5 C 80/2024 - 67

Rubrum

Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Pektorem ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A] b) [Jméno žalobce C], [Datum narození žalobce C] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného] pro určení vlastnického práva nabytého vydržením takto:

Výrok

I. Určuje se, že vlastníky v režimu společného jmění manželů [Jméno žalobce A]

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 34 250 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever náhradu nákladů řízení vynaložených státem ve výši 1 205,95 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou nadepsanému soudu dne 16. 4. 2024 domáhali určení, že jsou [adresa]), který dle žalobních tvrzení nabyli do společného jmění manželů z titulu mimořádného vydržení. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva spatřují žalobci v nejistotě svého právního postavení vzhledem k [právnická osoba] tímto pozemkem nemají možnost právně nakládat, neboť nejsou jako vlastníci zapsáni v katastru nemovitostí, přičemž jedině na základě deklaratorního rozhodnutí, jímž by soud určil, že jsou vlastníky [Anonymizováno], se mohou žalobci domoci zápisu svých osob jakožto vlastníků do katastru nemovitostí. Současně žalobci považují své vlastnické právo za ohrožené případným právním jednáním žalované vůči třetím osobám, v jehož důsledku by mohly žalobcům vzniknout značné škody. V souvislosti s uplatněným nárokem žalobci uvedli, že s účinností k [datum] nabyli do společného jmění manželů [adresa] (dále jen „[Anonymizováno] sousedí. Žalobci pozemek [Anonymizováno] nabyli na základě kupní smlouvy, kdy kupní cena vycházela ze závěru znaleckého posudku. Cena určená znaleckým posudkem zahrnovala rovněž ocenění 4 stromů, které se však dle tvrzení žalobců nenacházeli a nenacházejí na převáděném pozemku [Anonymizováno]. Na základě této skutečnosti a vzhledem k tomu, že žalobci byli prodávajícími ujištěni ohledně vytýčení hranic pozemku a rovněž z toho důvodu, že plocha zahrnující oba uvedené pozemky je po desetiletí užívána jako jeden celek, se žalobci domnívali, že nabyli vlastnické právo k pozemku v rozsahu výměry obou těchto pozemků a v tomto rozsahu také pozemek, resp. pozemky, po celou užívali a obhospodařovali. Dále žalobci poukazují na to, že oba pozemky jsou z pohledu z ulice oploceny jednotným dřevěným plotem. Žalobci rovněž akcentují, že nikdo jejich vlastnické právo k pozemkům v rozsahu jimi užívaném nezpochybnil. O skutečnosti, že mezi pozemkem žalobců [Anonymizováno] v témže katastrálním území je vymezen ještě pozemek [Anonymizováno] jehož vlastníkem je podle zápisu v katastru nemovitostí žalovaná, se žalobci dle svých tvrzení dozvěděli až počátkem roku 2024, a to v souvislosti s nabídkou odkupu pozemků společností [právnická osoba]. Žalobci se tedy ze shora uvedených důvodů mají za to, že se stali vlastníky pozemku [Anonymizováno] z titulu mimořádného vydržení, neboť jsou nepřetržitými držiteli tohoto pozemku po dobu více jak [Anonymizováno] a současně nenabyli, ani nevykonávali jeho držbu v nepoctivém úmyslu.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila nesouhlasně. Uvedla, že považuje za nesporné, že žalobci nabyli do společného jmění manželů pozemek [Anonymizováno] Žalovaná však sporuje dobrou víru žalobců ve vztahu k držbě pozemku [Anonymizováno]

2. V této souvislosti žalovaná poukazuje na to, že výměra pozemku [Anonymizováno] je přibližně o jednu pětinu větší než výměra žalobci zakoupeného pozemku [Anonymizováno] a že rovněž sousední pozemky jsou podlouhlého tvaru o obdobné šíři jako je pozemek [Anonymizováno] Žalobcům tedy dle tvrzení žalované muselo být, stejně jako každému laikovi, z okolností zřejmé, že nemohli nabýt pozemek v rozsahu, v jakém tvrdí, tedy o rozloze přibližně 9 arů, když skutečná výměra převáděného pozemku byla přibližně 4 ary. Z tohoto důvodu má žalovaná za to, že žalobci nenabyli držbu pozemku v dobré víře.

