5 C 56/2023-136

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Antonína Pektora a přísedících Ing. Bc. Olgy Smetkové a Martina Bartoše ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení 920 257 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 857 009 Kč se zákonným úrokem z prodlení výši 15 % jdoucím ročně od 16. 3. 2023 do zaplacení, a to vše ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zčásti, co do zaplacení 61 369 Kč se zákonným úrokem z prodlení jdoucím ročně od 16. 3. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení 180 809 Kč k rukám zástupce žalobkyně a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever [číslo] [variabilní symbol] soudní poplatek 44 463 Kč ve lhůtě do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 29. 3. 2023 se žalobkyně vůči žalované domáhala zaplacení náhrady škody ve výši 900 257 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.3.2023 do zaplacení. Žalovaná částka byla složena z bolestného 529 059 Kč, ztížení společenského uplatnění 448 000 Kč, nákladů na znalecké posudky 11 900 Kč, nákladů na péči o žalobkyni 44 800,50 Kč. Po zahájení projednání věci před soudem žalobkyně podáním ze 7. 12. 2023 rozšířila uplatněný nárok na bolestné o částku 50 311 Kč, současně však s ohledem na platby ze strany žalované vzala zčásti, co do nároku na úhradu nákladů za péči o žalobkyni v rozsahu 31 190 Kč, žalobu zpět. O připuštění změny žaloby a částečnému zastavení řízení bylo soudem rozhodnuto při jednání dne 8. 1. 2024 usnesením. Předmětem řízení tak byla po dispozicích s žalobou částka 918 378 Kč.

2. Žalobkyně žalobou odůvodňovala tím, že byla na základě pracovní smlouvy zaměstnána jako poštovní doručovatelka u žalobkyně. Dále uvedla, že při plnění pracovních úkolů 12. 3. 2021 byla zraněna v důsledku napadení psem, za což byla [jméno] [příjmení] rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze 7. 12. 2022 odsouzena. Žalobkyně uvedla, že v důsledku úrazu jí vznikl nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění a dále náhradu nákladů na vynaložené lékařské posudky a nákladů na péči o žalobkyni ze strany rodinných příslušníků.

3. Bolestné bylo žalobkyní nejprve vyčísleno na částku 529 059 Kč, kdy žalobkyně vycházela z lékařského posudku MUDr. [příjmení] z 27. 11. 2022, jenž určil bolestné [číslo] body s tím, že podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. § 3 se vypočte hodnota jednoho bodu jako 1 % průměrné mzdy stanovené Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí předchozího kalendářního roku, když dle žalobkyně činí hodnota bodu 393,06 Kč a žalobkyně s odkazem na ustanovení § 271 c) zákoníku práce vypočetla výši bolestného ve vazbě na určených [číslo] bodů bez 40 bodů s ohledem na to, že žalovaná doposud zaplatila 10 000 Kč. Podáním ze 7. 12. 2023 v reakci na závěry vyslechnutého znalce [příjmení] [příjmení] žalobkyně změnila rozsah uplatněného nároku na bolestné, a to na 579 370 Kč, když vycházela z toho, že jmenovaný znalec ohodnotil bolestné v souladu s nařízením vlády [číslo] na celkem [číslo] bodů a současně provedl zvýšení o 10 %, tedy na [číslo] bodů. Současně žalobkyně vycházela z toho, že s ohledem na přechodné ustanovení nařízení vlády číslo 451/2022 Sb. článek II, podle nějž nebylo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady za bolest nebo náhrady za ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení spole-čenského uplatnění podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení, z čehož dle žalobkyně vyplývá, že je na místě vycházet z hodnoty jednoho bodu 393,06 Kč.

4. Žalobkyně dále uplatňovala náhradu škody v podobě ztížení společenského uplatnění v celkové výši 314 448 Kč, a to opět s odkazem na znalecký posudek MUDr. [příjmení] z 27. 11. 2022, v němž bylo bolestné ohodnoceno na [číslo] bodů, a to ve struktuře 300 bodů za plošné jizvy obou stehen, 800 bodů za léčenou posttraumatickou stresovou poruchu, kdy při hodnotě bodu 393,06 Kč žalobkyně dovodila rozsah nároku.

5. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu škody ve formě bolestného a ztížení společenského uplatnění žalobkyně uvedla, že byly poškozeny její tělesné funkce s tím, že se u ní projevuje psychická labilita, vyhýbavé chování, snížení sebedůvěry, snížení kvality spánku, fobie ze psů, bolest v dolní končetině a omezená protektivní funkce kůže. Žalobkyně uvedla, že musela absolvovat dvě operace v souvislosti s pracovním úrazem způsobeným pokousáním psem a to 12. 3. a 24. 3. 2021, v této souvislosti byla i hospitalizována. S následky, kdy trpí bolestmi a pnutím v oblasti poranění a s diagnózou od ambulantního psychiatra, posttraumatic-ká stresová porucha. Žalobkyně uvedla, že na bolestném jí bylo proplaceno toliko 10 000 Kč.

