5 C 60/2024 - 131

Rubrum

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Krákora ve věci žalobce: [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] o 493.011,22 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části o zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, úroku 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka] k rukám [tituly před jménem], [tituly za jménem], advokáta v [Anonymizováno], do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne [datum], doplněným podáním ze dne [datum], soudu doručeným dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 5,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

2. K uplatněnému nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba]. a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o úvěru, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši [částka], s úročením poskytnutých peněžních prostředků úrokovou sazbou ve výši 5,9 % p. a. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou pravidelných měsíčních splátek sjednaných přímo ve smlouvě. Spolu se splátkami se žalovaný zavázal hradit úroky z úvěru a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, příp. poplatky za pojištění. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných splátek, právní předchůdce žalobce tedy poskytnutý úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba]. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena žalobci. Žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši [částka], po postoupení pohledávky uhradil žalovaný žalobci dne [datum] částku ve výši [částka]. Celkem tak žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Žalovaný svůj dluh žalobci neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy dle § 142a o. s. ř. ze dne [datum].

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:

5. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba]. jako banka a žalovaný jako klient. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] jako účelový, nezajištěný spotřebitelský úvěr se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 5,9 % p. a., přičemž žalovaný se zavázal tento úvěr splácet formou 108 pravidelných měsíčních splátek ve výši [částka], placených inkasem ze splátkového účtu, splatnými vždy k 20. dni v měsíci, počínaje první splátkou dne [datum] a konče poslední splátkou ve výši [částka] dne [datum]. Účelem poskytnutého úvěru je konsolidace dluhů žalovaného v celkové výši [částka], použití zbývajících prostředků úvěru (ve výši [částka]) je na uvážení žalovaného. Konsolidovanými dluhy žalovaného jsou kontokorent u [právnická osoba]. ve výši [částka], úvěr čerpaný prostřednictvím kreditní karty u [právnická osoba]. ve výši [částka], splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka], splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka], splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka], splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka] a splátkový úvěr u [právnická osoba]. ve výši [částka].

6. Ze sdělení žalobce, obsaženého v doplnění žaloby ze dne [datum], a z výpisu z úvěrového účtu, vedeného na jméno žalovaného u právního předchůdce žalobce, uvedeného ve smlouvě o úvěru shora, soud zjistil, že z tohoto účtu byly dne [datum] a [datum] odeslány platby v celkové výši [částka], označené jako čerpání úvěru, a to na splátkový účet žalovaného (ve výši [částka]) a na účty, resp. úhradu konsolidovaných dluhů, uvedených ve smlouvě o úvěru shora.

7. Z žalobního návrhu, z podkladů pro soudní řízení (přehledu splácení úvěru) ze dne [datum], z výpisu z úvěrového účtu shora a z přehledu jednotlivých splátek, obsaženého v doplnění žaloby ze dne [datum] shora, soud zjistil, že žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku ve výši [částka].

8. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum] a upozornil ho, že pokud tuto v tomto termínu neuhradí, dojde k zesplatnění celého úvěru.

9. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému zesplatnění úvěru ke dni [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] – seznamu postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě ze dne [datum], z přílohy č. [hodnota] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] – potvrzení o zaplacení kupní ceny, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], adresovaného žalovanému, a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba]. z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že tato skutečnost byla žalovanému písemně oznámena.

11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], adresované žalovanému, a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a upozornil ho na možnost jejího soudního vymáhání v případě jejího neuhrazení.

12. V odpovědi na výzvu soudu, aby doložil veškeré dokumenty užité k ověření úvěruschopnosti žalovaného a jeho finanční situace – jeho příjmů, výdajů a případných závazků v době uzavírání smlouvy o úvěru, žalobce soudu předložil listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta na jméno žalovaného k žádosti ze dne [datum], včetně informace z CCB, a výpisy z běžného účtu, vedeného na jméno žalovaného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum]. Dále uvedl, že právní předchůdce žalobce s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného při zpracovávání jeho žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci čehož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. S ohledem na informace, které žalovaný uvedl při žádosti o poskytnutí úvěrového produktu, zejména výši jeho příjmu, dospěl právní předchůdce žalobce k názoru, že schopnost žalovaného splácet tento úvěr je dostatečná.

13. Z listiny Posouzení úvěruschopnosti klienta shora soud zjistil, že žalovaný na žádosti o úvěr sdělil, že jeho příjem činí [částka]. Toto bylo zkontrolováno na základě příchozích transakcí na účet žalovaného, vedený u právního předchůdce žalobce, z nichž je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Dále právní předchůdce žalobce ověřil lustrací v insolvenčním rejstříku, že žalovaný nebyl v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací CBCB ověřil předchozí splátkovou morálku klienta a z interní evidence klientů ověřil, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace (podvodné jednání, kriminální aktivity, exekuční řízení atd.). Žalovaný na žádosti uvedl výdaje ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce stanovil životní výdaje žalovaného dle jím sdělených dat (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd.) v kombinaci s interními informacemi banky po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Zároveň právní předchůdce žalobce při výpočtu disponibilního příjmu klienta stanovil maximální částku z příjmu žalovaného, kterou lze použít pro splácení úvěrů s tím, že příjem nad tuto hranici splátkového zatížení je příjmem využitelným k pokrytí životních nákladů žalovaného (které vychází z ekonomického modelu). Žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti 8 existujících kontraktů, a to kontokorentní úvěr, spotřební úvěr a dva osobní úvěry u právního předchůdce žalobce, a osobní úvěr, úvěr ze stavebního spoření, kreditní kartu splátkovou a spotřební úvěr u poskytovatelů odlišných od právního předchůdce žalobce. Celková výše splátek těchto nesplacených úvěrů činila [částka], celková výše jejich úvěrových limitů [částka]. Splátka nového úvěru činila [částka], nové splátkové zatížení žalovaného tak činilo [částka]. Příjem žalovaného tak byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo [částka] k pokrytí jeho životních nákladů.

14. Z výpisů z běžného účtu, vedeného na jméno žalovaného u právního předchůdce žalobce za období od [datum] do [datum], soud zjistil, že za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil [částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek [částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Za období [datum] – [datum] činil počáteční zůstatek -[částka], celkem přišlo [částka], celkem odešlo [částka], konečný zůstatek činil -[částka]. Z běžného účtu byly odepsány odchozí platby ve prospěch sázkových portálů (vesměs [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jedenkrát [Anonymizováno]) za období – ve výši: [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno]–[částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka], [Anonymizováno] – [částka]. Na běžný účet byly mimo jiné připsány příchozí platby dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]), dne [datum] ve výši [částka] (název protiúčtu [právnická osoba]). Dále byly z účtu mimo jiné odepsány odchozí platby dne [datum] ve výši -[částka] (název protiúčtu [Anonymizováno], dne [datum] ve výši -[částka] označená jako doplacení úvěru, dne [datum] ve výši -[částka] označená jako doplacení úvěru [Anonymizováno], dne [datum] ve výši -[částka] označená jako doplacení úvěru, dne [datum] ve výši -[částka] označená jako doplatek úvěru.

15. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.

16. Z dalších žalobcem předložených listinných důkazů nebyly zjištěny žádné skutečnosti mající vliv na posouzení žalobního návrhu.

17. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 o. z.).

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.

19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

20. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.

21. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

22. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. s. ú.).

23. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

25. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

26. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.).

29. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům:

30. Předmětem řízení jsou nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.), jako spotřebitelský úvěr.

31. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

32. Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.

33. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je shora citovaným zákonem o spotřebitelském úvěru uložena věřiteli pod sankcí neplatnosti smlouvy, a to dle dikce zákona ve znění platném ku dni uzavření smlouvy neplatností relativní. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 6. 10. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 3/20, však konstatoval, že takto stanovenou neplatnost smlouvy, k níž v důsledku daného porušení dochází, je přitom nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlížet již z úřední povinnosti, když uvedl, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

34. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně věnoval posouzení úvěruschopnosti žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností má soud za to, že žalobce neprokázal, že by jeho právní předchůdce při uzavírání smlouvy o úvěru řádně tuto úvěruschopnost žalovaného ověřoval, neboť jednak vycházel z údajů, jejichž výpovědní hodnota k předmětu zkoumání je velmi omezená (neexistence zápisu v insolvenčním rejstříku schopnost splácet úvěr nevyvrací, ale ani nepotvrzuje), anebo částečná a neúplná (údaje o příjmech a výdajích žalovaného obsažené ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora), a z tohoto důvodu v souhrnu nedostatečná. Především však dle názoru soudu i ty skutečnosti, které vyplývají z žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem předložených dokumentů, nebyly řádně zohledněny. Co se příjmů žalovaného týče, soud z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti shora zjistil, že tyto měly dle sdělení žalovaného činit [částka] a jako takové byly doloženy a zkontrolovány výpisy z běžného účtu žalovaného shora, z nichž je patrné, že tato částka odpovídá průměrnému příjmu v měsících předcházejících úvěrové žádosti. V posouzení úvěruschopnosti shora však nebylo uvedeno ani žalobcem tvrzeno, co mělo být zdrojem těchto tvrzených příjmů, resp. která z příchozích plateb na účet má být oním příjmem. Rovněž nebyla právním předchůdcem žalobce nijak reflektována skutečnost, že za celé roční období předcházející žádosti o úvěr činily příchozí platby na účet až několikanásobně větší částky, než kolik činila výše uvedená částka tvrzeného příjmu žalovaného. Ohledně výdajů žalovaného dle posouzení úvěruschopnosti shora žalovaný uvedl výdaje ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce stanovil životní výdaje žalovaného dle jím sdělených dat (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení atd. – toto však nebylo soudu nijak doloženo ani tvrzeno) „v kombinaci s interními informacemi banky“ po zohlednění jeho situace podle svého interního ekonomického modelu (pracujícího se statistickými daty a aktuálními údaji životních nákladů a normativních nákladů na bydlení) na [částka]. Prostým nahlédnutím do výpisů z účtu žalovaného shora však lze zjistit, že tento údaj naprosto a řádově neodpovídá skutečnostem, vyplývajícím z pohybů na tomto účtu (který byl veden u právního předchůdce žalobce a spadá tak jistě do kategorie interní informace banky). Dále žalovaný na žádosti uvedl splátky ve výši [částka]. Právní předchůdce žalobce však dotazem do CCB a vlastních systémů zjistil, že žalovaný měl v době úvěrové žádosti 8 existujících kontraktů s celkovou výší splátek [částka] (a celkovou výší úvěrových limitů [částka]). Již tato skutečnost (žalovaným uvedené výdaje a splátky ve výši [částka] vs údaje vyplývající z běžného účtu a CCB, a absence jakékoliv reflexe tohoto rozporu právním předchůdcem žalobce, nota bene zhodnocení, že dle interní evidence „klient neměl žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání“) se soudu sama o sobě jeví jako dostatečně vypovídající o přístupu právního předchůdce žalobce k ověřování úvěruschopnosti žalovaného. Rovněž další skutečnosti, vyplývající z předložených výpisů z běžného účtu žalovaného shora, zejména výše debetních obratů (tedy výdajů žalovaného) na tomto účtu, po celé doložené období před poskytnutím úvěru několikanásobně převyšující tvrzené výdaje žalovaného, rozkolísanost a nepravidelnost výše kreditních obratů (tedy příjmů žalovaného), četnost a výše částek vydaných žalovaným na sázky, v období bezprostředně předcházejícím žádosti o úvěr stoupající četnost čerpání krátkodobých úvěrů ([právnická osoba]) nebyly žalobcem ani jeho právním předchůdcem nijak reflektovány. Soud tak dospěl k závěru, že v případě posouzení úvěruschopnosti žalovaného se právní předchůdce žalobce dostatečně nevypořádal především s výdajovou stránkou finančních poměrů žalovaného, kdy tato byla dle názoru soudu zmíněna, resp. prověřena jen velmi zběžně a pro forma, navíc očividně v rozporu se skutečnostmi vyplývajícími z předložených listin, a tedy naprosto nedostatečně. Dále rovněž skutečnost, že žalovaný v době žádosti o předmětný úvěr u právního předchůdce žalobce stále čerpal dřívější dosud nesplacené úvěry, jak vyplývá z lustra v CCB i ze samotné smlouvy o úvěru (počet a výše nesplacených částek refinancovaných úvěrů), dle názoru soudu rozhodně nepřisvědčuje tomu, že by právní předchůdce žalobce neměl nabýt pochyb o schopnosti žalovaného nově poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. V této situaci učiněný závěr, že příjem klienta byl dostatečný k pokrytí splátek (poskytovaného úvěru) i životních výdajů (obzvláště v situaci, kdy z doložených údajů vyplývá, že chování žalovaného se v případě jeho výdajů dá označit za až marnotratné a rozmařilé), se soudu jeví jako naprosto neodůvodněný a účelový. Lze tak uzavřít, že žalobce nedodržel veškeré podmínky pro uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru dle citovaného zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného zejména po stránce výdajové řádně neověřil. Soud proto podle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. ve spojení s výše citovanou judikaturou považuje uvedenou smlouvu o spotřebitelském úvěru za sjednanou absolutně neplatně.

35. Soud má za prokázané, že v případě uplatňovaného nároku na základě neplatné smlouvy právní předchůdce žalobce poskytl ve prospěch žalovaného částku [částka]. Žalovaný na poskytnutou částku zaplatil [částka], proto je povinen nesplacenou částku jistiny ve výši [částka] žalobci jakožto postupníkovi vrátit jako bezdůvodné obohacení v souladu s ustanovením § 2991 odst. 1 a 2 o. z. Úrok z prodlení soud žalobci přiznal z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení ve výši sazby 15 % ročně (z toho za období od [datum] do [datum] v kapitalizované výši [částka]), neboť má za to, že do prodlení se žalovaný prokazatelně dostal právě až dnem [datum], což je den následující po dni stanoveném ve výzvě k úhradě, obsažené ve výzvě k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], jako nejzazší den k úhradě dluhu. Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum], dle zákonné domněnky doby dojití třetí pracovní den po odeslání byla doručena žalovanému dne [datum], žalobce žalovanému ve výzvě stanovil lhůtu k plnění do [datum], splatnost proto nastala dne [datum] a žalovaný je tak v prodlení od [datum]. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni prvého pololetí roku 2023, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 7 %, proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně.

36. Protože soud shledal předmětnou smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, žalobce má právo pouze na úhradu nároků přiznaných z titulu bezdůvodného obohacení. Z tohoto důvodu soud žalobu ve zbylém rozsahu zamítl.

37. Účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo (§ 142 odst. 2 o. s. ř.). Žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva představovaly náklady jeho právního zastoupení, dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6. a. t. sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., částku celkem [částka]. K tomu náleží advokátovi daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náklady žalobce za právní zastoupení advokátem tak činí celkem částku [částka]. Právní zástupce žalobce si dále vyúčtoval ještě odměnu za jeden další úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (písemné podání ve věci samé ze dne [datum]) ve výši [částka] a k němu náležející paušální náhradu hotových výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., tj. celkem částku ve výši [částka]. Tato částka však žalovanému nebyla přiznána, neboť písemné podání ze dne [datum] bylo podáním, kterým žalobce pouze na výzvu soudu doplnil žalobní návrh. Dále žalobci náleží částka ve výši [částka], kterou vynaložil na úhradu soudního poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění. Celkem tak náklady řízení žalobce činily částku [částka]. Protože však žalobce byl ve věci zčásti neúspěšný, resp. byl úspěšný pouze částečně, je jeho nárok na náhradu nákladů řízení přepočten koeficientem úspěšnosti 53,54 %, tedy výše náhrady nákladů řízení, které je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku [částka]. Lhůtu k zaplacení dlužné částky stanovil soud do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), tato je splatná na účet právního zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení