5 C 47/2024 - 149

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0]JUDr. Richardem Čičkem sídlem Na baště sv. Ludmily 252/3, 160 00 Praha proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupený advokátem Mgr. Františkem Hrabánkem sídlem Na Příkopě 969/33, 110 00 Praha o zaplacení částky 150 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 150 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 150 000 Kč od 27. 1. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 59 300 Kč k rukám zástupce žalovaného advokáta Mgr. Františka Hrabánka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení žalované částky s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci řízení uzavřeli dne 26. 1. 2021 ústní smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě žalobce téhož dne žalovanému poskytl částku 150 000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Zápůjčka byla sjednána jako bezúročná a nebyl sjednán ani termín vrácení peněžních prostředků. Žalobce dne 15. 12. 2023 vypověděl písemně smlouvu ve výpovědní lhůtě šesti týdnů, přičemž výpověď byla žalovanému doručena do jeho datové schránky i poštovní zásilkou. Žalovaný ve stanovené lhůtě ničeho nevrátil, čímž se následujícího dne dostal do prodlení se zaplacením dlužné částky.

2. Žalovaný důvodnost žalobou uplatněného nároku popřel, neboť smlouva o zápůjčce mezi účastníky uzavřena nebyla. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty jako záloha na úhradu hotových výdajů příkazníka v souvislosti se společným podnikem žalobce, žalovaného, [jméno FO] a [jméno FO], kdy uvedené osoby nashromáždily dohromady 600 000 Kč. Žalovaný za tyto peněžní prostředky nakoupil vybavení pro natáčení audiovizuálních děl, které mělo být využito pro účely jejich společného podnikání. Žalovaný tak postupně ve dnech 18. 3. 2021, 22. 4. 2021, 21. 5. 2021, 28. 6. 2021, 3. 8. 2021 a 14. 9. 2021 nakoupil techniku v hodnotě 23 729,64 EUR, tj. 604 547,76 Kč. Podnikatelský záměr byl nakonec realizován jen mezi žalobcem a [jméno FO], kteří založili společnost [právnická osoba], IČO [IČO] (dále též „Společnost“). Žalovaný po dohodě výše uvedených osob nakoupené vybavení převedl na Společnost za cenu 240 093 Kč poměrně odpovídající podílu jednotlivých osob, čímž tak došlo k vyrovnání závazku mezi žalobcem a žalovaným. Proto navrhoval žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

3. Soud provedl dokazování účastníky označenými listinami a výslechy svědků, z nichž zjistil následující skutečnosti:

4. Žalobce dne 26. 1. 2021 převedl ze svého účtu na účet č. [č. účtu] prostředky ve výši 150 000 Kč, přičemž do zprávy pro příjemce uvedl „Půjčka“ (prokázáno výpisem z účtu žalobce).

5. Bankovní účet č. [č. účtu] je veden na osobu žalovaného. Na tento bankovní účet byly kromě uvedeného dne 28. 1. 2021 zaslány peněžní prostředky ve výši 165 000 Kč z účtu vedeného na osobu [jméno FO] a dne 3. 2. 2021 peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč z účtu vedeného na osobu [jméno FO]. Dále kromě jiného ve dnech 1. 3. 2021, 2. 3. 2021 a 22. 3. 2021 byly na účet žalovaného připsány prostředky po 8 000 Kč, a to právě z účtů vedených na žalobce, [jméno FO] a [jméno FO]. Dne 3. 1. 2022 byly na účet žalovaného připsány prostředky ve výši 240 093 Kč zaslané z účtu Společnosti téhož dne (prokázáno zprávou [právnická osoba]., výpisem z účtu žalovaného a výpisem z účtu Společnosti). Částka 240 093 Kč byla na účet žalovaného zaslána na základě jím vystavené faktury dne 16. 12. 2021, kterou vyfakturoval Společnosti uvedenou částku za [název] (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

6. Ve dnech 18. 3. 2021 až 14. 9. 2021 bylo žalovanému jako odběrateli společností [právnická osoba]. postupně vystaveno šest faktur na celkovou částku 23 729,64 EUR za zařízení [název] a příslušenství, přičemž z výpisu z účtu žalovaného je patrné, že některé platby učiněné žalovaným v měně EUR odpovídají vystaveným fakturám (prokázáno fakturami č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo], č. [číslo] a [číslo] včetně jejich překladu a překladatelské doložky a výpisem z účtu žalovaného).

7. Dne 23. 6. 2021 byla notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou se sídlem v Praze, formou notářského zápisu sepsána společenská smlouva o založení společnosti [právnická osoba], přičemž uvedená Společnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne 18. 8. 2021 a od tohoto data jsou jejími jednateli (kdy každý jednatel může za Společnost jednat samostatně) a společníky žalobce a [jméno FO] (prokázáno notářským zápisem ze dne 23. 6. 2021 č. [č. j.] a výpisem z obchodního rejstříku).

