5 C 60/2022 - 167

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ditou Staňkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení 141 450 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 141 450 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 82 759,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím, představující pokutu podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Důvodem uvedla, že je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě [adresa] v k. ú. [část obce], žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek založeným za účelem správy uvedeného bytového domu. Čl. 8 odst. 1 písm. f) stanov SVJ (žalovaného) stanoví lhůtu k doručení vyúčtování záloh za kalendářní rok nejpozději do 31. 6. následujícího kalendářního roku; tato úprava je však v rozporu s kogentním ustanovením § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož je poskytovatel (SVJ) povinen doručit vlastníkům bytových jednotek řádné vyúčtování nejpozději ve lhůtě 4 měsíců od konce zúčtovacího období, v projednávané věci tedy byl žalovaný povinen vyúčtování doručit nejpozději do 30.

4. Žalobkyně od žalovaného vyúčtování záloh sice obdržela, avšak za roky [rok], [rok] a [rok] nebylo vyúčtování provedeno řádně. Sám žalovaný chybný obsah vyúčtování za rok [rok] uznal (e-mailem právního zástupce žalovaného ze dne [datum]), s tím, že činí kroky k jeho nápravě. V předmětném vyúčtování bylo nesprávně vycházeno z chybného údaje odběru vody u bytové jednotky [číslo], proto nemohlo dojít k řádnému vyúčtování vody pro ostatní bytové jednotky, tedy i pro bytovou jednotku ve vlastnictví žalobkyně. Ve vztahu k vyúčtování za rok [rok] zcela absentuje řádně specifikovaná skutečná spotřeba vody. Ve vztahu k roku [rok] ve vyúčtování byly zaúčtovány zálohy pouze za 11 měsíců oproti zaplaceným 12 měsícům. Žalovaný svou povinnost provést vyúčtování neprovedl řádně, proto je se splněním této povinnosti v prodlení (viz NS 26 Cdo 1528/2020), a je tak podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. povinen zaplatit žalobkyni pokutu ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení. Není přitom významné, zda služby nebyly vyúčtovány vůbec, nebo nebyly vyúčtovány řádně; stejně tak je irelevantní, zda byly proti obsahu vyúčtování podány příjemcem služeb (žalobkyní) námitky. Vyúčtování za rok [rok] mělo být žalobkyni doručeno do [datum], vyúčtování za rok [rok] mělo být doručeno do [datum], k čemuž však nedošlo. Žalobkyně požaduje pokutu za poslední 3 roky přede dnem podání žaloby, tedy v obou případech za 1 096 dní, celkem částku 2 x 54 800 Kč. Vyúčtování za rok [rok] mělo být doručeno do [datum], k doručení řádného vyúčtování však rovněž nedošlo, žalobkyně požaduje na pokutě částku, kterou vyčísluje ke dni zaslání opakované předžalobní výzvy právnímu zástupci žalovaného ve výši 13 100 Kč. Dále žalobkyně požaduje zaplacení pokuty ve vztahu k opožděnému vyúčtování za rok [rok] a [rok], kterou uplatňuje do dne, kdy bylo vyhotoveno. Za rok [rok] (vyúčtování vyhotoveno dne [datum]) požaduje částku 9 100 Kč, za rok [rok] (vyúčtování vyhotoveno dne [datum]) požaduje částku 9 650 Kč, celkem 18 750 Kč. V průběhu řízení doplnila žalobkyně svá tvrzení tak, že vznik škody není podmínkou pro uplatnění pokuty, jak namítal žalovaný. Rovněž námitku promlčení žalovaného považuje za nedůvodnou (s odkazem na NS 26 Cdo 2472/2021 a 29 Odo 847/2001). Dále žalobkyně brojila proti oprávnění právního zástupce žalovaného jej zastupovat, neboť plná moc ze dne [datum] je podle jejího názoru neplatná.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl žalobu zamítnout. Žalobkyně podle něho sama uvádí, že vyúčtování záloh za služby od žalovaného vždy obdržela; k chybnému obsahu žalovaný uvedl, že v případě vyúčtování za rok [rok] bylo v roce [rok] zjištěno, že v rozúčtování spotřeby vody došlo k aritmetické chybě, po jejímž zjištění přistoupil žalovaný neprodleně k nápravě spočívající v novém výpočtu a výzvě vlastníku jednotky, který byl touto chybou zvýhodněn, k dodatečné úhradě jeho spotřeby vody. Tato chyba, kterou navíc žalovaný ihned po jejím zjištění řešil a napravil, není podle žalovaného důvodem pro tvrzení, že vyúčtování nebylo řádné ve smyslu nároku na uplatnění pokuty podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., navíc pokud žalobkyně celá léta proti vyúčtování nic nenamítala a nedoplatek uhradila. Vyúčtování za rok [rok] je podle žalovaného v pořádku, stejně tak jako vyúčtování za rok [rok], pakliže měla žalobkyně se stavem vody nějaký problém, měla proti vyúčtování podat námitky, což neučinila, a proti jeho obsahu brojí až nyní po [anonymizováno] letech. Žalobkyně nebyla postupem žalovaného nijak zkrácena na svých právech, nevznikla jí žádná újma, uplatňování smluvní pokuty je pouze vyústěním velmi špatných osobních vztahů v rámci SVJ. Co se týče data doručení vyúčtování, žalovaný nepopírá, že vyúčtování byla členům SVJ doručována později, než v termínu, který je uveden ve stanovách; to však neznamená, že by kvůli této skutečnosti žalovaný automaticky uznával nárok žalobkyně. K vyúčtování za rok [rok] žalovaný doplnil, že zákon nestanoví povinnost spolu s vyúčtováním doložit faktury za služby, které jsou součástí vyúčtování. Námitky žalobkyně vůči řádnosti vyúčtování jsou toliko v obecné rovině, absentuje konkretizace vytýkaných vad. Ve vztahu k vyúčtováním za roky [rok] a [rok], vůči nimž žalobkyně poté, co jí byly doručeny, žádné námitky neuplatnila, vznesl dále žalovaný námitku promlčení.

3. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.). Návrh na provedení důkazů svědeckou výpovědí paní [příjmení] a tabulkami s podklady pro vyúčtování, které navrhovala žalobkyně, soud pro nadbytečnost zamítl.

4. Z provedených listinných důkazů zjistil soud následující skutkový stav:

5. Žalobkyně je vlastníkem (v režimu společného jmění manželů) bytové jednotky [číslo] v domě [adresa], k. ú. [část obce] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k.ú. [část obce]), žalovaný je společenstvím vlastníků jednotek, jehož účelem je spravovat bytový dům [adresa] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku a stanovami žalovaného).

6. Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu/nebytového prostoru za období od [datum] do [datum] obsahuje celkem 2 položky služeb (s výjimkou vodného a stočného), a to komunální služby a spol. elektřinu za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Spotřeba vody pro bytový dům je uvedena ve výši 665 m3 (prokázáno vyúčtováním za rok [rok]). V e-mailové komunikaci právních zástupců účastníků sdělil právní zástupce žalovaného, že při výpočtu spotřeby vody ve vyúčtování za rok [rok] došlo k chybě v počtech, přičemž žalovaný zahájil kroky k nápravě nastalého stavu (prokázáno e-mailem právního zástupce žalovaného ze dne [datum]). Vyúčtování za rok [rok] bylo opraveno vyúčtováním datovaným ke dni [datum] (prokázáno vyúčtováním ze dne [datum]).

7. Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu/nebytového prostoru za období od [datum] do [datum], obsahuje celkem 3 položky služeb (s výjimkou vodného a stočného), a to úklid, komunální služby a spol. elektřinu za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Spotřeba vody pro bytový dům je uvedena ve výši 692 m3 (prokázáno vyúčtováním za rok [rok]). Rozpis úhrad platný od [anonymizováno] [rok] obsahuje celkem 7 položek, a to vodu, úklid, odpadky, spol. elektřinu, fond oprav, pojištění domu a správní poplatek (prokázáno rozpisem úhrad ze dne [datum]).

8. Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu/nebytového prostoru za období od [datum] do [datum], obsahuje celkem 2 položky služeb (s výjimkou vodného a stočného), a to komunální služby a spol. elektřinu za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Vyúčtování je datované dnem [datum] (prokázáno vyúčtováním za rok [rok]).

