5 C 87/2020 - 470

Rubrum

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Simonou Hájkovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČ: [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:[Jméno žalovaného A], IČ: [IČO žalovaného A] sídlem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] vedlejší účastník na straně žalovaného: [Jméno žalovaného B]., IČO: [IČO žalovaného B] sídlem [Adresa žalovaného B] o zaplacení 631.486 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 631 486 Kč s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 631 486 Kč od 20. 2. 2017 do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci na nákladech řízení částku 246 563,72 Kč k rukám [Jméno advokáta], advokáta, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované jsou povinni společně a nerozdílně nahradit České republice na účet Okresního soudu Brno-venkov na náhradě nákladů státu částku 13 364,68 Kč, a to do 30 od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou ze dne 30. 4. 2020 ve znění doplnění se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 631 486 Kč s úrokem z prodlení od 20. 2. 2017 do zaplacení představující náhradu škody způsobenou žalovaným, spočívající v částkách vynaložených žalobcem na znovu zprovoznění a opravu části dieselového motoru a čerpadla (dieselagregátu), poškozeného v areálu logistické haly v [Anonymizováno] nevyžádanou činností zaměstnance žalovaného při provádění revizních prací na protipožárním zařízení.

2. V žalobě uvedl, že žalovaný je fyzickou osobou, jehož předmětem podnikání je technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny a výroba, obchod a služby neuvedené v příl. 1-3 živnostenského zákona. Žalobce je právnickou osobou se sídlem v České republice.

3. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 20. 9. 2016 uzavřena smlouva na poskytnutí služeb v oblasti požární ochrany přijetím objednávky žalobce č. [hodnota] 19. 9. 2016 žalovaným 20. 9. 2016. Součástí smlouvy uzavřené přijetím objednávky byly Obchodní podmínky žalobce z 1. 4. 2015 (dále jen „VOP“), podle jejich čl. 45.4 byla sjednána mezi smluvními stranami rozhodčí doložka zakládající rozhodčí pravomoc Rozhodčího soudu při hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen „RSHAK“). Žalobce proto dne 10. 10. 2019 podal rozhodčí žalobu s obsahem po věcné stránce totožným s touto žalobou, jelikož byl přesvědčen o pravomoci RSHAK věc projednat a ve věci rozhodnout. V rámci rozhodčího řízení žalovaný vznesl námitku nepříslušnosti RSHAK, které bylo vyhověno a usnesením ze dne 11. 3. 2020 bylo rozhodnuto, že rozhodčí řízení se zastavuje pro nedostatek pravomoci RSHAK. Předmětné usnesení bylo žalobci doručeno 6. 4. 2020, a tedy nezbylo než se obrátit s nárokem na náhradu škody na obecný soud žalovaného.

4. Žalobce tvrdil, že žalovaný ve smyslu § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) porušil smluvní povinnosti ze smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, kdy plnil v rozporu s jejími ujednáními, proto má povinnost nahradit škodu z toho vzniklou. Žalovaný na základě objednávky žalobce provedl dne 11. 10. 2016 jakožto podnikatel prostřednictvím svého zaměstnance v provozovně žalobce na adrese [adresa], revizi požárně bezpečnostních zařízení. Ačkoliv podle objednávky měla být žalovaným provedena revize pouze vnitřního systému požárně bezpečnostních zařízení, byla nad rámec objednávky žalobce a v rozporu s ní žalovaným provedena i revize vnějšího protipožárního systému. Objednávka k provedení revize z roku 2016 byla co do předmětu revize totožná s objednávkami a žalovaným prováděnými revizemi v letech 2014 a 2015 (viz objednávka č. [Anonymizováno] a zpráva o provozní kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou ze dne 20. 10. 2015). V roce 2016 měla být, stejně jako v letech 2014-2015, předmětem servisních prací v areálu logistické haly pouze kontrola osmi kusů hydrantů nacházejících se uvnitř budovy, 8 vnitřních hydrantových požárních skříni, nikoliv hydrantů vnějších, které jsou sloupkové, mají samostatný okruh a jejichž kontrola předmětem objednávek z dřívějších let nikdy nebyla.

5. V rámci revizních prací prováděných v areálu logistické haly byla provedena revizním technikem žalovaného revize vnějších požárních hydrantů, přičemž po upuštění vody z vnějšího hydrantu došlo k poklesu tlaku v potrubí, což mělo za následek aktivaci dieselagregátu (motoru čerpadla) ve strojovně. Jelikož dieselagregát reaguje spuštěním na pokles tlaku automaticky a jeho zpětná deaktivace (vypnutí) naopak musí být iniciována z bezpečnostních důvodů manuálně, dieselagregát se po delší době chodu ve strojovně přehřál a zadřel („škodní událost“), jelikož o jeho uvedení v chod nikdo nevěděl a nikdo to nemohl předpokládat s ohledem na předmětem revize pouze vnitřního požárně bezpečnostního systému. Pověřený zaměstnanec žalovaného odjel z areálu po ukončení revizních prací bez toho, aniž by provedl kontrolu chodu dieselagregátu (motoru čerpadla) a jeho příp. vypnutí, ačkoliv by takový postup bylo možno od žalovaného jako profesionála očekávat. Jelikož provádění prací na vnějším požárně bezpečnostním systému nebylo předmětem objednávky, a žalovaným prováděné práce byly tedy provedeny bez předchozího požadavku či vědomí žalobce, který revizi vnějšího systému nepoptával, nebyla s ním dohodnuta, byla neodborným zásahem žalovaného způsobena žalobci škoda.

6. Za účelem provedení opravy zařízení (dieselagregátu) a na jeho uvedení v původní stav byl žalobce nucen vynaložit celkem částku 631 486 Kč, částku představující žalovaným způsobenou škodou (viz faktury č. [hodnota] z 18. 1. 2017, č. [hodnota] z 28. 2. 2017, č. [hodnota] z 20. 12. 2016, č. [hodnota] z 14. 2. 2017). Škodní událost byla nahlášena, částka představující škodu byla uplatněna u [Anonymizováno]., u které je vedena pod číslem škodní události [Anonymizováno]. Ačkoliv byl žalovaný pojišťovnou vyzván k dodání všech relevantních podkladů pro vyřízení pojistné události, žalovaný pojišťovně neposkytl potřebnou součinnost a pojistná událost tak vyřízena nebyla.

7. Žalobce dále tvrdí, že veškeré výdaje k uvedení poškozené věci po škodní události do původního stavu byly vynaloženy účelně, hospodárně a byly žalovanému transparentně prezentovány. Žalobce od žalovaného ničeho na náhradě škody neobdržel, stejně tak ničeho neobdržel z pojistky od pojišťovny, škoda nebyla žalobci uhrazena, a to ani zčásti. Žalovaný byl proto výzvou z 2. 7. 2018 k náhradě škody vyzván, rovněž byl upozorněn na možnost uplatnění nároku u soudu. Žalovanému byla výzva zaslána taktéž e-mailem, s nímž se seznámil, o čem svědčí i následná korespondence mezi právními zástupci účastníků. Vedle škody uplatňuje žalobce nárok na náhradu nákladů řízení a úroků z prodlení, neboť žalovaný měl podle výzvy z 6. 2. 2017 uhradit žalobci škodu bez bližšího určení lhůty. Takto se žalovaný dostal do prodlení nejpozději uplynutím 10 dnů po doručení výzvy, tj jedenáctým dnem, dne 20. 2. 2017.

8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě (č.l. 56-57) potvrdil, že na základě objednávky žalobce č. [hodnota]-[Anonymizováno], kterou podepsal 20. 9. 2016, byla dne 11. 10. 2016 v [Anonymizováno] prováděna kontrola provozuschopnosti hasících přístrojů a hydrantových systémů prostřednictvím zaměstnance žalovaného revizního technika [jméno FO]. S odkazem na sdělení svého zaměstnance uvedl, že revizní technik přijel na objednanou kontrolu do [Anonymizováno], kde nikdo ze společnosti [jméno FO] nebyl, což se mu za 15 let praxe v oboru nestalo. Osobou oprávněnou jednat za objednatele byl [jméno FO], který [jméno FO] kontaktoval telefonem s tím, že osobně není přítomen a že má jednat podle pokynu pana [jméno FO], který je zaměstnancem jiné společnosti. [jméno FO] sdělil zaměstnanci žalovaného, že má provést kontrolu všech hydrantových systémů. Při kontrole vnějšího hydrantu zaměstnanec žalovaného zjistil, že se spustil agregát na zvýšení průtoku vody, a později mu člen ostrahy sdělil, že provedl vypnutí a informoval pana [jméno FO]. Za 3 dny volal panu [jméno FO] pan [jméno FO], který jej požádal o setkání, o poškození zařízení při provedené revizi se však nezmínil. Chtěl znát pouze technologii kontroly a poté požádal zmíněného revizního technika o podepsání čistého papíru s tím, že sdělené informace dopíše. V roce 2016 byl s panem [jméno FO] pracovní poměr ukončen. Žalovaný zpochybnil datum škodné události, uvedl, že o případu se dozvěděl až v polovině prosince 2016 telefonicky. Namítal rovněž nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, jelikož vlastníkem průmyslového areálu je společnost [jméno FO] [Anonymizováno]., IČ [IČO], nikoliv žalobce, a dále namítal rovněž promlčení jeho nároku.

9. Žalovaný nesouhlasil s tím, že kontrola vnějších hydrantů nebyla žalobcem objednána, poukázal na znění objednávky č. [hodnota][Anonymizováno], v níž bylo výslovně uvedeno – „revize hydrantových systémů, včetně suchovodu na střechu“. Žalovaný k pojmu hydrantových systémů odkázal na § 2 odst. 4 písm. e) vyhlášky Ministerstva vnitra č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru. Podle tohoto ustanovení jsou za hydrantové systémy považovány všechna uvedená zařízení, tedy vnější požární vodovody, včetně nadzemních a podzemních hydrantů, vnitřní požární vodovody, včetně nástěnných hydrantů. Cenová nabídka (CN) nebyla podle jeho názoru rozhodující. Nadto pan [jméno FO], zmocněný jednat za objednatele panem [jméno FO], vydal zaměstnanci žalovaného pokyn, aby „udělal všechny hydranty“. S ohledem na tvrzení žalobce je s podivem, že žalovaným vystavená faktura č. [IBAN] ze dne 28. 11. 2016, kterou žalovaný žalobci za provedené práce vystavil, byla žalobcem uhrazena, a to včetně ceny za revizi hydrantů vnějších. Podle žalovaného žalobce nesplnil povinnosti vyplývající ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, když neposkytl fyzické osobě, která se zdržovala na pracovišti právnické osoby, školení o požární ochraně, přičemž provozování dieselagregátu se považuje za činnost se zvýšeným požárním nebezpečím podle § 4 odst. 2 písm. j). Pokud by školení bylo zaměstnanci žalovaného – tj. reviznímu techniku [jméno FO] poskytnuto, postupoval by nepochybně podle pokynů. Žalovaný zmínil, že je pojištěn u [právnická osoba]., pojistnou událost nahlásil k pojistné smlouvě č.[hodnota]. V průběhu řízení žalovaný setrval na stanovisku, že i pokud by revizní technik žalovaného uvedeného dne spustil dieselagregát, ke vzniku škody by nedošlo, pokud by byly specifikované kontrolní procesy u žalobce správně nastaveny a zaměstnanci by zařízení včas vypnuli. Protože o spuštění dieselagregátu věděli, byla příčinnou vzniku škody nečinnost zaměstnanců žalobce, a nikoliv upuštění vody z hydrantu, žalovaný proto za vzniklou škodu žalobci neodpovídá.

10. Na podání žalovaného reagoval žalobce (č. l. 92–102), zmínil skutečnosti mezi stranami nesporné a snahu žalovaného o rozmělnění své odpovědnosti za vzniklou škodu. Zdůraznil, že žalovaný potvrzením objednávky s ohledem na provedené revize požárních zařízení v totožném místě v letech 2014-2015 znal rozsah vzájemných práv a povinností. Žalovaný, resp. zaměstnanec žalovaného tím, že se rozhodl provést revizi vnějších hydrantů, překročil rozsah smlouvy a v důsledku tohoto překročení způsobil žalobci škodu. Žalobce sporoval rovněž tvrzení žalovaného, že se o škodě dozvěděl poprvé telefonicky v polovině prosince 2016. Ihned v řádu dní po škodní události byl žalovaný o této události informován a seznámen se skutečností, že v jejím důsledku bude po něm požadována náhrada škody, jejíž výše měla být vyčíslena (viz email žalobce žalovanému z 14. 10. 2016). Žalobce se ohradil důrazně proti tvrzení žalovaného, že by za žalobce disponoval jakýmkoliv zástupčím oprávněním pan [jméno FO], který je zaměstnancem nájemce haly, není však oprávněn v žádných záležitostech za žalobce jednat, tím méně o obsahu smlouvy. Jmenovaný nebyl oprávněn měnit smlouvu ve smyslu rozšíření objednávky na revizi všech hydrantů v areálu, včetně hydrantů vnějších. Obsah smlouvy byl jasně vymezen cenovou nabídkou žalovaného z 23. 5. 2016 a přijetím v podobě objednávky, kterou žalovaný akceptoval 20. 9. 2016. Co se rozumí v daném kontextu zkratkou CN, tj. cenovou nabídkou je jasné, neboť cenová nabídka žalovaného z 23. 5. 2016 byla přílohou objednávky pro vyloučení jakýchkoliv pochybností. Otázku proškolení revizního technika [jméno FO] stran provozního principu vnější hydrantové soustavy považuje žalobce za irelevantní, jelikož žalovaný revizi vnějších hydrantů provádět neměl. Argumentace o porušení právních předpisů na úseku požární ochrany ze strany žalovaného je absurdní, jakož i představa, že by měl žalobce jakožto laik v oboru požární ochrany školit žalovaného jako svého externího dodavatele služeb na úseku požární ochrany, jehož předmět podnikání je uveden v živnostenském rejstříku. Že ke škodní události došlo 11. 10. 2016 a že žalovaný měl informace o této skutečnosti dokládal žalobce korespondencí přiloženou k žalobě, dále e-maily z 14. 10. 2016 a 17. 10. 2016. Zdůraznil, že z nabídky žalovaného z 23. 5. 2016 vyplývá, že žalovaný nabízel mimo jiné kontrolu hydrantů (včetně štítku) 8 ks á 120 Kč. I s ohledem na totožné provedení této služby v hale v předchozích dvou letech si musel být vědom, že zmíněným počtem osmi kusů u položky kontroly hydrantů je myšleno 8 ks ve vnitřním prostoru provozovny žalobce, když i v předchozích letech se jednalo o tytéž hydranty na vnitřním okruhu. Vnější hydranty štítky nemají. Žalovaný účelově označuje provoz v hale za nestandardní, poukazuje na údajná nesouvisející a neexistující porušení jiných právních povinností žalobce a snaží se ze své odpovědnosti nepřiléhavě vyvinit.

11. Vedlejší účastník na straně žalovaného odkazoval na vyjádření žalovaného, taktéž navrhl zamítnutí žaloby. V závěrečné řeči zmínil mimo jiné přerušení příčinné souvislosti (č.l.452), přenesení odpovědnosti na pracovníky objektu, kteří o signalizaci poruchy předmětného zařízení byli informováni a neučinili žádná relevantní opatření.

12. Provedeným dokazováním soud zjistil tento skutkový stav posuzované věci: a) objednávkou č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 19. 9. 2016 přijatou žalovaným 20. 9. 2016 (č.l.17) došlo mezi žalobcem a žalovaným k uzavření smlouvy stanovující rozsah a obsah revizních prací žalovaného, objednávka vycházela z cenové nabídky žalovaného, která byla její přílohou. Žalobce objednal u žalovaného služby v oblasti PO, na základě položkové CN – cenové nabídky, a to kontrolu PPU okna, dveří a větrací tvarovky, kontrolu NO/piktogramů na celém objektu, revizi a kontrolu PHP, revizi hydrantových systémů včetně suchovodu na střechu, preventivní požární prohlídku objektu s tím, že před samotnou realizací bude kontaktován nájemce a domluven přesný termín revize. Revizní práce byly objednány pro stavbu – [Anonymizováno] [adresa], s termínem provedení do 15. 10. 2016. Za osobu oprávněnou jednat za objednatele byl označen [jméno FO], osobou oprávněnou jednat za zhotovitele byl žalovaný [Jméno žalovaného A]. Nedílnou součástí objednávky byla nabídka služeb v oboru požární ochrany z 23. 5. 2016, cenová nabídka žalovaného (č. l. 17), v níž byla mimo jiné uvedena kontrola hydrantů, (včetně štítku) v rozsahu 8 kusů á 120 Kč za cenu 960 Kč, zpracování zprávy o revizi. Žalovaný nabízel provedení revizí hasicích přístrojů a kontrol provozuschopnosti hydrantových systémů a požárně bezpečnostních zařízení v nabídce uvedených cenových relacích. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky objednatele č. [hodnota] z 1. 4. 2015 (č. l. 18-26). b) Rozhodčí řízení ve věci žaloby z 10. 10. 2019 doručené RSHAK dne 11. 10. 2019 o zaplacení částky 631 486 Kč s příslušenstvím ve sporu [právnická osoba]., IČ [IČO žalobkyně] proti žalovanému [jméno FO], IČ [IČO žalovaného A], bylo zastaveno usnesením Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ze dne 11. 3. 2020 pro nedostatek pravomoci (č. l. 28-29), toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne 6. 4. 2020 (č. l. 31-32). c) objednávkou č. 14/2015 (č.l.33) byla společností [jméno FO] [Anonymizováno]. objednána u žalovaného revize požárních zařízení v hale [adresa] za cenu 4 610 Kč bez DPH v termínu do 30. 9. 2015, a to revize PHP, včetně štítků a plomby 42 ks, kontrola suchovodů 4 kusů, kontrola hydrantů, včetně štítku celkem [hodnota] kusů, kontrola PBZ – požární dveře, okna, nouzové osvětlení, celkem [hodnota] kusů, kontrola PBZ – větrací tvarovky- 3 ks, zpracování zprávy o revizi (č. l. 33) v závislosti na cenové nabídce žalovaného z 24. 9. 2015 (č. l. 34), u níž je mimo jiné uvedena kontrola hydrantů (včetně štítku). Znění úvodní nabídky je shodné – tedy provedení revizí hasicích přístrojů a kontrol provozuschopnosti hydrantových systémů a požárně bezpečnostních zařízení v nabídce uvedených cenových relacích. d) Zprávou o provozní kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou (č.l. 35-36) zpracovanou pro zadavatele [jméno FO] 20. 10. 2015, byl shledán vnitřní hydrantový rozvod osazených systémy ST D25 schopný provozu bez omezení s platností revizní zprávy do 20. 10. 2016. Kontrola byla provedena podle § 7 odst. 4 vyhlášky MV ČR č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, podle podmínek stanovených ČSN 720873 a průvodní dokumentace výrobce hydrantových systémů. Potvrzení bylo vydáno podle § 10 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci. e) Fakturou č. [hodnota] z 18. 1. 2017, splatnou 31. 1. 2017 na základě plnění z 9. 1. 2017 vyúčtovala společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] žalobci částku 22 139,37 Kč za opravu motoru [Anonymizováno] [IBAN] převzatého do opravy 24. 10. 2016 (č.l. 37). - Fakturou č. [hodnota] z 28. 2. 2017, splatnou 10.3.2017, vyúčtovala táž společnost žalobci za prvou servisní prohlídku nového motoru [Anonymizováno] částku 9 251,66 Kč (č.l. 37). - Fakturou č. [hodnota] z 20. 12. 2016, splatnou 6. 1. 2017, vyúčtovala společnost [Anonymizováno] [právnická osoba] žalobci za nový motor [Anonymizováno] částku 556 600 Kč včetně ovládacího panelu a za demontáž původního motoru částku 19 602 Kč, celkem 576 202 Kč (č.l. 38) Záloha byla hrazena ve výši 556 600 Kč 7. 11. 2016. - Fakturou č. [hodnota] vyúčtovala společnost [právnická osoba]. žalobci za opravu sprinklerového SHZ částku 23 893 Kč dne 14. 2. 2017, splatnou 16. 3. 2017 (č.l. 38). f) [Anonymizováno]., přípisem z 15. 3. 2017 požádala žalovaného ke škodní události č. [hodnota] z 11. 10. 2016 o doložení dokladů. Uvedla, že o ně již byl žalovaný písemně či telefonicky žádán, mělo se jednat o hlášení o vzniku škody, o vyjádření pojištěného, z jakého důvodu nevypl agregát, který se z bezpečnostních důvodů sám vypnout nemůže, o vyjádření, k jakému porušení právních či jiných předpisů došlo. Bylo konstatováno, že formulář hlášení vzniku škody byl doložen bez podpisu. K posouzení rozsahu plnění a ukončení šetření nelze z výše uvedených důvodů přistoupit (č.l. 39). g) z e-mailové komunikace (č. l. 40-41) z června 2018 plyne, že k dořešení předmětné pojistné události nedošlo z důvodu nedodání vyžadovaných podkladů ze strany žalovaného. h) Informace žalovaného o průběhu škodné události z října 2016 osvědčuje e-mailová korespondence [tituly před jménem] [právnická osoba] s žalovaným (č.l. 72 a č.l. 76). Dne 14. 10. 2016 byl žalovanému zaslán odhad nákladů škody způsobené zaměstnancem žalovaného s žádostí o nahlášení škodné události na pojišťovnu. Žalovanému bylo sděleno, že revizní technik byl ostrahou informován o poplachu EPS, o signálech z EPS věděl. Měl sdělit, že jsou způsobeny upouštěním vody z hydrantu, a i přes uvedené opustil areál. Žalovaný reagoval na tento e-mail dne 17. 10. 2016 (č.l. 75). i) Škoda byla uplatněna žalobcem u žalovaného písemně přípisem z 23. 11. 2016 v předpokládané výši 650 000 Kč (č.l. 79-80), konečná výše měla být žalobci známa do 31. 12. 2016. j) žalobce uplatnil u žalovaného náhradu škody přípisem z 6. 2. 2017 (č.l. 42), a to v rozsahu částky 66 220,77 Kč za DHL dozor, ve výši 23 893 Kč (BP Klika), ve výši 476 200 Kč (PRO-MOTOR), ve výši 18 297 Kč instalace DA, ve výši 15 350 Kč za asistence při znovu zprovoznění, ve výši 7 725 Kč za doplnění nafty a ve výši 5 250 Kč za úklid strojovny, celkem ve výši 612 935,77 Kč (č. l. 42). [právnická osoba] u žalovaného předžalobní výzvou z 2. 7. 2018 uplatnil v celkové výši 612 935,77 Kč (č.l. 43-44) subjekt odlišný od žalobce, a to [právnická osoba]. V této výzvě bylo konstatováno provedení revize nad rámec objednávky žalobcem, a to revize vnějšího protipožárního systému, kdy po upuštění vody z vnějšího hydrantu došlo k poklesu tlaku v potrubí, což mělo za následek aktivaci dieselagregátu (motoru čerpadla) ve strojovně. Jelikož dieselagregát reaguje spuštěním na pokles tlaku automaticky a jeho zpětná deaktivace (vypnutí) musí být iniciována z bezpečnostních důvodů manuálně, dieselagregát se po delší době chodu ve strojovně přehrál a zadřel, jelikož o jeho uvedení v chod nikdo nevěděl a nemohl jej ani předpokládat, neboť předmětem revize měl být pouze vnitřní požárně bezpečnostní systém tak, jako v letech 2014-2015. Zaměstnanec žalovaného odjel po ukončení revizních prací dle objednávky bez provedení kontroly chodu dieselagregátu (motoru čerpadla) a jeho případného vypnutí, ačkoliv by takový postup bylo od zaměstnance jednajícího z pověření žalovaného jako profesionála možné očekávat. Za účelem provedení opravy a jeho uvedení v původní stav byl žalobce nucen vynaložit částku v celkové výši 612 935,77 Kč představující způsobenou škodu žalovaným, kterou je žalovaný žalobci povinen v důsledku způsobené škodné události nahradit. Žalovanému byl předložen rozpis jednotlivých dílčích prací, zároveň žalobce konstatoval, že neobdržel ani od žalovaného ani od pojišťovny žádné plnění. k) Na předžalobní výzvu reagovala advokátka žalovaného přípisem z 23. 7. 2018 (č.l. 45-46), nárok neuznala. Podle žalovaného v rámci revize byla objednána kontrola všech hydrantů, neboť pokud by byly revidovány pouze některé, revize by byla neúčelná. Revize byla ve shodném místě prováděna žalovaným i v předchozích letech, revizi v roce 2016 na místě řešil zaměstnanec žalovaného [jméno FO], který přítomného pana [jméno FO] i člena ostrahy informoval o tom, že jde po revizi vnitřních hydrantů provést revizi dalších hydrantů. Revizní technik žalovaného při revizi prvého vnějšího hydrantu zjistil, že došlo ke spuštění agregátu na zvýšení průtoku vody. Po dokončení revize ostatních hydrantů šel za členem ostrahy, informoval jej o spuštění dieselagregátu, bylo mu však sděleno, že ostraha o tom ví, neboť se spustil poplach, kterým byl již vypnut. Nikdo zaměstnance žalovaného neupozornil, že by agregát musel být vypnut ručně. l) Fakturou č. [IBAN] ze dne 28. 11. 2016 (č.l. 71) vyúčtoval žalovaný žalobci za revizi PBZ, hasicích přístrojů, hydrantů a preventivní prohlídku objektu částku 13 230 Kč, za kontrolu 8 kusů vnitřních hydrantů částku 1 152 Kč a za kontrolu 6 kusů vnějších hydrantů částku 1 016 Kč, celkem částku 13 230 Kč, splatnou do 12. 12. 2016. Faktura byla žalobcem uhrazena. m) Podle výpisu z veřejné části Živnostenského rejstříku s údaji žalovaného žalovaný vlastní několik živnostenských oprávnění, s předmětem podnikání technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany, poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny, a výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1-3 živnostenského zákona s obory činnosti mimo jiné revize, montáž, údržba, opravy a plnění hasících zařízení (č. l. 85-86). n) Podle výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] č. [č. účtu] byla žalobcem dne 4. 11. 2016 provedena úhrada částky 556 600 Kč společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] (č. l. 87), podle výpisu z téhož účtu ze dne 21. 11. 2016 (č.l. 88) byla provedena platba společnosti [právnická osoba]. ve výši 39 749 Kč. Podle výpisu z účtu vedeného u [právnická osoba] č. [č. účtu] (č. l. 89) byla žalobcem provedena platba dne 20. 3. 2017 společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 9 252 Kč. Podle výpisu z účtu vedeného u [Anonymizováno] a.s. č. [hodnota]-[Anonymizováno] (č.l. 90) byla dne 1.2.2017 provedena platba společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] ve výši 22 139 Kč, dle výpisu z účtu č. [č. účtu] (č. l. 91) dne 16. 1. 2017 byla provedena platba ve výši 19 602 Kč na účet téže společnosti. Výpisy z účtů č. [č. účtu], č. [č. účtu] a č. [č. účtu] ve spojení s potvrzením [právnická osoba]. ze dne 22. 4. 2024 bylo prokázáno, že majitelem uvedených účtů byl žalobce, který vynaložil uvedené finanční prostředky na úhradu výše žalobci vystavených faktur. Účty č. [č. účtu] a č. [č. účtu] byly již zrušeny k 5. 2. 2019, aktivní je pouze účet žalobce č. [č. účtu]. o) Směrnice pro výkon strážní služby pracovníků ostrahy a ochrany firmy [právnická osoba], pro ostrahu objektu [jméno FO] v [Anonymizováno], z 1. 8. 2015 v článku IV. odst. 1 ukládala strážnému (ostraze, obsluze EPS) zabezpečovat obsluhu, vyhodnotit EPS, (č. l. 281). Při vyhlášení poplachu fyzicky prověřit stav v místě vyhlášení poplachu, podle článku VII., měla zajišťovat obsluhu a reakci na protipožární zařízení EPS, a to ve formě okamžitého vyrozumění HZS či případnou evakuaci. Ostraha měla zakázáno vypínat nebo jinak manipulovat s nařízením EPS v rozporu s výkonem povolání (str. 9). Podle článku VIII. směrnice pro výkon strážní služby ohledně EPS bylo stanoveno, že čidla a tlačítka EPS jsou rozmístěna v hale a svedena na panelu ústředny (tj. do vrátnice). Jakékoli zapnutí či vypnutí systému EPS, porucha či poplach, se měl v ústředně evidovat. V případě mimořádné události měla za úkol informovat provozního manažera či provozního ředitele hlídací agentury a odpovědnou osobu [Anonymizováno] a dle pokynu či v závislosti na aktuální události situaci řešit. Ostraha měla za úkol situaci zhlédnout, zhodnotit a pokud by nebylo možno řešit situaci svépomocí, zavolat hasiče. Nebylo v její kompetenci to, aby vstupovala do strojovny, natož, aby zařízení vypínala, včetně EPS. p) V Provozní knize elektronické požární signalizace je záznam z 11. 10. 2016 vztahující se ke škodní události, na straně 15 provozní knihy záznam hlášení požárního poplachu s poplachovými hláškami počínaje časem 9:39 hodin do 13:32 hodin – požár SK, SHZ strojovna, provedený [jméno FO], zaměstnancem společnosti [právnická osoba] (viz originál knihy), který byl řádně proškolen před škodní událostí naposledy dne 23. 9. 2016 (viz protokol o proškolení obsluhy EPS z 23. 9. 2016 -přílohová obálka žalobce ). q) E-mailem žalobce adresovaným [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba], z 12. 10. 2016 žalobce po uhašení požáru oznámil, že škoda způsobená na dieselagregátu bude vůči této společnosti žalobcem uplatňována (přílohová obálka žalobce). r) E-mailem [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba]. adresovaným žalobci ze dne 13. 10. 2016 bylo prokázáno, že žalobce poptal orientační cenovou nabídku na opravu dieselagregátu u této společnosti (přílohová obálka žalobce). s) Dopisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze společnosti [právnická osoba] adresovaným žalobci z 13. 10. 2016 bylo sděleno, že tato společnost za vzniklou událost dne 11. 10. 2016 v objektu haly [jméno FO] neodpovídá, když strážný postupoval podle manuálu EPS, potvrdil přijetí poplachu (požár), volal na ostrahu objektu s výzvou, nechť je zkontrolováno místo poplachu. [adresa] sdělil, že provedl kontrolu a v objektu nehoří. Rovněž v přípise bylo zmíněno, že uvedeného dne v objektu probíhala revize hydrantů. [adresa] se dotazoval revizního technika [jméno FO], čím mohou být způsobeny poplachy, přičemž ten měl uvést, že upouštěním vody z hydrantů. [jméno FO] o přijatých signálech z EPS věděl a opustil areál (přílohová obálka žalobce). Zmínil rovněž informaci od pana [jméno FO] a pana [jméno FO], dle které bylo nutné agregát uvést do provozu manuálně. t) Žalobce prověřoval postupy dalších zúčastněných osob při řešení poplachu, což vyplývá z e-mailu [jméno FO] adresovaného žalobci z 20. 10. 2016 (přílohová obálka žalobce). Žalobci bylo sděleno, že pracovník ostrahy nahlásil na recepci ostrahy poruchu a požár, byla provedena kontrola čidel. u) svědek [adresa] ze společnosti nyní [právnická osoba] (č. l. 284, dříve [Anonymizováno] [právnická osoba]) (výslech č. l. 349-350) uvedl, že jako zaměstnanec firmy [Anonymizováno] prováděl opravu dieselagregátu, zakázku realizoval v důsledku poškození. Na místě samém provedl ohledání, zjistil rozsah poškození dieselmotoru, zajistil jeho demontáž a sdělil žalobci předběžnou cenu opravy, provedl fotodokumentaci rozsahu poškození. Poškození dieselmotoru bylo devastující, jeho oprava v podstatě nebyla možná. Jedinou možností byla výměna kompletního dieselmotoru za nový, a to včetně ovládacího panelu. K devastaci zařízení došlo v důsledku vysokých teplot, motor byl zcela nefunkční. Svědek popsal spolupráci s firmou [právnická osoba], jednotlivé etapy znovu zprovoznění, respektive obnovy funkčnosti uvedeného zařízení. v) svědek [jméno FO] (č.l. 351-353), zaměstnance žalobce uvedl, že dne, kdy došlo k předmětné události, se nacházel po zahoření na místě samém, místnost byla zakouřená, tekla tam voda, nad motorem praskl sprinkler. V rámci společnosti žalobce zajišťuje obsluhu strojovny, v místnosti, v nichž se nacházelo zařízení dieselagregátu, na starosti měl i údržbu čerpadla. V případě revizí vnějšího hydrantové okruhu býval přítomen této revizi, aby mohl manuálně dieselagregát po upuštění vody vypnout. Uvedeného dne přijel z Bíteše. Běžně v rámci své kompetence zajišťoval osobně jednou týdně zkoušku funkčnosti uvedeného zařízení ve strojovně. Po škodní události si prohlédl zápisy v knize EPS a v příjezdové knize, měl informace od vrátného o rozsahu činnosti zaměstnance žalovaného. Sdělil, že otevřením podzemního hydrantu, vnějšího hydrantového okruhu, který je napojený na SZH, revizní technik žalovaného otáčel, upouštěl tudy vodu. Na základě tohoto popisu věděl, k jaké události došlo, i jaké byly následky. Specifikoval tlak v systému, důsledky jeho poklesu pod 6,4 atmosféry, stejně tak zdůvodnil, že automatické vypnutí dieselagregátu není možné, je nutné jej vypnout pouze ručně. Uvedl, že pokud by se jednalo o zkoušky vnějších systémů, vnějších hydrantů, byl by revizi přítomen. V případě požáru, kdyby na místo samé přijeli hasiči, by mu velitel zásahu dal instrukce, co dělat, kdy vypnout dieselagregát. Svědek zdůraznil, že jeho povinností bylo provést zkoušku dieselagregátu každý týden, po provedené zkoušce uvést systém zpět do pohotovosti, vždy býval přítomen pouze při revizích vnějších hydrantů, nikoliv u revizí vnitřních hydrantů. w) Svědek [jméno FO], revizní technik žalovaného, uvedl (č.l. 421-423), že o obsahu výpovědi hovořil s žalovaným v době, kdy začal spor, informace si předávají ohledně průběhu věci, detaily neřešili. Svědek potvrdil, že zprávu o provozní kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou z 20. 10. 2015 vypracoval, v Pohořelicích v předmětné hale byl i v roce 2016, kdy provedl revizi vnitřních i vnějších hydrantů na základě objednávky, poté odjel, dále uváděl popis událostí jako v prohlášení z roku 2017 a z 4. 11. 2019, které zmínil žalovaný ve svém vyjádření. V roce 2015 svědek prováděl revizi hasicích přístrojů a revizi vnitřních hydrantů v počtu osmi kusů, cenovou nabídku žalovaného k dispozici v roce 2016 neměl, měl pouze objednávku žalobce V cenové nabídce žalovaného nebyla uvedena cenová nabídka k vnějším hydrantům, pouze k hydrantům vnitřním v počtu osmi kusů. V současné době nepracuje pro žalovaného, pracuje jako revizní technik ve firmě jeho synů [Jméno žalovaného A] s.r.o. Svědek popsal telefonát s panem [jméno FO], jeho požadavky na obecné vysvětlení ohledně prováděné revize vnějších hydrantů, jednání s panem [jméno FO] na místě samém, spuštění a kontrolu hydrantů vnějších. Poté, co se dozvěděl o spuštění poplachu, dodělal revizi zbývajících hydrantů (č. l. 422). Zmínil, že ročně provádí revizi kolem 300-400 firem. Revize u žalobce byla specifická a ojedinělá. Je osobou oprávněnou provádět revizi požárně bezpečnostních zařízení, disponuje Osvědčeními revizního technika zařízení pro zásobování požární vodou (č. l. 445-446). x) Smlouva o poskytování služeb v oblasti Facility managementu ze dne 1. 3. 2016 (č.l. 435–437) byla uzavřena mezi žalobcem a společností [právnická osoba]. IČ [IČO], dne 1. 3. 2016. Na základě této smlouvy byl žalobce povinen svým jménem a na vlastní účet spravovat majetek společnosti [právnická osoba]., žalobce se zavázal podpisem smlouvy poskytovat fondu služby v oblasti provozně technické správy a údržby aktiv. Podle bodu I. této smlouvy byli žalobci fondem svěřeny do péče technologická zařízení a celky, za jejich údržbu v provozuschopném stavu, opravy a správnou obsluhu včetně dodržování všech servisních a revizních prohlídek, vedení provozních dokladů a dokumentace je žalobce. Podle článku IV. odst. 1 písm. a) byl žalobce povinen poskytovat služby dle smlouvy podle svých odborných schopností, znalostí, na svůj náklad a odpovědnost. Byl povinen udržovat majetek fondu v dobrém stavu, umožňujícím jeho řádné užívání k vymezenému účelu, byl povinen zajišťovat pravidelné kontroly, prohlídky, servis a údržbu tohoto majetku a při provádění činnosti dle smlouvy vystupovat vůči třetím osobám i orgánu veřejné moci vlastním jménem a na vlastní účet (IV. odst. 1 písm. a), j), m)). Stejně jako v případě vymáhání náhrad škod způsobených třetími osobami na majetku fondu, včetně vymáhání soudního a exekučního. Dle čl. 5 odst. 3 smlouvy žalobce coby poskytovatel služeb facility managementu při plnění závazků dle smlouvy jedná vlastním jménem na vlastní účet. y) Ve Zprávě o kontrole provozuschopnosti stabilního hasícího zařízení SHS z 24. 9. 2015 zpracované společností [Anonymizováno] (č.l. 374) včetně jejích příloh, jsou uvedeny zjištění o závadách dieselového motoru čerpadla, které bránily trvalému a bezpečnému provozu požárně bezpečnostního zařízení. Na tuto zprávu navazuje „Záznam o revizi SHZ“ z 18. 9. 2015, z něhož vyplývají rovněž závady ve zprávě zjištěné, např. nefunkční automatické spínání topných těles v nádrži SHZ, vadná membrána elektroventilu rozvodu chlazení dieselového motoru čerpadla, zastavená přívodní voda do nádrže. Ve zprávě byl stanoven termín pro odstranění zjištěných závad do 31. 10. 2015. Jak vyplývá ze Záznamu o opravě SHZ z 25. 9. 2015 a navazujícího dokumentu „protokolu o odstranění závad SHSP“ z 30. 10. 2015, byly závady odstraněny způsobem, který je vedl zprávě uveden (č. l. 376–388). Z „Dokladu o kontrole reakce systému SHZ na požár“ (č.l.389–390) ze dne 15. 12. 2015 vyplývá, že kontrolou zachycující stav v září 2015 toto zařízení prošlo i v prosinci 2015, a to 14. 12. 2015, uvedeného data na zařízení nebyly zjištěny žádné závady bránící trvalému a bezpečnému provozu požárně bezpečnostního zařízení. Zařízení bylo schopno dalšího provozu bez omezení dle vyjádření o jeho provozuschopnosti viz Doklad o kontrole reakce systému SHZ na požár – zpráva společností [Anonymizováno]s. z 15. 12. 2015. Jak vyplývá z Dokladu o kontrole reakce systému SHZ na požár vyhotovený společností [Anonymizováno]. z 23. 8. 2016, před škodní událostí v roce 2016 systém SHZ procházel pravidelnou revizí, závady nebyly zaznamenány. z) Týdenní zkoušky čerpadla v roce 2016 probíhaly pravidelně v zaznamenaných intervalech – viz Protokol o pravidelné kontrole a funkční zkoušce elektrické požární signalizace provedené podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., a dle ČSN 34 2710,73 0875, 331500 a 33 2000-6 (č.l. 316–323), ze dne 27. 9. 2016 a záznamy o týdenních zkouškách. {) Ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno], který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO] s konzultantem [tituly před jménem] [jméno FO], z 29. 9. 2021 znalec konstatoval provedení šetření dne 6. 8. 2021 v areálu [právnická osoba]. v [Anonymizováno], kde zjistil, že na místě poškozeného dieselmotoru je namontován nový motor [Anonymizováno] (č. l. 149), původní dieselmotor byl demontován, sešrotován, nebyl předložen k technické prohlídce nezbytné ke zjištění způsobu a rozsahu poškození dieselmotoru. Uvedl, že dieselmotor v dieselagregátu byl chlazený z okruhu napájení hydrantů, neměl samostatný okruh chlazení s chladičem a ventilátorem, jak mají stacionární dieselmotory. Podle stupně otevření hydrantu se odpouští úměrné množství vody v hydrantu a tím dochází k poklesu tlaku vody v hydrantovém řádu. Poklesem tlaku vody v hydrantovém potrubí se automaticky spustí dieselmotor v dieselagregátu k doplňování tlaku vypuštěné vody v okruh hydrantů z požární nádrže. Po uzavření hydrantu musí obsluha hydrantového okruhu provést ruční vypnutí dieselagregátu, neboť z bezpečnostních důvodů se dieselagregát sám vypnout nemůže. Vypnutí dieselagregátu může podle znalce provádět jen zaškolená obsluha zaměstnavatele. Uzavřením hydrantu neproudí voda v okruhu hydrantů a tím neproudí chlazením dieselmotoru. Následkem déle uvedeného nechlazení dochází k zadření dieselmotoru. K poškození může dojít rovněž nekvalitní údržbou tohoto dieselmotoru. Závěrem znalec uvedl, že vnější hydrantová soustava není napájena tlakovou vodou z obecní vodovodní soustavy, kde hydranty bývají trvale pod tlakovou vodou. Jedná se o hydrantovou soustavu doplňovanou z požární nádrže přes dieselagregát, který vytváří potřebný tlak vody v soustavě. Pokud by objem požární nádrže nedostačoval, musí být vyplňována cisternami. Otevřením hydrantu se odpouští tlaková voda v soustavě, čímž dochází k poklesu tlaku vody v hydrantovém řádu, poklesem tlaku vody dochází k automatickému spuštění dieselmotoru v dieselagregátu. Po uzavření hydrantu musí obsluha hydrantového okruhu provést ručně jeho vypnutí. Na základě námitek strany žalující byl proveden výslech znalce, stejně tak i výslech konzultanta, který však nepřinesl pro toto řízení žádná další podstatná zjištění. Soud se zcela ztotožňuje s vyjádřením žalobce ke zpracovanému znaleckému posudku, jak jej uvedl ve svém podání z 19. 11. 2021 (č.l. 174-182), taktéž se skutečností, že přes veškeré formální a obsahové nedostatky, resp. vady znaleckého posudku (viz R NS ze dne 26. 9. 2018, sp. zn. 30 Cdo 3417/2016) lze použít dílčí závěry posudku pro skutkové závěry soudu, přičemž se jedná o závěry popisující mechanismus aktivace a deaktivace dieselagregátu, kdy nekontrolovaný několikahodinový běh dieselagregátů naprázdno bez chlazení proudící protipožární vody po opětovném uzavření hydrantů žalovaným vedlo k jeho destrukci. Z tohoto konstatování znalce upřesněného i výpovědí znalce u jednání soudu, soud dovodil příčinnou souvislost mezi porušením smluvních ujednání a způsobeným následkem. Ani z Dodatku ke znaleckému posudku z 9. 2. 2022 (č. l. 202-204) nebyly zjištěny další podstatné skutkové okolnosti (znalci byla přiznána odměna č. l. 213 ve výši 12 463 Kč). Výslech znalce byl proveden u jednání 3. 10. 2022 (č. l. 226-231, včetně výslechu konzultanta). Znalec i konzultant potvrdili, že ke spuštění diesel agregátu čerpadla požární vody na vnějším hydrantovém okruhu došlo poklesem tlaku v hydrantu. K poklesu tlaku došlo upuštěním vody z venkovního hydrantu při zkoušce revizního technika, a to zaměstnance žalovaného.

13. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil skutkový závěr, který se zcela shoduje s popisem skutkových okolností stranou žalující v žalobě i v doplněných skutkových tvrzeních, na která rovněž odkazuje. Soud se neztotožnil s námitkami strany žalované prezentovanými v průběhu tohoto řízení, ať již se týkaly nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, promlčení jeho nároku či liberace žalovaného.

14. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že žalobce je ve věci aktivně věcně legitimován (viz Smlouva o poskytování služeb v oblasti Facility managementu ze dne 1. 3. 2016), jeho nárok byl uplatněn včas, a v návaznosti na řízení proběhlé u RSHAK (viz. Žaloba ze dne 10. 10. 2019 a usnesení RSHAK o nedostatku jeho pravomoci).

15. Žalobce v řízení prokázal, že dne 20. 9. 2016 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva na poskytnutí služeb v oblasti požární ochrany přijetím objednávky žalobce č. [hodnota]-[Anonymizováno] z 19. 9. 2016 žalovaným 20. 9. 2016. Součástí smlouvy byla cenová nabídka žalovaného z 23. 5. 2016 (viz objednávka č. [hodnota], přijatá žalovaným 20. 9. 2016, cenová nabídka z 23. 5. 2016), smlouva na její rozsah odkazovala. Předmětnou smlouvou byl sjednán rozsah prací, tedy mimo jiné i kontrola hydrantů v počtu 8 kusů. V řízení bylo prokázáno, že vůlí žalobce i žalovaného při sjednání smlouvy bylo zahrnutí do revizních prací prováděných žalovaným toliko 8 kusů vnitřních hydrantů, na kterých jsou umístěny tzv. štítky. Na vnějších hydrantech nejsou štítky žádné, což nepochybně osobě oprávněné revizi provádět a oprávněné opatřit hydrant trvale čitelným štítkem muselo být známo. Nadto ve shodném objektu logistické haly a nadto shodný pracovník žalovaného, pan [jméno FO] prováděl revizi i v roce předchozím, rozsah prací byl shodný, jak plyne z objednávky z roku 2015. Shodně s žalobcem proto soud konstatuje, že mezi účastníky, tj. žalobcem a žalovaným nemohlo být pochyb o rozsahu revizních prací, kdy žalovaným měla být provedena revize toliko vnitřních hydrantů.

16. Skutečnost, že byla provedena pracovníkem žalovaného i revize hydrantů vnějších, není mezi účastníky sporná. Bylo prokázáno výslechem svědka [jméno FO] i výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], že otevřením vnějšího hydrantového okruhu dochází a došlo k poklesu tlaku vody, v důsledku nadměrného upuštění došlo k automatické aktivaci dieselagregátu a čerpadla požární vody. Voda proudící přes okruh čerpadlo s dieselagregátem chladí, aby nedocházelo k jeho přehřátí. Rovněž výslechem uvedených osob bylo prokázáno, že a z jakého důvodu se dieselagregát nemůže vypnout po určité době sám a je nutno jej vypnout manuálně, jak konečně při provádění týdenních zkoušek opakovaně činil [jméno FO] (viz výpověď svědka a záznamy o týdenních zkouškách). Svědek rovněž relevantně zdůvodnil svou nepřítomnost při prováděné revizi dne 11. 10. 2016, jelikož revize vnějších hydrantů prováděna být neměla. Z tohoto důvodu nebyla na místě samém žádná jiná osoba oprávněná k manipulaci s dieselagregátem. Mechanismus i rozsah nevratného poškození osvědčil svou výpovědí rovněž svědek [jméno FO], stejně jako účelnost výměny tohoto zařízení včetně pultu. Z výpovědi svědka [jméno FO] pak nebyly zjištěny žádné skutečnosti vztahující se k okolnostem prováděné revize a ke škodné události.

17. Za prvotní příčinu vzniku škody označil žalobce nevyžádané jednání žalovaného, resp. pracovníka žalovaného při revizi vnějších hydrantů, coby příčinu, bez níž by ke zničení dieselagregátu a čerpadla nedošlo. Jinými slovy, bez upuštění vody z hydrantu by nedošlo k poklesu tlaku, k aktivaci dieselagregátu ani čerpadla, které v důsledku nekontrolovaného provozu bylo nevratně zničeno. S tímto tvrzením prokázaným žalobcem v průběhu řízení se soud zcela beze všech pochyb ztotožnil.

18. Žalobce v řízení rovněž prokázal, že nezanedbal své povinnosti při správě majetku, jak ostatně plyne ze zpráv o kontrolách provozuschopnosti hasícího zařízení, záznamů o opravě, resp. o odstranění závad, o kontrole reakce systému na požár a z týdenních kontrol o zkouškách čerpadel. Jinými slovy nedošlo k zavinění škodné události ze strany žalobce ani ke spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě. Žalobce prokázal protokolem o pravidelné kontrole a funkční zkoušce elektrické požární signalizace z 27. 9. 2016, záznamy o týdenních zkouškách čerpadla v roce 2016, že docházelo k pravidelné kontrole a funkčním zkouškám elektrické požární signalizace, a to v průběhu měsíce září 2016, tedy před škodnou událostí, ke které došlo 11. 10. 2016. Poslední zkouška, jak z protokolu vyplývá proběhla 7. 10. 2016. Systém tedy byl pravidelně prověřován, udržován, prověřována jeho funkčnost a provozuschopnost, technický stav.

18. Odpovědnost žalovaného – odborníka v oboru, coby osoby oprávněné provádět revize v souladu s vyhláškou č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, v důsledku provedené nevyžádané revize vnějších hydrantů byla soudu prokázána. Skutečně absurdní by bylo, kdyby laik v oboru požárně bezpečnostních opatření měl školit osobu odborně k tomuto účelu proškolenou. Pokud revizní technik žalovaného neměl veškeré informace o zařízení specifikovaném, bylo na něm, aby si od žalobce vyžádal průvodní dokumentaci výrobce, ověřenou projektovou dokumentaci, a to před provedením revize. Pokud systém byl ojedinělý a revizní technik jej dostatečně neznal, byl by tento postup zcela na místě. V případě, že tak neučinil, nemůže jít tato skutečnost k tíži žalobce, jde k tíži žalovaného.