8. Fakturami vystavenými ve dnech 29. 11. 2023 vyúčtoval [jméno FO] Společnosti celkovou částku 120 000 Kč za „obsluhu kamerového jeřábu a [název]“ (prokázáno fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota]), fakturami vystavenými ve dnech 30. 11. 2023 a 4. 12. 2023 vyúčtovala [jméno FO] Společnosti celkovou částku 300 000 Kč za „[název]“ (prokázáno fakturami č. [hodnota] a č. [hodnota]), fakturou vystavenou dne 1. 12. 2023 vyúčtoval [jméno FO] Společnosti částku 185 000 Kč za „obsluhu [název]“ (prokázáno fakturou č. [číslo]), fakturami vystavenými ve dnech 5. 12. 2023 vyúčtoval [jméno FO] Společnosti celkovou částku 400 000 Kč za „[název]“ (prokázáno fakturami č. [číslo]), fakturou vystavenou dne 6. 12. 2023 vyúčtoval [jméno FO] Společnosti částku 250 000 Kč za „[název]“ (prokázáno fakturou č. [hodnota]) a fakturou vystavenou dne 23. 1. 2024 vyúčtoval [jméno FO] Společnosti částku 180 000 Kč za „[název] (prokázáno fakturou č. [hodnota]).

9. Společnost vyúčtovala za „majetek společnosti dle přílohy“ společnosti [právnická osoba]. částku 653 400 Kč s DPH, přičemž z přílohy se podává rozpis částek za jednotlivé movité věci, a to včetně částky 80 000 Kč za [název], u nějž je uvedeno poznámka o pořízení za kupní cenu 240 093 Kč (prokázáno fakturou č. [hodnota] včetně přílohy). Společnost [právnická osoba]. vznikla dne 28. 6. 2016, přičemž k datu výpisu z obchodního rejstříku ze dne 12. 4. 2024 byl jediným statutárním orgánem a zároveň jediným společníkem této společnosti žalovaný (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku).

10. Ze zápisu z jednání řádné valné hromady Společnosti se mj. podává, že vztahy mezi žalobcem a [jméno FO] (jednateli a společníky Společnosti) nejsou dobré, přičemž žalobce ve vzathu k [jméno FO] namítal, že služby třetích osob specifikované ve fakturách uvedených v odstavci 7. tohoto rozsudku nebyly Společnosti nikdy poskytnuty a neexistoval právní důvod pro úhradu vystavených faktur. [jméno FO], který uhradil vyfakturované částky dle těchto faktur tak měl vyvést peněžní prostředky ze Společnosti na uvedené osoby. Dále měl dle žalobce [jméno FO] vyvést i veškerý movitý majetek Společnosti na společnosti [právnická osoba]. na základě faktury č. [hodnota] (prokázáno zápisem z valné hromady ze dne 8. 4. 2024).

11. Dopisem ze dne 15. 12. 2023 žalobce prostřednictvím svého zástupce vypověděl žalovanému smlouvu o zápůjčce ze dne 26. 1. 2021 s výpovědní dobou šesti týdnů a vyzval žalovaného k zaplacení částky 150 000 Kč s upozorněním, že v opačném případě se svého nároku bude domáhat soudní cestou (prokázáno výpovědí smlouvy včetně dodejek a podací stvrzenky).

12. Svědek [jméno FO] vypověděl, že oba účastníky řízení zná přes 20 let, neboť se s nimi ve filmové branži potkával na společných projektech. Před jednáním volal žalovanému, který mu sdělil, že se uvidí u soudu. Žalobce nekontaktoval, neboť z důvodů tíživé rodinné situace omezil většinu kontaktů. Věděl, že mezi účastníky řízení jsou nějaké rozepře, neboť se účastníci řízení pracovně rozešli. Tuto informaci měl z doslechu od jiných lidí z filmové branže. Někdy na podzim roku 2020 se společně s žalobcem, žalovaným a [jméno FO] dohodli, že budou společně podnikat. Dohodli se, že nakoupí kamerovou techniku [název] včetně příslušenství, kterou by společně vlastnili a tuto by pronajímali filmovým produkcím, přičemž získaná částka by se mezi nimi dělila rovným dílem. Již tehdy se bavili o tom, že by přikročili k založení společnosti s ručením omezením, název měl být [jméno]. Za tímto účelem každý poslal žalovanému částku na nákup uvedené filmové techniky. Ačkoliv si nevzpomněl na konkrétní částku, dle něj se jednalo řádově o 150 000 Kč. Touto částkou se složil právě každý z nich, bylo to rozděleno na čtyři díly. Nákupem techniky pověřili žalovaného, neboť dobře ovládá anglický jazyk a techniku bylo nutno objednat a nakoupit v zahraničí, neboť v tuzemsku tenkrát nebyla k dostání. S žalovaným nic o zaslání 150 000 Kč nesepisoval, vše bylo založeno na vzájemné důvěře. Žalovaný měl po nakoupení techniku uskladněnu u sebe. Neví, kdo techniku filmovým produkcím pronajímal a komu byla fakturována. Sám z toho žádný užitek neměl. Nakonec, ač žalobce a pan [jméno FO] chtěli jeho přistoupení do Společnosti, se společníkem nestal z časových důvodů, neboť byl již zaneprázdněn jiným projektem. Společnost byla založena někdy v létě roku 2021. Nevěděl ani o důvodech, proč do Společnosti nevstoupil žalovaný. Nepamatoval si přesně, jak se s žalovaným vyrovnal; část peněžních prostředků mu žalovaný vrátil a zbytek byl na jejich domluvě. Je to tři roky zpět a nepamatoval si to, více informací by věděla jeho účetní. Nevěděl, jak se žalovaný vypořádal s žalobcem a panem [jméno FO].