6. Dále se žalobkyně domáhala náhrady škody ve formě nákladů spojených s péčí o zdraví ve smyslu § 2960 občanského zákoníku, kdy po napadení psem byla od 12. 3. do 29. 3. 2021 hospitalizována a po propuštění si musela dva týdny aplikovat do podkoží fraxiparn a ob den mu bylo nutné provádět převazy, dále trpěla bolestmi, musela užívat léky, pohybovala se pouze o berlích do 26. 4. 2021. Následně od června 2021 užívala francouzské berle a pak byla schopná krátké procházky maximálně do 4 km bez opory. Setrvala u ní ztuhlost jizev a bolestivost, nebyla sto zvládat větší fyzickou zátěž. Končetinu musela odlehčovat a procvičovat prsty nohou, nezbytné bylo udržovat krytí v suchu, v čistotě, bez polohování a tlaku na ránu. Žalob-kyně uvedla, že v této souvislosti potřebovala pomoc při jednotlivých činnostech a to konkrétně oblékání, obouvání, pomoc s přípravou lůžka, časté převlékání ložního prádla, pomoc při mytí, pedikúře, obstarání stravy, vaření, donesení jídla a pití, úklidu v domácnosti, nákupu potravin, léků, čisticích prostředků, každodenní i méně časté činnosti ve vyšších polohách, vyndávání, zandávání věcí z horních polic a skříněk, drobné opravy v domácnosti, doprovod k lékaři, na úřady, pomoc se zasíláním a vyzvedáváním zásilek na poště, pomoc s péčí o rány a podáváním léků. V této souvislosti žalobkyně vyčíslila počet nezbytných hodin, kdy jí musela být poskyto-vána asistence a to v roce 2021, kdy se úraz stal po dobu 27 dní od 29. 3. do 26. 4., minimálně pět hodin denně, v následujícím období 35 dní od 27. 4. do 31. 5. po dobu tří hodin denně a v posledním období od 1. 6. do 3. 9. v období jedné hodiny denně po 95 dní. Žalobkyně vycháze-je ze sazby podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. 130 Kč za hodinu s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu II. ÚS 664/19, vyčíslila nárok za uvedené období na částku 44 850 Kč.

7. Žalobkyně rovněž uvedla, že žalovaná přes upomínku z 23. 2. 2023 uplatněnou náhradu škody, jenž byla následně uplatněna u soudu žalobou ve stanovené lhůtě do 15. 3. 2023 neuhra-dila.

8. Žalovaná k žalobě uvedla, že ji považuje za nedůvodnou a navrhuje její zamítnutí, neboť ačkoliv je mezi účastnicemi nesporné, že žalobkyně pro žalovanou pracuje a v inkriminovaném období pracovala jako poštovní doručovatelka a že ve vztahu k plnění pracovních úkolů byla 12. 3. 2021 zraněna v důsledku napadení psem, pak veškeré nároky spojené s náhradou škody způsobenou zaměstnanci při plnění pracovních úkolů žalovaná prostřednictvím pojišťovny Kooperativa uhradila. Žalovaná konkrétně uvedla, že žalobkyni bylo proplaceno na bolestném 10 000 Kč, při 40 bodech po 250 Kč, dále na ztížení společenském uplatnění 75 000 Kč při 300 bodech a sazbě 250 Kč. A v průběhu řízení pak žalovaná uvedla, že žalobkyni bylo 13. 7. zčásti uhrazeno na nákladech ošetřování 31 590 Kč a to za prvních 27 dní od 29. 3. do 26. 4. 2021 čtyři hodiny denně, za druhé období od 27. 4. do 31. 5. 2021 tři hodiny denně a za poslední ob-dobí od 1. 6. do 3. 9. 2021, jedna hodina denně, ale pouze do 30. 6. 2021, nikoliv do 3. 9. 2021. Žalovaná namítala, že žalobkyně nesprávně určila hodnotu bodu na 393,06 Kč od 1. 1. 2023, když stěžejní je datum vydání lékařského posudku a nelze požadovat vyšší cenu. Ve vztahu k nároku na zaplacení 11 900 Kč žalovaná namítala, že náklady vynaložené na lékařský posudek nebyly ze strany žalobkyně doloženy. Ve vztahu k ztížení společenského uplatnění stanoveného v lékařském posudku MUDr. [příjmení] ohledně diagnózy - posttraumatická stresová porucha, žalobkyně namítala, že taková to psychická újma na zdraví musí být potvrzena psychiatrickým pracovištěm a v této souvislosti žalovaná považovala za sporné, že by byl měl lékař MUDr. [příjmení], který zpracovával lékařský posudek a jenž má znalecké oprávnění k posudkům na stanovení ztížení společenského uplatnění a bolestného, podle metodiky Nejvyššího soudu ČR, oprávnění určit v tomto ohledu ztížení společenského uplatnění. Žalovaná poukazovala na usta-novení § 5 odst. 1 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., podle nějž rozsah bodového ohodnocení musí být přiměřený povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví včetně komplikací vzniklých v příčinné souvislosti s pracovním úrazem. Ve vazbě na dosud vyplacené částky žalovaná předložila lékařský posudek MUDr. [příjmení], na jehož základě bylo vyplaceno 10 000 Kč, lékařský posudek MUDr. [příjmení], na jehož základě bylo vyplaceno na ztížení společenského uplatnění 75 000 Kč. Dále doložila vyrozumění žalobkyně o proplacení těchto částek, a to dopisem z 23. 12. 2022 a 11. 1. 2021. Ke stanovení diagnózy posttraumatické stresové poruchy žalovaná uvedla, že u psychické újmy se předpokládá, že jde o trvalý stav bez předpokladu na zlepšení léčení. Tato skutečnost nebyla doložena lékařskou zprávou a příslušným psychiatrickým pracovištěm a současně nebyla doložena příčinná souvislost s pracovním úrazem, když podle žalované jediná zmínka je obsaže-na ve znaleckém posudku o tom, že došlo k vyšetření žalobkyně u psychiatra. Žalovaná tedy namítala, že lékařský posudek MUDr. [příjmení] byl vypracován i ohledně posttraumatické streso-vé poruchy, ačkoliv uvedený lékař je chirurg a neměl tedy příslušnou odbornost. Dále žalovaná namítala rozpor mezi uvedením údaje o stabilizaci zdravotního stavu v lékařském posudku MUDr. [příjmení] k 12. 3. 2022 a tím, že první psychiatrické vyšetření žalobkyně je doloženo k 24. 1. 2022, z čehož žalovaná dovozovala, že z údajů v posudku nelze přisvědčit závěru znalce [příjmení] [příjmení], že by psychický stav byl stabilizován jako trvale nepříznivý k 12. 3. 2022 (Žalobkyně k této námitce uvedla, že lékař stanovil dobu stabilizace zdravotního stavu formálně jeden rok od úrazu a že, žalobkyně se začala léčit s psychickými problémy na začátku roku 2022, kdy se po výslechu na Policii České republiky zhroutila).

9. Na základě projednání věci před soudem a provedeného dokazování dospěl soud k následují-cím skutkovým zjištěním, z nichž dovodil níže uvedené právní závěry.