19. V řízení dále žalobce prokázal výslechem svědka [adresa], že škoda způsobená na dieselagregátu byla devastující, nevratná a zařízení bylo nutné vyměnit za nové, resp. obdobné. Svědek potvrdil, že veškeré práce a náklady vyúčtované žalobci společností [Anonymizováno] [právnická osoba], a spolupracující společností, byly účelně vynaloženými a k uvedení do původního stavu nezbytnými. Náklady žalobcem vynaložené na úhradu vystavených faktur od společností, které práce a materiál zajišťovaly, byly z účtu žalobce těmto společnostem proplaceny ve výši žalované částky. Jak již bylo uvedeno, aktivní legitimaci žalobce se straně žalované v důsledku předložené smlouvy uzavřené mezi žalobcem a fondem, vlastníkem nemovitosti, zpochybnit nepodařilo.

20. Žalobce tvrdil a prokázal svou aktivní legitimaci, včasnost uplatněného nároku, smluvní ujednání ohledně rozsahu revize, prvotní příčinou vzniku škody, její výši i absenci spoluzavinění žalobce.

21. Pro posuzovanou věc s ohledem na námitky žalované či vedlejšího účastníka na straně žalované bylo rovněž důležité rozdělení rolí osob, ať již pověřených obsluhou zařízení, údržbou či osob zodpovědných za provoz zařízení. Tyto pojmy směšovala strana žalovaná, ač žalobce tvrdil a prokázal, že ve chvíli, kdy EPS vysílal do vrátnice signály, jednalo se o signály požárního poplachu, v té době ze strojovny hlásila čidla požár dieselagregátu. Zařízení hořelo či shořelo, v daném okamžiku již nešlo škodní následek odvrátit. EPS signalizoval následek dlouhodobého nekontrolovatelného běhu naprázdno – požár motoru, který místnost zakouřil a spustil poplachové hlášení EPS. EPS hlásil obsluze sekundární důsledek v podobě počínajícího či trvajícího požáru. Z tohoto důvodu byla irelevantní role ostrahy v dané věci, neboť dostala hlášení z EPS ve chvíli, kdy dieselagregát hořel či shořel. Ostraha nebyla kompetentní ke vstupu do strojovny nebo k vypnutí jakéhokoliv zařízení. K tomu byl kompetentní výlučně [jméno FO], zaměstnanec žalobce odpovědný za provoz strojovny, který však v místě nebyl, neboť žalobce neobjednal provádění vnějších hydrantů. Proto není správný názor ani vedlejšího účastníka na straně žalované týkající se okamžiku přerušení příčinné souvislosti.

22. Nyní tedy k právnímu posouzení věci, při němž soud aplikoval dále uvedená ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a částečně i vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci.

23. Podle § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k obornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez odborné péče, jde to k jeho tíži.

24. Podle § 2913 občanského zákoníku, poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit (odst. 1). Povinnosti k náhradě se škůdce zprostí, prokáže-li, že mu ve splnění povinnosti ze smlouvy dočasně nebo trvale zabránila mimořádná nepředvídatelná a nepřekonatelná překážka vzniklá nezávisle na jeho vůli (odst. 2).

19. Podle § 2914 občanského zákoníku, kdo při své činnosti použije zmocněnce, zaměstnance nebo jiného pomocníka, nahradí škodu jím způsobenou stejně, jako by ji způsobil sám.

20. Podle § 2951 odst. 1 občanského zákoníku, se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu a není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Podle § 2953 odst. 1 z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Podle odst. 2 odstavec 1 se nepoužije, způsobil-li škodu ten, kdo se hlásil k odbornému výkonu jako příslušník určitého stavu nebo povolání, porušením odborné péče.

22. Podle § 2969 odst. 1 občanského zákoníku, se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

23. Aby byla strana smlouvy povinna k náhradě újmy, musí být splněny určité předpoklady, a to: porušení smluvní povinnosti, vznik újmy a příčinná souvislost mezi nimi. Na svou obranu může smluvní strana, v důsledku jejíhož porušení smluvní povinnosti ke škodě došlo, uvádět liberační důvody.

24. Účelem a smyslem naplnění podmínek pro liberaci škůdce podle § 2913 odst. 1 o. z. je umožnit škůdci, aby se na základě zvláštních důvodů, jenž mají objektivní povahu, zprostil povinnosti k náhradě škody založené bez ohledu na jeho zavinění porušením smluvní povinnosti. Možnost liberace škůdce je stanovena pro případ existence překážky bránící splnění jeho smluvní povinnosti, která je definována určitými pozitivními a negativními předpoklady. Nejsou-li předpoklady stanovené v § 2913 odst. 2 větě první o. z. kumulativně naplněny, pozitivní předpoklady, nebo je-li naplněn kterýkoliv z negativních předpokladů stanovených větou druhou tohoto ustanovení, nemůže jít o překážku ve smyslu tohoto ustanovení a taková překážka nemůže představovat liberační důvod. Za překážku lze přitom obecně považovat jakoukoliv okolnost bránící ve splnění smluvní povinnosti.

25. O překážku vzniklou nezávisle na vůli škůdce se jedná tehdy, vznikla-li mimo sféru jeho kontroly (srov. s. 340-341, Hrádek, J. in: Švestka, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, § 2521-3081. Wolters Kluwer, Komentář k § 2913). Pro vymezení sféry, za kterou odpovídá škůdce, je třeba vycházet především ze smluvního rozdělení rizika, zohlednit se mají rovněž i obchodní zvyklosti, typická sféra odpovědnosti škůdce. Pro posouzení, zda překážka spadá do sféry kontroly škůdce, je nutné určit příčinu vzniku dané překážky. Za příčinu překážky lze považovat pak jedině takovou okolnost, u které bylo dokazováním postaveno najisto, že bez ní by překážka vůbec nevznikla – conditio sine qua non. Pouze v případě, kdy překážka vznikla zcela mimo sféru kontroly škůdce, lze uvažovat o naplnění liberačního důvodu při současném naplnění dalších předpokladů kladených na překážku ve smyslu § 2913 odst. 2 o. z. Překážka je nepřekonatelná, pokud jejímu působení není a nebylo možno zamezit. Při zjišťování otázky překonatelnosti se zkoumá, zda škůdce mohl vznik překážky odvrátit, a pokud nemohl (překážka již nastala), zda mohl alespoň překonat účinky příslušné překážky, zda tedy vyvinul maximální možné rozumné úsilí k překonání překážky ve smyslu jejího odvrácení či alespoň překonání jejich účinků. Překonatelnost se posuzuje z hlediska toho, jaké úsilí lze po škůdci rozumně požadovat (v poměrech právní úpravy obchodního zákoníku obdobně rozsudek Nejvyššího soudu z 30. 6. 2015, sp. zn. 32 Cdo 2019/2013).

26. Proto nevyžádal-li si žalovaný sám, resp. revizní technik při příchodu do haly v [Anonymizováno] od žalobce jakékoliv podklady, jichž by bylo zapotřebí k revizi předmětného zařízení, byla-li mu jakákoliv skutečnost nejasná, jde k tíži žalovaného.

27. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný má větší znalosti, schopnosti a dovednosti než osoba průměrných vlastností, což vyplývá z výpisu z živnostenského rejstříku i z osvědčení předložených žalovaným, vyplývá to i z výslechu samotného revizního technika žalovaného [jméno FO],ze zpracované revizní zprávy z roku předcházejícího škodní události. Zvláštní znalosti, dovednosti a pečlivost žalovaného, jehož je revizní technik zaměstnancem, dal žalovaný najevo tím, že se přihlásil k odbornému výkonu určitého povolání či stavu, a to ve formě zápisu v Živnostenském rejstříku (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 3925/2019). Nadto žalovaný vykonává předmětnou činnost soustavně a dlouhodobě, je odborníkem v daném oboru.

28. Pro vznik povinnosti nahradit újmu není důležité, zda došlo k podstatnému či nepodstatnému porušení smlouvy. Je-li povinnost splněna vadně, primárně platí, že právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody. V oblasti smluvní náhrady újmy jde o újmu na jmění. Mezi porušením smluvní povinnosti a vznikem újmy tedy musí existovat vztah příčiny a následku, tzv. příčinná souvislost. Účelem smlouvy je přitom vždy chránit legitimní očekávání smluvních stran a spravedlivě mezi smluvní strany rozložit riziko. Pravidlo o omezení povinnosti hradit jen předvídatelnou újmu je přímým důsledkem koncepce smlouvy, která vyvolává stranami chtěné účinky. Každá smlouva přináší určitá rizika a smluvních strana by měla mít možnost tato rizika při uzavření smlouvy zvážit.. Účelem je přinutit smluvní stranu, aby přijala rozumná opatření k zabránění vzniku újmy, která je předvídatelná. Relevantním okamžikem, k němuž se posuzuje předvídatelnost, je okamžik uzavření smlouvy. Příčinná souvislost je vyloučena, jestliže je následek neočekávatelný či nepředvídatelný, tato nepředvídatelnost je posuzována objektivně. Objektivním předpokladem vzniku povinnosti nahradit škodu je existence této škody a příčinná souvislost mezi porušením smluvní povinnosti a škodou.

29. Podle § 556 OZ, co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

30. V rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srovnej, například rozsudek z 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017) je výše citované pravidlo vykládáno v tom smyslu, že základní prvotní pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje § 556 odst. 1 věty první. Soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle, tedy úmysl jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících zjištěných okolností. Skutečnou vůli jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil. Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje, aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl, anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího, tudíž soud přihlíží k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Jinými slovy, pro výklad právního jednání určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla nebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (například objektivním významem užitých slov). Teprve nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího, postupuje soud podle pravidla v § 556 odst. 1 větě druhé OZ. Ustanovení § 556 odst. 2 OZ pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží.

31. Při výkladu předmětné smlouvy ve věci posuzované dospěl soud k závěru, že smlouva byla sjednána účastníky platně a předmět díla byl vymezen dostatečně určitě, přičemž při výkladu právního jednání účastníků soud posuzoval jednání stran před uzavřením smlouvy a následné jednání stran. Bylo prokázáno, že zavedenou praxí bylo provádění revize v souladu s cenovou nabídkou. V objednávce ze dne 19. 9. 2016 požadoval žalobce po žalovaném služby v oblasti požární ochrany, revizi vnitřního systému požárně bezpečnostní zařízení. Smlouva stanovovala rozsah revizních prací žalovaného, vycházela z jeho nabídky služeb z 23. 5. 2016 a přímo na cenovou nabídku rozsah a obsah cenové nabídky smlouva účastníků odkazovala. Smlouvou byla jednoznačně sjednána kontrola hydrantů v počtu osmi kusů, včetně tzv. štítků. V cenové nabídce byla rovněž uvedena cena za počet kusů. Objednávka byla žalovaným akceptována. Stejným způsobem byla uzavřena smlouva i v roce předchozím, tedy v roce 2015, na základě objednávky č. [Anonymizováno], kdy taktéž byla provedena žalovaným, respektive revizním technikem žalovaného pouze revize vnitřních hydrantů. Pokud žalovaný rozporoval rozsah objednaných prací a tvrdil, že revize měla být provedena i u hydrantů vnějších, soud se s jeho náhledem neztotožnil, a to s ohledem na zejména objednávku z roku 2015 a zprávu o provozní kontrole provozuschopnosti zařízení pro zásobování požární vodou z 20. 10. 2015. Má shodně s žalobcem za to, že jednání žalovaného je toliko účelové. Skutečnost, že žalovaný neseznámil svého zaměstnance s objednávkou v jejím úplném znění, tzn. včetně cenové nabídky, kterou žalovaný žalobci učinil, nelze přičítat k tíži žalobce.

32. Soud posoudil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o dílo podle § 2587 OZ, podle kterého se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem, případně jako smlouvu spadající pod režim. § 1746 o.z.

33. Soud po zvážení konkrétního okolnosti dané věci, s přihlédnutím k oprávněným zájmům obou účastníků, vycházel z předpokladu, že obě smluvní strany jednaly při uzavření smlouvy racionálně (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2154/2021 a z 12. 5. 2022, sp. zn. 23 Cdo 659/2022), a dospěl výkladem smlouvy ve smyslu § 556 odst. 1 věty druhé o.z. k závěru, že ujednání stran bylo určité. Zároveň vycházel ze zásady, že smlouvy se mají dodržovat, neboť má za to, že povinnost poctivého plnění smluvních povinností v obecné rovině vyžaduje od strany, aby učinila vše k přípravě, zajištění a ochraně plnění tak, aby druhou stranou nepřipravila o očekávané plody smlouvy a zdržela se jednání, jež by mohlo zhatit naplnění účelu smlouvy. [jméno FO], zaměstnanec žalovaného se měl při provádění prací pro žalobce řídit výlučně rozsahem smluvené práce stanoveným smlouvou, neboť delegace zástupčího oprávnění na kohokoliv dalšího byla vyloučena. Za překročení smlouvy je tak odpovědný výlučně sám žalovaný.

34. S ohledem na vše výše uvedené soud posoudil žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu jí vyhověl. Žalovaného proto zavázal výrokem I. k náhradě škody ve výši nákladů doložených žalobcem vynaložených na uvedení poškozeného zařízení do původního stavu, tj. ve výši 631 486 Kč. Jelikož je žalovaný s plněním této částky s ohledem na prokazatelnou výzvu žalobce v prodlení od 20. 2. 2017, je povinen hradit i úroky z prodlení z přiznané částky, a to ode dne 20. 2. 2017 do zaplacení.

35. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, o. s. ř., soud výrokem II. přiznal žalobci, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 246 563,72 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 31 575 Kč, a z odměny advokáta ve výši 184 620 Kč (17 x 10 860 Kč) stanovené podle § 7 a § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”), za 17 úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu z 2. 7. 2018, sepis žaloby, vyjádření z 26. 8. 2020, účast na jednání soudu 7. 10. 2020, návrh zadání otázek pro znalce, vyjádření ke ZP, účast na jednání soudu 3. 10. 2022, doplnění tvrzení a důkazů k výzvě soudu, vyjádření k výslechu znalce a konzultanta, účast u jednání soudu 26. 6. 2023, doplnění k výzvě soudu z 18. 1. 2024, účast na jednání soudu 17. 4. 2024- 2 úkony, doplnění důkazů dle výzvy soudu z 30. 4. 2024, závěrečný návrh, účast u jednání dne 29. 5. 2024, a z paušální náhrady k 17 úkonům právní služby ve výši 5 100 Kč (17 x 300 Kč) podle § 13 odst. 1, 4 AT, cestovného ve výši 9 742, 52 Kč za cestu na trase [adresa] a zpět k jednání dne 7. 10. 2020, 3. 10. 2022 a 26. 6. 2023 vozidlem [Anonymizováno], RZ [SPZ], při průměrné spotřebě 5,7 l/100 km ve výši 1 722 Kč, 1 927 Kč a 2 132 Kč, při ceně paliva – motorové nafty dle vyhlášky ve výši 31,80 Kč/l, 47,10 Kč/l a 44,10 Kč/l, a základní náhradě za používání silničních motorových vozidel dle vyhlášky a přiloženého technického průkazu. Dále bylo přiznáno jízdné ve výši jízdného stanoveného dopravcem – Českými drahami a.s. na uvedené trase [adresa]. nádraží a doprava MHD, vše v celkové výši 9 742,52 Kč. Přiznaná náhrada nákladů řízení sestává rovněž z náhrady za promeškaný čas ve výši 5x 12 půlhodin, tj. 60x100 Kč, tedy 6 000 Kč podle § 14 AT za každou započatou půlhodinu strávenou cestou do místa, které není sídlem advokáta, dne 7. 10. 2020, 3. 10. 2022, 26. 6. 2023, 17. 4. 2024 a 29. 5. 2024. Dále byla přiznána 21 % náhrady daně z přidané hodnoty z přiznané odměny a paušálních náhrad podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 41 101,20 Kč. Uvedené náklady je žalovaný povinen uhradit žalobci k rukám jeho právního zástupce.

36. Výrokem III. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve výši vynaložené za zpracování posudku, obhajobu u jednání a svědečné, vše v celkové výši 14 364,68 Kč. Tuto částku hradí procesně neúspěšný žalovaný.

37. Lhůta ke splnění povinností uložených ve výrocích tohoto rozsudku byla žalovanému stanovena do 30 dnů od právní moci rozhodnutí jako lhůta prodloužená.