13. Svědek [jméno FO] v rámci své výpovědi uvedl, že zná oba účastníky řízení, neboť jsou to kamarádi a kolegové z branže. Od svého právníka [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] (zástupce žalovaného - pozn. soudu) věděl, že předmětem řízení je spor o převodu peněžních prostředků z jednoho účtu na druhý, kdy jedna strana tvrdí, že se jednalo o půjčku, a druhá tvrdí, že se jednalo o zálohu na budoucí podnikatelské záměry. Někdy počátkem roku 2021 se domlouvali s žalobcem, žalovaným a panem [jméno FO] na společném podnikání ve filmové branži, které by bylo založeno na pronajímání filmové techniky. Nakonec se každý z nich složil na nákup techniky částkou 150 000 Kč a pověřili žalovaného, který měl již zkušenosti s nákupem techniky ze zahraničí, aby ji koupil. Žalovanému zaslal částku 150 000 Kč bezhotovostním převodem na jeho účet. Jelikož mezi nimi fungovala důvěra, nic písemně se žalovaným nesepisoval. Již tehdy i zvažovali založení společnosti s názvem [právnická osoba]. Nevzpomínal si, kdy a kde přesně žalovaný filmovou techniku kupoval. K založení Společnosti nakonec došlo jen jím a žalobcem. Žalovaný a pan [jméno FO] se společníky nestali, přičemž mu nebyly známy jejich důvody, ze kterých se společníky nestali. Společnost byla založena asi někdy koncem roku 2021. Sám o vstoupení do Společnosti nikoho nepřesvědčoval. Nakoupená technika byla uskladněna u žalovaného, který původně na základě udělené důvěry vystupoval jako kupující techniky. Žalovaný techniku pak právě někdy ve druhé polovině roku 2021 převedl po jejím založení na Společnost za sníženou cenu, čímž nemuseli vyplácet žalovaného a pana [jméno FO]. Podmínky byly sjednány tak, aby další původně zamýšlení společníci nebyli kráceni a jejich díl se jim vrátil, přičemž za Společnost je sjednával on i žalobce. Bylo pak na žalovaném, aby se s panem [jméno FO] nějak sám vyrovnal. Nevěděl o tom, že by žalobce někdy na Společnost převedl některá svá majetková práva, např. pohledávky. V současné době se s žalovaným stále potkává a spolupracuje s ním, přičemž si v letošním roce vzájemně fakturovali i nějaká plnění. Ačkoliv je v současné době společně s žalobcem stále společníkem Společnosti, jejich vztahy v současné době nejsou dobré.

14. Svědek [jméno FO] vypověděl, že zná oba účastníky řízení. Pro žalovaného v současné době pracuje a má s ním kamarádský vztah. Žalovaný mu řekl, že bude navržen jako svědek, nicméně jej neinstruoval o tom, jak má před soudem vypovídat. Nedávno byl s žalovaným v ulici [právnická osoba], kde se bavili s nějakým mužem. [právnická osoba] ale nebavil s žádným právníkem. Již si nevzpomínal na účel, pro který byl ten den s žalovaným v centru Prahy a co se na místě řešilo. O sporu se bavil i s panem [jméno FO] a panem [jméno FO], s nímž má též kamarádský vztah. V roce 2019 nebo 2020 se dostal do party, ve které byli právě žalovaný, žalobce, pan [jméno FO] a [jméno FO]. Žalobce, žalovaný, pan [jméno FO] a pan [jméno FO] jej přibližně před třemi nebo čtyřmi lety oslovili, zda by se naučil pracovat s technikou [název] včetně jejího příslušenství s tím, že by jej vysílali jako technika na natáčení. Se všemi pány se pracovně vídal, a proto věděl o jejich záměru založit společnost za účelem podnikání spočívajícího v pronájmu filmové techniky. Dále věděl, že každý z nich se bude na kupovanou techniku skládat částkou 150 000 Kč. Techniku objednával a kupoval žalovaný. Bylo to zřejmě ještě v době, kdy Společnost založena nebyla. Společnost nakonec založili pouze žalobce a pan [jméno FO], pro které právě v rámci založené Společnosti pracoval, když nakoupenou techniku [název] obsluhoval. Žalovaný nakoupenou techniku zřejmě v roce 2021 na Společnost převedl. Nevěděl důvody, pro které se žalovaný a pan [jméno FO] nestali společníky. Zároveň mu nebylo známo, jakým způsobem se případně Společnost s žalovaným a panem [jméno FO] vyrovnala, neboť to nebylo jeho záležitostí. Někdy v listopadu loňského roku pak došlo ke sporu mezi žalobcem a panem [jméno FO]. Od toho konfliktu není žalobce členem té jejich party. Spor spočíval v tom, že pan [jméno FO] půjčil žalobci auto, které se porouchalo, přičemž oprava stála nemalé peníze. [jméno FO] po žalobci požadoval nějaké peníze, přičemž žalobce tento požadavek odmítl a nedokázali se spolu dohodnout na zaplacení nákladů na opravu.

15. Z výpisu z živnostenského rejstříku žalovaného a z reakce žalovaného na výpověď smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 2. 2024 soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro právní posouzení věci.

