5 C 89/2025 - 35

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Orlicí rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Volákovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená dne [Datum narození žalované] trvale bytem [Adresa žalované] o zaplacení 57 534,85 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinen zaplatit žalobkyni 26 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 3.9.2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do nároku žalobkyně na zaplacení 31 534,85 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 226,43 Kč, kapitalizovaného úroku 1901,25 Kč, úroku 14,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 14.9.2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 26 000 Kč od 30.7.2024 do zaplacení v rozsahu převyšujícím úrok z prodlení z částky 26 000 Kč ve výši 12,75 % ročně od 3.9.2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR na účet Okresního soudu v Ústí nad Orlicí doplatek soudního poplatku 575 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení 57 534,85 Kč s příslušenstvím v podobě běžného úroku a úroku z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a smluvní pokutu. Tvrdila, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobkyně, spol. [právnická osoba] (dále předchůdce), po řádném posouzení úvěruschopnosti žalované ze strany předchůdce (předchůdce přitom vycházel z informací od žalované a předložených dokladů), uzavřeli dne 15.6.2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 26 000 Kč a žalovaná se je zavázala předchůdci vrátit formou 12 měsíčních splátek po 3 805 Kč do 15.6.2024 spolu s poplatkem v celkové výši 19 660 Kč odpovídajícím součtu 13 631 Kč jako kapitalizovaného úroku ve výši 14,75 % ročně za dobu řádného splácení zápůjčky, 1 500 Kč jako odměny za zpracování a 4 529 Kč jako odměny za službu komfortní a flexibilní splácení. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas. Ke dni 28.3.2024 poté předchůdce postoupil na základě smlouvy o postoupení pohledávek tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni, která tak po žalované požaduje zaplacení dlužné jistiny 26 000 Kč, poplatku 18 534,85 Kč, kapitalizovaného úroku 1 901,25 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 2 226,43 Kč, úroku 14,75 % z části dlužné jistiny od 14.9.2024 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny od 30.7.2024 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval ve věci bez nařízení jednání podle § 115a o.s.ř., neboť oba účastníci s tímto postupem projevili souhlas, resp. se na výzvu soudu nevyjádřili, přičemž byli upozorněni, že v takovém případě bude mít soud za to, že s projednáním věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).

4. Z listin soud zjistil následující:

5. Podle zákaznické karty žalovaná předchůdce dne 15.6.2023 požádala o spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč, přičemž mu sdělila, že je vdova, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá invalidní důchod, její příjmy dosahují 20 381 Kč, nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr, žije v nájmu a měsíčně vynaloží cca 8 000 Kč. Uvedené přitom bylo podloženo výměrem invalidního důchodu a složenkami za květen a červne r. 2023.

6. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že spolu předchůdce a žalovaná dne 15.6.2023 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 26 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 12 měsíčních splátek po 3805 Kč spolu s poplatkem ve výši 19 660 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 13 631 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 929 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 2 600 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude mu úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Celková dlužná částka tedy dosahovala 45 660 Kč a RPSN činilo 148,34 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. Zde je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou dle § 1932 o.z. Dále je zde upraveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

7. Z přehledu výše ročních sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR dostupných na internetových stránkách ČNB má soud za prokázané, že v březnu r. 2023 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 8,94 % ročně.

8. Dle tabulky umoření neuhradila žalovaná v rámci shora specifikované smlouvy ničeho.

9. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, potvrzení o uhrazení úplaty a přílohy č. 1 této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 29.7.2024 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Přípisem ze dne 29.7.2024 odeslaným 16.8.2024 byla poté tato skutečnost žalované ze strany žalobkyně oznámena, přičemž žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě daného dluhu do 10 dnů od doručení tohoto přípisu (oznámení o postoupení pohledávky, příslušný podací lístek).

10. Podle výzvy ze dne 28.2.2025 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobkyní zaslána dne 28.2.2025 předžalobní upomínka.

11. Z listin má soud za prokázaný následující skutkový stav:

12. Žalovaná předchůdce dne 15.6.2023 požádala o spotřebitelský úvěr ve výši 26 000 Kč, přičemž mu sdělila, že je vdova, má základní vzdělání, nemá žádnou vyživovací povinnost, pobírá invalidní důchod, její příjmy dosahují 20 381 Kč, nemá kreditní kartu, ani jiný spotřebitelský úvěr, žije v nájmu a měsíčně vynaloží cca 8 000 Kč. Uvedené přitom bylo podloženo výměrem invalidního důchodu a složenkami za květen a červne r. 2023.

