5 C 66/2018 - 402

Rubrum

Okresní soud v Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Vítem Záveským ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem [Anonymizováno], sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0], sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 621 926 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplatit 621 926 Kč s úrokem z prodlení 5,59 % z částky 520.316 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % z částky 520,316,20 Kč od 9. 11. 2017 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na nákladech řízení 311 191 Kč k rukám zástupce žalovaného do 30 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 621 926 Kč s příslušenstvím z důvodu (titulu) neuhrazeného hypotečního úvěru.

2. Tvrzeno bylo, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [Anonymizováno] bankou jako věřitelem a [jméno FO] a žalovaným jako solidárně zavázanými dlužníky byla dne 24. 9. 2008 uzavřena smlouva o poskytnutí hypotečního úvěru ve výši 1.300.000 Kč. Dlužníky byl přijat závazek při čerpání prostředků k jejich vrácení včetně úroku ve výši 5,94 % formou anuitních splátek na základě výzvy banky po dočerpání úvěru. Pohledávka věřitele byla zajištěna zástavním právem k nemovitostem. K čerpání úvěru došlo dne 7. 10. 2008 ve výši 620.000 Kč, návazně na to došlo dne 29. 7. 2010 k oznámení banky o ukončení čerpání úvěru a stanovení data prvé splátky ve výši 3.693,40 Kč na den 25. 8. 2010. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 3. 2. 2014, č. j. [spisová značka], byl zjištěn úpadek dlužníka [jméno FO] a na jeho majetek prohlášen konkurz. Právní předchůdce žalobkyně přihlásil svou zajištěnou pohledávku ve výši 769.147,15 Kč, když z toho připadalo na jistinu 615.563,50 Kč a na příslušenství 153.583,65 Kč. Ze zajištění byl právní předchůdce žalobkyně uspokojen ve výši 84.512,90 Kč. Věřitel vzhledem k úpadku jednoho z dlužníků přistoupil ve vztahu k žalovanému s odkazem na čl. III. odst. 3 písm. b), čl. IV. odst. 2 písm. f) a čl. IV. odst. 4 písm. e) obchodních podmínek k uplatnění práva na okamžité splacení úvěru včetně příslušenství výzvou ze dne 6. 3. 2015 a to ke dni 6. 4. 2015. K dalšímu uspokojení věřitele co do částky 66.758,25 Kč došlo dne 17. 2. 2017 ze zpeněžení předmětu dražby provedené soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] na podkladě usnesení ze dne 24. 1. 2017, č. j. [spisová značka]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 11. 2017 nabyla žalobkyně pohledávky z předmětné smlouvy ve výši 624.876 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 520.316,20 K4, úroků ve výši 54.960,96 Kč, úroků z prodlení ve výši 39.748,84 K4 a poplatků po době splatnosti ve výši 9.850 Kč. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena písemností ze dne 10. 11. 2017. Stran vyčíslení odkázala žalobkyně na listinu označenou jako stav pohledávky ke dni 8. 11. 2017. K uspokojení žalobkyně nedošlo ani na podkladě předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2018.

3. Žalovaný označil nárok za nedůvodný v celém rozsahu. Vymezil jako nesporné okolnosti vztahující se k uzavření smlouvy s výhradou, že neměl k úvěrovému účtu přístup a neměl ani zřízeno dispoziční právo. Právní předchůdce žalobkyně s ním nekomunikovala, vše bylo řešeno s jeho spoludlužníkem, tudíž měl za to, že došlo k zániku celé pohledávky. O postoupení pohledávky se dozvěděl až po více než 9 letech od uzavření smlouvy. Žalovaný, neznaje bližší informace k závazku, odmítl uznat dluh, neboť mu nebyla bankou potažmo žalobkyní poskytnuta potřebná součinnost. Vznesena byla námitka promlčení dluhu odůvodněná absencí jakýchkoli úkonů banky po dobu 9 let od uzavření smlouvy včetně splatnosti a ve vztahu k jednotlivým splátkám. Bez významu k osobě žalovaného jsou úkony, které banka činila vůči druhému dlužníkovi. Vyloženo bylo postavení solidárních dlužníků včetně citace rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013 se zdůrazněním, že tu existovaly 2 samostatné právní vztahy mezi věřitelem a každým z dlužníků.

4. V procesní reakci žalobkyně reagovala na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů (usnesení ze dne 13. 4. 2018, č. j. 5 C 66/2018-55) a současně na námitky žalovaného. Upřesnila, že oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 6. 3. 2015 bylo žalovanému adresováno doporučeně a přijato dne 12. 3. 2015. Označen k tomu byl důkaz dodejkou. Poslední úhrada splátky byla provedena dne 25. 2. 2011, přičemž do zesplatnění nedošlo k úhradě splátek ve výši 3.693,40 Kč v období od 26. 2. 2011 do 24. 9. 2013 a ve výši 3.629,20 Kč v období od 25. 9. 2013 do 5. 4. 2015. K vyčíslení kapitalizované výše úroku ke dni zesplatnění žalobkyně uvedla, že vyšla ze sjednané úrokové sazby 5,59 % a vysvětlila způsob, jakým dospěla k částce 86.656,04 Kč. Nižší výše kapitalizovaného vyčíslení 54.960,96 Kč je pochybením banky, které je třeba brát ve prospěch žalovaného. Podobné pochybení nastalo při výpočtu úroku z prodlení, v řízení uplatněného ve výši 39.748,84 Kč, když podle zpřístupněného výpočtu dosáhl úrok z prodlení do 8. 11. 2017 částky 124.790,90 Kč. Opět je rozdílová hodnota připisována ve prospěch žalovaného. V případě dlužných poplatků žalobkyně omezila vzhledem k námitce promlčení jejich rozsah s poukazem na dobu od ledna 2014 do října 2017 a sazbu 150 Kč měsíčně za vedení účtu. Z původní hodnoty 9.600 Kč tak byl nárok omezen na částku 6.900 Kč. Označen byl důkaz v podobě úvěrové historie k prokázání průběhu splácení úvěru.

5. Usnesením ze dne 9. 5. 2018, č. j. 5 C 66/2018-78, bylo řízení zastaveno k návrhu žalobkyně co do částky 2.950 Kč v souvislosti s omezením dílčího nároku na zaplacení poplatků spojených s vedením úvěrového účtu. Předmět řízení tím byl ustanoven nárokem žalobkyně na zaplacení 621.926 Kč s příslušenstvím.

6. Procesní obrana žalovaného byla rozšířena při prvém jednání, kdy nejenom že byla opakována výhrada k doručení oznámení o zesplatnění s výzvou k zaplacení úvěru, ale současně o popření pravosti podpisu žalovaného na předložené doručence.

7. Žalobkyně reagovala na zpřístupnění hodnocení námitky promlčení založené na premise, že se zesplatnění ze své povahy může vztahovat pouze k té části úvěru, která dosud ve formě jednotlivých splátek nebyla splatnou. Jinak řečeno, nutno lišit z hlediska promlčení mezi tou částí dluhu, který již byl k okamžiku zesplatnění splatným a (zbylou) částí dluhu, na který zesplatnění dopadlo. Žalobkyně vyložila s odkazem na obratovou historii úvěru, že předmětem nároku není žádná ze splátek, které by předcházely zesplatnění, neboť u nich došlo k soluci v rámci exekučního a insolvenčního řízení, kdy přijatá plnění umořila právě dluh před zesplatněním.

8. Průniky procesních podání účastníků dovolily v rovině skutkové vymezit podle § 120 odst. 3 o. s. ř. nesporné okolnosti věci tak, že mezi [Anonymizováno] bankou, a.s. a žalovaným spolu s [jméno FO] došlo dne 24. 9. 2008 k uzavření smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru. Nebylo rovněž sporováno, že byly čerpány prostředky ve výši 620.000 Kč. Dále, že došlo k úpadku [jméno FO] a úhradě částek z exekučního a insolvenčního řízení. Tím se stává obsoletním prokazování skutečností vyjádřených v žalobě pod body I. až III. a pod bodem V. a hodnocení k tomu označených důkazů.

9. Z pohledu níže uvedeného hodnocení nutno zdůraznit znění čl. IV. odst. 4 a [právnická osoba] podmínek. Odstavec 4 obsahuje taxativně stanovené důvody, pro které může banka požadovat okamžité jednorázové splacení jistiny úvěru a příslušenství nebo odstoupit od smlouvy. Navazující odstavec 5 je ujednáním zakládajícím povinnost vrátit bance neuhrazenou část úvěru a zaplatit příslušenství a to do jednoho měsíce ode dne odeslání výzvy banky.

10. Sporné z pohledu skutkového stalo se tvrzení žalobkyně, že žalovaný přijal cestou doporučeně dodané zásilky dne 12. 3. 2015 oznámení o zesplatnění úvěru s výzvou k jeho zaplacení do 6. 4. 2015. K tomu soud podle § 120 odst. 2 o. s. ř. rozhodl o provedení důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví, neboť potřeba takového důkazu vzešla z obsahu spisu.

11. Sluší se uvést, že při jednání byl okamžik koncentrace řízení prodloužen o dalších 21 dní a obě procesní strany uvedenou lhůtu využily k doplnění tvrzení a označení důkazů.

12. Žalobkyně brojila proti námitce promlčení, připojila se k potřebě provedení důkazu znaleckým posudkem k posouzení pravosti podpisu a dodala, že i při absenci takového zjištění by i nadále docházelo k prodlení žalovaného, neboť by byl jinak úvěr splatný v dohodnutém rozvržení splátek do 25. 8. 2040. Již tato skutečnost vylučuje promlčení práva žalobkyně. Z opatrnosti, se stejným výčtem ujednání obchodních podmínek, přistoupila žalobkyně k opakování výzvy k zesplatnění pohledávky výzvou ze dne 20. 9. 2018 zaslanou žalovanému doporučeně. Zopakováno (opět s odkazem na obratovou historii úvěru) bylo, že žalobkyně neuplatňuje žádný dílčí nárok vzniklý před 24. 1. 2014, tudíž nároky nejsou promlčeny.

13. Žalovaný rozvinul námitku promlčení, dovolával se rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3881/2009 se zdůrazněním, že počátek promlčecí lhůty nemusí být shodný s okamžikem splatnosti závazku, když je na věřiteli, aby prostřednictvím výzvy podle § 563 obč. zák., resp. § 391 odst. 1 obch. zák. vyzval dlužníka k plnění. Žalovanému se takové výzvy oproti druhému solidárně zavázanému nedostalo a tudíž se v jeho sféře nemohl nacházet poznatek o ukončení čerpání úvěru a stanovení výše a data 1. splátky. Pakliže se nejprve promlčuje vlastní právo a teprve po té vlastní plnění, došlo k promlčení nesplatné pohledávky úvěru, když na uvedeném již ničeho nemění výzva ze dne 6. 3. 2015.

14. V rozsahu sporných skutečností skutkové povahy bylo doplněno dokazování o znalecký posudek z oboru písmoznalectví, odvětví písmoznalectví, specializace písmo ruční i strojové. Znalci [jméno FO] bylo uloženo posoudit, zda je na dodejce k výzvě ze dne 6. 3. 2015 pravý podpis žalovaného. Proveden byl rovněž výslech znalce.

15. Nutno předeslat, že soudu nepřísluší hodnotit odborné závěry znalce, ostatně pro nedostatek odbornosti soudu k provedení důkazu znaleckým posudkem dochází. Soud posuzuje toliko konzistentnost, vnitřní ucelenost a srozumitelnost závěrů znalce včetně pravidel logického myšlení (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2009, sp. zn. 22 Cdo 1810/2009).

16. Již v rámci písemně podaného znaleckého posudku je v nálezové části uvedeno, že znalci byl k dispozici originál posuzované doručenky. Navazuje na to popis metod zkoumání podpisu, jednotlivé hodnocené markanty s vazbou na přílohy znaleckého posudku a pravděpodobnostní závěr založený na míře pravděpodobnosti vyjádřené slovy, že „nelze vyloučit, že originál sporného podpisu na dodejce je nepravým podpisem žalovaného.

17. Žalobkyně využila svého procesního oprávnění a k písemně podanému znaleckému posudku se vyjádřila. Vyšla z povahy hodnocení pravosti podpisu a povahy doručenky jakožto veřejné listiny. S odkazem na judikaturu namítala, že není-li prokázán (žalovaným) opak, potom je přítomna domněnka pravdivosti toho, co je listinou osvědčováno. Závěry znalce a nastolená vyvratitelná právní domněnka dovolují učinit důkazní závěr, že listina obsahuje pravý podpis žalovaného.

18. Výslechem znalce bylo prokázáno, že posouzení pravosti podpisu žalovaného je založeno na nejnižší škálové míře pravděpodobnosti vyjádřené shora uvedenými slovy. Tato nejnižší míra pravděpodobnosti při posouzení pravosti podpisu žalovaného vychází z poměřování shodných a rozdílných markantů písma. Bylo třeba vyjít z toho, že podpis žalovaného nevykazuje znaky osobitosti.

19. Rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2022, č. j. 23 Cdo 1232/2021-319, došlo k zrušení rozsudku okresního soudu, jakož i rozsudku soudu odvolacího. Je v něm vysvětleno, že u solidárních dlužníků nemusí spadat v jeden okamžik počátek promlčení a to běží ve vztahu ke každému spoludlužníků zvlášť. To, co si každý ze spoludlužníků sám sjedná, týká se pouze jeho. Odkázáno bylo na judikaturní rozhodnutí, které je založeno na teorii plurality, tedy že má věřitel za každým ze solidárních dlužníků samostatnou pohledávku. Z toho plyne, že za každým z takových dlužníků má samostatnou pohledávku a tím i samostatný počátek případné promlčecí doby. Nejvyšší soud vyšel z posouzení, že chybí takový důkaz, že by banka po čerpání úvěru [jméno FO] oznámila také žalovanému výši a splatnost hypotéčních splátek. Takové zjištění se týká pouze [jméno FO]. V případě úroku z prodlení je třeba lišit počátek prodlení ke každému z dlužníků.

20. Žalobkyně přistoupila podáním ze dne 29. 9. 2022 ke změně petitu tak, že se domáhala, aby byla žaloba zamítnuta z toho důvodu, že byla podána důvodně a splnění povinnosti žalovaným bylo plnění po právu. Na to bylo reagováno žalovaným, který shledal takovou změnu žaloby jako zneužití práva ve smyslu § 2 o. s. ř. a nelze mu přiznat právní ochranu. Dovolal se práva na spravedlivý proces a toho, aby bylo soudem rozhodnuto meritorně a žaloba jako nedůvodná věcně zamítnuta.

21. Návrhu na změnu žaloby soud nevyhověl a ztotožnil se s argumentací žalovaného. Současně při jednání dne 27. 4. 2023 byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř., že neoznačila důkazy ke svému tvrzení, že žalovanému doručila nebo přinejmenším vstoupilo do jeho dispoziční sféry oznámení ze dne 29. 7. 2010, jímž se po vyčerpání úvěru ve výši 620 000 Kč stanovila pro žalovaného první splátka závazku ke dni 25. 8. 2010. Současně se žalobkyni dostalo poučení o možném procesním neúspěchu.

22. Žalobkyně odkázala na fikci doručování zásilek určených dlužníkům podle článku 5 odst. 3 obchodních podmínek. Žalovaný se s interpretací žalobkyně neztotožnil, jelikož fikce doručení by byla ve vztahu k žalovanému právě porušením principu plurality. Vedle toho si v článku 8 odst. 7 smlouvy o úvěru účastníci dohodli řídit se obchodními podmínkami, nicméně ty z roku 2013 nebyly žalovanému účinně doručeny a mohou ho zavazovat pouze obchodní podmínky z roku 2008. I v tomto rozsahu se dostalo žalobkyni poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkazy, které by prokázaly, že se dostalo žalovanému obchodních podmínek účinných od 31. 12. 2013. Soud poučil účastníky podle § 118a odst. 2 o. s. ř. podle závěru rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011, a dále ze dne 18. 2. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3487/2020, že by v případě neexistujícího dluhu mohlo vzniknout bezdůvodné obohacení žalobkyní. To by nepřipadalo v úvahu, v případě plnění na promlčení dluhu, avšak jednalo by se o vynucené plnění na naturální obligaci s účinky procesní obrany žalovaného.

23. Dokazování bylo provedeno oznámením [Anonymizováno] banky a.s. ze dne 29. 7. 2010 o stanovení prvé splátky hypotéčního úvěru ke dni 25. 8. 2010. To je určeno dlužníkovi [jméno FO]. Podle dokumentu odeslaného klientovi došlo k odeslání doporučenou poštou pouze jmenovanému, respektive nebylo sdělením věřitele nijak prokázáno, že by adresoval podobnou výzvu také žalovanému.

24. Žalobkyně argumentovala, že i v obchodních podmínkách účinných ode dne 1. 1. 2008 byla sjednána v článku 5 odst. 3 fikce doručení zásilky s tím, že je účinnost doručení jednomu ze spoludlužníků stanoveno i ve vztahu k druhému. Dovolala se rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021, a potřeby posuzovat skutečnou vůli účastníků smluvního vztahu. Právě té odpovídá záměr zajistit doručení i jen jednomu ze solidárních dlužníků s účinky doručení i pro druhého. S výkladem žalobkyně se žalovaný neztotožnil a to proto, že uvedený rozsudek vyšel z odlišné situace a není přiléhavý na posuzovanou věc. Hodnoceno je v něm totiž ujednání týkající se účinku vázaného k situaci, kdy si účastníci smlouvy o dílo dohodli následky absence objednatele u přejímky díla a zmaření jeho konečného předání.

25. Účastníci byli poučeni podle § 118a odst. 2 o. s. ř., že vzhledem ke spotřebitelskému statusu dlužníků lze uzavřít, že nelze do obchodních podmínek platně vtělit jednání o fikci doručování jen jednomu z účastníků smlouvy s následky pro druhého z účastníků. Zmíněno bylo rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2926/2009. Perfekce právního jednání tak nemůže nastat, nedojde-li projev vůle do sféry adresáta.

26. Z obchodních podmínek účinných od 1. 1. 2008 vyplývá, že si účastníci dohodli korespondenční místo pro zásilky s platností zásad doručování upravených v obchodních podmínkách s fikcí doručení všem spoludlužníkům.

27. Prokazuje podpisový vzor korespondenční místo pro zasílání písemností a to: [jméno FO], [adresa]. Připojeny jsou podpisy obou dlužníků.

28. Po skutkové stránce se uzavírá, že žalobkyně neprokázala, že by adresovala žalovanému výzvu k stanovení prvé splátky úvěru tak, jak k tomu přistoupila ve vztahu k [jméno FO] a to ke dni 25. 8. 2010. O skutečnosti, že i vůči žalovanému takový požadavek existuje, se žalovaný nedozvěděl přinejmenším do 25. 8. 2014. To je významné z hlediska právního hodnocení a posouzení námitky promlčení.

29. Právní vztahy mezi účastníky odvíjí se od aplikace intertemporálního ustanovení § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. Smlouva o úvěru (kontokorentnímu úvěru čerpaného prostřednictví platebního instrumentu) byla uzavřena podle § 497 a násl. zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, tudíž se podle předpisů účinných ke dni uzavření smlouvy posuzují také práva a povinnosti, které z obligačního titulu vzešla a to včetně subsidiarity zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. zák.).

30. Podle § 497 odst. 1 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

31. Podle § 293 obch. zák. je-li zavázáno k témuž plnění společně několik osob, má se v pochybnostech za to, že jsou zavázány společně a nerozdílně. Věřitel může požadovat plnění na kterékoli z nich, avšak plnění nabídnuté jiným společným dlužníkem je povinen přijmout.

32. Podle § 387 odst. 1 obch. zák. právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem.

33. Podle § 391 odst. 1 obch. zák. u práv vymahatelných u soudu začíná běžet promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno u soudu, nestanoví-li tento zákon něco jiného.

34. Podle § 397 obch. zák. nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

35. Vzhledem k okamžiku uzavření smlouvy, řídí se obligační vztah mezi účastníky úpravou obsaženou v zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník se subsidiaritou zák. č. 40/1960 Sb., pro úkony vzniklé před 1. 1. 2014 a podle zák. č. 89/2012 Sb., tam, kde by ke změně či zániku závazku docházelo právním jednáním vzniklým po 1. 1. 2015.

36. Smlouva o úvěru je absolutním obchodním závazkovým vztahem konsenzuální povahy, tudíž i ostatní práva, jsou-li zcela či dílčím způsobem upravována obchodním zákoníkem, musí být podle tohoto předpisu posuzována. Mezi právním předchůdcem žalobkyně s žalovaným a spoludlužníkem [jméno FO] byla uzavřena platná smlouva o úvěru, byl přijat závazek věřitele k poskytnutí úvěru a tomu komplementární povinnost dlužníků zavázaných jak podle smlouvy tak na základě zákona solidárně vrátit čerpané úvěrové prostředky způsobem sjednaným ve smlouvě. K reálnému naplnění smlouvy o úvěru došlo čerpáním úvěrových prostředků a tím byla aktivována na podkladě výzvy věřitele povinnost ke splácení. Solidarita dlužníků, jak se toho dovolává sám žalovaný, vytváří zcela samostatné právní vztahy mezi věřitelem a zavázanými, tudíž se věřitel může po dlužnících či po každém z nich domáhat zaplacení dluhu a je na dlužníku, který plnění poskytne, aby uplatnil svá práva za solidárně zavázanými.

37. Jak uvedeno výše, dovolací soud vyložil zásadu plurality, která se týká každého jednotlivého právního úkonu (dnes právního jednání) a věřitel mohl postupovat vůči každému dlužníků separací svého práva. K tomu mohlo mimo jiné dojít nejenom záměrem věřitele uplatňovat vůči jednomu ze solidárních dlužníků, ale i tím, že mohlo dojít i k opomenutí a práva z prvotního úkonu – smlouvy o úvěru – věřitel neuplatnil vůči druhému z věřitelů včas. Druze uvedené v posuzované věci nastalo, neboť žalobkyně jakožto právní nástupce poskytovatele úvěru neprokázala navzdory poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., že by žalovanému doručila požadavek vázaný na stanovení prvé splátky úvěru. Jedná se o majetkové právo, které se promlčuje a které právní předchůdce žalobkyně nevyužil a pozbyl jej z hlediska soudního přímusu. Právo ve vztahu k žalovanému má vzhledem k jeho námitce pouze naturální charakter.

38. Shora je vyloženo, že spotřebitelské acquis nedovoluje, aby se v rámci smluvních podmínek založila fikce doručování písemností tak, že by doručení 1 z dlužníků vyvolalo (bez adresace písemnosti druhému z dlužníků!) fikci doručení. Přistupuje k tomu i skutečnost, že domněnkou nebo fikcí lze v odůvodněných případech a tam, kde to má racionální odůvodnění, založit hmotněprávní následek (vizte bod 25. odůvodnění) nikoli účinek procesního charakteru, tj. fikci doručování. Ta je přípustná jen tam, kde to zákon aprobuje a zpravidla jen ve vztahu mezi autoritativním orgánem a účastníkem řízení.

39. Zjednodušeně řečeno avšak bez výrazného zkreslení lze tak uzavřít, že se žalovaný dovolal účinně promlčení práva na placení 1. splátky úvěru, jelikož úvěrující tohoto práva nevyužil v obecné čtyřleté promlčecí době. Právní předchůdce žalobkyně a potažmo žalobkyně tak svá práva z ukončeného čerpání úvěru využila pouze ve vztahu k [jméno FO] (buď záměrně nebo z neopatrnosti) a jemu stanovila povinnost k placení. Postavení žalovaného vyloučilo, aby si mohl doručováním písemností jmenovanému přivodit pouze akceptací adhezního ujednání, aby právní jednání věřitele vyvolávala účinek doručení, aniž by se ocitlo přinejmenším v dispoziční sféře žalovaného. Výrokem I. je žaloba zamítána právě z důvodů uvedených v tomto bodě odůvodnění.

40. Žalovaný zaznamenal plný procesní úspěch a přiznává se mu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 311 191 Kč. Z toho připadá na 19 úkonů právní služby: 18. 2. 2018 - převzetí a příprava právního zastoupení 3. 4. 2018 – vyjádření k žalobě 17. 9. 2018 – další porada s klientem 18. 9. 2018 – účast při jednání před soudem I. stupně 9. 10. 2018 – doplnění tvrzení a označení důkazů 26. 2. 2019 – porada s klientem – vyhotovení podkladů pro znalce pro účely znal. posudku za účasti advokáta 8. 10. 2019 – účast na jednání před soudem I. stupně 29. 10. 2019 – další porada s klientem 4. 11. 2019 – závěrečný návrh 5. 11. 2019 – účast na jednání před soudem I. stupně 8. 4. 2020 – odvolání proti rozsudku OS v Jičíně ze dne 12. 11. 2019, č. j. 5 C 66/2018-173 19. 6. 2020 – reakce na odvolání žalobkyně 27. 10. 2020 – účast na jednání před soudem II. stupně 25. 1. 2021 – dovolání proti rozsudku KS v Hradci Králové ze dne 27. 10. 2020, č. j. 47 Co 126/2020-232 8. 1. 2023 – reakce na změnu petitu ze dne 29. 9. 2022 26. 4. 2023 – vyjádření žalovaného 27. 4. 2023 – účast na jednání před soudem I. stupně 19. 6. 2023 – reakce na doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů 20. 6. 2023 – účast na jednání před soudem I. stupně Cestovní výdaje: 18. 9. 2018 - cesta na OS Jičín a zpět – 194 km (2 x 97 km), cena za jednotku 4 Kč = 776 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 194/100) x 30,50 Kč = 521 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 12 min. = 600 Kč 8. 10. 2019 – cesta na OS Jičín a zpět – 194 km (2 x 97 km), cena za jednotku 4,10 Kč = 795 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 194/100) x 33,10 Kč = 565 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 12 min. = 600 Kč 5. 11. 2019 – cesta na OS Jičín a zpět – 194 km (2 x 97 km), cena za jednotku 4,10 Kč = 795 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 194/100) x 33,10 Kč = 565 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 12 min. = 600 Kč 27. 10. 2020 – cesta na KS Hradec Králové a zpět – 240 km (2 x 120 km), cena za jednotku 4,20 Kč = 1 008 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 240/100) x 32,00 Kč = 676 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 20 min. = 600 Kč 27. 4. 2023 – cesta na OS Jičín a zpět – 194 km (2 x 97 km), cena za jednotku 5,20 Kč = 1 008 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 194/100) x 41,20 Kč = 703 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 12 min. = 600 Kč 20. 6. 2023 – cesta na OS Jičín a zpět – 194 km (2 x 97 km), cena za jednotku 5,20 Kč = 1 008 Kč, spotřeba paliva (8,8 x 194/100) x 41,20 Kč = 703 Kč, promeškaný čas – 2 x 1 hod. 12 min. = 600 Kč.

Poučení