10. Pokud jde o základní předpoklady pro uplatnění náhrady škody, pak mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobkyně utrpěla, v souvislosti s plněním pracovních úkolů u žalované, pro niž pracovala jako poštovní doručovatelka na základě pracovní smlouvy, dne 12. března 2021 zranění v důsledku napadení psem. O tom byl sepsán 12. 3. 2021 záznam o úrazu, z nějž vyplý-vá, že žalobkyně jako poštovní doručovatelka při doručování pro žalovanou na adrese [anonymizováno] 4 utrpěla zranění v důsledku pokousání psem na levém stehni dolní části nohy. O tom, jak k úrazu došlo a s jakými následky, svědčí i rozsudek [název soudu] z 7. 12. 2022 sp. zn. [spisová značka], kdy [jméno] [příjmení] byla odsouzena pro přečin těžkého ublížení na zdraví s tím, že žalobkyni 12. 3. 2021 v době mezi 13:15 hodinami a 13:20 hodinami v obci [adresa] při doručování zásilky napadl pes křížence rasy Stafordšírský teriér a pitbul jehož odsouzená řádně nezabezpečila, kdy dostatečně nezajistila dveře, pozvala žalobkyni dál a kdy žalobkyně vstoupila na dvůr domu, zmíněný pes z domu vyběhl a žalobkyni pokousal zezadu do stehna levé nohy, čímž ji způsobil poranění, a to ránu kousnutou zadní plochy stehna vlevo, což si vyžádalo lékařské ošetření a následnou hospitalizaci včetně plastické operace ve Fakultní ne-mocnici v [obec] od 12. 3. do 29. 3. 2021 a do 26. 4. 2021 byla žalobkyně nucena používat pod-půrné berle, poté se po dobu dalšího měsíce pohybovala pomocí francouzských berlí a byla nucena do poloviny srpna absolvovat rehabilitace, pracovní neschopnost trvala od 12. 3. do 3. 9. 2021. Žalobkyně byla v důsledku poranění omezena na obvyklém způsobu života nejprve intenzivní bolestivostí poraněného místa, zadní plochy levého stehna, dále hospitalizací a ome-zením pohybu s tím, že v souvislosti s napadením trpí posttraumatickou stresovou poruchou. V souvislosti s tímto rozsudkem byla žalobkyně se svými nároky na náhradu škody odkázána na ří-zení ve věcech občanskoprávních.

11. V této souvislosti je třeba uvést, že pokud jde o základ nároku na náhradu škody, pak podle § 269 odst. 1 zákoníku práce je zaměstnavatel povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemá-jetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem, jestliže obojí vzniklo při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zákoník práce připouští tzv. liberační důvody, kdy povinnost odškodnění zaměstnavatele nestíhá, ty jsou uvedeny v § 270 zákoníku práce, avšak z tvrzení účastníků neplyne, že by v projednávané věci nastala situace, kterou by bylo možno pod tyto liberační důvody podřadit.

12. Pokud jde o rozsah náhrady škody, pak podle § 271 c) odst. 1 zákoníku práce vzniká poško-zenému zaměstnanci nárok na náhradu za bolest a ztížení společenského uplatnění, jenž je mu poskytnuta jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odst.

2. Podle § 271 c) odst. 2 zákoníku práce vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitosti ve vzta-hu k posuzované činnosti. Tímto nařízením je nařízení vlády číslo 276/2015 Sb.. Podle § 271 d) zákoníku práce se poskytují i účelně vynaložené náklady spojené s léčením a to tomu, kdo tyto náklady vynaložil.

13. Pokud jde o mezi účastníky spornou částku, kterou lze požadovat za jeden bod podle přís-lušných předpisů, pak dle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. § 3 se tato částka stanoví jako 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů Českého statistického úřadu za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění. U bolestného se toto určení provádí dle § 5 odst. 1 citovaného nařízení v době, kdy je zdravotní stav ustálen a musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví, včetně komplikací s tím spojených. U ztížení společenského uplatnění se určení provádí dle § 7 odst. 1 citovaného nařízení vlády až rok poté, kdy došlo k poškození na zdraví pracovním úrazem. Podle § 8 odst. 1 citovaného naří-zení může lékařský posudek vydat ošetřující lékař příslušné specializované způsobilosti anebo zvláštní odborné způsobilosti (tj. na ocenění nemajetkové újmy).

14. V posuzované věci znalec [příjmení] [příjmení] při svém výslechu ke zpracovaným lékařským posudkům uvedl, že v zásadě jakékoliv poranění, tedy i poranění, ke kterému došlo u žalobkyně, se do jednoho roka zahojí. V tomto případě tedy mělo dojít k určení bolestného a ztížení spole-čenského uplatnění po roce od úrazu, tedy po 12. březnu 2022. Zde je však uvedené modifiko-váno přechodným ustanovením nařízení vlády číslo 452/2022 Sb. článku 2, podle něj se užije aktuální znění, pokud nebylo přede dnem účinnosti tohoto nařízení rozhodnuto o stanovení náhrady bolestného a ztížení společenského uplatnění. Pod rozhodnutí v tomto smyslu spadá taxace jednotlivých poranění a omezení dle příloh nařízení vlády [číslo] není tím však míněno stanovení hodnoty bodu, který je v posuzované věci odvislý od průměrné mzdy v roce 2021, neboť k ustálení zdravotního stavu sdělení znalce [příjmení] [příjmení] došlo do jednoho roku, tedy k 12.3.2022. V této souvislosti je zřejmé, že podle údajů zveřejňovaných Českým statistic-kým úřadem činila průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2021 částku 37 047 Kč. Za této situace při aplikaci § 3 odst. 1 nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., se hodnota bodu stanoví jako 1 % z posledně uvedené částky a činí tak 370,47 Kč a nikoliv 393,06 Kč, z kteréžto hodnoty vycházela při výpočtu náhrady škody žalobkyně. Z výslechu znal-ce MUDr. [příjmení] vyplynulo, že při stanovování ztížení společenského uplatnění a bolestného ve formě lékařského posudku podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., datovaných k 27. 11. 2022, vycházel z taxace stanovené přílohou tohoto nařízení k datu, kdy lékařský posudek zpra-covával.

15. Pokud jde o určení výše bolestného, pak z lékařského posudku vystaveného 27. 11. 2022 MUDr. [jméno] [příjmení] vyplývá, že tento ve vztahu k žalobkyni a jejímu pracovnímu úrazu pokousáním psem dne 12. 3. 2021 stanovil výši bolestného podle přílohy nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. na [číslo] bodů podle položky 1.7 – rozsáhlá hluboká rána stehna, kousnutí a ztrá-tové poranění kůže 200 cm. Dále ve vztahu k operaci z 24. 3. 2021 - překrytí defektu DE štěpem, odběr z druhého stehna - položka 1.7, zkráceno na polovinu 250 bodů. Stanovených [číslo] bodů bolestného zvýšil podle § 6, 1a) cit. nařízení vlády pro psychickou alteraci, následně přecházející do posttraumatické stresové poruchy o 10 %, to jest 126 bodů na celkem [číslo] bodů. V posudku je dále uvedeno, že žalobkyně byla hospitalizována ve Fakultní nemocnici v [obec], Klinika, ortopedie a traumatologie v období od 12. do 29. března. 2021, přičemž 12. 3. 2021 absolvovala revizi rány, drenáž a debridenet a 24. 3. 2021 absolvovala operaci, při které došlo k překrytí defektu D-F štěpem, odběr z druhého stehna. V poznámkách je dále uvedena, že žalobkyně je k datu vydání posudku léčena pro posttraumatickou stresovou poruchu. Dále je v posudku odkazováno na znalecký posudek [číslo] vypracovaný 22. 8. 2022 tímto znalcem podle metodiky Nejvyššího soudu ČR ohledně bolestného a ztížení společenského uplatnění. Z posudku je zřejmé, že znalec při hodnocení zdravotního stavu žalobkyně a průbě-hu léčení vycházel z propouštěcí zprávy z hospitalizace na Klinice ortopedie Fakultní nemocnice [obec] za období od 12. do 29. 3. 2021, zprávy a vyšetření a kontrol z ambulance Kliniky ortopedie Fakultní nemocnice [obec] z 31. 3., 2. 4., a 4. 4. 2001 a zpráv a vyšetření a kontrol na ambulanci Oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice [obec] ze dne 6. 4., 8. 4., 20. 4., 16. 7., 3. 9. 2021 a zpráv a z vyšetření a kontrol na rehabilitaci - Rezidence [obec] z 26. 4., 8. 6., 27. 7. 2021 a ve vztahu k psychickému stavu žalobkyně, zprávy z psychiatrického vyšetření na pracovišti A-Shine [obec] z 24. 1. a 10. 8. 2022. Znalec měl dále je k dispozici doku-mentaci rány a v průběhu hojení. Znalec rovněž provedl vlastní vyšetření žalobkyně v místě bydliště 17.8.2022. Současně je třeba uvést, že k důkazu byly lékařské zprávy citované v tomto posudku soudem provedeny včetně fotodokumentace způsobeného úrazu. Při výslechu k posudkům znalec uvedl, že má za to, že podklady, které měl k dispozici, jsou dostatečné pro to, aby mohl učinit příslušné závěry. K závěru o velikosti poranění způsobené napadením psem ža-lobkyně znalec ve svém výslechu uvedl, že podle velikosti jizvy bylo poranění zhruba o velikosti 200 cm s obvodem obdélníku defektu 60 cm. Znalec poukázal na to, že podkladová dokumen-tace, a to zpráva doktorky [příjmení] (všeobecné lékařky žalobkyně), neodpovídá zejména přijí-mací zprávě z Fakultní nemocnice v [obec], kde bylo popsáno, že poranění je o velikosti dvou mužských dlaní, když se vychází z toho, že dlaň je plocha 10 x 10 cm. K závěru o stabilizaci zdravotního stavu žalobkyně do jednoho roku po úrazu znalec [příjmení] [příjmení] uvedl, že se jedná o obecné východisko podle příslušné metodiky, jež odráží i obecnou praxi v tom, že jakékoliv poranění tohoto typu se zpravidla do jednoho roku zcela zahojí, že přesný okamžik k ustálení zdravotního stavu není až tak důležitý, neboť zde bylo zřejmé, že v roce 2022 dojde k ustálení zdravotního stavu. Ve vztahu k diagnóze posttraumatické stresové poruchy znalec uvedl, že ve svých závěrech vycházel z podkladové zprávy psychiatričky MUDr. [příjmení] z 24. 1. a 10. 8. 2022 s tím, že jmenovaná lékařka tuto diagnózu stanovila jednoznačně a stav trval nejméně devět měsíců, takže bylo možno jí mít za ustálenou. Znalec přitom uvedl, že zdravotní stav v tomto ohledu se může změnit, diagnóza je léčitelná, obtíže ale mohou přetrvávat i doživotně. Znalec dále uvedl, že vztah mezi závěry jeho posudku [číslo] 2022 z 22. 8. a lékařského posudku vyplněného pro pojišťovnu z 27. 11. 2022, z hlediska výše bolestného není žádný, neboť v prvně jmenovaném posudku vycházel z metodiky Nejvyššího soudu ČR k ohodnocení bolesti a u druhého posudku pro pojišťovnu vycházel při taxaci bolestného z nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Pokud v obou formulářových ohodnocených pro pojišťovnu odkazoval na posudek z 22. 8., pak nikoliv na část týkající se bodového ohodnocení, ale na část, která fakticky popisuje úraz poškozené a způsob jejího léčení, případně zjištěných diagnóz. K posudku o bolestném pro pojišťovnu znalec ve výslechu uvedl, že podle položky 1.7 přílohy nařízení vlády č. 276/2015 Sb., je stanovena taxace pěti bodů za 1 cm poranění, když v posuzované věci z podkladů, zejména zpráv Fakultní nemocnice v [obec], kde byla žalobkyně hospitalizována, vyplývá, že poranění kůže bylo o velikosti 20 cm. Ve vztahu k další položce bolestného 1.7, za operaci z 24. 3. 2021, kdy došlo k překrytí defektu DE štěpem a odběru z druhého stehna, zna-lec ve výslechu doplnil, že citovaná vyhláška týkající se pracovních úrazů nepočítá s lékařským zákrokem, který se zde odehrál, kdy došlo k odběru dermoepiderálního štěpu, což je v podstatě kus kůže a nikoliv celá kůže, což byl také důvod, proč při ohodnocení znalec užil položku nejbližší, tedy položku 1.7, když vycházel při odběru štěpu z velikosti 8 x 13, tedy 104 cm a z taxace dle přílohy vyhlášky pěti body, z čehož vychází 520 bodů. Právě z důvodu, že se nejednalo o odběr celé kůže, znalec tuto položku krátil na polovinu, tedy na 260 bodů. Ve vzta-hu k 10 % navýšení bodového ohodnocení, tj. o 126 bodů k stávajícím [číslo] bodům a to ve vazbě na zvýšenou psychickou alteraci, znalec při výslechu vysvětlil, že použil § 6 a) nařízení vlády č. 276/2015 Sb., která umožňuje 10 % navýšení z důvodu vzniku určitých typů komplika-cí, které jsou zde uvedeny a byť dle znalce mezi těmito komplikacemi není výslovně uvedena psychická alterace, lze jí pod okruh těchto komplikací podřadit, a proto postupoval tak, že cel-kovou částku navýšil o 10 %, tedy 126 bodů. Znalec dále vysvětlil, že 10 % navýšení a nikoliv menší, zvolil proto, že psychická alterace poškozené netrvala omezenou dobu v řádech dnů či týdnů, ale naopak se prohlubovala a rozvinula až do posttraumatické stresové poruchy. Dále znalec doplnil ve vztahu k oběma zákrokům, kterým se žalobkyně podrobila při prvotní hospi-talizaci ve Fakultní nemocnici v [obec], že v případě prvního ošetření šlo o jednoduchou operaci, vyčištění rány, excize okrajů, což by bylo možno hodnotit bodově analogicky podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. jako lehký otřes mozku a to i ve vztahu k druhé operaci, která byla závažnější a při níž došlo k odebrání příslušného kožního štěpu z jedné nohy a jeho současného přenesení na poraněné místo. Ve vztahu k provedené anestezii u obou operací by pak podle znalce bylo nejvhodnější použít položku pohmoždění dýchacích cest. Obě položky jsou podle přílohy nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. otaxovány 20 body. Znalec výslovně uvedl, že by tedy doplnil stávající taxaci bolestného ve vztahu k první a druhé operaci o analogické užití položky dvakrát zajištění dýchacích cest – anestezie, otaxované 20 body a lehký otřes mozku otaxovaný 20 body, celkem tedy za každou operaci po 40 bodech, tj. navýšení na [číslo] bodů s tím, že současně je na místě zvýšení o 10 % podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 276/2015 Sb. na [číslo] bodů. Znalec k navýšení uvedl, že podání anestezie i operace s sebou nese vždy určité riziko, předsta-vuje zatížení organismu, zejména pokud jde o využití tracheálního zajištění dýchacích cest. Znalec také vysvětlil rozdíl mezi velikostí pooperační jizvy 7 x 7 cm a velikostí rány, z níž vy-cházel 10 x 10 cm, kdy k zmenšení došlo v důsledku prvního ošetření operačního, kdy aplikace tzv. adaptačních stehů vedla k přiblížení okrajů rány k sobě včetně vzniku nové tkáně na okrajích a toho, že samotné jizvení vede k přirozené stahování jizvy. Znalec také vysvětlil, z jakého důvodu použil položku 1.7 pro ztrátové poranění v rozsahu 200 cm oproti položce [číslo], kterou použila MUDr. [příjmení] s tím, že tato položka se vztahuje pouze na poranění kůže bez vzniku rány, kdy se oddělí část kůže od podkoží. U žalobkyně však došlo k ráně pokousání psem, který vykousl na zraněném místě celou kůži a zčásti i více.

