5 C 470/2018- 709

Rubrum

Okresní soud v Kutné Hoře rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Pomichálkem ve věci žalobců: a) [název žalobkyně] sídlem [adresa žalobkyně], [stát] [anonymizováno] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce], [stát] [anonymizováno] oba zastoupeni advokátem Dr. iur. [jméno] [příjmení], MRICS sídlem [adresa] proti žalovaným: 1) [země] - [název žalované], [IČO], sídlem [adresa žalované] 2) [země] - [název žalované], [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [jméno] sídlem [adresa] 3) [žalovaný č. 3] [země], s.p., [IČO] sídlem [adresa žalované] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitostem a vyklizení takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 2) uloženo vyklidit pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 2) uloženo zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč, se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 2) uloženo zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala vůči žalované 2), aby bylo určeno, že žalobkyně a) je vlastníkem pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku, se zamítá.

V. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 3) uloženo vyklidit pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] katastrální území [obec] u [obec], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], katastrální území [obec] u [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu části původního pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], původní k.ú. [část obce], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], pozemek p. [číslo] [katastrální uzemí] [obec], v rozsahu odpovídajícímu původnímu pozemku p.č. pozemkového katastru [číslo], [katastrální uzemí] [obec], se zamítá.

VI. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 3) uloženo zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč, se zamítá.

VII. Žaloba, kterou se žalobci domáhali, aby bylo žalované 3) uloženo zaplatit žalobcům částku 100 000 Kč, se zamítá.

VIII. Žaloba, kterou se žalobkyně a) domáhala vůči žalované 3), aby bylo určeno, že žalobkyně a) je vlastníkem pozemků uvedených ve výroku V. tohoto rozsudku, se zamítá.

IX. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení v částce 594 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované 1) náhradu nákladů řízení v částce 306 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení v částce 23 142,56 Kč k rukám zástupce žalované 2) advokáta Mgr. [jméno] [jméno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XII. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované 2) náhradu nákladů řízení v částce 11 921,92 Kč k rukám zástupce žalované 2) advokáta Mgr. [jméno] [jméno], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIII. Žalobkyně a) je povinna zaplatit žalované 3) náhradu nákladů řízení v částce 17 985 Kč k rukám zástupce žalované 3) advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XIV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované 3) náhradu nákladů řízení v částce 9 265 Kč k rukám zástupce žalované 3) advokáta JUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou předně domáhali vyklizení ve výroku uvedených nemovitostí a dále zaplacení 100 000 Kč po každé žalované jakožto peněžitého plnění za nemožnost vydání plodů a užitků z předmětných nemovitostí, eventuálně pro případ nevyhovění návrhu na vyklizení žalobci požadovali po každé žalované částku 100 000 Kč. Žalobkyně a) se dále domáhala určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Žalobu odůvodnili tím, že původním vlastníkem sporných nemovitostí byl kníže [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], který je nabyl na základě odevzdacích listin Krajského soudu civilního v Brně ze dne [datum] a ze dne [datum] a odevzdací listiny Krajského soudu civilního v Praze ze dne [datum]. Univerzálním právním nástupcem knížete [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] je žalobkyně a), žalobci b) pak podle vnitrostátního práva [anonymizováno] knížectví svědčí požívací práva k majetku žalobkyně a). Československý stát se v roce 1945 chopil držby předmětných pozemků na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., o konfiskaci a urychleném rozdělení zemědělského majetku Němců, Maďarů, jakož i zrádců a nepřátel českého a slovenského národa, ačkoliv kníže [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] nebyl osobou německé národnosti, nýbrž [anonymizováno], a proto jeho majetek nemohl spadat do působnosti uvedeného dekretu. O konfiskaci pak rozhodoval Okresní národní výbor v Olomouci jako tehdy ani neexistující orgán, který knížete označil jako osobu německé národnosti zcela svévolně bez řádného odůvodnění a bez jakéhokoliv vymezení nemovitostí, které jsou dekretem postiženy. Nadto uvedený orgán dále zasáhl do exekuční imunity knížete [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], který byl v té době již hlavou nezávislého státu, čímž došlo k porušení mezinárodního práva. Dle názoru žalobců tak vlastnické právo právního předchůdce žalobkyně a) zůstalo nedotčeno a plynule tak přešlo na žalobkyni a), přičemž žalovaná sporné nemovitosti po celou dobu užívá bez řádného nabývacího titulu.

2. Žalované ve vyjádřeních k žalobě argumentovaly takřka shodně, když se dle jejich názoru žalobkyni a) na požadovaném určení vlastnického práva nedostává naléhavého právního zájmu, a proto je třeba z tohoto důvodu žalobu na určení vlastnického práva zamítnout. Žalobcům dále chybí aktivní věcná legitimace, když z ničeho nelze dovodit právní důvod nabytí předmětných nemovitostí, který nevyplývá ani z potvrzení [st. instituce] [anonymizována čtyři slova], který dědictví po knížeti [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] neprojednal. Nadto dle právní úpravy účinné v době úmrtí právního předchůdce žalobkyně a) bylo vyžadováno, aby dědictví po cizinci týkající se nemovitostí ležících na území Československé socialistické republiky projednalo československé státní notářství, k čemuž v případě právního předchůdce žalobkyně a) nedošlo. Za situace, kdy nebylo doloženo vlastnické právo žalobkyně a), nemůže žalobce b) dovozovat tvrzené požívací právo k předmětným nemovitostem. Žalobou je narušována právní jistota, když žalované tyto pozemky drží a pečují o ně jako vlastníci déle než 70 let. Pokud jde o konfiskaci majetku právního předchůdce žalobkyně a), stát se na jejím základě stal vlastníkem předmětných nemovitostí. Vyhláškami Okresního národního výboru v Olomouci byl kníže [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] označen za osobu německé národnosti, čímž se na něj vztahovala působnost dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. Stížnost podanou proti vyhlášce Okresního národního výboru v Olomouci zamítl Zemský národní výbor v Brně. Právní předchůdce se bezúspěšně domáhal i povolení výjimky z konfiskace, úspěšný pro něj nebyl ani soudní přezkum u Správního soudu. Konfiskace dopadala na všechny osoby, které se při sčítání lidu přihlásily k německé národnosti bez ohledu na jejich státní příslušnost. Z hlediska mezinárodního práva lze věc posuzovat pouze na základě jeho pravidel platných ke dni 23. 6. 1945 (datum konfiskace majetku), nelze se tak odvolávat na později přijaté prameny mezinárodního práva. Neexistuje závazek, který by státu ukládal povinnost poskytnout náhradu za majetek vyvlastněný neloajálním cizincům. Nelze ani dospět k závěru, že právní předchůdce žalobkyně a) požíval výsad a imunit mezinárodního práva chránící jeho majetek. Opatření přijatá prostřednictvím dekretů prezidenta republiky představovala výkon svrchované pravomoci vůči nemovitostem nacházejícím se na území Československa. Právní předchůdce žalobkyně a) jako hlava státu, resp. jeho majetek, tak nemohl být z působnosti dekretu prezidenta republiky vyňat. S ohledem na uvedené navrhly žalobu v celém rozsahu zamítnout. Žalovaná 1) dále uvedla, že ve věci není dána její pasivní věcná legitimace, když není organizační složkou oprávněnou nakládat za stát se spornými nemovitostmi, jak vyplývá z katastru řízení i žaloby.