3. Za nesporné účastníci považují tyto skutečnosti. Žalobci jsou vlastníky pozemku [Anonymizováno], a to v režimu společného jmění manželů. Pozemek [Anonymizováno] sousedí s pozemkem [Anonymizováno], který je podle zápisu v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované a který žalovaná nabyla ze zákona dne [datum] jakožto opuštěnou nemovitou věc. Dále účastnící činí nesporným, že mezi nimi probíhala ohledně pozemku [Anonymizováno] předžalobní komunikace. V této souvislosti bylo zjištěno z žalobci doložené písemné komunikace účastníků následující. Žalobci se nejprve obrátili se svým nárokem na žalovanou přímo. Učinili tak prostřednictvím své zástupkyně dopisem ze dne [datum], ve kterém žalovanou žádali o uznání mimořádného vydržení vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno]. Žalovaná v odpovědi ze dne [datum] zaujala nesouhlasný postoj a odkázala žalobce na uplatnění nároku v soudním řízení. Nato se žalobci pokusili o smírné vyřešení věci, když žalované navrhli dopisem ze dne [datum], že jsou ochotni pozemek [Anonymizováno] od žalované odkoupit. Žalovaná vyjádřila v odpovědi ze dne [datum] veskrze negativní stanovisko, a to s odůvodněním, že je vzhledem k nakládání s majetkem nabytým z titulu opuštěné nemovité věci vázána příslušnými právními předpisy, na základě kterých je povinna majetek nabytý ze zákona jakožto opuštěný realizovat prioritně ve prospěch organizačních složek státu, zejména [právnická osoba].

4. Mezi účastníky tedy zůstávají sporné následující skutečnosti. Za spornou účastníci považují existenci nikoli nepoctivého úmyslu a dobré víry žalobců ohledně nabytí držby a držení pozemku [Anonymizováno]. Žalovaná rovněž sporuje, že by žalobci měli naléhavý právní na určení vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno] Sporné jsou mezi účastníky také skutečnosti, na jejichž základě se žalobci dle svých tvrzení důvodně domnívali, že jsou vlastníky pozemku [Anonymizováno] a to že pozemek [Anonymizováno] není od pozemku [Anonymizováno] fyzicky oddělen, že žalobci vycházeli z ujištění prodávajících ohledně průběhu hranic zakoupeného pozemku [Anonymizováno], dále že oba pozemky jsou z ulice oploceny společným plotem, že právo žalobců k pozemkům nikdo nezpochybňoval a konečně rovněž to, že žalobci se o pozemek [Anonymizováno] starali jako by byly jeho vlastníky. Žalobci současně rozporují tvrzení žalované o přítomnosti nepoctivého úmyslu žalobců dovozovaného ze skutečnosti, že pozemek [Anonymizováno] je větší než pozemek [Anonymizováno], který žalobci nabyli převodem vlastnického práva na základě kupní smlouvy.

5. Soud vzal za svá skutkové zjištění shora uvedené mezi účastníky nesporné skutečnosti, a to, že vlastnické právo k pozemku [Anonymizováno] podle zápisu v katastru nemovitostí na[Anonymizováno][adresa], svědčí žalované, kdy příslušným k hospodaření s tímto pozemkem je [Jméno žalovaného], přičemž žalovaná nabyla tento pozemek jakožto opuštěnou nemovitou věc ze zákona ke dni [datum], a dále že žalobci jsou spoluvlastníky pozemku [Anonymizováno], a to v režimu společného jmění manželů, podle zápisu v katastru nemovitostí [adresa]. Z ortfotomapy založené ve spise na č. l. 7, 37, 38 soud seznal, že pozemky [Anonymizováno] jsou tvaru obdélníku o přibližně stejné délce stran, kdy dlouhá obdélníková strana je výrazně delší než strana krátká. Tyto pozemky vzájemně sousedí, jejich společná hranice se nachází na dlouhé obdélníkové straně.