16. Po postupu dle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), soud dospěl k závěru o skutkovém stavu, že z účtu žalobce byly dne 26. 1. 2021 bezhotovostně na účet žalovaného převedeny peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč. Z provedeného dokazování přitom vyplývá, že se tak stalo na základě domluvy mezi účastníky řízení a svědky [jméno FO] a [jméno FO], jak se podává ze svědeckých výpovědí. Soud ke shora slyšeným svědkům musí dodat, že se jedná o svědky, jejichž výslech v řízení navrhl žalovaný. Všichni svědkové pak i připustili, že před jejich výslechem byli s žalovaným v kontaktu (byť popřeli, že by je žalovaný instruoval o tom, jak mají vypovídat), popř. věděli již před jejich výslechem, co je předmětem soudního sporu mezi žalobcem a žalovaným. Nadto svědkové [jméno FO] a [jméno FO] v průběhu jejich výslechu místy působili nejistě a zakřiknutě, což soud přikládá tomu, že z jejich výpovědí byla seznatelná částečná snaha vypovídat tak, aby v rámci své výpovědi neuvedli něco, co by mohlo být žalovanému k tíži. Ostatně sami uvedli, že s žalovaným se minimálně v pracovní rovině stýkají nadále. Nicméně jejich výpovědi se v podstatných bodech shodovaly i s výpovědí svědka [jméno FO], který i přes připuštění jeho kontaktu s žalovaným na soud působil ve vztahu k celé věci i účastníkům nezainteresovaně. Zde je nutno ještě přihlédnout k tomu, že pokud se svědkové orientovali v předmětu sporu mezi účastníky řízení, je to důsledek toho, že se všichni pohybují ve filmovém průmyslu, kde se lidé navzájem znají a kde zřejmě (jako téměř všude) „tamtamy fungují“. Především pak ale svědecké výpovědi korespondovaly i s v řízení provedenými listinnými důkazy, které výpověď slyšených svědků doplňovaly. Přes shora uvedené tak soud svědecké výpovědi v jejich podstatných bodech - relevantních pro toto řízení - hodnotil jako věrohodné.

17. Bylo-li tedy v řízení prokázáno, že dne 26. 1. 2021 žalobce bezhotovostně převedl na účet žalovaného částku 150 000 Kč, dospěl soud k tomu závěru, že se tak stalo skutečně na základě společného ujednání čtyř osob o koupi filmařské techniky [název] včetně příslušenství. Vyplývá to jednak z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří v této domluvě byli sami zainteresováni, z výpovědi svědka [jméno FO], který logicky vysvětlil, jak se o domluvě těchto čtyř osoba dozvěděl (byl osloven, aby techniku obsluhoval), a taktéž z výpisu z účtu žalovaného, z nějž je patrné, že ve stejné době jako žalobce na účet žalovaného částku 150 000 Kč (resp. 165 000 Kč) zaslali i svědkové [jméno FO] a [jméno FO]. Z výpovědí svědků [jméno FO] a [jméno FO] taktéž vyplynulo, že někdy v tomto období se začala formovat i vize o založení společnosti s ručením omezeným, jejímž předmětem podnikání by byl právě pronájem nakoupené filmařské techniky. Celou situaci o nějaké společné domluvě a společných záměrech obou účastníků řízení a svědků [jméno FO] a [jméno FO] dokresluje i výpis z účtu žalovaného tak, že v březnu 2021 žalobce, svědek [jméno FO] a svědek [jméno FO] žalovanému na jeho účet opět bezhotovostně převedli každý po 8 000 Kč (opět stejnou částku naznačující rovnoměrný díl z celku). Vyslýchaní svědkové přitom potvrdili, že účastníci řízení a svědkové [jméno FO] a [jméno FO] se znají již řadu let z filmového průmyslu, a proto lze zcela věřit tomu, že vše proběhlo na základě jejich vzájemné důvěry a ústní domluvy, a proto stran předávání peněz a chystaného podnikatelského záměru nebylo v písemné formě ničeho sepsáno. Z žalovaným předložených faktur se přitom podává, že počínaje měsícem březnem 2021 (přibližně pět týdnů po obdržení 150 000 Kč od žalobce a svědků [jméno FO] a [jméno FO]) mu bylo jako odběrateli společností [právnická osoba]. postupně vystaveno šest na faktur na celkovou částku 23 729,64 EUR za zařízení [název] a příslušenství k němu.

18. Až během průběžného nakupování zařízení [název] a jeho příslušenství (resp. vystavování jednotlivých faktur žalovanému) bylo dne 23. 6. 2021 formou notářského zápisu učiněno zakladatelské právní jednání, kterým byla společenskou smlouvou uzavřenou mezi žalobcem a svědkem [jméno FO] založena Společnost, přičemž zápis této Společnosti do obchodního rejstříku byl učiněn ke dni 18. 8. 2021. Ze samotného zakladatelského právního jednání i výpisu z obchodního rejstříku se tedy podává, že žalovaný a svědek [jméno FO] od samého počátku ve Společnosti nijak nefigurovali.