3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy oba žalobci jsou subjekty cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 24 odst. 1 a čl. 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout.

4. Žalobci a žalovaná 2) a žalovaná 3) učinili nesporným a soud vzal ve smyslu ustanovení § 120 odst. 3 o.s.ř. za své, že žalovaná 2) je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemků uvedených ve výroku I. tohoto rozsudku a žalovaná 3) je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník pozemků uvedených ve výroku V. tohoto rozsudku. Soud dále provedl důkazy listinami, které účastníci předložili k prokázání svých tvrzení (§ 120 odst. 1 o.s.ř.), z nichž soud zjistil následující skutkový stav: 5. [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] se stal na základě odevzdací listiny č. D1/29/27 Krajského soudu civilního v [obec] ze dne [datum], odevzdací listiny č. D2/29/91 Krajského soudu civilního v Brně ze dne [datum] a odevzdací listiny č. F ([číslo]) / [číslo] Krajského soudu civilního v Praze ze dne [datum] vlastníkem nemovitostí v listinách uvedených (prokázáno uvedenými odevzdacími listinami). Okresní národní výbor v Olomouci označil [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] za osobu německé národnosti ve smyslu dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 a zároveň jej poučil o tom, že může uplatnit výjimku z konfiskace zemědělského majetku, pokud se aktivně účastnil boje za zachování celistvosti a osvobození republiky (prokázáno vyhláškou Okresního národního výboru v Olomouci ze dne 31. 7. 1945, č.j. 470/pres). Proti tomu [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] podal stížnost, kterou Zemský národní výbor v Brně zamítl a zároveň uložil Okresnímu národnímu výboru v Olomouci, aby rozhodl o návrhu na připuštění výjimky z konfiskace podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. (prokázáno rozhodnutím Zemského národního výboru v Brně ze dne 16. 1. 1946, č.j. 86/ VIII/26-1946). O návrhu [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] na připuštění výjimky z konfiskace zemědělského majetku podle dekretu prezidenta republiky [číslo] [rok] Sb. rozhodoval Okresní národní výbor v Olomouci, který tento návrh zamítl (prokázáno rozhodnutím Okresního národního výboru v Olomouci ze dne 21. 3. 1946, č.j. 220/3 pres.), přičemž toto rozhodnutí bylo zrušeno Zemským národním výborem v Brně, neboť obsahovalo nezákonné poučení o přípustnosti podání opravného prostředku (prokázáno rozhodnutím Zemského národního výboru v Brně ze dne 21. 1. 1947, č.j. 31 .714 VII/44-46). Okresní národní výbor Olomouc - venkov zamítl návrh [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] na připuštění výjimky z konfiskace zemědělského majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. (prokázáno rozhodnutím Okresního národního výboru Olomouc - venkov ze dne 7. 2. 1947, č.j. 160/8/pres. 47). Proti rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně ze dne 16. 1. 1946, č.j. 86/ VIII/26-1946, podal [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] stížnost, kterou Správní soud zamítl (prokázáno rozhodnutím Správního soudu ze dne 21. 1. 1951, č.j. 138/46-5). [St. instituce] [anonymizována čtyři slova] potvrdil, že provedl dědické řízení po knížeti [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], které však bylo ukončeno bez vydání listiny o odevzdání pozůstalosti, neboť jmenovaný zůstavitel věnoval veškerý svůj majetek žalobkyni a) již za svého života (prokázáno úředním potvrzením [st. instituce] [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum]). Žalobci všem žalovaným adresovali předžalobní výzvu, kterou žalované 2) a 3) vyzvali k plnění (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 6. 12. 2018 včetně dodejek).