6. Z notářského zápisu [jméno FO] (dále jen „notářský zápis“) soud zjistil, že žalobci, jakožto kupující, uzavřeli s [jméno FO], jakožto prodávajícími, kupní smlouvu na pozemek [Anonymizováno], a to se všemi jeho součástmi a bez jakéhokoli příslušenství. Na základě této kupní smlouvy žalobci nabyli pozemek [Anonymizováno] do bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Kupní cena byla stanovena na základě znaleckého posudku znalkyně [adresa] (dále jen „znalecký posudek“). Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že byla znalecky určována cena pozemku [Anonymizováno], jehož výměra podle znaleckého posudku měla činit 498 m2. Znalkyně tedy uvažovala větší výměru, než je skutečná výměra pozemku. Dále soud zjistil, že součástí znaleckého ocenění a rovněž kupní ceny byl přirozeně založený porost o 4 listnatých stromech uvedeného stáří 20 let.

7. Z písemných prohlášení [Jméno žalobce B], vyplývá, že shora uvedené osoby potvrzují, že žalobci pozemek parc. č. 730/2 užívali a jako jeden funkční celek s pozemkem [Anonymizováno]

8. Ohledáním pozemků [Anonymizováno] (místním šetřením soudu) byly zjištěny a z fotografií pořízených při místním šetření vyplývají následující skutečnosti. Pozemek žalobce parc. č. [hodnota] sousedí s pozemky [Anonymizováno]. Pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek [Anonymizováno] pak sousedí s pozemkem [Anonymizováno], který je od ostatních pozemků oddělen oplocením, jak lze seznat z fotografií č. 1a, č. 2a. Pozemky [Anonymizováno] jsou ve vztahu k sousedním pozemkům [Anonymizováno] oploceny a fakticky tvoří jeden celek. Toto je patrno z fotografií č. 1b, č. 1c. Pouze zčásti jsou pozemky [Anonymizováno] přerušeny menší rýhou pro odtok vody. Jak [Anonymizováno] jsou ze strany z ulice opoceny společným plotem, který žalobce dle svého tvrzení a dle svědecké výpovědi [jméno FO] postavil po zakoupení pozemku [Anonymizováno], a to na základě povolení obecního úřadu. Existenci a rozsah tohoto oplocení dokládají fotografie č. [hodnota] a č. [hodnota]. Dále bylo místním šetřením zjištěno, že při pohledu od pozemku parc. č. [hodnota] se v pravém zadním rohu pozemku parc. č. 730/2 nacházejí vzrostlé břízy zachycené na pravé straně fotografie č. [hodnota]. Tyto zde podle tvrzení žalobců byly již v době zakoupení pozemku [Anonymizováno] Patrně se tedy jedná o listnaté stromy zahrnuté do ceny pozemku [Anonymizováno] stanovené na základě výše citovaného znaleckého posudku. Ostatní stromy nacházející se na pozemku, tj. borovice, břízy a smrčky, které jsou patrny z fotografie č. [hodnota], zasadil podle svého tvrzení žalobce a). V průběhu místního šetření byla rovněž laickým způsobem změřena, tzv. odkrokována, šíře pozemků [Anonymizováno] Takto naměřená šíře činila přibližně 15 kroků. Šíře pozemků byla uvedeným způsobem měřena také v místech, kde se nachází na pozemku [Anonymizováno] původní břízy a které je zachyceno na fotografii č. [hodnota]. Směrem od původních bříz ke smrkovému porostu bylo naměřeno přibližně 12 kroků s tím, že zhruba dalších 5 m, 6m zbývá. Ze skutečností zjištěných místním šetřením vyplývá, že v případě pozemků [Anonymizováno] se jedná o pozemky přibližně stejné šíře i délky, tvarem jde o velmi dlouhé a úzké souběžné obdélníky, u nichž nelze při obvyklé opatrnosti seznat rozpor mezi velikostí pozemku, jak se fakticky jeví, a výměrou pozemku uvedenou v kupní smlouvě.

9. Ze svědeckých výpovědí vlastníků sousedních pozemků soud zjistil následující skutečnosti. Výslechem svědkyně [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobci bydlí v obci minimálně 25 let. Nemovitost, kterou nyní obývají, koupili od rodiny [jméno FO], od nichž následně koupili také pozemek [Anonymizováno] zahradu, která měla tvar dlouhého obdélníku. Tato zahrada podle svědkyně zahrnovala pozemky parc. č. [hodnota], které byly jako jeden celek oploceny. Žalobci zahradu v tomto rozsahu udržovali. Dále svědkyně potvrdila, že na konci zahrady u silnice se nachází břízy, které tam byly jako menší stromy již v době, kdy žalobci pozemek koupili. Co se týká pozemku [Anonymizováno], není svědkyni známo, že by si někdo činil nárok na tento žalobci užívaný pozemek. Žalobci podle svědkyně ani žádný pozemek nerozšiřovali. Tyto skutečnosti vyplývají rovněž z výpovědi svědkyně [jméno FO], z níž bylo dále zjištěno, že žalobci na zahradě (pozemcích [Anonymizováno]) vysázeli ovocné stromky a o zahradu se starají. Svědkyně uvedla, že podle starých katastrálních map, které měla k dispozici v jiné souvislosti, se tvar ani rozložení pozemků v daném místě po dlouhou dobu nijak neměnily. Tato skutečnost byla zjištěna také ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO], který potvrdil, že žalobci zahradu žádným způsobem nerozšiřovali. Dále svědek soudu sdělil, že původně se jednalo celistvou louku, která rámcově zahrnovala pozemky [Anonymizováno] a pouze pozemek [Anonymizováno] byl ve starých katastrálních mapách rozčleněn na vícero pozemků, pozemky [Anonymizováno] byly podle těchto map shodného tvaru jako jsou nyní. Shora uvedené skutečnosti týkající se způsobu a rozsahu užívání předmětných pozemků žalobci a neměnnosti tohoto rozsahu, existence oplocení a náletových bříz, vyplývají rovněž z výpovědi svědka [jméno FO]. Ze svědecké výpovědi [jméno FO], soud dále seznal, že pozemky [Anonymizováno] byly v době, kdy žalobci pozemek [Anonymizováno] zakoupili, neudržovaná louka, která byla často zavodněna a z tohoto důvodu zde byl rigol na odvod vody. Dále svědek výslovně potvrdil, že žalobci po celou dobu udržovali a užívali dohromady jako jeden celek pozemek [Anonymizováno], o němž nebylo známo, že není ve vlastnictví žalobců. Z výpovědi svědka ohledně oplocení pozemků [Anonymizováno] bylo dále zjištěno, že plot na hranici obou těchto pozemků a místní komunikace vystavěl v devadesátých letech žalobce a). Ze svědecké výpovědi [jméno FO], soud zjistil, že svědkova rodina prodala žalobci a) pozemky [adresa], na nichž se nacházel původní statek. Následně žalobci odkoupili od [jméno FO] pozemek [Anonymizováno] který historicky ke statku náležel. Svědecká výpověď [jméno FO] rovněž dotvrzuje, že pozemek, který od něj a od [jméno FO] žalobci kupovali, byl tvaru dlouhého obdélníku, jednalo se o zarostlou louku, v jejíž zadní části se nacházeli břízky. Přičemž svědek uvedl a ukázal na ortofotomapě č. l. 43, že se jednalo o celý pozemek [Anonymizováno]. Dále z této svědecké výpovědi soud seznal, že pozemky [Anonymizováno] žalobci užívali, sekali na nich trávu a upravovali je jako celek v celé šíři, tj. již od hranice pozemku pana [jméno FO], s nímž sousedí pozemek [Anonymizováno]. Shora uvedení svědci, s výjimkou [jméno FO], také dotvrdili, že vlastnoručně podepsali svá prohlášení ohledně užívání pozemku [Anonymizováno] žalobci.