13. Předchůdce a žalovaná spolu dne 15.6.2023 uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši 26 000 Kč a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 12 měsíčních splátek po 3805 Kč spolu s poplatkem ve výši 19 660 Kč. Daný poplatek přitom sestával z úroku 13 631 Kč při úrokové sazbě 86 % ročně, poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru 1 500 Kč, doplňkovou službu komfortního splácení 1 929 Kč (poskytnutí zápůjčky v hotovosti s využitím služeb obchodního zástupce) a poplatku za doplňkovou službu flexibilní splácení 2 600 Kč (garance celkové ceny, garance neuplatnění pohledávky pro případ smrti, splátkové prázdniny), kdy byla žalovaná ze strany předchůdce poučena, že se v rámci doplňkových služeb jedná o služby, které nejsou povinné pro získání spotřebitelského úvěru s tím, že pokud si tyto služby zvolí, bude mu úvěr poskytnut v hotovosti, v opačném případě se použije bezhotovostní režim. Celková dlužná částka tedy dosahovala 45 660 Kč a RPSN činilo 148,34 %. Za nedílnou součást této smlouvy poté byly označeny Smluvní podmínky uvedené ve formuláři smlouvy. Listina je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na dalších stranách tohoto smluvního formuláře jsou poté vytištěny smluvní podmínky, které nejsou opatřeny podpisem žádného z účastníků smlouvy. Zde je upraven postup pro hotovostní splácení a postup při započtení plateb, kdy se platby nejprve započtou dle § 1932 o.z. Dále je zde upraveno, že je smlouva uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá ode dne podpisu do dne splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, zároveň je zde uvedeno poučení o možnosti odstoupení od smlouvy.

14. V březnu r. 2023 dosahovala obvyklá výše úroků u spotřebitelských úvěrů poskytovaných domácnostem na spotřebu s fixací sazby do 1 roku včetně 8,94 % ročně.

15. Žalovaná na tuto smlouvu neuhradila ničeho.

16. Předchůdce uzavřel se žalobkyní dne 29.7.2024 smlouvu, jíž se předchůdce zavázal postoupit své pohledávky za svými klienty, včetně pohledávky za žalovanou z titulu shora specifikované smlouvy, na žalobkyni. Přípisem ze dne 29.7.2024 odeslaným 16.8.2024 byla poté tato skutečnost žalované ze strany žalobkyně oznámena, přičemž žalobkyně žalovanou zároveň vyzvala k úhradě daného dluhu do 10 dnů od doručení tohoto přípisu.

17. Žalobkyní zaslala dne 28.2.2025 předžalobní upomínku.

18. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ) s ohledem na datum uzavření předmětné smlouvy.

19. Ust. § 419 o.z. stanoví, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

20. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

21. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady č. 93/13/EHS ze dne 15.4.1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13/EHS je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno.

22. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele.

23. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy.

24. Ust. § 1931 o.z. stanoví, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

25. Podle § 1932 odst. 1 a 2 o.z. má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli a věřitel s tím souhlasí. Je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení.

26. Dle § 104 ZSÚ a přílohy č. 3 k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

27. Ust. § 106 odst. 1 ZSÚ uvádí, že smlouva o spotřebitelském úvěru musí vždy obsahovat tyto informace: a) druh spotřebitelského úvěru, b) kontaktní údaje smluvních stran, a je-li spotřebitelský úvěr zprostředkován, též kontaktní údaje zprostředkovatele, zejména poštovní adresu pro doručování, telefonní číslo, popřípadě adresu pro doručování elektronické pošty, c) celkovou výši spotřebitelského úvěru a podmínky jeho čerpání, d) dobu trvání spotřebitelského úvěru, není-li to možné, způsob jejího určení, e) určení zboží nebo služby a jejich cenu, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, jde-li o spotřebitelský úvěr ve formě odložené platby za zboží nebo službu nebo vázaný spotřebitelský úvěr, f) zápůjční úrokovou sazbu, podmínky upravující použití této sazby a popřípadě údaj o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční zápůjční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé zápůjční úrokové sazby, uvádějí se tyto informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr, veškeré předpoklady použité pro výpočet této sazby a celkovou částku, kterou má spotřebitel zaplatit, vyjádřenou číselným údajem a vypočtenou k okamžiku předpokládaného uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, h) výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, a popřípadě způsob přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými úrokovými sazbami pro účely splácení; pokud u spotřebitelského úvěru na bydlení není možné k okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru na bydlení určit výši, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, uvede poskytovatel podmínky, na nichž výše, počet a četnost plateb, jež má spotřebitel provést, závisí, i) vyplývá-li ze smlouvy o spotřebitelském úvěru s pevně stanovenou dobou jeho trvání umoření jistiny spotřebitelského úvěru, informaci o právu obdržet bezplatně výpis z účtu v podobě tabulky umoření uvedené v příloze č. 5 k tomuto zákonu kdykoliv během trvání závazku z takové smlouvy, j) soupis uvádějící doby a podmínky pro splacení úroku a veškeré související opakující se či jednorázové platby, mají-li být tyto platby a úroky splaceny bez umoření jistiny, k) případnou povinnost spotřebitele hradit platby za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a podmínky, za nichž lze tyto platby změnit, ledaže je otevření účtu nepovinné, povinnost spotřebitele hradit platby za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání, jejich výši, je-li poskytovateli známa, a veškeré další platby vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, l) úrokovou sazbu použitelnou v případě opožděných plateb platnou v okamžiku uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru a podmínky pro její úpravu a další důsledky vyplývající z prodlení spotřebitele, m) informaci o případných nákladech na služby notáře či jiných obdobných nákladech a jejich výši, je-li poskytovateli známa, n) požadavek na případné zajištění nebo pojištění, o) informaci o právu na odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení a lhůtě, během níž může být toto právo vykonáno, a dalších podmínkách pro výkon tohoto práva, včetně informace o povinnosti spotřebitele zaplatit čerpanou jistinu a příslušný úrok podle § 118 odst. 4, jakož i o částce úroku splatné za den, p) informaci o právech vyplývajících z § 119 odst. 1 a 3 a podmínkách jejich uplatnění, q) informaci o právu na předčasné splacení spotřebitelského úvěru, o případném právu poskytovatele na náhradu vzniklých nákladů a u spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení informaci o způsobu jejich stanovení, r) informaci o způsobu ukončení smluvního vztahu, s) informaci o možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů prostřednictvím finančního arbitra, t) označení příslušného orgánu dohledu a u) informaci o tom, zda případné použití kapitálu vytvořeného platbami spotřebitele namísto splácení spotřebitelského úvěru povede k úplnému splacení spotřebitelského úvěru.

28. Dle § 122 odst. 1-4 ZSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. U dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

29. Ust. § 588 o. z. uvádí, že soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

30. Podle § 577 o. z. je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran; návrhy stran přitom vázán není, ale uváží, zda by strana k právnímu jednání vůbec přistoupila, rozpoznala-li by neplatnost včas.

31. Dle § 1792 odst. 1 a 2 o.z. plyne-li ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše, či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a v místě uzavření smlouvy. Nepodaří-li se takto výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem. Byla-li úplata ujednána v rozporu s právními předpisy o cenách, platí za ujednanou ta, která je podle těchto předpisů přípustná.

32. Ust. § 1932 odst. 1 o. z. stanoví, že má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na úroky z prodlení, poté na úroky a nakonec na jistinu, ledaže dlužník projeví při plnění jinou vůli.

33. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

34. Dle § 1879 o.z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění (§ 1880 o.z.).

35. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

36. Ust. § 1970 o.z. poté stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

37. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně.

38. V řízení bylo prokázáno, že spolu žalovaná v pozici úvěrovaného a předchůdce v pozici úvěrujícího uzavřeli předmětnou smlouvu o úvěru (soud má za to, že před uzavřením dané smlouvy byla ze strany předchůdce řádně posouzena úvěruschopnost žalované). Dle názoru soudu se však v tomto případě jedná o smlouvu absolutně neplatnou, když se jedná o smlouvu, která je v rozporu s dobrými mravy, potažmo zákonnými principy na ochranu žalované v pozici spotřebitele coby slabší strany. V řízení totiž bylo prokázáno, že si strany v rámci dané smlouvy sjednaly úrok ve výši 86 % ročně při RPSN 148,34 %, tedy úrok, který více jak 9x přesahuje průměrnou výši úrokové sazby obvyklé v době uzavření dané smlouvy (8,94 % ročně) - takové ujednání se tak dle názoru soudu příčí dobrým mravům (srovnej: rozhodnutí NS ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo1484/2004, rozhodnutí NS ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo rozhodnutí NS ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015). Soud si je přitom vědom, že předchůdce je nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby vyšší, tato skutečnost se však projevuje v tom, že soudy v rámci posuzování rozporu sjednané sazby s dobrými mravy obě sazby (rozuměj sazbu sjednanou a sazbu obvyklého úroku v dané době) poměřují, když menší překročení obvyklé sazby účtované bankami by rozpor s dobrými mravy samo o sobě založit nemohlo. V daném případě však sjednaná sazba úroků převyšuje nejvyšší sazby úroků u bankovních úvěrů podstatně (jak je uvedeno výše více než 9x), přičemž ve smlouvě bylo sjednáno, že má žalovaná vrátit předchůdci 1,7násobek poskytnuté částky. S ohledem na uvedené je tak podle názoru soudu třeba sjednanou výši úroků považovat za rozpornou s dobrými mravy, přičemž se jedná o rozpor tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle § 588 o.z. bez dalšího. Vzhledem k tomu, že se navíc co do ujednání o úroku v podobě úplaty za poskytnutí úvěru, jedná o podstatnou náležitost smlouvy o úvěru a takové ujednání nelze od smlouvy oddělit, dospěl soud k závěru, že se jedná o smlouvu absolutně neplatnou jako celek, jak je uvedeno výše. V této souvislosti se soud zcela ztotožňuje se závěry Městského soudu v Praze vyjádřenými v rozsudku ze dne 24. 9. 2019, č. j. 22 Co 197/2019-99, že, s ohledem na podnikatelský záměr žalobkyně, by žalobkyně smlouvu o úvěru neuzavřela, pokud by byla úročena pouze obvyklou úrokovou sazbou (srovnej (srov. Lavický, P. a kol.: občanský zákoník I. obecná část (§ 1 – 654). Komentář k prvnímu vydání. Praha C. H. Beck 2014 strana 2060 až 2064).

39. Vzhledem k uvedenému závěru tedy strany nebyly povinny si z tohoto titulu v podobě absolutně neplatné smlouvy ničeho hradit. Na druhou stranu však bylo v řízení rovněž prokázáno, že předchůdce žalované na základě dané smlouvy poskytl 26 000 Kč, čímž se na jeho úkor v tomto rozsahu bezdůvodně obohatila, přičemž předchůdci ničeho nevrátila, na její straně tak stále existuje bezdůvodné obohacení v rozsahu 26 000 Kč, které je povinna žalobkyni, na níž tato pohledávka za žalovanou platně a účinně přešla smlouvou o postoupení pohledávek specifikovanou shora, pročež je žalobkyně v této věci aktivně legitimována, vydat.

40. Dluh v rámci bezdůvodného obohacení je dluhem, který je splatný na výzvu, a obohacený je povinen plnit bez zbytečného odkladu. Soud tedy vycházel z toho, že řádnou výzvou k vydání předmětného bezdůvodného obohacení je výzva žalobkyně v rámci oznámení o postoupení pohledávky. U oznámení o postoupení, v rámci kterého byla obsažena výzva k úhradě, bylo řádně tvrzeno i doloženo její odesláním dne 16.8.2024, má se tedy za to, že mu byla doručena dne 21.8.2024. V samotné výzvě je pak stanovena lhůta k plnění do 10 dnů po obdržení tohoto oznámení, den následující (3.9.2024) se tak žalovaná dostala s plněním do prodlení a žalobkyně má od daného dne právo na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (12,75 % ročně). Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbytku ji zamítl (výrok II).

41. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, když měla žalovaná ve věci převažující úspěch, a měla by tedy právo na poměrnou náhradu nákladů řízení, žádné náklady jí však nevznikly (výrok III).

42. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

43. Vzhledem k tomu, že žalobkyně podala ve věci návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kdy zaplatila soudní poplatek dle položky 2 Sazebníku poplatků, ale elektronický platební rozkaz nebyl ve věci vydán a soud pokračoval v řízení, doměřil soud žalobkyni ve výroku IV soudní poplatek dle položky 1 Sazebníku poplatků (soudní poplatek dle položky 1 v tomto případě činí 2 877 Kč, přičemž bylo uhrazeno 2 302 Kč, zbývá tak doplatit 575 Kč).