6. Soud zamítl návrhy na doplnění dokazování Ústavou [státu] [anonymizováno], zákonem č. 100 z roku 1993 o organizaci [anonymizováno] knížecího domu, úředním potvrzením o obsahu zápisu v obchodním rejstříku, korespondencí s Ministerstvem zahraničí ČR, korespondencí mezi vládami České republiky a [anonymizována dvě slova], návrhem na vklad vlastnického práva státu ze dne 31. 5. 2016 a zamítavým rozhodnutím k tomuto návrhu ze dne 23. 8. 2016, oznámením Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Prostějov ze dne 28. 2. 2017, návrhem na vklad ze dne 21. 3. 2017 a zamítavým rozhodnutím k tomuto návrhu ze dne 8. 5. 2017, opakovanou žádostí o zápis změny vlastnictví ze dne 15. 9. 2017 včetně opakovaného zamítavého rozhodnutí ze dne 3. 11. 2017, žalobou žalované 1) ze dne 1. 12. 2017 proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Prostějov ze dne 3. 11. 2017, úmrtním listem [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], výpisem z České zemské desky [číslo] pro panství [obec] a statek [obec], výpisy z vložky pozemkové knihy [číslo] pro [katastrální uzemí] a [obec], listy vlastnictví pro příslušná katastrální území [číslo] (k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] [obec]), [číslo] (k.ú. [katastrální území]), [číslo] (k.ú. [katastrální území]), [číslo] (k.ú. [katastrální území]), [číslo] (k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] [obec]), [číslo] (k.ú. [katastrální území]), [číslo] (k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] [obec]), [číslo] (k.ú. [katastrální území]) a [číslo] (k.ú. [katastrální území] [anonymizováno] [obec]), stanoviskem rozšířeného senátu NSS sign. 2-4/48, kt. 1969, záznamem porady Ministerstva zemědělství ze dne 25. 8. 1945, dokumenty z archivu Ministerstva zahraničních věcí, věstníkem Ministerstva zahraničních věcí, písemným závazkem Ministerstva zahraničních věcí ze dne 7. 11. 1990, společným prohlášením ministrů zahraničí České republiky a [anonymizována dvě slova] ze dne 13. 1. 2009, prohlášením Ministerstva zahraničních věcí [anonymizováno] knížectví ze dne 26. 8. 1972, dopisem Národního výboru [obec], potvrzením švýcarské ambasády v Praze ze dne 22. 12. 1945, sčítacím archem, prezenční listinou k návštěvě členů rodu [anonymizováno] ve [obec] z roku 1909, zprávou hospodářského ředitelství pro prince [jméno] z období let 1909 - 1917, dokumentem o obecných personálních záležitostech, výslechem Dr. [jméno] [příjmení] ze dne 8. 11. 1949, zprávou ONV Olomouc o chování knížete vůči okupačním úřadům, výzvou Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kutná Hora, ze dne 23. 1. 2019, interními dokumenty Ministerstva zahraničních věcí ČSR, opravou záznamu ohledně diplomatických vztahů mezi ČSR a [anonymizována dvě slova], záznamy z porad Ministerstva zemědělství ČSR ohledně provádění konfiskace dle Dekretu 12, směrnicí ministerstva vnitra č. 5, č.j. 4-10,396/45, ze dne 25. 8. 1945, zprávou o doporučení k urychlení národní správy na majetek knížete [anonymizováno] ze dne 17. 3. 1947, potvrzením Archivu ministerstva vnitra č.j. 11867 A/45 ze dne 26. 6. 1945, diplomatickými nótami mezi ČSR a Švýcarskou konfederací, vyjádřením právní komise C III k č. 128.294/49A III2., právními posudky o úředních zákonech proti [anonymizováno] majetku od prof. [příjmení], publikací Zánik bývalého Nejvyššího soudu ve světle dokumentů státního ústředního archivu, publikací Právní řád po roce 1989 a tzv. historická paměť, spisy NSS, právním rozborem Dr. Procházky, záznamem projevu ministra zemědělství Ďuriše„ Odčiňujme Bílou Horu“, kádrovými posudky zaměstnanců Nejvyššího správního soudu 1948, zprávou kádrového tajemníka Formánka o stavu Správního soudu v Bratislavě, publikací Život v právu i bezpráví a [anonymizováno] v Československu, kopií sčítacího archu z roku 1930, domovským listem [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], dokumentem s autentickým podpisem [jméno] z [anonymizováno], autentickou korespondencí [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] a [jméno] z [anonymizováno], publikací Zjišťování národnosti jako problém statistický a politický, zkušenosti ze sčítání lidu za první republiky, doplněním odvolání [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] ze dne [datum], informací o chování [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] za druhé světové války, záznamy Okresního archivu v Olomouci o ONV Olomouc a ÚNV Olomouc, vyjádřením ONV Olomouc - venkov k odvolání [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] k Zemskému národnímu výboru v Brně, devátým vydáním publikace Oppenheim’s International Law, články 24, 25, 35 a 36 Zprávy a příslušných komentářů, zápisem porady konané na Ministerstvu zemědělství o návrhu na jmenování Dr. Budníka, rozsudkem československého Nejvyššího soudu sp. zn. R II 281928, dopisem žalobce b) [anonymizováno] vládě, dopisem předsedy [anonymizováno] vlády ze dne 15. 11. 2019 žalobci b), dopisem prezidenta republiky Edvarda Beneše, rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 24 Cdo 3774/2020 a znaleckým posudkem na stanovení náhrady za nemovitosti, které nelze vydat, a to pro jejich nadbytečnost, neboť ze shora provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovým zjištěním zcela dostačujícím pro právní posouzení věci.

7. Podle § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

8. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal zpět.

9. Podle § 1039 odst. 1 o.z. za omezení vlastnického práva nebo vyvlastnění věci náleží vlastníkovi plná náhrada odpovídající míře, v jaké byl jeho majetek těmito opatřeními dotčen.

10. Podle § 1000 o.z. nepoctivý držitel vydá veškerý užitek, kterého držbou nabyl, a nahradí ten, který by získala zkrácené osoba, jakož i všechnu škodu, která vzešla z jeho držby.

11. Podle § 1 odst. 1 písm. a) dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. s okamžitou platností a bez náhrady se konfiskuje pro účely pozemkové reformy zemědělský majetek, jenž je ve vlastnictví všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost.

12. Podle § 1 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. osobám německé a maďarské národnosti, které se aktivně zúčastnily boje za zachování celistvosti a osvobození Československé republiky, se zemědělský majetek podle odstavce 1 nekonfiskuje.

13. Podle § 1 odst. 3 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. o tom, lze-li připustit výjimku podle § 1 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb., rozhodne na návrh příslušné rolnické komise příslušný národní výbor. Pochybné případy předloží okresní národní výbor zemskému národnímu výboru, který je se svým dobrozdáním postoupí ke konečnému rozhodnutí ministerstvu zemědělství, které rozhodne v dohodě s ministrem vnitra.

14. Podle § 2 odst. 1 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. za osoby národnosti německé nebo maďarské jest považovati osoby, které při kterémkoliv sčítání lidu od roku 1929 se přihlásily k německé nebo maďarské národnosti nebo se staly členy národních skupin nebo útvarů nebo politických stran, sdružujících osoby německé nebo maďarské národnosti.

15. Podle § 2 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. výjimky z ustanovení odstavce 1 budou určeny zvláštním dekretem.

16. Podle § 4 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. zemědělským majetkem (§ 1 odst. 1) jest rozuměti zemědělskou a lesní půdu, k ní patřící budovy a zařízení, závody zemědělského průmyslu, sloužící vlastnímu zemědělskému a lesnímu hospodářství, jakož i movité příslušenství (živý a mrtvý inventář) a všechna práva, která jsou spojena s držbou zkonfiskovaného majetku anebo jeho části.