16. Pokud jde o položku bolestného, má soud za to, že závěry znalce [příjmení] [příjmení] z hlediska rozsahu vzniklého poranění a způsobu léčení včetně uvedené taxace a to včetně navýšení bolestného o dalších 80 bodů ve vazbě na položky dvakrát pohmoždění dýchacích cest po 20 bodech a dvakrát lehký otřes mozku po 20 bodech souvisejících s prvotním ošetřením žalobkyně ve Fakultní nemocnici v [obec a číslo] 3. a následnou reoperací z 24. 3. 2021 je důvodné. Celkem tedy došlo k navýšení základního ohodnocení bolestného na [číslo] bodů. Toto bodové ohodnocení dále bylo navýšeno o 10 %, tedy na celkem [číslo] bodů. Při hodnotě bodu 370,47 Kč se jedná o částku 546 073 Kč. Jestliže bylo mezi účastníky nesporným, že ze strany žalované bylo plněno 10 000 Kč, pak vznikl žalobkyni nárok (v intencích právní úpravy uvedené v odst. 12 rozsudku) na zaplacení bolestného ve výši 536 073 Kč a bylo-li ze strany žalobkyně požadováno na bolestném 579 370 Kč, musela být žaloba v části tohoto nároku na náhradu škody co do 43 297 Kč zamítnuta.