19. Soud má pak za prokázanou i tu skutečnost, že v prosinci 2021 žalovaný převedl do majetku Společnosti nakoupenou techniku [název] včetně příslušenství. To se přitom podává z faktury č. [hodnota], kterou žalovaný Společnosti vyfakturoval za „dodané zboží [název]“ částku 240 093 Kč. Z výpisů z účtu žalovaného a Společnosti se pak podává, že fakturovaná částka byla žalovanému Společností skutečně dne 3. 1. 2022 v této přesné výši uhrazena. Okolnosti převodu majetku z žalovaného na Společnost potvrdil pouze svědek [jméno FO], podle nějž nakoupenou techniku žalovaný převedl do majetku Společnosti za ujednanou nižší kupní cenu, aby se tak narovnaly majetkové vztahy všech čtyř původně zamýšlených společníků. Zde je nutno připomenout, že tuto pro žalovaného naprosto stěžejní skutečnost v rámci jeho procesní obrany potvrdil právě pouze svědek [jméno FO], zatímco svědkové [jméno FO] a [jméno FO] vypověděli, že o převodu techniky do Společnosti a následného vyrovnání toho moc nevěděli, neboť to nebylo jejich záležitostí. Soud je toho názoru, že byli-li by slyšení svědkové ze strany žalovaného instruováni o tom, jak před soudem vypovídat v jeho prospěch, tuto skutečnost by soudu po jeho přímém dotazu beze zbytku potvrdili. Je tak nutno připomenout, že i přes určité oprávněné výhrady žalobce k věrohodnosti svědků, se jejich výpověď nedá považovat za naučenou dějovou linku mající přivodit žalovanému úspěch ve věci. Přitom ani nedává logiku, aby žalovaný techniku nakoupenou v období od března do září 2021 za 23 729,64 EUR, tj. přibližně 600 000 Kč, jen o několik měsíců později (prosinec 2021) prodával za částku méně než poloviční. Tato okolnost tak potvrzuje výpověď svědka [jméno FO] ohledně okolností a důvodů, za kterých došlo k převodu techniky na Společnost za sníženou cenu. Lze snad jen doplnit, že vzhledem k tehdejším vztahům zainteresovaných osob ze strany soudu nebylo lze očekávat, že tato ústní domluva byla zachycena i v písemné podobě. Lze věřit tomu, že se vše opět odehrálo jen na základě ústní domluvy žalovaného s žalobcem a svědkem [jméno FO].

20. Z výpovědi svědka [jméno FO] se dále soud dozvěděl o příčinách toxických vztahů uvnitř Společnosti. Dle svědka [jméno FO], kterému soud neměl důvod v tomto směru nevěřit, spor mezi společníky Společnosti započal v listopadu 2023, kdy svědek [jméno FO] požadoval po žalobci zaplacení nákladů na opravu automobilu, který mu půjčil, přičemž žalobce toto odmítl. Z v řízení provedených faktur se pak podává, že třetí osoby vyfakturovaly Společnosti v krátkém časovém období na přelomu listopadu a prosince 2023 za zcela vágně specifikované služby celkovou částku 1 255 000 Kč. V lednu 2024 přitom další osoba vyfakturovala Společnosti další značnou částku ve výši 180 000 Kč. Dále přitom bylo prokázáno, že zkraje prosince 2023 mělo dojít i k převodu majetku Společnosti včetně zařízení [název] do majetku společnosti [právnická osoba]., jejímž jediným společníkem je žalovaný. Tato vyúčtování služeb třetích osob včetně převodu majetku Společnosti na společnost „vlastněnou“ žalovaným se přitom staly důvodem další rozepře mezi svědkem [jméno FO] a žalobcem, dle kterého se jednalo o vyvedení majetku ze Společnosti, jak se podává ze zápisu o zasedání valné hromady Společnosti na jaře 2024. Žalobce mezitím dopisem ze dne 15. 12. 2023, tj. devět dnů po fakturaci poslední z dílčích částek tvořící Společnosti fakturovanou částku 1 255 000 Kč na přelomu posledních měsíců roku 2023, vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, která je předmětem tohoto soudního řízení.

21. Návrhy na doplnění dokazování výpisem z majetku žalovaného sloužícího k jeho podnikání v roce 2021 a kontrolním hlášením DPH žalovaného za rok 2021 soud vzhledem ke zjištěnému skutkovému stavu jako nadbytečné zamítl, neboť nemohly mít dalšího významu pro objasnění skutkového stavu a následné právní posouzení věci.

22. Podle § 1746 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

23. Podle § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

24. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Soud předně uvádí, že zjištěný skutkový stav nikterak nenasvědčuje tomu, že si v době před převodem či při převodu částky 150 000 Kč z účtu žalobce na účet žalovaného dne 26. 1. 2021 účastníci řízení spolu ujednali povinnost žalovaného v budoucnu žalobci peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč vrátit. Žalobci je nutno k jeho námitce vysvětlit, že jím jednostranné uvedení předmětu „Půjčka“ do zprávy pro příjemce bezhotovostní transakce nemůže svědčit o tom, že tu byla oboustranná vůle účastníků řízení (tedy i vůle žalovaného!) zavázat žalovaného povinností v budoucnu žalobci částku 150 000 Kč vrátit. Žalobce pak i v dalším průběhu řízení rezignoval na prokazování uzavření ústní dohody mezi účastníky o tomto obsahu a z žádných tvrzených a zjištěných skutečností nelze dovodit uzavření smlouvy o zápůjčce ve smyslu § 2390 a násl. o.z. Nicméně bylo prokázáno, což nerozporoval ani sám žalovaný, že dne 26. 1. 2021 došlo k bezhotovostnímu převodu 150 000 Kč z účtu žalobce na účet žalovaného, a proto bylo na místě uvažovat o tom, zda se při neexistenci smlouvy o zápůjčce nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

