5 C 669/2018-127

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jarmilou Senešiovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupené advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupené advokátem [titul] [jméno] [příjmení] se sídlem [adresa], [obec] o 26 923 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplati žalobkyni 26 923 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 26 923 Kč od 14. 7. 2018 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 40 088 Kč, k rukám [titul] [jméno] [příjmení], advokátky, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Návrhem, který byl podán u soudu dne 11.9.2018 se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 26 923 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že se stala vlastníkem žalované pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávky, kterou uzavřela s [původním věřitelem] [příjmení], [IČO] dne 24.7.2018. Pohledávka ve výši 26.293 Kč, představující úhradu za provedené služby, byla fakturována žalované dne 1.7.2018 fakturou – daňovým dokladem č. 2018 se splatností 13.7.2018. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 24.7.2018. Pohledávka byla splatná 13.7.2018, ode dne následujícího, t.j. od 14.7.2018 pak žalobkyně požaduje úhradu zákonného úroku z prodlení. Tvrdila, že z příloh k faktuře č. 2018 (komunikace mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně) jednoznačně vyplývá, že žalovaná nárok uznala. Žalovaná žalovanou částku neuhradila ačkoli k tomu byla vyzvána žalobkyní opakovaně, a to přípisem ze dne 24.7.2018, e-mailem ze dne 25.7.2018 a také prostřednictvím svého právního zástupce výzvou ze dne 3.8.2018.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žalobního návrhu a na svoji obranu tvrdila, že žalobkyní tvrzený nárok vyplývá z faktury vystavené dne 1.7.2018 postupitelem žalobkyně. Žalovaná s postupitelem v rozhodné době spolupracovala a ten jí za své služby vystavoval faktury. Předmětná faktura se dotýká posledního měsíce spolupráce, ve kterém ze strany postupitele nebylo odvedeno takové množství práce, jako v předchozích srovnatelných obdobích. Přesto faktura zněla na vyšší částku. Žalovaná mailem z 11.7.2018 postupiteli namítala, že fakturovaná částka neodpovídá odvedené práci. Ačkoliv tento rozpor nebyl mezi žalovanou a postupitelem vyřešen, žalovaná nabídla v mailu ze dne 16.7.2018 v rámci vstřícného řešení uhradit fakturu v plné výši za podmínky, že bude vyřešena i druhá část právního vztahu mezi stranami, týkající se užívání firemního vozu. Ačkoliv byl závazek žalované uhradit fakturu zjevně podmíněný, žalobkyně jej nyní chybně považuje za bezpodmínečné uznání dluhu. Žalovaná opakovaně žádala o dodání podkladů prokazujících oprávněnost fakturované částky, naposledy ve výzvě právnímu zástupci žalobkyně ze dne 09.08.2018. Přes tyto výzvy nebyly žalované žádné podklady předloženy. Zástupce žalobkyně se omezil na tvrzení, že tyto podklady má žalovaná k dispozici. Žalovaná tedy nadále považuje žalovanou částku za spornou a požaduje po žalobkyni prokázání její výše. Případné prokazování ze strany žalobkyně v rámci soudního jednání nelze s ohledem na dřívější výzvy žalované považovat za účelně vynaložené náklady. V rámci právního vztahu mezi žalovanou a postupitelem měl postupitel pro žalovanou provádět úkony obchodního charakteru, za které mu náležela peněžitá odměna. V rámci tohoto vztahu postupitel na vlastní žádost využíval firemní vůz poskytnutý v rámci operativního leasingu. Tento vůz se zavázal po ukončení spolupráce převést na svou osobu. Za tím účelem uzavřela žalovaná s postupitelem Gentlemanskou dohodu o užívání motorového vozidla Volkswagen Passat [registrační značka] ze dne 28.3.2016 Dohodou o užívání vozu na sebe postupitel převzal veškeré povinnosti související s používáním vozu (mj. odpovědnost za škodní události a dodržení limitů pro najeté kilometry). Dohoda o užívání vozu jasně stanovila, že rozvázáním spolupráce mezi žalovanou a postupitelem postupiteli zůstávají veškerá práva a povinnosti z této smlouvy. Postupitel se zavázal převzít vůz i se všemi souviseními povinnostmi v případě rozvázání spolupráce. Tento závazek ovšem nesplnil. Žalovaná jej proto vyzvala k vydání vozu a k podpisu předávacího protokolu. Výzva byla postupiteli zaslána elektronicky i doporučeným dopisem dne 25.7.2018. Postupitel výzvu ignoroval a vůz předal způsobem, který znemožňoval řádné sepsání předávacího protokolu oběma stranami. Klíčky od vozu předal 31.7.2018 bez dalšího na recepci žalované. Žalovaná následně zjistila a zaznamenala stav najetých kilometrů a škody na voze. Jelikož žalovaná částka byla několik dní po splatnosti postoupena postupitelem na žalobkyni, uplatňovala žalovaná započtení vzájemných závazků ve smyslu § 1884 odst. 1, zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vůči žalobkyni (tj. postupníkovi). Žalovaná sdělila žalobkyni, že je kromě vyjasnění výše fakturované částky nutné započíst nároky žalované vyplývající z dohody o užívání vozu. Prvním nárokem je částka za nadměrně ujeté kilometry ve výši 7 562,24 Kč. Druhým nárokem je náhrada škody na vozidle. Žalovaný informoval žalobce, že částka musí být vyčíslena autorizovaným servisem. Tento servis vyčíslil škodu ve výši 59 708,03 Kč. Třetí nárok představují tři pokuty Policie ČR vystavené v důsledku porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ze strany postupitele v celkové výši 2 000 Kč. Žalovaná tvrdila, že tyto nároky jsou plně započitatelné vůči žalované částce, neboť v době postoupení pohledávky na žalobkyni již existovaly, pouze nebyly přesně vyčísleny. Žalovaná od počátku projevovala zájem řešit situaci smírně. Postupitel ale týden po splatnosti postoupil pohledávku žalobkyni, která ji začala vymáhat. Žalovaná žalobkyni upozorňovala, že je třeba nejprve vyjasnit oprávněnost výše pohledávky, jakož i vyčkat vyčíslení nároků spojených s užitím vozu. Žalobkyně ani její právní zástupce neposkytli součinnost, jmenovitě nedodali žádné podklady prokazující oprávněnost výše žalované částky, ani nevyčkali vyčíslení škod na voze. Naopak v nejkratším možném termínu zaslali předžalobní výzvu a podali návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. Z jejich jednání je zřejmá snaha vyhnout se řešení původního právního vztahu komplexně, jak od počátku požaduje žalovaná. Žalovaná tvrdila, že částečně byla faktura č. 2018 již uhrazena, když žalovaná zaplatila 2 x 9 663,56 Kč („ náklady leasingu celkem skoro 20 000Kč“ - viz prohlášení jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] u jednání dne 17.9.2020). Žalobu je dle žalované třeba považovat za šikanózní. Uplatněné nároky jsou neoprávněné a náklady řízení nejsou účelně vynaložené. Nadto je výše vzájemně započitatelných pohledávek žalované vůči žalobkyni vyšší než neoprávněně žalovaná částka.

3. Po provedeném dokazování (§ 132 a § 120 odst. 3 o.s.ř.) má soud za prokázaný tento skutkový stav: Žalovaná (dříve [název], [IČO]) uzavřela ústně s [původním věřitelem] [příjmení] ([IČO]) smlouvu o obchodní spolupráci a za poskytnuté služby se účastníci dohodli na odměně 250 Kč za hodinu. Jednateli žalované byli v rozhodné době [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [jméno] (viz úplný výpis i obchodního rejstříku žalované, detail živnostenského rejstříku). Žalovaná s [jméno] [příjmení] uzavřela dne 28.3.2016 dohodu o užívání motorového vozidla Volkswagen Passat [registrační značka]. [jméno] [příjmení] touto dohodou převzal zodpovědnost za užívání tohoto vozidla a pro něj vzniklé povinnosti vyplývající ze Smlouvy o operativním leasingu [číslo] pro žalovanou a zavázal se k dodržování Smlouvy o operativním leasingu a jejich obchodních podmínek, řádnému vedení knihy jízd, řádnému zacházení s vozidlem a jeho servisu, dodržování všech servisních termínů, zodpovědnosti a krytí škodných událostí vyplývajících z užívání vozidla, dodržení limitů pro najeté kilometry a zasílání měsíční fakturace spolu s výpočtem částky za užívání vozu, o kterou bude jeho fakturace snížena s tím, že tato částka bude vypočítávána dle základu měsíční splátky bez DPH vycházející ze Smlouvy o operativním leasingu a nákladů na počet km, jenž byly ujety pro pracovní účely. V případě rozvázání spolupráce mezi [původním věřitelem] [příjmení] a žalovanou, z jakéhokoliv důvodu, zůstává [původnímu věřiteli] [příjmení] zodpovědnost za plnění povinností výše zmíněné Smlouvy o operativním leasingu. Doba platnosti této dohody, pokud nebude stanoveno jinak, je brána po dobu platnosti Smlouvy o operativním leasingu (viz Gentlemanská dohoda o užívání motorového vozidla Volkswagen Passat [registrační značka]). Limit pro najeté kilometry byl 20 000 km/rok. Dne 28.3.2018 převzal zástupce nájemce (žalované) [titul] [jméno] [příjmení] v [obec] od zástupce pronajímatele [právnická osoba] vozidlo [registrační značka], uvedené do provozu dne 8.3.2018 (viz Protokol o předání a převzetí předmětu operativního leasingu k leasingové smlouvě [číslo]). [původní věřitel] [příjmení] měl na starosti obchodní záležitosti žalované, dle pokynů jednatel žalované jednal samostatně, zajišťoval kontakty se smluvními partnery žalované a s novými klienty, hledal pro žalovanou nové obchodní příležitosti (viz výpověď svědků [původní věřitel] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Pro žalovanou pracoval několik měsíců. Čas, který věnoval práci pro žalovanou sledoval a na základě vzájemné důvěry služby vyúčtoval. [původní věřitel] [příjmení] mmj. fakturoval žalované fakturou č. 2018 ze dne 30.4.2018 (splatnou dne 14.5.2018) za služby za měsíc duben 37 250 Kč (149x 250), pronájem vozidla za březen – 1 403,69Kč a za duben - 9 663,59 Kč, po zaokrouhlení 26 183 Kč. Tato částka mu byla žalovanou bez výhrad dne 15.5.2018 proplacena (viz faktura č. 2018, výpis z běžného účtu [původního věřitele] [příjmení]). Dále [původní věřitel] [příjmení] fakturoval žalované fakturou č. 2018 ze dne 31.5.2018 (splatnou dne 14.6.2018) za služby poskytnuté v měsíci květnu částku 36 625 Kč (146,5 x 250), pronájem vozidla za květen – 9 663,59 Kč a za využití vozidla k pracovním účelům 825Kč, po zaokrouhlení 27 786 Kč. Tato částka mu byla žalovanou bez výhrad proplacena dne 14.6.2018 (viz faktura č. 2018, výpis z běžného účtu [původního věřitele] [příjmení]). S fakturami za jednotlivé měsíce zasílal žalované rovněž výkaz provedených prací a počet odpracovaných hodin (viz e-mailová korespondence mezi [jednatelem žalované] [příjmení] a [původním věřitelem] [příjmení] z 30.4.2018 a 31.5.2018 na čl. 108 a 109 spisu). Fakturou č. 2018 ze dne 1.7.2018 (splatnou dne 13.7.2018) fakturoval [původní věřitel] [příjmení] žalované za služby poskytnuté v měsíci červnu 46 250 (185x250), pronájem vozidla za červen - 9 663,59 Kč, pronájem vozidla za červenec - 9 663, 59 Kč, po zaokrouhlení 26 923 Kč (viz faktura č. 2018). Počet hodin za poskytnuté služby v červnu 2018 specifikoval takto: HR & Operations - 15, Leadership & Operations - 16, Marketing & Operations – 27, Sales & Operations – 91. Faktura č. 2018 nebyla žalovanou proplacena. Žalovaná zpochybňovala, že jí [původní věřitel] [příjmení] v červnu 2018 poskytl služby v rozsahu 185 hod. Zejména 91 hodin, které jmenovaný přiřadil k „ Sales & Operation“. Spor je o počet odpracovaných hodin, nikoliv o cenu 250Kč /hod. Pod tyto hodiny jsou zahrnuty i jazykové překlady, které nebyly po [původním věřiteli] [příjmení] žalovanou požadovány. Jednatel žalované [titul] [jméno] [příjmení] však uznal, že se jedná o pochybení jednatel žalované, kteří si to lépe„ neodřídili“, čímž potvrdil tvrzení svědka [původní věřitel] [příjmení], že nebyl poučen o tom, že překlad smluvních dokumentů z jazyka anglického do jazyka českého není potřeba. Žalovaná přislíbila fakturu proplatit„ tak jak je“, s proplacením této faktury [původnímu věřiteli] [příjmení] však chtěla počkat, až jí bude předáno motorové vozidlo Volkswagen Passat [registrační značka] (viz e-mailová korespondence mezi [původním věřitelem] [příjmení] a jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 1.7.2018 - 17.7.2018 – čl. 24-25 spisu, výpověď svědka [původní věřitel] [příjmení]). Žalovaná se s [původním věřitelem] [příjmení] dohodla na ukončení spolupráce a vyzvala jej k přepsání vozidla dle gentlemanské dohody na jeho osobu. V průběhu měsíce července 2018 jej opakovaně vyzvala k převodu vozidla a dopisem ze dne 25.7.2018 jej vyzvala k jeho vydání nejpozději do 31.7.2018 s odůvodněním, že vozidlo od 1.7.2018 neoprávněně zadržuje (viz e- mailová korespondence ze dne 1.7.2018 - 17.7.2018, výzva ze dne 25.7.2018 s podacím lístkem). Vzhledem k tomu, že [původní věřitel] [příjmení] ve faktuře č. 2018 ponížil požadovanou odměnu za poskytnuté služby o částku 9 663,59 Kč za pronájem vozidla za červen 2018 a o částku 9 663, 59 Kč za pronájem vozidla za červenec 2018 považoval užívání vozidla do konce července 2018 za oprávněné (viz faktura č. 2018 ze dne 1.7.2018 a výpověď svědka [původní věřitel] [příjmení]). Vozidlo dne 31.7.2018 zaparkoval v [obec a číslo], v [název ulice] ulici a klíče od vozidla s technickým průkazem předal [jméno] [příjmení], dříve [příjmení], aniž by podepsal předávací protokol vozidla (viz výpověď svědků [původní věřitel] [příjmení] a [jméno] [příjmení]). Následující den svědkyně [jméno] [příjmení] předala klíče a doklady k vozidlu jednatel žalované, kteří následně zjistili poškození vozidla (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení] a Předávací protokol vozidla s datem 30.7.2018). Žalovaná zaznamenala na vozidle natržený plášť levé přední pneumatiky, odřený disk levého předního kola, odřený disk pravého zadního kola, poškrábané stříbrné obložení u vnitřní kliky na místě řidiče, zdeformovaný kožený potah na prostřením místě zadních sedaček, oděrku koženého potahu bočnice levého zadního sedadla, odřený plast větráku vpravo nad volantem (viz Předávací protokol vozidla s datem 30.7.2018 na čl. 27, fotodokumentace na čl. 28-31 spisu, výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]). Svědek [původní věřitel] [příjmení] popírá, že vozidlo [registrační značka] poškodil. Škoda na vozidle byla autorizovaným servisem [právnická osoba] posouzena a náklady na opravu byly stanoveny ve výši 59 708,03 Kč včetně DPH (viz POSUDEK/KALKUL č. 02301 ze dne 8.10.2018 na čl. 31-33 spisu). Svědek [původní věřitel] [příjmení] vypověděl, že vozidlo [registrační značka] v době od jeho převzetí dne 28.3.2018 do 31.7.2018 řídil pouze on a přiznal, že dopravního přestupku dne 18.6.2018, 17.7.2018 a 27.7.2018 se dopustil. Za porušení pravidel provozu byla žalované vyměřena pokuta ve výši 500Kč za přestupek ze dne 18.6.2018, ve výši 1 000 Kč za přestupek ze dne 17.7.2018 a 500Kč za přestupek ze dne 27.7.2018 (viz 3x vyrozumění o pokutě a faktury [číslo] [číslo] [číslo] na čl. 33-37 spisu). [původní věřitel] [příjmení] vedl v době od 28.3.2018 do 31.7.2018 knihu jízd (viz kniha jízd na čl. 64 spisu).

4. Dopisem ze dne 24.7.2018 oznámili postupitel [původní věřitel] [příjmení] a postupník [název žalobkyně] žalované, že Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 24.7.2018 uzavřenou mezi nimi byla na postupníka postoupena pohledávka v celkové výši 26 923 Kč, jakož i práva s pohledávkou spojená (viz Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24.7.2018, podací stvrzenka s datem 24.7.2018). Žalovaná byla k zaplacení částky 26 923Kč s příslušenstvím vyzvána žalobkyní dne 25.7.2018 a prostřednictvím právní zástupkyně dne 3.8.2018 (viz výzva k úhradě splatného dluhu, e-mail ze dne 25.7.2018 a předžalobní upomínka ze dne 3.8.2018).

5. Ačkoliv soud provedl důkaz i jinými listinami, ve svém hodnocení se jimi nezabýval nebo je výslovně nezmínil, neboť tyto důkazy jsou zaměřeny na skutečnosti, které pro rozhodnutí ve věci nejsou podstatné nebo jejich obsah nepřinesl relevantní zjištění. Soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně, aby soud doplnil dokazování výslechem dalších svědků a návrh žalované, aby soud vyslechl jako účastníky řízení oba jednatele žalované [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [jméno], neboť důkaz výslechem účastníků řízení může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak (§131 odst.1 o.s.ř.). Soud měl pro své rozhodnutí dostatek jiných důkazů, ze kterých učinil shora uvedené závěry.

6. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena (§ 1746 odst. 2 o.z.).

7. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě - postupníkovi (§ 1879 o.z.). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 odst.1 o.z.).

8. Soud má za prokázané, že žalovaná uzavřela s [původním věřitelem] [příjmení] nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst.2 o.z. (o tom není mezi účastníky řízení spor). Na základě této ústně uzavřené smlouvy vykonával [původní věřitel] [příjmení] samostatně, ve prospěch žalované, činnost zejména obchodního charakteru. Odměna za tuto činnost byla sjednána ve výši 250Kč. Tuto činnost vykonával pro žalovanou i v červnu 2018. Shodně jako v měsíci dubnu a květnu 2018 adresoval [původní věřitel] [příjmení] žalované vyúčtování služeb poskytnutých v červnu 2018 (fakturu) s jejich specifikací. Žalovaná zpochybnila počet odpracovaných hodin uvedených ve vyúčtování faktuře č. 2018, zejména namítala, že nepožadovala po [původním věřiteli] [příjmení] vyhotovení jazykového překladu. Po vzájemné e-mailové korespondenci jednatel žalované [titul] [jméno] [příjmení] uznal, že [původnímu věřiteli] [příjmení] nebylo výslovně řečeno, že v rámci přípravy obchodní smlouvy není třeba překladu z jazyka anglického do jazyka českého a fakturu č. 2018 na částku 26 923 Kč přislíbil [původnímu věřiteli] [příjmení] proplatit zcela, měl však zájem vyřešit vztahy mezi žalovanou a [původním věřitelem] [příjmení] komplexně tzn. současně s vyřešením převodu (předání) vozidla [registrační značka]. Ačkoli [původní věřitel] [příjmení] předal žalované vozidlo dne 31.7.2018 nebyla mu faktura za červen 2018 žalovanou proplacena. Bylo prokázáno, že [původní věřitel] [příjmení] postoupil tuto svoji pohledávku za žalovanou žalobkyni a soud proto shledal žalobu důvodnou a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni – postupníkovi částku 26 923 Kč s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od 14.7.2018 do zaplacení dle § 1968 a §197 o. z. a § 2 vyhlášky č. 351/2013 Sb.

9. Dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh (§1982 odst.1o.z.). Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení (§1982 odst. 2 o.z.). K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (§ 1987 odst.1). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (§ 1987 odst 2 o.z.).

10. Dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Své vzájemné pohledávky vůči postupiteli může dlužník namítat i vůči postupníkovi, i když v době postoupení ještě nebyly splatné; musí však své pohledávky postupníkovi oznámit bez zbytečného odkladu poté, co se o postoupení dozvěděl (§ 1884 odst. 1 o.z.).

11. Žalovaná na svoji obranu navrhla započíst nároky žalované vyplývající z gentlemanské dohody o užívání vozu: 1) částku 7 562,24 Kč za nadměrně ujeté kilometry, 2) částku 59 708,03 Kč na náhradu škody na vozidle a 3) 2 000 Kč, které představují tři pokuty Policie ČR vystavené žalované v důsledku porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ze strany postupitele.

12. Prvním nárokem je částka za nadměrně ujeté kilometry ve výši 7 562,24 Kč. Žalovaná tvrdí a dokazováním bylo prokázáno, že svědek [původní věřitel] [příjmení] vozidlo používal sám. Z knihy jízd je patrné, že vozidlo užíval jako nové s tachometrem od 0 km a je zde záznam k 23. 7. 2018 - 9830 km, tj. průměrně, jak tvrdí žalovaná za 124 dní používání 79,3 km denně. Vozidlo bylo odstaveno svědkem k 30.07.2018 a svědek tak vozidlo užíval dalších 7 dní, což odpovídá dalším 555,1 km. Součet 9 830 km + 555 km pak činí 10385 km. Vozidlo bylo dle nepodepsaného předávacího protokolu ze strany svědka [původního věřitele] [příjmení] vráceno s tachometrem 10252 km, které také byly jako nadlimitní účtovány v souladu se smlouvou a gentlemanskou dohodou.

13. Druhým nárokem je náhrada škody na vozidle. Výše škody musela být vyčíslena autorizovaným servisem. Tento servis vyčíslil škodu ve výši 59 708,03 Kč. Žalovaná tvrdila, že vozidlo, které převzal jako zcela nové a nepoškozené, užíval pouze svědek [původní věřitel] [příjmení], ten vozidlo neodevzdal žalované protokolárně, nýbrž jej pouze odstavil, aby mohl účelově tvrdit, že bylo jím odevzdáno bez vad. Za způsobenou škodu tedy rovněž odpovídá dle gentlemanské dohody z 28.03.2020.

14. Třetí nárok představují tři pokuty Policie ČR vystavené v důsledku porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích ze strany postupitele v celkové výši 2 000 Kč, což svědek [původní věřitel] [příjmení] nepopírá a je na základě gentlemanské dohody z 28.03.2020 odpovědný za všechny škody a nároky vzniklé ze strany pronajímatele vozidla ([právnická osoba]) vůči žalované.

15. V řízení nebylo tvrzeno a prokázáno, že žalovaná, smluvní partner [právnická osoba] ([IČO]) uhradila, v souladu s Obchodními podmínkami smlouvy o operativním leasingu se servisem [číslo] společnosti škodu, za kterou odpovídá objektivně, ve výši 59 708,03 Kč za již provedenou opravu vozidla, dle kalkulace autorizovaného servisu (viz čl. 3 a čl. 15 obchodních podmínek – 3.2, 3.3, 15.3, Protokol o předání a převzetí předmětu operativního leasingu k leasingové smlouvě [číslo] Posudek/kalkul nákladů na opravu ze dne 8.10.2018 [právnická osoba]) a nastoupila tak povinnost svědka [původního věřitele] [příjmení] uhradit škodu způsobenou v této výši, jak se zavázal gentlemanskou dohodou ze dne 28.3.2018. Stejně tak nebylo prokázáno, že žalovaná již zaplatila tři pokuty uložené Policií ČR v důsledku porušení pravidel provozu na pozemních komunikacích [původním věřitelem] [příjmení] dne 18.6.2018, 17.7.2018 a 27.7.2018 (viz faktury – daňové doklady [číslo] [číslo] [číslo] dodavatele [právnická osoba] adresované příjemci [název žalované]) a nastoupila tak povinnost svědka [původního věřitele] [příjmení] zaplatit žalované za úhradu těchto pokut částku 2 000 Kč, jak se zavázal gentlemanskou dohodou. Soud k této procesní obraně nepřihlédl, neboť kompenzační projev lze učinit až poté, co se pohledávky setkaly, tj. v okamžiku, kdy se stala splatnou pohledávka s pozdější splatností. Soud současně zohlednil zákaz jednostranného započtení nejisté a neurčité pohledávky, jenž je spatřován zejména v ochraně věřitele před tím, aby řízení o jím uplatněné pohledávce bylo zdržováno složitým prokazováním protipohledávek dlužníka. Vzhledem k tomu, že postupitel [původní věřitel] [příjmení] popírá, že způsobil škodu (jak je specifikována žalovanou) na vozidle, které odstavil na místě určeném žalovanou, a které byly zjištěny až den poté (viz výpověď svědkyně [jméno] [příjmení]), lze očekávat, že zjišťování existence a výše této započítávané pohledávky by nepřiměřeně prodlužovala řízení o pohledávce uplatněné touto žalobou a lze tak konstatovat nekompenzabilitu započítávané pohledávky pro nejistotu a neurčitost. Stejně tak částku ve výši 7 562,24 Kč za nadměrně ujeté kilometry lze ze stejného důvodu považovat za nekompenzabilní, neboť i zjišťování existence a výše této pohledávky by vyžadovalo další dokazování, neboť nelze jednoznačně považovat za prokázané, že žalovaná měla za [původním věřitelem] [příjmení] pohledávku v této výši, jestliže není prokázán účel jízd zapsaných v knize jízd, kterou svědek [původní věřitel] [příjmení] soudu předložil, např. které jízdy byly pracovní, které soukromé a nelze bez dalšího vycházet z výpočtu žalované (viz odstavec 12 tohoto odůvodnění), jestliže limit byl stanoven na 20 000 km ročně, i když vozidlo bylo postupitelem užíváno jen od 28.3.2018 do 31.7.2018 (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn 28 Cdo 5711/2017 ze dne 1.10.2018 a sp.zn 31 Cdo 684/2020 ze dne 9.9.2020).

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně požadovala na náhradu nákladů řízení částku celkem 57 599,52 Kč vč. DPH, kterou specifikovala takto: - 3.8.2018 - převzetí a příprava právního zastoupení – 1 úkon - 3.8.2018 - sepis předžalobní upomínky – 1 úkon - 23.8.2018 – sepis stanoviska k vyjádření právního zástupce žalované – 1 úkon - 11.9.2018 – sepis žaloby – 1 úkon - 26.11.2018 – sepis vyjádření k odporu – 1 úkon - 6.2.2020 – účast u jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 – 1 úkon + cestovné ve výši 2.418,00 Kč – cesta Brno – Praha a zpět + náhrada za promeškaný čas dle advokátního tarifu 100,00 Kč za každou započatou půlhodinu (celkem 1.200,00 Kč) – celkem ujeto 400 km, - 12.5.2020 – účast u jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 – 2 úkony + cestovné ve výši 2.418,00 Kč – cesta Brno – Praha a zpět + náhrada za promeškaný čas dle advokátního tarifu 100,00 Kč za každou započatou půlhodinu (celkem 1.200,00 Kč) – celkem ujeto 400 km, - 27.7.2020 – sepis návrhu na doplnění dokazování – 1 úkon - 15.9.2020 – sepis vyjádření – 1 úkon - 17.9.2020 – účast u jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 – 1 úkon + cestovné ve výši 2.418,00 Kč – cesta Brno – Praha a zpět + náhrada za promeškaný čas dle advokátního tarifu 100,00 Kč za každou započatou půlhodinu (celkem 1.200,00 Kč) – celkem ujeto 400 km, - 15.10.2020 – sepis návrhu na doplnění dokazování – 1 úkon - 26.1.2021 – účast u jednání u Obvodního soudu pro Prahu 3 – 1 úkon + cestovné ve výši 2.418,00 Kč – cesta Brno – Praha a zpět + náhrada za promeškaný čas dle advokátního tarifu 100,00 Kč za každou započatou půlhodinu (celkem 1.200,00 Kč) – celkem ujeto 400 km). celkem 13 úkonů, tj. 28.340,00 Kč + DPH celkem 13 režijních paušálů, tj. 3.900,00 Kč + DPH 4x cestovné, tj. 9.672,00 Kč bez DPH 4x náhrada za ztrátu času, tj. 4.800,00 Kč bez DPH soudní poplatek 1.078,00 Kč 21% DPH 9.809,52 Kč. K nákladům řízení žalobkyně žalovaná namítala, pokud jde o cestovní náklady advokátky žalobkyně, která dojížděla z místa kanceláře v Brně k procesnímu soudu v Praze, že se jedná o zcela banální, standardní, ničím složitý spor, na který by bylo třeba skutečně specializovaného a profilovaného právního zástupce. Žalobkyně si tak pro podání žaloby u soudu v Praze mohla a měla vybrat advokáta z Prahy. Žalobkyně má sídlo v Praze a není logického důvodu nezvolit si advokáta z Prahy. Odkázala na ústavní nález sp.zn II. ÚS 736/12, ze dne 2. 10. 2013, který se zabývá posouzením účelnosti nákladů řízení v části cestovného. Dle názoru žalované měla žalobkyně možnost si v takto banální věci zvolit advokáta působícího v Praze, kde působí nespočet advokátů, nejednalo se o nijak obtížný nebo specifický spor, který by odůvodňoval volbu advokáta z druhého konce republiky. Podle čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod má každý právo na právní pomoc v řízení před soudy, jinými státními orgány či orgány veřejné správy, a to od počátku řízení. Svobodu volby advokáta, plynoucí z takto vymezeného základního práva na právní pomoc, ovšem nelze vnímat jako zcela bezbřehou (viz nález Ústavního soudu sp.zn II. ÚS 736/12, ze dne 2.10.2013). V tomto řízení měly obě účastnice sídlo v Praze, všechna prvostupňová jednání se konala v Praze, přičemž o místní příslušnosti nebylo od samého počátku řízení pochyb. Volba advokáta z více než 200 km vzdáleného Brna je proto nepřiměřená. Soud aplikovat výkladové ustanovení § 2 o. s. ř., podle kterého soudy dbají mimo jiné na to, aby práv nebylo zneužíváno na úkor fyzických a právnických osob. Prostředky vynaložené na přesun advokátky z Brna do Prahy a zpět (cestovné a náhrada za promeškaný čas), nebyly potřebnými k účelnému bránění práv žalobkyně, jak to má na mysli § 142 odst. 1 o. s. ř. Soud nepřehlédl, že i žalovaná si zvolila právního zástupce – advokáta se sídlem v [obec], ale v tomto případě se jedná o sídlo kanceláře advokáta vzdálené od Prahy cca 50 km, kterou lze překonat automobilem za cca 40 min, zatímco vzdálenost Brno - Praha je cca 205,5 km a cesta automobilem v optimálním případě trvá cca 2 hodiny a s přihlédnutím k obecně známé dopravní situaci na dálnici D1 i více. V tomto konkrétním případě tedy soud považuje za účelně vynaložené náklady řízení úspěšné žalobkyně dle § 7, §11, § 13 odst. 1 a 3 vyhl.č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) částku 28 340 Kč za 13 hl. úkonů právní služby (13 x 2 180 Kč), částku 3 900 Kč na náhradu hotových výloh advokáta za 13 x 300 Kč a 1 078 Kč za zaplacený soudní poplatek (viz výše). Právní zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem DPH a proto žalobkyni náleží rovněž 21% z odměny a náhrady hotových výloh advokáta ve výši 6 770,4 Kč Celkem činí účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně 40 088,4 Kč, po zaokrouhlení 40 088 Kč.

Poučení