10. V rámci hodnocení provedených důkazů soud vycházel zejména z provedeného místního šetření ve spojení se svědeckými výpověďmi, a to zejména svědků [jméno FO]. Dále soud vycházel z obsahu listinných důkazů, a to předně z ortfotomapy založené ve spise na č. l. 7, 37 a 38 a fotografií pořízených při místním šetření, znaleckého posudku a notářského zápisu.

11. Po zhodnocení všech provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobci na základě kupní smlouvy sepsané formou notářského zápisu uzavřeli s [jméno FO] kupní smlouvu, na jejímž základě se s účinností k [datum] stali spoluvlastníky pozemku [Anonymizováno], a to v režimu bezpodílového spoluvlastnictví manželů, resp. v současnosti se podle platné právní úpravy jedná o společné jmění manželů. Žalobcům byl pozemek ze strany prodávajících předán v rozsahu, v jakém byl dosavadními vlastníky oplocen a užíván. Tento rozsah zahrnoval rovněž pozemek [Anonymizováno], na němž se nachází původní břízy, jejichž hodnota byla rovněž zahrnuta do ceny žalobci zakoupeného pozemku [Anonymizováno]. Žalobci tedy maje za to, že jsou vlastníky pozemku v rozsahu obou uvedených pozemků, tyto užívali a obhospodařovali, zejména činili pravidelnou seč trávníku a vysázeli zde několik stromů. Takto podle svých tvrzení i podle svědeckých výpovědí pozemky užívali jako jejich vlastníci od doby, kdy zakoupili pozemek [Anonymizováno], kdy se v souvislosti s nabídkou na odkup pozemků dozvěděli, že pozemek [Anonymizováno] má jinou rozlohu, než jak je patrno z faktického stavu. Žalobci následně kontaktovali žalovanou dopisem ze dne [datum] s žádostí o uznání jejich vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno], které vzniklo z titulu jeho vydržení. Žalovaná, jež předmětný pozemek nabyla do vlastnictví na základě zákona ke dni [datum] jakožto opuštěnou nemovitou věc, zaujala vůči žádosti žalobců negativní stanovisko a v reakci ze dne [datum] odkázala žalobce na soudní řízení. Žalobci se před podáním žaloby pokusili o mimosoudní vyřešení věci, když dopisem ze dne [datum] nabídli žalované odkup sporného pozemku [Anonymizováno]. Odpověď žalované byla negativní s odůvodněním, že žalovaná je povinna respektovat příslušné právní předpisy, na jejichž základě musí majetek nabytý shora uvedeným způsobem realizovat primárně ve prospěch organizačních složek státu nebo státního podniku [právnická osoba]. Žalobci se tedy obrátili s žalobou na soud.

12. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

13. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

14. Žalobci v řízení prokázali naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k pozemku parc. č. 730/2, když v případě, že by soud žalobě vyhověl, by rozhodnutí soudu bylo podkladem pro změnu zápisu vlastnického práva v katastru nemovitostí. Rozhodnutím soudu o určovací žalobě by rovněž bylo postaveno najisto, kdo z účastníků je oprávněn vykonávat vlastnické právo k pozemku, zejména jej užívat a obhospodařovat, neboť bez takového deklaratorního rozhodnutí by mohlo být právo žalobců ohroženo a právní postavení žalobců by zůstalo nejistým (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 3877/2018 ze dne 27. 11. 2018).