26. Obsahem ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. je tzv. generální skutková podstata bezdůvodného obohacení. Zákon tak v obecném směru ukládá každému nabyvateli neoprávněného majetkového prospěchu povinnost vydat ochuzenému obohacení vzniklé bez spravedlivého důvodu (non ex iusta causa). Co je (ne)spravedlivým důvodem obohacení, se v zákonné úpravě výslovně neuvádí. Výkladem lze však dovodit, že se získání majetkových hodnot musí opírat o legitimní stav, tedy být zásadně souladným s právem. Spravedlivým důvodem je platná smlouva, soudní rozhodnutí, správní akt anebo jiná relevantní skutečnost zakládající v rámci právního řádu nebo obecně uznávaných zásad (např. dobré mravy) oprávněnost nabytí majetku (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 7. 2023, sp. zn. 28 Cdo 1625/2023). Předpokladem vzniku právního vztahu z bezdůvodného obohacení je tak získání majetkové hodnoty jedním subjektem na úkor jiného, v jehož majetkových poměrech se tato změna projevila negativně. Proto je aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 6. 9. 2016, sp. zn. III. ÚS 3822/15).

27. S ohledem na shora uvedené je pak třeba doplnit, že dluh (a to právě i z titulu bezdůvodného obohacení) zanikne splněním jen, plní-li dlužník věřiteli, případně osobě oprávněné přijmout plnění namísto věřitele. Plnil-li dlužník peněžitý dluh někomu jinému než svému věřiteli, pak osoba, jíž takto plnil, získala bezdůvodné obohacení na úkor dlužníka, nikoliv na úkor jeho věřitele. Poměry samotného dlužníkova věřitele se přitom tímto plněním nesprávné osobě nikterak nezměnily, jelikož jeho pohledávka vůči dlužníku nadále trvá v nezměněném rozsahu (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2014, sp. zn. 29 Cdo 1148/2011).

28. V nyní projednávané věci žalobce pro případ, že by soud právní vztah účastníků neposoudil jako smlouvu o zápůjčce, důvodnost žaloby o zaplacení 150 000 Kč (jako bezdůvodného obohacení) opřel o skutečnost, že žalovaný jako podnikající fyzická osoba od žalobce jakožto fyzické osoby obdržel plnění ve výši 150 000 Kč, které nikdy žalobci jako fyzické osobě nevrátil. Poukazoval na to, že pokud k nějakému plnění ze strany žalovaného došlo (převod movitého majetku na Společnost v prosinci 2021), bylo to ve prospěch Společnosti jako samostatného právního subjektu, nikoliv žalobce, přičemž žalovanému se za převod movitého majetku dostalo od Společnosti patřičného protiplnění (zaplacení 240 093 Kč). Tím se tak nemohlo na samotném vztahu žalobce a žalovaného vyplývajícím z poskytnutých 150 000 Kč ničeho změnit.

29. S ohledem na shora uvedené lze oproti názoru žalobce dospět k závěru, že k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného nedošlo. Ze zjištěného skutkového stavu se zcela jednoznačně podává, že žalobce dne 26. 1. 2021 žalovanému převedl bezhotovostně 150 000 Kč nikoliv bez právního důvodu. V intencích nyní projednávané věci se soud nemohl ztotožnit s tvrzením žalovaného, že se jednalo o zálohu ve smyslu § 2436 o.z. k úhradě hotových výdajů příkazníka. Jelikož se nakoupená technika (byť se na ní kromě žalovaného skládaly další tři osoby) stala vlastnictvím žalovaného, nelze uvažovat o tom, že mezi účastníky byla uzavřena příkazní smlouva, neboť tato skutečnost popírá předpoklad uvedený v ustanovení § 2432 odst. 2 o.z. Vzhledem k absenci jakékoliv odměny, která by případně měla být ve prospěch žalovaného za nakoupení techniky sjednána, nelze uvažovat ani o jiné smlouvě příkazního typu. Stejně tak ani nelze uvažovat o tom, že žalovaný při nákupu filmové techniky jednal již jménem Společnosti před jejím založením (a nakoupená technika se tak po jejím založení stala majetkem Společnosti), neboť se z ničeho nepodává, že by na sebe Společnost účinky jednání žalovaného převzala (srovnej ustanovení § 127 o.z.). S ohledem na zjištěný skutkový stav lze ovšem dovodit, že mezi účastníky řízení a svědky [jméno FO] a [jméno FO] byla uzavřena smlouva podle ustanovení § 1746 odst. 2 o.z., jejímž obsahem bylo ujednání smluvních stran, že každá ze zainteresovaných osob se složí částkou 150 000 Kč na nákup techniky [název] včetně příslušenství. Ačkoliv pak soud nemá prokázáno, kdy přesně k doplnění uvedené dohody došlo, tak z dokazování je patrné, že již v době uzavření této smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z. či nedlouho po ní tu následovala shoda smluvních stran na tom, že za účelem podnikání spočívajícího v pronájmu nakoupené techniky založí společnost s ručením omezeným, po jejímž vzniku žalovaný na tuto převede vlastnické právo k nakoupené technice. Soud tedy neshledal, že by zde od počátku neexistoval právní důvod pro převod částky 150 000 Kč z žalobce na žalovaného.