17. Pokud jde o námitky žalované vztahující se k odbornosti znalce, pak z výpisu ze seznamu lékařů ohledně znalce [příjmení] [příjmení] je zřejmé, že tento má specializace chirurgie a z dalšího výpisu ze seznamu znalců je zřejmé, že se jedná o znalce, který má odbornost pro stanovení nemateriální újmy na zdraví podle příslušné metodiky Nejvyššího soudu ČR (Jedná se o stanovisko Nejvyššího soudu ČR Cpjn 14/2014 z 12. 3. 2014, týkající se aplikace § 2958 občanského zákoníku). Jde tedy o znalce, kterého má na mysli podzákonný předpis uvedený v odst. 13 odůvodnění. Znalec ke své odbornosti uvedl, že zapsání do seznamu znalců pro tuto specializaci v oboru zdravotnictví předcházelo absolvování příslušných kurzů zaměřených na nemajetkovou újmu zakončenou zkouškou. V této souvislosti nepovažuje soud námitku žalova-né, že tento znalec není oprávněn posuzovat bolestné a ztížení společenského uplatnění související se závěrem o existenci posttraumatické stresové poruchy za důvodný, neboť jde-li o znalce pro stanovení nemateriální újmy na zdraví, pak je k podání takového posudku znalec odborně způsobilý, i když se nejedná o jeho vlastní jinou odbornou specializaci. Je možné i poukázat na rozsudek Vrchního soudu v Olomouci z 2. 5. 2016, sp. zn. 4 Tmo 2/2016, který uvádí, že odbornost na ohodnocení nemajetkové újmy na zdraví zahrnuje všechny lékařské specializace. Nadto znalec vycházel při stanovení diagnózy, jako takové, z jednoznačného stano-vení diagnózy ambulantní psychiatričkou MUDr. [anonymizováno], když měl k dispozici její zprávy z 24. 1. 2022 a 10. 8. 2022, jenž byly k důkazu provedeny a že uvedený stav trvá, je zřejmé z navazujících zpráv jmenované lékařky, jež byly k důkazu provedeny z 23. 2. a 18. 5. 2023, z nichž je zřejmé, že žalobkyně dochází na pravidelné kontroly, má předepsánu medikaci a úzkostné stavy u ní trvají. Závěry o existeci uvedené diagnózy u žalobkyně je uveden rovněž v trestním rozsudku citovaném v odstavci 10. tohoto odůvodnění a v neposlední řadě se všemi shora uvedenými důkazy koresponduje i výpověď syna žalobkyně uvedená v odstavci 20. tohoto odůvodnění. V této souvislosti nepovažoval soud za potřebné provádět navržený zna-lecký posudek z oboru psychiatrie.

18. Pokud jde o nárok na náhradu škody za ztížení společenského uplatnění pak z formulářové-ho lékařského posudku pro Kooperativa pojišťovnu z 27. 11. 2022 vystaveného MUDr. [příjmení] vyplývá provedení ohodnocení podle položky [číslo] - plošné jizvy obou stehen, taxová-no 300 body a podle položky [číslo] - posttraumatická stresová porucha, taxováno 800 body. Ve svém výslechu znalec vysvětlil, že při taxaci vyšel z příslušného nařízení vlády 276/2015, přičemž položka [číslo] přílohy tohoto nařízení stanovuje 800 bodů za lehký stupeň duševní poruchy a položka [číslo] stanoví taxaci 300 bodů za plošné jizvy po obou stranách stehen. Ve vztahu k podřazení posttraumatické stresové poruchy žalobkyně pod lehký stupeň duševní poruchy znalec uvedl, že s ohledem na to, že psychické potíže netrvaly v řádu dní či týdnů, ale měsíců a psychická porucha se prohlubovala, je na místě podřazení pod tuto položku. Na dru-hou stranu skutečnost, že v této souvislosti byla žalobkyni navýšena medikace, nemůže bez dalšího vést k závěru o zhoršení stavu do intenzity středně těžké duševní poruchy. Ve vztahu k ztížení společenského uplatnění, pak je tedy zřejmé z lékařského posudku znalce [příjmení] [příjmení] a jeho výslechu, že žalobkyni vznikl nárok na zaplacení 300 bodů za plošné jizvy na stehnách. V této souvislosti bylo mezi účastníky nesporným, že na tuto položku již žalovaná hradila a žalobkyně ji nezahrnula do nároků obsažených v žalobě. Ve vztahu k náhradě za ztížení spo-lečenského uplatnění týkající se omezení v podobě léčené posttraumatické stresové poruchy, žalobkyni vznikl nárok na zaplacení 800 bodů a při hodnotě 370,47 Kč za bod, tak činil nárok žalobkyně (v intencích právní úpravy uvedené v odst. 12 rozsudku) 296 376 Kč. Soud tedy vycházel z této částky a bylo-li žalobkyní požadováno 314 448 Kč, rozhodl o zamítnutí z části v rozsahu 18 072 Kč.

19. Pokud jde o náklady spojené s péčí o žalobkyni, pak dle nálezu Ústavního soudu II. ÚS 664/2019 náleží poškozené žalobkyni i nárok na náhradu za péči o ni a to ve vazbě na právní úpravu uvedenou v odstavci 12. odůvodnění – věta poslední) s tím, že žalobkyně uplatňovala celkem 340 hodin po 130 Kč podle vyhlášky č. 505/2006 Sb., analogicky aplikované, jenž stanoví hodinovou částku za péči ošetřovatelky. Přitom bylo uplatňováno celkem 135 hodin za prvních 27 dní od 29. 3. do 26. 4. 2021, dále 105 hodin za 35 dní od 27. 4. do 31. 5. 2021 a 95 hodin za období od 1. 6. do 3. 9. 2021 Celkem tak žalobkyně uplatňovala 345 hodin po 130 Kč za hodinu, tedy 44 850 Kč. Žalobkyni přitom bylo v průběhu řízení po podání žaloby zaplaceno 31 590 Kč, na což žalobkyně reagovala částečným zpětvzetím žaloby a na uplatnění této náhra-dy škody zbývalo 13 260 Kč.