17. Žalobci se v projednávané věci domáhali vyklizení sporných nemovitostí a zaplacení požadovaných částek s tím, že vlastnické právo žalobkyně a), resp. jejího právního předchůdce, ke sporným pozemkům nikdy nezaniklo. Soud se ale nejprve v projednávané věci zabýval žalobou v části, kterou se žalobkyně a) domáhala určení vlastnického práva ke sporným nemovitostem, neboť samotné posouzení tvrzeného vlastnického práva žalobkyně a) je soud nucen v případě ostatních žalobou uplatněných nároků povinen zkoumat jako předběžnou otázku. Závazné vyřešení otázky vlastnického práva by tak mohlo mít vliv na posouzení důvodnosti žaloby ohledně ostatních žalobou uplatněných nároků.

18. V případě určovací žaloby je soud povinen ve smyslu citovaného ustanovení § 80 o.s.ř. zkoumat, zda má žalobce na určení právního poměru či práva naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem na určení je dle již dlouhodobě ustálené judikatury dán tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce, nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 1971, sp. zn. 2 Cz 8/71, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 17/1972). Taková žaloba je preventivního charakteru a místo má tam, kde lze její pomocí eliminovat stav ohrožení práva nebo právní nejistoty, přičemž k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, nebo účinněji vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu než jiné právní prostředky a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 1997, sp. zn. 3 Cdon 1338/96). Naléhavý právní zájem vzhledem k uvedeným judikaturním závěrům bývá dán typicky právě v případech, je-li v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitosti zapsána osoba, která dle žalobce vlastnické právo k takové nemovitosti ve skutečnosti nemá a v případě úspěchu takové žaloby žalobce získá soudním rozhodnutím podklad pro zápis svého vlastnického práva do katastru nemovitostí namísto dosud zapsané osoby.

19. Ze samotné skutečnosti, že výsledkem řízení o určení vlastnictví může být rozhodnutí, na jehož základě je možné provést změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí, ovšem nelze automaticky dovozovat naléhavý právní zájem na určení práva či právního vztahu. Je přitom právě nutné přihlédnout i k výše uvedeným závěrům, že účelem určovací žaloby je předejít stavům nejistoty a jistotu v ohrožených právních vztazích nastolit. Určovací žaloba v nyní projednávané věci, kdy se stát chopil sporných nemovitostí na základě veřejnoprávních aktů před několika desítkami let, do právních vztahů mezi účastníky nevnáší právní jistotu, ale naopak tuto nebourává. Prostřednictvím žaloby na určení vlastnictví v dané věci dochází ke zpochybňování aktů, na základě kterých právo žalobkyně a), resp. jejího právního předchůdce, zaniklo, a v nejistotu je uváděno právo současného vlastníka věci. Určovací žaloba v takovém případě neplní funkci preventivního nástroje, ale nástroje, jímž mají být nahrazeny právní prostředky ochrany ve své době nevyužité nebo neúspěšné, když je jím zpochybněna zákonnost tehdejších veřejnoprávních postupů (srovnej stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl ÚS - st. 21/05, uveřejněné pod č. 477/2015 Sb.). Citovaným Stanoviskem Ústavního soudu byl dále shledán závěr, že plynutí času je natolik závažnou skutečností, že ač s ním nelze ve všech případech spojovat zánik nebo naopak vznik vztahu k věci v právním smyslu, je třeba mu přiznat faktické účinky. Význam času byl pak nepřímo deklarován v restitučních předpisech, dle kterých vlastnické právo oprávněných osob podle restitučních předpisů vzniká až okamžikem vydání věci. Restituční zákony tak legalizovaly vlastnictví státu k majetku, který stát v minulých dobách získal konfiskacemi, znárodněním a dalšími majetkovými opatřeními, ač tyto dle současné optiky byly prováděny mnohdy v rozporu se základními hodnotami právního státu. Restitučním zákonodárstvím byl následně umožněn průlom do takto ustálených majetkových poměrů, avšak za existence omezení předpokládaných jednotlivými restitučními předpisy, resp. při stanovení působnosti jednotlivých předpisů. Jedním z hledisek použitelnosti restitučních předpisů bylo ze strany zákonodárce i stanovení jejich časové působnosti, tedy rozhodného období, v němž mělo docházet k majetkovým křivdám, které budou restitučními předpisy zpětně zmírněny. Tímto rozhodným obdobím je období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990.

20. Ke stanovení rozhodného období v návaznosti na projednávanou věc je nutné dodat, že ke konfiskaci majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. docházelo zpravidla přímo ze zákona bez správního řízení, byl-li vlastník věci již jako osoba, jejíž majetek konfiskaci podléhal, ze strany státních orgánů označen a jestliže sám nenavrhl, aby bylo ve správním řízení rozhodnuto, nebo vydání takového rozhodnutí neuznal za potřebné sám správní úřad (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 24. 6. 2003, sp. zn. II. ÚS 155/03). Vlastnictví ke konfiskovanému majetku tak přešlo na stát dnem účinnosti tohoto dekretu, tj. dnem 23. 6. 1945, přičemž rozhodnutí příslušných správních orgánů měla pouze deklaratorní charakter a jejich účinky působily ex tunc, tj. ke dni účinnosti dekretu (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 1947, sp. zn. 116/46, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2006, sp. zn. 28 Cdo 1952/2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4705/2016, nález Ústavního soudu ze dne 20. 10. 1999, sp. zn. II. ÚS 405/98). Ke konfiskaci majetku právního předchůdce žalobkyně a) tak došlo ke dni 23. 6. 1945, přičemž i deklaratorní správní akty (vyhlášky okresních národních výborů a Zemského národního výboru v Brně) byly vydány přede dnem 25. 2. 1948. Majetková křivda právnímu předchůdci žalobkyně a) měla tedy nastat ještě před rozhodným obdobím vytyčeným restitučními předpisy. Pokud se osoba, která pozbyla majetek v důsledku jeho odnětí státem, nedomáhala ochrany u soudu (a přinejmenším tu možnost v letech 1945 až 1948 byla), případně s uplatněním takové ochrany nebyla úspěšná, nemůže po uplynutí mnoha desetiletí legitimně očekávat, že by mohlo dojít k obnovení jejího vlastnického práva. Restituční zákony vyloučily možnost uplatnit právo k majetku, který získal stát konfiskacemi, znárodněními a dalšími majetkovými opatřeními, podle obecných právních předpisů, neboť úprava restitučních předpisů je úpravou speciální k obecným občanskoprávním předpisům (srovnej Stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 217, sp. zn. 28 Cdo 5581/2015).