30. Dále je nutno dodat, že ačkoliv se žalovaný a svědek [jméno FO] společníky Společnosti nakonec nestali, ve vztahu k žalobci, který se společníkem stal, se tímto původně nepředpokládaným vývojem situace nemohlo ničeho změnit. Byť je tedy pravdou, že žalobci jakožto fyzické osobě poskytnuvší žalovanému peněžní prostředky ve výši 150 000 Kč nebylo žalovaným „vráceno“ ničeho, na základě výše popsaného ujednání zainteresovaných osob (tedy i žalobce a žalovaného) je zcela patrné, že ne-li od samotného počátku (v době uzavření inominátní smlouvy a převodu částky 150 000 Kč), tak minimálně v průběhu dalšího sledu událostí se předpokládalo, že nakoupená technika bude po jejím založení přímo majetkem Společnosti. Tím žalovaný minimálně ve vztahu k žalobci a svědku [jméno FO] svůj závazek (každému na „vrácení“ 150 000 Kč) vyrovnal. Proto jsou zřejmé i důvody, pro které žalovaný nakoupenou techniku převedl na Společnost za sníženou cenu; to právě aby tuto žalobce a svědek [jméno FO] neplatili podruhé. Byl-li tu závazek žalovaného převést nakoupenou techniku na Společnost již v době uzavření inominátní smlouvy ve smyslu § 1746 odst. 2 o.z., plnil tak Společnosti namísto žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou. Pokud by soud připustil, že v době uzavření inominátní smlouvy tu závazek žalovaného spočívající v převodu techniky na v budoucnu vzniklou společnost dosud nebyl, z dalšího jednání zúčastněných osob lze dovodit, že tu mezi žalovaným na jedné straně a žalobcem a svědkem [jméno FO] na druhé straně bylo takové ujednání, že převodem zařízení [název] včetně příslušenství na Společnost budou závazky žalovaného ve vztahu k žalobci i svědku [jméno FO] (každému z nich na zaplacení 150 000 Kč) vyrovnány. Neobstojí tak námitka žalobce, že jemu osobně se z poskytnuté částky 150 000 Kč nedostalo žádného plnění a závazek žalovaného vůči žalobci jako fyzické osobě nadále trvá.

31. K žalobcem dalším tvrzeným skutečnostem je nutno doplnit, že vzhledem ke shora uvedenému nejpozději převodem nakoupené techniky [název] včetně příslušenství na Společnost v prosinci 2021 zanikl stav, ve kterém by žalobce vystupoval jako osoba, jejíž majetková sféra byla ponížena o 150 000 Kč, zatímco žalovaný by byl v postavení osoby, jejíž majetek se neoprávněně navýšil o 150 000 Kč. Nejpozději tímto okamžikem tak došlo k vyrovnání závazku mezi účastníky v důsledku převodu částky 150 000 Kč z účtu žalobce na účet žalovaného. Tímto okamžikem také pro právní posouzení důvodnosti podané žaloby skončily všechny právně relevantní skutečnosti a nebylo na místě, aby se soud případně detailně zabýval tím, jak se nadále vyvíjely majetkové vztahy mezi žalobcem a žalovaným. Žalobci tak proto, i navzdory dalšímu případnému sledu událostí, v projednávané věci nemůže náležet nárok na zaplacení žalované částky ani z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. o.z.

32. Právní relevanci v nyní projednávané věci proto nemohly mít námitky žalobce, že v prosinci 2023 došlo k převodu majetku Společnosti (mj. i zařízení [název] včetně příslušenství) na společnost [právnická osoba]., jejíž ovládající osobou (jediným společníkem) je žalovaný, a dále že došlo k vyvedení peněžních prostředků ze Společnosti i na osoby z okolí žalovaného (např. jeho syna). Jak soud uvedl již shora, okamžikem převodu techniky [název] včetně příslušenství na Společnost v prosinci 2021 došlo k zániku právního vztahu mezi účastníky majícího počátek v poskytnutí peněžních prostředků žalovanému dne 26. 1. 2021. Tím došlo k vyrovnání závazku mezi účastníky a případné nároky žalobce vůči žalovanému již dále nelze stavět na tvrzených skutečnostech vztahujících se právě k datu 26. 1. 2021. Na tomto místě je pak třeba ještě jednou připomenout, že žaloba byla postavena mj. na „formálním nedostatku“ plnění žalovaného, které bylo poskytnuto ze strany žalovaného Společnosti, nikoliv samotnému žalobci jako fyzické osobě. Lze jen připomenout, že s touto námitkou se soud vypořádal (viz výše). Nicméně na tomto místě soud považuje za vhodné k žalobcem učiněným námitkám poukázat na to, že sám žalobce neváhal v řízení žalovaného označit jako osobu, která se na základě převodu majetku Společnosti do vlastnictví společnosti [právnická osoba]. neoprávněně obohatila. Stejně formalistickým pohledem, kterým žalobce po celé řízení striktně odděloval žalobce a Společnost jako zcela odlišné právní subjekty, by soud mohl k této námitce kromě shora uvedeného uvést, že se (pokud vůbec došlo k nespravedlivému a protiprávnímu obohacení) neobohatil samotný žalovaný, nýbrž společnost [právnická osoba]., a to na úkor Společnosti, nikoliv samotného žalobce jako fyzické osoby. Liché byly i námitky žalobce stran toho, že žalovaný svoji procesní obranu v řízení založil na zcela jiných okolnostech, než kterými argumentoval v odpovědi na předžalobní výzvu. Jednak je zcela věcí žalovaného, jakou procesní obranu v řízení zvolí (přičemž žalovaný v tomto řízení i jím tvrzené skutečnosti v rámci své procesní obrany prokázal), a jednak obsah reakce žalovaného na předžalobní výzvu nikterak neodporuje samotným tvrzením žalovaného v samotném řízení (žalobcem bylo opět poukazováno na záměnu osob, které bylo a mělo být plněno, v rámci učiněné stručné odpovědi žalovaného).