20. V souvislosti se shora uvedeným rozsahem ošetřování žalobkyně, její rodinní příslušníci vystavili 14. 6. 2023 čestné prohlášení a to konkrétně manžel žalobkyně [jméno] [příjmení] a její syn [jméno] [příjmení], v němž uvedli, že žalobkyni ošetřovali v období od 29. 3. do 26. 3. 2021 mini-málně pět hodin denně, v následujícím období od 27. 4. do 31. 5. 2021 minimálně tři hodiny denně a v období od 1. 6. do 3. 9. 2021 minimálně jednu hodinu denně. V této souvislosti byl vyslechnut syn žalobkyně. Ten uvedl, že žalobkyně byla při práci doručovatelky na přelomu měsíce února a března v roce 2021 pokousána v Hodovízi psem na noze a na hýždích. Zprvu byla 3-4 týdny v nemocnici, psychicky na tom nebyla dobře, nechtěla se s ním o zraněních ani operaci bavit s tím, že jí vzali kus kůže a dal jí ji na pokousané místo. Na psychice se zranění po-kousáním žalobkyně odrazilo podle svědka tak, že nikdy nebudou mít psa, neboť má žalobkyně extrémní fobii z psů i malých, když je vidí, přechází na druhý chodník. Svědek uvedl, že si myslí, že žalobkyně chodí k psychologovi, ale stydí se o tom mluvit. Svědek uvedl, že po propuštění z nemocnice byla žalobkyně do konce roku 2021 doma. Dále svědek popsal, že prvního měsíc a půl jezdil se žalobkyní ob den na převazy. Jízda trvala 20 minut, převaz dalších 20 minut, čekání u lékaře někdy i tři hodiny a poté jedenkrát týdně a souběžně jedenkrát týdně jezdil s žalobkyní na rehabilitaci do [obec]. Cesta trvala tak 10 minut a sama rehabilitace hodinu. Svědek uvedl, že žalobkyni musel vozit nejméně šest měsíců po úraze, kdy měla berle, k lékaři na reha-bilitace. [jméno] byla schopna jezdit vlakem, až když měla pouze francouzskou hůl. Podle svědka na začátku, první měsíc a půl, byla žalobkyně v podstatě ležák. Museli jí nosit na toaletu, ne-mohla se hýbat, musela jen ležet, nesměla sedět, namáhat poškozené místo, všechno jí museli nosit do ložnice, jídlo, včetně toho, že jí ho museli připravovat, museli jí i pomáhat s hygienou a oblékat jí, pomáhat jí do ložnice v patře, z jídelny v přízemí, pomáhat jí i do koupelny, kde jí musel svědek umýt žínkou ve stoje. Svědek rovněž uvedl, že žalobkyni obvazoval a myl rány, převlékal jí povlečení. Dále svědek uvedl, že následně zhruba 2,5 měsíce se žalobkyně s dopo-mocí mohla pohybovat a sednout si. Oblékla se s dopomocí, s dopomocí si došla na toaletu, zvládla si udělat čaj, ostatní ne. Svědek vypověděl, že poté, v září a říjnu 2021, žalobkyně začala chodit ven o berlích a i tak z hlediska přípravy jídla si zvládla maximálně namazat rohlík. Dále svědek uvedl, že domácí práce, vaření, úklid, praní prádla před úrazem dělala žalobkyně. V době, kdy byla omezena, museli tuto práci zastat s otcem. Nakupovat potraviny jezdil svědek sám, neboť má jediný řidičák. Svědek uvedl, že v podstatě za žalobkyni dělal 90 % věcí. Informace svědka o omezení žalobkyně z hlediska toho, co mohla činit sama, korespondují z hlediska omezení v běžném životě a nutných kontrol u lékaře s lékařskými zprávami, které byly k důkazu provedeny z roku 2021 z 29. 3., 31. 3., 2. 4., 4. 4., 6. 4., 8. 4., 20. 4., 26. 4., 8. 6., 16. 7., 27. 7., 3. 9. s tím, že tyto zprávy byly podkladem pro lékařský posudek MUDr. [příjmení] z 22. 8. 2022, v němž se znalec mimo jiné zabýval i rozsahem léčení včetně nutnosti pravidelných převazů a následné rehabilitace a i pro budoucnost s ohledem na povahu zranění stanovil, že u žalobkyně došlo k poruše soustředění v důsledku posttraumatické stresové poruchy, omezení při provádění mnohačetných úkolů, zvládání psychických obtíži a že u ní došlo i k trvalému omezení pohyblivosti včetně limitace transportu, skladování těžkých objemných věcí, provádění náročného úkolu z hlediska domácích prací, údržby bytu a podobně. Znalec při výslechu uvedl, že i do budoucna je žalobkyně omezena provádění mnohačetných úkolů vyžadující stoprocentní soustředění, kdy s ohledem na bolestivost jizvy se špatně soustředí. Rovněž tak uvedl, že žalob-kyně je omezena, pokud jde o základní polohy, zejména polohou vsedě a je také omezena při přesouvání se z jednoho povrchu na druhý, klouzáním, třeba ze židle na postel a podobně. Rov-něž je omezena ve zvedání a nošení předmětů, dělá jí problém chůze do jednoho kilometru či podél překážek, různé druhy pohybů, lezení, plavání, běhání. Rovněž má mírné omezení i do budoucna z hlediska pohybu v různých prostorách u sebe v domě nebo ve vnitřních prostorách jiných budov. Mírně je i do budoucna omezena z hlediska obstarávání si nákupu denní potřeby. Dále je mírně omezena z hlediska údržby a úklidu domácnosti, výrazněji je omezena při mani-pulaci s těžšími břemeny. Podle soudu lze rozsah uplatněný žalobkyní z hlediska ošetřování rodinnými příslušníky dostatečně dovodit z čestného prohlášení jejího manžela a syna, zejména pak z výslechu syna, který rámcově popsal, jaká omezení žalobkyně měla a jakým způsobem o ni bylo třeba v jednotlivých obdobích pečovat. Rozsah vyčíslení jednotlivých hodin tak rámcově odpovídá uplatněnému nároku a to i s přihlédnutím k částečně relevantní námitce, že ohledně některých činností týkajících se péče o domácnost tuto musejí i v běženém režimu zastat ostatní rodinní příslušníci. Za podstatné soud považuje rozsah péče, která musela být žalobkyni přímo poskytnuta tak, jak to popsal její syn. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně náleží ve smyslu ustanovení uvedeného v poslední větě odstavce 12. tohoto odůvodnění a první větě odstavce 19. tohoto odůvodnění, na náhradě škody spočívající v nákladech na péči o její osobu nedoplatek 13 260 Kč, když 31 590 Kč již bylo žalovanou v průběhu řízení zaplaceno. Námitky žalované o tom, že rozsah poskytnuté péče byl menší, soud neshledal důvodné s ohledem na vše shora uvedené.