21. Dále nutno dodat, že restituční předpisy, popř. závěry Ústavního soudu o nemožnosti domáhat se zmírnění majetkových křivd před rozhodným obdobím, ani nejsou v rozporu s ochranou vlastnictví ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. Byť dle Stanoviska Ústavního soudu docházelo k majetkovým křivdám v zásadě v rozporu s principy právního státu, žádné předpisy včetně těch ústavních nevyžadují, aby byl takový majetek navrácen, popř. aby za něj byla poskytnuta náhrada. Bylo zcela svobodnou vůlí státu, zda umožní bývalým vlastníkům, jejichž majetek byl dotčen, usilovat o jeho vrácení, a jedná se tedy o beneficium státu. Stanoviskem Ústavního soudu je dále odkazováno i na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, dle níž Soud„ zřetelně konstatoval (např. v rozhodnutí ze dne 7. března 2003, Jantner proti Slovensku, rozhodnutí ze dne 22. června 2004 Broniowski proti Polsku), že článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, zaručující ochranu vlastnického práva, ‚nemůže být vykládán tak, že by jakkoli omezoval svobodu smluvních států při výběru podmínek, za kterých přistoupí k navrácení majetku, který na ně byl převeden před tím, než ratifikovaly Úmluvu. Rovněž nijak neomezuje jejich svobodu stanovit působnost restitučních norem a podmínky, za kterých lze majetek vrátit osobám, které ho byly zbaveny.‘… Právo na obnovení vlastnického práva jím tedy nadále garantováno není.“ V souvislosti s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva je třeba doplnit, že článek 1 Protokolu č. 1 Úmluvy cílí na ochranu majetku existujícího či na ochranu majetkové hodnoty včetně pohledávek, u nichž může stěžovatel tvrdit, že má alespoň legitimní očekávání, že dojde k jejich realizaci. Za„ majetek“ ve smyslu článku 1 Protokolu č. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv naproti tomu nelze považovat pouhou naději, že se obnoví již dávno zaniklé vlastnické právo (srovnej rozhodnutí Gratzinger a Gratzingerová proti České republice, 2002, pozn. - o zániku vlastnického práva Františka Josefa II. viz níže), což právě odpovídá skutkovému stavu projednávané věci. Lze tak shrnout, že restituční předpisy neumožňují žalobkyni domáhat se určení vlastnického práva k majetku konfiskovanému podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., přičemž se práv pozbytých v minulých dobách nelze domáhat ani prostřednictvím určovací žaloby.

22. Vycházeje ze shora uvedených závěrů Stanoviska pléna Ústavního soudu o absenci naléhavého právního zájmu, nutno podotknout k námitce žalobců, že závěry zmíněného Stanoviska Ústavního soudu byly formulovány obecně bez dalších podmínek vztahujících se např. k okolnostem, kdo je účastníkem řízení o určení vlastnického práva. Soud tak nemohl přisvědčit námitce žalobců, že ze závěrů Stanoviska nelze v projednávané věci vycházet z důvodu, že žalovanými v nyní projednávané věci nejsou soukromé osoby, nýbrž stát. Podstatnou není skutečnost, kdo je nyní vlastníkem sporných nemovitostí, ale to, jak je již uvedeno shora, že majetková křivda způsobená před 25. 2. 1948 nelze odčinit speciálními restitučními předpisy ani obecnými občanskoprávními předpisy. Původní vlastníci, kterým byla způsobena majetková křivda, a jejich nástupci se nemohou v obdobných věcech obnovy vlastnického práva domáhat bez ohledu na to, kdo je nyní v katastru nemovitostí jako vlastník zapsán. Důvodným nelze shledat ani tvrzení žalobců o diskriminačním přístupu vůči žalobkyni a), která byla neúspěšná v řízení o určení vlastnického práva vedeném u Okresního soudu Praha - východ pod sp. zn. 20 C 70/2014, v němž byl shledán naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby a v němž žalobkyně a) vystupovala na straně žalované. Ve zmíněném řízení žalobkyně (v nyní projednávané věci žalovaná 1) naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva měla, neboť žalobkyně a) byla na základě výsledku dědického řízení po [jméno] [jméno] [příjmení] zapsána jako vlastník nemovitostí, u nichž tímto zápisem vznikl v katastru nemovitostí duplicitní zápis vlastnictví ve prospěch státu i žalobkyně a). V takovém případě měl stát, resp. příslušná organizační složka státu, naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva, neboť se zápisem vlastnického práva žalobkyně a) do katastru nemovitostí a s tím spojenou duplicitou zápisu se pojilo vnesení právní nejistoty do vlastnického práva státu, který jej vykonával po desítky let. V těchto skutečnostech je třeba spatřovat oproti nyní projednávané věci zcela jiné okolnosti, které naléhavý právní zájem na takovém určení odůvodňovaly.

23. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně a) nemá na požadovaném určení vlastnictví ke sporným nemovitostem naléhavý právní zájem, a proto žalobu v této části zamítl. Přesto byl soud nucen tvrzené vlastnictví žalobkyně a) posoudit jako předběžnou otázku ohledně ostatních žalobou uplatněných nároků. Pro právní posouzení, zda vlastnické právo ke sporným nemovitostem žalobkyni a) skutečně svědčí, postačilo soudu vyjít ze shora uvedeného skutkového stavu, tj. že stát se chopil v roce 1945 sporných nemovitostí na základě dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb., když [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] byl shledán osobou německé národnosti, přičemž se na něj nevztahovala výjimka z působnosti dekretu ve smyslu § 1 odst. 2 dekretu prezidenta republiky č. 12/1945 Sb.

24. Žalobci v řízení navrhovali provedení mnoha důkazů, kterými měla být prokázána skutečnost, že [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] nebyl osobou německé národnosti. Předně je nutné poukázat na to, že definici německé národnosti upravil dekret č. 12/ 1945 Sb. v ustanovení § 2, kdy pro účely dekretu bylo třeba pojem„ národnost“ vykládat autonomně dle tam uvedených kritérií. I pokud by se ovšem tvrzení žalobců ukázala jako pravdivá, bylo by prokázáno, že správní akty Okresního národního výboru v Olomouci a Zemského národního výboru v Brně jsou věcně nesprávné. Ani taková případná vada uvedených správních aktů ovšem nemůže mít dopad na změnu právního hodnocení, zda [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] pozbyl vlastnické právo ke sporným nemovitostem a stát se chopil sporných nemovitostí. Jak soud uzavřel již výše, právním důvodem konfiskace majetku podle dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. byl dekret samotný, přičemž následné konfiskační rozhodnutí mělo již jen deklaratorní charakter. Konfiskace tedy byla zákonným aktem, jejž nelze posuzovat z hlediska vad, nicotnosti či věcné nesprávnosti na něj navazujících správních rozhodnutí, není-li to zákonem výslovně připuštěno. Tvrzení o vadách v konfiskačním řízení vydaného rozhodnutí tak samo o sobě není s to účinky konfiskace zpochybnit, neboť právním titulem přechodu vlastnického práva zde není správní akt, nýbrž dekret samotný (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1580/2020). Bezvýznamná jsou tak i tvrzení žalobců, že správní akty nemohou být podkladem pro zápis vlastnictví do katastru nemovitostí, neboť stát vlastnictví nabyl přímo na základě dekretu č. 12/ 1945 Sb.

25. K namítané věcné nesprávnosti správních aktů je třeba s ohledem na výše uvedené závěry stran možnosti jejich přezkumu dodat, že mimo rámec správního soudnictví jsou obecné soudy oprávněny zkoumat správní akty zásadně se zřetelem k tomu, zda jde o akty nicotné (nulitní), tedy o akty, jejichž vady jsou natolik závažné (co do„ záporné kvality“ vady), že se neuplatňuje presumpce jejich správnosti. Takové akty nevyžadují zvláštní proces pro odstranění vad či samotných aktů, neboť se na ně od počátku pohlíží jako na akty neexistující. Oproti tomu v případě aktů věcně vadných i aktů nezákonných platí presumpce jejich správnosti - tedy dokud nejsou stanoveným postupem opraveny nebo zrušeny, jsou považovány za bezvadné a mající právní účinky (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. 3 Cdon 1091/96, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod č. 11/ 2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1997, sp. zn. 2 Cdon 1393/97, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu pod [číslo] rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2017, sp. zn. 28 Cdo 4146/2017). V projednávané věci se tak soud nemohl zabývat věcnou (ne) správností správních aktů, tj. skutečností, že [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] nebyl osobou německé národnosti a jeho majetek tak nespadal do působnosti dekretu prezidenta republiky č. 12/ 1945 Sb. Dále je třeba dodat, že i ve správním soudnictví je možné namítat nesprávnost či nezákonnost správního rozhodnutí pouze po určitou zákonem stanoveno dobu a marné uplynutí takové doby má za následek nemožnost odstranění takových vad správního aktu. I zde je tedy nutno s ohledem na zachování jistoty v právních vztazích respektovat význam času ve vztahu k právům a povinnostem, jejichž vznik, změna či zánik jsou spojeny s menší či větší mírou protiprávnosti.

26. Pokud by nyní soud nerespektoval závěry o možnosti přezkumu věcné správnosti správních aktů a zájem na zachování právní jistoty a zpětně věcnou správnost vyhlášek Okresního národního výboru v Olomouci zkoumal, postupoval by navíc v rozporu s tehdejší judikaturou, dle níž předpoklady pro konfiskaci podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. a dekretu č. 108/ 1945 Sb. nemohly soudy řešit ani předběžně a takové rozhodnutí byly povinny ponechat správním orgánům k tomu příslušným dle uvedených dekretů (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 1946, sp. zn. R II 121/46, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 1947, sp. zn. R II 172/46, k nimž se zpětně přihlásil Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 28. 5. 2003, sp. zn. 22 Cdo 683/2002). V judikatuře se lze setkat i s linií zastávající názor, že ačkoliv v případech, že o otázce související s nárokem uplatněným žalobou před obecnými soudy bylo rozhodnuto správním orgánem, nepřísluší soudům zasahovat do právních vztahů založených pravomocným rozhodnutím správního orgánu, nejsou jím soudy ve svém rozhodování o věcech s daným rozhodnutím souvisejících bezvýhradně vázány, nejde-li o rozhodnutí o přestupku či jiném správním deliktu, popřípadě o rozhodnutí o osobním stavu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2011, sp. zn. 28 Cdo 4634/2010). Obecným soudům je tak přisuzována možnost posoudit si nezávisle tu otázku, o níž již bylo správním orgánem rozhodnuto. Soud se s posledně citovaným závěrem neztotožňuje, neboť je jím zcela popírán smysl ustanovení § 135 odst. 2 o.s.ř. I při respektování posledně uvedeného závěru ovšem soud v projednávané věci nemohl věcnou správnost vyhlášek Okresního národního výboru v Olomouci přezkoumávat, neboť bylo-li soudům znemožněno předběžné posouzení předpokladů pro konfiskaci podle dekretu č. 12/ 1945 Sb., zcela logicky je i v případě následného rozhodnutí správního orgánu vyloučeno, aby soud mimo správní soudnictví přezkoumával jeho věcnou správnost, jelikož v případě nerespektování takového rozhodnutí by si soud de facto předpoklady konfiskace již vyřešené správním aktem opět posuzoval jako předběžnou otázku. Skutečnost, zda byly splněny podmínky pro konfiskaci majetku dle dekretu č. 12/ 1945 Sb., by soud mohl posuzovat sám jen tehdy, pokud by správní rozhodnutí - konfiskační výměry, kterými byla konfiskace majetku dovršena, byly vydány až po 25. 2. 1948 (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2002, sp. zn. 22 Cdo 2148/2001). S přihlédnutím k tomuto závěru nemohl být soudní přezkum rozhodnutí Zemského národního výboru v Brně před Správním soudem, ke kterému došlo až v roce 1951, považován za okamžik dovršení konfiskace. Jelikož tak byla konfiskace dovršena před rozhodným obdobím, soud považoval námitky žalobců a předložené důkazy o ovlivnění Správního soudu tehdejším politickým vedením státu za nevýznamné pro rozhodnutí v projednávané věci. Jen na okraj se podává, že kdyby snad bylo možno dovodit, že k odnětí majetku došlo až v roce 1951, kdy ve věci rozhodl Správní soud, pak by se žalobci mohli domáhat vrácení majetku jen za podmínek stanovených restitučními předpisy, které jim nesvědčí (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4705/2016).