9. Vyúčtování služeb poskytovaných s užíváním bytu/nebytového prostoru za období od [datum] do [datum], obsahuje celkem 2 položky služeb (s výjimkou vodného a stočného), a to komunální služby a spol. elektřinu za období [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok]. Vyúčtování je datované dnem [datum] (prokázáno vyúčtováním za rok [rok]).

10. Vyúčtování služeb za rok [rok] obsahuje celkem 4 položky, a to vodné, energie, odpad a odměnu správce. Odměna správce (náklady na dům celkem) byla vyúčtována částkou 3 300 Kč (prokázáno vyúčtováním za rok [rok]). Rozpis úhrad platný od 05/ [rok] obsahuje celkem 6 položek, a to vodu, odpadky, spol. elektřina, fond oprav, pojištění domu a správní poplatek (prokázáno rozpisem úhrad ze dne [datum]). Rozpis úhrad platný od 06/ [rok] obsahuje celkem 6 položek, a to vodu, odpadky, spol. elektřinu, fond oprav, pojištění domu a správní poplatek (prokázáno rozpisem úhrad ze dne [datum]). Žalobkyně dopisem ze dne [datum] vyrozuměla žalovaného o nedostatcích vyúčtování za rok [rok] (s tím, že nedošlo k řádnému vyúčtování všech záloh), a požádala o předložení evidence plateb od žalobkyně (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Fakturou č. [rok] splatnou dne [datum] byl žalovanému vyúčtován poplatek za správu za období [datum] do [datum] ve výši 17 642,45 Kč, dále fakturou č. [rok] splatnou dne [datum] byl žalovanému vyúčtován poplatek za správu za období [datum] do [datum] ve výši 3 300 Kč (prokázáno fakturami).

11. Z interních záznamů žalovaného (kniha odeslané pošty) vyplývá, že žalovaný si zaznamenal doručování blíže neurčené písemnosti dne [anonymizováno] (bez uvedení roku) do bytového domu [adresa] (prokázáno záznamem knihy pošty). Žalobkyni byla z účtu správce žalovaného odeslána částka ve výši 5 705 Kč dne [datum] s popisem„ [celé jméno žalobkyně] přepl. S. [anonymizováno] [číslo] [číslo]“ (prokázáno výpisem z účtu žalovaného).

12. Dle přehledu naměřených spotřeb vody od [datum] do [datum] včetně (č. l. 100) činila spotřeba vody za období od [datum] do [datum] celkem 326 m3, a dále v období od [datum] do [datum] celkem 586 m3. Za období od [datum] do [datum] byla uplatněna korekce -193 m3 (prokázáno přehledem naměřené spotřeby vody).

13. Dle čl. 8 odst. 1 písm. f) stanov žalovaného je právem člena společenství obdržet od SVJ vyúčtování záloh za kalendářní rok vždy do 30. 6. následujícího kalendářního roku (prokázáno stanovami žalovaného a notářským zápisem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notáře v [obec], ze dne [datum], NZ [číslo], NZ [číslo]).

14. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k úhradě dlužné částky (prokázáno předžalobní upomínkou vč. doručenky).

15. Z dalších provedených důkazů nebylo zjištěno nic podstatného pro rozhodnutí ve věci samé.

16. Se shora uvedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, podle něhož je žalobkyně vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě spravovaném žalovaným jako společenstvím vlastníků. Žalovaný jako poskytovatel služeb vyúčtoval náklady a zálohy za jednotlivé služby žalobkyni jako příjemci služeb vyúčtováním za rok [rok], [rok] a [rok]. Uvedená vyúčtování neobsahují vyúčtování všech položek, tak jak byly uvedeny v rozpisu úhrad (předpisu záloh) za příslušná zúčtovací období. V případě vyúčtování za rok [rok] sám žalovaný připustil také nesprávnost v něm uvedeného výpočtu spotřeby vody, která neodpovídala skutečnosti. Vyúčtování za rok [rok] (ohledně vyúčtování spotřeby vody) bylo opraveno dne [datum], tedy po podání žaloby. Vyúčtování za rok [rok] v části vyúčtované odměny správce (náklady na dům ve výši 3 300 Kč) nekoresponduje s fakturami vystavenými správcem žalovaného (faktury č. [rok] a č. [rok], obě splatné dne [datum]). Vyúčtování za roky [rok] a [rok] jsou datována dnem [datum] a dnem [datum].