21. Dále soud dospěl k závěru, že žalobkyni náleží náhrada za věcnou škodu ve smyslu § 269 odst. 1 zákoníku práce, spočívající i v umenšení majetku v důsledku účelně vynaložených výdajů na uplatnění náhrady škody, v tomto případě představovaných zaplaceným znalečným znalci [příjmení] [příjmení] a to 300 Kč za zpracování posudku na bolestné podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb., 300 Kč, s tím, že byla předložena faktura číslo 2022 s dokladem o zaplacení této částky, dále žalobkyně vynaložila 600 Kč na lékařský posudek MUDr. [příjmení] ohledně ztížení společenského uplatnění podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb. k čemuž doložila faktu-ru číslo 2022 s dokladem o zaplacení a konečně žalobkyně uplatňovala a doložila vynaložení částky 11 000 Kč na lékařský posudek z 22. 8. 2022 [číslo] 2022, vypracovaný podle metodiky Nejvyššího soudu ČR se závěry o stanovení bolestného a ztížení společenského uplatnění v intencích § 2958 občanského zákoníku. V této souvislosti žalobkyně doložila faktu-ru číslo 2022 s dokladem o zaplacení 11 000 Kč. Soud má za to, že jde ve všech případech i v posledním případě o účelně vynaložené náklady, byť část posudku posledně uvedeného se vztahuje k taxaci ztížení společenského uplatnění a bolestného podle metodiky Nejvyššího soudu ČR sp.zn. Cpjn 14/2014, nutno však uvést, že tento posudek obsahuje i nálezovou část týkající se popisu zranění, jeho rozsahu a popisu léčení, včetně rozsahu omezení žalobkyně v důsledku léčení, na který odkazují posudky vypracované znalcem [příjmení] podle nařízení vlády číslo 276/2015 Sb.. Část uvedeného posudku je tedy možné brát jako podklad relevantní (a nezbytný – zejména z důvodu formulářové povahy posudků podle cit. nařízení vlády) pro uplat-nění nároku, a proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně na věcnou škodu v rozsahu 11 009 Kč je rovněž dán s tím, že žalovaná v průběhu řízení uhradila 600 Kč a žalobkyně je oprávněna požadovat tedy 11 300 Kč na této položce.

22. Na základě všeho shora uvedeného tedy dospěl soud k závěru, že žalobkyni svědčí nárok na zaplacení bolestného ve výši 536 073 Kč, ztížení společenského uplatnění ve výši 296 376 Kč, nákladů léčení ve výši 13 260 Kč a nákladů znalečného ve výši 11 300 Kč, celkem tedy 857 009 Kč. Tato částka byla žalobkyni pod výrokem I. přiznána a to včetně zákonného úroku z prod-lení podle § 1970 občanského zákoníku ve vazbě na § 4 zákoníku práce s tím, že do prodlení se žalovaná dostala marným uplynutím lhůty k zaplacení stanovené v předžalobní upomínce z 23. 3. 2023.

23. Ve zbytku nároku tj. co do 61 369 Kč byla žaloba pod výrokem II. zamítnuta jako nedůvodná a to ze shora uvedených důvodů, spočívajících zejména v odlišném stanovení hod-noty jednoho bodu od nějž se odvíjí nárok na bolestné a ztížení společenského uplatnění.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 a) o. s. ř. s ohledu na zaslanou předžalobní upomínku ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyni, která byla úspěšná v rozsahu 93,55 %, a neúspěšná v rozsahu 6,45 %, byly přiznány náklady řízení v rozsahu 87,1 % z částky, na niž by měla nárok v případě plného úspěchu ve věci. Předmětem řízení byla do rozšíření žaloby, tj. 7. 12. 2023 částka 900 257 Kč a od 7. 12. 2023 pak částka 950 568 Kč v důsledku roz-šíření žaloby o 50 311 Kč. Žalobkyni tak náleželo na náhradě nákladů právní služby za jeden úkon právní služby 11 940 Kč a od 7. 12. 2023, 12 140 Kč podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu (vyhlášky č. 187/1996 Sb.). Současně jí náleželo 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby. Žalobkyně přitom uplatnila celkem 14 úkonů za převzetí věci, poradu s žalobkyní 21. 2., předžalobní upomínku, žalobu, poradu s žalobkyní 26. 5., účasti na jednání 29. 5., vyjádření k věci 21. 6., účasti na jednání 24. 7., 27. 9., 23. 10., 15. 11. dva úkony a závěrečný návrh 7. 12. a účast na jednání 8.

1. Celkem tedy 14 úkonů. Žalobkyni tak vznikl nárok na úhradu prvních 13 úkonů po 11 940 Kč tj. 155 220 Kč a jeden úkon právní služby po 12 140 Kč, celkem tedy 167 360 Kč za úkony právní služby s navýšením o 14 režijních paušálů po 300 Kč, 4 200 Kč, tedy na částku 171 560 Kč a z této částky 21 % DPH 36 028 Kč Celkem by tedy žalobkyně v případě plného úspěchu ve věci mohla požadovat 207 588 Kč, s ohledem na poměrný úspěch ve věci pak žalobkyni bylo přiznáno 87,1 % z této částky tj. 180 809 Kč.

25. Lhůta k zaplacení byla u obou výroků rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 s přihléd-nutím k výši částek, které byly přiznány. Platební místo nákladů řízení bylo určeno podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

26. S ohledem na to, že žalobkyně byla ze zákona osvobozena od hrazení soudního poplatku a s přihlédnutím k tomu, že žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu 93,55 %, bylo podle § 2 odstavec 3 zákona o soudních poplatcích rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit České republice soudní poplatek, který z předmětu řízení 950 568 Kč podle položky jedna sazebníků soudních poplatků činí 47 529 Kč, z čehož 93,55 % odpovídající úspěchu žalobkyně činí 44, 463 Kč.

Poučení