33. Samotným závěrem je třeba dodat (nikoliv již jako stěžejní hodnocení věci), že ačkoliv soud zprvu neuvažoval o tom, že by prováděl i dokazování listinami dokládajícími nedávné události ve vztahu ke Společnosti a jejím společníkům, nakonec takto provedenými důkazy zjištěné skutečnosti leccos nasvědčují o okolnostech podané žaloby. Soudem bylo zjištěno, že v listopadu loňského roku došlo ke zhoršení vztahů mezi žalobcem a svědkem [jméno FO], který po žalobci požadoval zaplacení peněžité plnění, což žalobce odmítl. Lze mít za to, že případné převedení majetku Společnosti a proplácení faktur v tak krátkém období před koncem roku 2023 (a krátce po rozepři mezi společníky Společnosti), bylo s větší mírou pravděpodobnosti motivováno snahou svědka [jméno FO] mstít se žalobci za to, že mu odmítl proplatit náklady na opravu vozidla. Okolnosti nasvědčují tomu, že především opakovaně vystavované faktury za nedostatečně specifikované služby, o kterých lze pochybovat, že byly Společnosti skutečně poskytnuty, mohly být prostředkem „vytunelování“ Společnosti jako odplaty vůči žalobci (byť se tím soud nemohl detailněji zabývat, neboť to není předmětem tohoto řízení). Nicméně z proběhnuvšího řízení je patrné, že žalobce tento postup nevnímá jako křivdu pouze ze strany svědka [jméno FO], nýbrž i dalších osob včetně žalovaného. V řízení přitom nebylo zjištěno, že by žalobce po celou dobu od 26. 1. 2021 do 14. 12. 2023 žalovaného upomínal a žádal zaplacení žalované částky, kterou mu dne 26. 1. 2021 převedl na účet. K takovému kroku se uchýlil až dopisem ze dne 15. 12. 2023. Ač samozřejmě bylo záležitostí žalobce, kdy bude případně po žalovaném zaplacení dluhu požadovat, zjištěné okolnosti na soud dělají dojem, že žalobce tak učinil v návaznosti na jednání společníka [jméno FO]. Žalobce totiž v záležitosti jím tvrzeného dluhu vůči žalovanému zůstal nečinný po dobu téměř tří let, přičemž se zaplacení dluhu po žalovaném začal domáhat přibližně týden poté, co společník [jméno FO] ze Společnosti vyvedl její aktiva, a to právě i na „žalovaného“ a osoby z jeho okolí. Lze se tak oprávněně domnívat, že žaloba podaná v této věci je naopak vedena odplatou žalobce vůči osobě, která se dle jeho přesvědčení měla na jeho úkor obohatit, ač žalobci žádný právní titul k zaplacení v minulosti poskytnuté částky již nesvědčí. Je zcela jistě legitimním postupem žalobce bránit se případnému protiprávnímu jednání druhého společníka, nicméně je pro případný úspěch a dosažení svého cíle nucen využít zákonných prostředků, které mu právní řád umožňuje, a to proti osobám, po nichž se má svých právem aprobovaných nároků domáhat.

34. S ohledem na vše shora uvedené soud dospěl k závěru, že v projednávané věci podaná žaloba nemá oporu v právu, a proto ji soud jako nedůvodnou zamítl.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl v řízení plně úspěšný a náleží mu plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalovaný nárok na náhradu částky: - Advokát žalovaného učinil celkem 8 úkonů právní služby: převzetí a příprava právního zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a/ adv. tarifu), písemná podání ve věci samé ze dne 13. 3. 2024 a ze dne 15. 4. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. d/ adv. tarifu), účast na jednání před soudem za každé započaté dvě hodiny dne 15. 3. 2024, 3. 5. 2024 (2x), 14. 6. 2024 a 24. 7. 2024 (§ 11 odst. 1 písm. g/ vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o Mimosmluvní odměna za 8 úkonů právní služby činí 8 x 7 100 Kč (§ 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), o Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 8 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu), - 100 Kč - náhrada za promeškaný čas advokáta v důsledku zpoždění zahájení jednání před soudem delšího 30 minut podle § 14 odst. 1 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu. Celkem tak má žalovaný nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 59 300 Kč, a to k rukám jeho zástupce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalovanému nepřiznal právo na daň z přidané hodnoty shora uvedené odměny a hotových výdajů advokáta, neboť zástupce žalovaného v řízení nedoložil, že je plátcem této daně. Další náklady již nebyly žalovaným účtovány, popř. se z obsahu spisu nepodávají.

Poučení