17. Po právní stránce posoudil soud věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty.

18. Podle § 1180 o. z. vlastník jednotky přispívá na správu domu a pozemku v poměru odpovídajícím jeho podílu na společných částech, nebylo-li v prohlášení určeno jinak, zejména se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění společné části, která slouží jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, a k rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. (odst. 1). Příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. (odst. 2).

19. Podle § 1181 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala.

20. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., službami jsou zejména dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody a odvádění odpadních vod, provoz výtahu, osvětlení společných prostor v domě, úklid společných prostor v domě, odvoz odpadních vod a čištění jímek, umožnění příjmu rozhlasového a televizního signálu, provoz a čištění komínů a odvoz komunálního odpadu.

21. Podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb., není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období (odst. 1). Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (odst. 2).

22. Podle § 8 zákona č. 67/2013 Sb., do 30 dnů od doručení vyúčtování může příjemce služeb písemně požádat poskytovatele služeb, aby příjemci služeb doložil náklady na jednotlivé služby, způsob jejich rozúčtování, způsob stanovení výše záloh za služby a provedení vyúčtování podle tohoto zákona a aby umožnil příjemci služeb pořízení kopie podkladů. Této žádosti poskytovatel služeb vyhoví do 30 dnů od jejího doručení. (odst. 1). Případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb do 30 dnů od doručení vyúčtování, popřípadě doložení podkladů podle odstavce 1. Nepředloží-li příjemce služeb námitky v této lhůtě, platí, že se způsobem a obsahem vyúčtování souhlasí. Včas uplatněné námitky musí poskytovatel služeb vyřídit do 30 dnů od jejich předložení. (odst. 2).

23. Podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., jestliže poskytovatel služeb nebo příjemce služeb nesplní svoji povinnost stanovenou tímto zákonem, zejména nesplní-li příjemce služeb povinnost oznámit změnu počtu osob, nebo nedoručí-li poskytovatel služeb včas vyúčtování nebo nesplní povinnosti spojené s právem příjemce služeb nahlížet do podkladů k vyúčtování a povinnosti spojené s vypořádáním námitek, je povinen zaplatit druhé straně pokutu, ledaže by splnění povinností ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat nebo k nesplnění lhůty došlo zaviněním druhé strany. (odst. 1). Výši pokuty poskytovatel služeb ujedná alespoň s dvoutřetinovou většinou nájemců v domě, nebo o ní rozhodne družstvo, anebo společenství. Ujednaná výše pokuty nesmí přesáhnout 50 Kč za každý započatý den prodlení. Nedojde-li k ujednání s nájemci nebo rozhodnutí družstva anebo společenství, činí výše pokuty 50 Kč za každý započatý den prodlení. (odst. 2).

24. Soud předesílá, že se neztotožnil s námitkou žalobkyně, podle níž není právní zástupce žalovaného oprávněn jej zastupovat. V tomto rozsahu soud odkazuje na závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2022, č. j. 30 Co 127/2022-340, ve věci téhož žalovaného zastoupeného týmž právním zástupcem na základě plné moci ze dne [datum] (shodně jako v nyní projednávané věci), v němž dospěl Městský soud v Praze k závěru o řádnosti zastoupení na základě uvedené plné moci, a to na základě rozhodnutí SVJ na shromáždění dne [datum] (srov. bod 11 uvedeného rozsudku).

25. V případě vyúčtování za roky [rok] a [rok], u nichž žalobkyně namítá jejich pozdní doručení, z čehož dovozuje nárok na pokutu podle § 13 zákona č. 67/2013 Sb., je třeba dle názoru soudu vycházet při posouzení včasnosti jejich doručení z ustanovení § 7 zákona č. 67/2013 Sb., podle něhož je poskytovatel služeb povinen doručit příjemci služeb vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období, tedy v projednávané věci do 30. 4. následujícího roku, nikoli z úpravy stanov žalovaného, stanovící lhůtu pro doručení v rozporu se zákonem až do 30. 6. následujícího kalendářního roku. Smyslem uvedeného ustanovení je poskytnout ochranu příjemcům služeb (§ 2 písm. b) zákona č. 67/2013 Sb.), tak, aby nedocházelo k opožděnému doručování vyúčtování za příslušné zúčtovací období, a byla zajištěna dostatečně včasná a efektivní kontrola obsahu vyúčtování ze strany příjemců služeb. Ustanovení § 13 zákona č. 67/2013 Sb., stanovící pro doručení vyúčtování nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období je proto třeba považovat za kogentní, od něhož se nelze odchýlit ani odlišnou úpravou stanov SVJ. Nad to soud konstatuje, že žalovaný ostatně povinnost doručit žalobkyni a dalším členům SVJ nesplnil ani v takto„ prodloužené“ lhůtě do 30. 6., jak sám v řízení uvedl. Výpis z interních záznamů žalovaného (kniha odeslané pošty), který ani není dostatečně přesně označen či datován, doručování vyúčtování za rok [rok] (podle tvrzení žalovaného dne [datum]), ani doručení vyúčtování za rok [rok], neprokazuje, stejně tak jako skutečnost, že správce žalovaného zaslal žalobkyni přeplatek vyúčtování„ již“ dne [datum] Nárok žalobkyně na úhradu pokuty v zákonné sazbě 50 Kč za každý den prodlení do okamžiku vyhotovení vyúčtování za roky [rok] a [rok], tj. ode dne [datum] do dne [datum] (s tím, že žalobkyně požadovala úhradu pokuty do dne [datum], tedy v délce 182 dnů), a ode dne [datum] do dne [datum], tedy v délce 193 dnů, je tak podle názoru soudu oprávněný.

26. Soudní praxe je ustálená v závěru, že o vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu lze hovořit pouze tehdy, pokud obsahuje všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Pouze takové vyúčtování také může přivodit splatnost případného nedoplatku z tohoto vyúčtování plynoucího (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4760/2016 či rozsudek ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). V rozsudku ze dne 21. 10. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020-I se Nejvyšší soud zabýval nedostatky vyúčtování zakládajícími nárok na pokutu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. Konstatoval, že„ Náležitosti (řádného) vyúčtování služeb, jež jsou spojeny s užívání bytu nebo s ním souvisejí, upravuje zákon č. 67/2013 Sb., který v § 2 písm. f) vyúčtováním rozumí vyčíslení skutečné výše nákladů na služby a záloh na jednotlivé služby (demonstrativně vyjmenované v § 3 odst. 1 zákona) v daném zúčtovacím období. V § 7 odst. 2 zákona jsou pak konkrétně uvedeny náležitosti vyúčtování, které musí obsahovat skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Vyúčtování, které musí být příjemci služeb doručeno (§ 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.), určí výši přeplatku či nedoplatku na poskytnutých službách, jehož finanční vyrovnání se provede ve lhůtě vyplývající z § 7 odst. 3 zákona č. 67/2013 Sb. (pro bytové spoluvlastnictví ve lhůtě, která byla do [datum] upravena v § 1186 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále též jen „o. z.“). Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích zdůraznil, že v řízení o zaplacení nedoplatku (přeplatku) soud při vyúčtování služeb provedeného podle zákona č. 67/2013 Sb. zkoumá, zda vyúčtování služeb bylo provedeno řádně a stalo se splatným, a to bez ohledu na to, zda proti vyúčtování podal příjemce služeb námitky (srov. § 8 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb.), neboť ani absence námitek nemůže zhojit případné nesprávnosti ve vyúčtování. I nadále tedy platí, že nebylo-li vyúčtování služeb řádné (v souladu se smlouvou a předpisy jej regulujícími), poskytovatel služeb (pronajímatel, společenství vlastníků atd.) svou povinnost provést vyúčtování služeb nesplnil a jeho povinnost trvá i nadále. Pro závěr o správnosti vyúčtování služeb není přitom významné, že pronajímatel seznámil nájemce s doklady, o něž se vyúčtování opírá. Toto„ seznámení“ slouží nájemci k tomu, aby mu byla umožněna účinná kontrola správnosti vyúčtování (srovnej odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu z 24. 5. 2016, sp. zn. 26 Cdo 1261/2015), a nikoli k tomu, aby byly zhojeny případné vady (nedostatky) vyúčtování. Tyto závěry se prosadí i při aplikaci § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb.“ 27. Ke shodným závěrům dospěl Nejvyšší soud rovněž v rozsudku ze dne 24. 11. 2020, sp. zn. 26 Cdo 2178/2020, v němž konstatoval, že ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. dopadá i na prodlení poskytovatele služeb se splněním (nepeněžitých) povinností, jež mu ukládají ustanovení § 7 odst. 1 a 2 (povinnost provést vyúčtování a doručit je příjemci služeb do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období). Nebylo-li vyúčtování provedeno věcně správně a postrádalo-li náležitosti předepsané ustanovením § 7 zákona č. 67/2013 Sb., nebyla povinnost poskytovatele služeb splněna a příjemce služeb má po marném uplynutí lhůty stanovené v citovaném ustanovení zásadně právo na pokutu z prodlení podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. října 2020, sp. zn. 26 Cdo 1528/2020). Splnění dluhu (závazkové povinnosti) totiž mimo jiné předpokládá, že dlužník plnil řádně (srov. § 1908 odst. 2 a § 1968 věta první o. z.). To v případě povinnosti poskytovatele vyúčtovat příjemci úhrady za služby znamená, že předložené vyúčtování musí obsahovat všechny předepsané náležitosti a musí v něm být uvedena cena provedené služby ve správné výši. Lze tudíž uzavřít, že není-li vyúčtování věcně správné, nesplnil poskytovatel služeb svoji povinnost vyúčtovat (každé zálohové plnění je třeba vyúčtovat) příjemci skutečnou výši nákladů a záloh na jednotlivé služby zakotvenou nyní v § 7 zákona č. 67/2013 Sb.

28. V průběhu řízení sám žalovaný opakovaně uvedl, že ve vyúčtováních docházelo k chybám (a rovněž k jejich pozdnímu doručování, srov. již výše), s tím, že došlo k chybnému výpočtu spotřeby vody a nesprávnému rozpočtu mezi jednotlivé členy. Podle názoru žalovaného však i doručení chybného vyúčtování zakládá splnění povinnosti ve smyslu zákona č. 67/2013 Sb., když na doručení nesprávného vyúčtování nelze hledět, jako by nebylo. V tomto rozsahu však soud odkazuje na shora citovanou judikaturu Nejvyššího soudu, z níž se podává, že o (řádné) vyúčtování služeb se jedná pouze za předpokladu, že toto obsahuje všechny předepsané náležitosti; ani absence námitek ze strany příjemce služeb přitom nesprávnosti vyúčtování nezhojí. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že vyúčtování za roky [rok], [rok] a [rok] nesplňují náležitosti § 7 odst. 2 zákona č. 67/2013 Sb., když neobsahují skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb. Zatímco rozpis úhrad (předpis záloh) obsahuje 6, resp. 7 položek, vyúčtovány jsou pouze 2, resp. 3 neměřené služby (úklid, komunální služby a spol. elektřina), a vodné a stočné. Ostatní položky na vyúčtování absentují. V případě vyúčtování spotřeby vody, které ve vyúčtování sice obsaženo je, byly uvedeny nesprávné hodnoty spotřeby vody, které musely být ze strany žalovaného následně po uplynutí několika let dodatečně opravovány, a zvýhodnění vlastníci ostatních jednotek v domě byli vyzýváni k dodatečné úhradě jejich spotřeby vody, jak uvedl sám žalovaný. Lze proto uzavřít, že uvedená vyúčtování nebyla řádná, když neobsahují zákonem vyžadované náležitosti.

29. Rovněž argumentace žalovaného, podle něhož žalobkyni uvedeným postupem žalovaného (nesprávným vyúčtováním, resp. jeho opožděným doručováním) nevznikla škoda a nebyla zkrácena na svých právech, nemůže v projednávané věci obstát. Vznik škody na straně žalobkyně totiž není podmínkou vzniku nároku na úhradu pokuty ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., jak dovozoval žalovaný; právo požadovat zaplacení pokuty vzniká žalobkyni ze zákona (ex lege), a skutečnost, zda porušením povinnosti žalovaného vznikla žalobkyni újma, je tak nerozhodná. Bez významu je rovněž motivace žalobkyně k vymáhání vzniklého nároku, tedy zda jeho účelem bylo primárně„ sankcionovat“ žalovaného za jeho pochybení, nikoliv získání majetkového prospěchu. V řízení nebylo prokázáno, že by účelem vymáhání nároku prostřednictvím soudního řízení bylo výhradně způsobit žalovanému škodu, bez jiného rozumného důvodu; nelze proto uvažovat ani o zneužití práva žalobkyní ve smyslu § 8 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 1105/2020). Relevantní tak v této souvislosti nemohou být ani zřejmě nepříznivé až vyhrocené osobní vztahy mezi členy SVJ.

30. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. povinnost k úhradě smluvní pokuty pronajímateli nevzniká ve dvou případech – za prvé, jestliže by splnění povinnosti provést vyúčtování a doručit je nájemci ve stanovené lhůtě nebylo spravedlivé požadovat, nebo za druhé, jestliže k nesplnění lhůty došlo zaviněním nájemce. (Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2020, sp. zn. 26 Cdo 4074/2019). Soud v řízení neshledal naplnění ani jedné z podmínek, pro kterou by bylo třeba uzavřít, že příjemci služeb nárok na úhradu smluvní pokuty nevzniká. Žalovaný v projednávané věci neprokázal, z jakého důvodu by požadovat splnění povinnosti provést vyúčtování mělo být spravedlivé, stejně tak nebylo prokázáno zavinění žalobkyně ve formě úmyslné ani nedbalostní. Stejně tak skutečnost, že žalobkyně dle svého vyjádření žalobu podala zejména za účelem zajištění nápravy podle ní neuspokojivé situace v hospodaření žalovaného, nikoli primárně za účelem dosažení peněžitého plnění, není důvodem pro odmítnutí přiznání nároku dle § 13 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. (srov. již výše). Soud dále neshledal předpoklady ani k moderaci (snížení) výše pokuty, jak navrhoval žalovaný. Tvrzení žalovaného, že úhrada pokuty ze strany SVJ by byla„ nesmyslnou“ i z důvodu, že SVJ by prostředky k úhradě pokuty muselo získat mimořádným příspěvkem od svých členů, tedy i žalobkyně, nemůže na závěru o oprávněnosti nároku ničeho změnit.

31. Soud konečně nepřisvědčil ani žalovaným vznesené námitce promlčení. Pakliže smluvní pokuta náleží žalobkyni ve výši 50 Kč za každý započatý den prodlení, vzniká jí za každý den prodlení žalovaného se splněním povinnosti samostatné právo na smluvní pokutu, když žalovaný každým dnem poručuje svou povinnost plnit řádně a včas opětovně. Jak konstatoval Nejvyšší soud s rozsudku ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2472/2021, smluvní pokuta na rozdíl od úroků z prodlení není příslušenstvím pohledávky ani opětujícím se plněním, které by bylo možné věřiteli soudním rozhodnutím přiznat i do budoucna, ale samostatným majetkovým nárokem. Zatímco v případě povinnosti dlužníka platit úroky z prodlení se splněním závazku, která nevzniká samostatně (nově) za každý den trvání prodlení, ale jednorázově v den, kterým se dlužník ocitl v prodlení, a tímto dnem počíná běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčí jako„ celek“. U práva na smluvní pokutu, která je sjednána procentní sazbou z dlužné částky za každý den prodlení, běží promlčecí doba u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně a nepromlčuje se tudíž jako celek. Uvedené závěry lze přitom vztáhnout i na smluvní pokutu, která byla sjednána pevnou částkou za každý den prodlení (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 6. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2472/2021). Nárok žalobkyně, která požadovala pokutu ve výši 50 Kč denně za poslední tři roky přede dnem podání žaloby (žaloba podána dne [datum]), tak není promlčen.

32. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 82 759,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 658 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ AT”) z tarifní hodnoty ve výši 141 450 Kč, sestávající z částky 6 780 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) AT, z částky 6 780 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 6 780 Kč za návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z částky 2 x 6 780 Kč za písemné podání ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) AT (vyjádření ze dne [datum] a [datum]) a z částky 4 x 6 780 Kč za účast na jednání soudu podle § 11 odst. 1 písm. g) AT (jednání soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]), včetně 9 paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za každý z vykonaných úkonů právní služby podle § 13 odst. 4 AT a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 63 720 Kč ve výši 13 381,20 Kč.

34. Lhůta k plnění byla ponechána obecná třídenní dle § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř., když soud neshledal důvod pro její prodloužení