27. Soud se dále neztotožnil ani s uplatněnou námitkou žalobců, že konfiskační vyhláška byla vydána Okresním národním výborem v Olomouci jako neexistujícím orgánem, a taková skutečnost má tudíž za následek nicotnost vydané vyhlášky. Žalobci přitom odkazovali na dekret č. 121/ 1945 Sb., v němž Okresní národní výbor v Olomouci není ve výčtu okresních národních výborů uveden. V citovaném dekretu není výslovně Okresní národní výbor v Olomouci zmíněn, v příloze č. 1 dekretu je ve výčtu okresních národních výborů pouze uveden Okresní národní výbor Olomouc - venkov, přičemž z přílohy se dále podává, že ve výčtu správních okresů nejsou uvedena statutární města. Přitom podle § 3 dekretu č. 121/1945 Sb., v němž jsou vyjmenována statutární města (včetně Olomouce), místní národní výbory statutárních měst vykonávají působnost okresního národního výboru. Z uvedeného se tak podává, že národní výbor v Olomouci jako správní orgán dle dekretu č. 121/ 1945 Sb. existoval. Případné nesprávné označení Místního národního výboru v Olomouci jako Okresního národního výboru v Olomouci pak nemůže mít za následek nicotnost jím vydaných správních aktů, neboť rozhodoval existující i věcně příslušný správní orgán. Důvodnou není ani námitka, že vyhláška Okresního národního výboru v Olomouci neobsahuje výčet pozemků, které jsou konfiskací dotčeny. Dle výše citovaného ustanovení § 1 odst. 1 písm. a) dekretu č. 12/1945 Sb. se pro účely pozemkové reformy konfiskuje zemědělský majetek všech osob německé a maďarské národnosti bez ohledu na státní příslušnost. Na základě dekretu č. 12/ 1945 Sb. se tak konfiskoval zemědělský majetek, což je zcela dostačující vymezení postiženého majetku, když nebylo třeba správními akty blíže specifikovat výčet pozemků, které jsou dekretem postiženy. Dekret tak působil vůči veškerému zemědělskému majetku osob spadajících do jeho působnosti. I pokud by soud vycházel z toho, že o každém pozemku měl rozhodovat místně příslušný okresní národní výbor, případný nedostatek místní příslušnosti je zhojitelnou vadou, která nemůže způsobit nezákonnost či dokonce nicotnost rozhodnutí.

28. K námitce žalobců je dále vhodné poukázat na dříve přijaté závěry Ústavního soudu, že nelze spatřovat nedostatek spočívající ve skutečnosti, že konfiskace podle dekretu č. 12/ 1945 Sb. proběhla bez náhrady, když absence náhrady je inherentním znakem konfiskace, pro níž nemusí být splněny podmínky pro vyvlastnění podle čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 20. 2. 2020, sp. zn. III. ÚS 2130/17). Nelze mít za to, že tato skutečnost měla mít vliv na neúčinnost konfiskace vůči majetku právního předchůdce žalobkyně a). Je nutné si uvědomit, že na rozdíl od vyvlastnění se v případě konfiskace mj. může projevovat její„ sankční“ charakter (především ve vztahu k osobám uvedeným v § 1 odst. 1 písm. b) dekretu č. 12/1945 Sb.), který z podstaty věci náhradu za konfiskovaný majetek vylučuje.

29. Působnosti dekretu [číslo] 1945 Sb. na majetek [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] nijak nebránila ani skutečnost, že jmenovaný byl v době konfiskace hlavou neutrálního státu. Je totiž třeba rozlišovat majetek vlastněný státem, popř. jeho představitelem z titulu výkonu významného státního úřadu či ústavní funkce, a majetek vlastněný takovou osobou bez spojitosti s jejím postavením. Lze i poukázat na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ve věci bývalého řeckého krále a dalších proti Řecku, 2000, byť tato věc není skutkově obdobná projednávané věci. Soud však v této věci formuloval pro nyní projednávanou věc podstatný závěr, že je třeba rozlišovat situace, zda majetek patřil stěžovatelům jako soukromým osobám a nikoli jako členům královské rodiny. Nutno dodat, že dle uvedeného rozhodnutí dokonce ani speciální režim, jemuž královský majetek podléhal, nesvědčí o tom, že majetek byl veřejného a sui generis charakteru s důsledkem, že nikdy nepatřil rodině. Soud je tak přesvědčen, že na desítky zemědělských pozemků, jejichž vlastníkem byl [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], je třeba pohlížet jako na jeho soukromé vlastnictví nesouvisející s jeho postavením hlavy státu a nesloužící k účelům s takovým postavením spojeným. Tvrzení, že žalobkyně a) je nadací sloužící k hrazení nákladů spojených s výkonem hlavy státu, je potom bezpředmětné, neboť na ni nikdy vlastnické právo ke sporným nemovitostem nemohlo být převedeno, když těchto se československý stát roku 1945 chopil a právní předchůdce žalobkyně a) vlastnictví k nim pozbyl. Jelikož byl konfiskovaný majetek soukromým vlastnictvím [jméno] [jméno] [příjmení] z [anonymizováno], nelze přisvědčit tvrzení žalobců, že příslušným k vydání deklaratorních aktů nebyl okresní národní výbor, nicméně tak měl učinit ústřední orgán státní správy. Nedostatkem pravomoci ve vztahu k právnímu předchůdci žalobkyně a) se již zabýval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 26. 4. 2017, sp. zn. 22 Cdo 4705/2016, v němž odkázal i na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 1947, sp. zn. 116/46, dle kterého„ nelze o tom pochybovati, že vydávání deklaratorních rozhodnutí o tom, jsou-li splněny zákonné předpoklady konfiskace podle dekretu [číslo] 1945 Sb., náleží do působnosti národních výborů - okresního, resp. zemského - jakožto orgánů veřejné správy politické“, s tím, že stejný soud též konstatoval, že deklaratorní rozhodnutí o tom, že osoba, které se konfiskuje zemědělský majetek podle § 1 odst. 1 písm. a) dekretu č. 12/1945 Sb., je národnosti německé nebo maďarské, vydává okresní národní výbor jako orgán k tomu příslušný.

30. Soud tak dospěl k závěru, že jelikož žalobkyně a), resp. její právní předchůdce, není od 23. 6. 1945 vlastníkem sporných pozemků, nemohou se nyní žalobkyně a) jako vlastník nemovitostí a žalobce b) z titulu požívacího práva k nemovitostem ani účinně po žalovaných domáhat jejich vyklizení ve smyslu § 1040 o.z. Tím jsou vyřešeny i uplatněné nároky na peněžité náhrady, ať již eventuální petit za nemožnost vyklizení nemovitostí ve smyslu § 1039 o.z. či nárok na vydání plodů a užitků nepoctivým držitelem ve smyslu § 1000 o.z, neboť plody a užitky nemohly žalobcům po dobu, po kterou žalobkyně a) nebyla vlastníkem nemovitostí, ujít. Soud tedy kromě žaloby na určení s ohledem na uvedené zamítl i ostatní žalobou uplatněné nároky.

31. Výroky o nákladech řízení jsou odůvodněny § 142 odst. 1 o. s. ř. Při stanovení tarifní hodnoty odměny advokáta za úkon právní služby soud vycházel ze součtu částek 50 000 Kč za žalobu o určení vlastnického práva (§ 9 odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ a.t.“), 10 000 Kč za žalobu o vyklizení (§ 9 odst. 1 a.t.) a 100 000 Kč za žalobu o vydání náhrady za plody a užitky (§ 8 odst. 1 a.t.). Na tarifních hodnotách za žalobu o vyklizení a žalobu o zaplacení se každý z žalobců podílí jednou polovinou, žalobkyně a) se pak sama podílí na tarifní hodnotě za žalobu o určení vlastnického práva k nemovitostem. Ze součtu tarifních hodnot 160 000 Kč tak na žalobkyni a) připadá 105 000 Kč (tj. 66 %), na žalobce b) připadá 55 000 Kč (tj. 34 %). Odměna za úkon právní služby pak činí 7 500 Kč (§ 7 bod 5. a.t.).

32. Žalovaná 1) byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení. Konkrétně má žalovaná 1) nárok na náhradu částky za tři paušální náhrady ve výši 900 Kč nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za přípravu účasti na jednání (§ 1 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 254/2015 Sb.) a účasti na jednání dne 31. 8. 2021 a dne 10. 9. 2021 (§ 1 odst. 3 písm. c) vyhlášky č. 254/2015 Sb.). Žalobkyně a) je povinna hradit 66 % z této částky a žalobce b) 34 % z této částky.

33. Žalovaná 2) byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalované 2) je plátcem této daně. Konkrétně má žalovaná 2) nárok na náhradu částky 600 Kč nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za návrh na přerušení řízení ze dne 30. 1. 2019 a vyjádření k žalobě ze dne 5. 4. 2019 (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.), a dále: -) Advokát žalované učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), písemné podání ve věci samé ze dne 5. 3. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), vyjádření žalované k návrhu na přerušení řízení (§ 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 a.t.), účast na jednání soudu dne 31. 8. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.) o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 7 500 Kč, o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny (vyjádření žalované k návrhu na přerušení řízení) činí 1 x 3 250 Kč, o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 a.t.), -) 933,04 Kč - náhrada za jízdu osobním automobilem tov. zn. Škoda při cestě Praha - Kutná Hora a zpět (jednání před soudem dne 31. 8. 2021) o celkové vzdálenosti 171 Km, při ceně 27,80 Kč za litr pohonných hmot a náhrady 4,40 Kč za kilometr dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., -) 600 Kč - náhrada za promeškaný čas advokáta strávený cestou do místa úkonu v celkové délce 6 započatých půlhodin (dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t.), -) 5 981,44 Kč (náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z výše uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak má žalovaná 2) nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 35 064,48 Kč, a to k rukám zástupce žalované 2) ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně a) je povinna hradit 66 % z této částky a žalobce b) 34 % z této částky. Soud oproti vyčíslené náhradě nákladů řízení nepřiznal náhradu za 21 % daně z přidané hodnoty za úkony, které činila ještě sama žalovaná 2) jako nezastoupený účastník řízení. Dále nebyla žalované 2) přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za vyjádření k návrhu na odročení ze dne 20. 9. 2019, když takové podání nelze považovat za účelně vynaložené náklady, neboť žádost o odročení jednání je ryze záležitostí soudu a žádajícího účastníka, přičemž další tvrzení uvedená v tomto podání byla rekapitulací vyjádření k žalobě, které již předtím učinila žalovaná 2).

34. Žalovaná 3) byla v řízení plně úspěšná a náleží jí plná náhrada účelně vynaložených nákladů řízení a náhrady za daň z přidané hodnoty, jelikož advokát žalované 3) je plátcem této daně. Konkrétně má žalovaná 3) nárok na náhradu částky 300 Kč nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za vyjádření k žalobě ze dne 1. 3. 2019 (§ 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 254/2015 Sb.), a dále: -) Advokát žalované učinil v řízení celkem čtyři úkony právní služby: příprava a převzetí zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) a.t.), písemné podání ve věci samé ze dne 28. 2. 2020 (§ 11 odst. 1 písm. d) a.t.), vyjádření žalované k návrhu na přerušení řízení (§ 11 odst. 2 písm. c), odst. 3 a.t.), účast na jednání soudu dne 31. 8. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) a.t.) o) Mimosmluvní odměna za tři úkony právní služby činí 3 x 7 500 Kč, o) Mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby ve výši jedné poloviny (vyjádření žalované k návrhu na přerušení řízení) činí 1 x 3 250 Kč, o) Paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 4 x 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., adv. tarifu). Celkem tak má žalovaná 3) nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 27 250 Kč, a to k rukám zástupce žalovaného ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o.s.ř.). Žalobkyně a) je povinna hradit 66 % z této částky a žalobce b) 34 % z této částky. Soud oproti vyčíslené náhradě nákladů řízení nepřiznal náhradu za 21 % daně z přidané hodnoty za všechny úkony učiněné zástupci žalované 3), neboť žádný ze zástupců soudu nedoložil, že je plátcem této daně. Žalované 3) dále nebylo přiznáno cestovné, neboť soudu nebyla doložena kopie velkého technického průkazu k vozidlu, jímž měla být cesta k jednání před soudem dne 31. 8. 2021 vykonána. Dále nebyla žalované 3) přiznána odměna a náhrada hotových výdajů za vyjádření k návrhu na odročení ze dne 13. 9. 2019, když takové podání nelze považovat za účelně vynaložené náklady, neboť žádost o odročení jednání je ryze záležitostí soudu a žádajícího účastníka, přičemž další tvrzení uvedená v tomto podání byla rekapitulací vyjádření k žalobě, které již předtím učinila žalovaná 3).