15. Podle § 989 odst. 1 o. z. vlastnické právo drží ten, kdo se věci ujal, aby ji měl jako vlastník. Podle § 990 odst. 2 o. z. lze nabýt držbu odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako oprávněný nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se držba nabývá v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.

16. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 7 o. z. se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1096 odst. 2 o. z. se při mimořádném vydržení nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

17. Na základě zhodnocení provedených důkazů a vzhledem k výše citovaným ustanovením zákona soud uzavřel, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. 730/2 v režimu společného jmění manželů, a to z titulu mimořádného vydržení.

18. Soud dospěl k závěru, že zákonem stanovené podmínky pro mimořádné vydržení nemovité věci byly v této věci naplněny. Z notářského zápisu je zřejmé, že žalobci nabyli do společného jmění manželů pozemek parc. č. 730/1 na základě kupní smlouvy ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku ve spojení se shodnými svědeckými výpověďmi svědků, zvláště pak svědka [jméno FO], vyplývá, že žalobci spolu s nabytím vlastnického práva k pozemku [Anonymizováno] nabyli rovněž držbu pozemku [Anonymizováno], když součástí kupní ceny zakoupeného pozemku [Anonymizováno] určené na základě znaleckého posudku byly podle znaleckého posudku mimo jiné 4 vzrostlé listnaté stromy (původní břízy), které se však nacházely a nacházejí na pozemku [Anonymizováno], a pozemek [Anonymizováno] byl žalobcům předán v rozsahu dosud převodci a jejich předky užívané oplocené plochy, která zahrnovala krom zakoupeného pozemku také pozemek [Anonymizováno].

19. S ohledem na skutečnosti zjištěné místním šetřením soudu, a sice, že vzhledem k tvaru, poloze a rozloze obou těchto pozemků průměrný člověk není ani s obvyklou opatrností a při vynaložení běžné péče schopen seznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, něž je výměra pozemku nabývaného do vlastnictví, soud uzavřel, že žalobci nabyli držbu pozemku [Anonymizováno] ve víře, že jsou jeho skutečnými vlastníky, tedy v dobré víře. S námitkou žalované, že žalobcům muselo být s ohledem na značný rozdíl mezi výměrou pozemku, jehož držby se ujali, a výměrou zakoupeného pozemku, že ve vztahu k pozemku [Anonymizováno] vykonávají právo, které jim nenáleží, a proto žalobci nemohli být poctivými držiteli pozemku [Anonymizováno], se soud neztotožnil. Soud podotýká, že podle § 1095 o. z. není podmínkou mimořádného vydržení poctivá držba, nýbrž držba založená na nikoli nepoctivém úmyslu. Nepoctivý úmysl pak na rozdíl od nepocitovosti držby nespočívá v nikoli dobré víře, nýbrž v obecné nepoctivosti držitele (viz. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023), přičemž za poctivé jednání je považováno chování, které se vyznačuje čestností, otevřeností a ohledem na zájmy druhé strany (viz. Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1–654). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, 2292 s. 44-50). Nepoctivý úmysl musí být držiteli podle zákona prokázán. Dochází tedy k obrácení důkazního břemene, které nese strana žalovaná. V této souvislosti žalovaná poukazovala na značnou rozdílnost žalobci drženého a zakoupeného pozemku. Nepoctivý úmysl žalobců se jí však prokázat nepodařilo. Soud připouští, že podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne 10. 5. 2023, nejsou-li dány okolnosti výrazně svědčící ve prospěch držitele, jde o držbu v nepoctivém úmyslu, pokud byl poměr výměry žalobci skutečně nabytého pozemku a výměry pozemku, jehož držby se žalobci chopili, tak velký, že žalobcům muselo být bez pochyby zřejmé, že drží více, než nabyli. To zejména v případech, kdy výměra drženého pozemku dosahovala zpravidla výrazně více než 50% výměry pozemku nabytého. Nejvyšší soud však dodává, že vždy je třeba zvážit okolnosti konkrétního případu a důvod, pro který vlastník pozemku proti držbě po dobu 20 let nezasáhl. V projednávané věci činila výměra žalobci drženého pozemku 54% výměry pozemku, který žalobci nabyli do vlastnictví. Soud přesto shledal, že žalobci nebyli schopni ani při běžné péči a obvyklé opatrnosti schopni seznat, že drží pozemek, jehož vlastníky nejsou, a to vzhledem k tvaru předmětných pozemků (dlouhé a úzké souběžné obdélníky), vzhledem k tomu, že pozemky tvořily jeden funkční celek a jako takový byly společně oploceny a původními vlastníky pozemku parc. č. 730/1 v tomto rozsahu užívány, dále s ohledem na omyl ve znaleckém posudku a s přihlédnutím k tomu, že vlastník pozemku parc. č. 730/2 se vůči držbě žalobců nikterak nevymezil ani se jí nebránil. Soud zároveň dodává, že skutečnost, že se žalobci nepřesvědčili o hranici jimi nabývaného pozemku dle operátu katastru nemovitostí, nečiní držbu žalobců neoprávněnou (viz. rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne 18. 10. 2011). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že žalobci nejednali v nepoctivém úmyslu, když se ujali držby pozemku parc. č. 730/2 a tento drželi.

