.zn. 30 Cdo 3223/2011). Takto soud přihlédl k již výše uvedeným dílčím závěrům, a to: převzaté výroky odpovídají vyjádřením zastupitelů v rámci diskuse na zasedání [orgán] [územní celek], trvající dostupnost videozáznamu ze zasedání [anonymizováno] ze dne [datum] na internetových stránkách [anonymizováno], podnět žalobkyně nevedl k rozhodnutí kontrolních orgánů o chybném rozhodování [územní celek] při přidělování dotací, charakter regionálního periodika [název] [týdeníku], zvolení žalobkyně [funkce] [státní] [instituce] s největším počtem [anonymizováno] hlasů v [anonymizováno] volbách proběhlých v říjnu roku [rok], a ty vedly soud k závěru konečnému: v případě žalobkyně ke vzniku nemajetkové újmy na její důstojnosti, cti a vážnosti nedošlo. Tento závěr podporuje i hodnocení výše uvedených zjištění pomocí diferencovaného uplatnění objektivního kritéria, které zohledňuje konkrétní osobu, jíž měla vzniknout újma. V daném případě žalobkyně při uplatnění svých nároků vychází ze svého mylného subjektivního stanoviska o počtu distribuovaných výtisků týdeníku [název] [týdeníku]. A za nepřehlédnutelné soud považuje v kontextu tohoto kritéria stanovisko žalobkyně, podle kterého„ tím, že o mě někdo např. škaredě píše, mi v podstatě dělá reklamu“.

27. Soud dále nemůže nepřihlédnout ke kritériu zavedenému § 4 odst. 1 o.z., podle kterého má každá svéprávná osoba rozum průměrného člověka a současně má schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností. Za situace, kdy místní periodikum v podobě [název] [týdeníku] dlouhodobě informuje o osobách [anonymizováno], jejich činnosti a průběhu zasedání [anonymizováno], a současně je veřejnosti známo majetkové a personální zázemí tohoto týdeníku, reprezentující pouze část politického spektra tak, jak je to ostatně běžné i u celostátních periodik, je zjevné, že čtenář je schopen si sám učinit názor na obsah prezentovaný v [název] [týdeníku], ať už v rovině skutkové, tedy informační či v rovině hodnotící (komentáře). Rovněž je třeba poukázat na celkový charakter tohoto regionálního periodika, které svým celkovým konceptem je založeno na spíše bulvárním podání informací o širokém společenském dění, se zaměřením na události zejména z kriminálního a sportovního prostředí. Velká část celkové plochy tiskoviny je rovněž věnována reklamě a barevným fotografiím. Ostatně sama žalobkyně hodnotí týdeník [název] [týdeníku] jako médium nejpokleslejší, píšící na politickou objednávku ovládajících osob, bez zájmu o svobodu slova či kontrolu veřejných institucí.

28. Z výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že od počátku své politické angažovanosti v rámci jejího regionálního působení považovala za svůj hlavní úkol kontrolu hospodaření s veřejnými prostředky. Za tuto její činnost jí v roce [rok] [anonymizováno] fond proti korupci udělil cenu za odvahu. Tzv. negativní reklama je již známý a bohatě využívaný způsob, jak v rámci marketingové činnosti ovlivnit prodej produktů. V posledních desetiletích nelze nevidět značné analogie mezi kampaní na prodej produktů a politickou kampaní osob a dalších subjektů. Z pohledu úspěšnosti kampaně na produkt není negativní kampaň závadná, pokud přitáhne dostatek pozornosti a vede k přesvědčení zákazníků a k jejich výběru prezentovaného produktu. Shodné principy pak fungují i v rámci politických kampaní, a proto je i negativní kampaň v určitém rozsahu efektivní, pokud vede ke zvýšení známosti politického subjektu a ke navýšení jeho preferencí u voličské základny. Voličská základna žalobkyně byla mimo jiné oslovena dlouhodobou protikorupční činností žalobkyně v rámci [orgán] [územní celek]. Tuto dlouhodobou protikorupční činnost mohly paradoxně prezentovat i články informující o žalobkyni v negativních souvislostech, neboť čtenář disponující průměrným rozumem je schopen správně rozpoznat případný primitivní záměr způsobit nevýhodu politickému konkurentovi. A tak, jak je zjevné ze skutečnosti, že žalobkyně byla zvolena nejvyšším počtem [anonymizováno] hlasů v rámci nikoliv pouze [územní celek], ale celého [územní celek] [funkce] [státní] [instituce] v [anonymizováno] volbách v říjnu roku [rok], je nepochybné, že výroky zveřejněné v [název] [týdeníku] v článku ze dne [datum] a [datum] čest, důstojnost a pověst žalobkyně nepoškodily. Soud proto veškeré nároky žalobkyně na zveřejnění omluvy, odstranění článků z internetových stránek žalované a na úhradu nemajetkové újmy v penězích zamítnul. K námitce promlčení žalované lze pro úplnost uvést, že peněžité nároky žalobkyně, uplatněné žalobou doručenou soudu 20. 2. 2019, ve vztahu k výrokům zveřejněným dne [datum] a [datum] nebyly promlčeny, když byla dodržena subjektivní promlčecí lhůta tří let podle § 629 odst. 1 o. z. a podáním doručeným soudu dne 13. 7. 2021 učinila pouze částečné zpětvzetí žaloby.

29. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2, věta první o.s.ř., podle kterých má úspěšný účastník řízení právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, resp. náklady řízení je povinen hradit ten z účastníků, který zavinil zastavení řízení. V daném případě zavázal soud žalobkyni k úhradě nákladů řízení žalované sestávajících z odměny za právní zastoupení ve výši 32.550 Kč (10,5 x 3.100 Kč, § 7, 11 odst. 1, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady hotových výdajů ve výši 3.300 Kč (11 x 300 Kč, podle § 13 odst. 4, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a náhrady DPH ve výši 21 % v částce 7.528,50 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkové náklady řízení žalované činí částku 43.378,50 Kč Lhůta k plnění byla stanoveny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení