5 C 68/2017-225

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Ditou Staňkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa], [obec a číslo], b) [celé jméno žalobkyně], [datum narození], bytem [adresa], [obec a číslo] - [část obce], oba zastoupeni [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa], [obec a číslo] [část obce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o zaplacení 900 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 900 000 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění z titulu rozsudku [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů řízení částku 363 992,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Předmětem řízení na základě žaloby podané k soudu dne [datum] bylo tvrzení žalobců, že žalobci dne [datum] uzavřeli s [příjmení] [příjmení], sídlem [adresa], [IČO] o zprostředkování z části uvozenu jako rezervační na 14 prodejních stánků a prodejní místo nádraží [část obce], [příjmení] [jméno]. Jak vyplývá z uvedené smlouvy, pronajímatelem měl být [celé jméno žalovaného], [IČO]. [jméno] [příjmení] se jako zprostředkovatel zavázala k veškerým krokům, které povedou k tomu, aby žalobci jako zájemci mohli s žalovaným uzavřít smlouvu o pronájmu na výše uvedené prostory. V předmětné zprostředkovatelské smlouvě, uvozené jako rezervační smlouva, se v čl. II. Práva a povinnosti smluvních stran v odst. 2) stanoví závazek uzavřít Nájemní smlouvu s vlastníkem nemovitosti nejdéle od [datum]. Dále se pak ve smlouvě v čl. III. odstavci 2) uvádí, že na základě dohody zájemce vyplatí odstupné [celé jméno žalovaného] 7 700 000 Kč, a to následovně: -při podpisu této smlouvy o pronájmu prodejních stánků specifikovaných v čl. 1 této smlouvy na základě jím vystaveného daňového dokladu bude vyplaceno 500 000 Kč, [datum] bude vyplaceno 700 000 Kč, [datum] bude vyplaceno 100 000 Kč, [datum] do této doby bude doplacen rozdíl odstupného v částce 6 400 000 Kč. Dle čl. IV., Trvání smlouvy, byla smlouva uzavřena na dobu určitou a to od [datum] do [datum]. Žalobci v naprosté důvěře v uzavření tohoto obchodního případu, který jim měl podle dalších zaznamenaných tvrzení zajistit živobytní na dlouhá léta, se jak s p. [příjmení] tak i žalovaným a zástupcem zprostředkovatelky [celé jméno svědka], s kterým se žalobkyně [celé jméno žalobkyně] znala z předešlého zaměstnaná, často scházeli a na těchto schůzkách docházelo kromě jiného k předávání různých částek peněz žalovanému, které ke konci roku [rok] činily souhrnem žalovanou částku. Předpokládaná nájemní smlouva nebyla z důvodu na straně žalovaného do [datum] uzavřena, a ani později být nemohla, protože žalovaný již uvedená práva na prodejní místa převedl jiné osobě. Navzdory tomu žalovaný přijal od žalobců žalovanou částku, na kterou si žalobci v bezmezné víře v jeho poctivé jednání ani nenechali vystavit řádné písemné potvrzení. Sice si žalobci od žalovaného nenechali vystavit řádné doklady o přejetí finančních částek a příslib zajistit prodejní místa se stále oddaloval, přesto si z opatrnosti pořizovali telefonní nahrávky, které svědčí o tom, o čem s jednotlivými aktéry předpokládaného smluvního vztahu jednali, jak dlouho a s jakým výsledkem. Skutečnost, že žalovaný od žalobců přijal žalovanou částku je tak prokázána telefonním rozhovorem nejen přímo žalovaným, ale i [celé jméno svědka], který je ve smlouvě s p. [příjmení], jak již bylo výše zmíněno, uveden jako její zástupce. Žalobce dovozuje nárok i z přepisu telefonních nahrávek. Za popsaných skutkových okolností a s odkazem na příslušná právní ustanovení lze dovodit, že na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, neboť mezi žalobci a žalovaným neexistuje platný závazek, na základě kterého by žalovanému vzniklo právo od žalobců cokoli požadovat. Žalovaný byl požádán o vydání bezdůvodného obohacení prostřednictvím právního zástupce spolu s nezbytnou výzvou k plnění dle § 142a, odst.1) o.s.ř. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Odmítavý postoj k vrácení žalované částky a předešlé jednání žalovaného je o to závažnější, že všechny finanční prostředky byly od žalobců hrazeny z úvěrů, takže žalobci nyní splácí obrovský dluh, ohledně něhož byli ubezpečováni, že je bez problémů uhradí z výnosu předpokládaného nájmu. Ve vztahu k určení počátku prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení NS ČR rozhodl ve věci č.j. 23 Cdo 4835/2010 tak, že pro určení počátku prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení je doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení a marné uplynutí lhůty, kdy byl dlužník věřitelem o plnění požádán. Na uvedenou výzvu reagoval žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce dopisem ze dne [datum] Lhůta k plnění byla následně prodloužena do dne [datum] na schůzce právních zástupců, která se konala dne [datum] u JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalovaný je za daného stavu s plněním dluhu v prodlení ode dne [datum]. V průběhu řízení žalobci doplnili skutková tvrzení s tím, že se v daném případě jednalo o tzv. lichevní smlouvu uzavřenou mezi účastníky. V průběhu řízení žalobci setrvali na svých tvrzeních a odkázali na provedené důkazy, které podporují tvrzené skutečnosti. Rovněž poukázali na judikaturu Nejvyššího soudu ČR.

2. Žalovaný uvedl, že v podané žalobě žalobci uvádějí, že uzavřeli dne [datum] s [jméno] [příjmení] smlouvu o zprostředkování z části uvozenou jako rezervační na 14 prodejních stánků a prodejní místo nádraží [část obce], [příjmení] [jméno] a v této smlouvě, jejímž účastníkem žalovaný nebyl, si účastníci sjednali výši odstupného v návaznosti na převzetí prodejních stánků. Na základě uvedené smlouvy zřejmě žalobci předali [jméno] [příjmení] finanční prostředky, proto jsou žalobci v právním vztahu vůči [jméno] [příjmení] a ne vůči žalovanému. Žalovaný popírá, že by převzal od žalobců jakoukoliv finanční částku, pokud došlo k předání finančních prostředků, rozhodně toto nebylo k rukám žalovaného. Žalovaný proto namítá nedostatek pasivní legitimace, neboť od žalobců nikdy žádné finanční prostředky nepřevzal, a proto nemohlo na jeho straně dojít k bezdůvodnému obohacení. Pokud žalobci tvrdí, že předali žalovanému žalovanou částku, nechť toto prokáží. Žalobci předkládají nelegální telefonické nahrávky, o jejichž autentičnosti má žalovaný důvodnou pochybnost. Pokud žalobci citují z těchto nahrávek, žádný z těchto přepisů nepotvrzuje, že by žalovaný byl se žalobci v jakémkoliv smluvním vztahu, a že by od nich převzal jakýkoliv finanční obnos. Z uvedeného důvodu proto žalovaný navrhl zamítnutí podaného návrhu. V průběhu řízení žalovaný setrval na své tvrzené obraně a má za to, že ani provedenými důkazy nebyla pasivní legitimace žalovaného prokázána.

3. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30. 1. 2019, č. j. 5 C 68/2017 – 142, soud zamítl žalobu a o nákladech řízení rozhodl tak, že žalovanému nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na § 150 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podali účastníci odvolání – žalobci proti oběma výrokům, žalovaný proti výroku o náhradě nákladů řízení.

5. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 11. 9. 2019, č. j. 39 Co 211/2019 – 174 byl rozsudek soudu I. stupně zrušen a věc vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mj. uvedl, že soud I. stupně správně odkázal na § 1723 odst. 1 o. z., když uvedl, že závazky vznikají nejen ze smluv, ale také na základě jiných právních skutečností. Mezi ně patří i závazky z bezdůvodného obohacení (viz nadpis části čtvrté Hlavy IV, kde je v Dílu 1 bezdůvodné obohacení upraveno). Z § 2991 odst. 2 o. z. vyplývá, že bezdůvodným obohacením je i plnění bez právního důvodu či z právního důvodu, který odpadl, bezdůvodným obohacením je podle § 2993 o. z. i plnění z neplatného závazku. Žalobci tvrdili, že podle smlouvy o zprostředkování z [datum], uzavřené s [jméno] [příjmení], vyplatili žalovanému odstupné 500 000 Kč a 700 000 Kč. Protože k uzavření smlouvy, v souvislosti s níž bylo odstupné poskytnuto, nedošlo, požadovali jeho vrácení. Aby taková žaloba byla úspěšná, bylo na nich, aby prokázali, že žalovanou částku 900 000 Kč žalovanému předali, eventuálně i to, že odpadl důvod předání či že šlo o závazek neplatný. Soud prvního stupně proto postupoval správně, pokud se zaměřil na zjištění, zda k předání žalované částky žalovanému došlo a postupoval správně i v tom směru, že zjišťoval, zda tu není jiný důvod, který by přiznání žalované částky či její části žalobcům bránil. K výtkám ohledně nesprávných zjištění a závěrů je třeba uvést, že pokud jde o zjištění soudu prvního stupně ohledně rezervační smlouvy, založené na č.l. 31 spisu, jsou správná, neboť [celé jméno svědka] je ve smlouvě uveden jako zástupce [jméno] [příjmení], správně soud prvního stupně také uvedl, že [celé jméno svědka] smlouvu nepodepsal. Jestliže [celé jméno svědka] jako zástupce smlouvu nepodepsal, je nepřesný závěr soudu prvního stupně, který následně dovozoval, že jí při uzavření písemné smlouvy skutečně zastupoval. Tato nepřesnost ale nic nemění na tom, že strany smlouvy smlouvu podepsaly. Zjištění z výpovědi žalobce a), že se s [celé jméno svědka] a [jméno] [příjmení] domlouvali na společném podnikání, neodpovídá obsahu jeho výpovědi z [datum] z č.l. 101 p.v. spisu, kde k tomu, jakým způsobem proběhl vztah mezi žalobci a žalovaným, uvedl, že v roce [rok] se prostřednictvím [celé jméno svědka] seznámili s paní [příjmení], protože chtěli rozjet podnikání v České republice, rozjet svůj byznys a měli jsme na to finanční prostředky ve výši asi 1 300 000 Kč. Žalobce a) tak vypovídal pouze o tom, že chtěli podnikat s žalobkyní b). V tomto směru je tedy výtka žalobců důvodná, sama o sobě by však ke zrušení rozsudku nepostačovala. Odvolací soud nemohl přehlédnout, že soud prvního stupně ze smlouvy učinil nedostatečná skutková zjištění, což odpovídajícím způsobem nezdůvodnil. Žalobci v žalobě tvrdili, že ujednání o vyplacení odstupného je obsaženo v čl. III rezervační smlouvy z [datum] a v doplnění žaloby z [datum] (č.l. 52 spisu), že žalovaná převzala částku 700 000 Kč za zmocnitele, jímž byl žalovaný. Podle žalobců měla sama vystupovat jako ručitelka. Dále doplnili, že v nahrávce 1 žalovaný přiznává, že z částky 1 200 000 Kč, kterou žalobci předali, mu přímo [celé jméno svědka] předal 900 000 Kč, v nahrávce 2 paní [příjmení] prohlašuje za účasti žalobců a [celé jméno svědka], že zastupuje [celé jméno žalovaného], z nahrávky 3 vyplývá, že paní [příjmení] přiznává, že žalovanému předali částku 900 000 Kč jako rezervačku a 300 000 Kč bylo v depozitu, z nahrávky 4 vyplývá, že [celé jméno svědka] prohlašuje, že žalovanému předali 900 000 Kč, v nahrávce 5 že žalovaný tvrdí, že se jedná o nevratnou zálohu, z nahrávky 6 vyplývá, že mezi žalovaným a [příjmení] nebyla uzavřena písemná smlouva, protože jí nechtěl dát exkluzivitu. V této souvislosti také upřesnili žalobní petit tak, že ohledně částky 700 000 Kč s příslušenstvím plněním [celé jméno žalovaného] či [jméno] [příjmení] dle označeného rozsudku zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého z nich a nadále trvali i na zaplacení částky 200 000 Kč s příslušenstvím. Soud prvního stupně obsah článku III. bod 2. rezervační smlouvy, který má obsahovat ujednání o odstupném a na který žalobci odkazovali, nezjišťoval a následně ani nevysvětlil, proč je toto tvrzení žalobců, mající prokazovat, že předané peníze byly odstupným pro žalovaného, je pro posouzení věci nevýznamné. Jestliže soud prvního stupně uzavřel, že z telefonických rozhovorů nebylo prokázáno, že by byl žalovaný přímým účastníkem smlouvy o zprostředkování a že by byl faktickým příjemcem částky 900 000 Kč, je jeho hodnocení věci nedostatečné. Z odůvodnění rozsudku totiž nelze zjistit již to, co (jaká zjištění z nahrávek) soud prvního stupně vlastně hodnotil. Přitom těchto nahrávek bylo celkem 15, v podání ze dne [datum] z č.l. 69 spisu žalobci podali výklad toho, co z nich dovozují (tvrzený obsah prvních šesti uveden výše), uvedené skutečnosti měly prokazovat převzetí částky 900 000 Kč žalovaným, konkrétně již nahrávka č.

1. Jestliže soud prvního stupně nevysvětlil, proč tvrzené skutečnosti z nahrávek neplynou nebo proč jsou pro posouzení věci nevýznamné, nelze správnost jeho závěrů přezkoumat. Soud prvního stupně uváděl, že nebylo prokázáno, že by byl žalovaný přímým účastníkem smlouvy o zprostředkování, respektive smlouvy rezervační. Takovou skutečnost žalobci ani netvrdili. Poukazovali však na to, že částku 500 000 Kč převzal [celé jméno svědka], který ji po přepočítání předal žalovanému, tedy že [celé jméno svědka] nebyl příjemcem, ale jen zprostředkoval předání částky. Částku 700 000 Kč měla převzít [jméno] [příjmení] jako zástupkyně žalovaného. Těmito skutečnostmi se soud prvního stupně v odůvodnění rozsudku nijak nezabýval. Závěr o tom, že žalovaný nebyl účastníkem závazkového vztahu se žalobci, tak zatím nelze považovat za správný. Navíc soud prvního stupně hovoří o smluvním vztahu, z něhož žalobci plnění nepožadují. Soud prvního stupně ohledně částky 700 000 Kč s příslušenstvím žalobu zamítl s tím, že se nelze duplicitně domáhat téhož nároku po žalovaném, když žalobci disponují vykonatelným titulem vůči [jméno] [příjmení]. Takové odůvodnění je nedostatečné. Jak vyplývá z podání z [datum] (č.l. 53), nepožadovali žalobci stejnou částku 2x, neboť žádají, aby bylo rozhodnuto, že plněním žalovaného či [jméno] [příjmení] povinnost k plnění druhého z nich zanikne. Soud prvního stupně pak zcela opomněl svůj závěr opřít o právní hodnocení věci, když na žádné ustanovení zákona v této souvislosti nepoukázal. Navíc vznikají pochybnosti i ohledně toho, zda s ohledem na to, že celkem mělo být předáno 1 200 000 Kč a žalováno je 900 000 Kč, je částka 700 000 Kč právě tou, kterou převzala [jméno] [příjmení] oproti vydání potvrzení a kterou má podle rozsudku zaplatit, byť tomu aktuální formulace žalobního návrhu nasvědčuje. V něm soud prvního stupně zváží, zda bude důkazní řízení doplňovat, zejména to, zda již lze provést navržený důkaz výpovědí svědka [celé jméno svědka] (č.l. 109). Poté o věci znovu rozhodne. V odůvodnění budoucího rozhodnutí bude dbát na to, aby se opětovně nedopustil výše uvedených nedostatků. V novém rozhodnutí také znovu rozhodne o náhradě nákladů řízení (§ 224 odst. 3 o. s. ř.). Pokud žalobu opětovně zamítne či žalovaný bude z větší části úspěšný, vezme při rozhodování o náhradě nákladů řízení v úvahu i argumenty žalovaného, na základě nichž dovozuje, že použití ust. § 150 o. s. ř. nebylo namístě.

6. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. l o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.). Návrhy na provedení doplňujícího výslechu [anonymizováno]. [příjmení] a vyžádání dokumentace nájemních smluv uzavřených mezi [právnická osoba] a společností [právnická osoba] soud pro nadbytečnost zamítl, neboť skutkový stav byl provedenými důkazy dostatečně prokázán. Protože potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (§ 120 odst. 2 věta prvá o. s. ř.), soud při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které před ním byly provedeny (§ 120 odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Z Rezervační smlouvy na 14 prodejních stánků a jednoho prodejního místa na adrese [adresa] IČ [číslo], [anonymizováno 5 slov], přičemž ve smlouvě je odkaz na ust. § 2445 – 2454 z. č. 89/2012 Sb., tj. na smlouvu o zprostředkování. Předmětná smlouva byla uzavřena mezi žalobci jako zájemci a [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelem. Ve smlouvě je sice uvedeno, že [anonymizováno]. [příjmení] je zastoupena [celé jméno svědka], ten však smlouvu nepodepsal a nebyla doložena ani žádná plná moc k zastupování. Ve smlouvě ani není uvedeno, že by taková plná moc existovala. Smlouvu podepsali žalobci a [jméno] [příjmení] /prokázáno Rezervační smlouvou ze dne [datum] Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo prokázáno, že jako dodavatel je na něm označena [příjmení] [jméno] a dále, že [celé jméno svědka] [příjmení] [jméno] přijali od 2. žalované„ Zálohu na odstupné, 2. Platba, částku 700 000 Kč“ /prokázáno příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zjištěno, že soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání a uložil žalované [jméno] [příjmení] povinnost zaplatit žalobcům částku 700 000 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění soud uvedl, že předmětem řízení bylo tvrzení žalobců, že žalovaná částka představuje rezervační poplatek, který žalobci uhradili žalované na základě smlouvy o zprostředkování ze dne [datum]. Vzhledem k tomu, že [anonymizováno]. [příjmení] své závazky vyplývající z předmětné smlouvy nesplnila, zanikla smlouva ke dni [datum], v důsledku čehož byla žalovaná povinna rezervační poplatek vrátit žalobcům. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] /prokázáno rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] Z nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi [územní celek] zastoupenou [anonymizována čtyři slova] [obec] jako pronajímatelem a [právnická osoba] [anonymizováno] zastoupené jednatelem [celé jméno žalovaného] jako nájemcem. Předmětem nájmu byla část chodníku o výměře 8 m2 nacházející se na pozemku parc. [číslo] v obci [obec a číslo], k. ú. [část obce], a to za účelem umístění pevného stánku [číslo]. Nájem byl sjednán na dobu určitou od [datum] do [datum]. Výše nájemného byla sjednána 15 Kč/m2/den bez DPH. Při výměře 8 m2 činila celková výše nájemného za 366 dní 43 920 Kč bez DPH. /prokázáno nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum] /.

8. Z výpovědi žalobce a) bylo zjištěno, že v roce [rok] se prostřednictvím [celé jméno svědka] žalobci seznámili s paní [příjmení], protože chtěli rozjet podnikání v České republice, rozjet svůj byznys a měli na to finanční prostředky ve výši asi 1 300 000 Kč. Dne [datum] se účastnili jednání, kde byli přítomni oba žalobci, [anonymizováno] [celé jméno svědka] i [anonymizováno]. [příjmení]. Obálku s penězi – 500 000 Kč - předali žalobci [příjmení]. [příjmení], která vystavila na předání této částky žalobcům doklad, kde byl její podpis. Částku 500 000 Kč si následně vzal žalovaný, který přišel na schůzku později. Další částku 700 000 Kč předali žalobci [příjmení]. [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědka] a oni měli peníze předat žalovanému. Proběhlo to tak, že tuto částku předávali žalobci v obálce a [anonymizováno] [celé jméno svědka] ji vložil do tašky. [anonymizováno]. [příjmení] byla u toho a vše viděla. Na základě předání částky 700 000 Kč byl vystaven daňový doklad a byla podepisována rezervační smlouva. Účastníky smlouvy byli pouze žalobci, [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědka], žalovaný nebyl účastníkem této smlouvy. Mezi [anonymizováno]. [příjmení], [anonymizováno] [celé jméno svědka] a žalovaným byla ústní dohoda, že finanční prostředky budou předány žalovanému z důvodu pronájmu stánků. Částka 700 000 Kč měla být předána [anonymizováno]. [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno svědka] žalovanému, u toho však žalobce a) nebyl přítomen. Za úhradu těchto částek žalobci nikdy nedostali žádné protiplnění. Žalovaného opakovaně vyzývali k vrácení peněz, což odmítl s tím, že se jednalo o nevratnou zálohu. Z výpovědi žalobkyně b) bylo zjištěno, že částku 500 000 Kč předali dne [datum] [anonymizováno] [celé jméno svědka], který peníze přepočítal a v okamžiku, kdy přišel žalovaný, předal obálku s penězi žalovanému. O předání této částky žalobci žádné potvrzení nedostali. Teprve u jednání dne [datum] byla podepsána smlouva, u tohoto jednání žalovaný nebyl, částku 700 000 Kč převzal od žalobců [příjmení] [celé jméno svědka]. Z výslechu svědkyně [příjmení]. [příjmení] bylo zjištěno, že se žalobci byla u předávání částek 500 000 Kč a 700 000 Kč, částka 500 000 Kč byla převzata žalovaným a před tím, než ji převzal, ji převzal [anonymizováno] [celé jméno svědka] přepočítal peníze, na částku 700 000 Kč vystavovala příjmový doklad svědkyně [příjmení]. [příjmení], u předání byl i žalovaný a jemu byla částka předána. Žalovaný nikdy nepodepisoval žádný příjmový doklad o tom, že by od žalobců přijal jakoukoliv hotovost. Svědkyně nikdy žalobcům částku 700 000 Kč nevrátila, podle ní k tomu nebyl důvod, částku převzal žalovaný. Svědkyně nedokázala vysvětlit, proč oba účastníci shodně tvrdí, že u předání částky 700 000 Kč nebyl přítomen žalovaný, setrvala na své výpovědi, že žalovaný byl přítomen u předání této částky. Připustila, že z peněz, které žalobci zaplatili žalovanému, měla finanční odměnu ve výši 100 000 Kč a stejnou částku obdržel i [anonymizováno] [celé jméno svědka].

9. Žalobci označili jako jeden ze stěžejních důkazů nahrávky telefonických rozhovorů pořízených bez vědomí a souhlasu osob, se kterými byl rozhovor veden. Pokud jde o tento důkaz, soud jej připustil a provedl ho, přičemž poukazuje na nálezy Ústavního soudu III. ÚS 4162/16, I. ÚS 191/05 a II. ÚS 1774/14, ze kterých je zřejmé, že je nutné zcela individuálně přistupovat při rozhodování o přípustnosti takto pořízených telefonických záznamů, a to s ohledem na respektování práva na nedotknutelnost osoby a jejího soukromí dle čl. 7 a čl. 10 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě soud dospěl k závěru, že obsah rozhovorů nelze podřadit pod ochranu projevů osobní povahy, proto byly předmětné důkazy připuštěny. Z provedených záznamů telefonických rozhovorů bylo zjištěno, že na nahrávce č. 3 [anonymizováno]. [příjmení] uvádí:„ … 900 000 Kč co šlo panu [celé jméno žalovaného] k té rezervačce a 300 000 Kč bylo jako rezervační poplatek…“. Na nahrávce č. 4 [anonymizováno] [celé jméno svědka] uvádí:„ …já se bavím o celý….celý kompletní smlouvě, o tom, že jste dali panu [celé jméno žalovaného] 900 000 Kč“. Na nahrávce č. 5 žalovaný uvádí:„ …víte, za co byly ty peníze…nevratná záloha…na to, že budete upřednostněni…při prodeji [anonymizováno]“. Z provedených záznamů tak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný převzal od žalobců celkem částku 900 000 Kč a definoval ji jako„ nevratnou zálohu za upřednostnění při prodeji [jméno]“.

10. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] má soud za prokázáno, že žalobci na sjednané schůzce v kavárně v [anonymizováno] předali žalovanému částku 500 000 Kč v hotovosti a žalovaný si obálku s penězi vložil do hnědé kožené tašky, kterou s sebou měl v předmětné kavárně. Předmětné finanční prostředky byli investicí žalobců do prodejních stánků v [část obce] a [anonymizována dvě slova], jednalo se o zálohu. Na další schůzce v hotelu [příjmení] [příjmení] na [anonymizována dvě slova] v [obec] byla podepsána rezervační smlouva žalobci a [anonymizováno]. [příjmení]. Další smluvní vztah existoval mezi žalovaným a [anonymizováno]. [příjmení]. V zprostředkovatelské smlouvě bylo potvrzeno složení zálohy 500 000 Kč žalobci a stvrzeno bylo i zaplacení doplatku ve výši 400 000 Kč Částku 400 000 Kč si vzala od žalobců [příjmení]. [příjmení] s tím, že tuto částku předá žalovanému. Celková částka 900 000 Kč, kterou uhradili žalobci, byla určena žalovanému. V přítomnosti svědka to [anonymizováno]. [příjmení] potvrdila telefonicky žalovanému. Následně z realizace prodeje stánků sešlo, neboť žalobci neměli další finanční prostředky na úhradu. Žádali proto žalovaného o prodej alespoň 4 prodejních stánků za složenou částku 900 000 Kč. K prodeji stánků žalobcům však nikdy nedošlo a žalobci nedostali za částku 900 000 Kč žádné plnění ani od žalovaného ani od dalších osob.

11. Z dalších provedených důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné skutkové okolnosti pro rozhodnutí ve věci samé.

12. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum] soud při jednání poučil žalobce podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., že je třeba doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání, že žalovaný je ve věci pasivně legitimován, tj. jaký vznikl konkrétní závazkový vztah mezi žalobci a žalovaným, z jakého titulu je žalovaná částka požadována, a to v celém rozsahu, tj. v rozsahu 900 000 Kč a dále za účelem prokázání na základě jakých skutečností došlo k předání či převzetí předmětné částky konkrétně žalovaným. Dále soud poučil žalobce, že v případě, že neunese břemeno tvrzení, břemeno důkazní, ponese důsledky v podobě nepříznivého rozhodnutí ve věci samé.

13. Podle § 2445 odst. 1 z. č. 89/2012 občanského zákoníku, dále jen o.z., smlovou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovatli provizi. Podle odst. 2 cit. ust. je-li již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování.

14. Podle § 1721 o. z. ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

15. Pasivně legitimován ve sporu je ten, kdo je nositelem určité subjektivní hmotněprávní povinnosti, která je předmětem řízení a které odpovídá hmotněprávní oprávnění žalobce, kterého se vůči osobě pasivně legitimované domáhá.

16. Žalobci uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Rezervační smlouva na 14 prodejních stánků a jednoho prodejního místa na adrese [adresa], IČ [číslo], [anonymizováno 5 slov], přičemž ve smlouvě je odkaz na ust. § 2445 – 2454 z.č. 89/2012 Sb., tj. na smlouvu o zprostředkování. Předmětná smlouva byla uzavřena mezi žalobci jako zájemci a [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelem. Smlouvu podepsali žalobci a [jméno] [příjmení]. Z příjmového pokladního dokladu ze dne [datum] sice vyplývá, že částku ve výši 700 000 Kč přijali dne [datum] [jméno] [příjmení] a [celé jméno svědka], nicméně výpovědí svědka [celé jméno svědka], jehož výpověď je ve vzájemném souladu s výpovědí svědkyně [jméno] [příjmení], s výpověďmi žalobců a s nahrávkami telefonických rozhovorů, má soud za jednoznačně prokázáno, že příjemcem částky 900 000 Kč byl žalovaný. Provedenými důkazy bylo totiž jednoznačně prokázáno, že se částka 900 000 Kč dostala do dispozice žalovaného a ten za poskytnutí této částky neposkytl žalovaným žádné protiplnění. Ohledně částky 700 000 Kč již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum]. Z obsahu cit. smlouvy vyplývá, že pokud nebude moci zájemce nájemní smlouvu uzavřít, a to z důvodu na straně pronajímatele, tj. třetí osoby, je zprostředkovatel povinen rezervační poplatek vrátit zájemci, a to v plné výši. Tato povinnost vznikla na straně [jméno] [příjmení], která předmětnou Rezervační smlouvu se žalobci uzavřela a tuto povinnost vrátit 700 000 Kč jí uložil [příjmení] [obec a číslo]. S ohledem na to, že se jedná o tytéž finanční prostředky, o které se obohatil na úkor žalobců žalovaný, uložil soud povinnost žalovanému zaplatit žalobcům částku 700 000 Kč s tím, že povinnost žalovaného zaniká v rozsahu plnění z titulu rozsudku [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], tj. v rozsahu plnění, které bude poskytnuto [anonymizováno]. [příjmení]. Ohledně částky 700 000 Kč jsou tak žalovaný a [anonymizováno]. [příjmení] zavázáni dlužnou částku zaplatit žalobcům společně a nerozdílně. Žalobcům se podařilo unést břemeno tvrzení a důkazní břemeno v celém rozsahu žalované částky. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, a to souhrnem provedených důkazů – výpovědí svědka [příjmení] [celé jméno svědka], která je ve vzájemném souladu s výpovědí žalobců a s obsahem nahrávek telefonních rozhovorů, že žalovaný, který byl faktickým příjemcem částky 900 000 Kč, je v předmětné věci pasivně legitimován, na jeho straně došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení na úkor žalobců podle § 2991 odst. 1 o. z. a je tak povinen předmětné obohacení žalobcům vydat. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobě v celém rozsahu vyhověl, přičemž s ohledem na vykonatelné rozhodnutí [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], na základě kterého je žalovanou částku v rozsahu 700 000 Kč povinna zaplatit žalobcům [příjmení]. [příjmení], která je evidentně vzhledem k provedeným důkazům zavázána uhradit dlužnou částku společně a nerozdílně se žalovaným, pak žalovaný je zavázán dlužnou částku uhradit žalobcům v rozsahu, ve kterém nebylo plněno na základě vykonatelného rozhodnutí pod č. j. [číslo jednací].

17. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobci byli ve sporu zcela úspěšní a mají právo na plnou náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení tvoří zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 36 000 Kč a z odvolání ve výši 36 000 Kč. Dále v řízení před soudem I. stupně odměna za zastoupení advokátem podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen„ AT“ ve spojení s § 12 odst. 4 AT, kdy za každou zastupovanou osobu náleží odměna snížená o 20 %, sazba mimosmluvní odměny tak u jedné osoby činí 11 900 Kč a po snížení částku 9 520 Kč, tj. za zastupování dvou osob částku 19 040 Kč, přičemž tato částka byla žalobcům přiznána v souladu s § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) a g) AT za přípravu a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání soudu dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], tj. za 8 úkonů celkem 152 320 Kč. Dále podle § 11 odst. 2 AT ve výši ,tj. 9 520 Kč za vyjádření žalobců ze dne [datum], účast na jednáních soudu dne [datum], [datum] a u vyhlášení rozsudku dne [datum], doplnění žaloby vše jeden úkon (ze dne [datum], [datum], [datum], [datum]), nahlédnutí do spisu [datum], vyjádření k podání žalovaného ze dne [datum], tj. za 7 půlúkonů celkem 66 640 Kč. Dále soud přiznal žalobcům 15 x režijní paušál po 300 Kč (4 500 Kč) a 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad (46 926,60 Kč). Celkem za řízení před soudem I. stupně před odvolacím řízením soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 270 386,60 Kč. V řízení před odvolacím soudem za vyjádření k odvolání žalovaného a účast u jednání odvolacího soudu, tj. za 2 úkony po 19 040 Kč, dvě paušální náhrady dle § 13 odst. 3 AT včetně 21 % DPH (38 080 + 600 + 8 122,80), tj. celkem za odvolací řízení 46 802,80 Kč. V řízení před soudem I. stupně po skončení odvolacího řízení soud přiznal žalobcům odměnu za dva úkony podle § 11 odst. 1 písm. d) a g) AT (účast na jednání soudu dne [datum] a za písemný závěrečný návrh), tj. 2 x 19 040 Kč (38 080 Kč), 2 x režijní paušál 300 Kč (600 Kč) a 21 % DPH z odměny a paušálních náhrad (8 122,80 Kč), tj. celkem 46 802,80 Kč. Soud přiznal žalobcům celkem na náhradě nákladů řízení částku 363 992,20 Kč a uložil žalovanému zaplatit ji žalobcům v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).