20. Dále soud shledal naplněnou také podmínku vydržecí doby pro mimořádné vydržení nemovité věci, která spočívá v nepřerušeném trvání držby po dobu 20 let. Ze shodných písemných prohlášení svědků a svědecké výpovědi [jméno FO] vyplývá, že žalobci užívali a obhospodařovali pozemky [Anonymizováno] po dobu více jak 30 let, tedy nepřetržitě po dobu delší, než je vydržecí doba zákonem stanovená pro mimořádné vydržení nemovité věci.

21. Ze všech výše uvedených důvodů soud žalobě o určení, že žalobci jsou vlastníky pozemku [Anonymizováno] v plném rozsahu vyhověl.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že žalobcům, kteří měli ve věci plný úspěch, přiznal podle § 142 odst. 1 o. s. ř. plnou náhradu nákladů řízení ve výši 34 250 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč, nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna a náhrada hotových výdajů podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”). Soud vycházel podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 z tarifní hodnoty 35 000 Kč, tedy z částky 2 500 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, předžalobní výzva k plnění, žaloba, účast při jednání dne 14. 8. 2024, 30. 9. 2024 a 5. 11. 2024), celkem tedy 6 úkonů právní služby po 2 500 Kč, tj. 15 000 Kč, a dále soud vycházel z tarifní hodnoty 65 000 Kč podle § 7 a § 9 odst. 3 písm. a) a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025, tedy z částky 3 700 Kč za jeden úkon právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (účast při jednání dne 29. 1. 2025 a dne 7. 4. 2025, podání soudu – závěrečný návrh), tedy 3 úkony právní služby po 3 700 Kč, tj. 11 100 Kč. Náhrada hotových výdajů pak činí podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do 31. 12. 2024 za 6 úkonů právní služby celkem 1 800 Kč, tj. 6 x 300 Kč, a podle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 za dva úkony právní služby celkem 1 350 Kč, tj. 3 x 450 Kč. Platební místo nákladů řízení bylo stanoveno podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

23. Výrokem III. tohoto rozsudku soud podle § 148 odst. 1 o. s. ř. uložil žalované povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů vynaložených státem ve výši 1 205,95 Kč. Tyto náklady sestávají ze svědečného ve výši 1 205,95 Kč, které bylo svědkyni [jméno FO], přiznáno [spisová značka] a vyplaceno na základě platebního poukazu č. j. [spisová značka].

24. Lhůta k zaplacení byla u výroků II. a III. stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení